extreme right, Fortress Europe, hardbass, Image change, Casapound, nationalism.

Nové trendy eské krajní pravice New trends Czech extreme right Autor: Josef Smolík Petra Vejvodová Email: josef@mail.muni.cz, 119477@mail.muni.cz Abstract This article deals with the description of selected trends concerning Czech extreme right. Ideological and strategic transformation, image change and using new communication canals are issues analysed in detail. Further are introduced selected concepts concerning Czech extreme right. Concept of "Fortress Europe" is also discussed as well as Italian concept Casapound and a relatively new phenomenon in the area of lifestyle - hardbass. Changes related to communication and promotion of extreme right ideas are also described. Keywords extreme right, Fortress Europe, hardbass, Image change, Casapound, nationalism. Úvod Tento text se vnuje deskripci vybraných trend v prostedí eské krajní pravice. Podrobnji jsou analyzovány ideové a strategické promny, zmna image a využívání nových komunikaních kanál, vetn sociálních sítí a moderních technologií. Dále jsou pedstaveny i vybrané nosné koncepty v prostedí eské krajní pravice. Popsán je koncept Pevnost Evropa a diskutován je i italský koncept Casapound, identifikována byla i zmna image v prostedí krajní pravice a popsán je i relativn nový fenomén v oblasti životního 91

stylu hardbass. Diskutovány jsou rovnž zmny vztahující se ke komunikaci a propagaci krajn pravicových pevážn antisystémových myšlenek. Píspvek aktualizuje dní ve zkoumaném prostedí. Navazuje svým charakterem na doposud publikované výstupy, které se vnovaly této problematice v minulé dekád (srov. Mareš 2003a, 2003b, Charvát 2007, Bastl, Mareš, Smolík, Vejvodová 2011). Rámec celého textu charakterizuje snaha o zachycení nových trend a prvk, tudíž je text pojat jako výet tchto aktuálních zmn a jednotlivé ásti tohoto lánku do jisté míry pedstavují samostatné celky spolen vypovídající o tom, jak se krajní pravice inovuje. Každá ást se vnuje jednomu trendu i prvku. Pestože se vnujeme pouze krajní pravici, je nutné konstatovat, že obdobný vývoj a zmnu ve strategiích, konceptech a využívání nových komunikaních technologií lze zaznamenat i v prostedí krajní levice (viz Danics 2003, Charvát 2007). S ohledem na zámr je použita deskriptivní metoda, jejímž smyslem je podat obraz specifických podrobností jev. Konkrétn lze hovoit o tzv. reduktivní deskripci, která se zamuje na omezený poet kategorií (viz Ferjeník 2000: 156 158). V tomto pípad se zamujeme krom dílích prvk, jako je zmna image, pevážn na koncepty, které se v krajní pravici v R objevují. Koncept vnímáme jako abstrakci reprezentující njaký objekt, vlastnost objektu nebo fenomén (Hendl 2005: 33). Krom primárních a sekundárních zdroj je píspvek postaven na datech získaných dlouhodobým pozorováním, které vychází z induktivního pístupu (viz Disman 2000: 76). Krajní pravice Souasná eská krajní pravice je složena nejenom z politických stran, ale i ze zájmových skupin, obanských sdružení, neformálních a neregistrovaných uskupení (k tomu srov. Mareš 2003, Danics 2003). Také je nutné konstatovat, že krajní pravice je složena ze dvou znan odlišných typ. První typ lze oznait jako radikáln pravicový, pípadn nacionalistický (složený z integráln národního a integráln katolického proudu), 92

druhý jako proud oteven antisystémový, tj. neonacistický 1 (blíže viz Rataj 2006, Strmiska 1998, Mareš 2003a, Hloušek, Kopeek 2010). Jak však na nmeckém píkladu upozoruje Mikulíková (2010), nemají tyto dva proudy krajní pravice jasné ohraniení a v mnoha pípadech se rozdíly stírají, což se mj. projevuje ve využívání totožných koncept, strategií atp. Než se však dostaneme k jednotlivým konceptm, strategiím a mobilizaním tématm, je nutné konstatovat, že eská krajní pravice se od 90. let 20. století zmnila, a to jak z hlediska kvantitativního, tak i kvalitativního. Na celé krajnpravicové scén došlo mj. k tmto zmnám: Na základ demografických zmn ubylo mladých píznivc (vtšinou prvovoli) krajní pravice. V porovnání s devadesátými léty poklesl poet rasov motivovaných vražd. Došlo k vtší radikalizaci nkterých krajnpravicových skupin, které se dopouštjí sofistikovanjšího násilí nap. ve vztahu k policejním složkám (nap. 4. 4. 2009 v Perovi 17. 11. 2008 v Janov). Akce krajnpravicových politických stran, ale i obanských sdružení i neregistrovaných organizací jsou více medializované. V rámci eské krajní pravice jsou více pebírány zahraniní strategie, vzory, témata a styl (srov. Smolík 2010). Práv poslednímu bodu se budeme vnovat podrobnji, piemž následující trendy, strategie a koncepty je nutné vnímat jako vybrané. Dlouhodobé strategické vize Jako cílová státoprávní vize je asto hlásána Evropa národ (nebo také: evropská 1 Neonacismus jako ideologie vycházející z historického nacismu pedstavuje sms panárijského rasismu, antisemitismu a militantního nacionálního socialismu nahrazujícího demokracii (srov. Mareš 2003b, Charvát 2007). 93

íše, pevnost Evropa viz dále), která odkazuje k ist evropským (bílým) národm a je reakcí na pítomnost imigrant z mimoevropských zemí, jejichž kultura a náboženství se liší od evropských koen a jsou vnímány jako nesluitelné s evropskou civilizací. Novodobý rasismus ásti neonacistického hnutí se posunul smrem od biologického rasismu o nadazenosti a podazenosti ras ke kulturnímu rasismu, jenž alespo rétoricky opouští systém nadazenosti a podazenosti a zdrazuje nesluitelnost kultur a náboženských zvyklostí (srov. Charvát 2007, Kalamár a kol. 2011). Uvnit hnutí ale stále platí koncept nadazenosti árijské rasy a ve veejných projevech jsou cizinci vnímáni i nadále jako parazité s primitivními návyky. V souvislosti s pojetím ras absolutn je odmítán koncept multikulturalismu. Multikulturní pístup spolenosti zapíinil míšení ras, posiluje migraci a zpsobuje, že se pvodní evropské národy stávají ve svých státech utiskovanými menšinami (Bastl, Mareš, Smolík, Vejvodová 2011, Vegrichtová 2012). Práv nacionálnsocialistická bílá Evropa je v souasné dob zájmem a cílem, který v neonacistickém hnutí rezonuje a nachází ohlas (srov. Danics 2002). I když je asto nejasné, jaké státní hranice a jaké státní celky budou v novém uspoádání existovat. Tento cíl je jedním z hlavních zájm souasné eské neonacistické scény, která ješt ped zhruba deseti lety ešila historická témata a fungovala bez vtšího politického zájmu uvnit scény, a tak byla izolována v eské kotlin. Pistoupením k tomuto cíli se zaadila do evropského neonacistického hnutí, se kterým sdílí spolený cíl a nachází tak ideové partnery. Adaptace panárijského konceptu umožnila eským neonacistm vnovat se souasné situaci, souasným otázkám a peklenout historické zkušenosti, což umožuje nap. výraznou orientaci eských neonacist na nmeckou scénu. Na eské scén tedy v souasné dob pevládá white power neonacismus, nadazující bílou rasu nebo zdrazující její specifinost (Mareš, Vejvodová 2011: 77). Prostedkem k dosažení bílé Evropy je zpravidla válka, která je podle zahraniních vzor nazývána i eskými neonacisty jako svatá rasová válka i anglickou zkratkou RAHOWA (Racial Holy War), pípadn i bžnými pojmy jako rasová válka i obanská válka. V eských koncepcích této války hraje krom antisemitských 94

a protipisthovaleckých prvk znanou roli i boj proti Romm. Prbh války i její strategie jsou však nevyjasnné. Válka je chápána jako celosvtová, piemž se poítá i se snížením potu svtové populace. Koncept pevnost Evropa Pomrn známý je pohled nahlížející na krajní pravici, respektive na její velkou ást, primárn prostednictvím jejího odporu k pisthovalcm, zpopularizovaný asi nejvíce Meindertem Fennemou a jeho spolupracovníky. Téma (pedevším ilegální) migrace je významným fenoménem, který se odráží i v nkterých konceptech krajn pravicových politických stran (viz Davies, Jackson 2008: 26). Z hlediska nkterých eských politických subjekt a jimi využívaných koncept a strategií, lze zmínit i koncept pevnost Evropa. Tento koncept lze spatovat ve tech odlišných historických etapách: 1. Jednalo se evropské území okupované nacistickým Nmeckem v období ped invazí spojeneckých vojsk v období II. svtové války. Tento koncept je také znám pod pojmem Festung Europa. Nutno podotknout, že s tímto vykonstruovaným termínem pracovala pedevším nacistická propaganda, která v zájmu informaní války spojovala termín Festung Europa s obnovováním tzv. árijské civilizace. Stejn tak byl termín využíván ke strategickým defenzivním plánm proti vojenským aktivitám Velké Británie a pozdji USA. 2. O pevnosti Evropa se také uvažuje pi debatách ohledn ilegální migrace do zemí EU, resp. do tzv. Schengenského prostoru 2 (1985/1995). Pojem je využívám i pedstaviteli EU, pípadn nevládními proimigrantskými a protirasistickými organizacemi. Koncept pevnost Evropa je používán v souvislosti s pisthovaleckou politikou EU a míí na ustanovení, podle kterého mají sice neomezenou svobodu sthování zajištnu píslušníci lenských stát, nikoli ovšem 2 Schengenská dohoda byla podepsána v roce 1985 (tehdy pouze 5 státy), v roce 1995 byly odstranny pohraniní kontroly a vznikl tzv. Schengenský informaní systém. 95

lidé z takzvaných tetích stát (Schrötter 2003: 131). 3. Koncept pevnost Evropa je využívaný i populistickými, antiimigraními a krajnpravicovými politickými stranami (ale i nevládními organizacemi a volnými skupinami tohoto proudu). Koncept pevnost Evropa je krajní pravicí neonacistického smru zatím opomíjen, nicmén v jednotlivých diskusích je zmiováno a zdrazováno i toto téma. Obecn je diskurs tohoto konceptu ovlivován vzájemným vztahem mezi odbornou diskusí o migraci a prosazováním tzv. bílé Evropy ve form násilných aktivit píznivc krajní pravice (pedevším nacionálních socialist). Pevnost Evropa je konceptem, kterému vnují pozornost i politici jako je nap. Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy, Angela Merkelová, Silvio Berlusconi ad. Vtšinou se jedná o reakci na píliv imigrant na Kanárské ostrovy i ostrov Lampedusu a do dalších destinací (v minulosti došlo napíklad k mezinárodnímu 3 nedorozumní mezi Itálií a Francií). V každém pípad je nutné tento koncept vnímat jako zcela legitimní a využívaný v diskusích i mimo prostedí krajní pravice. Vtšinou se o pevnosti Evropa hovoí v souvislosti se zmnami v migraních zákonech, jak v pípad jednotlivých stát, tak i samotné EU. Koncept pevnost Evropa není v prostedí krajní pravice dostaten reflektován, i když jednotlivé parciální argumenty jsou rozšíené dostaten. Celý koncept je však typický pro populistické (nkdy se uvádí i neopopulistické), antiimigraní a národovecké politické strany, jako jsou napíklad Le Penova Národní fronta (Front National, FN) ve Francii, NPD v Nmecku 4, postfašistická Národní alianci (AN) i regionalistická Ligu 3 Nkteré státy již od Schengenské smlouvy (1985) upozorují, že prostupnost vnjší hranice EU z hlediska ilegální migrace je zajištna zcela nedostaten. Tato otázka zaala být aktuální i v souvislosti s politickými zmnami v severní Africe v roce 2011. 4 NPD v jednom ze svých tí základních pilí zmiuje i tzv. boj o hlavy (Kampf um die Köpfe), což je strategie, jak apelovat a agitovat (nejenom) v prostedí krajní pravice. Tato agitace má pedstavovat i jednotlivé koncepty a možnosti vývoje Evropy a evropské kultury obecn 96

Severu v Itálii (Lega Nord), Vlámský blok (VB) v Belgii i Švýcarská lidová strana (Schweizerichse Volkspartei) (k tomu srov. Davies, Jackson 2008: 52 53, Hloušek, Kopeek 2010: 211 216). Koncept pevnost Evropa má nkolik rovin. Pedevším se zmiují tyto roviny: demografická, socio-ekonomická (pracovní trh, sociální politika stát i EU), kulturní, bezpenostní (kriminalita, organizovaný zloin, terorismus), politická a lidskoprávní (dle Mareš a kol. 2011). 1. Demografická rovina odkazuje pedevším ke koenm migraních vln do Evropy, zmiuje i demografické ukazatele, které popisují proces tzv. stárnutí (i vymírání) Evropy. V prostedí krajní pravice tato rovina vyvolává obavy z konce bílé civilizace a stimuluje diskusi o násilném prosazení bílé Evropy v rámci revoluních a násilných aktivit. 2. Socio-ekonomická rovina se dostává do popedí i v rámci mainstreamových diskusí, které se zabývají vztahem mezi imigranty a jejich možné asimilace, resp. s utváením uzavených ghett, jež mají výrazné negativní socio-ekonomické dopady na majoritní spolenost. V této rovin neonacistická scéna argumentuje pedevším tím, že pisthovalci poškozují trh práce (snižují cenu práce) a dožadují se sociálních dávek, což je z dlouhodobého hlediska neúnosný stav, který bude eskalovat s množstvím neuspokojených žadatel o sociální dávky a dalšími dopady na majoritní spolenost (nap. zhoršením sociální politiky obecn 5 ). V této souvislosti neonacisté upozorují na nedostatenou kontrolu zamstnávání ilegálních migrant ze strany národních stát i EU. Požadují zmnu legislativy a operují s konceptem repatriace (navrácení ilegálních migrant do domovského státu). Z hlediska diskuse o konceptu pevnost Evropa se k této vizi vyjadují i ekonomové, (viz. Mikulíková 2010: 105). 5 V zahranií bylo známé heslo francouzské Národní fronty: dva miliony nezamstnaných jsou dva miliony pisthovalc (viz Davies, Jackson 2008: 316). 97

kteí v souasnosti vyjadují nemožnost a nereálnost akceptovat tento koncept, protože ekonomiky jednotlivých stát i EU jsou natolik provázané (v dsledku globalizaních tendencí), že jakékoliv uzavení evropské ekonomiky by znamenalo chaos a hospodáský propad. 3. Kulturní rovina se vnuje vztahu mezi dominantní kulturou a minoritními kulturními vzory, které nejsou dle zastánc krajní pravice kompatibilní s vtšinovou (západní) kulturou. V souvislosti s kulturní nekompatibilitou imigrant píznivci krajní pravice odkazují nap. k tzv. trestným inm ze cti, k dalším odlišným zpsobm chování, prožívání a vnímání imigrant. Do této oblasti se promítají i faktory náboženství (pedevším v souvislosti s radikálním islámem), rituál, tradic a kognitivních vzorc minorit. V konceptu pevnost Evropa je kulturní rovina jedna ze stžejních. Pedstavitelé krajní pravice se oste vymezují vi cizím kulturním vzorcm (napíklad s odkazem na knihu Samuela P. Huntingtona Stet civilizací 6 ). Koncept pevnost Evropa pedpokládá, že by v Evrop mla být bránna (i pímo uzákonna) kultura vycházející z kesanských tradic, pípad ást krajní pravice prosazuje tradice pedkesanské (což se vyskytuje pedevším na úrovni subkultur spjatých s pohanstvím) (k tomu srov. Nonnemann 2004). Zajímavá je rovnž úrove xenofobních nálad v jednotlivých evropských spolenostech, které jsou asto reflektovány v jednotlivých sociologických výzkumech (srov. CVVM 2008). Bohužel z przkum nevyplývá, zda jednotlivé kritické a odmítající postoje u respondent jsou výsledkem emocionálních (napíklad na základ selektivních mediálních zpráv) i racionálních (na základ zkušeností) konstrukcí. Koncept pevnost Evropa na této úrovni vnímá Evropu jako unifikovanou jednotku, která je reprezentována tzv. západní civilizací, která je v defenziv proti sílícím migraním tlakm pedevším z Asie a Afriky. Tento koncept rovnž pedpokládá, že spolenost, resp. bílá Evropa musí být 6 Huntington si všímá podobné role a postavení islamistických a evropských radikálnpravicových (antiimigraních) politických stran v národních stranicko-politických systémech a nazývá je dokonce vzájemným zrcadlovým obrazem (viz Huntington 1997: 237). 98

soudržný a kulturn homogenní celek. Imigranti mimoevropského pvodu jsou tedy zcela nepijatelní z hlediska hlavní argumentace pedstavitel krajní pravice. Z hlediska konceptu pevnost Evropa je nutné dodat, že pedstavitelé krajní pravice operují s mylnou premisou, že evropská kultura je nemnná a trvalá. 4. Bezpenostní rovina se zabývá dopady a dsledky imigrace pro Evropu. Kritizována jsou nedostatená opatení, která vedou k zvýšenému pílivu imigrant do Evropy a ve svém dsledku se projevují ve zvýšené kriminalit, organizovaném zloinu (na etnické bázi) a v potenciálních teroristických a násilných aktivitách, resp. v pouliních nepokojích (argumentováno je nepokoji ve Francii, Velké Británii i Belgii v minulých letech). Pedstavitelé krajní pravice z pohledu tohoto konceptu za viníky celé situace oznaují kosmopolitní elity jednotlivých stát i pedstavitele EU, stejn jako jednotlivé policejní složky (vetn zpravodajských služeb). Bezpenostní rovina je vnímána i širší veejností v pípad pouliního násilí, rabování, žháských útok na automobily, banky a obchody atp. S tmito fakty pracují i pedstavitelé krajní pravice, kteí na webových stránkách upozorují na dopady nevhodn koncipované imigraní politiky jednotlivých stát i celé EU (v R to byla napíklad Národní strana, Odpor i Dlnická strana). Z pozic souasné krajní pravice je nutné vnímat pedevším striktní prosazování tvrdší politiky proti ilegální migraci a odmítání humanitární pomoci zemím tetího svta (která de facto vede k zvýšenému pílivu imigrant z tchto oblastí). 5. Politická úrove tohoto konceptu ze strany pedstavitel krajní pravice odkazuje k politickému zastoupení menšin a pisthovalc, což je nepijatelné, nelogické a destruktivní z hlediska konceptu pevnost Evropa. Politická reprezentace by mla být tvoena pedevším tzv. historickými národy, které mají vlastní národní stát, evropskou historii a evropské hodnoty. 99

6. Lidskoprávní úrove je v tomto konceptu zejmá pedevším v rámci debat mezi pedstaviteli krajní pravice a levicovými organizacemi (asto nevládními organizacemi, organizacemi pracujícími s imigranty, anarchistickými a trockistickými organizacemi). Koncept lidských práv je kritizován a zpochybován a je zcela nepijatelný pro koncept pevnost Evropa. Z hlediska neonacistických argument je vyzdvihována nerovnoprávnost imigrant, kteí pouze parazitují na konceptu lidských práv, aniž by se o prosazování a dodržování lidských práv snažili ve svých domovských krajinách. Levicová argumentace pímo pracuje s rasismem EU a odsuzuje imigraní politiku jednotlivých stát, oznauje pedstavitele tchto stát za xenofoby a v mnoha pípadech za rasisty. V nkterých propagandistických materiálech krajní levice jsou uvádny i poty obtí imigrant, kteí zahynuli na cest do pevnosti Evropa. Tyto obti jsou zmiovány napíklad Organizací pro migraci (Organization for Migration) ad. V tchto materiálech je zcela úelov pipisována píina smrti jednotlivých imigrant tzv. pevnosti Evropa. Stejn tak jsou úelov popisována bezpenostní opatení a postupy vi ilegálním migrantm v zemích EU (viz Mareš a kol. 2011). Pi shrnutí konceptu pevnost Evropa tak lze uinit nkolik závr: 1. Koncept byl využíván v rámci válené propagandy již ve 40. letech 20. století. 2. Koncept není charakteristický pouze pro krajní pravici i neonacistickou scénu, ale používají jej i zástupci národních stát, které se stávají cílovou destinací pro imigranty. 3. Koncept pevnost Evropa má nkolik rovin: demografickou, socio-ekonomickou, kulturní, bezpenostní, politickou a lidskoprávní. 4. Koncept pevnost Evropa je vnímán prizmatem vztahu mezi kesanskou Evropou a muslimskými 7 imigranty, piemž je kladen draz i na události z 11. záí 2001 (War 7 Na zaátku 21. století je celkový poet muslimských pisthovalc ve státech Evropské Unie odhadován na pibližn 15 milión, z toho nejvtší komunity jsou usazeny ve Francii (asi 4 milióny), Nmecku (nco mezi 2,5 a 3 milióny) a Velké Británii (2 milióny), mimoto jsou muslimové obecn na jednom z pedních míst na svtovém žebíku natality a lze tedy pedpokládat, že jejich podíl na obyvatelstvu Evropy se bude dále zvyšovat. (Zondlak 100

on Terrorism) (viz Davies, Jackson 2008: 420 422). Celkov lze shrnout, že tento koncept bude využíván i v budoucnosti pedevším antiimigraními a pravicovpopulistickými politickými stranami, piemž se nabízí i potenciál pro neonacistická uskupení, která by jej mohla nahradit obecnjšími tezemi o bílé Evrop. Casapound Zcela novým konceptem, jehož možnosti a limity pro uplatnní jsou v souasné dob eským neonacistickým hnutím diskutovány, je Casapound. Casapound pedstavuje nový italský neofašistický koncept, který navazuje na snahu neonacistického a neofašistického hnutí o vstup do veejného prostoru a získání široké podpory u veejnosti, s ímž je spojena uritá míra modernizace, umírnnosti smrem k veejnosti (uvnit hnutí naopak radikalita vzrstá) a pedevším profesionalizace. Profesionalizace je klíovou charakteristikou neonacistického hnutí nového tisíciletí. V pípad Casapound se dokonce jedná o manažerské vedení a vytvoení manažer pro jednotlivé aktivity. Casapound je italskou organizací, která se prezentuje jako kulturní a politická asociace zabývající se pedevším sociálními a politickými problémy souasné Itálie a bojující za životní prostor italského národa. Ideologicky se hlásí k neofašismu. Sami sebe oznaují za fašisty tetího tisíciletí i tetí pozici (ani levice, ani pravice) (van Loyen 2013). Uvnit organizace je bžným tématem Mussolini a fašismus; lenové organizace prosazují revizionistické pohledy na historii (Birdwell 2012). Navenek, vi veejnosti, je od ideologické zátže fašismu oproštna. Jako jednu z hlavních myšlenek prosazují vlast národ stát, což souvisí s fašistickou ideologií. Casapound je založena na angažovanosti ve veejném prostoru v problematice sociální a celospoleenské s cílem psobit jako legitimní síla, která bojuje za práva sociáln slabších, proti imigraci 2009: 17). 101

apod. Masová imigrace je vnímána jako nž, který eže na ob strany, který zrauje a ponižuje jak hosta, tak hostitele (Anonym 2011). Casapound reflektuje reálné sociální problémy italské spolenosti. Zárove se zamuje na mládež, pedevším svými aktivitami v kulturní oblasti, psobností v univerzitních kruzích a moderním designem. Poátky jejího vzniku se datují již do druhé poloviny 90. let 20. století, kolem hudební skupiny Zetazeroalfa. Na jejím základ se zaalo rodit hnutí mladých neofašist, kteí se rozhodli k vtší angažovanosti (Bartlett, Birdwell, Froio 2012: 21; Birdwell 2012). Hnutí získalo prostory pro svoji innost v roce 2003, kdy v ím zaalo okupovat státní budovu. Tato obsazená budova je pojmenována Casa Pound podle italského básníka Erzy Pounda, jenž podporoval Mussoliniho fašistický režim a stala se centrálou hnutí. Postupem asu hnutí obsadilo další ímské budovy Casa d Italia Parioli, Casa d Italia Boccea a Casa d Italia Torrino, které ale byly posléze vyklizeny policií. Hnutí následn v ím obsadilo nap. i bývalou stanici metra, kde se v souasnosti poádají koncerty a další kulturní akce, a další budovy, které bu slouží k bydlení, nebo jako kulturní a sociální centra (Mareš a kol. 2011). Postupem asu se sídla Casapound rozrostla po celé Itálii a squatting byl inkorporován jako legitimní souást hnutí a strategie (pvodn se jedná o rys anarchistické levice). Hnutí v souasné dob ítá asi 1000 aktivist (nkteré zdroje uvádí až 2000, viz Délský potáp 2009) a desítky tisíc sympatizant. Hnutí disponuje v souasné dob asi 50 kanceláemi po celé Itálii. Zájem hnutí o politiku byl stvrzen vstupem Casapound do neofašistické strany Fiamma Tricolore. Po volebním neúspchu a vnitních neshodách Casapound stranu opustilo. Na lokální úrovni hnutí vytváí vazby na krajnpravicové politické strany i nadále, a to skrze kandidatury do místních zastupitelstev. Platí ale, že si hnutí snaží udržet tvá hnutí ulice. Hlavními mobilizaními tématy jsou tedy témata sociální. Casapound prosazuje napíklad právo na bydlení skrze bezúroné hypotéky (tzv. sociální hypotéky) pro chudé rodiny ve státem vlastnných domech (Bartlett, Birdwell, Froio 2012: 23; Mareš a kol. 2011). Nárok na pjku by byl samozejm omezen pouze na pvodní italské 102

obyvatelstvo. Nevztahovalo by se na rodiny imigrant. Celorepubliková kampa zacílená na sociáln slabší (neimigrantské) obyvatelstvo doplnná o pímé akce (okupování státních budov) mla za následek ástenou akceptaci jejich návrhu v rámci oficiální politické diskuze. Casapound také podporuje dlnická hnutí. Píkladem je podpora zamstnanc spolenosti Fiat v Turín v roce 2010. Casapound obsadilo prodejnu Fiat, aby tak protestovalo proti propouštní zamstnanc a plánm automobilky pesunout výrobu do zahranií. Stranou nezstává ani humanitární pomoc, nap. pomoc s úklidem v zaplavených oblastech Toskánska (Gazzetta di Reggio 2010). K aktivitám Casapound patí rovnž kulturní programy. ada budov Casapound slouží jako kulturní centra a komunitní centra pro mládež. Hnutí organizuje koncerty, výstavy, konference i autorská tení. Mezi jejich aktivity patí i tzv. teatro non conforme (nekonformní divadlo). Hnutí vnuje velkou pozornost své vlastní prezentaci. Jako jeden z nejdležitjších nástroj jim slouží nová média. Casapound provozuje vlastní internetovou televizi, internetové rádio a vydává dva tištné asopisy. Rétorika postrádá tžkopádné ideologické zatížení a naopak mluví prostým jazykem, používají chytlavá hesla. Casapound rovnž provozuje na patnáct vlastních knihkupectví. Aktivní jsou i v oblasti sportu, kdy poádají rzné sportovní turnaje a akce, organizované jejich vlastními sportovními asociacemi. Vedou oddíl horské turistiky La Muvra, školu rugby a tým vodního pola v ím, hokejový tým v Bolzanu, fotbalovou školu v Lecce. Organizují i dobrovolnické sdružení na pomoc handicapovaným. Hnutí vlastní i nkolik bar, kde se aktivisté mohou scházet a trávit veery (Délský potáp 2009; Délský potáp 2013). Casapound se podailo rozrst i mezi stedoškolské a vysokoškolské studenty, pro které vytvoilo studentskou organizaci Blocco Studentesco. Organizace má mimo jiné své zástupce v samosprávných univerzitních orgánech v ím a poádá studentské demonstrace nap. proti úsporám ve školství (libricom.org 2011). 103

Casapound pedstavuje další vývojové stádium neonacistické a neofašistické scény, které souvisí s celosvtovým trendem vstoupit do všech oblastí života lovka a zcela ho vtáhnout do scény. Po ideové stránce tyto organizace a hnutí odhazují ideové bemeno a soustedí se na sociální problémy prostého obyvatelstva. Zárove vytváejí aktivity ve všech oblastech života. Svým lenm nabízejí krom politické aktivity a prosazování politických zájm i aktivity volnoasové. Nabízené volnoasové aktivity navíc již nemají charakter pouhého vysedávání u piva a návštvy koncert, a i to se odehrává ve vlastních podnicích v podnicích vlastnných leny hnutí. Na píkladu Casapound je patrné, že zasahují i do oblasti kultury, vzdlávání, charity i nabízejí zamstnání pímo v hnutí. lenové mají možnost poslouchat vlastní rádio i televizi nebo íst danou literaturu. Mládež má možnost po školní výuce navštvovat komunitní centra, sportovní kroužky a rovnž bhem pobytu ve škole se nabízí možnost lenství ve studentském spolku. Hnutí svým lenm nabízí v podstat tém vše, což má za následek, že jedinec již nemá potebu hnutí opouštt a stýkat se s lidmi mimo hnutí. Tento jev je patrný nap. i v Nmecku, kde se jednodenní hudební festivaly rozšíily na víkendový formát, v rámci nichž jsou nabízeny rzné doplkové aktivity, vetn tch, které mají zaujmout dti a ženy. Casapound, pestože v novém a lépe vypadajícím balení, nabízejí stále stejnou ideologii vypjatého nacionalismu a nesnášenlivosti. Tento pijatelný formát vi veejnosti však pedstavuje o to vtší bezpenostní riziko. ást eské neonacistické scény vnímá Casapound relativn pozitivn práv proto, že se hnutí podailo proniknout do bžného života veejnosti. Pedevším autonomní nacionalisté vnímají koncept pozitivn. Sami se snaží o pijatelnjší formát pro veejnost, viz sbírky pro psí útulky, ištní les od odpadk, pomoc pi záplavách apod. Kladenští neonacisté se ke konceptu Casapound hlásí skrze využívání italského hesla Non conforme, kterým se oznauje práv Casapound. Italské hnutí je intenzivn prezentováno na internetových stránkách revolta.info, na Národní myšlence i na stránkách mostecké militantní neonacistické organizace Radical Boys Brüx. 104

Neonacisté odporující konceptu Casapound argumentují pedevším tím, že v eských podmínkách není možné nastartovat innost, kterou provádí italské hnutí, pedevším z dvodu represivnjšího prostedí. Nemožné se jim jeví pedevším organizování kulturních a vzdlávacích akcí. Zárove poukazují na to, že italská mládež má k politickému aktivismu mnohem blíže než eská. Pro eské odprce Casapound je stále pijatelnjší nmecký model, práv z dvodu systémové podobnosti a podobnosti struktury politických píležitostí. Dílí posuny v konceptech krajní pravice Jako v pípad nmeckého modelu, i v eském prostedí mžeme pozorovat další (i dílí) zmny ve vývoji neonacistického hnutí. Jedním z posledních fenomén, který se z nmecké scény penesl do R, byl autonomní nacionalismus, který souvisí stejn jako Casapound s trendem profesionalizace a pedevším v tomto pípad s trendem modernizace a snahou oslovit souasnou mládež skrze jiný (mén kontroverzní) styl oblékání a skrze inkorporaci moderních styl hudby i života jako takového hip hop, rap, skate styl (podrobnji viz Vejvodová 2008). Na nmecké a stejn tak i eské scén tento posun znamenal otevení se mladším generacím a celkové omlazení neonacistické scény, což s sebou pineslo i negativum v podob otupení ideologické nápln celého hnutí a celkové rozvolnní. ada mladých pívrženc si neonacistické hnutí vybrala nikoli z ideologických dvod, ale spíše kvli nekonformnosti a adrenalinu. ást nmecké neonacistické scény, pedevším autonomní nacionalisté, na tento stav reagují snahou navrátit se k pvodním ideologickým koenm. ást tamní scény v rámci své rétoriky zdrazuje nacistické koeny jejich ideové nápln a nebojí se oznait sama sebe za neonacisty. Krom oživení ideologie dochází k posílení centralizace autonomních nacionalist (což odporuje pvodnímu konceptu) a k celkovému utužení hnutí. Neonacisté si od tohoto kroku slibují odchod nejmladších len, kteí se vkov pohybují v rozmezí 13 15 let, a posílení identity hnutí vetn radikalizace. K posunu dochází ist na 105

ideologické úrovni. Black block stylu, NS street artu a rzných NS hudebních styl se vzdávat nehodlají (Interview s Alexanderem Häuslerem, 25. 3. 2011). Vzhledem ke kopírování nmeckého modelu eskými neonacisty je na míst výše popsané sledovat i v R. Zajímavým jevem, který se intenzivn objevuje pedevším v roce 2011, je draz na strasserovský typ nacionálního socialismu. Siln je artikulována revoluce, antikapitalistický postoj, sociální pístup a solidarita. Toto potvrdilo vystoupení zástupce rakouské neonacistické politické strany National Volkspartei Güntera Rehaka na prvomájovém shromáždní DSSS v roce 2011 v Brn, který ve svém projevu zaal odkazem ke Karlu Marxovi a jeho postoji ke kapitalismu, který tento eník sdílí, a pokraoval tídní solidaritou, která je nutná, ale samozejm pouze v rámci národa. Protiimigraní naladní tedy zstává, i pestože je pejata levicová rétorika a víra v levicové principy. Ty nabývají v neonacistické scén šovinistického charakteru. Peneseme-li se na úrove problematiky formalizované krajní pravice a její snahy úastnit se volebních klání a dojít i njakého pípadného zisku, mžeme v posledních letech pozorovat snahu reagovat na neúspch pi volbách a hledat jiné cesty. Jednou z možných cest je napojování se na rzné projekty a iniciativy, které nemají protidemokratické cíle, ale vystupují proti vlád a politickým pomrm v eské republice. Tyto projekty a iniciativy nejsou antisystémové i antidemokratické. Jsou to protestní iniciativy, do nichž se pokusili nebo pokoušejí antidemokratické síly proniknout a využít je ve svj prospch. Takovýmto iniciativám pak mže hrozit zneužití i diskreditace ze strany píznivc krajní pravice (srov. Vejvodová 2012: 5). Zm na image V oblasti image a stylu pokrauje trend nastoupený s rozšíením autonomního nacionalismu v R. Autonomní nacionalismus byl v eském prostedí pijat jako nástroj, jehož úkolem bylo mimo jiné zmodernizovat a zatraktivnit neonacistické hnutí pro mladou 106

generaci jako zdroj lenské základny. To znamená nabídnout nco zajímavého. Autonomní nacionalismus jde cestou otevení se moderním subkulturním stylm. Autonomní nacionalismus umožnil jednotlivcm odpoutat se od zprofanované skinheadské image, protože pijal vizuál autonomní levice tedy kompletn erné obleení bez jakýchkoliv nášivek a obrázk, tzv. Black block styl. Zárove odstartoval revoluci na NS hudební scén a podpoil vznik nových NS hudebních styl, které nemusí být nutn spojené s metalovou a punkovou hudbou, do té doby v podstat jediné hudební žánry pítomné na neonacistické scén. V souasné dob na neonacistické scén existují hudební styly jako NS hip hop i NS reggae. Autonomní nacionalismus je založen na myšlence, že je naprosto jedno, jak se lovk obléká (zde je v tom pípad zajímavé pijetí jednotného Black block stylu, který opt vytváí jistou míru uniformity), jak má ne/ostíhané vlasy a jakou hudbu poslouchá (více viz Vejvodová 2008). Dležitý je politický názor, který musí být jednotný a musí rezonovat. Toto navazuje na snahu neonacist vstoupit do veejného prostoru a v nm prosazovat vlastní politické názory. Poslední dekáda eského neonacismu je charakteristická práv posunem politických zájm neonacistického hnutí na první pozici v žebíku priorit. Neonacisté si uvdomili, že pokud chtjí prosadit své zájmy, je poteba vystoupit z ústraní (hospod, soukromých veírk apod.) na svtlo a oslovit veejnost, získat další leny, tzn. do jisté míry se stát více pijatelným hnutím pro veejnost, jak po vizuální stránce, tak po rétorické. Zástupci Dlnické strany, jako oficiální politické strany (nyní Dlnické strany sociální spravedlnosti), se skrze vizuální psobení snaží dojem odpovdné politické strany rovnž posílit. V posledních nkolika letech je patrný posun v drazu na tuto složku prezentace. Sladné obleky a upravená vizáž jsou bžnou souástí veejného vystupování. Opt to vychází z trendu obdobných politických stran v zahranií. Nejznámjším píkladem je bývalý pedseda rakouské krajnpravicové populistické strany Svobodomyslných Jörg Haider, který velice dbal o svj vzhled, ímž posiloval dojem odpovdného politika. 107

Hardbass Relativn novým fenoménem v oblasti životního stylu a v oblasti hudby je hardbass. Jedná se o specifický hudební styl a projev, který mimo jiné provozuje ást neonacistické scény pedevším neonacistická mládež ve mstech. Jedná se o tanec na elektronickou hudbu s pevážn ruskými texty na veejném prostranství, jako jsou námstí, stadiony, parky, ulice, nákupní centra, banky, restaurace i kostely mstská veejná prostranství jsou dležitým rysem. Jeho podstatou je jednoduchý tanec na tvrdou elektro hudbu (techno) založenou na tvrdých a rychlých beatech a heslovitých frázích. Hardbass byl do eského prostedí pevzat ze stát východní Evropy, pedevším se jedná o Rusko a Ukrajinu. Hardbass v sob obsahuje jednak rovinu ideologickou, ale rovnž rovinu vztahující se k maskulinit a obecn k vnímání tla (Smolík, Kajanová 2011). Elektronická hudba je doplnna o texty v heslovité podob. Tematicky jsou zamena na nelegální migraci, národní jednotu, rasismus, kritiku spolenosti apod. Image úastník tance není dležitá, resp. jednotlivci zstávají vrni black block stylu. Používány jsou masky na obliej kvli znesnadnní identifikace. Bhem tance jsou asto zapalovány svtlice. Dležitým prvkem jsou kryptogramy jako krátká sdlení ostatním. Taneníci mají asto na svých trikách a mikinách hesla z krajn pravicového prostedí, kterým ostatní lenové scény rozumí. Objevují se i ísla jako 14 a 88. íslo 14 odkazuje ke trnácti heslm Davida Lanea, prominenta a ideologa neonacistické scény, We must secure the existence of our people and a future for white children. íslovka 88 znamená nacistický pozdrav Heil Hitler. Hardbass je píkladem konfuze styl fotbalového chuligánství, skinheadské subkultury a tanení scény. I proto se tento styl rozvíjí pedevším v zemích východní Evropy, kde je silné propojení fotbalových chuligán a krajní pravice (Smolík, Kajanová 2011). Pvodn se ale nejedná o styl vytvoený v krajn pravicovém prostedí, naopak pvodn se jedná o apolitický hudební výraz. Do krajn pravicové scény byl tento styl pouze pejat. Hardbass je v rámci krajnpravicové scény mimo jiné spojen i se zdravím životním 108

stylem žádné drogy a alkohol neboli Straight Edge. V Rusku a na Ukrajin taneníci hardbassu tímto zpsobem podporují život bez alkoholu a drog. Hardbass provází heslo: S námi tancuj, život bez drog pstuj (Praguehardbass 2011). V eské republice jde více o zábavu a sebeprezentaci. Jednotlivé mstské skupinky samy sebe natáí pi tanci a soutží mezi sebou, kdo natoí lepší a nápaditjší provedení hardbassu, vetn originality místa, kde tanec uskutení. Pro propagaci hardbassu užívají internet. Jednotlivá videa jsou voln ke zhlédnutí na Youtube.com. V rámci sociální sít Facebook mají vlastní skupinu a vznikla i webová stránka praguehardbass.cz, která slouží k pestavení Hardbassu a shromažuje informace o Hardbassu v zahranií. Uvnit neonacistické scény Hardbass psobí rozepe, a to s ohledem na nepvodnost stylu. ada len neonacistické scény odmítá Hardbass a poukazuje na jeho pvod v africké kultue, v anarchistické scén, na úzkou provázanost tanení scény a drog apod. (a už se jedná o pravdivé i nepravdivé argumenty). Ze strany kritikasto zaznívá argument, že se jedná o opií kulturu a retardované, bezcílné hopsání. Hardbass uvnit scény odstartoval stejnou debatu, jako se vede ohledn NS hip hopu. Velká ást píznivc vnímá Hardbass jako zpsob zábavy a provokaci. Veejnost se cítí pi kontaktu s Hardbassem na veejných místech nejistá, ohrožená a pociuje strach. Samotný tanení projev psobí neekan a agresivn. Pocit ohrožení podporuje i použití masek, které asto taneníky stylizují do hororových kreatur. Napadání kolemjdoucích ale není cílem tchto performancí, tudíž žádné bezprostední ohrožení oban R nehrozí. Prožitek z hardbassu umocuje fakt, že taneníci jednají beztrestn. Definovat jednotlivé trestné iny i pestupky je velice obtížné, pokutovat taneníky lze nap. až v pípad, že se jedná o výtržnost i pro svoje pedstavení využívají památky (sochy, památníky apod.). Videa zachycující tanec tak asto vyobrazují i nemožnost zásahu Policie R, což psobí povzbuzujícím dojmem v rámci neonacistické scény. Na videích je natoena pítomnost policist, kdy policisté hovoí s nkolika úastníky, aniž by ostatní pestali tancovat. V pípad Hardbassu je však teba upozornit na skutenost, že tento styl není charakteristický pouze pro úzké skupiny z neonacistického prostedí, ale stává se v mnoha 109

pípadech širokou platformou souasné mládeže, které jde spíše než o ideály nacionálního socialismu o samotný styl, který nabízí možnost šokovat, provokovat a zkoušet trplivost veejnosti pi veejných hudebních a taneních produkcích. Propagace a komunikace Nejen v pípad Hardbassu je dležitou formou prezentace internet. Moderní technologie a komunikaní prostedky umožují neonacistické scén úinn šíit svoji propagandu a oslovit velké množství lidí. Youtube.com slouží jako oblíbený propaganí kanál pro prezentaci videí. Jednotlivé buky a organizace na tento server umisují mobilizaní videa a videopozvánky na veejné akce. Specifickým pípadem je využívání sociálních sítí jako Facebook. Tento fenomén umožuje neonacistickému hnutí vytváet hustou internetovou sí pekraující státní hranice a posilovat spolenou identitu jeho len. Virtuální NS hnutí je v tomto ohledu velmi silné a jednotné. Sociální sít umožují sympatizantm anonymn projevovat své názory, vytváet komunitu a celé hnutí je rovnž snadno dostupné celé spolenosti. Relativn novým prostedím, ve kterém se neonacisté propagan prosazují, je oblast graffiti, což souvisí s ideologickými zmnami smrem k autonomnímu nacionalismu, Casapound apod. Tradicionalistická ást neonacist naopak graffiti odmítá, protože ho stále vnímá pedevším v souvislosti s inností levicové alternativní scény. Pesto s ohledem na snahu oslovit mládež došlo i ve vztahu graffiti a neonacismu ke zmn. Nkteí neonacisté užívající graffiti se snaží profilovat dokonce v rámci tzv. Widerstand Streeart (streetart odporu), piemž i v R užívají nmeckou zkratku WSA (písmeno S uprosted zpravidla píší ve tvaru Sig-Rune ) (Mareš a kol 2011: 12). WSA (resp. crew tj. voln peloženo jako parta - v Brn) již uspoádala i soutže o nejlepší graffiti, kterých se zúastnilo nkolik tým z celé R. WSA lze tedy chápat jako jistou formu kampan s vytvoenými organizaními bukami, které jsou propojeny s dalšími strukturami neonacistického hnutí. Snahou WSA je nejen prezentovat tradiní 110