Podkladový analytický materiál

Pdkladvý analytický materiál Pdklad k naplňvání NP VaVaI 2016 2020 a k zaměření vertikalizace ESF a NP v kntextu implementace RIS3 strategie Sekce pr vědu, výzkum a invace

Obsah NÁVOD NA VYUŽITÍ DOKUMENTU, METODICKÝ KOMENTÁŘ K OBSAHU... 3 1 MAKROEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY... 5 1.1 Makreknmický rámec ČR... 5 1.2 Odvětvvá charakteristika eknmiky ČR a phled na vybraná dvětví pr eknmický rámec ČR... 15 1.2.1 Identifikace dvětví v rámci EDP relevantních pr RIS3 strategii... 18 1.2.2 Vybraná relevantní dvětví... 18 1.2.2.1 CZ-NACE 20.1: Výrba základních chemických látek, hnjiv a dusíkatých slučenin, plastů a syntetickéh kaučuku... 18 1.2.2.2 CZ-NACE 21: Farmaceutický průmysl... 22 1.2.2.3 CZ-NACE 24: Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů, slévárenství... 26 1.2.2.4 CZ-NACE 26: Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení... 30 1.2.2.5 CZ-NACE 27: Výrba elektrických zařízení... 35 1.2.2.6 CZ-NACE 28: Výrba strjů a zařízení jinde neuvedených... 40 1.2.2.7 CZ-NACE 29: Výrba mtrvých vzidel... 44 1.2.2.8 CZ-NACE 30: Výrba statních dpravních prstředků... 49 1.2.2.9 CZ-NACE 32.5: Výrba lékařských a dentálních nástrjů a ptřeb... 53 1.2.2.10 CZ-NACE 33: Opravy a instalace strjů a zařízení... 58 1.2.2.11 CZ-NACE 35: Výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu... 61 1.2.2.12 CZ-NACE 58.2: Vydávání sftwaru... 65 1.2.2.13 CZ-NACE 62: Činnsti v blasti infrmačních technlgií... 69 1.2.2.14 CZ-NACE 63.1: Infrmační činnsti... 72 1.3 Analýza čerpání pdpry ESIF + NP... 76 1.3.1 MPO OP PI... 76 1.3.2 MŠMT OP VaVpI a Cestvní mapa... 78 1.3.3 Pdpra OP Praha - Knkurenceschpnst ve vazbě na pririty Nárdní RIS3 strategii a vertikalizaci... 85 2 NÁRODNÍ DOMÉNY SPECIALIZACE, PRIORITNÍ APLIKAČNÍ DOMÉNY... 87 2.1 Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl... 87 2.1.1 Strjírenství mechatrnika... 87 2.1.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Strjírenství - mechatrnika... 98 2.1.2 Energetika... 105 2.1.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Energetika... 110 2.1.3 Hutnictví... 114 2.1.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Hutnictví... 117 2.2 Digital Market Technlgies a Elektrtechnika...119 2.2.1 Elektrtechnika a elektrtechnika v digitálním věku... 119 2.2.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Elektrtechnika a elektrnika... 124 Strana 1/211

2.2.2 Digitální eknmika a digitální bsah... 127 2.2.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Digitální eknmika a digitální bsah... 132 2.3 Dpravní prstředky pr 21. stletí... 137 2.3.1 Autmtive... 137 2.3.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Autmtive... 141 2.3.2 Letecký a ksmický průmysl... 143 2.3.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Letecký a ksmický průmysl... 147 2.3.3 Železniční a klejvá vzidla... 151 2.3.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Železniční a klejvá vzidla... 155 2.4 Péče zdraví, pkrčilá medicína... 158 2.4.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky, Life Sciences... 161 2.5 Kreativní Česk... 164 2.5.1 Tradiční kulturní a kreativní průmysly... 164 2.5.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Tradiční kulturní a kreativní průmysly... 168 2.5.2 Nvé kulturní a kreativní průmysly, digitální bsah... 170 2.5.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Nvé kulturní a kreativní průmysly, digitální bsah...175 2.6 Zemědělství a živtní prstředí... 178 2.6.1 Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji... 178 2.6.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji... 180 2.6.2 Udržitelné zemědělství a lesnictví... 182 2.6.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelné zemědělství a lesnictví... 185 2.6.3 Udržitelná prdukce ptravin... 187 2.6.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelná prdukce ptravin... 189 2.6.4 Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a efektivní využívání přírdních zdrjů...190 2.6.4.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a efektivní využívání přírdních zdrjů... 192 2.7 Splečenské výzvy... 197 2.7.1 Splečenské výzvy Práce, sciální služby a důchdvý systém... 197 2.7.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy... 199 2.7.2 Splečenské výzvy Bezpečnstní výzkum... 201 2.7.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy... 203 2.7.3 Splečenské výzvy Výzkum ve zdravtnictví... 205 2.7.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy (Výzkum ve zdravtnictví)... 206 ZÁVĚR... 210 Strana 2/211

Návd na využití dkumentu, metdický kmentář k bsahu Intervence VaVaI, chápána jak nástrj pr řízení, má být rientvána na dsažení specifických cílů. Ve smyslu NP VaVaI a RIS3 strategie je pr zacílení mžné kmbinvat dva přístupy: specializaci dvětvvu a specializaci znalstní. Dkument uvádí ukazatele, na základě kterých může být prvedena dvětvvá specializace. Jedná se eknmické a sciální ukazatele, které jsu analyzvány v nárdní dimenzi, a v některých případech také v reginální (např. zaměstnanst). Hlavním ukazatelem významnsti určitéh dvětví pr splečnst je pdíl na HPH. Je zde však určité mezení vypvídací schpnsti tht parametru v suvislsti s jeh výpčtem. Pstavení českých subjektů v glbálním prdukčním řetězci lze dvzvat mim jiné d intenzity prvádění VaVaI (viz Schéma 1). Ten lze měřit finančně, neb prstřednictvím lidských zdrjů. Finanční pjetí je zalžen na výdajích pdnikatelskéh sektru na VaVaI. Pr mezinárdní srvnání jsu významné rvněž finanční tky mezi pdnikatelským sektrem a sektry veřejnými (vyskšklským a vládním). Schéma 1 Rzlžení přidané hdnty v hdntvém řetězci Zdrj: The Stan Shih Smiling Curve V zásadě jsu mžné dvě strategie zaměření intervencí na základě dvětvvé specializace: 1) Pdpřit dvětví, která jsu pr ČR významná z hlediska sciálních a eknmických ukazatelů a zárveň jsu v nich již alkvány pdnikatelské prstředky na VaVaI, čímž v nich již je vytvřena dstatečná absrpční kapacita jak z hlediska vlastních zdrjů prstředků, tak z hlediska kvalifikvaných lidských zdrjů. Je rvněž třeba brát v úvahu velikstní strukturu pdniků a z hlediska dluhdbéh strategickéh plánvání také vlastnictví pdniku (dmácí, pd zahraniční kntrlu). V dvětvích vykazujících vyské Strana 3/211

výdaje na VaVaI lze předpkládat dstatečně rzvinutu základnu, výsledná mtivace v pdbě dtačníh nástrje může být naplněna, nebť s vysku pravděpdbnstí budu mbilizvány další sukrmé prstředky. Očekávanými efekty jsu stabilizace dvětví a jeh další rzvj. 2) Pdpřit dvětví, která jsu pr ČR významná z hlediska sciálních a eknmických ukazatelů, neb mají ptenciál stát se významnými v buducnu, zárveň však nevykazují vyské výdaje na VaVaI, neb nemají dstatek výzkumníků. Může se jednat dvětví, ve kterých převažují subjekty v pčáteční fázi existence (start-up, spin-ff) závislé na veřejné intervenci. U tét strategie je vhdné cílit na dvětví s jinými splečenskými efekty, než je aktuální prvádění VaVaI, neb vyský pdíl na HPH a většíh významu nabývá reginální dimenze (např. z hlediska zaměstnansti). Očekávanými efekty jsu nastartvání VaV činnsti v dvětví a jeh pčáteční rzvj. S mbilizací sukrmých prstředků na VaV je mžné ve větší míře pčítat až v pzdější fázi. Výsledná intervence v nárdní dimenzi má být kmbinací bu strategií, vyžaduje však úzku splupráci s představiteli pdniků, výzkumné sféry (vede dialgu EDP) pr bjasnění vazeb v tvrbě a sdílení znalstí mezi veřejnými sektry a sektrem pdnikatelským. Pr správnu vlbu strategie, resp. jejich vzájemnéh pdílu, je mžné vycházet ze zkušenstí se stávajícími intervencemi. Díky IS VaVaI jsu k dispzici pdrbné údaje prgramech účelvé pdpry. Je mžn pracvat s infrmací pdpřených subjektech, jejich dvětvvé struktuře a rvněž splupráci mezi výzkumnými rganizacemi a pdniky. Infrmační základna pr studii je rzsáhlá a dsud nebyla kncentrvána na jednm resrtu. Byl třeba vycházet ze zdrjů různých infrmačních systémů, debat a infrmací vážících se nejenm k řízení Operačních prgramů relevantních k VaV, ale také z nárdní pdpry dle zákna 130/2002 Sb. a cílů pdnikatelské sféry. Byly knslidvány údaje ze tří resrtů: Ministerstva průmyslu a bchdu, Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy, Úřadu vlády ČR, Sekce pr výzkum, vývj a invace. Jelikž jsu infrmace různě strukturvány, data vycházející z rzdílných infrmačních systémů neb jejich částí a rvněž z něklika šetření ČSÚ, služící primárně k jiným účelům, byl třeba vzájemně prpjit, harmnizvat a transfrmvat. Jedná se prcesy časvě nárčné a metdicky nedstatečně zaktvené. Některé dílčí analýzy jsu tudíž představeny jak piltní pr úzce vymezený segment systému VaVaI neb nárdníh hspdářství (knkrétní prgramy účelvé pdpry, smluvní výzkum ve vybraných dvětvích). Pr ucelený phled na systém je vhdné na základě piltních studií analýzu dále rzšířit. Rvněž analýzy vycházející z jedntlivých dvětví dle členění CZ-NACE nepskytují úplný phled na nárdní hspdářství. Jelikž rzvj dvětví je prces dynamický a vazbu jedntlivých dvětví nelze jednduše determinvat, vychází se ze stavu EDP v dubnu 2016, prces dále prbíhá a bude pravděpdbně přinášet zpřesněné vstupy pr další analýzy v buducnu. Strana 4/211

1 Makreknmické charakteristiky Cílem kapitly je charakterizvat hspdářské prstředí v ČR v nárdním i mezinárdním kntextu a identifikvat významné segmenty nárdníh hspdářství, pr které jsu výzkum, vývj a invace klíčvým parametrem jejich dalšíh rzvje a knkurenceschpnsti. Subkapitla 1.1 charakterizuje pmcí mezinárdně užívaných makreknmických ukazatelů (hrubý dmácí prdukt, zahraniční bchd, zaměstnanst, zahraniční investice a jejich změny v čase, bariéry limitující pdnikání, výdaje na výzkum, vývj a invace a jejich struktura) nárdní rámec, d kteréh je zasazen prvádění výzkumu, vývje a invací. Subkapitla 1.2 nejprve charakterizuje nárdní hspdářství v ČR pmcí deseti klíčvých sciálně - eknmických indikátrů (HPH, pdíl dvětví na HPH, pčet zaměstnanců, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti, pdíl dvětví na výdajích na VaV v pdnikatelském sektru, pdíl výzkumníků celkvé zaměstnansti v dvětví, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků, pdíl specialistů a technických prfesí na zaměstnansti, pdíl na exprtu, dvz pr vývz). Odvětví, která byla na základě uvedených parametrů vyhdncena jak nejvýznamnější, zejména v blasti zpracvatelskéh průmyslu, jsu dále detailně analyzvána, a t včetně reginální dimenze některých indikátrů (ukazatele prdukce a zaměstnanst). 1.1 Makreknmický rámec ČR Česká republika je relativně malu tevřenu eknmiku, jež je d značné míry závislá na svých vnějších eknmických vztazích. Průměrný reálný rční růst HDP a jeh srvnání s vybranými státy lze sledvat v grafu č. 1. Mezi lety 2005 až 2009 rstl HDP v ČR v průměru 3,34 % a mezi lety 2010 až 2014 činil průměrný růst HDP necelé 1 %, tj. pdbně jak v Maďarsku neb Rakusku, ale méně než např. v Německu, Plsku, Slvensku a Rumunsku. Graf 1 Průměrný reálný rční růst HDP v bdbí 2006-2010 a 2011-2015, vybrané státy EU Zdrj: Eurstat (Annual natinal accunts Real GDP grwth rates), vlastní úpravy Česká republika je exprtně rientvanu eknmiku, cž dkládá vývj zahraničníh bchdu, viz graf č. 2. Zemí, d níž plyne největší bjem exprtu (měřen v mld. Kč), je Německ. Vývj vývzu zbží a služeb v ČR kreluje s hspdářským vývjem světvých eknmik. V dbě glbální eknmické krize v letech 2008-2009 byl mžné pzrvat, že dšl k vyskému pklesu vývzu Strana 5/211

zbží a služeb a napak v dbě eknmickéh růstu sledujeme zase nárůst vývzu ptažm nárůst kladnéh salda ZO. Graf 2 Vývj zahraničníh bchdu ČR v letech 2005 2014 Zdrj: ČSÚ nárdní účty (HDP výdajvu metdu) K měření knkurenční výhdy knkrétní země lze využít Balassův index 1. Na základě tht indexu je mžné určit specializaci vývzu určitéh výrbku dané země. Exprt je standardně vykazván pdle Standardní mezinárdní klasifikace zbží (SITC). Tab. 1 Třídy SITC 2 s nejvyšším pdílem na exprtu z ČR v bdbí 2002-2004 a 2012-2014 Pdíl na exprtu ČR Exprtní slžka - SITC 2 (%) 2012 - Kód Název 2002-2004 2014 Balassův index (BI) ČR 2002-2012 - 2004 2014 78 Silniční vzidla 15.53 17.95 1.68 2.54 77 Elektrická zařízení, přístrje a sptřebiče, j.n. 10.20 9.68 1.17 1.25 75 Kancelářské strje a zařízení k autmat. zpracvání dat 5.79 7.70 1.15 2.42 74 Strje a zařízení všebecně užívané v průmyslu, j.n. 6.61 6.69 1.78 1.88 89 Různé výrbky, j.n. 5.58 5.68 2.67 1.66 Zařízení pr telekmunikace a pr záznam a 76 reprdukci zvuku 3.65 5.19 0.81 1.33 69 Kvvé výrbky, j.n. 4.20 5.09 1.15 2.47 67 Želez a cel 4.34 3.22 1.67 1.28 71 Strje a zařízení k výrbě energie 3.03 2.90 1.20 1.36 72 Strjní zařízení pr určitá dvětví průmyslu 2.29 2.56 3.15 1.12 62 Výrbky z pryže, j.n. 3.16 2.24 1.21 2.81 82 Nábytek a jeh díly 2.51 1.82 2.51 2.05 - Pdíl 1-5 plžky na exprtu ČR 43.71 47.69 - - - Pdíl 6-10 plžky na exprtu ČR 18.38 18.97 - - - Pdíl prvních 10 plžek na exprtu ČR 62.09 66.66 - - Zdrj: vlastní výpčty na základě dat UNCTAD a ČSÚ (databáze zahraničníh bchdu) 1 Balassův index, neb též index dhalené kmparativní výhdy (Revealed Cmparative Advantage, RCA). Ten je například pr vývz vyjádřen jak pměr pdílu vývzů dané kmditní skupiny na celkvých vývzech dané země a pdílu vývzů tét kmditní skupiny na celkvých vývzech sledvané referenční skupiny zemí. Pkud je hdnta RCA větší než jedna, ptm můžeme říct, že daná země se v rámci zkumané skupiny zemí specializuje na vývz dané kmditní skupiny. Strana 6/211

Tab. 2 Balassův index typů exprtních služeb ČR vs. svět za bdbí 2005-2007 a 2011-2013 Kategrie Průměr 2005 2007 Průměr 2011-2013 ČR Svět ČR svět průměr 2005-2007 BI průměr 2011 2013 Služby celkem 100 100 100 100 1 1 1 Dprava 24.95 21.97 23.50 19.71 1.14 1.19 2 Cestvní ruch 40.65 26.09 32.51 24.71 1.56 1.32 3 Ostatní služby 34.28 51.85 43.97 55.43 0.66 0.79 3.I Telekmunikační služby 3.32 2.38 2.30 2.50 1.39 0.92 3.II Stavebnictví 1.81 2.36 3.42 2.35 0.77 1.46 3.III Pjišťvnictví 0.55 2.10 1.31 2.30 0.26 0.57 3.IV Finanční služby 2.57 7.84 0.24 7.08 0.33 0.03 3.V Pčítačvé a infrmační služby 5.94 4.30 8.80 5.88 1.38 1.50 Práva k duševnímu vlastnictví a 3.VI licenční pplatky 0.25 5.99 0.83 6.59 0.04 0.13 3.VII Ostatní pdnikvé služby 18.66 23.96 25.81 26.16 0.78 0.99 3.VII I Osbní, kulturní a rekreační služby 0.93 0.82 1.10 0.89 1.13 1.24 Veřejné služby jinde neklasifikvané 0.24 2.11 0.17 1.70 0.11 0.10 5 Úhrn tržních služeb 99.88 99.91 99.99 99.86 1.00 1.00 3.IX Zdrj: vlastní výpčet na základě dat UNCTAD Mezinárdní srvnání: Pdle pdílu průmyslu na HDP lze Česku republiku pvažvat za významně průmyslvu zemi, k čemuž především přispívá zpracvatelský průmysl (Manufacturing definice dle WrldBank). V rce 2014 dsahval pdíl zpracvatelskéh průmyslu ve srvnání s statními státy Evrpy nejvyšší hdnty, vyšší pdíl měly už jen Thajsk, Jižní Krea a Svazijsk. Zásadní význam zpracvatelskéh průmyslu pr česku eknmiku je tedy v mezinárdním srvnání jasně zřetelný. V následujícím grafu je vidět, jak velký pdíl zpracvatelskéh průmysl na HDP mají vybrané státy Evrpy a jaké je pstavení z hlediska tht pdílu České republiky vůči těmt státům. Graf 3 Zpracvatelský průmysl jak pdíl na HDP Zdrj: Wrldbank (http://data.wrldbank.rg/indicatr/nv.ind.manf.zs) Jednduché srvnání pdílu služeb na HDP v % nabízí graf níže. Z něj je patrné, že se ČR nachází pd průměrem EU. Tent stav zvýraznil také mírný pkles mezi lety 2009 a 2014. V následujícím grafu je vidět, jak velký pdíl služeb na HDP mají vybrané státy Evrpy a jaké je pstavení České republiky vůči těmt státům. Strana 7/211

Graf 4 Pdíl služeb na HDP Zdrj: Wrldbank (http://data.wrldbank.rg/indicatr/nv.srv.tetc.zs) Dynamika vývje pdílu hrubé přidané hdnty zpracvatelskéh průmyslu a služeb může lépe ilustrvat setrvačnst české eknmiky. Pr srvnání dynamiky byl vybrán bdbí mezi lety 2000 až 2014. V tét peridě je mžné sledvat, jak v ČR v průměru rstl pdíl zpracvatelskéh průmyslu na HDP (cca 0,2 % rčně). Pdbnu kladnu změnu pdílu vykázaly další dva státy V4 (Maďarsk a Plsk) a Litva. Pdíl služeb na HDP byl během sledvanéh bdbí v ČR téměř neměnný. Graf 5 Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na HDP v letech 2000-2014 Zdrj: Wrldbank, vlastní výpčty Důležitým ukazatelem je také pdíl zpracvatelskéh průmyslu a služeb na celkvé zaměstnansti a dále je důležitý vývj tht ukazatele v čase. Průměrná změna pdílu zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu a ve službách je znázrněna v grafu č. 6. Z hdnt v grafu je vidět, že pdíl Strana 8/211

zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu mezi lety 2000 až 2014 v ČR v průměru klesal, klesající trend pdílu na celkvé zaměstnansti ve zpracvatelském průmyslu je patrný ve všech zemích EU. Pdíl zaměstnansti ve službách napak vykazuje ve všech sledvaných zemích EU rstucí trend, v ČR však byl tent průměrný nárůst nejnižší ve srvnání s statními sledvanými státy. Uvedené skutečnsti dkládají, že v ČR má zpracvatelský průmysl histricky silné pstavení, nicméně d buducna lze čekávat, že služby budu přispívat k tvrbě HDP větším pdílem, pdbně jak v statních státech EU. U zaměstnansti je tent trend již patrný. Graf 6 Prvnání průměrné změny pdílu zpracvatelskéh průmyslu a služeb na celkvé zaměstnansti v letech 2000-2014 Zdrj: Wrldbank, vlastní výpčty Přímé zahraniční investice Vzhledem k charakteru české eknmiky je pr ni důležitý příliv/dliv zahraničníh kapitálu. Odkud a v jaké míře d ČR plyne zahraniční kapitál, je mžné sledvat prstřednictvím vývje a struktury přímých zahraničních investic. Vývj PZI a strukturu pdle hlavních zdrjvých zemí ilustrují následující grafy a tabulka. Příliv PZI byl pdpřen zejména prbíhající transfrmací české eknmiky, vládní plitiku mtivující k PZI, ale i vstupem ČR d EU. Strana 9/211

Graf 7: Vývj přílivu PZI pdle sektrů eknmiky, 2000 2013 Zdrj: ČNB (Statistika PZI), ČSÚ Nárdní účty Graf 8 Vývj struktury přílivu PZI dle typu kapitálu v letech 2005-2014 Zdrj: ČNB (Statistika PZI) Tab. 3 Stav PZI dle hlavních zdrjvých zemí k 31. 12. 2013 (mil. Kč) Základní Reinvestvaný kapitál zisk Ostatní kapitál Celkem Pdíl v % Nizzemí 339874 339226 84760 763859 28.62 Rakusk 136742 198952 38076 373770 14.01 Německ 185676 182463-67080 301059 11.28 Lucembursk 91073 12654 58433 162160 6.08 Francie 78397 83657-9726 152328 5.71 Švýcarsk 46652 65590 20433 132675 4.97 Belgie 37725 72909-977 109657 4.11 Spjené státy americké 34383 47988 17232 99603 3.73 Kypr 59593 30343 4536 94472 3.54 Slvensk 58508 20068 10704 89280 3.35 Španělsk 58140 10755 3539 72433 2.71 Velká Británie 42996 13167 15276 71439 2.68 Svět 1338371 1120867 209500 2668741 100 Zdrj: ČNB (Statistika PZI) Strana 10/211

Vývj a struktura PZI samzřejmě závisí na kvalitě prstředí pr pdnikání. Pdstatná je i neustále rstucí nabídka levných základních výrbních faktrů na světvých trzích, ČR je tak vystavena stále větší knkurenci ze strany rzvíjejících se zemí. Graf 9 Hlavní bariéry pr pdnikání v ČR pdle Glbal Cmpetitiveness Reprt 2014 Zdrj: WEF - Glbal Cmpetitiveness Reprt 2015-2016 Analýza výdajů na VaVaI Celkvé výdaje na VaVaI v ČR (grss dmestic expenditure n R&D, dále jen GERD ) v rce 2014 překrčily 85 mld. Kč (brázek 1). Pr ČR platí, že přibližně plvina GERD je kryta veřejnými zdrji, druhu plvinu představují zdrje pdnikatelské. Veřejné zahraniční výdaje se bjevují ve větší míře v rce 2010 a jejich význam mezirčně rste. Pkud jde trend GERD, je v psledních 10 letech patrný dluhdbý růst, přičemž největší intenzity byl dsažen v letech 2010 2012. K výraznému mezirčnímu nárůstu dšl také v rce 2014, knkrétně 7,3 mld. Kč (7,6 %). Nárůst byl zapříčiněn zejména růstem pdnikatelských zdrjů (5,4 mld. Kč, 14,4 %), veřejné zahraniční i tuzemské veřejné zdrje rstly méně intenzivně (0,7 a 1,0 mld. Kč, 5,4 a 3,7 %). V pměru k hrubému dmácímu prduktu dšl u GERD v rce 2014 pprvé v histrii k dsažení hdnty 2 %. Jedná se značný nárůst ve srvnání s předchzím rkem (1,91 %), intenzita růstu z let 2010 2012 navazujících na glbální eknmicku krizi, kdy dcházel k nárůstu 0,2 % HDP rčně, však nebyla plně bnvena. Strana 11/211

% HDP mil. Kč % HDP Obr. 1 Celkvé výdaje na VaVaI (GERD) v ČR v letech 2005 2014 pdle zdrjů financvání (v běžných cenách) Zdrj dat: ČSÚ 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 veřejné z ČR veřejné zahraniční pdnikatelské statní % HDP Vývj jedntlivých slžek GERD pdle zdrjů jejich financvání v čase je lépe patrný z brázku 2. Veřejné dmácí zdrje vykazvaly rstucí trend d rku 2002, kdy nabyl účinnsti zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací. V psledních třech letech je však patrná stagnace na hdntách klem 0,7 % HDP. Pdnikatelské zdrje p pčátečním mírném růstu d rku 2007 pklesly na lkální minimum v rce 2009, pravděpdbně v reakci na glbální eknmicku krizi. Od rku 2010 je však patrný mezirční nárůst přibližně 0,1 prcentníh bdu rčně. Tent příznivý trend je však způsben především nárůstem pdnikatelských zdrjů ve firmách pd zahraniční kntrlu (brázek 3), kde byla intenzita růstu v psledních pěti letech výrazně větší ve srvnání s nárdními pdniky. V bdbí psledních pěti let jsu velmi významným zdrjem prstředků na VaVaI zahraniční veřejné finance, zejména ze strukturálních fndů EU. Z brázku 2 je patrný jejich prudký nárůst mezi rky 2010, 2011 a 2012 až na hdntu 0,30 % HDP, na které setrvaly i v letech 2013 a 2014. ČR si ve strategii Evrpa 2020 vytyčila cíl každrční investice veřejných prstředků d VaVaI na úrvni 1 % HDP. Tent cíl je však v sučasnsti plněn puze díky zahraničním veřejným prstředkům (zejména ze SF EU), které tvří v sučasnsti 0,3 % HDP. Výdaje pcházející z veřejných rzpčtů (státní rzpčet, rzpčty územních samsprávných celků) tvří v sučasnsti puze necelých 0,7 % HDP. Prt je třeba připravit systém VaVaI, tj. zejména nastavit nárdní veřejné zdrje, na bdbí p rce 2020 (resp. 2023), kdy finanční prstředky z ESIF nebudu k dispzici, případně budu velmi mezeny. Obr. 2 Zdrje financvání celkvých výdajů VaV (GERD) v běžných cenách vyjádřené jak % HDP 1.20 1.00 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 R² = 0.9552 0.80 0.60 0.40 R² = 0.8378 R² = 0.932 0.20 0.00 veřejné z ČR pdnikatelské zahraniční veřejné Zdrj dat: ČSÚ Strana 12/211

Obr. 3 Dynamika výdajů na VaV v pdnikatelském sektru dle vlastnictví pdniků Zdrj dat: ČSÚ Mezinárdní srvnání GERD v relativním vyjádření jak prcent HDP a jejich intenzity růstu / pklesu v čase je uveden v brázku 4 (pr srvnání jsu k dispzici údaje za rk 2013). Lze knstatvat, že ČR s hdntu blížící se 2 % představuje evrpský průměr. Ve skupině srvnatelné s ČR se nacházejí rvněž státy se silnu eknmiku, jak je Nizzemsk a Francie. ČR dknce předčila Velku Británii, Nrsk či Irsk. Státy, jak je Plsk, Slvensk, Řeck, ale také Španělsk, Prtugalsk a Itálie, za ČR výrazně zastávají. Mezi evrpské státy, které pdprují VaVaI výrazně více než ČR (klem 3 % HDP), patří Německ, Švýcarsk, Rakusk, Dánsk, Finsk a Švédsk. Pdbně vysku úrveň pdpry vykazují také USA, ještě vyšší pak Japnsk (3,6 %). Pkud jde trend celkvé pdpry VaVaI v zahraničí, u většiny států silně pdprujících VaVaI (s výjimku Švédska) je rstucí. Intenzita růstu v ČR je výrazně nad průměrem EU, ČR v tmt aspektu výrazně předčí např. Francii a Finsk, cž dává naději na dsažení jejich úrvně v dluhdbém časvém hrizntu. Je však třeba mít na paměti, že v ČR tvří přibližně 0,3 % HDP zahraniční veřejné zdrje, mezi nimiž dminují prstředky SF EU, jejichž přísun pravděpdbně výrazně pklesne p rce 2023. Strana 13/211

Obr. 4 Celkvé výdaje na VaVaI (GERD) v letech 2000 2013 v zemích EU a OECD 0.14 EST 0.12 0.10 SVN PRT 0.08 AUT DNK IRL 0.06 CZE CHE ESP 0.04 DEU HUN JPN BEL FIN POL ITA USA 0.02 0.0 0.5 GRC 1.0 1.5 2.0FRA 2.5 3.0 3.5 4.0 NOR 0.00 NLD GBR 2 1.5 CZE R² = 0.9512 1 1999 2004 2009 2014-0.02-0.04-0.06 Zdrj dat: OECD Main Science and Technlgy Indicatrs Hrizntální sa: hdnta GERD v rce 2013 jak % HDP Vertikální sa: intenzita růstu / pklesu v bdbí let 2000-2013 vyjádřená jak směrnice regresní přímky (kladná hdnta značí rstucí trend, záprná hdnta klesající) Průsečík s značí tereticku pzici EU 28. Výřez vlev dle demnstruje průběh v jedntlivých letech v ČR. SWE Strana 14/211

1.2 Odvětvvá charakteristika eknmiky ČR a phled na vybraná dvětví pr eknmický rámec ČR Významná dvětví nárdníh hspdářství představují prstředí, ve kterých se vědecké pznatky jejich využitím zhdncují v eknmické a celsplečenské přínsy. Významnst dvětví pr česku eknmiku lze identifikvat na základě různých parametrů (například pdíl dvětví na HPH, zaměstnansti, exprtu apd.). Odvětví s relativně vyskými výdaji na VaVaI mají dbrý předpklad pr efektivní využití prstředků pr výzkum a vývj ve splupráci s veřejnými výzkumnými subjekty za využití mderních výzkumných infrastruktur, k jejichž vybudvání přispěly prstředky ESIF. V minulsti byly Sekcí VVI zřízeny sektrvé platfrmy k zahájení dialgu mezi veřejnu a pdnikatelsku sféru. Sektrvé platfrmy byly transfrmvány v Pracvní skupiny za účelem pskytvání vstupů d rzhdvacích prcesů vážících se na činnst Rady vlády pr knkurenceschpnst a hspdářský růst (RVKHR) a RVVI. Zárveň byly persnálně prpjeny s Nárdními invačními platfrmami, které existují v rámci RIS3 strategie. Jedním z výstupů byl seznam výzkumných témat, který byl uveřejněn v NP VaVaI 2016 2020. Nyní jsu výzkumná témata dplňvána v rámci prbíhajícíh entrepreneurial discvery prcesu (EDP) na jednání Nárdních invačních platfrem. Kntinuálně dchází ke zpřesňvání relevantních brů, nebť knkrétní frma a míra vertikalizace 2 typvých perací 3 je předmětem prjednání v invačních platfrmách a následnéh schválení ze strany Řídicíh výbru S3 na nárdní úrvni. V Tab. 4 a 5 jsu pdle klasifikace CZ-NACE ve členění na 2 místa prezentvány vybrané parametry, které by měly reflektvat významnst danéh dvětví (ddílu NACE) na nárdní úrvni. Na základě údajů pskytnutých MPO jsu pdrbně charakterizvána vybraná relevantní dvětví, a t z hlediska vývje efektivnsti, zahraničníh bchdu, zaměstnansti, prduktivity práce, ddavatelskdběratelských vztahů, reginálníh rzlžení prdukce a zaměstnansti a také pdle velikstní struktury pdniků. Dále jsu u těcht dvětví prezentvány ukazatele v členění na 3 místa (třídy CZ- NACE), cž dkresluje skladbu jedntlivých vybraných ddílů. Vedle dvětví identifikvaných jak blasti specializace na nárdní úrvni by měla být věnvána pzrnst i dalším dvětvím identifikvaným z reginální úrvně jak významné pr inteligentní specializaci, všem z phledu celstátníh nedsahují takvéh významu. Některá dvětví nemusí na nárdní úrvni vykazvat ve srvnání s statními ddíly významných hdnt u zvlených indikátrů, přest mhu být zcela zásadní pr daný regin. S implementací vertikálních intervencí z reginální, resp. krajské úrvně, se v rámci RIS3 strategie nepčítá. Pčítá se ale s existencí mechanismů, jimiž budu ptřeby definvané z reginální úrvně přenášeny d návrhu intervencí na nárdní úrvni. 2 Vertikalizací se myslí pstupná priritizace, tedy zúžení intervencí na témata definvaná v jedntlivých priritách inteligentní specializace na rzdíl d hrizntálních intervencí, které budu pdprvat danu aktivitu bez tematickéh mezení. 3 Viz více vládu schválená verze RIS3 z prsince 2014. Strana 15/211

Tab. 4 Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti zemědělství a průmyslu (Sekce A-F) CZ - NACE HPH avg 2010-2014 Pdíl na HPH avg 2010-2014 Pčet zaměstnanců avg 2010-2014 Pdíl na celkvé zaměstnansti avg 2010-2014 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru avg 2010-2014 Pdíl výzkumníků na zaměstnansti v dvětví Pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků 2012 2012 Pdíl na zaměstnansti ISCO 2-3 avg 2011-12 Pdíl na exprtu ČR avg 2010-2012 Dvz pr vývz mil. Kč % FTE % % % % % % % 01 Rstlinná a živčišná výrba, myslivst a suvisející činnsti 61 636.80 1.68% 98176.2 2.32% 0.31% 0.87% 2.04% 35.88% 02 Lesnictví a těžba dřeva 26 971.80 0.73% 15424.8 0.36% 0.02% Méně než 0,1 % 0.29% 0.36% 0.65% 20.15% 03 Ryblv a akvakultura 599.60 0.02% 1237 0.03% 0.01% 0.03% 0.08% 32.14% 05 Těžba a úprava černéh a hnědéh uhlí 27 385.20 0.75% 22225.2 0.52% 0.28% 0.91% 21.16% 06 Těžba rpy a zemníh plynu 3 551.40 0.10% 431 0.01% 0.05% 10.10% 07 Těžba a úprava rud 1 290.20 0.04% 2804 0.07% 0.07% Méně než 0,1 % 0.06% 0.03% 27.58% 08 Ostatní těžba a dbývání 5 710.80 0.16% 5988.4 0.14% 0.03% 0.14% 27.76% 09 Pdpůrné činnsti při těžbě 2 031.60 0.06% 2340.6 0.06% 0.01% 18.03% 10 Výrba ptravinářských výrbků 53 837.60 1.47% 99414.8 2.35% 0.79% 0.68% 1.63% 37.35% 11 Výrba nápjů 24 992.20 0.68% 14809 0.35% 0.02% 0.10% 0.81% 0.34% 0.32% 28.42% 12 Výrba tabákvých výrbků 4 480.80 0.12% 1140.8 0.03% 0.00% 0.31% 28.42% 13 Výrba textilií 13 153.20 0.36% 24929.8 0.59% 0.61% 0.28% 1.86% 42.56% 14 Výrba děvů 6 968.00 0.19% 18993.4 0.45% 0.16% 0.11% 0.42% 0.15% 0.92% 36.21% 15 Výrba usní a suvisejících výrbků 2 183.20 0.06% 6216.2 0.15% 0.04% 0.03% 0.48% 52.16% 16 Zpracvání dřeva, výrba dřevěných, krkvých, 22 087.60 0.60% 39323.4 0.93% 0.05% 0.35% 0.66% 30.20% prutěných a slaměných výrbků, 0.05% 0.23% krmě nábytku 17 Výrba papíru a výrbků z papíru 14 518.20 0.40% 19288.8 0.46% 0.05% 0.26% 1.49% 41.61% 18 Tisk a rzmnžvání nahraných nsičů 13 479.40 0.37% 20688.8 0.49% 0.04% zahrnut u NACE 32 0.47% 32.47% 19 Výrba kksu a rafinvaných 2 767.00 0.08% 2401.4 0.06% 0.19% 1.03% 83.01% rpných prduktů 2.73% 1.56% 3.02% 20 Výrba chemických látek a 30 919.40 0.84% 28723.2 0.68% 0.63% 4.36% 49.23% chemických přípravků 21 Výrba základních farmaceutických výrbků 16 261.20 0.44% 9738 0.23% 2.80% 1.71% 1.45% 0.45% 1.15% 27.84% a farmaceutických přípravků 22 Výrba pryžvých a plastvých výrbků 67 840.80 1.85% 82051.6 1.94% 2.04% 0.38% 2.00% 1.02% 3.29% 49.04% 23 Výrba statních nekvvých minerálních výrbků 42 833.60 1.17% 52594.2 1.24% 1.25% 0.36% 1.30% 0.69% 2.10% 33.02% 24 Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů; slévárenství 31 401.60 0.85% 45918.8 1.08% 0.72% 0.23% 0.71% 1.00% 4.59% 58.04% 25 Výrba kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků, krmě 97 663.00 2.66% 151161.2 3.57% 2.33% 0.14% 1.65% 1.90% 5.28% 40.39% strjů a zařízení 26 Výrba pčítačů, elektrnických a ptických 53 353.20 1.45% 42745 1.01% 3.59% 2.02% 5.31% 1.27% 15.88% 70.26% přístrjů a zařízení 27 Výrba elektrických zařízení 70 368.40 1.92% 90409.6 2.13% 5.08% 0.95% 6.00% 1.03% 11.23% 50.86% 28 Výrba strjů a zařízení j. n. 89 877.20 2.45% 123218.4 2.91% 9.10% 1.00% 9.10% 2.05% 11.33% 41.74% 29 Výrba mtrvých vzidel (krmě mtcyklů), přívěsů a 163 572.80 4.45% 153848.8 3.63% 12.73% 1.36% 13.46% 2.54% 17.10% 54.78% návěsů 30 Výrba statních dpravních prstředků a zařízení 19 262.00 0.52% 21582 0.51% 4.55% 2.44% 3.30% 0.35% 0.95% 47.52% 31 Výrba nábytku 12 721.60 0.35% 26647.2 0.63% 0.13% zahrnut v sučtu NACE 16-17 0.23% 1.65% 35.30% 32 Ostatní zpracvatelský průmysl 20 081.20 0.55% 34508.2 0.81% 0.94% 1.27% 7.80% 0.47% 5.59% 40.13% 33 Opravy a instalace strjů a zařízení 35 Výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu 36 Shrmažďvání, úprava a rzvd vdy 37 Činnsti suvisející s dpadními vdami 38 Shrmažďvání, sběr a dstraňvání dpadů, úprava dpadů k dalšímu využití 39 Sanace a jiné činnsti suvisející s dpady 331 zahrnut u NACE 38; 39 058.60 1.06% 45821.6 1.08% 6.41% 0.62% 27.83% 331 u NACE 32 146 964.40 4.00% 30638.6 0.72% 0.13% 1.50% 1.85% 34.65% 16 451.40 0.45% 18280 0.43% 0.01% 0.33% 17.65% 1 206.00 0.03% 1402.6 0.03% 0.15% 0.34% 0.09% 23 743.80 0.65% 34722.2 0.82% 0.13% 1.11% 0.26% 423.80 0.01% 583 0.01% 0.05% 41 Výstavba budv 66 697.60 1.82% 103641.4 2.45% 0.16% 2.14% 22.82% 42 Inženýrské stavitelství 46 463.80 1.26% 63375.4 1.50% 0.89% 0.05% 1.61% 0.98% 25.81% 43 Specializvané stavební činnsti 108 917.40 2.96% 126285.4 2.98% 0.18% 1.51% 24.77% Zdrj: ČSÚ, MPO Pznámka: Parametr Dvz pr vývz vypvídá intenzitě zapjení firem na území ČR d glbálních hdntvých řetězců (pčítače, mtrvá vzidla), závislsti prdukce na survinvých a energetických zdrjích (rafinerie, hutě), ppřípadě kmbinaci bu vlivů. Zdrjem dat jsu Input-Output tabulky, které umžňují dvz a vývz přiřadit jedntlivým dvětvím. Jedná se hdnty dvzu a vývzu, bez hledu na kmditní a teritriální členění. Tím se liší d běžně užívaných dat zahraničním bchdě, která jsu členěna kmditně, a i když mají jedntlivé ddíly, či skupiny pdle CZ- CPA stejné názvy s ddíly a skupinami pdle CZ-NACE, bsahvě jsu rzdílné. Pdniky jsu zařazeny d CZ-NACE pdle převažující činnsti, cž nevylučuje, že vyváží i prdukci, kteru nemají jak svu hlavní činnst. Data vývzu kmdit pdle CZ-CPA mají dst blízký vztah k datům činnstech pdniků pdle CZ-NACE. Avšak data dvzu se pdstatně liší, nebť dvážené kmdity směřují převážně d jiných dvětví, než která je vyrábějí, velká část jde d bchdu. 2014 30.15% Strana 16/211

Tab. 5 Přehled vybraných ukazatelů pdle dvětví v blasti služeb (Sekce G-U) CZ - NACE 45 Velkbchd, malbchd a pravy mtrvých vzidel 46 Velkbchd, krmě mtrvých vzidel 47 Malbchd, krmě mtrvých vzidel HPH avg 2010-2014 Pdíl na HPH avg 2010-2014 Pčet zaměstnanců avg 2010-2014 Pdíl na celkvé zaměstnansti avg 2010-2014 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru avg 2010-2014 Pdíl výzkumníků na zaměstnansti v dvětví Pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků 2012 2012 Pdíl na zaměstnansti ISCO 2-3 avg 2011-12 Pdíl na exprtu ČR avg 2010-2012 Dvz pr vývz mil. Kč % FTE % % % % % % % 44 887.20 1.22% 68944.4 1.63% 1.02% 33.15% 190 772.60 5.19% 237488.8 5.61% 2.39% 0.05% 2.64% 3.91% 145 917.80 3.97% 277391.6 6.55% 3.31% 49 Pzemní a ptrubní dprava 112 512.40 3.06% 168983.2 3.99% 0.01% 0.78% 23.99% 50 Vdní dprava 238.20 0.01% 695.2 0.02% 0.07% 25.13% 51 Letecká dprava 4 196.00 0.11% 3018.4 0.07% Méně než 0,1 % 0.08% 0.18% 32.60% 52 Skladvání a vedlejší činnsti v dpravě 81 966.40 2.23% 62937.4 1.49% 0.03% 0.33% 20.81% 53 Pštvní a kurýrní činnsti 16 006.60 0.44% 40267.8 0.95% 0.14% 14.49% 55 Ubytvání 19 677.60 0.54% 36643 0.87% 0.23% 20.27% 56 Stravvání a phstinství 53 182.00 1.45% 122495.8 2.89% 0.36% 22.52% 58 Vydavatelské činnsti 15 928.40 0.43% 14864.8 0.35% 0.97% 26.96% 59 Činnsti v blasti filmů, videzáznamů a televizních prgramů, přizvání zvukvých nahrávek a hudební vydavatelské činnsti 7 908.00 0.22% 2846.4 0.07% 0.62% 0.32% 27.93% 60 Tvrba prgramů a vysílání 11 941.40 0.33% 6022.4 0.14% 0.29% 19.47% 61 Telekmunikační činnsti 62 763.20 1.71% 19784.2 0.47% 1.50% 1.28% 16.56% 62 Činnsti v blasti infrmačních technlgií 73 724.40 2.01% 56133.4 1.33% 9.30% 2.02% 12.79% 3.34% 15.61% 63 Infrmační činnsti 14 047.20 0.38% 10203 0.24% 3.01% 0.49% 17.84% 64 Finanční zprstředkvání, krmě pjišťvnictví a penzijníh financvání 65 Pjištění, zajištění a penzijní financvání, krmě pvinnéh sciálníh zabezpečení 127 920.20 3.48% 49020 1.16% 3.15% 10.60% 1.59% 0.12% 0.73% 27 342.60 0.74% 14438.4 0.34% 1.40% 20.09% 66 Ostatní finanční činnsti 12 850.20 0.35% 10247.6 0.24% 1.69% 15.61% 68 Činnsti v blasti nemvitstí 320 482.40 8.72% 64807.2 1.53% 0.59% zahrnut v 77-82 1.55% 14.90% 69 Právní a účetnické činnsti 41 002.80 1.12% 41364.2 0.98% 0.12% 2.82% 12.97% 70 Činnsti vedení pdniků; zahrnut v 73-75 23 857.20 0.65% 21264 0.50% 0.38% pradenství v blasti řízení 0.30% 21.80% 71 Architektnické a inženýrské činnsti; technické zkušky a 53 107.60 1.45% 58389.4 1.38% 4.98% 1.06% 5.40% 2.81% 20.57% analýzy 72 Výzkum a vývj 21 645.60 0.59% 22609.6 0.53% 14.92% 10.81% 15.26% 0.90% 13.61% 73 Reklama a průzkum trhu 19 762.00 0.54% 21142.2 0.50% 0.09% 1.24% 25.97% 74 Ostatní prfesní, vědecké a technické činnsti 19 280.20 0.52% 19470.2 0.46% 0.21% Méně než 0,1 % 0.80% 1.09% 22.89% 75 Veterinární činnsti 1 694.40 0.05% 1706.2 0.04% 0.31% 40.56% 77 Činnsti v blasti prnájmu a perativníh leasingu 15 744.20 0.43% 7455.6 0.18% 0.17% 18.55% 78 Činnsti suvisející se zaměstnáním 2 801.60 0.08% 4051.6 0.10% 0.17% 30.03% 79 Činnsti cestvních agentur, kanceláří a jiné rezervační a 5 520.20 0.15% 9586.2 0.23% 0.09% 40.33% suvisející činnsti 0.15% Méně než 0,1 % 0.49% 80 Bezpečnstní a pátrací činnsti 10 584.20 0.29% 46300.6 1.09% 0.19% 11.63% 81 Činnsti suvisející se stavbami a úpravu krajiny 14 448.60 0.39% 36598.6 0.86% 0.19% 17.28% 82 Administrativní, kancelářské a jiné pdpůrné činnsti pr pdnikání 14 298.60 0.39% 22672.2 0.54% 0.29% 21.43% 84 Veřejná správa a brana; 237 472.40 6.46% 288586.2 6.81% pvinné sciální zabezpečení 0.17% 8.45% 9.68% 85 Vzdělávání 158 381.40 4.31% 279245.4 6.59% 14.19% 7.87% 86 Zdravtní péče 129 159.60 3.52% 218229.2 5.15% 1.36% 11.26% 22.36% 87 Pbytvé služby sciální péče 18 099.80 0.49% 48885.6 1.15% 1.45% 11.61% 88 Ambulantní neb terénní sciální služby 90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnsti 91 Činnsti knihven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 92 Činnsti heren, kasin a sázkvých kanceláří 93 Sprtvní, zábavní a rekreační činnsti 94 Činnsti rganizací sdružujících sby za účelem prsazvání splečných zájmů 95 Opravy pčítačů a výrbků pr sbní ptřebu a převážně pr dmácnst 96 Pskytvání statních sbních služeb 97 Činnsti dmácnstí jak zaměstnavatelů dmácíh persnálu 98 Činnsti dmácnstí prdukujících blíže neurčené výrbky a služby pr vlastní ptřebu 99 Činnsti exteritriálních rganizací a rgánů Zdrj: ČSÚ, MPO 6 319.60 0.17% 16666 0.39% 0.74% 11.26% 7 192.00 0.20% 10794.2 0.25% 1.15% 15.41% 7 912.60 0.22% 16517.8 0.39% 0.36% 14.55% 0.13% 11 361.20 0.31% 10052.4 0.24% 0.07% 21.79% 11 015.40 0.30% 18062 0.43% 0.66% 22.10% 12 169.00 0.33% 28761.6 0.68% 0.61% 18.73% 9 331.20 0.25% 9878 0.23% 0.16% 18.50% 20 728.80 0.56% 13473.6 0.32% 0.13% 0.13% 2 842.60 0.08% 12331 0.29% 0.00% : : : : : : : : : : : 2014 11.61% 19.11% Strana 17/211

1.2.1 Identifikace dvětví v rámci EDP relevantních pr RIS3 strategii Subkapitla 1.2 charakterizuje nárdní hspdářství v ČR pmcí deseti klíčvých scieknmických indikátrů (HPH, pdíl dvětví na HPH, pčet zaměstnanců, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti, pdíl dvětví na výdajích na VaV v pdnikatelském sektru, pdíl výzkumníků celkvé zaměstnansti v dvětví, pdíl dvětví na celkvé zaměstnansti výzkumníků, pdíl specialistů a technických prfesí na zaměstnansti, pdíl na exprtu, dvz pr vývz). Pčáteční seznam dvětví s vyským ptenciálem rzvje VaVaI a z něh vyplývající pdpra knkurenceschpnsti firem na českém i zahraničním trhu, byl vytvřen na základě výše pdílu výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (dříve sektrvé skupiny, ze kterých vzešla půvdní VaV témata). Seznam byl dále rzšířen na základě specifikace sektrvéh členění půvdních / aktualizvaných NIP a v rámci EDP dplněn identifikvané dvětví, která mají vyský ptenciál ve VaVaI. 1.2.2 Vybraná relevantní dvětví Členvé Nárdních invačních platfrem v průběhu EDP verifikvali pčáteční seznam a rzšířili h dvětví s vyským ptenciálem ve VaVaI a sučasně relevantní pr Nárdní RIS3 strategii. Pznámka: Vysvětlivky pr změnu vybraných ukazatelů z Eurstatu mezi lety 2010 a 2013 jsu uvedeny v následující legendě: Vysvětlivky změna v % > 15% > 5% & < 15% > -5% & < 5% > -15% & < -5% < -15% Analýza vybraných relevantních dvětví je bsahem kapitl 1.2.2.1 1.2.2.14. 1.2.2.1 CZ-NACE 20.1: Výrba základních chemických látek, hnjiv a dusíkatých slučenin, plastů a syntetickéh kaučuku Charakteristika skupiny Skupina 20.1 tvří dminantní pdíl ddílu 20, kde na tržbách zaujímá přes 80 % a prdukce základních chemických, gumárenských a plastikářských materiálů je sustředěna ve velkých pdnicích. Obrat skupiny 20.1 překnal v rce 2014 úrveň rku 2008 34 %. Pdíl skupiny na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl skupiny 20.1 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu se zvýšil z 2,49 % v rce 2008 na 2,73 % v rce 2014, při jeh klísání v průběhu tht bdbí, cž byl nejen v důsledku vývje skupiny, ale také vývje statních dvětví zpracvatelskéh průmyslu. Vývj efektivnsti Ve vývji efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dšl u skupiny 20.1 ve sledvaném bdbí ke zlepšení z 2,67 % v rce 2008 na 6,56 % v rce 2014. Vývj nebyl rvnměrný, nejvyšší hdnty tht ukazatele byl dsažen v rce 2010, kdy činil pdíl 7,86 %. Zahraniční bchd Strana 18/211

Vývz kmdit skupiny 20.1 zaznamenal vyské mezirční temp růstu, zejména v bdbí nástupu recese. V rce 2013 se mezirční temp růstu zpmalil na 1 %, v rce 2014 dsáhl mezirční růst téměř 12 %. Zaměstnanst Zaměstnanst ve skupině 20.1 měla d rku 2013 mírně sestupnu tendenci, v rce 2014 začala růst, přest však ve srvnání s rkem 2008 byla 8,9 % níže. Prduktivita práce Prduktivita práce skupiny 20.1 se za sledvané bdbí zvýšila 45 %. Ddavatelsk-dběratelské vztahy skupiny 20.1 vůči nárdnímu hspdářství Na vstupech d skupiny má největší pdíl vlastní skupina 20.1 (36 %), následvaná skupinu 19.2 - Rafinvané rpné prdukty (10,6 %) a dále skupinu 20.5 Ostatní chemické výrbky (6,7 %). Na výstupech ze skupiny se pdílí vývz téměř 36 %, dmácnsti necelým 1 % a téměř 64 % směřuje d navazujících činnstí pr mezisptřebu. Z th nejvíce (26 %) d vlastní skupiny 20.1, dále d skupiny 22.2 Plastvé výrbky (24,6 %) a třetím největším příjemcem je skupina 22.1 Pryžvé výrbky (18 %). Reginální rzlžení prdukce Prdukce tét skupiny je kncentrvána v Ústeckém kraji, kde zaujímá 60 % na bratu, 40 % na přidané hdntě a 21 % na zaměstnansti. Na druhém místě je t z hlediska bratu a zaměstnansti Středčeský kraj (18 %, resp. 17 %), z hlediska přidané hdnty je na druhém místě Praha (14 %). Na třetím místě z hlediska výše bratu je Zlínský kraj (6,4 %), z hlediska výše přidané hdnty je na třetím místě Středčeský kraj (13,5 %) a z hlediska výše zaměstnansti se umístil na třetím místě Pardubický kraj (13 %). Reginální rzlžení zaměstnansti Zdrj: ČSÚ, rk 2015 Strana 19/211

Velikstní struktura pdniků Pčet subjektů ve skupině 20.1 průběžně mírně narůstal z 931 jedntek v rce 2008 na 1 132 jedntek v rce 2015. Malé subjekty (0-49 zam.) se v rce 2015 na bratu skupiny pdílely 11,5 % s rstucí tendencí ve sledvaném bdbí, střední pdniky (50-249 zam.) tvřily 16,4 % bratu s rstucí tendencí a velké pdniky (více než 250 zam.) měly 72,1 % s klesajícím trendem. Z celkvéh pčtu 1 132 firem byl 33 pd zahraniční kntrlu. Ty se pdílely na bratu skupiny 80 % a na přidané hdntě 73 %. CZ-NACE 20.1 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pdíl PH na ZP 2,49 2,13 2,95 2,89 2,75 2,26 2,73 Temp růstu prdukce (mezirčně %) -22,8 31,13 20,15 4,49-3,91 9,71 EBIT marže (%) 2,67 1,19 7,86 5,21 5,48 3,66 6,56 EBITDA marže (%) 7,61 7,72 12,72 9,2 8,83 6,97 9,55 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 23,2 31,46 16,26 8,41 0,96 11,66 Pdíl Zaměstnanci na ZP 1,3 1,37 1,35 1,32 1,32 1,32 1,35 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) -19,81 58,11 3,71-2,33-14,56 32,24 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) Pramen: ČSÚ Graf 10 Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 20 Zdrj: Eurstat, rk 2013 Strana 20/211

Tab. 6 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACE 20 Ukazatel 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Jedntky C20 100% 100% 100% 100% 100% 100% : Relative change 2013/2010 C201 65.6% 64.1% 70.8% 68.7% 68.9% 62.7% : -11.4% C202 : : 2.2% 2.2% 1.9% 1.8% : -18.2% C203 Přidaná hdnta 6.7% 7.9% 6.1% 6.7% 6.9% 7.8% : % 27.3% C204 11.7% 11.8% 10.3% 10.3% 9.4% 11.7% : 13.9% C205 11.8% 11.6% 9.0% 10.5% 11.0% 13.2% : 47.7% C206 : : 1.7% 1.8% 2.0% 2.8% : 65.5% C20 1 500 1 559 1 742 1 786 1 837 1 765 1 721 1.3% C201 904 962 1 050 1 094 1 176 1 118 1 089 6.5% C202 : 19 42 44 44 50 42 19.0% C203 Pčet pdniků 96 102 120 112 106 96 86 unit -20.0% C204 210 210 221 212 196 197 182-10.9% C205 263 257 299 311 305 293 311-2.0% C206 : 9 10 13 10 11 11 10.0% C20 30 405 27 729 27 275 27 263 27 366 26 889 : -1.4% C201 15 812 14 600 14 068 13 817 14 006 13 866 : -1.4% C202 : 742 802 831 853 842 : 5.0% C203 Pčet zaměstnanců na FTE 2 728 2 550 2 568 2 585 2 770 2 544 : unit -0.9% C204 4 902 4 598 4 710 4 689 4 273 4 102 : -12.9% C205 5 078 : 4 203 4 446 4 522 4 565 : 8.6% C206 : : 924 895 942 971 : 5.1% C20 35 30 41 43 43 37 : -8.6% C201 44 37 56 57 58 45 : -18.9% C202 : : 31 30 26 22 : -29.6% C203 Prduktivita práce 26 26 27 30 30 31 : mil. Eur 17.2% C204 25 22 24 25 26 29 : 16.8% C205 24 : 24 27 29 29 : 23.8% C206 : : 21 24 27 30 : 41.7% Nte: : nedstupné údaje; Zdrj: Eurstat Strana 21/211

1.2.2.2 CZ-NACE 21: Farmaceutický průmysl Charakteristika dvětví Farmaceutický průmysl patří k high-tech dvětvím, nárčným na vědu a výzkum. Jeh prdukční prtfli je velmi širké a tvří jej riginální léky, které jsu patentvě chráněné, i generické léky, kterým patentvá chrana sknčila. V ČR se rzhdující výrbci zaměřují převážně na generika, zejména z důvdů vyských nákladů. V rámci klasifikace eknmických činnstí je farmaceutická výrba zařazena d ddílu CZ-NACE 21 a dělí se na dvě výrbkvé skupiny: 21.1 Výrba základních farmaceutických výrbků 21.2 Výrba základních farmaceutických přípravků Rzhdující váhu má skupina 21.2, jejíž pdíl na celkvých tržbách ddílu dsahuje téměř 88 %. Jejich bjem v rce 2014 vzrstl prti rku 2008 20 %, zatímc u skupiny 21.1 puze 6 %. Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl ddílu 21 na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu se snížil z 1,37 % v rce 2008 na 1,29 % v rce 2014 a t díky skupině 21.1, kde pdíl za sledvané bdbí klesl z 0,21 % na 0,15 %, kdežt u skupiny 21.2 prakticky stagnval na 1,14 %. Vývj efektivnsti Ve vývji efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dšl ve sledvaném bdbí k pměrně velkým výkyvům. U skupiny 21.1 se tent ukazatel snížil z 27,40 % v rce 2008 na 7,62 % v rce 2014, u skupiny 21.2 byl zhršení mírnější z 25,12 % na 16,34 %. Zahraniční bchd Ve vývji zahraničníh bchdu s kmditami CZ-CPA 21 není patrný žádný krizvý výkyv. Dvz i vývz (jehž hdnty jsu nižší) vykazují trend pzvlnéh růstu, který se znatelněji zrychlil u bu ukazatelů až v rce 2014. Rvněž záprné sald zahraničníh bchdu v tét kmditě nevykazuje žádné výkyvy. Růst zahraničníh bchdu ČR s kmditami CZ-CPA 21 byl způsben nárůstem splečnsti se sídlem v Hstivicích, která je dánská a která v ČR tevřela závd na přebalvání riginálních léčiv, která exprtuje mim ČR, převážně d Dánska a Německa. Cž ptvrzuje i fakt, že v rce 2014 byl nejvyšší vývz kmdity CZ-CPA 21 právě d těcht dvu zemí. Zaměstnanst Z pdílu na zaměstnansti je v rámci ddílu 21 zřejmá převaha skupiny 21.2, kdy v rce 2014 pracval v tét skupině celkem 7 921 sb, ve skupině 21.1 t byl 1 162 sb. Zaměstnanst se v bu skupinách v rce 2014 snížila asi 8 % prti předkrizvému stavu v rce 2008. Prduktivita práce Prduktivita práce se v jedntlivých skupinách vyvíjela prtichůdně. U skupiny 20.2 za sledvané bdbí vzrstla 30 %, zatímc u skupiny 21.1 klesla 8 %. Úrveň prduktivity práce přesahuje průměr zpracvatelskéh průmyslu, avšak u bu skupin se snížila. U skupiny 21.1 byl v rce 2008 přesah více než dvjnásbný (203,6 %) avšak v rce 2014 přesahval průměr zpracvatelskéh průmyslu jen cca jednu třetinu (136,2 %). Ve skupině 21.2 se přesah snížil mírněji, z 161,1 % na 152,8 %. Ddavatelsk-dběratelské vztahy ddílu 21 vůči nárdnímu hspdářství Největší pdíl na vstupech d ddílu 21 tvří ddávky z vlastníh ddílu (21,4 %), dále z větších ddavatelů následují velk- a malbchd - ddíly 46+47 (17,4 %) a chemický průmysl ddíl 20 (7,7 %). Na straně výstupů směřuje 33,5 % na vývz, na knečnu sptřebu vládních institucí pak 21,9 %, sptřebu dmácnstí 12,1 %, na investice necelé 1 % a d mezisptřeby navazujících Strana 22/211

činnstí 36,6 %. Z th nejvíce d zdravtní péče ddíl 86 (62,4 %), dále z větších dběratelů d vlastníh ddílu 21 (13,1 %) a d velk- a malbchdu 46+47 (6,5 %). Reginální rzlžení prdukce Z hlediska reginálníh rzlžení tvrby přidané hdnty (v rce 2015) u ddílu 21 má největší pdíl Mravskslezský kraj (35,4 %), následuje Praha (29,4 %) a dále ještě Jihmravský kraj (21,5 %) a Středčeský kraj (9,2 %). Z phledu zaměstnansti má největší pdíl Jihmravský kraj (37,0 %). Reginální rzlžení zaměstnansti Zdrj: ČSÚ, rk 2015 Velikstní struktura pdniků V ddíle 21 byl v rce 2014 činných 80 pdniků, z th 50 malých (0-49 zam.), 21 středních (50-249 zam.) a 9 velkých (více jak 250 zam.). Na bratu se velké firmy pdílely 78 %, střední 17 % a malé 5 %. Pd zahraniční kntrlu byl 19 pdniků, sukrmých dmácích firem byl 61. Firmy pd zahraniční kntrlu vytvřily 78 % bratu a 77 % přidané hdnty celéh ddílu 21. CZ-NACE 21 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pdíl PH na ZP 1,37 1,52 1,54 1,43 1,36 1,34 1,29 Temp růstu prdukce (mezirčně %) 0,60 10,07-0,03-1,31 2,03 5,74 EBIT marže (%) 20,35 4,67 16,71 9,90 11,70 9,83 11,77 EBITDA marže (%) 25,38 10,13 21,25 14,27 15,95 13,95 15,39 Temp růstu exprtu (mezirčně %) 20,19 0,91 1,40 15,73 44,91 Pdíl Zaměstnanci na ZP 0,82 0,91 0,92 0,89 0,89 0,90 0,85 Temp růstu prduktivity práce (mezirčně %) -0,47 12,19-1,16-1,92 0,34 14,39 Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru (%) 2,5 2,9 2,3 1,8 Pramen: ČSÚ Strana 23/211

Graf 11 Pdíl jedntlivých skupin na CZ-NACE 21 Zdrj: Eurstat, rk 2013 Strana 24/211

Tab. 7 Vývj základních ukazatelů pdle skupin v ddílu CZ-NACENACE 21 Ukazatel 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Jedntky C21 100% 100% 100% 100% 100% 100% : Relative chnage 2010/2013 C211 Přidaná hdnta : 17.6% 17.1% 14.8% 11.3% 13.4% : % -21.5% C212 : 82.4% 82.9% 85.2% 88.7% 86.6% : 4.4% C21 128 137 88 87 88 86 80-2.3% C211 Pčet pdniků : 31 22 22 23 21 17 unit -4.5% C212 : 106 66 65 65 65 63-1.5% C21 9 839 9 735 9 540 9 529 9 453 9 508 : -0.3% C211 Pčet zaměstnanců na FTE : 1 280 1 313 1 323 1 365 1 406 : unit 7.1% C212 : 8 455 8 228 8 206 8 088 8 102 : -1.5% C21 41 39 44 45 43 42 : -5.0% C211 Prduktivita práce : 52 55 48 33 38 : mil. EUR -31.1% C212 : 37 42 44 44 43 : 0.5% Nte: : nedstupné údaje; Zdrj: Eurstat Strana 25/211

1.2.2.3 CZ-NACE 24: Výrba základních kvů, hutní zpracvání kvů, slévárenství Charakteristika dvětví Odvětví je materiálvě a energeticky nárčné, díky zdrjům kksvatelnéh uhlí kncentrvané převážně v jednm reginu. V rámci klasifikace eknmických činnstí se ddíl CZ-NACE 24 člení d následujících skupin: 24.1 Výrba železa, celi, ferslitin a plchých výrbků, tváření výrbků za tepla; 24.2 Výrba litinvých a celvých trub a trubek; 24.3 Jiné hutní zpracvání železa a celi; 24.4 Výrba a hutní zpracvání neželezných kvů; 24.5 Odlévání kvů - slévárenství. Převažující skupinu je 24.1, jejíž tržby tvří 56 % ddílu a zaměstnanst 42 %. Nejmenší pdíl na tržbách a zaměstnansti má skupina 24.3 (7 %, resp. 6 %). U statních skupin je pdíl na ddílu celkem vyrvnaný (11 13 %), na zaměstnansti má vyšší pdíl skupina 24.5 (34 %). Nejlépe si vedla skupina 24.4, jejíž brat jak jediný v ddílu překnal v rce 2014 úrveň rku 2008 a t 54 %. Největší pkles za uvedené bdbí zaznamenala skupina 24.1 (-30 %). Pdíl dvětví na přidané hdntě zpracvatelskéh průmyslu Pdíl přidané hdnty na zpracvatelském průmyslu se za celý ddíl 24 snížil z 6,12 % v rce 2008 na 4,28 % v rce 2014, přitm u největší skupiny 24.1 se snížil z 3,77 % na 1,96 %, zatímc u skupiny 24.2 narstl 0,04 p.b. na 0,65 % a u skupiny 24.4 0,9 p.b. na 0,43 %. Vývj efektivnsti Nejlepších výsledků efektivnsti, měřené pdílem EBIT na výnsech, dsahuje skupina 24.2, kde se hdnta tht ukazatele zvýšila z 6,30 % v rce 2008 na 11,02 % v rce 2014. Druhá nejlepší skupina (pdle dsažené úrvně v rce 2014) byla 24.1 se zlepšením ze 7,83 % na 8,14 % za sledvané bdbí, avšak s velkými mezirčními výkyvy, kdy v letech 2009 a 2012 byly hdnty tht ukazatele záprné. Zahraniční bchd Objemy prdukce celářských výrbků jsu úzce spjaté s tuzemsku a zahraniční pptávku. Ve vývzu i dvzu zaujímá největší pdíl skupina výrbků ddílu CZ-CPA 24.1 (želez, cel) s 39 %, respektive 42 %, následvaná skupinu CZ-CPA 24.4 (neželezné kvy) s 30 %, resp. 39 %. Technická úrveň a kvalita bchdvanéh zbží měřená kilgramvými cenami se u dvzu a vývzu skupin 24.1 až 24.3 výrazně neliší. U skupin 24.4 (neželezné kvy) a 24.5 (slévárenství) vývzní kg ceny výrazně převyšují dvzní kg ceny, cž signalizuje knkurenční úspěšnst těcht kmdit. U neželezných kvů hdnta dvzu dvjnásbně převyšuje hdntu vývzu a v úrvni kg cen se prmítá také struktura bchdvaných kmdit v tét skupině. Ve slévárenství je mírná převaha vývzu nad dvzem. Objem exprtu a imprtu je velmi malý a nedsahuje ani 1 % celkvéh bjemu. Zaměstnanst Zaměstnanst se v ddílu 24 snížila v rce 2014 prti rku 2008 21 % na 43 766 sb. Největší pkles byl ve skupině 24.3 ( 32 %). Z pdílu na zaměstnansti v rámci ddílu 24 převažuje skupina 24.1, kdy v rce 2014 pracval v tét skupině 18 262 sb (s pklesem za sledvané bdbí 20 %), následvaná skupinu 24.5 se 14 124 sbami (se snížením 20 %). Strana 26/211