O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A P Ř Í R O D O V Ě D E C K Á F A K U L T A Z Á K L A D Y F I N A N C Í D O C. D R. I N G. H A N A F I L I P C Z Y K O V Á OSTRAVA 2006
1 O B S A H P Ř E D M Ě T U Úvod... 3 1. Význam a funkce financí... 5 2. Majetková a finanční struktura podniku... 10 3. Výsledek hospodaření a peněžní toky podniku... 16 4. Optimalizace majetkové a finanční struktury podniku... 23 5. Krátkodobé a specifické formy financování podnikových potřeb... 30 6. Dlouhodobé formy financování podnikových potřeb... 41 7. Finanční rozhodování podniku... 52 8. Investiční rozhodování... 57 9. Analýza bodu zvratu... 65 10. Kalkulace nákladů... 69 11. Řízení oběžného majetku... 79 12. Úvod do finanční analýzy... 84 Řešení úloh... 101 Literatura... 104
2
Úvod 3 Ú V O D Podnikové finance tvoří jednu ze součástí managementu podniku. Cílem finančního řízení je dosažení plynulého chodu všech podnikových procesů s důrazem na jejich rentabilitu a likviditu (platební schopnost). Cílem studia předmětu Základy financí je zejména vytvoření vědomostních předpokladů pro další studium ekonomických předmětů, ale i pochopení základních finančních vztahů ve vazbě na další ekonomické předměty, a to zejména na podnikovou ekonomiku, účetnictví, daňovou soustavu. Předmět Základy financí je určen studentům druhého ročníku bakalářského studia oboru Aplikace matematiky v ekonomice a a Investiční poradenství a je mu věnován jeden semestr. Po prostudování textu budete znát: Finanční cíle podniku a zajištění jejich naplňování; Majetkovou a finanční strukturu podniku; Krátkodobé a dlouhodobé zdroje financování podnikových potřeb včetně specifických forem financování leasing, factoring, forfaiting; Základní metody pro posuzování investičních záměrů; Základy finanční analýzy podniku. Budete schopni: Charakterizovat podstatu podnikových financí; Definovat skladbu majetku a kapitálu podniku včetně řízení jejich struktury; Zhodnotit efektivnost investic; Vypočítat základní ukazatele finanční analýzy. Získáte: Znalosti základních finančních pojmů; Prohloubení znalostí o fungování podniku se zaměřením na finanční procesy; Schopnost analyzovat současný stav podniku; Ovlivňovat majetkovou a finanční strukturu podniku; Zhodnotit investiční varianty. Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 22 + 9 hodin (teorie + řešení úloh)
4 Základy financí
1. Význam a funkce financí 5 1. V Ý Z N A M A F U N K C E F I N A N C Í V této kapitole se dozvíte: Podstatu podnikových financí; Funkce podnikových financí; Základní pojmy. Budete schopni: Určit cíle podnikových financí; Definovat základní funkce podnikových financí; Pracovat s některými základními pojmy. Klíčová slova této kapitoly: Podnikové finance, strategie, finanční cíle, finanční plánování, majetek podniku, zdroje financování, likvidita, likvidnost. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina teorie Průvodce studiem. Se základními finančními vztahy se v běžném životě setkává každý z nás. Aniž si to uvědomujeme, analyzujeme peněžní toky v naší peněžence nebo na našem bankovním účtu, vstupujeme do úvěrových vztahů, vytváříme finanční plán, rozhodujeme se mezi různými investičními variantami. Totéž provádějí i finanční manažeři podniku, jenže v podstatně větším měřítku. Pojďme se společně podívat, jak je jejich práce náročná. Podnikové finance jsou jednou z podpůrných oblastí podniku. Úzce souvisejí se všemi ostatními oblastmi podniku. Souvislost spočívá zejména ve vzniku nákladů, výnosů, investic a peněžních toků v jednotlivých oblastech podniku při jeho fungování. Podnikové finance jsou zároveň soustavou peněžních vztahů, do nichž podnik vstupuje při získávání finančních zdrojů, při jejich alokování a vázání v jednotlivých složkách majetku, při produktivním využívání majetku a při rozdělování dosažených výsledků. Jak říká jeden z klasiků teorií firemních financí, S. C. Myers, tak Administrativa podniku bývá organizačně spojována s podnikovými financemi. Důvodem je především zákonem stanovená závazná nutnost dokladování všech událostí podnikových financí pro účely daňového výkaznictví. Hlavním cílem podnikových financí je monitorování a řízení finanční situace podniku tak, aby bylo zajištěno plynulé fungování podniku spojené se ziskem a růstem hodnoty podniku.
6 Základy financí Standardně jsou uváděny tři základní funkce podnikových financí, a to: 1. financování, tj. získávání peněz a kapitálu z různých zdrojů 2. investování, tj. alokace peněz a kapitálu do různých forem nepeněžního majetku 3. dividendová politika, tj. rozdělování zisku. 4. alternativně lze identifikovat i funkci evidenční, která bývá považována spíše za funkci servisní a zahrnuje především evidenci, archivaci a následné zpracování dosažených výsledků finančního řízení podniku. Podnikové finance tedy konkrétně zabezpečují zejména: Naplnění účetních a daňových povinností podniku, stanovených zákonem. Naplnění požadavků na správu bankovních účtů a platebních závazků (řízení likvidity). Řízení a přípravu finančních výkazů a jejich načasování. o Řízení a příprava výkazů o výnosech a hrubé marži. o Řízení a příprava rozvahy, výsledovky (výkaz zisku a ztráty) a výkazu cash flow. o Řízení a výkaznictví podnikového kapitálu, oceňování a stanovení hodnoty majetku. Kontrolu a úpravy finančního modelu a prognózování. Tvorbu a aktualizaci finančního plánu podniku. Tvorbu a aktualizaci podnikového rozpočtu s aktuálními a očekávaných požadavky na rozpočet. Řízení účetní a finanční dokumentace a administrativy. Investiční analýzu a rozhodování. Správu podnikových smluv z nichž vyplývají majetkové a finanční vztahy. Definování klíčových ukazatelů výkonnosti (Kritical Performance Indicators) a jejich použití při monitorování finančního řízení. Základní funkce finančního řízení v podniku jsou realizovány při respektování následujících strategicky významných finančně orientovaných kriteriálních (účelových) funkcí: maximalizace tržní hodnoty podniku optimalizace podnikového rizika respektování časového faktoru. V procesu transformace těchto účelových funkcí z roviny strategické do úrovně taktického i operativního finančního řízení se ukazuje potřeba jejich transformace do množiny finančních cílů podniku: a) maximalizace zisku
1. Význam a funkce financí 7 b) maximalizace výnosnosti na úrovni peněžních toků c) zajištění likvidity d) maximalizace hodnoty podniku e) přežití podniku. Podnikové finance ve vnitřním kontextu podnikové strategie, procesů, organizace a technologie Podniková vize určuje směr, kterým se podnik chce dále vyvíjet. Strategie stanovuje pravidla, za jakých chce podnik vizi naplňovat. Podnikové procesy jako navzájem provázané činnosti probíhající v podniku v ideálním případě respektují strategická pravidla a jsou jimi řízeny. Organizace lidských zdrojů, ale i technologie také v ideálním případě respektují strategické principy. Na podnikové finance lze nahlížet jako na oblast podniku, která je řízena v souladu s podnikovou vizí a strategií, její procesy navazují na ostatní procesy v podniku, stejně tak jako organizace a technologie. Znamená to pak, že změna ve strategii podniku, v procesech, organizaci a nebo technologii se projeví v podnikových financích jako např. změna tvorby cen výrobků a služeb, změna skladby dodavatelů a odběratelů, změna způsobu stanovení mzdy zaměstnanců, změna způsobu vnitropodnikového účtování, investice do nové technologie a její implementace apod. Naplňování strategie, tj. průběh procesů, fungování organizace a technologie se do podnikových financí promítají jako operativa a případy, které vyžadují posouzení z finančního hlediska a analýzu, na jejímž základě je učiněno rozhodnutí. Uskutečnění vnitropodnikové nebo dodavatelsko-odběratelské aktivity se projeví ve financích jako účetní případ spojený s jedním nebo více účetními doklady. Podnikové finance jsou v podniku sice reprezentovány jako podpůrná oblast, nicméně charakter této podpory, kterou finanční manažeři poskytují obchodníkům a technologům podniku, je natolik klíčový a rozhodující, že zajišťuje finančním manažerům výsadní postavení v podniku. Finanční manažer obvykle prosazuje v podniku finanční disciplínu skládající se z vnitropodnikových předpisů a nařízení usměrňujících nakládání s podnikovým majetkem tak, aby nedocházelo k plýtvání a růstu výdajů. V podnicích, kde je role finančních manažerů odsunuta do pozadí, může docházet k tomu, že jsou přijímána rozhodnutí, která se sice z obchodního nebo technologického hlediska jeví jako jediná správná, avšak mají negativní finanční dopad a způsobují finanční ztrátu.
8 Základy financí V praxi obvykle Finanční ředitel podniku úzce spolupracuje s Generálním ředitelem a ostatními řediteli podniku a podílí se na tvorbě strategie a plánu a všech klíčových rozhodnutích. Finanční ředitel řídí obvykle útvar nebo odbor a podléhají mu organizační jednotky zodpovědné za přípravu finančního a investičního plánu, controlling, vedení účetnictví, pokladna a správa bankovních účtů, zpracování mezd, daně, případně další. V těchto oblastech působí finanční manažeři specialisté pro danou oblast, analytici, plánovači a účetní. Informační technologie podporující funkce podnikových financí za posledních 10 let prodělaly obrovské změny, které dosud nejsou ukončeny a stále rychlým tempem pokračují. Změny směřují zejména k integraci informačních systémů jednotlivého podniku tak, aby každá událost v podniku (jako je např. výdej materiálu ze skladu, příjem dodavatelské faktury ap.) se neprodleně promítla do účetnictví a tím do všech analýz a prognóz v podniku připravovaných. Tato integrace je zvlášť důležitá pro podniky, které působí na nasyceném a rychle se měnícím trhu, kde každodenní informace o aktuálním stavu může ovlivnit dlouhodobý úspěch podniku (např. hypermarkety průběžně sledují objemy prodeje jednotlivého zboží a operativně upravují ceny, vyhlašují cenové akce, analyzují jejich výsledek a mění umístění zboží). Integrace informačních systémů už také překročila hranice jednotlivých podniků a trendem posledních let se stala mezipodniková integrace informačních systémů. Do podnikových financí se takováto integrace promítá zvyšováním nároků na mimofinanční znalosti finančních manažerů a specialistů. Zvyšuje se úplnost a kvalita finančních informací o jednotlivých účetních případech. Rozsah informací může být natolik veliký, že bez systematického a logického přístupu finančního manažera a bez znalosti mimofinančních souvislostí nelze informace správným způsobem analyzovat a využít k rozhodování. Finanční manažeři se podílejí na implementacích nových informačních systémů, kde spolupracují se specialisty na informační technologie. Hlavním úkolem finančního manažera se čím dál tím více stává sledování obchodně technických událostí v podniku a analyzování jejich možného finančního dopadu. Obchodně technické události v podniku mohou přinášet nutnost zavedení nových finančních analýz v podniku. Tyto potřeby by měl finanční manažer včas identifikovat a zajistit takové úpravy informačních systémů, které by to umožnily.
1. Význam a funkce financí 9 Podnikové finance ve vnějším kontextu: rozpočtové, úvěrové pojišťovací a realizační vztahy Rozpočtový vztah znamená jednostranný nenávratný přesun majetku v peněžní formě. Příkladem je placení daní, poskytnutí dotace apod. Obsahem úvěrového vztahu je také přesun majetku, zpravidla v peněžní formě, ale s podmínkou návratnosti. Příkladem je poskytnutí úvěru bankou a jeho splacení po uplynutí dohodnuté lhůty. Pojišťovací vztah je charakteristický přesunem peněžního majetku do společného pojistného fondu. Zpětný pohyb je tu podmíněn vznikem pojistné události a bývá neekvivalentní (pojištěný může z pojistného fondu získat více nebo méně, než do něj sám vložil. Závisí to zejména na výši škody, která mu při pojistné události vznikla a na podmínkách pojistné smlouvy). Realizační peněžní vztah označuje vztah vznikající při koupi a prodeji zboží nebo služby s podmínkou promptního placení (za hotové, převodem, zálohově apod.) Úkol k textu. Popište podstatu podnikových financí Úkol k zamyšlení..jaké jsou vazby mezi strategií, technologií, organizací a procesy v podniku? Část pro zájemce. Zadejte si do internetového vyhledávače finanční řízení a uvidíte, kolik odkazů budete mít k dispozici. Otázky. 1. Jaké jsou funkce podnikových financí. 2. Jaké jsou cíle finančního řízení? 3. Jaký je základní cíl podnikových financí? 4. Definujte úvěrový a pojišťovací vztah. 5. Definujte rozpočtový a realizační vztah. Shrnutí kapitoly. Neuvážená změna v celkové strategii, organizační struktuře podniku, změna technologie může vyvolat problémy ve finanční oblasti. Proto je nutné vycházet při finančním řízení nejen z účetních podkladů, ale pojímat finanční toky v celkovém kontextu všech činností podniku.
10 Základy financí 2. M A J E T K O V Á A F I N A N Č N Í S T R U K T U R A P O D N I K U V této kapitole se dozvíte: Jak je chápán dvojí pohled na majetek podniku; Strukturu majetku a kapitálu podniku; Obsahovou náplň rozvahy podniku. Budete schopni: Definovat aktiva a pasiva (kapitál) podniku a jejich strukturu; Sestavit rozvahu podniku. Klíčová slova této kapitoly: Majetek, rozvaha, aktiva, pasiva, kapitál, stálá aktiva, oběžná aktiva, vlastní zdroje, cizí zdroje. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5 h teorie + 0,5 h příklady Průvodce studiem. Prostředky, které podnik při své hospodářské činnosti používá, označujeme jako majetek. Zdroje, ze kterých je tento majetek pořízen, jsou kapitál nebo-li pasiva. Pochopit dvojí pohled na majetek podniku nám pomůže tato kapitola. Majetek podniku jsou všechny hospodářské prostředky, které podnik při své podnikatelské činnosti používá. Pro účetnictví je charakteristické, že se na majetek podniku dívá ze dvou hledisek: Z hlediska konkrétní formy, v níž jsou hospodářské prostředky vázány = AKTIVA Z hlediska zdrojů, jimiž jsou hospodářské prostředky financovány = PASIVA nebo-li KAPITÁL Jde tedy o dva úhly pohledu na jedinou podstatu majetek. Toto dvojjediné chápání majetku je vyjádřením skutečnosti, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje. Majetek i kapitál podniku je zobrazen v rozvaze. Jde o statický výkaz, to znamená, že zobrazuje majetek podniku k určitému datu, tzv. rozvahovému dni. Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku v peněžním vyjádření a poskytnout základ pro zhodnocení finanční situace podniku. Podle časového okamžiku, k němuž se rozvaha sestavuje, rozlišujeme: 1. zahajovací rozvahu, která se sestavuje při založení podniku,
2. Majetková a finanční struktura podniku 11 2. počáteční rozvahu, která se sestavuje vždy k prvnímu dni účetního období, 3. konečnou rozvahu, která se sestavuje vždy k poslednímu dní účetního období a také při ukončení činnosti podniku. Rozvaha se skládá z jednotlivých rozvahových položek, které jsou vyjádřeny i číselně, v tomto případě mluvíme o rozvahovém stavu. Ve zjednodušené podobě má rozvaha následující strukturu: Rozvaha Aktiva Pasiva Stálá aktiva Vlastní kapitál - dlouhodobý nehmotný majetek - základní kapitál - dlouhodobý hmotný majetek - kapitálové fondy - dlouhodobý finanční majetek emisní ážio ostatní kapitálové fondy Oběžná aktiva - fondy ze zisku - zásoby zákonný rezervní fond materiál statutární a ostatní fondy nedokončená výroba a polotovary - výsledek hospodaření výrobky minulých let zboží běžného období zvířata - pohledávky Cizí zdroje dlouhodobé - rezervy krátkodobé - dlouhodobé závazky - krátkodobý finanční majetek - krátkodobé závazky peníze v hotovosti bankovní účty krátkodobé cenné papíry Ostatní aktiva Ostatní pasiva - přechodná aktiva - přechodná pasiva - dohadné položky aktivní - dohadné položky pasivní Aktiva celkem Pasiva celkem Vždy musí platit tzv. zásada rovnováhy rozvahy, nebo-li bilanční princip: Klasifikace aktiv Σ A = Σ P Aktiva se z hlediska funkce v hospodářské činnosti podniku člení na: 1. Stálá (fixní) aktiva, která v podniku slouží dlouhodobě, tj. déle než 1 rok, a spotřebovávají se postupně. Zahrnují dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanční majetek. 2. Oběžná aktiva, která se většinou v podniku spotřebovávají najednou, popř. u nichž proces přeměny v peníze nepřesahuje jeden rok. Zahrnují zásoby, pohledávky a krátkodobý finanční majetek.
12 Základy financí Dlouhodobý nehmotný majetek je majetek, který nemá hmotnou podstatu, ale má dlouhodobý charakter. Patří sem především různé licence, patenty, autorská práva, software, výdaje spojené se založením podniku apod. Dlouhodobý hmotný majetek má hmotnou podstatu a dlouhodobé užití. Svoji hodnotu předává postupně prostřednictvím odpisu, i když některé jeho složky se neodepisují (pozemky). Patří zde zejména budovy a stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pozemky, zvířata základního stáda a tažná zvířata, pěstitelské celky, umělecká díla a další. Dlouhodobý finanční majetek představuje především majetkové, ale i úvěrové cenné papíry s předpokládanou dobou držby nebo splatnosti delší než 1 rok a poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry. Zásoby představují většinou vstupy do výrobní činnosti podniku a zčásti nebo úplně se v ní spotřebují. Zahrnují především materiál, jehož součástí jsou většinou i náhradní díly a obaly. Dále zásoby vlastní výroby, jejichž součástí jsou rozpracované výkony - nedokončené výrobky a polotovary i dokončené, ale dosud neprodané výkony hotové výrobky. Zboží jako další složka zásob představuje výrobky jiných podniků, které podniku nakupuje a v nezměněném stavu dále prodává. Zvířata zahrnují především drobná kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna drůbeže, psy apod. Pohledávky můžeme chápat jako dluhy jiných subjektů vůči podniku, a to např. za odebrané a dosud nezaplacené zboží, výrobky a služby. Jde vlastně o neuhrazené nároky podniku vůči jiným subjektům a člení se jednak podle času, jednak podle povahy: krátkodobé, s dobou splatnosti do 1 roku, dlouhodobé, s dobou splatnosti nad 1 rok, z obchodního styku zejména pohledávky za odběrateli, ostatní pohledávky vůči zaměstnancům a jiným fyzickým či právnickým osobám. Krátkodobý finanční majetek je charakterizován vysokou likvidností, často bezprostřední obchodovatelností a krátkodobostí. Zahrnuje především hotovostní peníze včetně jejich ekvivalentů jako jsou ceniny, poukázky a šeky, peníze na bankovních účtech a cenné papíry sloužící ke krátkodobému uložení dočasně volných peněžních prostředků, které podnik v případě potřeby rychle přemění na hotové peníze. Ostatní aktiva a pasiva pak představují především operace související s účtováním nákladů a výnosů do období, se kterým věcně a časově souvisejí, tj. především časové rozlišení a přechodné účty. Klasifikace pasiv(kapitálu) Základním kritériem pro členění zdrojů podniku je hledisko vlastnictví, podle něho se veškeré zdroje financování podnikových aktiv člení na 2 základní skupiny: 1. Vlastní zdroje, někdy označované jako vlastní kapitál, který představuje určitý finanční základ podnikatelské činnosti, jenž se v průběhu podnikatelské činnosti může měnit, a to zejména v závislosti na
2. Majetková a finanční struktura podniku 13 dosaženém výsledku hospodaření. Zahrnují základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku, výsledek hospodaření. 2. Cizí zdroje, nazývané také cizí kapitál, pasiva v užším pojetí. Jejich součástí jsou především závazky a rezervy. Základní kapitál, je tvořen z vkladů akcionářů nebo společníků, popř. členů družstva v závislosti na právní formě podniku. Vklady přitom mohou být peněžité i nepeněžité. Obchodní zákoník předepisuje minimální výši základního kapitálu pro jednotlivé právní formy podniku. Pod tuto minimální výši nesmí základní kapitál klesnout, jinak podnik zaniká. U akciové společnosti často hovoříme o upsaném základním kapitálu, tj. kapitálu, který se zájemci o akcie zaváží zápisem do upisovací listiny splatit v předepsané lhůtě. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. V průběhu podnikatelské činnosti může dojít ( i když ne příliš často) ke změně výše základního kapitálu a to směrem nahoru (upsáním nových vkladů či emisí nových akcií) i směrem dolů (vyplacením vkladů nebo stažením akcií z oběhu). Snížení základního kapitálu je vždy negativním signálem. Kapitálové fondy představují především emisní ážio (rozdíl mezi nominální hodnotou a emisním kurzem akcie při zvyšování základního kapitálu akciové společnosti) a ostatní kapitálové fondy, tj. prostředky získané především z darů. Fondy tvořené ze zisku členíme na: Povinné, zákonné, tj. fondy, jejichž tvorbu, popř. výši ukládá zákonný předpis. Dobrovolné, tj. tvořené z rozhodnutí podniku Rezervní, resp. nedělitelný fond patří mezi fondy povinné pro kapitálové obchodní společnosti a družstva. Obchodní zákoník určuje jednotlivým právním formám podniku jeho minimální výši a minimální roční příděl ze zisku. Tento fond slouží především ke krytí ztrát z podnikání a ke krytí neočekávaných výkyvů v hospodaření podniku. Statutární fondy jsou tvořeny rovněž přídělem ze zisku a patří mezi dobrovolné fondy. Účel použití i způsob tvorby a čerpání je uveden ve stanovách, resp. společenské smlouvě podniku, které schvaluje valná hromada. Ostatní fondy se tvoří a čerpají na základě rozhodnutí vedení podniku. Výsledek hospodaření je rozdíl mezi výnosy (peněžně vyjádřené výkony podniku) a náklady (účelově vynakládané prostředky na vstupu do výrobního procesu) podniku. Může být kladný, tj. zisk nebo záporný, tj. ztráta. Zisk je základní ekonomickou kategorií a vlastním cílem podnikání. Po splnění zákonných povinností může podnik nerozdělený zisk použít jako vlastní zdroj financování. Snahou každého podniku by nemělo být rozdělení veškerého čistého zisku, ale část tohoto zisku zadržet a tím posílit finanční situaci podniku. Závazky jsou chápány jako dluhy podniku vůči jiným subjektům, které se většinou vztahují k již uskutečněným hospodářským operacím, ale které budou hrazeny v příštích obdobích. Základním kritériem jejich klasifikace je schopnost podniku uhradit své závazky včas. Podle toho se člení na:
14 Základy financí Krátkodobé, tj. splatné do 1 roku. Jejich úkolem je financovat především běžný provoz podniku. Jde zejména o závazky vůči dodavatelům zboží a služeb, dlužné daně, krátkodobé bankovní úvěry, závazky vůči zaměstnancům a různým institucím apod. Dlouhodobé, tedy takové, u nichž je doba splatnosti delší než 1 rok. Jsou určeny k financování těch složek aktiv, která mají delší životnost. Patří sem dlouhodobé bankovní úvěry, emitované dlouhodobé dluhopisy a směnky apod. Často se podle podstaty ještě závazky člení na závazky z obchodního styku, úvěrové závazky a ostatní závazky. Rezervy se řadí mezi cizí zdroje z toho důvodu, že představují budoucí závazky vůči třetím osobám. Představují zadržené částky, určené jednak na případná budoucí rizika a jednak na přesně vymezené budoucí výdaje. Tvoří se a čerpají z nákladů a člení se na: o o Zákonné, tj. upravené zákonem o rezervách a zohledněné zákonem o daních z příjmů, Ostatní, tj. tvořené a čerpané dle rozhodnutí podniku, nezohledněné zákonem o daních z příjmů. Úkoly k textu. Z obchodního zákoníku zjistěte minimální výši základního kapitálu a rezervního fondu pro jednotlivé právní formy podniku a také výši minimálního ročního přídělu ze zisku do rezervního fondu. Ze zákona o rezervách zjistěte druhy zákonných rezerv. Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad tím, jaké jsou rozdíly mezi rezervním fondem a rezervami. Příklad Následující složky majetku uspořádejte podle toho, zda patří do aktiv nebo do pasiv: Budovy, pozemky, dopravní prostředky, závazky vůči dodavatelům, pohledávky za odběrateli, zisk, peníze v pokladně, peníze na běžném účtu, krátkodobý bankovní úvěr, základní kapitál, rezervní fond, ceniny, materiál, hotové výrobky, rezerva na restrukturalizaci, závazek z emitovaného dluhopisu. Řešení: Aktiva: Budovy, pozemky, dopravní prostředky, pohledávky za odběrateli, peníze v pokladně, peníze na běžném účtu, ceniny, materiál, hotové výrobky. Pasiva:
2. Majetková a finanční struktura podniku 15 Závazky vůči dodavatelům, zisk, krátkodobý bankovní úvěr, základní kapitál, rezervní fond, rezerva na restrukturalizaci, závazek z emitovaného dluhopisu. Úloha č. 2.1 Sestavte rozvahu podniku, pokud znáte tento stav majetku podniku: Budovy 1 mil. Kč, stroje 400 tis. Kč, pozemky - 500 tis. Kč, základní kapitál - 2 mil. Kč, rezervní fond 400 tis. Kč, ostatní fondy 200 tis. Kč, dodavatelé 350 tis. Kč, pokladna 50 tis. Kč, běžný účet 800 tis. Kč, odběratelé 250 tis. Kč, materiál 190 tis. Kč, zboží 220 tis. Kč, rezervy 120 tis. Kč, zisk 340 tis. Kč. Otázky: 1. Co jsou aktiva a pasiva podniku? 2. Definujte podstatu dlouhodobého hmotného majetku. 3. Co je to zboží? 4. Čím je charakteristický oběžný majetek? 5. Jak se člení pasiva? 6. Proč patří rezervy do cizích zdrojů? 7. Jak vzniká základní kapitál? 8. Jak je chápán zisk podniku? 9. Co je to rozvaha a kdy se sestavuje? 10. Uveďte 3 příklady dlouhodobého nehmotného majetku. Shrnutí kapitoly. Ve druhé kapitole jsme si ukázali podstatu a strukturu majetku a kapitálu podniku, jak jej zobrazuje rozvaha. Definovali jsme si aktiva a pasiva a uvedli si, jak se člení a které položky obsahují.
16 Základy financí 3. V Ý S L E D E K H O S P O D A Ř E N Í A P E N Ě Ž N Í T O K Y P O D N I K U V této kapitole se dozvíte: Kde a jakým způsobem se zjišťuje výsledek hospodaření v podniku; Jakým způsobem se výsledek hospodaření v podniku rozděluje. Co jsou peněžní toky; Jakými metodami se peněžní toky zjišťují. Budete schopni: Definovat výsledek hospodaření podniku a rozdělit jej; Sestavit výkaz peněžních toků. Klíčová slova této kapitoly: Náklady, výnosy, výsledek hospodaření, peněžní toky z provozní činnosti, z finanční a z investiční činnosti, přímá metoda, nepřímá metoda. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 h teorie + 1,5 h příklady Průvodce studiem. Průvodce studiem. Výsledek hospodaření je jedním z klíčových zdrojů financování podnikových potřeb. Neméně důležité je pro podnik sledování peněžních toků. Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření podniku se zjišťuje ve Výkaze zisků a ztrát porovnáním nákladů a výnosů. Jsou-li výnosy větší než náklady, jedná se o zisk, jsou-li naopak náklady větší, jde o ztrátu. Náklady většinou chápeme jako účelově vynakládané prostředky na vstupu do podniku, výnosy pak jako peněžní ekvivalent provedených výkonů podniku. Výsledek hospodaření zjištěný ve výkaze zisků a ztrát je vykázán již po zdanění, tj. jako čistý, resp. disponibilní. Jde tedy o zisk určený k rozdělení, resp. ztrátu určenou k úhradě. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) umožňuje podniku sledovat tvorbu výsledku hospodaření, podává přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé podnikové činnosti a slouží pro hodnocení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. Měl by vždy zachycovat výnosy a náklady vynaložené na dosažení veškerých výkonů za účetní období.
3. Výsledek hospodaření a peněžní toky podniku 17 Výkaz je možno sestavovat v druhovém nebo účelovém členění nákladů a výnosů. V našich podmínkách většina podniků sestavuje výsledovku v druhovém členění, proto si ukážeme pouze tuto podobu výkazu. Tržby z prodeje zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření (EBIT) Finanční výnosy Finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za běžné období Rozdělování výsledku hospodaření Při rozdělování zisku musí podnik provést nejprve povinné příděly, pak teprve přijde na řadu další rozdělení zisku podle schválení valnou hromadou. Povinné příděly zahrnují především zákonný příděl do rezervního fondu, dále příděly do statutárních fondů a výplatu dividend připadající na prioritní akcie. V další fázi se zisk rozděluje tak, jak to schválila valná hromada. To znamená, že lze např. ze zisku přidělit určitý příděl do ostatních fondů, zvýšit základní kapitál, vyplatit dividendy z kmenových akcií nebo podíly na zisku společníkům a část zisku lze také převést do dalších období jako tzv. nerozdělený zisk, který mnohdy v podniku představuje významný zdroj pro financování podnikových potřeb. V případě ztráty lze tuto ztrátu uhradit z rezervního fondu, nebo se na ní podílejí vlastníci, popř. ji lze (celou nebo její část) převést do dalších let jako tzv. neuhrazenou ztrátu. Peněžní toky Peněžní toky se v podniku sledují ve Výkazu o peněžních tocích, resp. výkazu cash flow.
18 Základy financí Výkaz o peněžních tocích (cash flow) vyjadřuje přírůstky a úbytky peněžních prostředků, zdroje a užití finančních prostředků a podává informaci o peněžních tocích v průběhu účetního období a člení se na provozní, investiční a finanční činnost Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti podniku a ostatní činnosti podniku, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti. Součástí provozní činnosti jsou obvykle i mimořádné účetní případy, pokud je nelze přiřadit k finanční či investiční činnosti. Investiční činností se rozumí pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku z titulu prodeje nebo činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost. Finanční činností se rozumí účetní případy, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků Peněžními toky se rozumí přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Peněžními prostředky jsou :peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžními ekvivalenty je zejména krátkodobý likvidní majetek s dobou směny za peníze nejpozději do 3 měsíců. Cílem přehledu o peněžních tocích je sledovat: 1. kolik peněžních prostředků měla účetní jednotka na počátku sledovaného období, 2. jaká byla tvorba peněžních prostředků podle jednotlivých činností, 3. jaké bylo užití peněžních prostředků podle jednotlivých činností, 4. kolik peněžních prostředků má účetní jednotka k dispozici na konci období, 5. jaký je celkový peněžní tok za sledované období Pro sestavování přehledu o peněžních tocích lze použít přímou a nepřímou metodu. Přímá metoda Sestavení výkazu CF přímou metodou předpokládá, že sledujeme toky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v průběhu účetního období.. Za předpokladu aktuálně vedeného účetnictví se jedná o metodu velmi přesnou, ale náročnou zejména na analytickou evidenci v účetnictví a s vysokými požadavky na používaný software, proto je v praxi málo využívaná. Nepřímá metoda Nepřímá metoda transformuje výsledek hospodaření, resp. musí být peněžní tok upraven o položky, které ovlivnily výsledek hospodaření, ale nejsou spojeny s peněžními toky. Při použití nepřímé metody se výsledek hospodaření upravuje o následující operace: 1. nepeněžní operace, 2. neuhrazené náklady a výnosy minulých či budoucích účetních období,
3. Výsledek hospodaření a peněžní toky podniku 19 3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností Pokud při sestavování výkazu cash flow vylučujeme určitou položku z výsledku hospodaření, musíme použít opačné znaménko, než jakým je příslušná položka ve výsledku hospodaření obsažena. Obecně tedy platí, že jednotlivé položky se uvádějí s následujícími znaménky: výnosy - náklady + zisk - ztráta + aktiva zvýšení - aktiva snížení + pasiva snížení - pasiva zvýšení + Při sestavování přehledu peněžních toků nepřímou metodou je nutno dodržet určitý postup, který můžeme shrnout do následující tabulky včetně příslušných účtů či účtových skupin do přehledu vstupujících: P. Stav peněžních prostředků na začátku účetního období A. Peněžní tok z hlavní výdělečné činnosti Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti A.1. Úpravy o nepeněžní operace A.1.1. Odpisy stálých aktiv A.1.2. Odpis opravné položky k úplatně nabytému majetku A.1.3. Změna zůstatků rezerv A.1.4. Změna zůstatků časového rozlišení nákladů a výnosů a dohadných účtů A.1.5. Změna zůstatků opravných položek ke stálým aktivům A.1.6. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv A.1.7. Zúčtování oceňovacích rozdílů z kapitálových účastí A.2. Úpravy oběžných aktiv A.2.1. Změna stavu pohledávek A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků A.2.3. Změna stavu zásob A.2.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku B. Investiční činnost B.1. Nabytí stálých aktiv B.1.1. Nabytí dlouhodobého hmotného majetku B.1.2. Nabytí dlouhodobého nehmotného majetku B.1.3. Nabytí finančních investic B.2. Výnosy z prodeje stálých aktiv B.2.1. Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku B.2.2. Výnosy z prodeje finančních investic B.3. Komplexní pronájem B.3.1. Úhrada pohledávek z komplexního pronájmu B.3.2. Úhrada závazků z komplexního pronájmu C. Finanční činnost C.1. Změna stavu dlouhodobých závazků C.1.1. Zvýšení dlouhodobých úvěrů C.1.2. Snížení dlouhodobých úvěrů C.1.3. Zvýšení závazků z dluhopisů C.1.4. Snížení závazků z dluhopisů C.1.5. Zvýšení ostatních dlouhodobých závazků C.1.6. Snížení ostatních dlouhodobých závazků C.2. Zvýšení a snížení vlastního jmění z vybraných operací
20 Základy financí C.2.1. Upsání cenných papírů a účastí C.2.2. Přeměna dluhopisu na akcie C.2.3. Peněžní dary a dotace, dary v podobě pohledávek a krátkod. fin. majetku C.2.4. Kapitalizace závazků C.2.5. Úhrada ztráty společníky C.2.6. Nárok na dividendy a podíly na zisku C.2.7. Vyplácení vlastního jmění společníkům C.2.8. Odpis vlastních akcií C.2.9. Jiné změny D. Rozdíl (R - P - A - B - C) R. Stav peněžních prostředků na konci účetního období Výpočet ukazatelů přehledu peněžních toků: A. * = Z + A.1. A.1. = A.1.1. až A.1.6. A.** =A.*+A.2. A.2. = A.2.1. až A.2.4. A.*** =A.**+A.3.+A.4.+A.5+A.6.+A.7. B.*** = B.l. + B.2. + B.3. C.*** =C.1.+C.2. C.2. = C.2.1. až C.2.6. F = A.*** + B.*** + C.*** R =P+F Pro potřeby finančního řízení jsou zejména potřebné údaje z rozvahy a cash flow účetní jednotky. Z rozvahy využijeme pro finanční rozhodování v podniku údaje o skladbě a struktuře oběžných aktiv a cizích zdrojů. Příklad. Sestavte výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow z následujících údajů : 1. Podnikatel vloží do podnikání 200 tis. Kč 2. Podnikatel obdrží dotaci ve výši 60 tis. Kč od Úřadu práce na zřízení pracovního místa 3. Pořídí základní vybavení provozovny obchodu za celkovou cenu 10 tis.kč 4. Objedná zboží, obdrží fakturu na koupi zboží a zaplatí cenu zboží ve výši 100 tis.kč. 5. Zaplatí nájemné za obchod dle nájemní smlouvy, sjednáno měsíční nájemné, ve výši 15 tis.kč. 6. Prodává zboží v obchodě ( s 20% marží), za první měsíc dosáhne tržeb ve výši 60 tis. Kč. 7. Vypočte mzdu zaměstnanci (hrubá mzda 10 000 Kč), odvody a daně ze závislé činnosti. 8. Pořídí a zaplatí dle kupní smlouvy a doručené faktury starší dodávkové auto za 60 tis.kč, které začne okamžitě využívat pro dovoz zboží do obchodu. 9. Obdrží fakturu na služby ostrahy obchodu ve výši 15 tis.kč. Výkaz zisků a ztrát Tržby za prodej zboží 60 000
3. Výsledek hospodaření a peněžní toky podniku 21 Náklady na prodané zboží 50 000 Obchodní marže 10 000 Výkonová spotřeba 40 000 Spotřeba materiálu a energie 10 000 Služby 30 000 Osobní náklady 13 500 Mzdové náklady 10 000 Odvody 3 500 Odpisy 8 520 Ostatní provozní výnosy 60 000 Provozní výsledek hospodaření 7 980 Finanční výsledek 0 Mimořádný výsledek 0 Výsledek hospodaření celkem před zdaněním 7 980 Daň z příjmů 1 960 Výsledek hospodaření za účetní období 6 020 Výkaz cash flow (zjednodušeně, schematicky) : Hotovost na počátku 0 účetní zisk 6 020 Změna stavu o nepeněžní operace odpisy 8 520 Změna stavu zásob - 50 000 Změna stavu závazků 30 460 Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv - 60 000 Změna stavu vlastního kapitálu 200 000 Hotovost na konci roku 135 000 Úkol k textu. Prostudujte účetní výkazy jako základní východiska pro finanční rozhodování podniku a pokuste se shrnout základní informace, které pro finanční řízení budete považovat za prioritní údaje o hospodářském výsledku z výkazu zisků a ztrát, případně údaje o majetku a zdrojích krytí z rozvahy? Úkol k zamyšlení. V souladu se zákonem jsou jednotlivým řádkům rozvahy a výkazu zisků a ztrát přiřazeny účty. Má skladba a sestavení analytických účtů nějaký význam v kontextu sestavení rozvahy, případně výkazu zisků a ztrát? Část pro zájemce. V této kapitole jsou uvedeny výkazy schematicky a v plném rozsahu. Ze zákona je vak možno sestavovat i tzv. zkrácené verze. Pro pochopení finančního řízení je podstatné zvládnout základní principy sestavování výkazů. Úloha č. 3. 1. Sestavte rozvahu a výkaz zisků a ztrát (před zdaněním) z následujících údajů : Vklad základního kapitálu do banky 200 000 Kč Pořízení zboží na sklad na fakturu (účtování zp. A) 200 000 Kč Spotřeba zboží výdej ze skladu v nákupní ceně 50 000 Kč
22 Základy financí Prodej zboží za hotové za prodejní cenu 100 000 Kč Otázky 1. Jak je definován výsledek hospodaření? 2. Co jsou náklady a výnosy? 3. Jak rozdělujeme výsledek hospodaření? 4. Jaké metody sestavování výkazu peněžních toků znáte? 5. Jaké znáte podnikové činnosti? Shrnutí kapitoly. Ve třetí kapitole jsme si ukázali způsob zjišťování výsledku hospodaření a jeho rozdělení v podniku. Dále jsme sledovali peněžní toky v podniku v členění na provozní, investiční a finanční činnosti.
4. Optimalizace majetkové a finanční struktury podniku 23 4. O P T I M A L I Z A C E M A J E T K O V É A F I N A N Č N Í S T R U K T U R Y P O D N I K U V této kapitole se dozvíte: Které faktory ovlivňují majetkovou a finanční strukturu; Jaké ukazatele finanční a majetkové struktury se využívají pro jejich optimalizaci; Jak se zajišťuje optimální míra zadlužení. Budete schopni: Optimalizovat majetkovou a finanční strukturu; Určit cenu kapitálu a optimální míru zadluženosti. Klíčová slova této kapitoly: Majetková struktura, finanční struktura, provozní páka, finanční páka, čistý pracovní kapitál, cena kapitálu, míra zadluženosti, zlaté pravidlo financování. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 h teorie + 1 h příklady Průvodce studiem. Při finančním řízení a plánování má velký význam řízení a optimalizace struktury aktiv a pasiv. Jak se taková optimalizace v podniku provádí, nám ukáže tato kapitola. Majetková struktura podniku Majetková struktura je definována strukturou aktiv podniku, tento přístup je považován za základní, tradiční. Při odlišném přístupu k dané problematice je vnímána jako: 1. funkce ekonomické praxe v dané zemi 2. funkce právní formy podnikání. Z pohledu potřeb praktického finančního řízení podniku je nejvhodnější vnímání majetkové struktury podniku komplexně, jako složky majetkově-finanční stability podniku. Jde o vyjádření potřeby definovat a řídit vztah mezi majetkem a použitým kapitálem, který je popsán finanční strukturou firmy. Pro výši celkového majetku, potřebnou k realizaci daného podnikatelského záměru v prostředí daného teritoria lze jako rozhodující definovat 3 faktory: rozsah podnikových výkonů (tržby) stupeň využití majetku
24 Základy financí cena majetku Rozsah podnikových výkonů aktiv. Jde o porovnání s konkurenty na úrovní poměrového ukazatele obratu Obrat aktiv = tržby / Σ aktiv = konst. Obvykle se předpokládá, že k dosažení vyšších výkonů je nezbytná vyšší hodnota majetku. Stupeň využití majetku Zde již představa zhruba konstantní úrovně obratu aktiv přestává být udržitelná. Do popředí se dostává vazba na relativně rychlejší růst výkonů ve srovnání s tempem růstu majetku. Výkaz pak nabývá alternativní podoby: Výkony za období / průměrný stav majetku = tržby / [(Σ aktiv na počátku roku + Σ aktiv na konci roku) / 2] = max. Maximalizace výrazu vede k závěru, že čím vyšší je využití daného majetku, tím nižší je jeho potřeba. Cena majetku Majetek můžeme oceňovat následovně: 1. Pořizovací cena, tj. cena včetně nákladů spojených s pořízením. 2. Vlastní náklady u majetku vytvořeného vlastní činností. 3. Reprodukční pořizovací cena, tj. cena, za kterou bychom majetek pořídili v daném okamžiku. 4. Nominální hodnota (u pohledávek, peněz, cenin apod.). 5. Čistá realizační hodnota, tj. prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem. 6. Metody oceňování zásob na skladě (individuální ocenění, průměrné ceny, FIFO, LIFO, pevné ceny s odchylkou) Faktory majetkové struktury technická náročnost výroby rozvinutost peněžního a kapitálového trhu hospodářská situace země, podniku a jejich hospodářská politika Technická náročnost výroby Může být definována ukazatelem provozní páky s následným rozdělením na podniky kapitálově lehké (nízké hodnoty provozní páky) a těžké (vysoké hodnoty provozní páky) Provozní páka = fixní aktiva / oběžná aktiva
4. Optimalizace majetkové a finanční struktury podniku 25 Novinkou ve finančním řízení podniků je trend k růstu podílu nehmotného majetku, a to jak cestou růstu jeho absolutní hodnoty, tak i poklesem hodnoty fixních složek majetku. Rozvinutost peněžního a kapitálového trhu Pestřejší nabídka produktů peněžního a kapitálového trh poskytuje prostor pro zvýšení podílu finančního majetku, růst finančních investic a pestřejší portfolio finančního majetku, což může mít pozitivní důsledky na rentabilitu podniku i řízení podnikatelského rizika. Hospodářská situace země, podniku a jejich hospodářská politika Tyto faktory jsou schopny pozitivně ovlivnit růst rentability cestou snižování nákladů nebo zvyšováním obratu vloženého majetku a růst významu oběžného majetku ve finančním řízení podniku i růst jeho podílu v rozvaze podniku. Finanční struktura podniku V odborné literatuře rozlišujeme 2 přístupy k definici finanční struktury: základní, tj. finanční struktura je spojena se strukturou pasiv podniku. Jde o přehled zdrojů financování podnikového majetku, alternativní, tj. vycházíme z přírůstku podnikového kapitálu proti stavu minulého období, kterým je rovněž financován přírůstek majetku podniku. Finanční struktura x kapitálová struktura Kapitálová struktura je většinou chápána jako dlouhodobě přítomná složka podnikových zdrojů, která financuje: o fixní majetek o trvalou část oběžného majetku Fundamentálnější přístup k řešení problému kapitálové struktury představují speciální teorie kapitálové struktury. Statické (MM, tradiční, Merton Miller, kompromisní apod.) Dynamické Cena kapitálu V úvahách o ceně zdrojů financování je prvotní rozdělení na zdroje vlastní a cizí. Existuje však řada účelových struktur zdrojů financování podnikatelských aktivit, které více či méně modifikují základní strukturu rozvahy. Pak o ceně kapitálu lze prohlásit: Cenou vlastního kapitálu je dividenda, resp. podíl na zisku. Cenou cizího kapitálu je úrok, popř. podíl na zisku. Nck = (1 Ds) x i, kde Nck = náklady na cizí kapitál, i = úroková sazba, Ds = daňová sazba Náklady na celkový kapitál optimalizace K = i x (1 Ds) x CK/K + Nvk x VK/K, kde
26 Základy financí K = celkový kapitál, Nvk = náklady na vlastní kapitál, CK = cizí kapitál a Nvk = dividenda / cena akcie + míra růstu dividend Závěrem pak můžeme říci, že nejlevnější bývá krátkodobý cizí kapitál, střed přísluší dlouhodobému cizímu kapitálu a jako nejdražší se jeví akciový kapitál. Optimální míra zadluženosti Optimální míra zadluženosti = optimální finanční struktura Pro posuzování míry optimality dané finanční struktury podniku jako kriteriální funkce vystupují zejména: Ukazatel finanční páky Finanční páka = cizí kapitál / vlastní kapitál Ukazatel ziskového či úrokového krytí Ziskové krytí = zisk před platbou úroků a daní / roční úrok Vývoj názorů na optimální finanční strukturu: 1. původní představy (teorie MM bez vlivu daňového systému), tj. náklady celkového kapitálu vůbec nezávisí na změnách ve finanční struktuře, tedy hledání optimálního zadlužení nemá smysl. 2. MM s vlivem daňového systému, tj. úrok je položka, která snižuje daňový základ podniku, tedy de facto snižuje cenu cizího kapitálu. 3. kompromisní teorie (U křivka ), tj. optimum finanční struktury reálně existuje = situace, kdy průměrné náklady celkového kapitálu jsou minimální, v současnosti je pohybuje okolo cca 40 % podílu dluhu na celkovém kapitálu podniku. Optimální finanční struktura vykazuje následující charakteristické rysy: 1. minimalizuje náklady na financování podniku 2. je v souladu s majetkovou strukturou 3. je v souladu s výkonností podniku Souvislosti majetkové a finanční struktury a strategie financování Zlaté pravidlo financování Nemá-li být financování podnikového majetku dražší než je nezbytně nutné, je vhodné dlouhodobá aktiva financovat dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva krátkodobými zdroji. Čistý pracovní kapitál NWC = Oběžná aktiva krátkodobá pasiva 3 strategie financování podniku: - konzervativní, tj. NWC > 0 - neutrální, tj. NWC = 0 - agresivní, tj. NWC < 0
4. Optimalizace majetkové a finanční struktury podniku 27 Příklad Společnost má následující finanční údaje z rozvahy a výkazu zisků a ztrát: Rozvaha Aktiva celkem 300 000 Stálá aktiva 200 000 Oběžná aktiva 100 000 Pasiva celkem 300 000 Vlastní kapitál 130 000 základní kapitál 100 000 zisk minulých období a fondy 30 000 Cizí zdroje 170 000 krátkodobé závazky 70 000 z toho obchodní závazky 30 000 krátkodobý úvěr (14%) 40 000 dlouhodobý úvěr (10%) 100 000 Vybrané údaje z výkazu zisků a ztrát Provozní zisk 72 800 Úrok 12 800 Zisk před zdaněním 60 000 Daň 16 800 Čistý zisk 43 200 Finanční ředitel byl upozorněn na to, že běžný poměr, tj. oběžná aktiva/krátkodobá pasiva je příliš nízký. Jako vyhovující se v tomto odvětví považuje poměr ve výši 2. Finanční ředitel proto navrhl plán, kde by firma upsala dluhopisy s 13% kuponem v celkové hodnotě 40 000 a splatila jimi krátkodobý úvěr, který čerpá vždy sezónně jen polovinu roku. Tyto obligace by byly v oběhu po celý rok a v obdobích, kdy by načerpané prostředky nebyly potřeba k financování sezónních potřeb firmy, mohly by se zainvestovat do obchodovatelných cenných papírů, které vynášejí 8% p.a. před zdaněním. a) Vypočtěte běžný poměr, čistý pracovní kapitál a ROA b) Jakých hodnot by dosáhly firemní ukazatele : běžný poměr, čistý pracovní kapitál a ROA, kdyby tento plán byl v účinnosti již během minulého roku? c) Zvýšila se likvidita nejméně na 2? d) Jaký byl vliv na ziskovost firmy? Řešení : Ad a) běžný poměr (rychlý test likvidity) : 100 000/ 70 000 = 1,43 čistý pracovní kapitál: 100 000-70 000 = 30 000 ROA: čistý zisk / aktiva 43 200/300 000 = 14,40% Ad b) pro výpočet nových hodnot je třeba sestavit novou rozvahu a výkaz zisků a ztrát: Nová rozvaha Aktiva celkem 300 000 Stálá aktiva 200 000
28 Základy financí Oběžná aktiva 100 000 Pasiva celkem 300 000 Vlastní kapitál 130 000 základní kapitál 100 000 zisk minulých období a fondy 30 000 Cizí zdroje 170 000 krátkodobé závazky 30 000 z toho obchodní závazky 30 000 krátkodobý úvěr (14%) 0 dlouhodobý úvěr (10%) 100 000 obligace (13%) 40 000 Vybrané údaje z výkazu zisků a ztrát Provozní zisk 72 800 Úrok 15 200 Výnosový úrok 1 600 Zisk před zdaněním 59 200 Daň 16 576 Čistý zisk 42 624 běžný poměr (rychlý test likvidity) 100 000/ 30 000 = 3,33 čistý pracovní kapitál 100 000-30 000 = 70 000 ROA čistý zisk / aktiva 42 624/300 000 = 14,21% c) Likvidita se zvýšila. d) Ziskovost klesla. Úkol k textu. Jak může hospodářská politika a hospodářská situace země ovlivnit růst rentability a významu oběžného majetku? Úkol k zamyšlení. Podnik vykazuje meziročně neustále rostoucí zisk. Aktiva a pasiva také rostou, ale přesto jeho vlastní kapitál klesá. Roste tedy míra zadlužení. Čím je to způsobeno? Rozhodla valná hromada o dosaženém zisku správně? Část pro zájemce. Často se setkáváme s tím, že podnik vykazuje záporný vlastní kapitál. Podniká tedy se ztrátou, která snižuje základní kapitál do mínusu. Zdroje krytí aktiv jsou jen cizí zdroje - závazky krátkodobé, dlouhodobé, půjčky, úvěry apod. Jestliže je počáteční ztráta v souladu s podnikovou vizí a. strategií a je kryta dlouhodobými půjčkami majoritního vlastníka (např. na počáteční vybudování obchodní sítě, technologie apod.), a očekává se v dalších letech zisk - lze souhlasit. V případě vykazování záporného vlastního kapitálu po delší časový úsek, v rozporu s podnikovou strategií je chyba zřejmě někde jinde a je nutné ji okamžitě řešit Korespondenční úkol. Stáhněte si z internetu www.form.cz formuláře finančních výkazů a vyplňte do nich údaje z příkladu dle vlastního uvážení rozepište celkové sumy aktiv a pasiv do výkazu ve vámi volené struktuře.
4. Optimalizace majetkové a finanční struktury podniku 29 Otázky: 1. Co nám udává ukazatel provozní páky? 2. Co nám říká ukazatel finanční páky? 3. Zhodnoťte konzervativní, agresivní a neutrální strategii financování podniku z hlediska jejich silných a slabých stránek. Shrnutí kapitoly. Majetková a finanční struktura je pro finanční řízení jednou z klíčových otázek. Nalezení optimální struktury je pro většinu podniků významné z hlediska stanovení finančních strategií...
30 Základy financí 5. K R Á T K O D O B É A S P E C I F I C K É F O R M Y F I N A N C O V Á N Í P O D N I K O V Ý C H P O T Ř E B V této kapitole se dozvíte: Co patří do krátkodobých zdrojů financování; Jaké formy krátkodobých bankovních úvěrů banky poskytují; Základní informace o factoringovém a forfaitingovém způsobu financování; Podstatu, členění a základní charakteristiky leasingového financování. Budete schopni: Charakterizovat krátkodobé zdroje financování včetně krátkodobých bankovních úvěrů; Charakterizovat podstatu factoringu a forfaitingu; Charakterizovat podstatu leasingu. Klíčová slova této kapitoly: Bankovní úvěr, závazek, lombardní úvěr, eskontní úvěr, kontokorentní účet, factoring, forfaiting, leasing. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 h teorie Průvodce studiem. Průvodce studiem. Pro financování podnikových potřeb je třeba nalézt určité zdroje, které mohou být krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé slouží většinou pro krytí potřeb souvisejících s oběžným majetkem. Pro financování krátkodobých potřeb podniku slouží většinou krátkodobé zdroje financování. Ve většině případů jde o cizí zdroje, vlastní zdroje se používají většinou k dlouhodobému financování. Mezi krátkodobé cizí zdroje patří zejména: Závazky, především vůči dodavatelům, ale i zaměstnancům, daňové závazky, závazky vůči orgánům sociálního a zdravotního pojištění apod. Krátkodobé bankovní úvěry Specifické formy financování, jako factoring, forfaiting. Krátkodobé bankovní úvěry poskytují banky v těchto formách : Kontokorentní účet Krátkodobá účelová půjčka