Výzkum e-lerningu - experti ýzkumná zprá Doc. PhDr. Petr Sk, CSc. Mgr. Krolín Skoá Grnt MPSV ČR Vli computerizce n edukční procesy n osobnost čloěk informční společnosti Prh 2006
. Témtické ymezení ýzkumu V rámci grntu byl relizoán expertní ýzkum změřený n problemtiku e-lerningu. Výzkum byl relizoán metodou dotzníkoého šetření. Dotzníky byly rozesílány elektronicky. Ze získných odpoědí byl ytořen dtoý soubor. Výzkum si nekldl z cíl získt kntittině rozsáhlý ýběroý soubor. Cílem ýzkumu bylo získt názory skutečných zbýjících se problemtikou e-lerningu. Díky expertnímu změření ýzkumu obshuje ýběroý soubor menší množstí respondentů 27 respondentů. Z tohoto důodu je zprá primárně zložen n bsolutní četnostech. Pro jistou rychlejší orientci jsou e zpráě uáděn i procent. 2
Chrkteristik Absolutní četnosti Reltiní četnosti do 30 let 6 (22%) 3 ž 40 let 4 (5%) Věk 4 ž 50 let 8 (30%) 5 ž 60 let 5 (9%) 6 ž 70 let 4 (5%) Pohlí žen muž 3 4 (48%) (52%) Profese Vš učitel ýzkumný, kdemický prconík pordce, konzultnt 7 3 3 (63%) (%) (%) jiné 4 (5%) 3 Experti N=7
Definice e-lerningu I.?? Vzděláání, podporoné ICT, součsnosti ázné předeším n počítčoé sítě, přičemž musí být pedgogicky proprconé. Elektronickou podporu ýuky formou ýukoých textů, otázek k procičení, příkldů pod. Netriiální způsob yužití ICT e ýukoém procesu. Netriiálním chápu předeším nszeni multimedií komunikčních prostředků. Triiálním zeřejnění doc dokumentu n webu bez dlších zeb. E-lerning = multimediální podpor zdělácího procesu, spojená s moderními informčními komunikčními technologiemi pro zklitnění zděláání. Jedná se o elektronickou podporu ýuky. Existuje různých formách, npř. distnční texty, blended lerning nebo jko pouhý doplněk klsické formy ýuky. Podle mého názoru je podsttou e-lerningu názt ícerozměrnou komunikci ktérů ýuky (tutor studenti, studenti studenti, tutor tutor). Zákldem je tk ytoření diskusního rámce, který tz. klsické formě ýuky lze těžko relizot (důody čsoé, orgnizční). E-lerning je pro mě jkékoli učení se prostřednictím elektronických médií ť už jde o učení se z CD nebo prostřednictím Internetu. 4
Definice e-lerningu II. Nbídku elektronických kurzů distribuoných prostřednictím počítčoých sítí nejčstěji pk pomocí Internetu. Elektronické ýukoé zdělácí systémy (zejmén on-line podobě). Využíání počítčů elektroniky e ýchoně zdělácím procesu k podpoře řízení ýuky učení. Form zděláání yužíjící elektronická médi multimediální technologie (bez přímé účsti učitele se synchronní synchronní formou komunikce). Podsttu toří multimediální studijní mteriály, zpětnozební činnosti funkce pro spráu e-lerningu. Elektronicky zprostředkoná synchronní komunikce, která umožňuje rozšířený přístup ke zdělání, k informcím, umožňuje ktiní učení n dálku s yužitím různých yučocích metod. Druh sociální spolupráce. Interkce, interktiit s multimediálními obshy. Efektiní doplnění klsického yučoání. Jde o moderní zdělácí technologii smosttného (distnčního či kombinoného) studi z CD (DVD) nosičů, nebo zprostředkoného internetem, přičemž ýukoé mteriály jsou (nejčstěji formou h-textů) koncipoány jko multimediální (tj. umožňující šíření šemi telemtickými prostředky těchto prostředků yužíjící). Výuku, která yužíá možností IT. Jedná se předeším o komunikci, sdílení dt, orgnizci studijního čsu, yhodnocoání testoání. 5
Definice e-lerningu III. Pod e-lerningem si předstuji interktiní ýuku bez mé fyzické účsti učebně. Vnímám to jko úsporu sého čsu. Učení prostřednictím internetu. Výuk po internetu. Pod pojmem e-lerning si předstuji elektronické zděláání tj. zdělácí kurz ytořený LMS, který je určen k smostudiu z edení lektor, který komunikuje se studentem elektronicky tomto prostředí. Vzděláání (ýuk) podporoná informčními technologiemi (počítčoé ýukoé kurzy, nejčstěji s yužitím poč. sítí). E-lerning chápu jko ýuku podporonou moderními elektronickými prostředky (počítče, multimedi, internet..), to distnční, kombinoné i prezenční formě zděláání. E-lerning chápu jko multimediální podporu zdělácího procesu s použitím moderních informčních komunikčních technologií, které je zpridl relizoáno prostřednictím počítčoých sítí. Jeho zákldním úkolem je čse i prostoru sobodný neomezený přístup ke zděláání. 6
Definice e-lerningu IV. Pod liem sociokognitiních teorií při respektoání priority lidského fktoru nd technologiemi chápu e-lerning jko proces s následující tributy:. těžištěm e-lerningu jsou učební ktiity zložené n spolupráci 2. e-lerning stí n yužití interktiity technologií k interpersonální interkci i k interkci s multimediálními obshy 3. prky e-lerningu je možné neustále inoot, ktulizot, distribuot, td. 4. do procesů e-lerningu je možné se zpojit yužitím stndrdní internetoé technologie. Proto npříkld indiiduální práci s nosiči CD-ROM DVD nelze požot z e-lerning. Stejně jko online kursy typu: prostudujte uedené mteriály n záěr si prostřednictím testu oěřte, co jste si zpmtoli. V obou přípdech se jedná o interkci s multimediálním obshem, kde nedochází k interkci student student není zde příležitost ke kooperci. Vzdělácí obshy distribuoné n pených nosičích níc nelze ktulizot inoot podle měnících se potřeb, tím rychle zstrájí. Vyučoání s podporou ICT. Způsob ýuky relizoný prostřednictím informčních technologií. Je to form on-line nebo off-line ýuky tj. bez přítomnosti učitele. Při on-line ýuce jsou ýukoé podkldy n sereru je možný kontkt s lektorem (tutorem) přes internet prostředí, které je pro ýuku přizpůsobeno, při off-line jsou podkldy npř. n CD. 7
Definice e-lerningu V. E-lerning lze definot jko yužíání noých multimediálních technologií Internetu ke zýšení klity učení SE, to zpřístupňoáním zdrojů služeb stejně jko zdálené ýměny ideí kolborce. Pozn. Je spojen s distnční formou studi stejně jko s formou prezenční či kombinonou. Je lfou omegou celožiotního zděláání SE! Proces osojoání uči prostřednictím ICT technologie. Vzděláání prostřednictím počítče, zdělácí metod kdy jsou studijní informční mteriály studujícím zpřístupněny prostřednictím PC (může být i CD ROM) internetu. Pojmem e-lerning se oznčují zdělácí ktiity, které nějké míře použíjí Informčně komunikční technologie. 8
Vzth k e-lerningu Jký Jký je je Váš Váš zth zth k k e-lerningu? e-lerningu? (Více (Více možností) možností) Využíám e- lerning k ýuce 22 82 % Podílím se n příprě e- lerningoých progrmů 2 78 % Využíám e- lerning ke sému zděláání 20 74 % 0 3 6 9 2 5 8 2 24 27 Počet 9 Experti N=27
Respondenti, kteří yužíjí e-lerning k ýuce Jk Jk dlouho dlouho prostřednictím prostřednictím e-lerningu e-lerningu yučujete? yučujete? Počet 22 20 8 6 4 2 0 8 8 6 4 2 2 3 3 3 0 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 8 let 9 let 0 Experti N=22
Respondenti, kteří se yužíjí e-lerning k ýuce Kde Kde yužíáte yužíáte e-lerning e-lerning e e sé sé ýuce? ýuce? (Více (Více možností) možností) Vš rámci prezenčního studi 5 68 % Vš rámci distnčního studi 3 59 % Dlší zděláání (firemní, profesní) 2 55 % Střední škol 2 9 % 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 20 22 Počet Experti N=22
Respondenti, kteří se yužíjí e-lerning k ýuce Které Které formy formy e-lerningu e-lerningu e e ýuce ýuce yužíáte? yužíáte? (Více (Více možností) možností) Blended Blended lerning lerning (Kombinoná (Kombinoná ýuk) ýuk) 22 68 % LMS (Lerning LMS - Lerning Mngement Mngement Systems (Systém pro řízení Systems) ýuky) (Systém pro řízení ýuky) WBT - Web Bsed Trining WBT - Web Bsed (Vzděláání Trining z (Vzděláání z podpory weboých technologií) podpory weboých technologií) CBT - Computer CBT - Computer Bsed Bsed Trining (Vzděláání z podpory (Vzděláání počítčů) z podpory počítčů) 2 8 9 % 4 55 % 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 20 22 Počet 59 % Experti N=22
Respondenti, kteří se podílejí n příprě e-lerningu Jk Jk dlouho dlouho se se podílíte podílíte n n příprě příprě e-lerningoých e-lerningoých progrmů? progrmů? Počet 20 8 6 4 2 0 8 6 4 2 0 4 3 3 3 2 2 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let 2 let 3 Experti N=2
Respondenti, kteří se podílejí n příprě e-lerningu Pro Pro jkou jkou úroeň úroeň je je určen určen e-lerningoý e-lerningoý progrm progrm n n jehož jehož příprě příprě se se podílíte? podílíte? (Více (Více možností) možností) Vš rámci distnčního, kombinoného studi Vš rámci prezenčního studi 5 7 7 % 8 % Dlší zděláání (firemní, profesní) 2 57 % Sebezděláání 52 % Střední škol 5 24 % Zákldní škol 2. stupeň 2 0 % 3 5 7 9 3 5 7 9 Počet 4 Experti N=2
Respondenti, kteří se podílejí n příprě e-lerningu Jké Jké typy typy e-lerningoých e-lerningoých progrmů progrmů ytáříte? ytáříte? (Více (Více možností) možností) Blended Blended lerning lerning (Kombinoná (Kombinoná ýuk) ýuk) 9 9 % LMS (Lerning LMS - Lerning Mngement Mngement Systems (Systém pro řízení Systems) ýuky) (Systém pro řízení ýuky) WBT - Web Bsed Trining WBT - Web Bsed (Vzděláání Trining z (Vzděláání z podpory weboých technologií) podpory weboých technologií) CBT - Computer CBT - Computer Bsed Trining (Vzděláání z podpory (Vzděláání počítčů) z podpory počítčů) 5 0 2 4 48 % 57 % 3 5 7 9 3 5 7 9 2 Počet 67 % Experti N=2
Respondenti, kteří se podílejí n příprě e-lerningu Kdo Kdo se se podílí podílí n n torbě torbě e-lerningoého e-lerningoého progrmu? progrmu? (Pouze (Pouze jedn jedn odpoěď) odpoěď) Já, kolegoé z mého prcoiště externisté 3 62 % Já kolegoé z mého prcoiště 7 33 % Pouze já sám 5 % 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 6 Počet Experti N=2
Vli n rozšíření yužíání e-lerningu V jké jké míře míře je je podle podle Všeho Všeho názoru názoru e-lerning e-lerning součsné součsné době době České České republice republice n n následujících následujících místech místech yužíán? yužíán? Index Mximální Mximální yužíání yužíání 0 9 8 7 6 5 4 3 2 VŠ rámci distnčního, kombinoného studi 6,8 dlší zděláání (firemní,profesní) 6,7 sebezděláání 6,2 VŠ rámci prezenčního studi 5,6 střední škol 3,9 ZŠ 2. stupeň 2,8 ZŠ. stupeň Minimální Minimální yužíání yužíání 7,6 Experti, kteří odpoěděli
Využíání e-lerningu Do Do jké jké míry míry dle dle Všeho Všeho názoru názoru oliňuje oliňuje rozšíření rozšíření yužíání yužíání e-lerningu e-lerningu české české společnosti společnosti následující následující : : Index Mximální Mximální li li 0 9 8 7 6 5 4 Schopnost pedgogů n VŠ prcot s e-lerningem 7,9 7,7 PC grmotnost české populce Vybenost škol internetem 7,6 7,5 7,4 Schopnost pedgogů n SŠ prcot s e- lerningem Úroeň informonosti o e-lerningu 7,3 Vybenost škol počítči Dostupnost e-lerningoých progrmů 7,2 6,9 6,9 Pestrost e-lerningoých progrmů Schopnost pedgogů n ZŠ prcot s e-lerningem 6,9 6,9 Vybenost české populce přístupem k internetu Zájem české populce o e-lerning 6,8 Vybenost české populce počítči Finnční nákldy n e-lerning 6,7 3 2 Minimální Minimální li li 8 Experti, kteří odpoěděli
Využíání e-lerningu Jká Jká je je podle podle Všeho Všeho názoru názoru české české společnosti společnosti situce situce následujících následujících oblstech oblstech : : Index Výborná Výborná Šptná Šptná 0 9 8 7 6 5 4 3 2 Vybenost škol počítči 7, 7,0 Vybenost škol internetem Vybenost české populce počítči 6, 5,8 Schopnost pedgogů n VŚ prcot s tkoými progrmy Nejlépe je hodnocen Nejlépe je hodnocen ybenost počítči ybenost počítči Internetem. Internetem. PC grmotnost české populce 5,6 5,4 Vybenost české populce přístupem k internetu Finnční náročnost e- lerningu 9 5,2 5,0 Dostupnost e-lerningoých progrmů Schopnost pedgogů n SŠ prcot s tkoými progrmy Pestrost e-lerningoých progrmů 4,7 4,2 4, Zájem české populce o e-lerning Nejhůře je hodnocen Nejhůře je hodnocen informonost o e- informonost o e- lerningu lerningu 3,7 Schopnost pedgogů n ZŠ prcot s tkoými progrmy Úroeň informonosti o e-lerningu 3,6 Experti, kteří odpoěděli
Využíání e-lerningu Otázk Otázk - - li: li: Jká Jká je je podle podle Všeho Všeho názoru názoru české české společnosti společnosti situce situce následujících následujících oblstech oblstech : : Otázk Otázk 2 2 součsná součsná situce: situce: Do Do jké jké míry míry dle dle Všeho Všeho názoru názoru oliňuje oliňuje rozšíření rozšíření yužíání yužíání e- e- lerningu lerningu české české společnosti společnosti následující následující : : Výborná Výborná Mximální Mximální li li Index 0 9 8 7 6 5 4 3 PC grmotnost č. popul. 7,67 5,62 Vybenost č. popul. PC 6,76 6,88 6,88 6,08 Vybenost č. popul. Internetem 5,38 Zájem č. popul. o e-lerning 4,5 Dostupnost e-lerning. progrmů 7,5 4,96 Pestrost e-lerningoých progrmů 6,92 4,2 Úroeň informonosti o e-lerningu 7,4 3,62 6,72 5,8 Schopnost pedgogů n ZŠ prcot s Finnční e-lerning. nákldy n e-lerning 6,9 3,73 Schopnost pedgogů n SŠ prcot s e-lerning. 7,52 4,74 Schopnost pedgogů n VŚ prcot s e-lerning. 7,88 5,84 Vybenost škol PC 7,3 7,08 Vybenost škol internetem 7 7,58 Minimální Minimální li li Šptná Šptná 2 20 li součsná situce Experti, kteří odpoěděli
Vli e-lerningu n ýuku I. Oteřená Oteřená otázk: otázk: Jk Jk podle podle Všeho Všeho názoru názoru oliní oliní e-lerning e-lerning proces proces ýuky ýuky n n zákldní, zákldní, střední střední ysoké ysoké škole škole dlším dlším zděláání? zděláání? Nhrdí kombinoné formy studi ýrzně se promítne do frontální ýuky jko součást blended lerningu. Usndní ýuku podpoří smosttnou práci studentů. Jeho ýrznou roli idím zejmén e ysokoškolském dlším zdělání, n ZŠ jko zpestření doplněk. S nárůstem informonosti dostupnosti e-lerningu dojde k hojnému yužíání ýuky blended lerning. Pokud se e-lerning prosdí n šech typech škol, nepochybně ýrzně oliní proces ýuky. Větší mír indiidulizce zdělácího procesu, možnost přizpůsobení tempu jednotliců, stejná efektiit z nižší cenu, nárok n sebezděláání rozoj pedgogů oblsti práce s e- lerningem. Umožní respektot indiiduální tempo učební činnosti; spredliě hodnotí; relizuje zobrzocí možnosti; motiuje žáky k práci s technickými přístroji. 2
Vli e-lerningu n ýuku II. E-lerning se součsnosti elmi dobře upltňuje dlším zděláání (předeším e firemním), upltnění e školstí je ázáno n didktické strukturální změny, npř. změny učiu, formách struktuře ýuky, četně určité finnční ybenostní náročnosti e-lerningu). V nejbližší době, zhledem k technické nedostupnosti, stu ybenosti škol PC připojením n internet, oliní jen minimálně. Nejde o módní trend, nýbrž o technologii zděláání, která postupně pronikne do systému zděláání šech stupňů. Myslím, že neoliní. Nepředpokládám znik irtuálních škol, spíše se přikláním k názoru, že e- lerning umožňuje yužít noých postupů při nímání uči. Technologie, které umožňují prooz e-lerningu jsou de fcto totožné s technologiemi, které zjišťují prooz i jiným procesům. Proto náyky při učení prostředí e-lerningu umožňují snžší dptbilitu osttních oblstech. Pk lze předpokládt přirozenou poptáku po odběru informcí. Lze tdy sledot podobnou prlelu jko u PC her. Půodně ýukoý proces modelce se stl msoou zábou. Technologie je podobná, užití noé. Nemá smysl yužít e-lerningu jko substituce z jiné metody ýuky. E-lerning není metod, le prostředí, kde stájící formy ýuky dostájí noý technologický podkld tím se rozšiřují modifikují jejich lstnosti. 22
Vli e-lerningu n ýuku III. Dle mého názoru je e-lerning n školách pro žáky studenty přínosem díky úspoře čsu indiiduálnímu přístupu ke kždému žákoi, či studentoi. Myslím si le, že žáci n zákldních školách ještě nemjí zkušenosti doednosti smostudiu, které je podle mě elmi důležité umět při e-lerningu. Proto si myslím, že e-lerning pro zákldní školy není moc hodný, lespoň ne pro. stupeň ZŠ. N zákldních středních školách minimálně, n ysoké škole prezenčním studiu umožní studentům lépe pochopit probírnou látku, kombinoném studiu se postupně přejde n tuto formu ýuky, totéž dlším zděláání. Odstrní čsoou prostoroou briéru. Podle mého názoru li e-lerningu ( jeho komplexní podobě, ne tedy jen distnční zděláání) bude mít zásdní li n podobu zdělácího procesu bude jej oliňot e ětšině oborů, to n šech stupních škol. Nejětší přínos smozřejmě je dlším zděláání n ysokých školách. Sníží se počet prezenčních hodin, bude klden ětší důrz n smostudium, zklitní se ýuk yužíáním multimediálních plikcí (blended lerning). Vzdělácí efekty jsou záislé n chápání e-lerningu. Dle mého názoru by se mělo jednt o klittině noý proces yužíjící beze zbytku potenciálu ICT (interktiit, multimedilit, hypertext td.). Pokud se pojem zredukuje pouze n e-lerningoé kursy jde o učení se ze zjednodušených textů formou indiiduální práce, pk jde o trnsmisi pozntků, i když zprostředkonou moderními technologiemi. 23
Vli e-lerningu n ýuku IV. Znásobí možnosti yužití moderních didktických prostředků, rozšíří spolupráci z hrnice státu, umožní komunikot e irtuálním prostředí. Z předpokldu dosttečného zdělání pedgogů této oblsti mximálně. ZŠ málo, SŠ 30%, VŠ 40%, DV 50%. Dobře relizoný el umožní relizci zděláání dle indiiduálních potřeb studujících, četně osob zdrotně hndicponých jink zneýhodněných, přispěje ke zpřístupňoání zděláání pro širší skupinu populce; přenáší odpoědnost n jedince, dáá mu možnost zdělát SE celožiotně j., dáá společnosti při zchoání kpcit pomýšlet n zděláání kždého jedince po celý jeho žiot j. ANO. Možnost: smostudi, ytářet rozličné školní zdělácí progrmy, relizce indiidulizce procesu osojoání uči, použití empirických poznácích postupů td. Může urychlit proces ýuky, motiot k učení, podporot tořiou ktiitu studentů, simulce reálných jeů (fyzik, ýuk jzyků), To bude rozdílné. Ztím obecně elmi málo. V zásdě by se měl použít postupně, s menší mírou n zákldní škole čím ýše tím íce. Jde le o to, nučit žáky metodám smosttné práce ž sebezděláání. 24
Využíání e-lerningu Otázk Otázk - - li: li: Jká Jká je je podle podle Všeho Všeho názoru názoru české české společnosti společnosti situce situce následujících následujících oblstech oblstech : : Otázk Otázk 2 2 součsná součsná situce: situce: Do Do jké jké míry míry dle dle Všeho Všeho názoru názoru oliňuje oliňuje rozšíření rozšíření yužíání yužíání e- e- lerningu lerningu české české společnosti společnosti následující následující : : Výborná Výborná Mximální Mximální li li Index 0 9 8 7 6 5 4 3 Schopnost pedgogů n VŚ prcot s e-lerning. 7,88 5,84 PC grmotnost č. popul. 7,67 7,58 7,52 7,4 5,62 Vybenost škol internetem 7 Schopnost pedgogů n SŠ prcot s Úroeň e-lerning. informonosti o e-lerningu 4,74 3,62 Vybenost škol PC 7,3 7,08 Dostupnost e-lerning. progrmů 7,5 4,96 Informonost je požoán z Informonost položku s poměrně je požoán elkým z liem položku zároeň s poměrně situce elkým informonosti liem zároeň je hodnocen situce nejhůře informonosti ze šech sledoných je hodnocen nejhůře ze položek šech sledoných položek Pestrost e-lerning. progrmů 6,92 6,9 6,88 4,2 Schopnost pedgogů n ZŠ prcot s e-lerning. 3,73 Vybenost č. popul. Internetem 5,38 Zájem č. popul. o e-lerning 6,88 6,76 4,5 Vybenost č. popul. PC 6,08 Finnční nákldy n e-lerning 6,72 5,8 Minimální Minimální li li Šptná Šptná 2 25 li součsná situce Experti, kteří odpoěděli
Didktik e-lerningu Domníáte Domníáte se, se, že že e-lerning e-lerning yžduje yžduje lstní lstní didktiku didktiku (metodické (metodické postupy)? postupy)? Vyberte Vyberte pouze pouze jednu jednu odpoěď, odpoěď, která která nejíce nejíce odpoídá odpoídá Všemu Všemu názoru. názoru. E-lerning yžduje noou didktiku 7 63 % S drobnými úprmi lze yužít didktiky součsné 0 37 % 0 3 6 9 2 5 8 2 24 27 26 Počet Experti N=27
Změny, které přinese yužíání e-lerningu učitelům Myslíte Myslíte si, si, že že yužíání yužíání e-lerningu e-lerningu přinese přinese pro pro učitele učitele následující následující změny? změny? Vyberte Vyberte pouze pouze jednu jednu odpoěď, odpoěď, která která nejíce nejíce odpoídá odpoídá Všemu Všemu názoru. názoru. 2 7 2 6 4 3 4 5 Neím, nedokážu posoudit Rozhodně ne Spíše ne 7 Ani ne, ni no 9 no 6 no 6 (59%) 8 (59%) 7 7 no 5 no 5 (55%) (55%) 6 4 no 0 no 0 (37%) (37%) 9 3 Spíše no Rozhodně no no 3 no 3 (%) (%) experti experti Širší možnosti oěřoání znlostí studentů Využití k pměťoým částem ýuky Ušetří učitelům čs Sníží se ýznm učitele 27 Experti N=27
Přípr učitelů n e-lerningu Myslíte Myslíte si, si, že že jsou jsou učitelé učitelé n n následujících následujících místech místech dosttečně dosttečně připroáni připroáni n n yužíání yužíání zčleňoání zčleňoání e-lernignu e-lernignu do do ýuky? ýuky? 7 6 5 Neím, nedokážu posoudit 3 3 4 Rozhodně ne Spíše ne 5 9 6 Ani ne, ni no 9 3 no 2 no 2 (44%) (44%) 4 7 no 9 no 9 (33%) 6 (33%) 2 2 no 8 no 8 (30%) (30%) Spíše no Rozhodně no Přípr dlším profesním zděláání Přípr rámci studi n Pedgogické fkultě Přípr rámci studi n MFF, PřF, FF, technických školách 28 Experti N=27
Význm lstností doedností student (užitele) při yužíání e-lerningu Jk Jk důležité důležité jsou jsou následující následující uedené uedené lstnosti lstnosti doednosti doednosti student student (užitele) (užitele) e-lerningu e-lerningu při při yužíání yužíání e-lerningu? e-lerningu? 2 2 2 2 3 4 6 důležité důležité důležité důležité 25 (93%) 25 (93%) 25 (93%) 25 (93%) důležité 9 důležité 22 (8%) 8 22 (8%) 2 Neím, nedokážu posoudit Spíše nedůležité Ani důležité, ni nedůležité Spíše důležité 9 3 důležité důležité 20 (74%) 20 (74%) Rozhodně důležité 7 8 Počítčoá grmotnost Motice Schopnost smosttné práce bez dohledu 29 Vytrlost Experti N=27
Vli e-lerningu n osobnost I. Oteřená Oteřená otázk: otázk: Jk Jk podle podle Všeho Všeho názoru názoru oliní oliní yužíání yužíání e-lerningu e-lerningu osobnost osobnost dítěte, dítěte, student, student, (rozoj (rozoj pměti, pměti, intelektu intelektu td. td. ; ; poziti, poziti, rizik). rizik). Poziti:Logické formuloání odpoědí n úkoly, systemtická práce s informcemi, erifikotelnost studentské práce, kolbortiní zděláání konstruktiismus. Negti: Nutnost sebekázně zodpoědnosti ze strny žák i učitele, náročná přípr, jiný způsob edení skupin, důrz n motici ktiizci studentů učitel či tutor musí být procesu zděláání zpojen tj. čs. Je tk rozíjen smosttnost při studiu i lstní úsudek, tříben lstní odpoědnost z studium, podporoán indiidulit jedince (kždý může dle lstního uážení studot či procičot něco důkldněji než jiné) td. Možné negtium idím e ztrátě bezprostředního osobního kontktu mezi učitelem žákem, možnosti méně upltňot ýchoné působení učitele i znesndnění uči pro studenty se sluchoou pmětí td. E-lerning ytáří u studentů kompetence: komuniktiní, k řešení problémů, k učení. Jsem poměrně skeptická otázce rozoje pměti: situce, kdy lze šechny informce nlézt n kliknutí myši, může ést k pocitu, že je zbytečné si cokoli pmtot. Z pozitiních stránek yužíání e-lerningu bych uedl smosttnost při získáání informcí, nutnost informce hodnotit oěřot, lepší mezilidskou komunikci oproštěnou od tělesnosti. Pměť, intelekt, smosttnost, hledáni informci. 30
Vli e-lerningu n osobnost II. Obecně se domníám, že e sronání s běžnou ýukou nedojde k ýrzně odlišnému působení n osobnost student. Pouze se změní form npř. komunikce z přímé n komunikci skrze elektronické prostředky. Poziti: indiiduální tempo učení, možnost rcení se k určitému učiu jeho procičoán pod. rizik: možný dopd n klitu erbálního projeu, chybějící sociální interkce, skupinoá tmosfér, společný zážitek, humor, legrce pod. Vede ho k smosttnosti, rozšiřuje technické doednosti, rozíjí myšlení, rozšiřuje obzor může ést k odtržení od reálného žiot, chybí kontkt s učitelem spolužákem. Využíání e-lerningu umožní přirozenou cestou yužít IT při učení následných procesech. Tké bude prohluboán indiiduální zodpoědnost z zdělání. Nutno podotknout, že drtiá ětšin uči bude i do budoucn zpřístupňoán předeším smostudiem proto je elmi efektiní, by studijní náyky znikly hned zpočátku. Tz. žiá ýuk pk může být mnohem přitžliější práě sou kolektiní formou. E-lerning umožňuje yužít i dočsných komunit, které mohou díky sndnému sdílení dt (jk jsme tomu sědky npříkld oblsti hobby) zniknout jen pro jeden projekt pod. To elmi obohtí sociální kontkty celkoou dptbilitu jedince technickém prostředí. Určitým nebezpečím je přeceňoání či snd snh změřit še co se dá. Zde pk může nstoupit ostržitost ob účstníků prmenící z předpokldu čipoání sledoání. Tomu lze poměrně sndno předejít tím, že e-lerning nebude prezentoán jko metod, le jko prostředí ýuky, kde probíhá regulérní učební proces. 3
Vli e-lerningu n osobnost III. Oliní je souislosti s jeho silnými slbými stránkmi (některé z nich jsou mbilentní jsou proto zhrnuty obou skupinách): K silným stránkám (pozitiům) ptří: - dostupnost studi z hledisk souběžnosti s ýkonem profese; - indiidulizce studi (umožňující plánoání čsu ěnoného učení); - modulární ýstb obshu uči, umožňující sestit bohtě dierzifikoný ýukoý progrm; - technicky sndné úpry (inoce) obshu i struktury studijních opor; - čstá kontrol dílčích studijních ýsledků (jko nepostrdtelná součást studijních opor); - multimediálnost ýukoých mteriálů, poskytující mnohem lepší podmínky pro porozumění učiui jeho plikce (osojení rozumoých doedností); - sycení rychle dostupnými informcemi (prkticky šeho druhu); - rozoj smosttnosti při studiu; - možnosti flexibilní komunikce s prconíky zdělácí instituce i spolužáky ; - nízký počet dministrtiních, mnžerských pedgogických prconíků (zhledem k potenciálnímu počtu studujících). 32
Vli e-lerningu n osobnost IV. K slbým stránkám (negtiům) ptří: - zýšení prconí zátěže studujících; - indiidulizce studi (z hledisk pocitu sociální izolonosti); - nároky n hrdwroé ybení studujících, které při složitých (sofistikoných) progrmech překrčují běžný průměr, nicméně ustupují do pozdí souislosti s rostoucí ybeností domácností; - poždky n počítčoou grmotnost (čsto přeshující zákldní doednosti obsluze softwru); - obecně ětší problémy s osojoáním sociálně interktiních dlších odborných doedností; - zýšené nároky n smosttnost při studiu n motici; - finnční nákldy spojené s budoáním studijního prostředí utorskou příprou - modulů (studijních progrmů, resp. kurzů) z toho plynoucí yšší cen ýukoých produktů; - ysoké nároky n ýkon dministrtiy, orgnizci plánoání studi; Rizik: - zhlcení informcemi; - útlum ž ztrát motice (při studiu dlouhodobějších kurzů či progrmů) 33
Vli e-lerningu n osobnost V. Pozitiní pro student je, že si může sé znlosti stále oěřot prohlubot dle sého názoru. Negtiní by bylo riziko, že se studenti budou učit látku zpměti nebudou chápt souislosti. Negtiní by tké bylo to, že žák či student přijde do kolektiu osttních rsteníků jen spordicky. Rozine se mu smosttnost. Oliní ho podle mne podobně jko prezenční studium, níc ho nučí porozumět lépe písemným informcím (přesná interpretce zdných úkolů). Rozoj smosttnosti, riziko izolce. Smosttnost, schopnost třídit informce. Rozíjí intelekt studujícího, jeho senzomotorické schopnosti, kretiitu, komuniktiní doednosti td. Negti: zátěž zrku, chybí sociální kontkt, rušié liy okolí pod. Technologie jsou pouze prostředkem k doshoání stnoených cílů zděláání. Prostřednictím e-lerningu dojde k rozoji těch kognitiních/fektiních/psychomotorických procesů, které budou prostřednictím učebních ktiit rozíjeny. Budou-li kcentoán npříkld driloá cičení, pk půjde pouze o zpmtoání, budou-li studenti prostřednictím e-lerningu plnit úkoly yždující klittině yšší úroeň kognitiních procesů, pk můžeme docílit hodnotnějších zdělácích ýsledků. Jko pozitiní idím možnost respektoání indiiduálních zdělácích potřeb (učební styl, tempo, čsoý hrmonogrm, osobnostní chrkteristiky td.). Jko negtium se mi jeí mír interpersonální interkce spolupráce, jisté odlidštění komunikce (mezilidské zthy, těžko komunikotelné 34 emoce, bsence prlingistických jeů).
Vli e-lerningu n osobnost VI. Rozoj pměti, mechnické oládání techniky, rozoj intelektuálních schopností, rozoj sociální komunikce. Může olinit osobnost e smyslu ýchoy k smosttnosti (k smostudiu). Rozine jeho potřebu OCHOTU kooperot, sdílet, komunikot, respektot osttní. Rozoj intelektuálních doedností, plánot regulot proces učení. Rozoj smysloých percepcí s přehou zrku sluchu, rozšíření obzoru dítěte, nučení oládání technologií, rozoj tořiosti, rozoj rychlosti rozhodoání rekce. Důležitý je ýznm zthu učitel-žák: Vygotskij zón nejbližšího ýoje.dobrý učitel při tom z sebou táhne ýoj žák, který je při tom tké sám ktiní-lidský fktor nelze přehlížet. 35
Vli e-lerningu Domníáte Domníáte se, se, že že e-lerning e-lerning oliní oliní zdělácí zdělácí náyky, náyky, potřeby potřeby zájmy zájmy dětí, dětí, studentů studentů dospělých? dospělých? no 25 93 % ne 4 % neím 4 % 0 3 6 9 2 5 8 2 24 27 Počet 36 Experti N=2
Centrální rozprcoání problemtiky e-lerningu I. Oteřená Oteřená otázk: otázk: Domníáte Domníáte se, se, že že resort resort školstí školstí by by měl měl centrálně centrálně rozprcoát rozprcoát problemtiku problemtiku e-lerningu: e-lerningu: (didktik (didktik e-lerningu, e-lerningu, multimedilizce multimedilizce uči, uči, irtuální irtuální tříd, tříd, tutor, tutor, elektronická elektronická komunikce komunikce rámci rámci e-lerningoé e-lerningoé ýuky, ýuky, eluce eluce sebeeluce, sebeeluce, progrmoání progrmoání didkticky didkticky připreného připreného zdělácího zdělácího témtu) témtu) rámci rámci stájících stájících institucí institucí či či instituci instituci zložené zložené k k tomuto tomuto účelu? účelu? Už to uděll (CSVS NCDiV, CDV UP td.) mám 6 certifikcí různých center distnčního zděláání. Rámcoá pridl by měl být nsten rámci působení součsných institucí, je nutné konkretizot zejmén pridl pro kontrolu klity oblsti e-lerningu. Resort školstí by měl ytářet podpůrný systém torby, monitoroání eluce e-lerningu. Důležitá je podpor šíření osěty e-lerningu. K tomuto účelu může zniknout speciální oddělení pro e-lerning n MŠMT. Přesto bych ktiitu n ytáření e-lerningu částečně nechl i n smotných tůrcích e-lerningu s tím, že by podnětné nárhy či projekty byly finnčně motioány. Ano, domníám se, že by MŠMT se touto problemtikou zbýt mělo. Domníám se, že resort školstí by měl hrát roli rozoji didktiky eluce, osttní činnosti mohou zstt soukromé firmy. Ano součsně grntot přípru budoucích učitelů rámci stájících institucí. Určitě no. Smozřejmě záleží n školách jk to yužijí, le měly by mít možnost e-lerning yužít. 37
Centrální rozprcoání problemtiky e-lerningu II. Pro zákldní střední školy no, pro ysoké školy pordenstí dlší zděláání ne. Jednoznčně z přispění ysokých škol. Chybí centrální eidence hotoých e-kurzů, chybí e-knihon multimediálních komponent (olně stžitelných), chybí publikce čistých pedgogů psychologů k této problemtice (pedgogickopsychologické spekty elektronického učení). Práce n torbě e-kurzů by měl být koordinoná, ne šk řízená. V rámci stájících institucí rději než monopol jedné instituce. Domníám se, že resort školstí by měl centrálně rozprcot problemtiku e-lerningu rámci stájících institucí, zejmén fkult připrujících učitele. Měli by ji rozprcoát ti, kteří mjí zkušenosti. Ano, je třeb regulot tkoéto prostředky, by nich neexistoly hrubé chyby by učio resp. proces jeho osojoání byl ytořen n zákldě moderních teorií jeho efektiního osojoání. V rámci stájících institucí. Ano, centrálně rozprcoát. Orgnizční zčlenění není důležité. Jde o odbornost, t může být upltňoán i e stájících institucích. 38