Pílohy Vliv jógy na stresovou toleranci Dobrý den, vnujte prosím nkolik minut svého asu vyplnní následujícího dotazníku, který bude souástí výzkumu mé bakaláské práce na téma psychoterapeutické metody zvládání stresových a traumatických situací. 2. Vaše pohlaví: Muž/ Žena 3. Váš vk: Mladší dosplost (18-30 let)/ Stední dosplost (od 31 do 45 let) / Starší dosplost (od 46 let ) 4. Jím nejmén jedno teplé jídlo denn: Vždy / Tém vždy / Obas / Tém nikdy /Nikdy 5. Spím 7-8 hodin alespotyi noci v týdnu:vždy /Tém vždy / Obas /Tém Nikdy /Nikdy 6. Mám pimenou tlesnou hmotnost:ano / Ano, ale musím se hlídat /Mám mírnou nadváhu i mírnou podváhu /Mám nadváhu i podváhu /Trpím obezitou i extrémní podváhou 7. Kouím mén než 10 cigaret denn Nekouím /Vtšinou ano /Obas/Vtšinou vykouím více /Denn vykouím více jak 10 cigaret 8. Piji mén než 5 alkoholických nápoj týdn Ano / Vtšinou ano- piji píležitostn /Obas /Málokdy/ vypiji mén než je uvedeno / Piji více než je uvedeno 9. Piji mén než ti šálky kávy (aje, koly) denn: Ano / Vtšinou ano / Obas / Piji obas více než 3 šálky /Piji pravideln více než 3 šálky 10. Cviím až do zpocení nejmén dvakrát týdn : Ano, pravideln se vnuji pohybovým aktivitám ve zdravé míe /Vtšinou ano/ Obas /Sportuji málokdy \ sportuji hodn a
asto pekrauji své hranice /Vbec nesportuji \ sportuji extrémn bez ohledu na poteby mého tla 11. Cítím se zdráv: Ano/ Vícemén ano /Obas /Vícemén ne /Necítím se zdráv 12. Mj finanní píjem staí mým potebám / Ano /Vtšinou ano /Obas /Vtšinou ne /Ne 13. Získávám sílu ze své náboženské víry Ano, každopádn./ Vtšinou ano /Obas /Spíše ne /Vbec ne 14. Cítím kolem sebe pozitivní naladní ze strany druhých i ho vyzauji já sám: Vždy/Tém vždy/obas/ Citím spíše negativní naladní/cítím negativní naladní 15. Mám nejmén jednoho píbuzného do vzdálenosti 120km, na kterého se mohu spolehnout/ Ano,mám /Spíše ano /Nejsem si jistý /Spíše ne/ Ne, nemám 16. Pravideln chodím za kulturou (divadlo, kino, plesy, koncerty...) Ano /Vtšinou ano /Obas/ Vtšinou ne /Ne 17. Mám sí pátel a známých, se kterými se pravideln stýkám Ano/Spíše ano/nejsem si jistý/ Spíše ne/ne 18. Mám jednoho nebo více pátel, se kterými jsem dvrný Ano/ Spíše ano /Nejsem si jistý /Spíše ne/ Ne 19. Jsem schopen rozpoznávat své pocity a oteven o nich hovoit, i v situacích, kdy to není zrovna jednoduché Ano/ Spíše ano/ Nejsem si jistý /Spíše ne /Ne 20. Umím naslouchat svému tlu a jeho potebám a považuji to za dležitou schopnost: Ano/ Vtšinou ano/ Obas/ Tuto schopnost spíše nemám /Ne 21. Dlám nco sám pro sebe, svou zábavu a potšení /Vícekrát týdn /Alespo jednou týdn /Nárazov/ Málokdy /Nikdy 22. Jsem schopen si úeln organizovat as Ano, umím si as zorganizovat tak, jak mi to vyhovuje/ Spíše ano/ Nevím/ Spíše ne / Obas moc plánuji- ml bych trochu zvolnit/ Nejsem / Mám pocity úzkosti, pokud nemám as pesn organizovaný
23. Mám chvilku klidu sám pro sebe každý den /Ano, je to moc dležité/ Vtšinou ano/ Chvilku pro sebe mám obas/ Vtšinou mi na to nezbývá as /Ne, nemám 24. Praktikujete nkteré prvky jógy? Ano- dlouhodob, pravideln /Ano- krátkodob, pravideln /Ano, ale nárazov / Nepraktikuji, ale chci zaít /Nepraktikuji 25. Pokud ano, kterými prvky jógy se inspirujete (více možností) /Praktikuji hathajógu (i njakou její vtev, jako je nap. vinjasa, iyengar / Praktikuji pranájámu- dechová cviení / Praktikuji jógovou relaxaci /Praktikuji koncentraní i medatiní techniky /Studuji filosofii jógy /Znám pojmy jama a nijama a snažím se s nimi pracovat /Praktuji jiné smry jógy (bhaktijóga, karmajóga, džánajóga a další...) 26. Myslím si, že mám dobe vyvinuté zdravé mechanismy zvládání stresu Ano /Spíše ano/ Nevím/Spíše ne /Ne 27. NEPOVINNÁ OTÁZKA: Napište seznam vcí, které dláte, pokud se necítíte po psychické stránce nejlépe (nap. jste v dlouhodobém stresu), abyste uvolnili naptí: 28. Obas mám pocit naprostého vyerpání: Nemám/ Spíše nemám /Obas/ Spíše ano/ asto mám takový pocit Pokud chcete znát hodnotu své stresové tolerance, plynoucí z výsledk testu pana doktora Shreibera, zanechte mi tu, prosím svj email. Budu ráda za jakékoliv (negativní i pozitivní) pipomínky a komentáe... Píloha 2, lánek Dominika Pkná, asopis plus 21, 2012: Vera na hodin hatha yogy (íkám "na hodin", protože s paní lektorkou Robinson to opravdu není jen "fyzické" cviení, ale podle mého spíše veerní škola) jsme si etli píspvek, který mi až vehnal slzy do oí a donutil m hodn pemýšlet.
Dost možná proto, že jsem zrovna jela z hlídání jedné holiky, která mi dala poznat nco úpln jiného než jiné dti, které jsem za svou "speciáln pedagogickou kariéru" mla na starosti. Dokonce ani slena Kim, která mi jako první dokázala, jak moc velké osobnosti mohu potkat, pokud trochu rozšíím své hranice tolerantnosti a pijmu i lidi, kteí jsou (podle našich mítek) trochu odlišní, jak vzhledov, tak myšlením, mi v dob, kdy jsem s ní pracovala, na mysl nepišla tak asto Dokonce ani Honzík, u kterého jsem poznala, že hyperaktivní border kolie není jen psí, ale obas i lidské plemeno. Ani Jaruška, žena ke které jsem pocítila upímný obdiv, když jsem mla tu možnost poznat její hodn silný životní píbh, do kterého bylo možné nahlédnout, až po odhození veškerých pedsudk a také trochu nov nabytých znalostí a "odborností", které nám obas hustí ve škole do hlavy- to abych mohla dát prostor citu a pirozené empatii. Ani u všech ostatních dtí, které jsem potkala díky praxím a práci U nikoho m tak asto nenapadalo: "Jak se asi má?" "Co asi dlá" "Tším se, až bude hezky a vyrazíme na výlet Mám tu holiku vyložen moc ráda. No, asi je to také tím, že stárnu možná také tím, že se trochu snažím pracovat na zacházení se svými vlastními emocemi a jejich rozpoznáváním, abych jednou nejenom mohla pracovat s emocemi druhých v rámci profese, ale asi hlavn sama pro sebe, protože cítím, jak díky tomu "dospívám". Vrame se ale k pedítání píspvku od njakého indického autora, moudrého jogína. Psal o dnešním fenoménu "Normality". O tom, jak si dnešní spolenost nastavila kritéria pro to, co je ideální a normální a o tom, jak se lidé chtjí k té dokonalost pibližovat s vidinou Š-t- -s-t-í, které pi tom naleznou. Indický autor se ptal, pro radji, než hledat to, jací máme být, pi porovnávání s druhými, pro radji prost nebýt tím, kým jsme a tím najít sami sebe- ideálního pro sebe samotné a ne pro okolní svt. Pro se také radji neztišit a nepozorovat okolí, než ho hodnotit a diagnostikovat. Mluví o velkém tématu obecn do života, já bych ho ale v dnešním píspvku ráda orientovala do oblasti speciální pedagogiky Je pochopitelné, že jako studenti speciální pedagogiky musíme znát normální vývoj dtí, jak z hlediska psychického, tak fyzického, že musíme znát tabulky, gaussovy kivky a další grafy o tom, co je "Normální". Také se musíme uit o tom, jak dít, které tm tabulkám neodpovídá co nejefektivnji k pokroku do kýžených hodnot v grafech posouvat, jak s ním
pracovat, aby co možná nejvíce dohnalo své vrstevníky, své okolí. Jak máme radit rodim, jak s nimi pracovat Mn ale také pijde dležité rodim zdraznit fakt, že s díttem je teba nejen pracovat na vývoji (což je urit velice dležité), ale na druhou stranu se také zastavit, zamyslet se, podívat se na své dít a snažit se poznat sám v sob, co nám postižené dít dává a co nám bere. Možná práv v tom najdeme odpov na otázku, pro mezi námi tito lidé jsou a také nám dojde, že nás mohou obohatit úpln stejn, jako dti zdravé, že není teba, aby nutn dohánli, vše, co ješt nestihli. Pro rodie bývá postižení jejich dítte velká zátž, ale stejn jako jiné, bolestné události, nám i tyto mohou dát veliký dar. Mžeme se díky nim nauit, jak si vážit obyejných vcí, jak hledat radosti v malikostech života, jak si opravdu vážit každé krásné chvilky. Není to náhodou jeden ze stípk cesty ke "štstí" které dnes všichni tak slep hledají? Slep, protože si asto nevšimnou, že už ho dávno mají. Zamit rodie nejen na výkon a vývoj dtí, ale také na to, jak se na své dít s postižením dívat tak, aby v nm našli i onu zmiovanou dokonalost, o které všichni tak rádi mluví. Dokonalost neznamená blížit se k normám, zapadat do tabulek, dohánt ontogenetický vývoj. Dokonalost se skrývá hluboko v nás samotných, hluboko v pírod, v lidských vztazích, v lásce... a odtud lze erpat energii, tak potebnou pro život. Život prost takový, jaký je. Takový, jaký je, a je vlastn jakýkoliv, je dokonalý- stejn tak, jako my sami. Lidé nemusí nutn dokonalost vytváet- staí ji umt najít. To samé podle mého platí i o štstí. Proto bych navrhovala, jako první zpsob práce s rodinou hlavn psychologickou péi rodi- vyvolat v nich touhu pracovat s láskou nejen na dítti, ale i na sob samých- a to nejen v oblasti vyrovnání se s postižením dítte, ale i s pijetím dítte a pedevším sama sebe takových, jací jsme. Pokud totiž pijmeme sami sebe, s láskou se obejmeme a naše vlastní hodnota najednou stoupne v našich oích, daleko lépe pijmeme, pochopíme a dokážeme milovat druhé.
Napadlo vás nkdy pemýšlet o tom, jak se vybírají matky pro postižené dti? Já si to pedstavuji tak, že Bh dává instrukce andlm a ti si je zapisují do ohromné matriky."armstrongova Beth, syn. Patronem bude Matouš.""Forestová Marjorie, dcera. Patronkou bude Cecílie.""Rutledgová Carrie, dvojata. Patronem... teba Ger-hard, ten je zvyklý na málo zbožné lidi." Až andlm nadiktuje jedno jméno, pi kterém se usmje: "Téhle dáme postižené dít. "Andl se zvdav ptá: "Bože, pro práv jí? Vždy je tak šastná." "Práv proto," odpoví Bh s úsmvem. "Copak bych mohl svit postižené dít žen, která nezná radost? To by bylo kruté." "Ale je trplivá?" ptá se andl. "Nechci, aby byla píliš trplivá, jinak se utopí v sebelítosti a bolesti. Až se vzpamatuje z té rány a zármut ku, urit to zvládne." "Ale, Pane, myslím, že ta žena v tebe ani neví."bh se usmje: "Na tom nesejde. O to se mžu postarat. Ta žena je dokonalá. Má správnou dávku egoismu." Andlovi to vzalo dech: "Egoismu? Copak to je njaká ctnost? "Bh pikývne: "Jestli se od syna nedokáže as od asu oddlit, nikdy to nedokáže pežít. To je žena, které požehnám ne zcela dokonalým díttem. Ješt to neví, ale budou jí mít co závidt. Nikdy nic nebude brát jako samozejmost. Žádný krek pro ni nebude ním obyejným. Až její dít poprvé ekne "máma", bude svdkem zázraku a bude to vdt. Až bude svému slepému dítti popisovat strom nebo západ slunce, uvidí je, jako to dokáže málokterý lovk. Dám jí, aby vidla jasn vci, které vidím já - lhostejnost, krutost, pedsudky - a dám jí, aby se pes n penesla. Nikdy nebude sama. Budu po jejím boku každou minutu každého dne jejího života, protože bude vykonávat mou práci tak neomyln, jako bych tam byl já."
"A kdo bude patronem?" ptá se andl pipravený k zápisu do matriky. Bh se usmál: "Bude jí stait zrcadlo. (Matyskovi blog [online], 2010) Píloha 3, Mýty kolem stresu Mýtus: Stres je duševní choroba. Zdravý lovk mu musí odolávat bez problém. Realita: Stres sám o sob není chorobou, by mnoho chorob mže vyvolat stres naopak. Mýtus, I když stres není chorobou, ale k psychickému onemocnní musí dojít. Nelze do nekonena vydržet tlak stresu. Jednoho dne se musíme zhroutit. Realita. Tlak stresu jde vydržet. Nikde není psáno, že se lovk stresem postižený musí zhroutit. Naopak. Mže se stát, že stres lovka zocelí a dovede k vyšší zralosti osobnosti. Mýtus: Podobn jako princ musel pekonat mnohá protivenství, než dostal princeznu za ženu, ale potom žili šastn až do smrti tak i my, pokud pekonáme stres, slavn zvítzíme a budeme nadále šastní a spokojení. Realita. Stres se mže opakovat. Pekonáme jeden problém, objeví se další- proto je nutné nauit se se stresem pracovat. Mýtus: Stres nás znií, vyvolá infarkt, rakovinu a adu dalšího ohrožujících stav i nemoci. Realita: Souvislosti nejsou takhle pímé. I zde záleží hodn na kontextu. Tvoí jej namátkou sedavý zpsob života, nedostatek spánku, kouení, alkohol, nadváha, nevhodné stravování podporující zvýšený cholesterol atd. Mýtus: Stres psobí negativn jen na slabochy a usmrkance. Rozumný zralý lovk si musí se stresem poradit. Realita: Stres negativn psobí na každého. Lidé se liší pedevším v tom, jak dávají psobení stresu najevo. Skutenost, že nkdo zvládá stresovou situaci s úsmvem a klidem, ješt neíká tolik o tom, jak ji prožívá. Mýtus: Chceš žít bez stresu? Zeptej se m jak!
Neexistují žádné recepty na život. Ony ostatn neexistují snadné recepty vbec, snad s výjimkou recept na smažená vajíka, ale i ta lze spálit Mýtus: Svt je v nepoádku, v tom to je. Dnes sajeme stres s mateským mlékem. My lidé pak vzhledem k chronickému stresu nemžeme být nikdy úpln v poádku. Realita: Nesvádjte nic na ddiný hích. Podstatné je to, jak se stresy naložíme. [Novák, 2004, s. 78]