ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DODATEK Č. 2. Škola a zdraví. Mateřská škola a Základní škola při Dětské léčebně Křetín 12, příspěvková organizace

Podobné dokumenty
Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Druhý cizí jazyk

FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah

Výstupy Učivo Průřezová témata

5.6. Člověk a jeho svět

Fyzika - Sekunda. experimentálně určí rychlost rovnoměrného pohybu a průměrnou rychlost nerovnoměrného pohybu

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: fyzika. Třída: sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

pro základní vzdělávání Základní školy a Mateřské školy Bohuňovice

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Vzdělávací obor fyzika

Další cizí jazyk německý jazyk ve znění standardů platných od Charakteristika vyučovacího předmětu od školního

Předmět: A N G L I C K Ý J A Z Y K

Látky. Látky pevné, kapalné a plynné. Částicová stavba látek. Vzájemné silové působení částic. Prvek a sloučenina. Vlastnosti atomů a molekul

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Dodatek č Španělský jazyk. Učební osnovy Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, č.j.: 142/2013, ze dne

ŠKOLA PRO BUDOUCNOST

Předmět: Fyzika. 5.6 Oblast: Člověk a příroda Obor: Fyzika. Charakteristika předmětu fyzika 2. stupeň

NĚMECKÝ JAZYK (6. 9. ročník)

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK Mgr. Kateřina Bušková

Seznam kateder, jejichž předměty jsou zastoupeny v uvedených studijních programech. 1 UJP-Ústav jazykové přípravy 2

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

Volitelné předměty Jazyk a jazyková komunikace

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

ŠKOLA PRO VŠECHNY DĚTI

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Doplňující vzdělávací obory 2 Vzdělávací obor: Fyzikální praktika 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence

Charakteristika vyučovacího předmětu Německý jazyk

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Základní škola pro žáky s vadami řeči v Praze 8

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: fyzika. Třída: tercie. Poznámky. Očekávané výstupy. Přesahy. Žák.

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Doplňující vzdělávací obory 2 Vzdělávací obor: Fyzikální praktika 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence

Z Čj 1.st (2. ročník): Abeceda Čj 1.st (2. ročník): Slovní druhy Čj 1.st (2. ročník): Stavba věty

Fyzika - Prima. Vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek; Zkoumání a porovnávání společných a různých vlastností látek

Dodatek ke školní. kolnímu vzdělávacímu programu pro gymnaziální vzdělávání č. 1. (podle RVP ZV)

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD Čj SVPHT09/06

Další cizí jazyk Ruský jazyk (RJ)

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Další cizí jazyk. Vzdělávací oblast Vyučovací předmět : Charakteristika předmětu

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova

4.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Evropská studia

Náš svět 2. ročník průřezová témata

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY Další cizí jazyk - NĚMECKÝ JAZYK Marcela Paulasová

P ř e d m ě t : M A T E M A T I K A

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

5.1.3 Anglický jazyk - 1. stupeň

<<< záložka Fyzika

ŠKOLA PRO BUDOUCNOST

PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

Dodatek č.5 k III.dílu ŠVP

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

5.7. P rvouka Charakteristika vyučovacího předmětu Začlenění průřezových témat Zaměření na klíčové kompetence

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

Předmět: FYZIKA Ročník: 6.

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

Školní vzdělávací program ve školní družině

Opravář zemědělských strojů

Předmět: A N G L I C K Ý J A Z Y K

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence.

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 2 Vzdělávací obor: Člověk a svět práce 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a svět práce / ČP

Základní škola a Mateřská škola Třemešná Třemešná 341 tel: IČ:

5.3.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Радуга по новому 1 - S.Jelínek a kol., Fraus 2007 Pracovní sešit 1

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 8. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

Školní (rozpracovaný) výstup Učivo školy Mezipředmětové vztahy, průřezová témata. Četba a práce s literárními ukázkami Vlastní četba

Předmět: Fyzika Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Anglický jazyk 3.období 6. ročník

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu

ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

OBČANSKÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu - 2. stupeň

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

P L Á N P R Á C E Š K O L Y V E Š K O L N Í M R O C E /

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 2.

Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování skutečností. Poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v Evropě i ve světě.

DODATEK č. 2. k ŠVP ZV Do života s jedničkou, Škola: Základní škola Litoměřice, Na Valech 53

Matematika a její aplikace Matematika - 2.období

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

PŘÍLOHA ŠVP GYMNÁZIA JAKUBA ŠKODY (volitelné předměty pro školní rok 2015/2016)

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Dodatek k SYP ZV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: PA VLOVICKA SKOLA - Skolní.vzdělávací programpro základní vzdělávání

.5. Př írodověda charakteristika vyučovacího předmětu začlenění průřezových témat zaměření na klíčové kompetence

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Dodatek č. 2 k II. dílu ŠVP. Úpravy osnov předmětů Český jazyk a Německý jazyk

Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Škola pro život

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Mgr. Zdeněk Kettner

Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Charakteristika předmětu:

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 9. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Transkript:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DODATEK Č. 2 Škola a zdraví Mateřská škola a Základní škola při Dětské léčebně Křetín 12, příspěvková organizace skolakretin.detskelecebny.cz

Dodatek k ŠVP ZV Škola a zdraví č. 2 Název školního vzdělávacího programu: Škola a zdraví Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Mateřská škola a Základní škola při Dětské léčebně Křetín 12, příspěvková organizace Ředitelka školy: Mgr. Hana Najbrová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2015 Dodatek k ŠVP ZV č. 2 byl zapsán pod čj. 149/2015 V Křetíně 25. 8. 2015.. Mgr. Hana Najbrová, ředitelka školy Tímto dodatkem se upravuje školní vzdělávací program MŠ a ZŠ při Dětské léčebně Křetín 12, příspěvková organizace od 1. 9. 2015 takto:

Obsah 1. Charakteristika školy... 4 1.1. Organizační podmínky... 4 1.2. Další doplňující údaje... 5 2. Učební plán... 6 3. Učební osnovy... 8 3.1. Ruský jazyk... 8 Ročník: 7.... 12 Ročník: 8.... 14 Ročník: 9.... 16 3.2. Fyzika... 18 Ročník: 6.... 21 Ročník: 7.... 25 Ročník: 8.... 33 Ročník: 9.... 47 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižením... 58 Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižením... 60 Ročník: 8. pro žáky s lehkým mentálním postižením... 63 Ročník: 9. pro žáky s lehkým mentálním postižením... 66

1. Charakteristika školy 1.1. Organizační podmínky Do tříd ZŠ jsou zařazeni žáci od 1. až do 9. ročníku a starší. Ve třídách bývají většinou spojeny dva i více ročníků. Vzhledem k většímu počtu ročníků ve třídě a často odlišné právě probírané látce je s žáky postupováno individuálně. Podle počtu žáků přijatých k léčebnému pobytu jsou rozděleni do 2-3 skupin. Výuka je čtyřhodinová, přičemž jedna vyučovací hodina je vyhrazena na léčebné procedury, žáci tedy mají zpravidla 3 vyučovací hodiny denně. Vyučování začíná v 7.55 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Přestávky mezi hodinami jsou desetiminutové, jen po druhé vyučovací hodině je přestávka dlouhá dvacet minut. Při ní žáci dostávají svačinu a je zajištěn pitný režim. Během přestávek žáci smí být ve třídě nebo se procházet po chodbě. Žáci mají od prvního dne přidělenu kmenovou třídu, ve které tráví převážnou většinu dne.

Časové rozdělení: 7.55-8.40 1. vyučovací hodina 8.40-8.50 přestávka 8.50 9.35 2. vyučovací hodina 9.35 9.55 přestávka, svačina 9.55 10.40 3. vyučovací hodina 10.40 10.50 přestávka 10.50 11.35 4. vyučovací hodina 11.35 11.45 přestávka 11.45 12.30 5. vyučovací hodina Vyučované předměty: Na 1. stupni se učí těmto předmětům: český jazyk, matematika, cizí jazyk, prvouka, přírodověda a vlastivěda. Na 2. stupni se vyučují tyto předměty: český jazyk, matematika, cizí jazyk, zeměpis, přírodopis, dějepis, fyzika. 1.2. Další doplňující údaje Školní budova je situována do příjemného prostředí rozlehlého parku, který obklopuje jak budovu léčebny, tak školy. Žáci se tak při svém pobytu mají možnost seznámit s nezvyklou flórou, ale zejména mohou trávit svůj veškerý pobyt ve zdravém prostředí. Na žáky kladně působí i klidné, rodinné prostředí školy.

2. Učební plán 1. 9. ročník Předmět 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Český jazyk 6 6 6 5 5 4 4 4 4 Matematika 5 5 5 5 5 4 4 4 4 Cizí jazyk (Aj) (2) (2) 2 2 2 2 2 2 2 Prvouka 2 2 2 Přírodověda 1,5 1,5 Vlastivěda 1,5 1,5 Přírodopis 2 2 2 2 Zeměpis 1,5 1,5 1,5 1,5 Dějepis 1,5 1,5 1,5 1,5 Fyzika 1 0,5 0,5 0,5 Další cizí jazyk (Nj/Rj) 0,5 0,5 0,5 Týdenní dotace 15 15 15 15 15 16 16 16 16

Dodatek k učebnímu plánu: Učební plán je sestaven na 15 16 hodin za týden u jednotlivých ročníků. Žáci ve škole pobývají, ale méně hodin, neboť během dopoledne mívají rehabilitační cvičení a další procedury. Hodinová dotace u předmětů a ročníků je proto orientační. Při sestavování rozvrhů musíme přihlížet k: Rozpisu rehabilitačních cvičení (jakou hodinu denně chodí žáci cvičit) Spojeným ročníkům Střídání předmětů (nelze mít stabilně např. Čj 1. vyučovací hodinu, protože žáci, kteří tuto dobu cvičí, by o předmět vždy přišli.) Úvazkům jednotlivých vyučujících 1/ Český jazyk a/ Součástí českého jazyka je ve 2. - 5. ročníku: Jazykové vyučování, sloh, čtení a literární výchova, psaní b/ V 6. -9. ročníku jsou složkami českého jazyka: Jazykové vyučování, literatura, slohový výcvik. 2/ Ve 2. - 5. ročníku ZŠ se psaní vyučuje zpravidla v menších časových celcích, než je celá vyučovací hodina. Hodina se zpravidla půlí se čtením. 3/ Cizí jazyk je zařazován od 3 ročníku, ale pokud dítě se ve své kmenové škole učí cizí jazyk i v nižších třídách, je věnována péče i těmto žákům. 4/ Při týdenní dotaci 15ti - 16ti hodin vychází časový prostor u některých předmětů a ročníků na jednu celou a půl vyučovací hodinu. Lze kombinovat tak, že jeden týden se vyučuje daný předmět 2 hodiny, druhý týden jen jednu hodinu. U těchto předmětů lze upravit počet hodin dle potřeb jednotlivých ročníků.

3. Učební osnovy 3.1. Ruský jazyk Charakteristika vzdělávacího předmětu Cílem předmětu ruský jazyk v 7., 8. a 9. ročníku je poskytnout žákům základ slovní zásoby a běžných konverzačních frází. Na jednoduchých textech budují žáci čtenářské dovednosti a na nich pak schopnosti psát. Nejdůležitější je probuzení zájmu o tento cizí jazyk. Aby bylo tohoto dosaženo, je vyučovací hodina prostoupena zajímavými a poutavými činnostmi, dramatizací, poslechem písní, sledováním úryvků filmů v originále, dokumentů z historie i dnešního života ruského národa. Snahou je, aby žák porozuměl vyslechnutému textu, uměl ho opakovat, aby uměl použít naučená slova v jednoduchém spojení, aby dovedl přečíst základní slova a jednoduché věty. V prvním období 7. ročníku se žák seznamuje s jazykem. Měla by jej provázet tzv. orální fáze, kdy žák především poslouchá, pak mluví a opakuje, ale není zatěžován psaním. Učí se rozumět jednoduchým a základním pokynům učitele. Současně se žák seznamuje postupně s jednotlivými písmeny ruské azbuky v tištěné i psané podobě. Druhé období v 8. ročníku je zaměřeno na vědomosti nutné pro správné použití jazyka. Výuka gramatiky probíhá současně s vytvářením jednoduchých vět, kde se potřebné výrazy procvičují. Výrazy upevňujeme např. pomocí konverzací ve skupině, ve dvojicích. V 9. ročníku jsou dosavadní znalosti prohlubovány. Zdokonalují se faktické znalosti ve všech oblastech jako je poslech, čtení s porozuměním, ústní i písemný projev a komunikační dovednosti. Cílem tohoto období je pochopit význam znalosti jazyka pro osobní růst žáka a jeho budoucí kariéru. Vhodně jsou využívány časopisy, video, PC, názorné

pomůcky, atd. V závěrečné fázi 9. ročníku pracují žáci ve větší míře s autentickými texty v časopisech, knihách a s texty z učebnice. V souvislosti s probíraným zeměpisným a dějepisným učivem se žáci seznamují s reáliemi Ruska. Ruštinu používají také při práci s internetem. V tomto období jsou dosavadní znalosti prohlubovány, upevňovány a zdokonalují se zejména v oblastech poslechu, čtení s porozuměním, ústního i písemného projevu a vlastní komunikaci s ostatními rusky hovořícími lidmi. Průřezová témata, která prolínají cizím jazykem: VDO rozvíjení kritického myšlení, ochota pomoci a spolupracovat s ostatními, přijímat zodpovědnost za svoje postoje a činy. EV pojmenování a popisování zvířat žijících ve volné přírodě dané země, vnímání rozdílů klimatický podmínek v jiných oblastech. OSV aktivního naslouchání, cvičení dovednosti zapamatování, rozvíjení schopnosti soustředění a pozornosti, spojení verbálního a neverbálního sdělování, řeč zvuků a slov, komunikace, vedení dialogu, vlastní hodnocení pocitů, nálad, vytváření kladných mezilidských vztahů, řešení problémů. MV komunikace a kooperace, práce s tiskem, internetem, vyhledávání, třídění a posuzování informací, vytváření vlastních útvarů. MuV postupné pochopení života, mentality, zvyků a tradic jiných národů a etnických skupin, pochopení cizího jazyka jako dorozumívacího prostředku mezi lidmi, pochopení rozdílnosti a specifických rysů komunikace jiných národů. Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v cizím jazyce - ruském jazyce: Kompetence k učení: 1. pracovat s učebnicí, pracovním sešitem, učebními materiály, pomůckami, 2. využívat vhodné pomůcky a osvědčené metody, 3. vyhledávat a využívat znalosti a informace v praktickém životě, 4. poznávat vlastní pokroky a uvědomovat si překážky, nezdary. Kompetence k řešení problémů:

1. učit se překonávat překážky, učit se předcházet problémovým situacím, 2. nenechat se při řešení problémů odradit nezdarem. Kompetence komunikativní: 1. naslouchat a porozumět obsahu sděleného, dotázat se na doplňující informace, 2. formulovat a klást otázky k danému tématu, reagovat na myšlenky, 3. využívat tištěné informace k rozvoji vlastních dovedností, rozumět obrazovým materiálům, 4. klidně a věcně řešit konflikty a nedorozumění, 5. využívat pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky. Kompetence sociální a personální: 1. při řešení zadávaných úkolů spolupracovat a vzájemně si pomáhat, 2. podílet se na vytváření pravidel pro samostatnou práci i práci ve dvojicích, skupinách, 3. mít možnost projevit svůj názor, vlastní zkušenost, 4. zastávat při práci ve skupinách různé role a uvědomovat si různou míru odpovědnosti, 5. prezentovat výsledky skupinové práce, 6. navazovat a udržovat vztahy s vrstevníky, respektovat druhé lidi, upevňovat dobré mezilidské vztahy. Kompetence občanské: 1. vnímat nebezpečí rasizmu a xenofobie, 2. respektovat tradice, kulturní hodnoty. Kompetence pracovní: 1. zvládat základní pracovní dovednosti, operace a postupy, rozšiřovat své komunikační schopnosti při kolektivní práci, 2. dokončovat práci, udržet pozornost, 3. hodnotit práci svoji i ostatních, přijímat hodnocení, 4. navrhovat řešení problémů a postupy činností.

Metody a formy práce Při výuce využíváme metody a formy práce, které jsou didakticky vhodné pro 7., 8. a 9. ročník. Je brán ohled na individuální schopnosti žáků při plánování obtížnosti učiva. Zařazovány budou: didaktické hry, projektové vyučování, myšlenkové mapy, výklad pomocí názoru, metoda dialogu, skupinová práce, dramatizace situací, dataprojektor, audionahrávky.

Vzdělávací oblast: : Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Ruský jazyk Ročník: 7. Učivo Výstup Poznámky Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Как тебя зовут? Představování. Přízvuk. Písmena: т, а, к, o, м, б, з, э, н, в, y, e, я. Porozumět jednoduchým pokynům při práci ve třidě. Představit se, zformulovat otázku jak se kdo jmenuje, kdo to je. Číst a psát daná písmena a slova. Rozvoj vyjadřovacích schopnosti. Rozvoj a upevňování správné výslovnosti a intonace. OSV- sociální rozvoj, schopnost vyjádřit svůj názor. Čj slovanské jazyky. Познакомьтесь! Pozdravy, seznamování. Jednoduché telefonování. Oslovení. Číslovky 1 10. Písmena: г, д, и, й, л, п, ч, ш, ы, р, с, ь. Pozdravit při setkání a při loučení. Zvládnout jednoduché telefonické rozhovory. Domluvit si schůzku. Číst a psát další písmena, slova a věty. Rozvoj čtení a psaní. Podpora správné výslovnosti a srozumitelnosti. M používání číslovek. Z Evropa.

Вы говорите по-русски? Pohyblivý přízvuk a intonace. Číslovky 11 20. Časování sloves жить, знать, говорить. Písmena ж, ф, ц, щ, х, ё, ю, ъ. Konverzovat na téma odkud kdo je, kde kdo bydlí, věk. Pozvat přátele na návštěvu. Poděkovat, omluvit se. Používat všechny písmena azbuky. Rozvíjení dovedností správně vytvářet věty. MuV zvyky a obyčeje ruského národa. У Димы в гостях. Azbuka. Telefonování objednání hotelu, letenky, Číslovky 30 99, 100 999. Podstatná jména a jejich skloňování. Osobní zájmena v 1. a 3. pádě. Časování sloves звонить, быть, учить, осмотреть. Konverzovat na vybraná témata se se učí ve škole. Vést krátký telefonický rozhovor s kamarádem. Rozlišovat tykání a vykání. Rozvíjení konverzačních dovedností. MuV rovnocennost jazyků, přístup k odlišnostem. M používání číslovek.

Ročník: 8. Učivo Výstup Poznámky Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Наша семья. Slovní zásoba týkající se rodiny. Osobní zájmena. Přivlastňovací zájmena. Časování sloves: роботать, учиться. Konverzovat na téma rodina a rodinní příslušníci. Představit členy své rodiny. Při tvoření vět dodržovat mluvnická pravidla. Používat slovník. Práce se slovníkem. Práce s poslechem ruských pohádek, bajek. MuV svátky, významné dny Čj světová literatura Tolstoj, Puškin, Dostojevskij. Профессия. Povolání a zájmy. 7. pád některých podstatných jmen. 4. pád osobních zájmen. Názvy profesí. Časování slovesa хотеть. Hovořit o svých profesních plánech. Hovořit, jaká mají povolání rodinní příslušníci. Práce se slovníkem. Vyhledávání potřebných informací. MV krátký fejeton. VDO schopnost vyjádřit svůj názor.

Свободное время. Volný čas a zájmy. Pozvání na akci ve sportu, kultuře. Slovesa. Знакомство. Seznámení se. Dopisování si s rodilým mluvčím. Slovesa pokračování. Skloňování osobních zájmen. В школе. Škola. Řadové číslovky. Slovesa v minulém čase. Vyjádření úcty vykáním. Hovořit o svých zájmech, o zájmech svých přátel, rodinných příslušníků. Osobně nebo telefonicky domluvit schůzku na konanou akci, odmítnutí pozvání. Vyspělejším způsobem používat slovník. Napsat seznamovací inzerát za účelem dopisování. Zvládnout krátkou emailovou korespondenci. Skloňovat slovesa. Spontánně řešit různé situace v ruském jazyce orientace ve školní budově. Přihlásit se na jazykový, chemický a další seminář. Zjistit důležité informace. Vyhledávat v různých typech slovníků. Rozvoj čtení s porozuměním. Správná výslovnost. Rozvoj vyjadřovacích schopností. Používání časopisů ke zdokonalování čtení s porozuměním. Rozvíjení pohotového, gramaticky správného vyjadřování. Z cestování po Rusku. OSV vliv způsobu trávení volného času na sociální růst člověka. EV- rozmanitá příroda Ruska a její ochrana. Čj žurnalistické útvary. OSV kultura mluveného projevu, samostatnost v nesnázích. Čj kultura mluveného a psaného projevu.

Ročník: 9. Učivo Výstup Poznámky Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy На занятиях. Širší slovní zásoba týkající se školy a vzdělání. Předložkové vazby по, после. Skloňování zájmen кто, чтo Skloňování podstatných jmen typu магазин, портфель, школа, неделя, фотография v jednotném čísle. Konverzovat na téma škola a vzdělání. Sdělit, jaký má rozvrh, klasifikaci, co ho v kterém předmětu zajímá. Podpora správné výslovnosti prostřednictvím poslechu úryvků děl ruských autorů. EV třídění odpadu ve škole. Čj úryvky děl ruských autorů v originále. Как туда попасть? Infinitivní věty. Orientace ve městě, v přírodě. Časování sloves ехать, (по)мочь. Žák by měl uměl: Umět požádat o informaci, kde se co nachází, kudy tam dojít. Orientovat se v jednoduché mapce města. Dokázat popsat cestu z bydliště do školy, jaké použije dopravní prostředky. Rozvoj komunikačních dovedností v nesnázích. OSV překonání ostychu se zeptat, když něco nevím. Využití cizího jazyka k dorozumění. se s ostatními lidmi.

В терговом центре. Nakupování, názvy obchodů. Časování sloves купить, спросить, взять. Skloňování podstatných jmen v množném čísle. Pohyblivé o, e, u u podstatných jmen. Две столицы. Turistika. Ruské reálie. Skloňování podsttaných jmen typu место, здание v jednotném čísle. Nesklonná podstatná jména. Předložky. Приезжайте в Прагу! Poskytování informací. Skloňování podstatných jmen v množném čísle. Komunikovat v obchodě s prodávajícími. Domluvit se jakou chce velikost, kde je zkušební kabinka, jaké množství čeho chce. Pohovořit s rodinou, přáteli, co v obchodě viděl, co se mu líbilo/nelíbilo. Orientovat se v běžné turistické konverzaci. Popsat, co viděl, zažil, co ho zaujalo. Pohovořit o základních informacích o Moskvě a Petrohradu. Dokázat informovat zahraniční hosty o našem hlavním městě. Seznámit je se zajímavostmi naší republiky hory, lázeňská města, tradiční výroba aut, piva, Pohovořit o městě, vesnici, kde žije. Dramatizace konverzace v obchodě. Rozvoj vědomostí. Podpora plynulého mluveného projevu s dodržením správné intonace. EV nadměrné nakupování v dnešní době. MuV zvyky oblékání podle národnostní, náboženské příslušnosti. Z mapa Ruska. D světové dějiny a souvislosti. MuV tradice a svátky v rusky mluvících zemích. Ruské menšiny ve světě. MV tvorba prezentace České republiky. Čj, Aj vypravování o místě bydliště.

3.2. Fyzika Charakteristika vzdělávacího předmětu Ve fyzice se žáci učí osvojovat základní fyzikální pojmy a vztahy, rozvíjet logické myšlení. Zlepšují svou technickou vzdělanost. Žáci se učí propojovat získané znalosti a dovednosti z fyziky s reálným světem, zjišťují, jak souvisí rozvoj vědy a techniky s fyzikou. Fyzika je vyučována od 6. až do 9. ročníku základní školy. Laboratorní práce ve fyzice se v naší škole neprovádějí. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti Člověk a příroda směřuje k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy

utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny ve fyzice: Kompetence k učení vede žáky k samostatnému pozorování, provádění experimentů, měření a porovnávání závěrů připravuje pro žáky takové zadání úkolů, aby jimi poznali vhodné způsoby a metody učení učí žáky používat vhodnou terminologii podněcuje zájem, vlastní úsudek, iniciativu a tvořivost žáků vede žáky k tomu, aby hodnotili výsledky své práce i práce jiných skupin navozuje takové otázky a problémy, aby žáci spojovali nově nabyté poznatky se znalostmi z jiných přírodovědných předmětů a uváděli je do souvislosti s běžným životem Kompetence k řešení problémů navozuje takové problémové situace z oblasti fyziky, aby žáky zaujal a získal jejich zájem problém řešit klade žákům takové otázky, které napomáhají řešení daného problému společně se žáky porovnává různá řešení a analyzuje správné a špatné odpovědi ukazuje žákům úlohu chyby při řešení problémů vede žáky k uvědomění si odpovědnosti za svá rozhodnutí a hodnocení svých závěrů Kompetence komunikativní vede žáky, aby výstižně a srozumitelně formulovali své myšlenky v mluvené i písemné formě rozvíjí komunikaci při společné práci

zařazováním diskusí učí žáky vhodně reagovat na názory a vyjádření druhých, diskutovat o problému a názorovém rozporu ukazuje přednosti vyjádření závěrů prostřednictvím tabulek a grafů Kompetence sociální a personální napomáhá žákům k rozvoji spolupráce při řešení problémů a k diskusi ve skupině i v rámci celé třídy vede žáky k tomu, aby respektovali a oceňovali zkušenosti a názory druhých vede žáky k ochotě vzájemně si pomáhat navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků i pocitu zodpovědnosti Kompetence občanské vede žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování a k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky navozuje takové situace ve výuce, aby si žáci chápali závislosti člověka na přírodě a nutnosti ochrany životního prostředí i kulturních a společenských hodnot včetně technických památek vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdroj Kompetence pracovní vede žáky ke koncentraci na pracovní výkon, jeho dokončení a k dodržování vymezených pravidel vede žáky k dodržování pořádku na svém pracovišti a k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel nabízí žákům k domácí přípravě výrobu nejrůznějších pomůcek sestavování pokusů z běžně dostupného materiálu

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika Ročník: 6. Učivo Výstup Poznámky Vlastnosti látek a těles Tělesa a látky Vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek Částicová stavba látek Síla, gravitační síla Měření síly Elektrické vlastnosti látek Magnetické vlastnosti látek na příkladech rozlišit pojmy těleso a látka rozhodnout, která tělesa jsou z látky pevné, kapalné a plynné vyjmenovat základní vlastnosti látek pevných, kapalných a plynných popsat alespoň jeden jev, kterým se nepřímo přesvědčujeme, že látky jsou složeny z částic, které jsou v neustálém a neuspořádaném pohybu Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z příliv a odliv; kompas, buzola OSV rozvoj schopností poznávání VDO rozvoj formulačních, argumentačních schopností a dovedností EV koloběh vody v přírodě

Měření fyzikálních veličin Měření délky Měření objemu Měření hmotnosti Hustota Měření času Měření teploty změřit délku předmětu vhodně zvoleným měřidlem, objem tělesa odměrným válcem a hmotnost tělesa na vahách vzájemně převádět běžně používané jednotky téže veličiny určit hustotu látky měřením hmotnosti a objemu tělesa a výpočtem zjistit hustotu látky v tabulkách vypočítat hmotnost tělesa z jeho objemu a hustoty látky, ze kterého je těleso odhadnout a změřit dobu trvání děje, např. pohybu kyvadla převádět údaje o čase v různých jednotkách uvést příklady změny délky nebo objemu tělesa při změně teploty vysvětlit princip měření teploty teploměrem určit rozdíl teplot z naměřených hodnot M tabulkou nebo grafem vyjádří funkční vztah Př měří vitální kapacitu plic měří počty tepů Z sleduje změny teploty v různých ročních obdobích a v různých klimatických oblastech (nejvyšší a nejnižší hodnoty teploty naměřené na Zemi) D historie měření fyzikálních veličin OSV rozvoj schopností poznávání MV sleduje předpovědi změn teplot (v tisku, rozhlase a televizi), orientuje se v grafech změn teploty

Elektrický obvod Elektrický proud Vodiče elektrického proudu, elektrické izolanty Tepelné účinky elektrického proudu Magnetické pole elektrického proudu Rozvětvený elektrický obvod Bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními změřit změny teploty (kapaliny, vzduchu) s časem a zaznamenat je do tabulky a grafu rozpoznat, která dvě tělesa na sebe navzájem působí silou použít měřidlo síly a jednotku změřit sílu (např. tahovou sílu ruky, gravitační sílu Země) určit gravitační sílu, jakou Země působí na těleso sestavit jednoduchý elektrický obvod podle schématu správně používat schematické značky a zakreslit schéma reálného obvodu určit a pokusem ověřit podmínky vedení proudu obvodem experimentem rozhodnout, zda je látka vodič nebo izolant uvést příklady spotřebičů, které využívají tepelné účinky elektrického proudu objasnit, popř. pokusem ukázat nebezpečí vzniku zkratu a možnosti ochrany VMEGS zavedení a užívání metrické soustavy EV globální oteplování Země a jeho důsledky Př poskytne první pomoc v situaci ohrožující život EV využívání energie, zná způsoby šetření energií u tepelných spotřebičů OSV rozvíjení dovednosti dobré komunikace utváření a rozvíjení základních dovedností pro spolupráci uvědomování si

před ním pomocí tavné pojistky pokusem prokázat existenci magnetického pole kolem cívky s elektrickým proudem a na příkladech z praxe objasnit jeho využití v elektromagnetech porovnat vlastnosti permanentních magnetů a elektromagnetů zapojit spotřebiče (žárovky) za sebou a vedle sebe, uvést příklady obou typů zapojení v praxi experimentem porovnat proud v různých částech jednoduchého a rozvětveného obvodu dodržovat pravidla bezpečnosti práce s elektrickými zařízeními a k jejich objasnění využívat poznatky o vedení elektrického proudu v kapalinách a ve vzduchu objasnit vznik blesku a zásady ochrany před jeho účinky hodnoty spolupráce a pomoci

vysvětliv, jak postupovat při poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem, a umí tento postup použít Ročník: 7. Učivo Výstup Poznámky Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Pohyb tělesa Klid a pohyb tělesa Popis pohybu (trajektorie, dráha, čas) Druhy pohybu Pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný Rychlost rovnoměrného pohybu Dráha rovnoměrného pohybu Průměrná rychlost rozhodnout, zda se těleso vzhledem k jinému tělesu pohybuje nebo je v klidu určit trajektorii konkrétního pohybu tělesa a rozhodne, zda je pohyb přímočarý nebo křivočarý rozlišit rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb určit rychlost rovnoměrného pohybu odhadnout velikost rychlosti běžných pohybů (chůze, jízda M rozpozná vztah přímé úměrnosti vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem Př porovná rychlosti pohybu různých zvířat Z orientuje se na mapě, určuje vzdálenosti, odhaduje dobu potřebnou k chůzi nebo jízdě

Síla. Skládání sil Vzájemné působení těles Síla a její měření Gravitační, elektrická a magnetická síla Gravitační, elektrické a magnetické pole Vztah Fg = m. g Znázornění síly Skládání sil stejného a opačného auta) a mít představu o jednotkách rychlosti velikost rychlosti v dané jednotce vyjádřit jinou jednotkou rychlosti vypočítat dráhu rovnoměrného pohybu nakreslit graf závislosti dráhy pohybu na čase z grafu dráhy určit rychlost rovnoměrného pohybu a zjistit, kdy bylo těleso v daném místě, nebo kde bylo v daném čase vypočítat průměrnou rychlost pohybu z daných údajů změřit dráhu a dobu určitého pohybu a vypočítat jeho průměrnou rychlost v konkrétních situacích rozhodnout, která dvě tělesa na sebe vzájemně působí silou, a jaký je účinek vzájemného působení změřit velikost síly siloměrem znázornit sílu graficky určit gravitační sílu, jakou Země působí na těleso o určité využití GPS k orientaci v terénu OSV řešení problémů, rozvoj kreativity, kooperace MV vyhledává zajímavé údaje o rekordních rychlostech v různých sportovních odvětvích D historie poznávání gravitační síly (Aristoteles, Galileo, Newton, Einstein) OSV učí se spolupracovat při experimentech, organizovat práci, vyslovit a obhájit svůj

směru Rovnováha sil Skládání různoběžných sil Těžiště tělesa hmotnosti prokázat experimentem účinky elektrického, magnetického a gravitačního pole určit výslednici sil působících v jedné přímce rozhodnout, zda dvě síly jsou v rovnováze graficky určit výslednici dvou různoběžných sil odhadnout polohu těžiště experimentem určit těžiště, např. desky, tyče rozhodnout, zda je těleso v poloze stabilní nebo nestabilní názor, s porozuměním vyslechnout názor spolužáka Posuvné účinky síly. Pohybové zákony Posuvné účinky síly na těleso a jejich souvislost s velikostí působící síly a hmotnosti tělesa (zákon síly) Zákon setrvačnosti Zákon vzájemného působení těles (zákon akce a reakce) v jednotlivých případech kvalitativně předpovědět, jaký bude pohyb tělesa nebo jeho změna, když zná sílu nebo výslednici sil, které na těleso působí zdůvodnit, proč je v konkrétních situacích těleso v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém, a určit síly působící na těleso, M konstrukce rovnoběžníka při skládání sil Př sépie, akce a reakce OSV na konkrétních příkladech se učí překonávat nesprávné představy o vztahu pohybu a síly

Otáčivé účinky síly Rovnováha sil na páce Moment síly (M = F. a) Užití páky které jsou přitom v rovnováze na příkladech ukázat, že silové působení těles je vždy vzájemné, že síly akce a reakce vznikají i zanikají současně, mají stejnou velikost a působí na různá tělesa (odliší je od sil v rovnováze) posuvné účinky síly na těleso vědomě spojovat vždy se změnou rychlosti pohybu tohoto tělesa rozhodnout, zda je páka otáčivá kolem pevné osy v rovnovážné poloze experimentem nebo výpočtem určit sílu nebo ramenou síly tak, aby se páka dostala do rovnovážné polohy uvést příklady užití páky v praxi (osu otáčení, působící síly a jejich ramena) a objasní výhodnost použití páky v daném případě určit podmínku rovnováhy na kladce pevné a volné uvést příklady využití kladek rozvíjí své experimentální dovednosti poznává úlohu pokusu v získávání poznatků o přírodních zákonitostech Př popíše páky ve stavbě těla člověka

v praxi a ukázat jejich výhody Deformační účinky síly Tlaková síla (p = F/S) Tření Tření, třecí síla Měření třecí síly Třecí síly v praxi předpovědět, jak se změní deformační účinky síly při změně velikosti síly nebo obsahu plochy, na kterou působí porovnat tlaky vyvolané různými silami určit tlak vyvolaný silou působící kolmo na určitou plochu navrhnout, jak lze v praktické situaci zvětšit nebo zmenšit tlak v jednoduchém případě změřit třecí sílu porovnat třecí síly působící mezi tělesy při různé tlakové síle, drsnosti ploch nebo obsahu stykových ploch uvést příklady působení klidové třecí síly objasnit působení klidové třecí síly při chůzi člověka nebo při jízdě auta rozhodnout, zda v dané situaci EV škody na silnicích způsobené přetěžováním nákladů automobilů Př vliv tvaru těla živočichů na zmenšování odporové síly EV snižování ztrát energie zmenšováním odporových sil při pohybu vozidel

Mechanické vlastnosti kapalin Přenos tlaku v kapalině (Pascalův zákon) Hydraulická zařízení Hydrostatický tlak Vztlaková síla Archimédův zákon Potápění, plování, vznášení se těles v kapalině je tření užitečné nebo škodlivé, a navrhne vhodný způsob jeho zmenšení nebo zvětšení předvést pokus nebo popsat jev, který ukazuje, že při stlačení kapaliny nebo plynu vzroste tlak ve všech místech stejně vysvětlit na příkladu z praxe princip hydraulického zařízení porovnat tlaky v různých hloubkách kapaliny, tlaky ve stejné hloubce dvou různých kapalin použít vztah p=hρg při řešení konkrétních problémů objasnit některé jevy, které souvisejí s hydrostatickým tlakem (např. sifon, vodoznak, stavba hrází) určit pokusem i výpočtem velikost vztlakové síly působící na těleso v kapalině (FVZ=Vρkg) znázornit síly a jejich výslednici působící na těleso ponořené do kapaliny předpovědět, zda se bude těleso v kapalině potápět, Př přizpůsobení vodních živočichů životu v hloubce potápění lidí a jejich výbava krevní tlak a jeho měření D použití ponorek ve válečných konfliktech OSV řešení problémů a rozvíjení rozhodovacích dovedností, např. při hledání vztahu pro hydrostatický tlak a vztlakovou sílu rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci při práci ve skupinách

vznášet či plovat; uvede příklady využití v praxi Mechanické vlastnosti plynů Atmosférický tlak a jeho měření Vztlaková síla na tělesa v plynech Tlak plynu v uzavřené nádobě (přetlak, podtlak) a jeho měření pokusem prokázat existenci atmosférického tlaku vzduchu a vysvětlit příčny jeho existence porovnat atmosférický tlak v různých výškách, popsat způsob měření atmosférického tlaku (Torricelliho pokus, tlakoměr, barograf) provést měření atmosférického tlaku v daném místě; objasnit vliv změn atmosférického tlaku na počasí (s porozuměním sledovat synoptické mapy v TV nebo na internetu) uvést příklad prokazující existenci vztlakové síly, která působí na tělesa v plynu (např. v atmosféře), a uvést příklad jejího praktického využití změřit tlak plynu v uzavřené nádobě (např. v pneumatice kola) a rozhodne, zda je v nádobě přetlak nebo podtlak plynu MV zpracovává, vyhodnocuje a využívá informace přicházející z médií, např. o počasí a jeho vlivu na člověka a jeho činnosti (doprava zemědělství)

Světelné jevy Zdroje světla Rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích Přímočaré šíření světla Měsíční fáze Stín Zatmění Měsíce a Slunce Zákon odrazu světla Zobrazení rovinným, dutým a vypuklým zrcadlem Lom světla Rozklad světla optickým hranolem Barva těles rozlišit zdroj světla a osvětlené těleso rozhodnout, zda dané prostředí je čiré, průhledné, průsvitné či neprůhledné uvést velikost rychlosti světla ve vakuu a porovnat ji s rychlostí světla v jiných prostředích objasnit, proč na Zemi pozorujeme fáze Měsíce vysvětlit vznik stínu a vznik zatmění Slunce a Měsíce využívat zákon odrazu světla na rozhraní dvou prostředí k řešení problémů a úloh a ke geometrické konstrukci obrazu rovinným zrcadlem pokusem rozhodnout, které zrcadlo je duté a které je vypuklé pokusem najít ohnisko dutého zrcadla a určit jeho ohniskovou vzdálenost zobrazit daný předmět dutým zrcadlem uvést příklady využití kulových zrcadel D náboženská interpretace zatmění Slunce v historii historie vzniku fotografie M využívá rovinnou souměrnost při zobrazení zrcadlem Př vjem obrazu vznikajícího na sítnici oka v lidském mozku (včetně pozorování zdánlivých obrazů, např. v rovinném zrcadle) barevné vidění a prostorové vidění lidským okem vidění u hmyzu a u různých zvířat EV ekonomické využívání zdrojů světel omezení světelného

na příkladech ukázat, kdy dochází k lomu světla ke kolmici, a kdy k lomu od kolmice dokázat pokusem, že sluneční světlo je složeno z barevných světel vysvětlit, proč a za jakých podmínek vzniká duha vysvětlit, čím je dána barva průhledného prostředí a čím barva neprůhledných těles znečištění vhodnými zdroji světla (rušení astronomických pozorování) využití zrcadel ve slunečních elektrárnách Ročník: 8. Učivo Výstup Poznámky Teplo. Práce. Výkon Práce Práce na kladce Výkon Účinnost rozhodnout, zda se koná práce a které těleso koná práci vypočítat práci, je-li dána síla a dráha, po které síla působí (pro případ stálé síly působící rovnoběžně se směrem dráhy), W = Fs Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy D využití jednoduchých strojů k usnadnění práce dříve a dnes (např. stavba pyramid, dnešní stavební technika) Př vysvětlí svalovou

Pohybová a polohová energie Polohová energie Přeměna polohové a pohybové energie předvést vykonání práce o velikosti přibližně 1 J porovnat práci vykonanou při zvedání tělesa kladkou a jednoduchým kladkostrojem určit výkon z práce a času v jednoduchých případech odhadnout vykonanou práci nebo výkon, např. při sportu porovnat velikost dvou různých prací nebo výkonů, např. na stavbě při rovnoměrném pohybu tělesa určit výkon užití vztahu P = Fv na příkladech nebo pokusem ukázat, že pohybová energie tělesa, jeho polohová energie v gravitačním poli Země nebo polohová energie pružnosti se projevuje schopností tělesa konat práci v konkrétních situacích objasnit, že změna pohybové nebo polohové energie tělesa je spojena s konáním práce; určit námahu, např. při držení těžkého zavazadla, když se práce ve fyzikálním smyslu nekoná M úprava rovnic s písmeny MV sleduje a porovnává výkony špičkových sportovců VDO empatie a respekt ke spoluobčanům vykonávajícím fyzicky namáhavou práci Př porovnávání pohybové energie různých živočichů EV, VMEGS možnosti využití vodních elektráren jako obnovitelných zdrojů energie u nás a v různých evropských zemích

Vnitřní energie. Teplo Částicové složení látek Vnitřní energie Změna vnitřní energie konáním práce Změna vnitřní energie tepelnou výměnou Teplo Měrná tepelná kapacita látky Určení tepla přijatého nebo vykonanou práci ze změny polohové energie tělesa v jednoduchých případech určit změnu pohybové, resp. polohové energie tělesa, z vykonané práce porovnat pohybové energie těles pomocí rychlosti a hmotnosti těles popsat vzájemnou přeměnu polohové a pohybové energie tělesa při jeho pohybu v gravitačním poli Země, např. při vyhození míče uvést příklad přenosu energie v soustavě těles, např. polohové energie vody na pohybovou energii rotoru turbíny, a jejich využití v praxi uvést příklady jevů, které dokazují, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí popsat, jak teplota tělesa souvisí s rychlostí neuspořádaného pohybu částic tělesa; uvést příklady jevů nebo provést pokusy, které to MV sleduje a kriticky posuzuje informace o využívání různých zdrojů energie z hlediska jejich vlivu na životní prostředí Z vysvětlení klimatických jevů, vznik větrů Př význam ptačího peří nebo srsti zvířat pro termoregulaci jejich těl změny barvy srsti zvířat v různých ročních

odevzdaného při tepelné výměně (bez změny skupenství) Tepelná výměna prouděním Tepelné záření Využití energie slunečního záření dokládají objasnit vnitřní energii tělesa jako energii, která souvisí s energií částic; její součástí je celková pohybová energie všech částic v tělese vysvětlit, jak se mění vnitřní energie tělesa s jeho teplotou předvést pokusy na změnu vnitřní energie tělesa konáním práce (např. třením) nebo tepelnou výměnou uvést praktický příklad změny vnitřní energie tělesa konáním práce rozlišit a správně použít pojmy teplo a teplota v konkrétním příkladu tepelné výměny předpovědět, jak se budou měnit teploty daných těles vyhledat v Tabulkách měrnou tepelnou kapacitu některých látek a vysvětlit jejich význam v praxi určit teplo přijaté nebo odevzdané tělesem při tepelné výměně (bez změny skupenství), popř. změnu obdobích způsoby chlazení zvířat např. psů význam slunečního záření pro fotosyntézu rostlin význam sněhové pokrývky polí při zimních mrazech M úprava rovnic s písmeny EV šetření energie vhodnou tepelnou izolací domů, volba ekologicky vhodného způsobu vytápění, využití energie slunečního záření k vytápění a k zahřívání vody ekologické a ekonomické argumenty pro a proti využití sluneční energie

teploty nebo hmotnosti tělesa ze vztahu Q = mc(t2 - t1) v jednotlivých případech pokusem určit teplo odevzdané nebo přijaté při tepelné výměně rozhodnout, zda tepelná výměna (např. vytápění místnosti ústředním topením) probíhá vedením, prouděním nebo zářením; uvést příklady, jak ji lze v případě potřeby zlepšit, nebo naopak omezit porovnat látky podle jejich tepelné vodivosti, uvést příklady jejich využití, např. navrhne zlepšení tepelné izolace domu nebo bytu objasnit tepelnou výměnu prouděním při vaření na plotýnce nebo při chlazení potravin v chladničkách na příkladech z denního života ukázat, jak lze účelně zvětšovat nebo zmenšovat tepelnou výměnu vedením a zářením, např. volbou oblečení podle ročního období jako obnovitelného zdroje energie

Změny skupenství látek Tání a tuhnutí Vypořádání Var Kapalnění Pístové spalovací motory uvést příklady změn skupenství (tání, tuhnutí, vypařování, varu, kondenzace, sublimace a desublimace) z praktického života a objasní, zda se při nich teplo pohlcuje nebo uvolňuje z Tabulek nalézt teploty tání látek a rozhodne, v jakém skupenství je těleso z dané látky při určité teplotě, popř. předpovědět, k jaké skupenské změně při dané teplotě tělesa dojde pokusem ukázat změnu skupenství určité látky a prokáže uvolnění nebo pohlcení skupenského tepla vysvětlit tání a tuhnutí krystalické látky na základě změny uspořádání a rychlosti pohybu částic látky Z vysvětlí některé klimatické a meteorologické jevy související se změnami skupenství vody objasní vliv velkých vodních ploch na počasí Př vysvětlí význam anomálie vody pro přežití vodních živočichů v zimě narušování skal v přírodě v důsledku anomálie vody M čte údaje z grafu, sestrojí graf (závislosti teploty na čase při změnách skupenství EV posoudí využití spalovacích motorů v dopravě z ekologického a ekonomického hlediska vyhledává a posuzuje

Elektrický náboj. Elektrické pole Elektrování těles třením Elektrický náboj Vodič a izolant v elektrickém poli Siločáry elektrického pole rozhodnout, zda se budou dvě elektricky nabitá tělesa přitahovat, či odpuzovat vysvětlit elektrování těles vzájemným třením a princip uzemnění nabitého tělesa ukázat pokusem a vysvětlit, proč se k zelektrovanému tělesu přitahují nenabitá tělesa z izolantu (polarizaci izolantu) i nenabitá vodivá tělesa (elektrostatická indukce) pokusem prokázat existenci elektrického pole v okolí nabitého tělesa, znázornit siločáry elektrického pole, např. kruhové nabité destičky nebo mezi dvěma nesouhlasně nabitými rovinnými deskami uvést příklad z praxe, jak se z hlediska bezpečnosti informace o výzkumech nových motorů a pohonných látek šetrnějších k životnímu prostředí (vodíkové motory, bioplyn, bionafta) Př vyhledá údaje o elektrických úhořích v encyklopediích nebo na internetu EV omezení znečišťování prostředí v odlučovačích popílku

zabraňuje vzájemnému elektrostatickému přitahování těles (např. v textilním nebo papírenském průmyslu, při volbě materiálů na oblečení) a kde se naopak využívá (např. v odlučovačích popílku) Elektrický proud Elektrický proud v kovech a vodných roztocích solí a kyselin Měření elektrického proudu Měření elektrického napětí Zdroje elektrického napětí Ohmův zákon Elektrický odpor Závislost odporu na vlastnostech vodiče Výsledný odpor rezistorů zapojených za sebou a vedle sebe Regulace hodnoty proudu reostatem Reostat jako dělič napětí Elektrická práce Elektrická energie Výkon elektrického proudu objasnit podstatu elektrického proudu v kovových vodičích a v elektrolytech (jednoduchý model) vysvětlit, proč izolanty prakticky nevedou elektrický proud rozhodnout, zda v daném obvodu jsou splněny podmínky vzniku elektrického proudu, a ověřit jejich splnění pokusem změřit elektrický proud ampérmetrem v daném místě obvodu změřit elektrické napětí voltmetrem mezi dvěma místy obvodu (např. mezi svorkami žárovky) určit výsledné napětí zdroje při zapojení několika článků za M zpracuje data získaná měřením s využitím tabulky EV porovná výkony různých domácích elektrických spotřebičů z údajů na jejich štítcích volba optimálního spotřebiče podle jeho energetické náročnosti (třída A, B, C) z hlediska ekonomického i ekologického

sebou zvolit k danému spotřebiči vhodný zdroj napětí, porovnat vhodnost použití různých zdrojů napětí (např. suchých článků a akumulátorů) z hlediska hospodárnosti předpovědět změnu proudu v kovovém vodiči při změně napětí mezi jeho konci předpovědět změnu proudu v obvodu, když se při stálém napětí zvětší nebo zmenší odpor rezistoru zapojeného v obvodu vypočítat jednu z veličin proud, napětí a odpor pro kovový vodič (spotřebič), jestliže zná zbývající dvě (aplikace Ohmova zákona); popř. výsledek ověří pokusem pokusem určit závislost proudu procházejícího daným spotřebičem na napětí mezi svorkami spotřebiče a vyjádří výsledek graficky z grafu závislosti proudu na napětí pro daný rezistor určit k danému proudu napětí, nebo

k danému napětí proud, nebo odpor rezistoru porovnat odpor dvou kovových drátů, které se liší jen průřezem, nebo jen délkou, nebo jen materiálem; v jednoduchých příkladech ověřit svou úvahu pokusem popsat, jak se mění odpor kovového vodiče s teplotou rozpoznat, podle reálného zapojení i podle schématu, zapojení dvou spotřebičů za sebou a vedle sebe, určit výsledné napětí, výsledný elektrický proud a výsledný odpor spotřebičů předpovědět, jak se změní proud v obvodu, když dva spotřebiče zapojíme místo sériově paralelně nebo naopak; svou předpověď ověřit pokusem rozhodnout, jak je vhodné zapojit elektrické spotřebiče v domácnosti a uvést výhody své volby použít reostat k regulaci proudu, nebo jako děliče napětí

v obvodu určit elektrickou práci vykonanou za určitou dobu pro daný proud a napětí nebo určit elektrickou práci z elektrického příkonu spotřebiče a doby průchodu elektrického proudu vyjádřit elektrickou práci uvedenou ve W.s nebo v kw.h v joulech určit výkon elektrického proudu I ve vodiči mezi jehož konci je U z údajů o příkonech na štítcích elektrických spotřebičů určit, jaký je odpor spotřebičů po jejich připojení ke zdroji o uvedeném napětí porovnat elektrickou energii spotřebovanou různými domácími spotřebiči za určitou dobu a odhadnout cenou, kterou za tuto elektrickou energii zaplatí navrhnout možné úspory elektrické energie v bytě nebo v domě, popř. ve škole

Zvukové jevy Zdroje zvuku Šíření zvuku prostředím Rychlost šíření zvuku Výška tónu Ucho jako přijímač zvuku Rezonance, barva tónu Odraz zvuku, ozvěna Ochrana před nadměrným hlukem určit ve svém okolí, popř. uněkterých hudebních nástrojů, co je zdrojem zvuku vysvětlit, proč nezbytnou podmínkou šíření zvuku je látkové prostředí uvést příklady dokazující, že rychlost zvuku závisí na prostředí, v němž se zvuk šíří na příkladu vnímání blesku a hromu porovnat rychlost šíření zvuku ve vzduchu s rychlostí šíření světla ve vzduchu pokusem dokázat, že výška tónu je tím větší, čím větší je jeho kmitočet popsat, jak přijímáme zvuk uchem pokusem ukázat význam rezonančních skříněk u hudebních nástrojů uvést příklad využití poznatků o těchto jevech při zařizování divadel nebo přednáškových sálů umět kvalitativně porovnat zdroje zvuku podle hladiny Př lidské ucho sluchová ústrojí u různých živočichů, porovnání mezí slyšitelnosti využití ultrazvukových píšťalek pro psy orientace netopýrů pomocí ultrazvukových signálů EV způsoby ochrany před hlukovým znečištěním prostředí (protihlukové stěny u dálnic) OSV respektování práv druhých lidí, neobtěžovat je nadměrným hlukem (elektrických sekaček trávy, reproduktorů hudebních nástrojů, televizních a rozhlasových přijímačů,

Počasí kolem nás Meteorologie Atmosféra Země Základní meteorologické jevy a jejich měření Problémy znečišťování atmosféry hlasitosti a rozhodnout, který je zdraví škodlivý, např. hlasitá hudba pro ochranu sluchu využívat poznatků, že hlasitost zvuku závisí na zdroji zvuku, vzdálenosti zdroje od našeho ucha, prostředí, v němž se zvuk šíří a na citlivosti sluchového ústrojí navrhnout možnosti, jak zmenšit škodlivý vliv nadměrně hlasitého zvuku na člověka (v hlučných provozech, v blízkosti dálnic, v bytě) na ukázce zprávy o počasí v denním tisku, televizi nebo na internetu nalézt základní meteorologické prvky a popsat způsob jejich měření objasnit význam meteorologických zpráva předpovědět počasí pro různé obory lidské činnosti popsat základní měření na jednoduché meteorologické stanici hudebních nástrojů) Př význam předpovědi počasí pro zemědělství Z porovná stav počasí pomocí internetu v daném čase v různých místech na Zemi MV sleduje zprávy o počasí v rozhlase, televizi a na internetu EV, VMEGS omezení

provést sám jednoduchá meteorologická pozorování vyhledat na internetu informace o počasí získané radary nebo satelitními družicemi (např. www.chmi.cz) a objasnit jejich význam uvést hlavní látky, které znečišťují ovzduší a jejich základní zdroje jak přírodní, tak především produkty lidské činnosti; naznačit cesty ke snižování obsahu těchto látek v atmosféře vysvětlit příčinu vzniku ozonové díry a skleníkového efektu a jejich nebezpečnost pro lidstvo, jako jeden z globálních problémů světa znečišťování prostředí v souvislosti s ozonovou dírou a skleníkovým efektem význam deštných pralesů pro udržování vlhkosti vzduchu

Ročník: 9. Učivo Výstup Poznámky Co už víme o magnetickém poli Magnetické pole cívky s proudem Elektromagnet Působení magnetického pole na cívku s proudem Elektromotor Elektromagnetická indukce Střídavý proud Vznik střídavého proudu Alternátor Měření střídavého proudu a střídavého napětí Transformátory Rozvodná elektrická síť prokázat pokusem existenci magnetického pole kolem cívky s elektrickým proudem, a na příkladech z praxe objasnit jeho využití v elektromagnetech vysvětlit princip činnosti stejnosměrného elektromotoru uvést příklady využití elektromotoru v praxi předvést pokusem vznik indukovaného proudu v cívce a ukázat, na čem závisí jeho hodnota a směr objasnit vznik střídavého proudu při otáčení magnetu v blízkosti cívky v magnetickém poli z konkrétního grafu časového průběhu střídavého proudu (nebo napětí)určit periodu Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy D objasní historický význam Faradayova objevu elektromagnetické indukce pro rozvoj elektrotechniky v 19. století a jeho praktický význam dnes M vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data Z na mapě ČR ukáže oblasti, kde se nacházejí tepelné elektrárny na mapě ČR káže

střídavého proudu (napětí) a kmitočet střídavého proudu (napětí) objasnit princip činnosti alternátoru a popíše, jaké v něm probíhají přeměny energie zvolit vhodné měřidlo a změřit střídavý proud nebo napětí určit transformační poměr transformátoru, uvést příklady praktického využití transformace dolů a transformace nahoru popsat a zdůvodnit využití transformátoru v rozvodné elektrické síti místa, která jsou vhodná pro stavbu vodních a větrných elektráren uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí EV vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, způsoby šetření zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na životní prostředí principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí obce, kde je škola nebo bydliště žáka

Co už víme o vedení elektrického proudu Elektrické vodiče a izolanty Elektrický proud v kovových vodičích Elektrický proud v kapalinách Elektrický proud v plynech uvést příklady vedení elektrického proudu v kapalině a v plynu s využitím poznatků z chemie popsat vznik iontů v elektrolytu na příkladu objasnit, jak vzniká proud v elektrolytech objasnit mechanismus vedení elektrického proudu v kovech (usměrněný pohyb volných elektronů), v elektrolytech (usměrněný pohyb volných iontů), v plynech (usměrněný pohyb volných iontů a elektronů) a v polovodičích (usměrněný pohyb volných elektronů a děr) na konkrétním příkladu vysvětlit princip elektrolytického pokovování předmětů pokusem (s použitím mikroampérmetru) prokázat, že lidské tělo vede elektrický proud a objasnit důsledek této skutečnosti pro pravidla bezpečnosti při zacházení EV využívání alternativních zdrojů energie, způsoby šetření energie (sluneční baterie, sluneční elektrárny) energetické zdroje a jejich vyčerpatelnost (obnovitelné zdroje energie) VDO vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

Vedení elektrického proudu v polovodičích Elektrický proud v polovodičích s elektrickými zařízeními předvést a objasnit vznik elektrické jiskry při elektrování (např. při svlékání svetru) popsat podstatu blesku a objasnit způsoby ochrany před bleskem vysvětlit vznik elektrického oblouku a uvede příklad jeho využití v praxi uvést příklad vedení elektrického proudu ve zředěných plynech pokusem ukázat, jak se mění odpor termistoru při jeho zahřívání a odpor fotorezistoru při osvětlení; uvést příklady využití těchto jevů zapojit polovodičovou diodu nebo svítivku (ledku) v propustném a závěrném směru uvést příklad využití usměrňujícího účinku polovodičové diody objasnit přeměny energie ve slunečním článku a uvést příklady jeho využití jako