Rozpočtový výhled statutárního města DĚČÍN s analýzou financí města

22. května 211 Zpracováno dne 3. 9. 213 Rozpočtový statutárního města DĚČÍN s analýzou financí města na roky 214 až 218 Obsahuje: analýzu financí města uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností města doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: 62 69 61, www.cityfinance.cz, ludek.tesar@cityfinance.cz

OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ... 2 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 19 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA... 2 PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU... 2 DOPORUČENÍ... 2 PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ... 21 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA... 22 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ... 25 KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU... 25 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA... 26 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED... 28 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 29 OBRÁZKY... 29 TABULKY... 29 GRAFY... 29 ZPRACOVATEL... 3 KONTAKT... 3

ÚVOD Statutární město Děčín (dále jen město nebo Děčín) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se silnými stránkami a příležitostmi v oblasti financí. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového u je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 212 upravený rozpočet města na rok 213 a harmonogram splátek úvěru výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 214 až 218 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 213, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let 1

ANALÝZA FINANCÍ Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají 2 www.cityfinance.cz 2

zahrnuty výdaje na odpisy 3 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 4. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: www.cityfinance.cz Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 4 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 5 Tzn. tzv. kladné provozní saldo. 3

ANALÝZA Počet obyvatel 6 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesl. Počet obyvatel byl v roce 212 celkem 5 289. Od roku 1997 ubylo ve městě 2 987 obyvatel. To znamená aktuálně na daňových příjmech ročně o cca 32 mil. Kč (-6%) méně, než kdyby mělo město původní počet obyvatel. Co obyvatel, to řádově 11,4 tis. Kč daňových příjmů za rok. Město dlouhodobě průměrně přichází o 2 obyvatel ročně a tím cca o 2,3 mil. Kč na daňových příjmech. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Děčína Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 6 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 5 4 3 2 1 6 123 6 238 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz Počet zaměstnanců 7, kteří mají na katastru Děčína místo výkonu práce byl od roku 29 stabilní. V roce 212 mělo místo výkonu práce na katastru města 18 515 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. 6 Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 7 Vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4

Počet žáků 8 v zařízeních města coby zřizovatele je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 212 bylo ve školských zařízeních města evidováno 6 238 žáků. Městu bylo z roku 212 na rok 213 převedeno z dotací do daňových příjmů podle tohoto nového kritéria cca 47,8 mil. Kč (cca 7,6 tis. Kč na žáka) za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i obcí. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Děčína 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 Počet obyvatel 53 276 53 123 52 951 53 186 53 186 52 155 52 58 51 82 51 875 52 165 52 59 52 282 52 26 51 691 5 311 5 289 Počet zaměstnanců 21 292 2 817 2 691 2 196 19 914 2 49 2 382 2 67 18 843 18 372 19 1 18 515 Počet žáků 6 123 6 238 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 průměr od 26 Počet obyvatel 99,6 99,7 99,7 1,4 1, 98,1 99,8 99,5 1,1 1,6 1,7 99,6 1, 98,9 97,3 1, 99,6 Počet zaměstnanců 98,9 97,8 99,4 97,6 98,6 12,9 99,5 98,5 93,9 97,5 14, 96,9 99, DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 za 14 let tis.kč Změna počtu obyvatel -199,1-153 -172 235-1 31-97 -238 55 29 344-227 -22-569 -1 38-22 -2 987 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -1885,9-782 -834 1 369-8 21-863 -2 276 57 3 8 3 861-2 586-223 -6 81-15 2-238 -28 288 Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz 8 Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 5

Vývoj celkové bilance obce ukazuje, že město hospodařilo za uplynulých 13 let s příjmy 13,2 mld. Kč a s výdaji 13,4 mld. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely trochu lépe než výdaje, avšak s velkým vlivem dotací. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Děčína tis. Kč 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 1. Daňové příjmy 39 755 412 921 415 35 463 244 495 58 537 568 541 1 589 342 595 691 529 11 552 417 546 937 544 555 2. Nedaňové příjmy 87 811 76 977 82 728 59 74 25 495 32 914 27 641 33 9 4 97 28 976 3 54 26 822 25 945 3. Kapitálové příjmy 559 492 275 539 225 611 132 84 18 735 137 911 49 116 46 267 223 616 3 317 14 314 1 533 8 925 4. Přijaté dotace 151 54 212 974 326 921 472 387 415 188 238 417 35 234 331 842 333 96 357 373 388 328 624 183 148 978 Příjmy celkem 1 18 562 978 41 1 5 564 1 127 455 1 44 997 946 81 923 92 1 1 35 1 193 31 945 677 985 114 1 28 475 728 44 5. Běžné výdaje 686 73 746 257 834 432 1 21 46 923 257 74 562 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 6. Kapitálové výdaje 214 211 337 13 237 865 12 977 69 618 147 465 12 864 172 17 17 63 114 815 271 742 365 271 15 354 Výdaje celkem 9 942 1 83 359 1 72 297 1 142 383 992 875 852 27 9 353 1 91 654 1 86 266 1 63 32 1 179 688 1 277 63 748 126 Saldo příjmů a výdajů 27 621-14 949-21 732-14 928 52 122 94 783 22 738-9 34 17 43-117 643-194 574-69 128-19 722 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 12,7 133,3 1,6 111,5 17, 18,5 1,7 18,9 11,1 88,8 14,4 99, 99,6 98,6 2. Nedaňové příjmy 94,4 87,7 17,5 72,2 42,7 129,1 84, 122,6 118,3 72,3 13,7 89,2 96,7 96, 3. Kapitálové příjmy 17,4 49,2 81,9 58,5 82,3 126,8 35,6 94,2 483,3 13,6 47,2 73,6 84,7 14,5 4. Přijaté dotace 17,4 14,6 153,5 144,5 87,9 57,4 128, 18,7 1,6 17, 18,7 16,7 23,9 1,2 Příjmy celkem 99, 88,3 17,4 17,3 92,7 9,6 97,5 18,5 119,2 79,2 14,2 122,7 6,3 97,1 5. Běžné výdaje 99,5 18,7 111,8 122,4 9,4 76,3 113,2 115,3 16,4 96,9 95,7 1,5 65,5 93, 6. Kapitálové výdaje 19,9 157,4 7,6 5,9 57,5 211,8 69,8 167,4 62,5 16,7 236,7 134,4 41,2 116,3 Výdaje celkem 98,2 12,2 99, 16,5 86,9 85,8 15,7 121,2 99,5 97,9 11,9 18,3 58,6 95, POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz Hlavní finanční mezníky od roku 2 s dopadem do financí Děčína bychom definovali tyto: 1. Finanční mezníky do roku 2. Měli bychom se také krátce zmínit o prodeji akcií a podílů, které převedl na město stát. Město prodávalo tyto akcie a podíly v roce 1999 a 2. 2. 21 novela tzv. RUD pozitivní dopad cca 1 mil. Kč. Velmi pozitivní dopad na příjmy města měla novela zákona o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD, zákon č. 243/2 Sb.). 3. 22 ukončení činnosti okresních úřadů negativní dopad do financí. Kompetence okresního úřadu přešly na město a na kraj. Na základě této fáze reformy veřejné správy od roku 23 město disponuje dotacemi na přenesený výkon státní správy. Dotace však pokrývají náklady na přenesený výkon státní správy pouze sporadicky. Navíc od té doby na město stát převáděl a převádí další povinnosti bez odpovídajících financí. Hospodaření města od roku 22 zkresluje financování přeneseného výkonu státní správy. 6

4. 25 změna financování školství z dotací pouze optický dopad na finance. Došlo ke změně finančního toku dotací do školství, které již od té doby neplynou přes rozpočet města. Projevilo se to jen opticky, výrazným poklesem dotačních transferů. 5. 28/29 světová finanční krize negativní dopad cca 9 mil. Kč. Město vycházelo z prognóz MF ČR a počítalo s růstem daňových příjmů více než 8%. Místo toho se stal v roce 29 realitou 11% propad, tedy pokles daňových příjmů o 66,6 mil. Kč! Město také prodalo v roce 28 podíl v Technických službách města Děčín. 6. 21 Značné zadlužení města. Důvodem jsou vysoké požadavky na investice v rámci realizace IPRM (Integrovaného plánu rozvoje města) tlačí město do dluhů a kladou větší požadavky na budoucí výdaje na údržbu (odpisy) a provoz. Město nemá kde brát. Město vypracovalo finanční plán na financování IPRM. 7. 212 Změna financování sociálních dávek. Pokles běžných příjmů i výdajů města v roce 212 řádově o 26 mil. Kč byl dál převážně odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Tím vzrostl podíl provozního salda na běžných příjmech z 5 na 9%. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Děčína Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 25 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 Saldo příjmů a výdajů 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 27 621-14 94-21 732-14 928 52 122 94 783 22 738-9 34 17 43-117 64-194 57-69 128-19 722 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska deficitní. Největší deficity vznikly od roku 29. Deficitní tlaky jsou umocňovány především realizací IPRM a kofinancováním dotací v kombinaci se stále poměrně drahým provozem. 7

2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Děčína Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 1 4 1 3 1 2 1 1 1 9 8 7 6 5 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 Výdaje celkem 9 942 1 83 359 1 72 297 1 142 383 992 875 852 27 9 353 1 91 654 1 86 266 1 63 32 1 179 688 1 277 63 748 126 Příjmy celkem 1 18 562 978 41 1 5 564 1 127 455 1 44 997 946 81 923 92 1 1 35 1 193 31 945 677 985 114 1 28 475 728 44 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Od změny financování školství v roce 25 byly celkové příjmy a výdaje progresivní se znatelnou stagnací příjmů v roce 29. Výkyvy způsobovaly především dotace. Rok 212 je ovlivněn odlivem sociálních transferů. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Děčína 1 4 1 2 Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% Vývoj struktury příjmů v % 4. Přijaté dotace 1 8 6 4 7% 6% 5% 4% 3% 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 2 2% 1% % 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Vzrostl podíl daňových příjmů města a na struktuře příjmů mají obzvláště velký význam nedaňové příjmy z pronájmů bytů. 8

Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 6 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Nedaňové příjmy města ve výši cca 25 mil. Kč pocházely především z oblasti navázané na pronájmy a další vlastní činnost. Jejich potenciál je slabý. Daňové příjmy představovaly v roce 212 cca 3/4 všech příjmů města a jejich význam vzrostl v neprospěch dotací již uváděným odlivem sociálních transferů z rozpočtu města na úřady práce. Dominantní vliv daňových příjmů zakládá riziko stagnace s úbytkem obyvatel a rizikem stagnace ekonomiky ČR. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Město sice obdrží novelou RUD cca 7,6 tis. Kč na žáka, ale nejedná se o nové zdroje, ale o podíl města dle nového kriteria městu však novelou RUD současně klesl velikostní koeficient, který zohledňoval velikost města a došlo k odlivu dávek a dotací na žáky. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Děčín novelou RUD podílí na hlavních sdílených daňových příjmech od 1. 1. 213 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Na čem závisí sdílené daňové příjmy Započtené výměře katastrálního území Počtu dětí a žáků navštěvujících školy Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Zdroj: www.cityfinance.cz Daňové příjmy města stagnují a také nadále je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 214 danou dosud nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a v případě Děčína posílenou úbytkem počtu obyvatel. Po odpočtu finančního vlivu počtu žáků (objem cca 48 mil. Kč) budou daňové příjmy Děčína oproti roku 28 v roce 213 zřejmě cca o 75 mil. Kč nižší. Město Děčín je oproti roku 28 ročně o cca 75 až 8 mil. Kč slabší nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a vývojem počtu obyvatel a tyto finance městu samozřejmě znatelně chybí. 9

Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu svých obyvatel, a to proto, že poklesl význam dotací a vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 213. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Děčína 7 Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 6 5 4 3 2 1 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Děčína MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč 3 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 3. Kapitálové příjmy: 132 84 18 735 137 911 49 116 46 267 223 616 3 317 14 314 1 533 8 925 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 28 129 5 112 33 674 26 697 33 819 15 365 1 6 16 334 24 842 62 362 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 1

2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Město získávalo velice efektivně mimořádné příjmy. Celkem od roku 23 do roku 212 získalo město 463 mil. Kč investičních dotací a 762 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 23 do roku 212 celkem 1225 mil. Kč mimořádných příjmů, což je 24 tis. Kč na obyvatele. Značné je v budoucnu riziko dluhů a stagnace majetku města. Město bylo investičně aktivní. Zvýšená investiční aktivita města byla většinou spojená s vazbou na dotace, jinak ve výdajích města převažovaly provozní výdaje. Výrazné snížení běžných výdajů způsobily změny bez vlivu města v roce 25 změna financování školství a v roce 212 již uváděný odliv sociálních dávek. Graf 8. Vývoj struktury výdajů Děčína Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 1 4 1 2 1 8 6 4 2 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Město za posledních 1 let investovalo 1,6 mld. Kč, tedy celkem téměř 32 tis. Kč na každého obyvatele. Pro finance měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, 9 Výjimku tvoří nezbytná infrastruktura např. typu komunikace, vodovody a kanalizace, která je nezbytná. 11

spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Děčína 1 1 BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč 1 9 8 7 6 5 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 967 242 931 15 775 224 847 279 921 265 954 329 914 354 954 465 957 1 657 117 Běžné výdaje (provozní) 1 21 46923 257 74 562 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Na předchozím grafu je vidět jednak výpadek běžných příjmů v roce 29, ale zejména pak vysoký podíl běžných výdajů. Běžné výdaje do jisté míry zkreslovaly podle našeho názoru dotace, kdy mnoho výdajů souvisejících s dotací může mít charakter běžných výdajů, ale zásadní je fakt, že město nemělo na financování svého provozu z běžných příjmů. 12

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 1. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Děčína 15 1 5-5 -1-15 -2-25 -3-35 ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč 24 25 26 27 28 29 21 211 212 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -36 92-155 926 72 54 73 986 33 64-39 975 4 111 2 635-299 983 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -98 149-218 695 92 927 121 995 59 178-3 157-4 56 4 387-314 561 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Pro finance města je zbytečně oslabující každá situace, kdy běžné výdaje rostly více než běžné příjmy, vyjma větších oprav majetku města. Finance města více než vysoký podíl běžných výdajů ohrožuje kombinace vysokých finančních nároků na provoz (na velikost města až příliš široký rozsah služeb) a budování nového majetku (investice). Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Děčína 35 3 25 2 15 1 5 NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč 18 16 14 12 1 8 6 4 2 4 35 3 25 2 15 1 5 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč 3 25 2 15 1 5 rok rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na 13

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Děčína rovnoměrně rozprostřené. Přesto, že Děčín přijal úsporná opatření, stále to není vzhledem k závazkům města dostatečné. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 12. Vývoj provozního salda Děčína 1 5-5 -1-15 -2 1% 8% 6% 4% 2% % -2% -4% -6% -25 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 rozpoč et po změná ch PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) -54 163 7 894 7 662 49 789 1 78-24 334-34 152 46 52 44 768 59 346 6 57 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -95 663-22 16 4 662 18 289-12 92-33 2-34 152 23 619-29 12-23 427-13 493 % Podíl provozního salda na běžných příjmech -6% 1% 9% 6% % -3% -4% 5% 5% 9% 1% -8% Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Provozní saldo města je příliš nízké (nejlépe pouhých 9% na běžných příjmech, za ČR je průměr 2%) a je mrzuté, že rozpočet roku 213 byl postaven správně podle pravidel, ale rozpočtové změny způsobily, že není dost financí z provozního salda na splátky dlouhodobých dluhů! 14

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Z provozního salda město bude potřebovat od roku 214 splácet ročně nadále 2 mil. Kč na splátky dluhu a dalších 49 mil. Kč 1 (odpisy majetku - údaj výsledovky) ročně potřebuje město na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice dosavadního majetku. Majetek Děčína, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 2,5 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realita). Velmi orientačně potřebuje město reálně na opravy a obnovu majetku více než 5 mil. Kč ročně. Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Děčína tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 25 26 27 28 29 21 211 212 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 775 224 847 279 921 265 954 329 914 354 954 465 957 1 657 117 5 Běžné výdaje (provozní) 74 562 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 Uhrazené splátky půjček -3-31 5-14 7-8 686-22 91-253 888-82 773 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 7 662 49 789 1 78-24 334-34 152 46 52 44 768 59 346 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 4 662 18 289-12 92-33 2-34 152 23 619-29 12-23 427 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 9% 6% % -3% -4% 5% 5% 9% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 129 426 12 664 15 661 122 74 7 319 19 696 31 134 51 743 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) 17 88 138 954 2 741 89 684-26 832 43 314-177 986 28 316 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -155 926 72 54 73 986 33 64-39 975 4 111 2 635-299 983 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -218 695 92 927 121 995 59 178-3 157-4 56 4 387-314 561 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Děčína 3 2 5 2 1 5 1 5-5 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 26 27 28 29 21 211 212 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 847 279 921 265 954 329 914 354 954 465 957 1 657 117 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 49 789 1 78-24 334-34 152 46 52 44 768 59 346 Stavby (tis. Kč) 2 9 897 2 84 322 2 27 462 2 32 617 2 216 433 2 133 88 2 594 78 1 Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. 15

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Děčína Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 666 828 597 771 271 742 365 271 12 864 172 17 17 63 114 815 15 354 135 1 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Město finanční rezervy dříve rozpustilo. Ke konci roku 212 byla na základním běžném účtu rezerva cca 52 mil. Kč 11. Finančním potenciálem města lze poté vnímat hodnoty zůstatku na účtech, finanční aktiva jako cenné papíry, zůstatky fondů k danému datu spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně jakási finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Graf 15. Zůstatky na účtech a provozní saldo Děčína 15 1 5-5 -1 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) -54 163 7 894 7 662 49 789 1 78-24 334-34 152 46 52 44 768 59 346 6 57 Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 42 521 5 192 129 426 12 664 15 661 122 74 7 319 19 696 31 134 51 743 4 13 213 rozpočet po změnách 11 ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy. 16

Graf 16. Vývoj finančního potenciálu Děčína OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) 2 15 1 5-5 -1-15 17 88 138 954 89 684 43 314 28 316-16 914 2 741-26 832-9 39-53 23 142 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 rozpočet po změnách -177 986-2 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz Finanční potenciál města srazila do roku 29 kombinace nepříznivých faktorů. Předně rozpouštění finančních rezerv z prodejů majetku do provozních výdajů, tím neúměrné prodražení provozu města a dále dopad světové finanční krize, úbytek počtu obyvatel spolu se stagnací ekonomiky po roce 29 a současně investice do IPRM dílo jen dokončily. 17

Město muselo na zajištění IPRM přijmout v roce 21 úvěr. Město mělo k 31. 12. 212 zůstatek 339 mil. Kč dluhů 12. Bezpečná výše dluhů je někde na úrovni 21 mil. Kč 13. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Děčína Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 rozpočet po změnách Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 2 26 1 847 11 68 13 279 22 46 31 74 339 661 33 672 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 31 5 14 7 8 686 22 91 253 888 82 773 2 Zdroj: www.cityfinance.cz Dlouhodobé pohledávky 14 představují zanedbatelnou částku a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů. 12 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek 113. 13 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 14 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. 18

ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční kondice města je vhledem k potřebě splácet dluh slabá a stav financí není dobrý. Největšími slabinami financí Děčína jsou dluhy a nízké provozní saldo. Děčín potřebuje ročně 2 mil. Kč na splátky dluhů a dalších cca 5 mil. Kč ročně na odpisy (opravy a investice do dosavadního majetku), tedy celkem cca 7 mil. Kč, ale z provozního salda od 6 mil. Kč (rozpočet 213) do 59 mil. Kč (skutečnost 212) splácí dluh a odpisy stále nejsou pokryty. Těmito vlivy má město fakticky nulový finanční potenciál pro investice do nového majetku bez nutnosti zanedbat majetek v minulosti vybudovaný. Finance města ohrožuje nadále kombinace vysokých finančních nároků na provoz (na velikost města až příliš široký rozsah výdajů a služeb), úbytek obyvatel a stagnace ekonomiky město připravila od roku 28 o cca 75 mil. Kč ročně a proto je riskantní v současné finanční situaci města budovat nový majetek (investice). Roste riziko dalšího dluhu, což by bez přijetí opatření mohlo znamenat vážné komplikace nejen zanedbávání dosavadního majetku, ale ohrožení schopnosti splácet dluh. Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Poměrně dobře predikovatelné příjmy Dobrý trend provozního salda od 21 až na rozpočet 213 Určitá finanční rezerva pro řízení cash flow Slabé stránky Dluh Nedostatek financí na odpisy (odpisy jsou cca 5 mil. Kč ročně, což s velkou jistotou ročně do větších oprav majetku města neputuje) Nízké provozní saldo, pouze 9% běžných příjmů v roce 212. Není významnější majetek k prodeji. Příležitosti Udržení a posílení finanční kondice přijetím série opatření. Ohrožení (rizika) Úbytek obyvatel s průměrným dopadem min. -2 mil. Kč ročně do daňových příjmů. Stagnace běžných příjmů vlivem stagnace ČR a redukcí dotací Růst běžných výdajů Dluhy 19

DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Zdůrazňujeme radost nad výsledkem roku 212 a zároveň vyjadřujeme obavy nad plněním závazků města v budoucnu. Rozpočtový z roku 211 byl naplněn na straně příjmů velmi přesně a překonán ve výsledcích roku 212. Rozpočet 213 byl přijat sice v souladu s doporučeními a pravidly, ale rozpočtové změny přijaté samosprávou jsou v rozporu s doporučením a pravidly rozpočtového u z roku 211. Je třeba důrazně přehodnotit jakékoliv další projekty a nebudovat nový majetek, jinak může být město reálně ohroženo platební neschopností. Při dodržení u je očekáván finanční potenciál města po úhradě splátek dluhů od roku 214 do roku 218 ve výši 166 mil. Kč (tj. cca 3 až 35 mil. Kč ročně), ale město potřebuje ročně 5 mil. Kč na opravy a obnovu dosavadního majetku. PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Předpokladem pro plnění rozpočtového u je: A. Redukce běžných výdajů v letech 214 až 218 o celkem 67 mil. Kč oproti rozpočtu 213. B. Výhled počítá s redukcí běžných příjmů v letech 214 až 218 o celkem 14 mil. Kč. C. Výhled obsahuje splácení dluhů města v celkové výši úmoru dluhu v letech 214 až 218 o 119 mil. Kč DOPORUČENÍ 1. Je třeba důrazně přehodnotit jakékoliv další projekty a nebudovat nový majetek. 2. Rozpočtové změny přijímat tak, aby rozpočet po úpravách plnil přijatá pravidla. 3. Deklarovat zodpovědný přístup k dosavadnímu majetku. Zajistit větší opravy dosavadních staveb města systémovým opatřením, které spočívá ve zřízení fondu oprav a investic s celkovou roční alokací 25 mil. Kč 15. Fond by měl mít stanovena následující pravidla: 3.1. Pravidla tvorby fondu 3.2. Zajištění fondu před finančními riziky a zhodnocení financí 15 Jde o minimální částku 5% odpisů 2

3.3. Pravidla čerpání fondu napojit na vytvořený Plán oprav a investic (po konsolidaci majetku) Tím dojde k zajištění obnovy dosavadního majetku města. 4. Mít pojistky ve finančních opatřeních, které není nutné realizovat, ale je třeba evidovat s ohledem na pokles počtu obyvatel o cca 2 ročně a finanční rizika. Jako další možnosti v případě horšího vývoje financí města např.: 4.1. Redukce vybraných služeb města 4.2. Redukce vybraného majetku náročnějšího na finance a souvisejícího s úbytkem obyvatel 4.3. Rušení a racionalizace vybraných organizací a provozů města. PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ Rozpočty obce by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 2 mil. Kč 16, ideální je 7 mil. Kč či 2 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 17, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je pro město aktuálně 21 mil. Kč. Vyšší zůstatek dlouhodobého dluhu znamená zvýšené riziko, kdyby se naplnila hrozba stagnace příjmů města a vzrostly úroky z úvěrů. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). 16 Jde o minimum. 17 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. 21

DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Děčína Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 339 661 33 672 31 74 31 672 29 672 264 422 22 46 238 172 238 172 253 888 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 2 261 84711 6813 279 82 773 2 2 2 26 25 26 25 26 25 211 212 213 rozpočet po změnách 214 215 216 217 218 Běžné příjmy v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 rozpočet po změnác h 214 215 216 217 218 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 847 279 921 265 954 329 914 354 954 465 957 1 657 117 673 335 68 4 672 66 658 659 Běžné výdaje 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 Zdroj: www.cityfinance.cz 22

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Tabulka 5. Výhled provozního salda Děčína Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 21 211 212 213 rozpočet po změnách 214 215 216 217 tis. Kč 218 CELKEM 214 až 218 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 954 465 957 1 657 117 673 335 68 4 672 66 658 659 3 329 4 5 Běžné výdaje (provozní) 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 3 44 4 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 46 52 44 768 59 346 6 57 5 55 6 6 6 285 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 5% 5% 9% 1% 7% 8% 9% 9% 9% b Uhrazené splátky půjček 22 91 253 888 82 773 2 2 2 26 25 26 25 26 25 118 75 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 33 75 166 25 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 19 696 31 134 51 743 4 13 34 13 69 13 12 853 136 63 17 353 513 14 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) 43 314-177 986 28 316-9 39 64 13 14 13 136 63 17 353 24 13 679 264 f Stavby (tis. Kč) 2 216 433 2 133 88 2 594 78 ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE NE NE % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 4% % -31% 2% 1% -1% -2% % % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -4% % -34% 12% -5% -2% -3% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 4 111 2 635-299 983 16 218 7 65-8 4-12 -2 1-14 335 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -4 56 4 387-314 561 69 57-36 428-13 4-17 -2 1-67 828 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 19: Výhled - provozního salda Děčína 1 5-5 -1-15 -2 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% -25 21 211 212 213 rozpočet po změnách 214 215 216 217 218 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 46 52 44 768 59 346 6 57 5 55 6 6 6 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 33 75 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 5% 5% 9% 1% 7% 8% 9% 9% 9% % Zdroj: www.cityfinance.cz 23

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 2. Výhled finančního krytí běžného provozu Děčína 1 95 9 85 8 75 7 65 6 55 5 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Výhled finančního krytí běžného provozu 21 211 212 213 rozpočet po změnách 214 215 216 217 218 954 465 957 1 657 117 673 335 68 4 672 66 658 659 Běžné výdaje (provozní) 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 21. Výhled okamžitého finančního potenciálu Děčína OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) 25 2 15 1 5-5 -1-15 43 314-177 986 28 316-9 39 21 211 212 213 rozpočet po změnách 64 13 14 13 136 63 17 353 24 13 214 215 216 217 218-2 Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 24

ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 214 18. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Jinak řečeno finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv anebo na položce kapitálových výdajů. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 18 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet 25

PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový Děčína ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový DĚČÍN Údaje 21 211 212 213 rozpočet po změnách 214 215 216 217 tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 552 417 546 937 544 555 544 261 564 4 557 545 543 544 15,3 96,4 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 14 842 19 132 18 748 17 9 118 115 115 115 115 97,5 3 1112 DPFO OSVČ 14 817 4 87 6 671 4 5 4 4 4 4 4 4 9,9 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 8 918 9 564 11 6 1 7 11 12 11 1 1 9,9 5 1121 DPPO 18 656 1 139 18 783 1 1 15 13 12 12 13 98,1 6 1122 DPPO za obce 4 46 5 35 3 382 4 911 4 5 4 5 4 5 4 5 4 5 1, 7 1211 DPH 234 368 237 55 219 297 235 6 24 237 227 227 227 94,6 8 133 až 135 Místní poplatky 33 764 37 48 49 239 41 6 41 41 41 41 41 1, 9 1361 Správní poplatky 16 758 19 121 9 831 12 75 13 13 13 12 12 92,3 1 1511 Daň z nemovitostí 25 89 24 559 27 544 26 2 27 5 27 5 27 5 27 5 27 5 1, 11 2 Nedaňové příjmy 3 54 26 822 25 945 32 129 2 2 2 2 2 93,8 1, 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 15 788 14 572 15 427 15 166 15 15 15 15 15 1, 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 5 158 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy 6 46 5 55 4 82 11 85 5 5 5 5 5 15 24 Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy 14 314 1 533 8 925 4 835 17 4 Přijaté dotace (transfery) 388 328 624 183 148 978 98 159 96 95 95 95 95 11,1 99, 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 371 994 383 342 86 616 96 945 96 95 95 95 95 99, 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 16 334 24 842 62 362 1 214 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 59 981 5 92 49 928 4 99 4 9 4 4 4 4 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 985 114 1 28 475 728 44 679 384 68 4 672 66 658 659 98,1 96,9 22 5 Běžné výdaje 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 1,3 95, 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 16 73 148 19 143 914 145 272 14 14 14 14 14 1, 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 245 888 246 653 24 253 28 437 2 2 2 2 2 1, 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 6 797 57 91 56 666 67 541 55 55 55 55 55 1, 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 171 43 183 321 162 926 167 193 162 162 162 162 162 1, 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv. 259 366 266 728 3 539 6 291 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 1, 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 1 78 9 71 26 474 94 67 1 53 7 36 7 34 7 35 7 53,2 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 271 742 365 271 15 354 135 1 113,9 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 1 179 688 1 277 63 748 126 81 829 63 4 617 6 598 599 1,1 95, 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -194 574-69 128-19 722-122 445 5 55 6 6 6 12, 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 954 465 957 1 657 117 673 335 68 4 672 66 658 659 17,4 96,9 33 5 Běžné výdaje (provozní) 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 1,3 95, 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 46 52 44 768 59 346 6 57 5 55 6 6 6 4,7 12, 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 229 852 334 454 121 215 94 85 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 22 91 253 888 82 773 2 2 2 26 25 26 25 26 25 131,3 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 12 377 11 438 18 721-47 64 3 35 33 75 33 75 33 75 112,5 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) 194 574 69 128 19 722 122 445-5 -55-6 -6-6 12, 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 1 214 966 1 542 929 849 619 774 189 68 4 672 66 658 659 1,1 96,9 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 1 214 966 1 542 929 849 619 774 189 68 4 672 66 658 659 11,9 96,9 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) 19 696 31 134 51 743 4 13 34 13 69 13 12 853 136 63 17 353 499,5 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 33 75-43,5 112,5 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 642 452 624 679 62 429 617 299 625 3 617 65 63 64 14,7 96,6 45 ř.36+leasing pol. Dluhová služba 5178 22 91 253 888 82 773 2 2 2 26 25 26 25 26 25 131,3 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 3,56% 4,64% 13,34% 3,24% 3,2% 3,24% 4,34% 4,35% 4,35% 135,9 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 22 46 31 74 339 661 33 672 31 672 29 672 264 422 238 172 238 172 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 131 19 19 19 19 19 19 19 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) 2 216 433 2 133 88 2 594 78 Suma 214 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 33 75 166 25 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 21 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 218 průměr 2 až 212 218/ 214 Zdroj: www.cityfinance.cz 26

Tabulka 7. Rozpočtový Děčína s pohledem na finance od roku 26 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový DĚČÍN Zdroj: www.cityfinance.cz Údaje 26 27 28 29 21 211 212 1 1 Daňové příjmy 541 1 589 342 595 691 529 11 552 417 546 937 544 555 544 261 564 4 557 545 543 544 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 17 626 12 77 11 164 11 16 14 842 19 132 18 748 17 9 118 115 115 115 115 3 1112 DPFO OSVČ 29 618 27 36 22 754 12 868 14 817 4 87 6 671 4 5 4 4 4 4 4 4 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 6 56 7 562 9 181 8 88 8 918 9 564 11 6 1 7 11 12 11 1 1 5 1121 DPPO 121 433 137 288 159 726 11 797 18 656 1 139 18 783 1 1 15 13 12 12 13 6 1122 DPPO za obce 3 397 4 378 3 748 21 663 4 46 5 35 3 382 4 911 4 5 4 5 4 5 4 5 4 5 7 1211 DPH 196 28 27 958 228 39 221 16 234 368 237 55 219 297 235 6 24 237 227 227 227 8 133 až 135 Místní poplatky 37 361 39 894 19 9 17 842 33 764 37 48 49 239 41 6 41 41 41 41 41 9 1361 Správní poplatky 22 984 28 148 26 418 18 59 16 758 19 121 9 831 12 75 13 13 13 12 12 1 1511 Daň z nemovitostí 16 93 16 38 16 31 16 195 25 89 24 559 27 544 26 2 27 5 27 5 27 5 27 5 27 5 11 2 Nedaňové příjmy 27 641 33 9 4 97 28 976 3 54 26 822 25 945 32 129 2 2 2 2 2 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 14 81 15 735 26 857 14 571 15 788 14 572 15 427 15 166 15 15 15 15 15 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 5 158 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy 8 27 8 889 5 319 4 248 6 46 5 55 4 82 11 85 5 5 5 5 5 15 24 Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy 49 116 46 267 223 616 3 317 14 314 1 533 8 925 4 835 17 4 Přijaté dotace (transfery) 35 234 331 842 333 96 357 373 388 328 624 183 148 978 98 159 96 95 95 95 95 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 278 537 298 23 318 541 356 367 371 994 383 342 86 616 96 945 96 95 95 95 95 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 26 697 33 819 15 365 1 6 16 334 24 842 62 362 1 214 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 198 194 56 817 58 583 6 212 59 981 5 92 49 928 4 99 4 9 4 4 4 4 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 923 92 1 1 35 1 193 31 945 677 985 114 1 28 475 728 44 679 384 68 4 672 66 658 659 22 5 Běžné výdaje 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 121 559 137 76 147 629 139 941 16 73 148 19 143 914 145 272 14 14 14 14 14 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 283 375 32 269 327 169 287 462 245 888 246 653 24 253 28 437 2 2 2 2 2 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 77 273 68 57 7 81 65 131 6 797 57 91 56 666 67 541 55 55 55 55 55 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 182 219 173 22 184 318 18 97 171 43 183 321 162 926 167 193 162 162 162 162 162 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv. 121 179 2 882 239 275 251 29 259 366 266 728 3 539 6 291 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 11 884 19 98 9 47 24 585 1 78 9 71 26 474 94 67 1 53 7 36 7 34 7 35 7 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 12 864 172 17 17 63 114 815 271 742 365 271 15 354 135 1 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 9 353 1 91 654 1 86 266 1 63 32 1 179 688 1 277 63 748 126 81 829 63 4 617 6 598 599 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 22 738-9 34 17 43-117 643-194 574-69 128-19 722-122 445 5 55 6 6 6 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 847 279 921 265 954 329 914 354 954 465 957 1 657 117 673 335 68 4 672 66 658 659 33 5 Běžné výdaje (provozní) 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 49 789 1 78-24 334-34 152 46 52 44 768 59 346 6 57 5 55 6 6 6 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 8 686 2 259 229 852 334 454 121 215 94 85 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 31 5 14 7 8 686 22 91 253 888 82 773 2 2 2 26 25 26 25 26 25 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku -8 762-15 4 17 43-115 385 12 377 11 438 18 721-47 64 3 35 33 75 33 75 33 75 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -22 738 9 34-17 43 117 643 194 574 69 128 19 722 122 445-5 -55-6 -6-6 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 923 92 1 1 35 1 21 996 947 936 1 214 966 1 542 929 849 619 774 189 68 4 672 66 658 659 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 923 92 1 1 35 1 21 996 947 936 1 214 966 1 542 929 849 619 774 189 68 4 672 66 658 659 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) 12 664 15 661 122 74 7 319 19 696 31 134 51 743 4 13 34 13 69 13 12 853 136 63 17 353 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů 18 289-12 92-33 2-34 152 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 33 75 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 766 936 68 59 694 371 618 199 642 452 624 679 62 429 617 299 625 3 617 65 63 64 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol. 5178 31 5 14 7 8 686 22 91 253 888 82 773 2 2 2 26 25 26 25 26 25 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 4,11% 2,16% 1,25%,% 3,56% 4,64% 13,34% 3,24% 3,2% 3,24% 4,34% 4,35% 4,35% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 2 26 1 847 11 68 13 279 22 46 31 74 339 661 33 672 31 672 29 672 264 422 238 172 238 172 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 131 19 19 19 19 19 19 19 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) 2 9 897 2 84 322 2 27 462 2 32 617 2 216 433 2 133 88 2 594 78 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU 18 289-12 92-33 2-34 152 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 33 75 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 21 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 213 rozpočet po změnách 214 215 216 217 tis.kč 218 27

PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový Děčína ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: www.cityfinance.cz Rozpočtový DĚČÍN Údaje 26 27 28 29 21 211 212 213 rozpočet po změnách 214 215 216 217 tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 541 1 589 342 595 691 529 11 552 417 546 937 544 555 544 261 564 4 557 545 543 544 15,3 96,4 11 2 Nedaňové příjmy 27 641 33 9 4 97 28 976 3 54 26 822 25 945 32 129 2 2 2 2 2 93,8 1, 16 3 Kapitálové příjmy 49 116 46 267 223 616 3 317 14 314 1 533 8 925 4 835,, 17 4 Přijaté dotace (transfery) 35 234 331 842 333 96 357 373 388 328 624 183 148 978 98 159 96 95 95 95 95 11,1 99, 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 278 537 298 23 318 541 356 367 371 994 383 342 86 616 96 945 96 95 95 95 95, 99, 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 26 697 33 819 15 365 1 6 16 334 24 842 62 362 1 214,, z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 198 194 56 817 58 583 6 212 59 981 5 92 49 928 4 99 4 9 4 4 4 4,, 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 923 92 1 1 35 1 193 31 945 677 985 114 1 28 475 728 44 679 384 68 4 672 66 658 659 98,1 96,9 22 5 Běžné výdaje 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 1,3 95, 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 12 864 172 17 17 63 114 815 271 742 365 271 15 354 135 1 113,9, 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 9 353 1 91 654 1 86 266 1 63 32 1 179 688 1 277 63 748 126 81 829 63 4 617 6 598 599 1,1 95, 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 22 738-9 34 17 43-117 643-194 574-69 128-19 722-122 445 5 55 6 6 6, 12, 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 847 279 921 265 954 329 914 354 954 465 957 1 657 117 673 335 68 4 672 66 658 659 17,4 96,9 33 5 Běžné výdaje (provozní) 797 489 919 485 978 663 948 56 97 945 912 333 597 771 666 828 63 4 617 6 598 599 1,3 95, 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 49 789 1 78-24 334-34 152 46 52 44 768 59 346 6 57 5 55 6 6 6 4,7 12, 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 8 686 2 259 229 852 334 454 121 215 94 85,, 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 31 5 14 7 8 686 22 91 253 888 82 773 2 2 2 26 25 26 25 26 25, 131,3 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) 12 664 15 661 122 74 7 319 19 696 31 134 51 743 4 13 34 13 69 13 12 853 136 63 17 353, 499,5 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů 18 289-12 92-33 2-34 152 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 33 75-43,5 112,5 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 2 26 1 847 11 68 13 279 22 46 31 74 339 661 33 672 31 672 29 672 264 422 238 172 238 172 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 131 19 19 19 19 19 19 19 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS rozvaha 1M) 2 9 897 2 84 322 2 27 462 2 32 617 2 216 433 2 133 88 2 594 78 Suma 214 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU 18 289-12 92-33 2-34 152 23 619-29 12-23 427-13 493 3 35 33 75 33 75 166 25 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 21 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 218 průměr 2 až 212 218/ 214 28

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU DĚČÍNA... 5 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ DĚČÍNA... 6 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ DĚČÍNA... 15 TABULKA 4. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU)... 19 TABULKA 5. VÝHLED PROVOZNÍHO SALDA DĚČÍNA... 23 TABULKA 6. ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍNA... 26 TABULKA 7. ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍNA S POHLEDEM NA FINANCE OD ROKU 26... 27 TABULKA 8. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍNA... 28 GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU DĚČÍNA... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU DĚČÍNA... 7 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ DĚČÍNA... 8 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ DĚČÍNA... 8 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE DĚČÍN NOVELOU RUD PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH OD 1. 1. 213... 9 GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ DĚČÍNA... 1 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ DĚČÍNA... 1 GRAF 8. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ DĚČÍNA... 11 GRAF 9. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY DĚČÍNA... 12 GRAF 1. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ DĚČÍNA... 13 GRAF 11. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ DĚČÍNA... 13 GRAF 12. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA DĚČÍNA... 14 GRAF 13: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB DĚČÍNA... 15 GRAF 14. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC DĚČÍNA... 16 GRAF 15. ZŮSTATKY NA ÚČTECH A PROVOZNÍ SALDO DĚČÍNA... 16 GRAF 16. VÝVOJ FINANČNÍHO POTENCIÁLU DĚČÍNA... 17 GRAF 17. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ A SPLÁTKY DĚČÍNA... 18 GRAF 18. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DĚČÍNA... 22 GRAF 19: VÝHLED - PROVOZNÍHO SALDA DĚČÍNA... 23 GRAF 2. VÝHLED FINANČNÍHO KRYTÍ BĚŽNÉHO PROVOZU DĚČÍNA... 24 GRAF 21. VÝHLED OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU DĚČÍNA... 24 29

ZPRACOVATEL KONTAKT Ing. Luděk Tesař www.cityfinance.cz M: 62 69 61 F: 257 199 615 T: 257 199 614 E: ludek.tesar@cityfinance.cz IČO: 74372246 DIČ: CZ74325278 ČÚ: 35-882882267/1 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 147/12 156 Praha 5 Zbraslav 3