ZPRÁVA O TRHU S MLÉKEM A MLÉKÁRENSKÝMI VÝROBKY

Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 554, fax: 222 871 591 e-mail: tis.mleko@szif.cz Ročník II., měsíčník, 3. 2. ZPRÁVA O TRHU S MLÉKEM A MLÉKÁRENSKÝMI VÝROBKY Vývoj cen: CZV mléko... 7,75 Kč/l FOB SOM... 1 800 FOB SPM... 1 965 FOB máslo... 1 640 Obsah: Situace na domácím trhu... Situace v zahraničí... Ceny placené zemědělcům a kurzy ČNB.. Vývoj CZV a cen FOB za SOM - grafy... Vývoj cen FOB za SPM a máslo grafy Vývoz másla a plnění dovozních kvót... Aktuality... 1,2,3 3 3 4 5 6 7,8 Situace na domácím trhu Ceny zemědělských výrobců podle ČSÚ Trend mírného nárůstu cen placených zemědělcům za kravské mléko třídy Q., který započal v říjnu roku 2003, pokračoval i v listopadu a prosinci loňského roku. Cena za jeden litr mléka třídy Q. dosáhla v prosinci 2003 již 7,75 Kč/l, což je proti září, kdy byla cena v roce 2003 na nejnižší úrovni, nárůst o 10 haléřů. Proti listopadu vzrostla cena o pět haléřů na litr. Cena placená zemědělcům za mléko třídy Q. byla v prosinci již zmiňovaných 7,75 Kč/l, což je i přes trvalý růst cen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2003 stále o 26 haléřů méně než v lednu, kdy byla cena za rok 2003 nejvyšší. Při srovnání průměrné ceny za rok 2003 s rokem 2002 zjistíme, že v letošním roce průměrná cena poklesla na 7,78 Kč/l což je o 29 haléřů méně než v roce 2002. Nákup mléka Podle statistického šetření MZe nakoupily mlékárny v roce 2003 celkem 2 530 871tis. litrů mléka, což je o 7 122 tis. litrů mléka více než v roce 2002 (index 03/02 je 100,28 %) Z celkového nákupu mléka v roce 2003 bylo 39,11% mléka nakoupeno v třídě kvality Q, a to je o 1,37% méně než v roce 2002, za který bylo nakoupeno v kvalitě Q 40,48% z celkového nákupu mléka. V prosinci 2003 bylo nakoupeno 204 233 tis. litrů mléka, a to je o 2 143 litrů méně než v prosinci (index 12-03/12-02 je 98,96%). Zásoby sušeného odstředěného mléka Za měsíc prosinec bylo vyrobeno 3 623,6 tun SOM, což je zvýšení proti předchozímu měsíci cca. o 63%. Celkem bylo za rok 2003 vyrobeno 39 257,5 tun SOM, což je ve srovnání s rokem 2002 o 2 381 tun více, tedy nárůst o 6,5%. U zásob SOM, kde od července probíhal neustálý pokles došlo v měsíci říjnu k mírnému nárůstu, a ten pokračoval i v listopadu a prosinci, kdy zásoba dosáhla 6 002,1 tun. Při srovnání zásoby v prosinci 2003 se stejným měsícem roku 2002, zjistíme, že konečná zásoba v roce 2003 je 6 002,5 tun, a je tedy o 2 173,9 tun nižší než konečná zásoba v roce 2002 (snížení o 27%). Zásoby másla Výroba másla vzrostla v prosinci 2003 proti minulému měsíci o 20,4%, tedy na 6 146,1 tun, a prodej vzrostl z 1 920,96 tun v listopadu na 2 768,23 tun v prosinci 2003, a byl tak nejvyšší v roce 2003. Ve stavu zásob, které od července neustále klesaly došlo v listopadu k jejich nárůstu, což bylo zřejmě způsobeno opatřeními SZIF (snížení objemů vývozů másla). V prosinci 2003 však došlo k opětovnému snížení zásob a to ve srovnání s listopadem 2003 až o 20%. Zásoby másla byly v prosinci 1 762,1 tun, což je proti minulému měsíci pokles o 447 tun a proti prosinci 2002 nárůst o 23,2 tun, tedy o 1,33%. Zásoby sýrů V prosinci 2003 došlo k nárůstu výroby sýrů, která dosáhla 8 354,3 tun, což je nárůst proti listopadu 2003 o 6,77%. Nejméně sýrů se v roce 2003 vyrobilo v únoru (7 529,4 t) a nejvíce se vyrobilo v říjnu (8 736,3 t). Zásoba sýrů přírodních u mlékáren poklesla v prosinci 2003 ve srovnání s listopadem téhož roku o 17% na 2 556,3 t. Při porovnání prosincové zásoby sýrů v letech 2002 a 2003, došlo v prosinci 2003 k poklesu zásob o 1 211 tun (o 32%). 1

SITUACE NA DOMÁCÍM TRHU Státní zemědělský intervenční fond Dne 26.11.2003 Prezidium SZIF na svém jednání schválilo bilanci produkce a užití mléka v roce. Tuto bilanci předložil ke schválení výkonný aparát SZIF ve spolupráci s Mze (odbor tržních řádů) a Českomoravským svazem mlékárenským a byla zpracována na základě dostupných údajů a reálného vývoje za 10 měsíců roku 2003 s přihlédnutím na hlavní faktory, které vývoj v roce ovlivní. Pro období 1.1. až 30.4. byl schválen přebytek mléka ve výši 269 mil. litrů o tučnosti 4,5%. Dále byly stanoveny maximální množstevní limity u másla s obsahem vody nejvýše 16% (dále jen máslo ) ve výši 10 500 tun, u sušeného odtučněného mléka s obsahem tuku nejvýše 1,5% (dále jen SOM ) včetně Kaseinu potravinářského ve výši 13 720 tun a u ostatních výrobků ve výši 96 959 000 l plazmy a 323 883 700 t.j. Na základě zveřejnění výše uvedených množství a podání žádostí dle nařízení vlády č. 486/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo do podpory vývozu výrobků z kravského mléka v roce přijato celkem 18 subjektů, které splnily veškeré podmínky nařízení vlády. Jejich celkové požadavky nepřesáhly v konečném důsledku povolenou 25% hranici stanoveného bilančního přebytku mléka, která dle příslušného nařízení vlády určuje úspěšnost kola posouzení žádostí. Nutno podotknout, že výrazným způsobem byl překročen stanovený maximální limit u SOM včetně Kaseinu potravinářského, přičemž limity pro máslo a ostatní výrobky nebyly zcela vyčerpány: máslo 8 950 t SOM včetně Kaseinu potravinářského 18 130 t ostatní výrobky 86 151 980 l plazmy, 277 378 570 tukových jednic Dle informace ČMSM zůstávají zásoby SOM v ČR, i přes mimořádné zásahy ze strany SZIF v průběhu roku 2003, nadále vysoké. Tento fakt potvrzují i aktuální údaje statistiky. Nutnost snížení zásob nejen u SOM do konce dubna roku na jejich obvyklou úroveň je zcela prioritní především v souvislosti se zamezením tvorby nadlimitních zásob do doby vstupu ČR do EU, vzhledem k tomu, že nadlimitní zásoby u nových členských států budou zdaněny (viz. příloha IV, kapitola 4 přístupové smlouvy). Na základě výše uvedeného navrhl VA SZIF upravit schválený bilanční přebytek mléka pro období až duben roku navýšením plazmy o 14,02%, což umožní pokrýt požadavky subjektů, zařazených do podpory vývozu výrobků z kravského mléka v roce ( duben) s tím, že toto navýšení se promítne do změny stanoveného maximálního limitu u SOM včetně Kaseinu potravinářského na 18 130 t (211 060 400 l plazmy) pro subvencovaný vývoz. Tímto opatřením budou pokryty požadavky subjektů (včetně nadměrných zásob) bez nutnosti krácení ze strany SZIF, což by mělo napomoci vyřešit závažnou situaci na trhu s mlékem a zlepšit tak výchozí pozici zpracovatelům v rozhodujícím období před naším vstupem do EU. Do organizace trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky, v rámci subvencovaných vývozů v období od 1.1. do 30.4., byly vybrány tyto subjekty: Friesland Česká republika, a.s. Olma, a.s. Miltra B s.r.o. Plastcom, a.s. Mlékárna Kunín, a.s. PML Protein. Mléko. Laktóza, a.s. Choceňská mlékárna, s.r.o. Madeta, a.s Tatramléko, s.r.o. Fosal.CZ, s.r.o. Mlékárna Olešnice, RMD Povltavské mlékárny, a.s. NAMARA, s.r.o. Danone, a.s. Mlékárna Polná, spol. s.r.o. Mlékárna Kyjov, a.s. Moravia Lacto, a.s. Polabské mlékárny, a.s. Zahraniční obchod s mlékem a mlékárenskými výrobky V roce 2003 bylo do ČR dovezeno celkem 129 909,32 tun mléka a mlékárenských výrobků. Vývoz za stejné období byl o 26 298,28 tun vyšší, tedy 156 207,60 tun. Při meziročním srovnání se v roce 2003 dovezlo o 1 816,58 tun mléka a mlékárenských výrobků více než za stejné období v roce 2002 (index 03/02 je 101,42%). Vývoz v roce 2003 byl proti roku 2002 o 10 097,17 tun vyšší (index 03/02 je 106,91). Zahraniční obchod s máslem Poměrně vysoký dovoz másla, který probíhal v prvním čtvrtletí roku 2003 ustal během dubna a od té doby se markantněji nezvyšoval. K velkému snížení dovozů másla došlo v září, kdy dovoz činil pouze 75 tun. V listopadu se dovezlo 175,61 tun, což je o 189,83 tun méně než v listopadu loňského roku. V prosinci 2003 bylo dovezeno nejnižší množství za rok 2003 28,21 tun, což je o 190,35 tun méně než v prosinci 2002.Celkem bylo v roce 2003 dovezeno do ČR 5 007,98 tun másla, a to je o 294,14 tun více než za stejné období roku 2002 (index 03/02 je 106,24%). Vývoz másla v roce 2003 byl 23 033,16 tun, a to je o 267,62 tun více než za stejné období 2

SITUACE V ZAHRANIČÍ, VÝVOJ CZV A KURZY ČNB minulého roku (index 03/02 je 101,18%). Nejnižší vývoz v letošním roce byl v listopadu 879,76 tun, čímž byl překonán zatím nejnižší vývoz z ledna 1 249 tun a nejvyšší vývoz byl v březnu 3 052 tun. Za prosinec 2003 bylo vyvezeno 1 732,26 tun másla Nejvíce másla se roce 2003 vyvezlo do Ruska 8 147,29 t, Estonska 4 269 t, Polska 2 658,25 t, Německa 2 377,19 t, Holandska 1 778,08 t a Ukrajiny 1 277,03 t. Zahraniční obchod se SOM V roce 2003 se do ČR dovezlo pouze 151,27 t sušeného odtučněného mléka, což je o 301,25 tun méně než v roce 2002 (index 03/02 je 33,41%). Naopak vývoz SOM je velmi intenzivní, a to zejména díky vývozním subvencím ze strany SZIF. V roce 2003 se vyvezlo 39 603,98 tun sušeného odtučněného mléka, Za rok 2002 to bylo 29 613,11 tun, tedy o 33,7% méně. Plnění úrovní dovozních kvót a spouštěcích Tabulka č.3 o plnění dovozních kvót v rámci smluvních a preferenčních dohod, které má ČR s některými státy, světovou obchodní organizací a EU je uvedena na straně 6. Plnění spouštěcích úrovní pro rok zatím neuvádíme, jelikož nebylo vydáno příslušné nařízení vlády, stanovující jejich výši. Situace v zahraničí Ceny FOB západní Evropa Světové tržní ceny v paritě vyplaceně loď v západní Evropě, se v lednu zvýšily u másla a snížily u SOM a SPM. Světová tržní cena FOB západní Evropa byla v lednu u másla 1 640, a to je o 15 více než v lprosinci. U sušeného odtučněného mléka se proti prosinci, cena snížila o 15 a činila tedy 1 800. U sušeného plnotučného mléka se v lednu cena snížila na 1 965, což je v porovnání s prosincem o 10 méně. TIS ČR Tab.: č.1 Ceny placené zemědělcům za kravské mléko třídy Q. měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok 1994 5,92 5,91 5,92 5,90 5,89 5,86 5,83 5,76 5,74 5,82 5,93 6,01 1995 6,20 6,46 6,48 6,53 6,55 6,53 6,49 6,41 6,39 6,49 6,60 6,66 1996 6,76 6,87 6,90 6,92 6,94 6,90 6,87 6,89 6,89 6,95 6,97 6,99 1997 7,05 7,14 7,13 7,10 7,08 7,08 7,14 7,12 7,15 7,19 7,29 7,36 1998 7,62 7,93 7,95 7,99 7,97 7,96 7,98 7,91 7,91 7,92 7,76 7,68 1999 7,67 7,77 7,73 7,57 7,01 6,47 6,65 7,14 7,16 7,11 7,28 7,41 2000 7,42 7,47 7,48 7,48 7,48 7,47 7,47 7,48 7,48 7,49 7,51 7,50 2001 7,54 7,67 7,69 7,69 7,73 7,73 7,73 7,73 7,73 7,78 7,88 7,99 2002 8,07 8,16 8,15 8,15 8,12 8,08 8,05 8,01 8,00 8,00 8,00 8,01 2003 8,01 7,95 7,91 7,87 7,77 7,72 7,69 7,66 7,65 7,68 7,70 7,75 Zdroj: ČSÚ Tab.: č.2 Kurzy devizového trhu měsíční průměry za rok 2003 a měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII měna USD03 29,653 29,374 29,393 29,157 27,095 26,936 28,035 28,999 28,849 27,354 27,343 26,320 USD04 25,949 EUR03 31,490 31,645 31,758 31,625 31,391 31,410 31,877 32,289 32,354 31,985 31,974 32,313 EUR04 32,723 3

VÝVOJ CEN PLACENÝCH ZEMĚDĚLCŮM ZA MLÉKO A CEN FOB ZA SOM Vývoj cen placených zemědělcům (NC) za mléko jak. tř. Q v letech 2000-2003 8,30 8,15 8,00 Kč/l 7,85 7,70 7,55 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 7,40 Leden Únor Červen Květen Duben Březen Srpen Červenec Září Říjen Listopad Prosinec Vývoj ceny FOB za SOM v letech 2000-2 300 2 150 2 000 1 850 1 700 1 550 1 400 1 250 1 100 950 I.00 I. I.02 měsíc a rok I.03 I.04 90 000 87 500 85 000 82 500 80 000 77 500 75 000 72 500 70 000 67 500 65 000 62 500 60 000 57 500 55 000 52 500 50 000 47 500 45 000 42 500 40 000 37 500 35 000 32 500 30 000 4

VÝVOJ CEN FOB SPM A MÁSLA Vývoj cen FOB za SPM v letech 2000-2 500 2 250 2 000 1 750 1 500 1 250 1 000 90 000 87 500 85 000 82 500 80 000 77 500 75 000 72 500 70 000 67 500 65 000 62 500 60 000 57 500 55 000 52 500 50 000 47 500 45 000 42 500 40 000 37 500 35 000 32 500 30 000 I.04 I.03 I.02 I.01 I.00 měsíc a rok Vývoj světových cen FOB u másla v letech 2000-1 850 1 700 1 550 1 400 1 250 1 100 950 I. I.00 I.04 I.03 I.02 67 500 65 000 62 500 60 000 57 500 55 000 52 500 50 000 47 500 45 000 42 500 40 000 37 500 35 000 32 500 30 000 27 500 25 000 22 500 20 000 rok/měsíc 5

VÝVOZ MÁSLA A PLNĚNÍ DOVOZNÍCH KVÓT Vývoz másla z ČR v letech 2000-2003 t 3 400,00 3 250,00 3 100,00 2 950,00 2 800,00 2 650,00 2 500,00 2 350,00 2 200,00 2 050,00 1 900,00 1 750,00 1 600,00 1 450,00 1 300,00 1 150,00 1 000,00 850,00 700,00 550,00 400,00 250,00 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 Leden Únor Duben Březen Červen Květen Září Srpen Červenec Říjen Listopad Prosinec Tab.: č.3 Plnění preferenčních a smluvních dovozních kvót k 3.2. Země Název kvóty Celní kvóta v kg Čerpání v % Platnost celní kvóty EU Jogurty 200 000 Uzavřeno 2.1 30.4 Bulharsko Jogurty 33 400 0 2.1 30.4 Maďarsko Jogurty 133 400 0 2.1-30.4 Turecko Jogurty 66 700 0 2.1 30.4 WTO Jogurty 2 223 500 64,35 2.1 30.4 EU Máslo 266 700 3,12 2.1 30.4 EU Máslo 100 000 66,00 2.1 30.4 WTO Máslo 927 000 15,31 2.1 30.4 EU Mléko a smetana 133 400 0 2.1 30.4 zahuštěné Maďarsko Mléko a smetana zahuštěné 266 700 0 2.1-30.4 EU Podmáslí a jogurt a 166 700 3,80 2.1 30.4 ost. mléka a smet. EU Sušené mléko 333 400 1,16 2.1 30.4 WTO Sušené mléko 636 700 0 2.1 30.4 EU Syrovátka a výr. 200 000 11,25 2.1 30.4 z přír. složek mléka Bulharsko Sýry 33 400 45,00 2.1 30.4 EU Sýry 200 000 0 2.1 30.4 Chorvatsko Sýry 83 400 0 2.1 30.4 Maďarsko Sýry 100 000 1,37 2.1 30.4 EU Sýry a tvaroh 2 465 000 11,08 2.1 30.4 Turecko Sýry a tvaroh 33 400 0 2.1 30.4 Slovinsko Sýry a tvaroh 50 000 80 2.1 30.4 6

AKTUALITY Aktuality Madeta investuje 150 miliónů do výroby nivy v Krumlově Zhruba 150 miliónů korun letos investuje českobudějovická akciová společnost Madeta (dříve Jihočeské mlékárny) do výstavby nadzemních zracích sklepů v závodě Český Krumlov, který je nejvýznamnějším tuzemským výrobcem plísňového sýra Niva. Největší letošní investice Madety zahrnuje i nákup nových výrobníků. "Projekt je již připraven a se stavbou začneme hned, jak to dovolí počasí," řekl Právu generální ředitel Madety Milan Teplý a doplnil, že v současné době probíhá výběrové řízení s renomovanými zahraničními firmami na dodávku rozhodující části projektu, kterou je klimatizace. Právě stupňující se problémy s regulací teploty a vlhkosti v podzemních zracích chodbách vedly Madetu k rozhodnutí postavit sklepy nad zemí. Jejich otevření je plánováno na listopad. Niva se tak po více než padesáti letech přestěhuje z unikátních vápencových štol pod zámeckou zahradou do nových nadzemních sklepů o kapacitě 4300 tun. O tom, jak v budoucnu využít přírodní vápencové štoly, Madeta zatím nerozhodla. "Není vyloučeno, že je nabídneme ke komerčním účelům," poznamenal Teplý. Délka sklepení je 800 metrů a v jeho nejhlubším místě je k povrchu 60 metrů skály. Madeta, která je největším tuzemským zpracovatelem mléka, plánuje, že letos vykoupí od zemědělců nejméně 530 miliónů litrů této suroviny. To je přibližně o deset miliónů litrů více než v loňském roce. Společnost Madeta má osm závodů v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Řípci, Plané nad Lužnicí, Českém Krumlově, Strakonicích, v Prachaticích a zaměstnává přibližně 1700 lidí. Zdroj: Právo Martinovský masokombinát ovládlo Milkagro Po deseti konkursních týdnech má druhý největší domácí zpracovatel masa nového vlastníka Akciová společnost Milkagro, která sdružuje zemědělské prvovýrobce ze střední Moravy a vlastní mlékárnu Olma v Olomouci, získala martinovský masokombinát. Potvrdila to Klára Beňková, správkyně konkursní podstaty společnosti Sena Corporation, jež masokombinát dosud ovládala. Jak uvedla, společnost Milkagro splnila všechna kritéria a nabídla také nejvyšší cenu.»s prodejem souhlasili všichni tři rozhodující věřitelé držící naprostou většinu objemu všech pohledávek. Nepředpokládám tedy, že by došlo k nějakým dalším problémům. V pátek jsme podepsali kupní smlouvu na prodej konkursní podstaty společnosti Sena Corporation za 68 miliónů korun,«upřesnila Beňková. Pro srovnání, tato částka byla o 18 miliónů vyšší, než byla znaleckým oceněním majetku stanovena minimální hranice pro podání nabídky, a o 6 miliónů korun vyšší než při prodeji v rámci prvního konkursu. Masokombinát Martinov, druhý největší zpracovatel masa v zemi, se dostal do konkursu podruhé v posledních třech letech na konci října minulého roku. Závazky jeho provozovatele přesáhly 570 miliónů korun a nebyl je schopen dále splácet. Zemědělci následně odmítali dodávat na dluh. O masokombinát soutěžili celkem čtyři zájemci. Mimo pozdějšího vítěze se soutěže zúčastnily společnosti Agrofert, slovenský Mecom a německá Onder Doner Produktion. Milkagro získalo firmu se šestisty zaměstnanci, která splňuje přísná veterinární kritéria pro fungování v Evropské unii, ale také pohledávky, zásoby a pět ziskových podnikových prodejen masa a uzenin. Své záměry však nový nabyvatel před novináři tají. Jeho představitelé jen naznačili, že se budou snažit záhy obnovit plný provoz a jsou připraveni uskutečnit v Martinově obdobný program jako v mlékárně Olma. Tu dokázali postavit na nohy a výrazně modernizovat částkou vyšší než jedna miliarda korun. Podle jednoho z bývalých vrcholových manažerů, jenž si přál zůstat v anonymitě, jsou klíčovým problémem martinovského podniku jeho obrovské kapacity, které se v posledních letech využívaly sotva z poloviny.»režie s tím spojené přesahovaly výnosy a vedly do záhuby. Bude-li nový nabyvatel kapitálově dosti silný, snad se mu podaří hospodaření zvrátit, jinak nelze další problémy vyloučit,«řekl. Předseda představenstva společnosti Agroslužby Nový Jičín, která patří k největším věřitelům masokombinátu, Bedřich Žárský, vidí šanci ve změněné situaci na trhu.»s přísnějšími veterinárními předpisy byla uzavřena řada jatek na Moravě s celkovou kapacitou kolem 15 tisíc tun masa za rok. Tedy s takovou, jaká je v Martinově,«uvedl Žárský. Podle něj by se tak neměly opakovat problémy s využitím technologického vybavení. Zemědělcům na severní Moravě zůstal prakticky jediný funkční podnik zabývající se porážkou živých prasat.»obnovení činnosti Martinova bude pro chovatele přínosem, protože se dá očekávat, že kilogramová cena vepřového opět postupně poroste. Zemědělci byli konkursy Martinova značně poškozeni, nadále tam však chceme dobytek dodávat,«potvrdil Žárský.»Bylo by skvělé, kdyby noví vlastníci i u nás vsadili na další rozvoj,«přeje si také odborový předák masokombinátu Milan Bolka. Lidé se těší na dlouhodobou perspektivu a sociální jistoty, dodal. Zdroj: Hospodářské noviny Mlékárna zahájí v únoru výrobu Nejdříve na polovinu února plánuje obnovení výroby českolipská mlékárna. Noví vlastníci přitom chtěli začít vyrábět v lednu. "Máme zpoždění s montáží 7

AKTUALITY technologie," vysvětlil ředitel Martin Landa. Mlékárna zatím neprošla ani registrací veterináři, podle ředitele by ale měla jejich požadavky shodné s normami EU splňovat. "Průběžně s veterináři naše zařízení konzultujeme," vysvětlil Landa. Mlékárna přestala vyrábět v roce 2000, v budoucnu se chce zaměřit na mléčné výrobky, v kterých bude nahrazen živočišný tuk rostlinným. Vyrábět bude například zakysané krémy, syrovátku a podmáslí. Noví majitelé získali mlékárnu po konkurzu a technologii koupili od Československé obchodní banky. "Do podniku jsme ale museli investovat desítky milionů korun," poznamenal Landa. Podnik podle něj v současnosti zaměstnává zhruba 50 pracovníků a při plné výrobě by měl dát práci stovce lidí. Zdroj: Mladá fronta Dnes Farmáři v SRN s řetězci nejednají "Němečtí zemědělci ani jejich svaz se supermarkety či řetězci obchodů o ceně výrobků obvykle nejednají. U nás vyjednávají u mléka mlékárny či sýrárny, u masa masokombináty nebo jatka. Mlékárna například jedná se supermarketem a nabídne cenu mléka za litr. Supermarket obvykle prohlásí, že cena musí jít dolů a naznačí o kolik. Mlékárna pak jde zpět za rolníky, kteří musí snížit svou prodejní cenu - tak se vlastně vytváří tržní cena," řekl Právu Rudolf Schmidt, vedoucí oddělení mléka při Německém svazu rolníků. V SRN je podle něj 125 mlékáren a všechny chtějí prodat své produkty, přičemž asi 90 procent mléka a mléčných výrobků se prodává právě v supermarketech. Ty mají jediné omezení, a sice, že nesmí mléko prodávat levněji, než za kolik je nakoupily od mlékáren. Také německým rolníkům klesají příjmy "Cena se tvoří každý měsíc znovu, ať jde o mléko, máslo, sýry, čerstvé maso a podobně," řekl Schmidt. Jak dodal, příjmy německých rolníků klesají a dotace z Bruselu uhradí necelou polovinu poklesu. Zbytek musí rolníci kompenzovat snížením nákladů - například tím, že koupí kvalitnější krmivo, takže ho nepotřebují tolik jako méně kvalitního, čímž také sníží své náklady na dopravu. Ke snížení nákladů přispívá i menší počet pracovních sil. Existují také subvence od německé či zemské vlády v souvislosti s tvorbou krajiny a biologickou výrobou potravin. Podle předsedy Svazu rolníků Gerda Sonnleitnera příjmy zemědělců neustále klesají, a tudíž i jejich ochota investovat. Dodal, že poklesly také ceny za hovězí a vepřové maso. List Süddeutsche Zeitung tento týden napsal, že v Bavorsku loni klesly příjmy zemědělských hospodářství průměrně o 16 procent a že měsíční příjem na jednu pracovní sílu činil kolem 1125 eur a po odečtení sociálního pojištění asi 800 eur (asi 25 tisíc korun). "Stát vykupuje jen část výroby mléka, másla i obilí a tyto komodity poté může částečně uvolnit na export, ale i na domácí trh," řekla Právu tajemnice německé ambasády v Praze Petra Dachtlerová. Tyto státní nákupní ceny, které se mění každý měsíc, se příliš neliší od tržních cen. V říjnu například vykupoval stát kilo másla za 3,28 eura a tržní cena byla 3,17 eura. Kilo sušeného nízkotučného mléka stát kupoval za 2,05 eur, když tržní cena byla 2,01 eura. Zdroj: Právo Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz Odpovědný pracovník Ing. Robert Zavadil vedoucí odd. agrární informatiky tel.: 222 871 509 fax: 222 871 536 e-mail: zavadil@szif.cz Komoditní manager Bc. Petr Šup tel.: 222 871 544 fax: 222 871 591 e-mail: sup@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 8