3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení
CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci z nejmenované národní spolenosti, abyste si pipravili pednášku na téma struktura a úloha jednotlivých složek Hnutí K/P. Na pípravu máte 15-20 minut. Pokyny Pipravte si jednotliv výše zmínnou prezentaci. Mžete použít informace obsažené v Diseminaním manuálu, pípadn erpat z jiných zdroj. Pi píprav prezentace smí úastníci opustit školící místnost a najít si místo, kde nebudou rušeni. Pi plánování prezentace by úastníci mli vzít v potaz následující: Jaká je cílová skupina? Co od prezentace oekává? Co od poslucha oekáváte vy (i do budoucna)? Bude vaše pednáška pro posluchae užitená? Co pesn chcete svým poslucham sdlit? Jak dané poselství v posluchaích zafixovat? Ze skupiny budou vybráni jeden až dva dobrovolníci, kteí pednesou své prezentace. Pi píprav prezentace na téma struktura a úloha jednotlivých složek Hnutí K/P by úastníci mli být trochu vynalézaví a nápadití (p. otázky do publika, pevrácení chronologie, obrázky, makety atd.). Po každé prezentaci následuje krátké zhodnocení.
ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE Poznámka pro organizátora: Sledujte, které ásti tématu byly v pednášce zpracovány. MVK- základní složka, jeho poslání (p. strážce Ženevských úmluv)... Federace- inspiruje a podporuje práci svých lenských spoleností... NS- dobrovolné humanitární organizace, pomocné organizace stát... Signatáské státy Ženevských úmluv- Byla pednáška uzpsobena vybrané cílové skupin? Byl zpsob prezentace atraktivní? Co se posluchai nauili nového? Klíová slova Mezinárodní výbor erveného kíže (MVK) Zakládající složka Hnutí; nezávislá humanitární instituce; neutrální prostedník pi ozbrojených konfliktech; chrání a pomáhá obtem ozbrojených konflikt; "strážce" a šiitel Ženevských úmluv. Mezinárodní federace spoleností erveného kíže a erveného plmsíce (Federace) Národní spolenosti erveného kíže a erveného plmsíce Signatáské státy Ženevských úmluv Stálá komise Rada delegát Stanovy Díve Liga spoleností erveného kíže a erveného plmsíce; inspiruje a podporuje práci lenských spoleností; reprezentuje na mezinárodní scén; podporuje a umožuje provádní humanitárních aktivit národních spoleností. Dobrovolné humanitární organizace, pomocné organizace státu; pvodn pomocné organizace vojenské zdravotnické služby v dob války; jejich program a innost vycházejí z konkrétních poteb a podmínek té které zem. Státy, jež podepsaly Ženevské úmluvy z roku 1949 (stav 2000: 188 stát); spolupracují a podporují práci všech složek Hnutí Mezinárodní konference erveného kíže a erveného plmsíce nejvyšší rozhodovací orgán Hnutí; je svolávána každé tyi roky; úastní se jí delegáti jednotlivých složek Hnutí (MVK, Federace, národní spolenosti) a zástupci signatáských stát Ženevských úmluv. Devítilenný orgán; schází se dvakrát ron; odpovdný za pípravu mezinárodních konferencí a za sledování plnní závr a závazk pijatých na mezinárodních konferencích; rovnž koordinuje innost MVK a Federace. Shromáždní rodiny erveného kíže a erveného plmsíce složené ze zástupc MVK, Federace a národních spoleností; schází se jednou za dva roky; diskutuje a pedkládá názory na obecnou politiku a strategii Hnutí. Právní základ Hnutí a jeho složek; vnitní regule. 2
CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ OTÁZKY A ODPOVDI NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení Pokyny pro organizátora Ped pednáškou Úloha a struktura Hnutí rozdejte poslucham níže uvedené otázky. Po pednášce by všichni posluchai mli být schopni na otázky odpovdt. Ujistte se, že tomu tak opravdu je! OTÁZKY: 1. Do kolika základních kategorií byste rozdlili okolnosti, jež mohou zpsobit utrpení? Vyjmenujte je a uvete píklady. 2. Jmenujte hlavní dvody, pro které došlo k založení Federace. 3. Který je nejvyšší rozhodovací orgán Hnutí? Uvete jeho složky. Jaké hlavní úkoly plní? 4. Které další ásti tvoí strukturu Hnutí? Jaké jsou specifické úlohy tchto ástí? 5. Hlavní úkoly a aktivity: a) MVK? b) Národních spoleností? c) Federace? 6. Jakou úlohu v rámci Hnutí hrají stanovy?
ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ OTÁZKY A ODPOVDI Poznámka pro organizátora: Modelové odpovdi O1 Okolnosti, za jakých dochází k lidskému utrpení, se dají rozdlit do dvou základních kategorií: Utrpení zpsobené pírodními vlivy (nemoc, sucho, povodn atd.); Utrpení zpsobené lovkem (ozbrojené konflikty, násilné iny, represálie atd.) V minulých letech se zaaly hojnji vyskytovat katastrofy nového druhu tzv. prmyslové katastrofy, z nichž mžeme jmenovat nap. výbuch jaderné elektrárny v ernobylu. Tyto katastrofy patí k druhému typu. Jaká je úloha Hnutí pi pírodních a prmyslových katastrofách? Oekává se, že bude zasahovat v každém jednotlivém pípad? Zajisté nikoliv. Hnutí nemá monopol na zmírování lidského utrpení. Existují organizace, jež jsou na urité oblasti vybaveny lépe. Abychom pochopili specifika psobení Hnutí, je dležité ohlédnout se zpt do historie. ervený kíž, tj. MVK a národní spolenosti, byl pvodn zízen za úelem zmírnní utrpení obtí ozbrojených konflikt, konkrétnji pro poskytování pomoci zranným vojákm v poli. Posláním národních spoleností bylo pomáhat vojenské zdravotnické služb, jejíž innost bývala asto ochromena nedostatkem personálu. MVK ml, krom pomoci zranným poskytované jeho delegáty, až do konce první svtové války na starosti i koordinaci innosti mezi národními spolenostmi. V prbhu let se národní spolenosti, jejichž jedním z hlavních úkol bylo pipravovat se v ase míru na válku, zaaly více angažovat v humanitárních aktivitách nevztahujících se pímo k válce. O2 Ped první svtovou válkou bylo uinno nkolik pokus rozšíit stanovy MVK a transformovat ho tak do jakési oficiální federace národních spoleností. K transformaci však nikdy nedošlo a to pedevším ze dvou dvod: MVK si poteboval zachovat nezávislost a svobodu v jednání; Protože národní spolenosti mly více mén blízké vztahy se svými vládami, nechtly píliš silnou centrální instituci. V závru první svtové války konflikt vystídaly epidemie a hladomor katastrofy, jež si vyžádaly miliony obtí. Jedinou humanitární organizací schopnou úinn se konfliktu i dalším pohromám postavit byl ervený kíž. Jednotlivé národní spolenosti spolu za války úzce spolupracovaly. Vyvíjely aktivity ve prospch válených zajatc i kombatant a vytvoily rozsáhlou sí proškolených dobrovolník. Henry Davison, president Amerického K, v roce 1919 navrhl sjednotit spolenosti erveného kíže rzných zemí do jedné organizace srovnatelné s Ligou národ, jejímž úkolem by bylo koordinovat aktivity zamené na zlepšování zdraví, prevenci nemocí a zmírování utrpení. Tak vznikla v listopadu 1919 tetí složka Hnutí tj. Liga spoleností erveného kíže se sídlem v Paíži (od 1939 v Ženev). O3 Ti složky Hnutí a zástupci signatáských stát Ženevských úmluv se každé tyi roky scházejí na Mezinárodní konferenci erveného kíže a erveného plmsíce. Tato konference je nejvyšším rozhodovacím orgánem Hnutí, je jeho parlamentem. Plní následující úkoly: rozhoduje o dležitých právních otázkách a dalším smrování; diskutuje záležitosti obecné povahy; pijímá rozhodnutí; udluje MVK a Federaci jejich mandát. 2
CVIENÍ OTÁZKY A ODPOVDI ÚLOHA A STRUKTURA Každý len konference má jeden hlas. Jinak eeno- národní spolenost má stejná práva jako MVK a Federace. Úast vládních delegací umožuje ervenému kíže udržovat kontakt s reálným stavem svta. Navíc pítomnost zástupc vlád dává rozhodnutím konference uritou vážnost. O4 Konenou strukturu Hnutí doplují dva orgány: Rada delegát a Stálá komise. Rada delegát sdružuje zástupce MVK, Federace a národních spoleností. Rada, jež mže mít až 500 len, se schází jednou za dva roky. Vyjaduje názory na záležitosti spolené všem tem složkám Hnutí. Zapojuje se do píprav mezinárodní konference (nap. jmenování pedsed výbor). Stálá komise je odpovdná za pípravu mezinárodních konferencí, sleduje plnní závazk z mezinárodních konferencí a koordinuje aktivity Hnutí mezi konferencemi. Jedná se zástupci stát. O5 Rozdlení odpovdnosti mezi složkami Hnutí. Jako nestranná a nezávislá instituce jedná MVK jako neutrální prostedník mezi stranami konfliktu. V zásad psobí v pípad a) mezinárodních ozbrojených konflikt b) vnitrostátních konflikt c) vnitních nepokoj. V pípad a) a b) vychází mandát MVK z Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokol. V pípad vnitních nepokoj zasahuje MVK na základ práva na humanitární iniciativu zakotveného ve stanovách Hnutí. Národní spolenosti jsou pomocnými organizacemi státu. Jejich pvodním posláním bylo pomáhat vojenské zdravotnické služb v ase války. Národní spolenosti mže ke spolupráci vyzvat i MVK. Do konce první svtové války tvoila výše zmínná aktivita hlavní nápl innosti. Postupn se národní spolenosti zaaly angažovat i v mírových asech (pírodní katastrofy) a vyvinuly množství vlastních aktivit jako nap.: zizování a provoz nemocnic; školení zdravotních sester a školení první pomoci; pée o dti; zdraví ve spolenosti; pomoc starším a postiženým; odbr krve; programy pro mládež. Federace psobí v pípad pírodních katastrof (pímo nebo prostednictvím národních spoleností). Jejím hlavním úkolem je inspirovat a podporovat práci národních spoleností, koordinovat jejich innost a pispívat k prosazení myšlenky udržení svtového míru. Mezinárodní hnutí erveného kíže a erveného plmsíce je komplexem, jehož souasná struktura reflektuje vztah mezi ideály erveného kíže a realitou svta, ve kterém tyto ideály mají být uvedeny v život. Struktura Hnutí je kompromisem mezi nutností uchovat si nezávislost na politických, ekonomických i náboženských silách a nutností udržovat kontakty a spojení s tmito silami. Zárove je i kompromisem mezi rznými kulturami, politickými systémy a ideologiemi na jedné stran a universálními principy na stran druhé. Složitost struktury Hnutí mže nkdy mezi jednotlivými složkami vytváet naptí. Napíklad se stává, že MVK a Federace vyloží své mandáty tak, že pesahují do psobnosti druhé složky. Aby se pedešlo nedorozumní, zídily MVK a Federace Spojenou komisi, která je pracovním nástrojem sloužícím obma institucím. Narstající složitost prostedí, v nmž organizace musejí provádt své humanitární aktivity, si nakonec vyžádala dkladnjší definování úkol MVK a Federace. Ob instituce v roce 1989 podepsaly dohodu, jež jednotlivé mandáty jasn a jednoduše vymezuje pojmy válka a 3
ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ OTÁZKY A ODPOVDI mír. O6 Úelem stanov je dát organizaci právní základ a zavést jakási vnitní pravidla. Stanovy Hnutí byly pijaty v roce 1928. Revidovány byly v letech 1952 a 1986. Mezi jiným stanovy definují strukturu a závazky jednotlivých složek Hnutí tj. MVK, Federace a národních spoleností. Všechny jednotlivé složky mají navíc své vlastní stanovy. MVK pijal své stanovy v roce 1915. Od té doby došlo k nkolika revizím. Vtšinou reflektují a rozvíjejí ustanovení lánku 5 stanov Hnutí. Podle nich MVK musí: být strážcem a šiitelem Základních princip Hnutí a musí šíit znalosti MHP aplikovaného v pípad ozbrojeného konfliktu; uznávat nové národní spolenosti zízené v souladu s podmínkami uvedenými ve stanovách Hnutí; plnit úkoly uvedené v Ženevských úmluvách a zajistit ádné plnní norem MHP; z pozice neutrálního prostedníka poskytovat ochranu a pomoc obtem ozbrojených konflikt (vojenským i civilním); provozovat Ústední pátrací agenturu; plnit mandát svený mezinárodní konferencí. Stanovy Federace byly pijaty 5.kvtna 1919. Prošly mnoha revizemi. Mezi hlavní úkoly Federace podle stanov patí: psobit jako stálý orgán umožující koordinaci práce mezi národními spolenostmi; na vyžádání pomáhat národním spolenostem v plnní jejich aktivit; podporovat zizování a rozvoj národních spoleností; koordinovat humanitární operace provádné národními spolenostmi (obti pírodních katastrof nebo uprchlíci v oblastech, kde nezuí ozbrojený konflikt). Každá národní spolenost má své vlastní stanovy. Akoliv se mohou v rzných oblastech lišit, musejí reflektovat základní povahu Hnutí tj. vycházet z obecných ustanovení obsažených ve stanovách Hnutí. Je teba zmínit, že pro národní spolenosti je k dispozici soubor "modelových stanov". Vznikl v roce 1952 a jeho úelem bylo pipomenutí nutnosti vtlit do jednotlivých stanov principy Ženevských úmluv i Hnutí. Soubor byl od roku 1952 mnohokrát doplnn. Slouží národním spolenostem jako smrnice pi vytváení vlastních stanov. 4
CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ SLOŽKY HNUTÍ A JEJICH HLAVNÍ AKTIVITY Toto cviení mže být provádno: I. nejprve individuáln (10'), potom ve skupinách (10-15'), nebo II. pouze ve skupinách (~20') Pokyny: Na velké listy papíru napište jednotliv každou ze složek Hnutí: MEZINÁRODNÍ VÝBOR ERVENÉHO KÍŽE NÁRODNÍ SPOLENOSTI MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLENOSTÍ ERVENÉHO KÍŽE A ERVENÉHO PLMSÍCE SIGNATÁSKÉ STÁTY ŽENEVSKÝCH ÚMLUV Každé z níže uvedených slov napište na malé listy papíru rzných barev. Mžete pipsat i více aktivit nebo napsat jednu vícekrát. Rozdejte papírky úastníkm a požádejte je, aby papírky piadili k odpovídajícím složkám. REAKCE NA KATASTROFY PIPRAVENOST NA KATASTROFY ZDRAVÍ VE SPOLENOSTI POHOTOVOSTNÍ ZÁCHRANNÁ JEDNOTKA SOCIÁLNÍ PÉE OBLEENÍ POMOC NÁRODNÍM SPOLENOSTEM PÍRODNÍ KATASTROFY POLNÍ KUCHYN UPRCHLÍCI KOORDINACE POMOCI POLNÍ NEMOCNICE LÉKASKÁ POMOC POTRAVINY LÉKY PÍSTEŠÍ DISEMINACE VÁLKA KONFLIKTNÍ OBLASTI PÁTRACÍ SLUŽBA VZNI NÁVŠTVY VZ KREVNÍ PROGRAM PRVNÍ POMOC HUMANITÁRNÍ POMOC PREVENCE ZDRAVÍ AKTIVITY MLÁDEŽE VNITN PESÍDLENÉ OSOBY REPATRIACE VÁLENÝCH ZAJATC Po piazení následuje prezentace, již provede zástupce jedné ze skupin. Úastníci vysvtlí, co ve skutenosti každá z aktivit obnáší, a uvedou píklady (nap. návštvy vz).
CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PÍKLADOVÉ STUDIE Cviení ve skupinách. as: 45'. Materiály: vybrané texty Pokyny Situace první Otázka. 1 Otázka. 2 Situace druhá Situace tetí Situace tvrtá Pro poteby cviení jsme vybrali neexistující zemi Cata. Naaranžovali jsme tyi situace, jimž jako pedstavitel národní spolenosti zem musíte nyní elit. Po nkolik msíc probíhají v jižních provinciích zem Cata, vetn hlavního msta Cataville, nepokoje: studentské boue a demonstrace doprovázené masovým zatýkáním provádným policií a armádou. Na základ celkového zmapování situace nabídl MVK vlád své služby a ta je pijala. MVK otevel v hlavním mst delegaturu a zahájil návštvy osob zadržených v souvislosti s nepokoji. Než pistoupíme k druhé situaci je dležité uvdomit si úlohu každé ze složek Hnutí. Jaké specifické úkoly každá plní? Jakým zpsobem jsou koordinovány mezinárodní aktivity? Jako národní spolenost musíte být pipraveni na nastalé situace reagovat (a už sami za sebe nebo ve spolupráci s MVK a/nebo Federací a/nebo jinými národními spolenostmi). Bez ohledu na danou situaci - jaký základní text (je pouze jeden!) a které z jeho lánk byste si mli prostudovat, abyste byli schopni pesn stanovit základní úkoly pidlené každé ze složek Hnutí? Nyní vezmte v potaz situaci první - které z paragraf a písmen lánk zmínného základního textu byste studovali pedevším? V dsledku silných deš se severní provincie zem ocitly pod vodou. Mnoho obyvatel prchlo do centrálních provincií zatím chránných jak ped nepokoji z jihu tak ped povodnmi ze severu. Vláda požádala národní spolenost o pomoc. Poteby obtí jsou však mnohem vyšší, než kapacita národní spolenosti. Rozhodnete se požádat o pomoc rzné složky Hnutí, ponecháváte si však hlavní odpovdnost za humanitární pomoc obtem povodní. Na základ jakého textu a lánku byste založili odpov Federaci, která by vyjádila pání stát se hlavním koordinátorem pomoci obtem povodní? Silná národní spolenost zareaguje na vaši žádost o pomoc. Je pipravena poskytnout okamžitou pomoc tj. personál (zdravotnické a záchranné týmy) a materiální dodávky (léky, potraviny, písteší). Vyjádí však pání organizovat pomoc obtem povodní samostatn a nespolupracovat s jinými. Jak byste této národní spolenosti odpovdli? O jaké texty a okolnosti byste mohli své formulace opít? O nkolik dní pozdji se nepokoje rozšíily i do centrálních provincií, v nichž ale již pedtím nalezlo útoišt mnoho obtí povodní (viz. situace druhá). Stejn jako na jihu došlo k zatýkání policií a armádou. Kdo je v této kombinaci nepokoj a ešení následk pírodní katastrofy hlavním koordinátorem mezinárodní pomoci Hnutí? Odpov doložte texty.
ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PÍKLADOVÉ STUDIE Poznámka pro organizátora: Modelové odpovdi Situace první Otázka. 1 Stanovy Hnutí, lánky 3, 5 a 6. Otázka. 2 Národní spolenosti: lánek 3, paragraf 2; MVK: lánek 5, paragraf 3 (právo na iniciativu); Federace: lánek 6, paragraf 3. Situace druhá Akoliv se nejedná o ozbrojený konflikt (kdy zdravotníci erveného kíže mohou být zalenni do vojenské zdravotnické služby), národní spolenost nemže ignorovat žádost vlády, aby se postarala o obti povodní. Ve své odpovdi Federaci se dále mžete odvolat na následující: své vlastní stanovy; lánek 3, paragraf 2 a 3 stanov Hnutí, ve kterém je v takových pípadech národním spolenostem piznáno právo rozhodnout; lánek 6, paragraf 4 (a, b, c, d) stanov Hnutí; lánek 20 a 21.3 Dohody uzavené mezi MVK a Ligou. Situace tetí Situace tvrtá Kdykoliv národní spolenost zasahuje za hranicemi, musí být dodrženo jedno základní pravidlo: s akcí souhlasí místní národní spolenost i samotný stát, ve kterém mají být operace provádny. Národní spolenost pipomene své sesterské spolenosti výše zmínné pravidlo. Zárove mže zmínit i své vlastní stanovy a stanovy Hnutí, jmenovit lánek 3, paragraf 3. Základní ustanovení obsahují již stanovy Hnutí. Klíovým dokumentem v tomto pípad je však Dohoda uzavená mezi MVK a Ligou (1989), konkrétnji lánky 18 až 21.1. Novji pak tzv. Sevillská dohoda z roku 1997 (Dohoda o organizaci mezinárodních aktivit jednotlivých složek Hnutí K/P). 2
CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ - PUZZLE (SLOŽKY HNUTÍ A JEJICH HLAVNÍ AKTIVITY) poet úastník: 10-20 as: 30-45 úastníci jsou rozdleni do 2-4 skupin (nejlépe max. 4-5 osob v jedné skupin) ÚVOD Tato hra si klade za cíl provit v závru semináe znalosti úastník, mže však být použita i na zaátku (provení stávajících znalostí). Na velký list papíru namalujeme dva velké kruhy a množství menších koleek (viz. piložený obrázek). Plná koleka = tžké otázky, poloviní = stedn tžké a prázdná = lehké. Dále si pipravte puzzle (tolik, kolik máte skupin; puzzle mžete vyrobit z pohlednice nebo fotografie), mince (pro každou skupinu jednu), hrací kostky a seznam otázek. Pravidla: Každá skupina dostane minci (kvli rozlišení volte rzné barvy a velikosti). První vrhne kostky a odpoítá koleka podle vrženého ísla. Smr volí libovoln. Na výsledném se zastaví o odpoví na otázku (ped zahájením hry si rozhodnte, zda se bude odpovídat jednotliv nebo po porad ve skupinách). Je-li odpov správná, dostane skupina kousek ze svého puzzle (jeden kousek za odpov na lehkou otázku, dva za stedn tžkou a ti za tžkou). Skupina, která první složí celé puzzle, vyhrává. DOPORUENÉ OTÁZKY: Tžké otázky eho se týkají Dodatkové protokoly? Kdo je odpovdný za šíení povdomí o Ženevských úmluvách a Dodatkových protokolech? Jaké právní normy se aplikují pi vnitrostátních konfliktech? Jaké jsou hlavní aktivity Mezinárodní federace spoleností K/P? Jaké jsou hlavní aktivity Mezinárodního výboru erveného kíže? Do jakého odvtví práva patí podle vašeho názoru MHP? Stedn tžké otázky Od kterého roku není ervený kíž jediným znakem Hnutí? Kdy byla zorganizována první mezinárodní konference a kde? V které válce byl poprvé použit znak erveného plmsíce? Kolik existuje Ženevských úmluv a koho chrání? Jaké dv základní myšlenky obsahovala kniha Vzpomínka na Solferino? Jak byste definovali MHP? Lehké otázky Kdo byl zakladatelem Hnutí erveného kíže? Co znamená znak erveného kíže? Jmenujte Základní principy Hnutí. Jak se jmenovala kniha publikovaná v roce 1862 Henry Dunantem? Koho reprezentuje Federace? Jmenujte složky Hnutí.
ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ - PUZZLE 2