Marie Duží

Podobné dokumenty
Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Teorie čísel Nekonečno

Úvod do TI - logika 1. přednáška. Marie Duží

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

Množiny, relace, zobrazení

Základy teorie množin

Kapitola Základní množinové pojmy Princip rovnosti. Dvě množiny S a T jsou si rovny (píšeme S = T ) prvek T je také prvkem S.

Matematická analýza 1

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Naivní teorie množin. Naivní pojem množiny Funkce jako nálepkovací schéma Konečnost, nekonečnost Spočetnost, nespočetnost

Teorie množin. pro fajnšmekry - TeMno. Lenka Macálková BR Solutions Orličky. Lenka (Brkos 2010) TeMno

UDL 2004/2005 Cvičení č.6 řešení Strana 1/5

Doporučené příklady k Teorii množin, LS 2018/2019

3 Množiny, Relace a Funkce

Základy teorie množin

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

Úvod do TI - logika Predikátová logika 1.řádu (4.přednáška) Marie Duží marie.duzi@vsb.cz

Paradoxy nekonečna. Co analyzuje Matematická analýza? Nekonečné procesy. n(n + 1) + = n 2 + = π2 6

1 Kardinální čísla. množin. Tvrzení: Necht X Cn. Pak: 1. X Cn a je to nejmenší prvek třídy X v uspořádání (Cn, ),

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

Množiny, základní číselné množiny, množinové operace

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Základy teorie množin

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO ALGEBRA DAGMAR SKALSKÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

PŘEDNÁŠKA 5 Konjuktivně disjunktivní termy, konečné distributivní svazy

Okruh č.3: Sémantický výklad predikátové logiky

FUNKCE POJEM, VLASTNOSTI, GRAF

Svazy. Jan Paseka. Masarykova univerzita Brno. Svazy p.1/37

Množinu všech slov nad abecedou Σ značíme Σ * Množinu všech neprázdných slov Σ + Jazyk nad abecedou Σ je libovolná množina slov nad Σ

I) Příklady (převeďte následující věty do formulí PL1 a ověřte jejich ekvivalenci pomocí de Morganových zákonů):

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Množina je nejdůležitější matematický pojem, na kterém stojí veškeré další matematické pojmy.

1 Základní pojmy. 1.1 Množiny

Matematika I. Přednášky: Mgr. Radek Výrut, Zkouška:

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Matematika I (KMI/5MAT1)

2 Reálné funkce jedné reálné proměnné

Matematika 2 Úvod ZS09. KMA, PřF UP Olomouc. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 1 / 25

N Q Z N N N, kde A Bjesymbolprokartézskýsoučinmnožin A, B(tj.množinuvšechuspořádanýchdvojic [a, b],kde a A, b B).Opětprosímpřijmětejakofakt, 1 že

Matematika (KMI/PMATE)

1.3. Číselné množiny. Cíle. Průvodce studiem. Výklad

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík. Zpracováno dle učebního textu prof. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008.

RELACE, OPERACE. Relace

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Matematická funkce. Kartézský součin. Zobrazení. Uspořádanou dvojici prvků x, y označujeme [x, y] Uspořádané dvojice jsou si rovny, pokud platí:

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

3. Reálná čísla. většinou racionálních čísel. V analytických úvahách, které praktickým výpočtům

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

0.1 Funkce a její vlastnosti

Úvod do databázových systémů 1. cvičení

Matematická analýza III.

MNOŽINY. x A. Jeho varianty paradox mostu se šibenicí, paradox holiče.

Matematika III. 27. září Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Princip rozšíření a operace s fuzzy čísly

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

2. přednáška 8. října 2007

Výroková a predikátová logika - VII

PŘEDNÁŠKA 7 Kongruence svazů

Matematická analýza pro informatiky I.

množinu definujeme axiomaticky: nesnažíme se ji zkonstruovat (dokonce se ani nezabýváme otázkou,

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Algebraické struktury s jednou binární operací

Patří-li do množiny A právě prvky a, b, c, d, budeme zapisovat A = {a, b, c, d}.

Posloupnosti a jejich konvergence

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Algebra Struktury s jednou operací

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Jazyk matematiky Matematická logika Množinové operace Zobrazení Rozšířená číslená osa

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Predikátová logika. prvního řádu

Teorie grup 1 Příklad axiomatické teorie

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2017/2018

Fuzzy množiny, Fuzzy inference system. Libor Žák

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce

Množiny. Množina je soubor objektů, o kterých můžeme rozhodnout, zda do množiny patří nebo ne. Tyto objekty nazýváme prvky.

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Projekty - Úvod do funkcionální analýzy

Bakalářská matematika I

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

Markl: 2.1.Korespondence a zobrazení /ras21.doc/ Strana 1

Omezenost funkce. Definice. (shora, zdola) omezená na množině M D(f ) tuto vlastnost. nazývá se (shora, zdola) omezená tuto vlastnost má množina

1. Základy matematiky

Booleovy algebry. Irina Perfilieva. logo

Transkript:

Marie Duží marie.duzi@vsb.cz

Co je to množina? Množina je soubor prvků a je svými prvky plně určena; množinu s prvky a, b, c značíme: {a, b, c}. Prvkem množiny může být opět množina, množina nemusí mít žádné prvky (značíme )! Příklady:, {a, b}, {b, a}, {a, b, a}, {{a, b}}, {a, {b, a}}, {, { }, {{ }}}. Množiny jsou identické, právě když mají stejné prvky (princip extenzionality). Značení: x M x je prvkem M a {a, b}, a {{a, b}}, {a, b} {{a, b}}, {, { }, {{ }}}, {, { }}, ale: x pro žádné (tj. všechna) x. {a, b} = {b, a} = {a, b, a}, ale: {a, b} {{a, b}} {a, {b, a}} 2

Množinové operace (vytvářejí z množin nové množiny) Sjednocení: A B = {x x A nebo x B}. Čteme: Množina všech x takových, že x je prvkem A nebo x je prvkem B. {a, b, c} {a, d} = {a, b, c, d} {sudá čísla} {lichá čísla} = {přirozená čísla} značíme Nat. U i I A i = {x x A i pro nějaké i I}. Nechť A i = {x x = 2.i pro nějaké i Nat}. U i Nat A i = množina všech sudých čísel. 3

Množinové operace (vytvářejí z množin nové množiny) Průnik: A B = {x x A a x B}. Čteme: Množina všech x takových, že x je prvkem A a současně x je prvkem B. {a, b, c} {a, d} = {a} {sudá čísla} {lichá čísla} = i I A i = {x x A i pro každé i I}. Nechť A i = {x x Nat, x i}. Pak i Nat A i =. 4

Vztahy mezi množinami Množina A je podmnožinou množiny B, značíme A B, právě když každý prvek A je také prvkem B. Množina A je vlastní podmnožinou množiny B, značíme A B, právě když každý prvek A je také prvkem B a ne naopak. {a} {a} {a, b} {{a, b}}!!! Platí: A B, právě když A B a A B Platí: A B, právě když A B = B, právě když A B = A 5

Další množinové operace Rozdíl: A \ B = {x x A a x B} {a, b, c} \ {a, b} = {c}. Doplněk (komplement): Nechť A M. Doplněk A vzhledem k M je množina A = M \ A. Kartézský součin: A B = { a,b a A, b B}, kde a,b je uspořádaná dvojice (záleží na pořadí). Platí: a,b = c,d právě když a = c, b = d. Ale: a,b b,a, ačkoliv {a,b} = {b,a}!!! Zobecnění: A A množina n-tic, značíme také A n. 6

Další množinové operace Potenční množina: 2 A = {B B A}, značíme také P(A). 2 {a,b} = {, {a}, {b}, {a,b}} 2 {a,b,c} = {, {a}, {b}, {c}, {a,b}, {a,c}, {b,c}, {a,b,c}} Kolik prvků má množina 2 A? Je-li A počet prvků (kardinalita) množiny A, pak 2 A má 2 A prvků (proto takové značení). 2 {a,b} {a} = {, { a,a }, { b,a }, { a,a, b,a }} 7

Grafické znázornění (v universu U) A: S \ (P M) = (S\P) (S\M) S(x) (P(x) M(x)) S(x) P(x) M(x) P S B C H A D F E G M B: P\(S M) = (P\S) (P\M) P(x) (S(x) M(x)) P(x) S(x) M(x) C: (S P) \ M S(x) P(x) M(x) D: S P M S(x) P(x) M(x) E: (S M) \ P S(x) M(x) P(x) F: (P M) \ S P(x) M(x) S(x) G: M\(P S) = (M\P) (M\S) M(x) (P(x) S(x)) M(x) P(x) S(x) H: U \ (S P M) = (U \ S U \ P U \ M) (S(x) P(x) M(x)) S(x) P(x) M(x) 8

Russellův paradox Je pravda, že každý (tj. libovolným způsobem zadaný) soubor prvků lze považovat za množinu? Normální je, že množina a její prvky jsou objekty různých typů. Tedy normální množina není prvkem sebe sama. Nechť tedy N je množina všech normálních množin: N = {M M M}. Otázka: Je N N? Ano? Ale pak dle zadání platí, že N je normální, tj. N N. Ne? Ale pak N N, tedy N je normální a patří do N, tj. N N. Obě odpovědi vedou ke sporu, jedná se o špatné zadání, které nezadává takový soubor prvků, jenž bychom mohli považovat za množinu. 9

Relace Relace mezi množinami A, B je podmnožina Kartézského součinu A B. Kartézský součin A B je množina všech uspořádaných dvojic a, b, kde a A, b B. (Binární) relace R 2 na množině M je podmnožina Kartézského součinu M M: R 2 M M. n-ární relace R n na množině M: R n M... M n-krát 10

Relace Pozor: Dvojice a,b b,a, ale množina {a,b} = {b,a} a, a a, ale {a,a} = {a} U n-tic záleží na pořadí, prvky se mohou opakovat, na rozdíl od množin. Notace: a,b R značíme také prefixně R(a,b), nebo infixně a R b. Např. 1 3. 11

Relace - příklad Binární relace na N: < (ostře menší): { 0,1, 0,2, 0,3,, 1,2, 1,3, 1,4,, 2,3, 2,4,, 3,4,, 5,7,, 115,119, } Ternární relace na N: množina trojic přirozených čísel takových, že 3. číslo je rozdíl 1. číslo minus 2. číslo: { 0,0,0, 1,0,1, 1,1,0,, 2,0,2, 2,1,1, 2,2,0,, 3,0,3, 3,1,2, 3,2,1, 3,3,0,, 115,110,5, } Relace adresa osoby : { Jan Novák, Praha 5, Bellušova 1831, Marie Duží, Praha 5, Bellušova 1827,...,} 12

Funkce (zobrazení) n-ární funkce F na množině M je speciální zprava jednoznačná (n+1)-ární relace F M... M: (n+1) x a b c ([F(a,b) F(a,c)] b=c). Parciální F: ke každé n-tici prvků a M... M existuje nanejvýš jeden prvek b M. Značíme F: M... M M, místo F(a,b) píšeme F(a)=b. Množinu M... M nazýváme definiční obor (doména) funkce F, množinu M pak obor hodnot (range). 13

Funkce (zobrazení) Příklad: Relace na N: { 1,1,1, 2,1,2, 2,2,1,, 4,2,2,, 9,3,3,, 27,9,3, } je parciální funkce dělení beze zbytku. Také relace minus na N (viz předchozí slide) je na N parciální funkcí: např. dvojice 2,4 nemá v N obraz. Aby byla totální, museli bychom rozšířit její definiční obor na celá čísla. 14

Funkce (zobrazení) Jako interpretace funkčních symbolů formulí PL1 používáme pouze totální funkce: Totální funkce F: A B: Ke každému prvku a A existuje právě jeden prvek b B takový, že: F(a)=b: a b F(a)=b a b c [(F(a)=b F(a)=c) b=c] Zavádíme někdy speciální kvantifikátor! s významem existuje právě jedno a píšeme: a!b F(a)=b 15

Funkce (zobrazení) Příklady: Relace + { 0,0,0, 1,0,1, 1,1,2, 0,1,1, } je na N (totální binární) funkce. Každým dvěma číslům přiřadí právě jedno, jejich součet. Místo 1,1,2 + píšeme 1+1=2 Relace není funkce: x y z [(x y) (x z) (y z)] Relace { 0,0, 1,1, 2,4, 3,9, 4,16, } je na N totální funkce druhá mocnina (x 2 ). 16

Surjekce, injekce, Zobrazení bijekcef : A B je surjekce (zobrazení A na B), jestliže k libovolnému b B existuje a A takový, že f(a)=b. b [B(b) a (A(a) f(a)=b)]. Zobrazení f : A B je injekce (prosté zobrazení A do B), jestliže pro všechna a A, b A taková, že a b platí, že f(a) f(b). a b [(A(b) A(a) (a b)) (f(a) f(b))]. Zobrazení f : A B je bijekce (prosté zobrazení A na B), jestliže f je surjekce a 17

Funkce (zobrazení) Příklad: Surjekce Injekce Bijekce {1 2 3 4 5} {2 3 4 } {1 2 3 4 5} { 2 3 4 } {1 2 3 4 5} {1 2 3 4 5} Existuje-li mezi množinami A, B bijekce, pak říkáme, že mají stejnou kardinalitu (počet prvků). 18

Kardinalita, spočetné množiny Množina A, která má stejnou kardinalitu jako množina N přirozených čísel, se nazývá spočetná. Příklad: množina sudých čísel S je spočetná. Prosté zobrazení f množiny S na N je dáno například předpisem: f(n) = 2n. Tedy 0 0, 1 2, 2 4, 3 6, 4 8, Jeden z paradoxů Cantorovy teorie množin: S N (vlastní podmnožina) a přitom počet prvků obou množin je stejný: Card(S) = Card(N)! 19

Kardinalita, spočetné množiny Množina racionálních čísel R je rovněž spočetná. Důkaz: Provedeme ve dvou krocích. a) Card(N) Card(R), neboť každé přirozené číslo je racionální: N R. b) Sestrojíme zobrazení N na R (tedy surjekci N na R), čímž dokážeme, že Card(R) Card(N): 1 2 3 4 5 6 1/1 2/1 1/2 3/1 2/2 1/3 Ale v tabulce se nám racionální čísla opakují, tedy toto zobrazení není prosté. Nicméně, žádné racionální číslo nevynecháme, je to zobrazení na R (surjekce). Proto je Card(N) = Card(R). 1/1 1/2 1/3 1/4 1/5 1/6 2/1 2/2 2/3 2/4 2/5 2/6 3/1 3/2 3/3 3/4 3/5 3/6 4/1 4/2 4/3 4/4 4/5 4/6 5/1 5/2 5/3 5/4 5/5 5/6 6/1 6/2 6/3 6/4 6/5 6/6 20

Kardinalita, nespočetné množiny Existují však nespočetné množiny: nejmenší z nich je množina reálných čísel R. Již v intervalu 0,1 je reálných čísel více než je všech přirozených, ale stejně mnoho jako všech R! Cantorův diagonální důkaz: Kdyby bylo v tomto intervalu čísel R spočetně mnoho, pak by šly uspořádat do posloupnosti první (1.), druhé (2.), třetí (3.),, a každé z nich je tvaru 0,i 1 i 2 i 3, kde i 1 i 2 i 3 je desetinný rozvoj čísla. Racionální čísla mají desetinný rozvoj konečný, iracionální čísla jej mají nekonečný. V posloupnosti desetinných míst i 1 i 2 i 3 přičteme ke každému n-tému číslu i n v jeho rozvoji číslo 1. Dostaneme číslo, které v původní uspořádané posloupnosti nebylo.) viz další snímek 21

Cantorův diagonální důkaz nespočetnosti reálných čísel v intervalu 0,1. 1 2 3 4 5 6 7 1 i 11 i 12 i 13 i 14 i 15 i 16 i 17 2 i 21 i 22 i 23 i 24 i 25 i 26 i 27 3 i 31 i 32 i 33 i 34 i 35 i 36 i 37 4 i 41 i 42 i 43 i 44 i 45 i 46 i 47 5 i 51 i 52 i 53 i 54 i 55 i 56 i 57. Nové číslo, které v tabulce není: 0, i 11 +1 i 22 +1 i 33 +1 i 44 +1 i 55 +1 22