Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU. závěrečná zpráva listopad 2006
|
|
- Naděžda Ševčíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výzkum investic d VaV v blasti ICT v EU pr předmět SA_417 závěrečná zpráva listpad 2006 Zpracvali: Jiří Hrník (xhrj37@vse.cz) Ondřej Mudrý (xmu01@vse.cz) Jan Penkala (xpenj01@vse.cz) Petra Valentvá (xvalp13@vse.cz)
2 Obsah Obsah... 2 Manažerské shrnutí... 3 Úvd... 4 Rekapitulace zadání... 6 Výchzí data... 7 Ptřebná data... 7 Zdrje dat... 7 Ppis získaných dat a vymezení IS/ICT sektru na jejich základě... 8 Metda zpracvání Úpravy dat Vyřešení nedstatků dat Ukazatele a způsb jejich výpčtu Základní ppisné ukazatele Pměrvé ukazatele Kmparativní ukazatele Ukazatele vývje v čase Vyhdncení Výpčet ukazatelů Rční bjem celkvých investic d VaV IS/ICT Průměrné rční celkvé investice d VaV IS/ICT za sledvané bdbí Celkvé investice v jedntlivých letech za všechny sledvané státy Indexy růstu vztažené k základnímu rku Mezirční indexy růstu Indexy růstu vztažené k základnímu rku a mezirční indexy růstu za celu skupinu EU Pdíl celkvých investic na HDP Pdíl celkvých investic na byvatele Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT Pdíl investic d výzkumu a vývje ICT na celkvých výdajích VaV Pměrvé ukazatele za všechny sledvané státy Žebříčky zemí Shrnutí výsledků Závěr Zdrje infrmací Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 2 ze 35
3 Manažerské shrnutí Předmětem zájmu předkládané studie byly investice d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky, které jsu, bzvláště Evrpsku unií, pvažvány za klíčvý faktr buducí knkurenceschpnsti eknmiky. Cílem práce byl na základě statistické analýzy dat vysledvat nejdůležitější trendy vývje investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky investvané v evrpských zemích v psledních letech. V úvahu byla brána především gegrafická a věcná hlediska. Samzřejmstí ptm byl zahrnutí časvé dimenze. Na základě analýzy dat vznikla krmě výsledků také sada ukazatelů a další metdické prvky, které jsu ptenciálně pužitelné pr pdbně zaměřené analýzy nad jinými daty. Výrazným metdickým prvkem je zvláště vymezení sektru IS/ICT na základě členění NACE (OKEČ). Hlavními ukazateli, které služí pr srvnání zemí Evrpské unie (dle vymezení v zadání), byly následující indikátry: Průměrné rční abslutní výdaje za sledvané bdbí, průměrné rční výdaje jak prcent z HDP za sledvané bdbí a průměrné rční výdaje na byvatele v eurech za sledvané bdbí. Zatímc v abslutních číslech jednznačně vedl v investicích Německ, v číslech vztažených ke dvěma zmíněným veličinám zaujal první míst Finsk. Celkvě pak byl patrný rzdíl mezi staru patnáctku a nvými členy unie, kdy staré členské země zaujímaly přední místa. Z nvých členských zemí si vedly nejlépe Slvinsk, Česká republika a Maďarsk. Pkud jde dynamiku vývje investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky v Evrpě jak celku, je zde patrný růst d rku 2003, následvaný pklesem v rce Tent pkles lze však vysvětlit menším mnžstvím dstupných dat a také masivním rzšířením EU v rce Data z let 2005 a 2006 nebyla v dbě prvedení analýzy dstupná. Pdrbnější infrmaci dynamice vývje pskytují detailně zpracvané indexy. Zajímavým trendem je přesun investiční aktivity d tvrdých výrbních dvětví d dvětví sftware a infrmatických služeb. Tent trend zachycují ukazatele pdílu jedntlivých dvětví na celkvých investicích d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky. Detailnější analýzu pskytují jedntlivé pdkapitly, které jsu bsaženy v kapitle Vyhdncení Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 3 ze 35
4 Úvd Různé eknmické terie se shdují na tm, že investice jsu klíčem k buducímu eknmickému růstu. Zvláštní kategrií jsu investice d výzkumu a vývje, které přinášejí dnes asi nejdůležitější strategicku výhdu invace. Evrpská unie představvaná Evrpsku kmisí si vytyčila strategický cíl přeměnit Evrpu na nejmdernější a nejdynamičtější znalstní eknmiku. K dsažení tht cíle jsu nepchybně ptřeba invace v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií (ICT). A nejen technlgií, ale také v blasti práce s infrmacemi (resp. znalstmi) a v blasti řízení těcht aktiv infrmačníh managementu. Pr ptřeby tét studie bude využit zkratky IS/ICT, zastupující pjem infrmatika, který zahrnuje jak technlgie, tak systémy práce s infrmacemi. Strategicku iniciativu Evrpské kmise v blasti infrmační splečnsti je iniciativa i2010. Základním dkumentem tét iniciativy je sdělení kmise. V úvdu tht dkumentu zaznívají teze typu: Rzdíly hspdářských výsledků mezi průmyslvými zeměmi je z velké části mžné vysvětlit rzsahem investic d infrmačních a kmunikačních technlgií, jejich výzkumu a pužívání a knkurenceschpnstí v blasti infrmační splečnsti a mediálníh průmyslu. Iniciativa (strategický rámec) i2010 zahrnuje následující tři základní pilíře a z nich vyplývající cíle: Vytvření jedntnéh evrpskéh infrmačníh prstru, s cílem sjedntit pravidla pskytvání služeb infrmační splečnsti a vytvřit prstředí příznivé pr vznik a růst nvých digitálních služeb. Knkrétně je první cíl definván takt: Jedntný evrpský infrmační prstr nabízející dstupné a bezpečné širkpásmvé kmunikace, bhatý a rzmanitý bsah a bhaté a rzmanité digitální služby.. Invace a investice d výzkumu v blasti infrmatiky Evrpská kmise vidí v infrmačních technlgiích základní zdrj eknmickéh růstu a prduktivity práce. Pdle zjištění OECD z rku 2002, citvaném v dkumentu i2010, Evrpa zastává v investicích d výzkumu a vývje (VaV) právě v tét blasti prti USA a Japnsku. Sdělení zmiňuje ptřebu zvýšení investic d výzkumu a vývje v blasti IS/ICT za účelem dsažení mezinárdní knkurenceschpnsti. Knkrétně tedy: Výkn na světvé úrvni v blasti výzkumu a invací týkajících se infrmačních a kmunikačních technlgií díky umenšení rzdílů mezi Evrpu a předními knkurenčními účastníky.. Základní aktivitu veducí ke zlepšení pzice Evrpy je psílení rzpčtu v rámci tzv. sedméh rámcvéh prgramu FP7. Rámcvé prgramy jsu již d rku 1984 klíčvým zdrjem financvání výzkumu a vývje z Evrpské unie. FP7 ptm pkrývá rky 2007 až Velikst rzpčtu FP7 je pr všechny rky kl 50 miliard EUR. IS/ICT tvří jednu z devíti strategických blastí rámcvéh prgramu. Druhu významnu aktivitu EU je prgram CIP (Cmpetitiveness and Innvatin Framewrk Prgramme). Prgram je kncipván na také rky a jeh rzpčet tvří cca. 3,5 miliardy EUR. Jednu ze tří sučástí tht rámce je ICT Plicy Supprt Prgramme s rzpčtem kl 700 milinů EUR. Vytvření širce přístupné evrpské infrmační splečnsti s cílem dsažení kvality živta a udržitelnéh rzvje. Dslva je cíl definván takt: Širce přístupná infrmační splečnst, jež zabezpečuje kvalitní veřejné služby a pdpruje kvalitu živta.. V České republice je jedním ze strategických dkumentů v blasti VaV IS/ICT například kncepce Ministerstva infrmatiky (). Tent dkument vychází z dalších strategických dkumentů České republiky v blasti VaV, které mají becnější charakter. Z výše uvedených faktů je zřejmé, že investicím d výzkumu a vývje a blasti infrmatiky přikládá jak administrativa Evrpské unie, tak česká vláda velký význam a spatřuje v nich základní pilíř knkurenceschpnsti eknmiky v glbálním měřítku Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 4 ze 35
5 Tat studie si v suladu se zadáním klade dva základní cíle: Na becné úrvni připravit metdiku analýzy sekundárních statistických dat charakterizujících úrveň investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky. Metdika by měla zhlednit zejména následující aspekty: Krekce a úpravy vstupních dat Chybějící data, neúplná data, předběžná data apd. Vytvření sady ukazatelů pužitelných becně pr hdncení investic d výzkumu a vývje. Na získaných sekundárních datech prvést analýzy dle připravené metdiky, testvat metdiku a její vypvídací schpnsti a uvést základní závěry stavu investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky v Evrpské unii. Analýza by měla zachycvat především: Obrvé hledisk analýza investic d jedntlivých dvětví infrmatiky Časvé hledisk vývj investic v čase Gegrafické hledisk srvnání jedntlivých členských zemí. Pdle uvedených cílů studie je také strukturvána tat závěrečná zpráva. Nejprve jsu ppsána získaná data, na kterých bude metdlgie testvána a laděna. Následuje část charakterizující metdu (metdlgii) zpracvání analýzy. Celá zpráva je ptm zaknčena vyhdncením jedntlivých ukazatelů a shrnutím těcht výsledků v závěru. Krmě těcht stěžejních pasáží zpráva bsahuje některé technické kapitly jak rekapitulaci zadání, seznamy zdrjů infrmací, bsah atd Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 5 ze 35
6 Rekapitulace zadání Pr psuzení jak studie vyhvuje půvdnímu zadání a cílům je vhdné uvést rekapitulaci zadání. Půvdně měl zadání tut pdbu: 1. Investice d výzkumu a vývje IS/ICT v EU v letech Cíl: Vyhtvení analýzy investic d VaV IS/ICT v EU v uvedeném časvém bdbí. EU v tmt kntextu je chápán jak EU25 + Švýcarsk, Nrsk, Island. Analýza by měla mít dvě dimenze gegraficku a věcnu. Gegrafická v jakém státě či NUTS2 byly investice prvedeny. Věcná dimenze jaké byly pririty VaV, jaké bjemy byly investvány, jaké byly výsledky. U pužitých ukazatelů / měřítek zdůvdněte výběr danéh ukazatele a jeh vypvídací schpnst. Výsledkem Vaší práce by měla být analýza, která se bude zabývat základními směry VaV v rámci IS/ICT v EU a srvnáním států/reginu z hlediska investic. Pravděpdbné prblémy, se kterými se budete muset vypřádat: vlba vhdných ukazatelů, neúplná data, předběžná data. Hlubka prvedení: Studie-výzkumná zpráva (pr business sféru). Následuje strukturvané shrnutí jedntlivých bdů zadání a kmentář k jejich naplnění: Časvý rámec : Vzhledem k nedstupnsti dat z rku 2006 byl časvý rámec psunut na Dplňvání hdnt z rku 2006 metdu extraplace časvých řad byl zamítnut z důvdu rizika nízké validity takt získaných ukazatelů. Vzhledem k tmu, že data za rk 2005 jsu značně nekmpletní, je efektivní časvý rámec studie tvřen rky Nicméně p dplnění dat je mžn becnu část studie aplikvat na libvlný časvý rámec. Rámec gegrafickéh rzsahu: Vzhledem k mžnsti získat data za všechny pžadvané státy, není prblém d analýzy zahrnut EU28 = EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk. Dimenze analýzy: Byly ddrženy pžadvané dimenze (věcná a gegrafická) navíc přibyla dimenze časvá, zachycující vývjvé trendy. Dimenze musely být přizpůsbeny mžnstem dat. Nicméně becná metdika umžňuje prvedení analýzy při libvlném nastavení dimenzí. Věcná Pdsektry bru infrmatiky byly definvány dle členění NACE. Byly vybrány skupiny, pr které existvala dstupná data. Výsledky výzkumu data nezachycují, není mžn je zahrnut ani d definvanéh metdickéh rámce. Výsledky výzkumu a vývje je v krátkém bdbí btížné hdntit především s hledem na značné mnžství různých pzitivních externalit. Gegrafická Jedntkami, za které byla data analyzvána, byly určeny jedntlivé státy. Členění na úrvni NUTS2 nebyl mžn vzhledem k charakteru dat zachvat. Časvá časvu jedntku byl zvlen jeden rk. Ppis ukazatelů: Krmě pžadvanéh důvdu výběru ukazatele (cíl ukazatele), byly ještě přidány charakteristiky způsb výpčtu, ptřebná data a rizika. Předpkládané a skutečně vzniklé prblémy: Jsu ppsány včetně jejich řešení v becné části studie. Hlubka prvedení: Odpvídá zadání. Studie se skládá z tét závěrečné zprávy a jejích přílh, samtné analýzy dat a závěrečné prezentace přibližné dbě trvání 10 až 15 minut Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 6 ze 35
7 Výchzí data Kvalita vstupních dat je vedle kvalitní metdiky jedním ze dvu kritických faktrů úspěchu prvedené analýzy. Zadání studie vyžaduje relativně hdně specifická a detailní data, která je velmi btížné získat ze sekundárních zdrjů. Vzhledem k rzpčtu studie nebyl mžn získat ani data kmerční ani prvést jakýkli vlastní primární výzkum. I z tht důvdu je za hlavní přidanu hdntu tét studie pvažvána navržená metdika, zatímc samtná analýza je s hledem na získaná data pněkud mezená. Při tvrbě studie byl nicméně vynalžen značné úsilí k získání dstatečně kvalitních dat, která svu strukturu dpvídají ptřebám pužitých analytických metd. Výsledkem tht snažení byl získání níže ppsaných dat. V tét kapitle jsu nejprve shrnuta data, která byl nutn získat s hledem na navržené ukazatele. Následuje stručný ppis zdrjů dat, ze kterých je mžn při analýze čerpat, a které byly při shrmažďvání dat pdrbně przkumány. Kapitla knčí detailním ppisem dat, která byla v tét studii pužita. Tent ppis je velmi důležitý pr pchpení hdnt a významu jedntlivých ukazatelů. Ptřebná data Objem investic d VaV v EUR becně a v jedntlivých blastech IS/ICT v jedntlivých zemích a letech. HDP v EUR v jedntlivých zemích a letech. Pčet byvatel v jedntlivých zemích a letech. Zdrje dat Prvním zdrjem dat, který připadl v úvahu pr zpracvání tét studie, je statistický úřad evrpských splečenství známý pd názvem Eurstat. Vzhledem k faktu, že byl tent zdrj naknec skutečně pužit, je mu v tét části věnvána největší pzrnst. Mim Eurstat byly vyhledány některé další zdrje s cílem získání dstatečně kvalitních dat. Tyt zdrje mhu být vhdné při vyhledávání dat ptřebných pr jinu aplikaci předkládané metdiky (např. méně detailní analýza investic atd.), a prt jsu v tét části také becně ppsány. Eurstat Statistický úřad evrpských splečenství byl zalžen v rce 1953 s cílem získávání dat d statistických úřadů členských států a jejich harmnizace za účelem srvnatelnsti. Data pkrývají nejen členy EU, ale také partnerské státy jak členy EFTA neb kandidátské země. Na svém webu Eurstat nabízí zdarma přístup ke všem svým databázím a publikacím. Přístup k databázvým datům je rganizván přes strmvu strukturu kategrií (themes) a pdkategrií (sub-themes) až k jedntlivým předpřipraveným dtazům. Dtazy je ptm mžn ještě upravit a navrhnut strukturu výstupní sestavy. Exprt je mžn prvádět d HTML, csv neb jinéh typu textvéh subru. Databáze Eurstatu je vynikajícím zdrjem statistických infrmací Evrpské unii. Pkud bychm prváděli například analýzu investic d výzkumu a vývje becně, byl by tent zdrj více než vhdný. Drbným prblémem byl však již získání infrmací týkajících se výzkumu a vývje v blasti infrmatiky, prtže tabulky Eurstatu již takt pdrbně rzpadnuté infrmace nemají. Tent fakt byl ptvrzen i na centru pdpry uživatelů, které jsme kntaktvali elektrnicku pštu. I přes zmíněnu absenci velmi detailních dat je Eurstat nejlepším zdrjem infrmací, který byl pr účely tét studie przkumán. ČSÚ Český statistický úřad velmi úzce splupracuje s Eurstatem. Z tht důvdu není mžn čekávat, že by dispnval výrazně dlišnými daty. ČSÚ pskytuje mj. pdpru v 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 7 ze 35
8 českém jazyce pr databázi Eurstatu. Detailnější data nebyla nalezena ani samstatně pr Česku republiku. OECD Statistiky Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj sice také nabízejí velmi užitečná data pr mezinárdní srvnávání. Ovšem tak detailní data, jaká jsu třeba pr zpracvání naší analýzy, nejsu k dispzici ani zde. Tent zdrj infrmací je pět velmi přínsný, pkud ptřebujeme méně specifická data. MIČR Ministerstv infrmatiky České republiky na svém webu shrmažďuje dkazy na statistiky týkající se infrmační splečnsti. I přes pestru paletu různých údajů nebyl tent zdrj vhdný. Nárdní statistické úřady členských zemí pslední variantu byl przkumání jedntlivých nárdních statistických úřadů zkumaných zemí. Tat varianta byla však naknec zavržena z důvdu neúměrné pracnsti, nejisté srvnatelnsti získaných údajů a také p zkušensti s mžnstmi Českéh statistickéh úřadu. Přestže byl naknec využit první ze zkumaných zdrjů, měl i průzkum statních zdrjů dat svůj význam zejména pr část metdicku. Příkladem je tabulka z OECD, která dkládá, že OECD ve své statistice pužil pdbný ukazatel investic (ANBERD), jak ten, který je pužit v tét studii (BERD viz dále) a také velice pdbné členění sektru IS/ICT (vybrané bry NACE viz dále). Ppis získaných dat a vymezení IS/ICT sektru na jejich základě P relativně nárčném průzkumu něklika zdrjů byl zvlen Eurstat. Ten nabízí všechna ptřebná data s dstatečnými (ne však ideálními) parametry. Získání dat z jednh zdrje má brvsku výhdu v zajištění určité úrvně srvnatelnsti údajů a validity analýzy. Z webvých stránek Eurstatu byl pužit nástrj Data Navigatin Tree 1, který umžňuje exprtvat libvlná data z databáze Eurstatu. V případě údajů výši investic byla cesta ve strmě následující: Science and technlgy -> Research and develpment -> Statistics n research and develpment -> R&D expenditure at natinal and reginal level. Byly przkumány i další větve strmu, ale přijatelná data byla nalezena právě zde. Při získávání údajů výši investvaných prstředků byla učiněna dvě zásadní rzhdnutí: Ukazatel výše investic (GERD neb BERD) Ukazatel GERD (Grss dmestic expenditure n R&D) je suhrnem všech investic realizvaných v dané zemi za určité bdbí (zde rk). Zahrnuje investice financvané ze zahraničí, ale nezahrnuje investice dmácích subjektů v zahraničí (analgie s HDP). Rzpadá se na pět zdrjů financvání: Business Enterprise (Pdniky) Gvernment (Vláda) Higher educatin (Akademické zdrje) Private nn-prfit (Nevládní neziskvé zdrje) Abrad (Zahraniční zdrje) Ukazatel BERD (Business Enterprise R&D Expenditures) je pdmnžinu GERD, zahrnující puze investice prvedené v Pdnikvé sféře (Business Enterprise Sectr). Vymezení sektru IS/ICT (dle NABS neb NACE) 1 en=welcmeref&pen=/&prduct=eu_main_tree&depth= Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 8 ze 35
9 Ukazatel NABS (Nmenclature fr the Analysis and Cmparisns f Scientific Prgrammes and Budgets) se skládá ze třinácti kategrií první úrvně, které se rzpadají na další úrvně. Jedntlivé úrvně vyjadřují různá dvětví výzkumu. Ukazatel NACE (Classificatin f Ecnmic Activities in the Eurpean Cmmunity) vyjadřuje členění eknmických činnstí pdle standardu Evrpské unie. V české praxi mu dpvídá ukazatel OKEČ (Odvětvvá klasifikace eknmických činnstí). Ideální kmbinací vstupních dat pr tut studii by byly údaje investicích v jedntlivých zemích a letech vyjádřené jak GERD v detailní klasifikaci pdle NABS. Vzhledem k tmu, že Eurstat ve své databázi nabízí NABS rzpadnuté puze d první úrvně (a ta nepskytuje dstatečnu granularitu), byl zvlen ukazatel BERD, který je k dispzici v členění pdle NACE. Eurstat ptm nabízí cca 70 vybraných NACE kategrií, ze kterých jsme byly schpni sestavit určité vymezení sektru IS/ICT. Granularita NACE kategrií byla týmem psuzena jak dstatečná. Z nabízených NACE dvětví byly vybrány následující: dl30 Manufacture f ffice machinery and cmputers (Výrba kancelářských strjů a pčítačů) - tat kategrie zastupuje výrbce hardware. dl32 Manufacture f radi, televisin and cmmunicatin equipment and apparatus (Výrba rádivých, televizních a spjvých zařízení a přístrjů) - Tat kategrie sice částečně přesahuje blast pčítačů, nicméně plně spadá pd pjem infrmačních a kmunikačních technlgií. Vzhledem k rstucímu významu bezdrátvých technlgií lze předpkládat významný pdíl pčítačvě rientvanéh výzkumu. i642 Telecmmunicatins (Telekmunikace) Významná blast v ICT. k72 Cmputer and related activities (Činnsti v blasti výpčetní techniky) Zahrnuje pdnikání v blasti infrmačních technlgií. k722 Sftware cnsultancy and supply (Publikvání, ddávky a pradenství v blasti sftwaru) Metdicky je takvé vymezení sektru IS/ICT pdbné přístupu OECD k analýze investic d VaV (ANBERD) v blasti IS/ICT (viz například Knkrétní výběr dvětví je však rzdílný (i když pdbný). OECD na rzdíl d nás například zahrnuje výrbu lékařských přístrjů d sektru IS/ICT či zahrnuje šířeji vymezený sektr telekmunikací. V tét studii je tedy sektr IS/ICT definván jak suma výše uvedených NACE. Jedntlivé NACE ptm tvří pdblasti, na které bude v některých analýzách sektr IS/ICT rzlžen. Pužitá tabulka pr exprt údajů měla tedy název Business enterprise R&D expenditure (BERD) by ecnmic activity. Psledním rkem, za který byl mžn data získat, byl rk Z tht důvdu byl rzhdnut psunutí časvéh rámce analýzy na rky ). Další data, která byla získána, byly údaje HDP a Ppulaci v jedntlivých státech v daných letech. Data byla získána pět ze strmvé struktury databáze Eurstatu v následujících větvích: Ecnmy and finance -> Natinal accunts (including GDP) -> Annual natinal accunts -> GDP and main aggregates -> GDP and main cmpnents - Current prices Ppulatin and scial cnditins -> Ppulatin -> Demgraphy -> Demgraphy - Natinal data -> Ppulatin 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 9 ze 35
10 Metda zpracvání Tat kapitla ppisuje zbecněnu metdu analýzy, která je pužitelná i v případě jiných vstupních dat (například získání detailnějších dat, neb prvádění becnější analýzy). Metdika zahrnuje úpravy vstupních dat, které byly prvedeny pr výpčet ukazatelů, způsb šetření určitých nedstatků dat a subr ukazatelů splu s pstupem jejich výpčtu. Úpravy dat Se základními daty byl třeba prvést něklik elementárních úprav: Imprt d statistickéh sftware - V případě tét studie jsu veškeré analýzy prváděny v aplikaci MS Excel. Přens z databáze Eurstatu d tét aplikace má něklik krků: Exprt d jednh z nabízených frmátů. P vyzkušení všech dstupných frmátů byl jak nejvhdnější vybrán exprt d HTML pr internetvý prhlížeč (MS Internet Explrer). Přens d MS Excel - standardní funkcinalitu Cpy&Paste Odstranění frmátvání a přebytečných buněk Rzdělení tabulek d jedntlivých listů Dplnění záhlaví tabulek atd. Přepčet na stejné jedntky - hdnty mhu být uváděny v různých jedntkách, je třeba zajistit jejich srvnatelnst. Například převd na miliny či tisíce EUR apd. Dpčítání investic v sektru IS/ICT - sučet hdnt BERD v jedntlivých pdsektrech. Vyřešení nedstatků dat Zásadním nedstatkem námi získaných dat byla jejich neúplnst, která ztěžuje mžnsti výpčtu některých ukazatelů. Tým zvažval různá řešení tht prblému (dsazení nulvé hdnty, průměrné hdnty, dplnění střední hdnty dvzené ze dvu susedních, extraplace časvé řady atd.). Vzhledem ke značným nedstatkům zvažvaných metd byl rzhdnut, že budu vypčítány puze ukazatele, pr které existují všechna ptřebná data. Nevhdnst těcht zmíněných metd vychází z th, že je citelný rzdíl mezi jedntlivými hdntami. Ptm by v případě dsazení například celkvé průměrné hdnty (substituce průměrem se jevila jak nejvhdnější metda) dšl k znehdncení vypčtených ukazatelů a jejich srvnatelnsti. Ukazatele spčítané z dhadnutých dat by byl nutn brát s veliku rezervu. Dalším důsledkem tht nedstatku je t, že v závěrečné zprávě jsu ve výsledných tabulkách záměrně zbrazeny puze ty země, u kterých existuje nějaká hdnta ukazatele. Z analýzy tak čast vypadávají země, které by mhly být výraznými hráči (ale nemusely ddat data). Čast vypadává například Velká Británii, Itálie neb Francie či Švédsk. Při výpčtu ukazatelů využívajících základníh rku (indexy vývje) nebyl mžn nalézt splečný základní rk pr všechny analyzvané země. Výchzí rk byl ptm zvlen pr každu zemi jak první rk, ve kterém jsu data uváděna. Ukazatele a způsb jejich výpčtu Základní ppisné ukazatele Za každý stát Rční bjem celkvých investic d VaV IS/ICT v každém rce 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 10 ze 35
11 Cíl: Zjistit abslutní bjem investic za všechny pdsektry, které dhrmady tvří sektr IS/ICT. Výpčet: Suma hdnt v jedntlivých pdsektrech. Ptřebná data: Hdnty investic v jedntlivých pdsektrech. Rizika: Chybějící hdnty. Průměrné rční celkvé investice d VaV IS/ICT za sledvané bdbí Cíl: Zjistit srvnatelnu hdntu výdajů na investice za celé sledvané bdbí. Bude dfiltrván fakt, že některé země nemají čísla ve všech letech. Výpčet: Suma hdnt dělen pčtem let, ve kterých je hdnta uvedena. Ptřebná data: Celkvé investice v jedntlivých zemích a letech. Rizika: Záměna nulvé hdnty za neuvedenu hdntu zkreslí průměr. Za všechny státy (EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk) Pměrvé ukazatele Celkvé výdaje v jedntlivých letech Za každý stát Cíl: Zjistit suhrn investic d VaV ICT v celé EU28 za jedntlivé rky. Výpčet: Suma výdajů na investice VaV ICT v jedntlivých letech přes všechny země. Ptřebná data: Údaje investicích v jedntlivých zemích. Rizika: V každém rce uvede data jiný pčet zemí - nesrvnatelné, nemžnst pčítat indexy za všechny země. Pdíl celkvých investic na HDP Cíl: Tent ukazatel analyzuje pdíl celkvých investic sektru ICT (tak jak jsme si vymezili) na HDP jedntlivých zemí. Výpčet: Výdaje na investice d VaV ICT dělen HDP (za každu zemi a rk). Vyjádření v prcentech (krát 100). Ptřebná data: K tmut výpčtu jsme ptřebvali znát celkvý pčet výdajů na investice d VaV ICT (v mil. EUR) dle našeh rzdělení rzdělených dle jedntlivých let a výše HDP k příslušnému státu a za příslušné bdbí, též v mil. EUR. Rizika: Rizikem může být nedstatek dat, která ptřebujeme pr výpčet. Knkrétně výdaje d VaV ICT nebyly k dispzici za všechna bdbí a u všech států. S daty týkajícími se HDP prblém nebyl, byly k dispzici. Pdíl celkvých investic na Obyvatele Cíl: Cílem byl zanalyzvat pdíl celkvých investic vlžených d VaV ICT na pčet byvatel v dané zemi. Výsledkem jsu jedntky investvaných EUR na sbu. Výpčet: Výdaje na investice d VaV ICT dělen pčtem byvatel (za každu zemi a rk). Vyjádřen v jedntkách EUR na jednh byvatele. Ptřebná data: K tmut výpčtu jsme ptřebvali znát celkvý pčet výdajů d VaV ICT (v mil. EUR) dle našeh rzdělení rzdělených dle jedntlivých let a pčet byvatel k příslušnému státu a za příslušné bdbí v mil. byvatel Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 11 ze 35
12 Rizika: Rizikem může být nedstatek dat, která ptřebujeme pr výpčet. Knkrétně výdaje d ICT nebyly k dispzici za všechny bdbí a u všech států. Data týkající se pčtu byvatel nebyl prblém najít. Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT Cíl: Zjistit pririty VaV v dané zemi z hlediska pdsektru (pdblasti) infrmatiky. Výpčet: Hdnta za daný pdsektr dělen hdntu za celu blast IS/ICT. Ptřebná data: Hdnty za jedntlivé pdsektry a jejich sučet. Rizika: Nejsu předem známa. Pdíl investic d výzkumu a vývje ICT na celkvých výdajích d VaV Cíl: Zjistit jak velký pdíl má br infrmatiky na celkvém výzkumu a vývji prváděném v dané zemi. Výpčet: Výdaje d výzkumu a vývje ICT dělen výdaji na výzkum a vývj becně. Vyjádřen v prcentech. Ptřebná data: Údaje investicích d VaV ICT v daných letech a zemích a údaje investicích d VaV becně v daných letech a zemích. Rizika: Nedstupná data. Ukazatel nebude vypčítán pr danu zemi a rk. Za všechny státy (EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk) Pdíl celkvých investic d VaV ICT na HDP Cíl: Ukázat pdíl investic d infrmatiky na HDP za EU28 jak celek. Může služit pr prvnání např. s USA neb Japnskem. Výpčet: Sučet investic d VaV ICT přes všechny země dělen sučtem HDP přes všechny země. Ptřebná data: Údaje investicích, údaje HDP. Rizika: Údaje investicích budu dstupné z jinéh pčtu zemí než údaje HDP. Djde ke zkreslení. Mžn šetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsu k dispzici ba údaje - ptm t ale nelze nazývat za všechny státy. Pdíl celkvých investic d VaV ICT na Obyvatele Cíl: Vyjádřit mnžství investvaných EUR na jednh byvatele EU28. Výpčet: Sučet investic d VaV ICT přes všechny země dělen sučtem pčtu byvatel přes všechny země. Ptřebná data: Údaje investicích, údaje HDP. Rizika: Údaje investicích budu dstupné z jinéh pčtu zemí než údaje pčtu byvatel. Djde ke zkreslení. Mžn šetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsu k dispzici ba údaje - ptm t ale nelze nazývat za všechny státy. Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT Cíl: Ukázat trendy v priritních blastech výzkumu. D jakéh pdsektru je klik investván. Výpčet: Hdnta danéh pdsektru dělen hdntu investic d VaV IS/ICT jak celkem. Ptřebná data: Údaje investicích za jedntlivé pdsektry Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 12 ze 35
13 Rizika: Nejsu předem známa. Pdíl investic d výzkumu a vývje ICT na celkvých výdajích d VaV Cíl: Vyjádřit pdíl v jakém je v rámci EU28 investván d VaV IS/ICT ze všech investic d VaV (BERD). Výpčet: Investice d VaV IS/ICT dělen investice d VaV becně. Ptřebná data: Investice d VaV IS/ICT, investice d VaV becně Rizika: Údaje investicích d VaV IS/ICT budu dstupné z jinéh pčtu zemí než údaje investicích d VaV becně. Djde ke zkreslení. Mžn šetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsu k dispzici ba údaje - ptm t ale nelze nazývat za všechny státy. Kmparativní ukazatele Žebříčky zemí Přadí pdle průměrných rčních abslutních výdajů Přadí pdle pdílu investic d VaV IS/ICT na HDP Přadí pdle pdílu celkvých investic d VaV IS/ICT na byvatele Ukazatele vývje v čase Za každý stát Indexy růstu vztažené k základnímu rku (první rk=100) Cíl: Vyjádřit růst vzhledem k základnímu rku. Výpčet: Hdnta v aktuálním rce dělen hdntu v základním rce. Vyjádřen v prcentech (krát 100). Ptřebná data: Údaje investicích za každu zemi a v ptřebných letech. Rizika: Neexistují data z jednh rku ve všech zemích - nelze stanvit základní rk. Základní rk je stanven na první rk, ze kteréh existují data z určité země. Mezirční indexy růstu (předchzí rk = 100) Cíl: Vyjádřit mezirční růst či pkles investic v dané zemi. Výpčet: Výše výdajů v rce n dělen výše výdajů v rce n-1. Ptřebná data: Výdaje za každu zemi v letech n a n-1. Rizika: Chybí údaj za rk n-1, ukazatel v rce n nebude vypčítán. Za všechny státy (EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk) Indexy růstu vztažené k základnímu rku (první rk=100) Cíl: Vyjádřit růst neb pkles vzhledem k základnímu rku. Výpčet: Hdnta v aktuálním rce dělen hdntu v základním rce. Vyjádřen v prcentech (krát 100). Ptřebná data: Údaje investicích za všechny země a v ptřebných letech. Rizika: V každém rce jsu celkvé údaje za jiný pčet zemí - vypvídací schpnst ukazatele je mezená. Mezirční indexy růstu (předchzí rk = 100) 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 13 ze 35
14 Cíl: Vyjádřit mezirční růst či pkles investic v dané zemi. Výpčet: Výše výdajů v rce n dělen výše výdajů v rce n-1. Ptřebná data: Výdaje za všechny země v letech n a n-1. Rizika: Chybí údaj za rk n-1, ukazatel v rce n nebude vypčítán. V každém rce jsu celkvé údaje za jiný pčet zemí - vypvídací schpnst ukazatele je mezená Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 14 ze 35
15 Vyhdncení Výpčet ukazatelů Rční bjem celkvých investic d VaV IS/ICT Cíl: Zjistit abslutní bjem investic za všechny pdsektry, které dhrmady tvří sektr IS/ICT. V následujících tabulkách uvádíme data výši investic d výzkumu a vývje za jedntlivé státy smadvacítky členěná dle jedntlivých pdsektrů NACE. Bhužel už tat elementární data vykazují pměrně vysku míru děravsti a jakákliv jejich další analýza s výjimku prstéh výčtu je prakticky nemžná, nebť její využitelná hdnta by se s přihlédnutím k nízké statistické věrhdnsti takvé analýzy blížila nule. Pr zjedndušení jsu v tabulkách uváděny puze země, které ve sledvaném bdbí vykázaly alespň nějaká data výši investic. Hdnty v tabulkách jsu uvedeny v milinech EUR. Tabulka 1- Výrba kancelářských strjů a pčítačů. Země Belgie 9,417 12,022 13,606 Česká republika 0,106 0,194 0,208 0,146 0,819 1,243 Rk Dánsk 27,047 Estnsk 0,249 Irsk 40 49,9 50 Litva 0,204 Maďarsk 0,495 0,542 0,772 1,07 0,998 Německ ,709 Nrsk 2,437 Plsk 0,308 2,769 0,233 1,25 Prtugalsk 0,78 1,04 1,298 Rakusk 6,678 Španělsk 44,489 37,679 51,571 Tabulka 2 - Výrba rádivých, televizních a spjvých zařízení a přístrjů. Země Belgie 592,18 455,57 431,663 Česká republika 8,592 10,573 14,544 17,641 23,154 23,677 Rk Dánsk 143, ,925 Estnsk 0,307 0,192 Finsk 1553, ,4 1788,3 Irsk ,5 70 Litva 0,003 0,339 0,881 Ltyšsk 0,983 0,406 Maďarsk 4,158 16,294 20,582 25,836 25,089 Malta 0,489 Německ ,959 Nizzemí 88 Nrsk 106,169 Plsk 24,649 28,866 11,51 10,569 Prtugalsk 20,02 25,777 31,535 Rakusk 703,788 Řeck 81, Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 15 ze 35
16 Slvensk 1,587 12,042 13,834 9,603 6,435 4,623 Slvinsk 21 24,839 31,884 26,724 Španělsk 173, , ,132 Švýcarsk 538,282 Tabulka 3 - Telekmunikace. Rk Země Belgie 93,926 94,199 86,604 Česká republika 0,119 0,056 0,338 0,197 0,447 Dánsk 126,306 Estnsk 0,607 1,087 Irsk 1 9,6 15 Kypr 0,052 0,157 0,243 0,261 0,24 Maďarsk 5,013 4,926 6,372 1,708 1,632 Nizzemí Nrsk 61,5 Plsk 7,31 21,256 12,236 Rakusk 41,691 Řeck 10,376 Španělsk 120, , ,22 Švýcarsk 242,259 Tabulka 4 - Činnsti v blasti výpčetní techniky. Rk Země Belgie 241, , ,529 Česká republika 7,423 11,969 12,399 19,54 52,394 60,245 Dánsk 448, ,026 Estnsk 0,863 1,374 2,032 2,672 1,815 Finsk 229, ,378 Irsk ,6 405 Kypr 0,829 0,802 0,868 1,06 2,859 Litva 0,179 0,227 1,057 0,801 Ltyšsk 0,116 1,216 Maďarsk 3,034 4,726 5,869 8,652 5,717 Malta 0,734 Německ ,221 Nizzemí Nrsk 263,516 Plsk 0,024 0,848 5,91 Prtugalsk 26,05 27,452 28,858 Rakusk 104,203 Řeck 60,042 Slvensk 0,947 0,169 0,525 Slvinsk 0,324 0,445 2,597 0,085 Španělsk 259,59 279, ,354 Tabulka 5 - Publikvání, ddávky a pradenství v blasti sftwaru. Země Rk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 16 ze 35
17 Belgie 164, , ,159 Česká republika 6,697 10,961 11,976 19,027 39,509 45,49 Dánsk 377, ,962 Estnsk 0,428 2,032 2,672 1,815 Irsk ,3 390 Kypr 0,829 0,802 0,868 1,06 2,859 Litva 0,071 Maďarsk 2,5 3,376 4,724 6,277 4,057 Malta 0,245 Německ ,773 Nizzemí Nrsk 192,333 Plsk 0,024 0,225 5,91 Prtugalsk 21,11 20,52 19,931 Rakusk 80,378 Řeck 45,412 Slvensk 0,901 0,096 0,45 Slvinsk 0,046 0,068 0,124 0,048 Španělsk 218, , ,911 Sučet výdajů, které investvaly firmy d VaV ICT je sučtem blastí, které dpvídají členění dle metdiky NACE. Data jsme vytřídili, jedná se sučet dl 30 Manufacture f ffice machinery and cmputers dl 32 Manufacture f radi, televisin and cmmunicatin equipment and apparatus i642 Telecmmunicatins k72 Cmputer nad related activities k772 sftware cnsultancy and supply Tyt skupiny pvažujeme za vymezení sektru ICT. Tabulka 6 - Sektr ICT celkem. Země Belgie 1101, , ,561 Česká republika 22,937 33, ,183 56, , ,102 Dánsk 969, ,266 Estnsk 1,898 1,374 4,371 5,536 4,966 Finsk 1782, ,4 2059,678 Irsk ,9 930 Kypr 1,71 1,761 1,979 2,381 5,958 Litva 1,099 1,622 Ltyšsk 0,25 0,23 1,396 1,886 Maďarsk 15,2 29,864 38,319 43,543 37,493 Rk Malta 1,4682 Německ ,662 Nizzemí Nrsk 625,955 Plsk 32,315 53,964 23,979 23,639 Prtugalsk 67,96 74,789 81,622 Rakusk 936,738 Řeck 197, Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 17 ze 35
18 Slvensk 1,587 12,042 15,682 9,603 6,7001 5,5981 Slvinsk 21,37 25,352 34, ,8572 Španělsk 816, , ,188 Švýcarsk 780,541 Veškeré hdnty v tabulkách jsu uvedeny v milinech EUR. Jak je z výše uvedených tabulek zřejmé, dstupnst dat výši investic v jedntlivých pdsektrech nedsahuje ani 50%, navíc ani dstupnst dat v jednm sektru nedpvídá dstupnsti dat v sektrech statních. Obzvláště nepříjemný je tent nedstatek u zemí, nichž se dmníváme, že patří mezi největší investry d výzkumu a vývje v ICT blasti (například Velká Británie). Lze tak usuzvat například z bjemu celkvých investic země, či gegrafických, plitických výchdisek a úrvně využívání ICT v zemi becně. Průměrné rční celkvé investice d VaV IS/ICT za sledvané bdbí Pznámka: V následujících základních ppisných ukazatelích již vždy perujeme puze se sučtem všech pdsektrů uvedených v předchzí kapitle. Zde se bhužel dpuštíme jistéh zkreslení, nebť některých pdsektrech nemáme zdaleka tlik dstupných údajů jak jiných pdsektrech. Sučty tedy z důvdu maximálníh využití tht maléh bjemu dat uvádíme všude, kde byla dstupná data alespň k jednmu z pdsektrů, nikliv jen tam, kde byla data dstupná u všech pdsektrů. Cíl: Zjistit srvnatelnu hdntu výdajů na investice za celé sledvané bdbí. Bude dfiltrván fakt, že některé země nemají dstupná data ve všech letech. V knkrétním případě hdncení výše investic d výzkumu a vývje v ICT blasti, pskytuje průměr, jakžt statistická funkce, jediné alespň částečně hdntné (statisticky) výsledky. Fakt, že jedntlivé průměry nemají stejnu základnu průměrvaných hdnt, sice jeh statisticku váhu snižuje, avšak tyt výsledky jsu jedinu alespň částečně smysluplně srvnatelnu hdntu. V následující tabulce uvádíme hdnty průměrné výše investic d VaV v ICT v bdbí za všechny státy, které v tmt bdbí alespň jednu pskytly data výši svých investic (v tmt extrémním případě se průměrná hdnta tedy rvná výši jedinéh dstupnéh údaje výši investice pr zjedndušení jsme neaplikvali žádné metdy nrmalizace dat za účelem zvýšení jejich statistické hdnty a abstrahvali d vývje cenvých hladin v jedntlivých zemích). Tabulka 7 - Průměrná rční výše investic za sledvané bdbí 1999 až 2005 (v milinech EUR). Země Průměr Belgie 1023,72 Česká republika 66,61 Dánsk 1116,46 Estnsk 3,63 Finsk 1925,75 Irsk 878,63 Kypr 2,76 Litva 0,94 Ltyšsk 1,36 Maďarsk 32,88 Malta 1,47 Nizzemí 456,00 Nrsk 625,96 Plsk 26,78 Prtugalsk 74,79 Rakusk 936,74 Řeck 197,23 Slvensk 8,54 Slvinsk 27,05 Španělsk 835, Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 18 ze 35
19 Švýcarsk 780,54 Celkem (bez Německa) 9023,21 Německ 6439,83 V následujícím grafu pukazujeme na fakt, že některé země výší investic d VaV v ICT dalece předstihují statní státy. V tmt knkrétním případě se jedná Německ, které se výší svých investic phybuje ve stejném řádu jak sučet všech průměrných investic statních hdncených zemí, kterých jsme měli dstupná data. Zde bychm rádi pět připmněli, že p bk Německa by se pravděpdbně pstavili i jiné eknmicky vyspělé země s vyským bjemem celkvých investic jak jsu například Velká Británie či Francie, pkud bychm měli relevantní data těcht zemích k dispzici. Obrázek 1 - Průměrné rční investice d VaV v IS/ICT. Německ ve srvnání se zbytkem zemí. Srvnání prům ěrných rčních inestic d VaV v ICT za sledvané bdbí Něm ecka s statním i státy 10000, ,00 milny EUR 6000, , ,00 0,00 Celkem (bez Německa) Německ V dalším grafu jsu uvedeny jedntlivé země s výjimku Německa z důvdu lepší přehlednsti uvedených hdnt. Obrázek 2 - Průměrné rční investice d VaV IS/ICT. Bez Německa. Prům ěrné rční investice d VaV v ICT za sledvané bdbí (bez Něm ecka) miliny EUR 2000, , , , , ,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00 Belgie Česká republika Dánsk Estnsk Finsk Irsk Kypr Litva Ltyšsk Maďarsk Malta Nizzemí Nrsk Plsk Prtugalsk Rakusk Řeck Slvensk Slvinsk Španělsk Švýcarsk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 19 ze 35
20 Z grafu je patrné, že p zcela vybčujícím Německu je ještě významných investrem v blasti výzkumu a vývje ICT Finsk, které výrazně překnává všechny statní státy, kupdivu i Dánsk, Nrsk, Belgii či Nizzemí, kde je úrveň využívání ICT také velmi vyská. O Švédsku jakžt ptenciálně ideálním partnervi pr srvnání (z hlediska gegrafickéh či pčtu byvatel) bhužel nemáme dstupné údaje. Celkvé investice v jedntlivých letech za všechny sledvané státy V tmt suhrnném ukazateli se snažíme prmítnut celkvu výši investic za všechny hdncené země ve sledvaném bdbí. Opět zde však narážíme na prblém s nedstatkem dstupných dat. Celkvá výše investic v každém rce může při respektvání pčtu dstupných dat pskytnut brázek skutečném celkvém bjemu, avšak mezirční srvnání je vzhledem k různému pčtu sčítanců v sučtu velmi zavádějící. Tabulka 8 - Suhrnná tabulka výše investic d výzkumu a vývje v ICT. Sučet přes všechny země a rky. V milinech EUR. Země Celkem Belgie 1101,33 978,28 991, ,17 Česká republika 22,94 33,70 39,18 56,69 116,07 131,10 399,68 Dánsk 969, , ,93 Estnsk 1,90 1,37 4,37 5,54 4,97 18,15 Finsk 1782, , , ,26 Irsk 851,00 854,90 930, ,90 Kypr 1,71 1,76 1,98 2,38 5,96 13,79 Litva 0,25 0,23 1,40 1,89 3,76 Ltyšsk 1,10 1,62 2,72 Maďarsk 15,20 29,86 38,32 43,54 37,49 164,42 Malta 1,47 1,47 Německ 6411, , ,66 Nizzemí 545,00 410,00 413, ,00 Nrsk 625,96 625,96 Plsk 32,32 53,96 0,00 23,98 23,64 133,90 Prtugalsk 67,96 74,79 81,62 224,37 Rakusk 936,74 936,74 Řeck 197,23 197,23 Slvensk 1,59 12,04 15,68 9,60 6,70 5,60 51,21 Slvinsk 21,37 25,35 34,61 26,86 108,18 Španělsk 816,08 807,84 882, ,11 Švýcarsk 780,54 780,54 Celkem 97,02 158, , , , , ,15 Následné grafické znázrnění nám vzhledem k výše jmenvaným mezením tedy pět spíše ukáže, ve kterých letech máme k dispzici více relevantních dat než v jiných. Rk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 20 ze 35
21 Obrázek 3 - Celkvé investice d VaV IS/ICT v jedntlivých letech. Celkvé investice d R&D v ICT v letech , , ,00 miliny EUR 10000, , , , ,00 0, Obdbí Jak zajímavé srvnání průměrných investic d VaV ve sledvaném bdbí Německa a statních zemí. Prt zde uvádíme i srvnání půvdních hdnt v jedntlivých letech. Obrázek 4 - Investice Německa ve srvnání s statními zeměmi. Srvnání výše investic d VaV v ICT Něm ecka a statních států miliny EUR 8000, , , , , , , ,00 0, Obdbí Německ Ostatní Indexy růstu vztažené k základnímu rku Cíl: Zmapvat vývj výše investic v jedntlivých zemích k základnímu rku (1999) a ukázat tak dynamiku vývje tht ukazatele. U tht ukazatele se dstáváme již d vážných prblémů s jeh využitelnstí v praxi vzhledem ke značnému statistickému zkreslení. Oprti půvdnímu plánu ttiž nelze pužít jak výchzí rk 1999 respektive jakýkliv jiný rk, nebť ani k jednmu rku nejsu dstupná data pr všechny sledvané země. Byli jsme tedy nuceni upravit definici tht ukazatele. Základním rkem není rk 1999, ale u každé země první rk, ve kterém jsu dstupná data výši investic. Takt jsme schpni znázrnit vývj výše investic u jedntlivých zemí, ale nejsme bhužel schpni prvést následné srvnání napříč všemi sledvanými zeměmi. V následující tabulce uvádíme vývj výše investic vztažený k prvnímu rku, ve kterém jsu pr danu zemi dstupná relevantní data. Tent rk je pr přehled uveden v pravém slupci tabulky Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 21 ze 35
22 Tabulka 9 - Indexy růstu výše investic vztažené k základnímu rku. Země Belgie 100,00% 88,83% 90,03% 2002 Česká republika 100,00% 146,91% 170,83% 247,16% 506,05% 571,57% 1999 Dánsk 100,00% 130,28% 2002 Estnsk 100,00% 72,39% 230,30% 291,68% 261,64% 1999 Finsk 100,00% 108,60% 115,57% 2002 Irsk 100,00% 100,46% 109,28% 2002 Kypr 100,00% 102,98% 115,73% 139,24% 348,42% 1999 Litva 100,00% 92,00% 558,40% 754,40% 2001 Ltyšsk 100,00% 147,59% 2002 Maďarsk 100,00% 196,47% 252,10% 286,47% 246,66% 1999 Malta 100,00% 2002 Německ 100,00% 100,90% 2001 Nizzemí 100,00% 75,23% 75,78% 2002 Nrsk 100,00% 2003 Plsk 100,00% 166,99% 74,20% 73,15% 1999 Prtugalsk 100,00% 110,05% 120,10% 2001 Rakusk 100,00% 2002 Řeck 100,00% 2003 Slvensk 100,00% 758,79% 988,15% 605,10% 422,18% 352,74% 1999 Slvinsk 100,00% 118,63% 161,93% 125,68% 1999 Španělsk 100,00% 98,99% 108,10% 2002 Švýcarsk 100,00% 2004 Celkem 100,00% 162,91% 6816,69% 7471,03% 14245,96% 6386,05% 1999 Rk Základní rk Následující graf zvýrazňuje velmi dynamický vývj výše investic. Je z něj však také patrné, že některé hdnty jsu vlivněné především zveřejněním výše investic v některých pdsektrech pzději než v braném základním rce. Prudký nárůst v grafu je tak zčásti způsben vstupem nvých dat d celkvéh sučtu celkvých investic. V grafu uvádíme puze země s výrazně dynamickým průběhem vývje výše investic. Obrázek 5 - Indexy vývje investic vztažené k základnímu rku. Vývj výše investic vztažený k prvnímu rku dstupných dat 1000,00% 800,00% 600,00% 400,00% 200,00% Česká republika Estnsk Kypr Litva Maďarsk Slvensk 0,00% Obdbí 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 22 ze 35
23 Mezirční indexy růstu Cíl: Zmapvat vývj výše investic d výzkumu a vývje v ICT vztažený k předchzímu rku. Tent ukazatel je bdbu předchzíh s rzdílem vlby základníh rku, kdy tentkrát je základním rkem vždy rk předchzí. Ukazatel je v praxi zatížen stejnu statisticku chybu. Tabulka 10 - Mezirční indexy růstu výše investic. Země Belgie 100,00% 88,83% 101,36% Česká republika 100,00% 146,91% 116,28% 144,69% 204,74% 112,95% Dánsk 100,00% 130,28% 0,00% Rk Estnsk 100,00% 72,39% 318,12% 126,65% 89,70% Finsk 100,00% 108,60% 106,42% Irsk 100,00% 100,46% 108,78% Kypr 100,00% 102,98% 112,38% 120,31% 250,23% Litva 100,00% 92,00% 606,96% 135,10% Ltyšsk 100,00% 147,59% Maďarsk 100,00% 196,47% 128,31% 113,63% 86,11% Malta 100,00% Německ 100,00% Nizzemí 100,00% 75,23% 100,73% Nrsk 100,00% Plsk 100,00% 166,99% 98,58% Prtugalsk 100,00% 109,14% Rakusk 100,00% Řeck 100,00% Slvensk 100,00% 758,79% 130,23% 61,24% 69,77% 83,55% Slvinsk 100,00% 118,63% 136,50% 77,61% Španělsk 100,00% 98,99% 109,20% Švýcarsk 100,00% Indexy růstu vztažené k základnímu rku a mezirční indexy růstu za celu skupinu EU28 Následující tabulka vyjadřuje indexy vývje v čase za celu skupinu zemí dhrmady. Vypvídací schpnst těcht indexů je mezena stejným faktem jak sučet celkvých investic, tedy tím, že v každém rce jsu dstupné údaje za různé země. Tat skutečnst značně zkresluje sučet. Zajímavé je, že hdnta investic markantně rste mezi rky 2002 a 2003 a napak v rce 2004 klesá pd úrveň rku Důvdem je zde ale zřejmě fakt, že za rk 2004 máme k dispzici data d devíti zemí, zatímc v předchzích letech je t zemí 18. Tabulka 11 - Indexy vývje za všechny země EU28 Rk Indexy (n/n0=1999) 100,00% 162,91% 6816,69% 7471,04% 14245,96% 6386,05% Indexy (n/n-1) 162,91% 4184,23% 109,60% 190,68% 44,83% Pdíl celkvých investic na HDP Jak je vidět z tabulky, největší pdíl investic d VaV ICT v přepčtu na HDP knkrétníh rku dává Finsk. Jeh pdíl v rce 2002 činil 1,24 %, v rce ,33 % a knečně v rce 2004 činil pdíl investic d VaV ICT na HDP 1,36 %. Nelze však jednznačně říci, zda t byl nejvyšší pčet investvaných prstředků d ICT přepčtené na HDP a t z důvdu nedstupnsti dat statních zemí. Jen pr srvnání Česká republika investvala v rce ,05 %, v rce ,09 % a 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 23 ze 35
24 v rce 2004 již 0,1 % peněžních prstředků ze svéh HDP. U bu zemí je zde vidět stupající trend investvání peněžních prstředků d tét blasti. Tabulka 12 - Pdíl investic d VaV IS/ICT na HDP Rk Země Belgie 0,35% 0,29% 0,28% Česká republika 0,03% 0,04% 0,04% 0,05% 0,09% 0,10% Dánsk 0,32% 0,43% Estnsk 0,03% 0,02% 0,03% 0,04% 0,04% Finsk 1,24% 1,33% 1,36% Irsk 0,43% 0,36% 0,37% Kypr 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% 0,03% Litva 0,00% 0,00% 0,01% 0,02% Ltyšsk 0,01% 0,01% Maďarsk 0,03% 0,05% 0,06% 0,05% 0,04% Malta 0,03% Německ 0,26% 0,24% Nizzemí 0,07% 0,05% 0,05% Nrsk 0,22% Plsk 0,02% 0,03% 0,01% 0,01% Prtugalsk 0,04% 0,04% 0,04% Rakusk 0,39% Řeck 0,10% Slvensk 0,01% 0,05% 0,06% 0,04% 0,02% 0,02% Slvinsk 0,11% 0,12% 0,16% 0,11% Španělsk 0,08% 0,07% 0,07% Švýcarsk 0,00% 0,27% 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 24 ze 35
25 Obrázek 6 - Pdíl investic d VaV IS/ICT na HDP 1,60% 1,40% 1,20% 1,00% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,00% Pdíl investic d ICT na HDP be Belgium cz Czech Republic dk Denmark de Germany ee Estnia gr Greece es Spain fr France ie Ireland it Italy cy Cyprus lv Latvia lt Lithuania lu Luxemburg (Grand-Duché) hu Hungary mt Malta nl Netherlands at Austria pl Pland pt Prtugal si Slvenia sk Slvakia fi Finland se Sweden uk United Kingdm is Iceland n Nrway ch Switzerland Pdíl celkvých investic na byvatele Jak je pět vidět z tabulky, tak nejvíce investval pět Finsk, a t v rce ,06 EUR na sbu, v rce ,74 EUR /sbu a v rce 2004 pravděpdbně nejvíce ze všech evrpských zemí (394,597 EUR/s). Zdůrazňuji pravděpdbně, prtže neznáme částky investvaných peněz na sbu u statních zemí. Napak nejméně investval Ltyšsk v rce ,316 EUR na sbu. Tabulka 13 - Investice d VaV IS/ICT v EUR na sbu Země Belgie 90, , ,89219 Česká republika 1, , , , , , Dánsk 110, ,5162 Estnsk 1, , , , , Finsk 343, , ,597 Irsk 143, , ,0716 Kypr 1, , , , ,33366 Litva 0, , , , Ltyšsk 0, , Maďarsk 1, , , , , Malta 3, Německ 66, ,68592 Nizzemí 19, , ,17665 Nrsk 95,25339 Plsk 0, , , , Prtugalsk 4, , , Rk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 25 ze 35
26 Rakusk 106,181 Řeck 13,79361 Slvensk 0, , , , , ,95686 Slvinsk 10, , , ,44483 Španělsk 14, , ,41192 Švýcarsk 0 105,9927 Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT Pdíl pdsektru dl30 na celkvých investicích d ICT Sektr dl30 značuje Manufacture f ffice machinery and cmputers Cíl: Cílem byl zjistit, jak jedntlivé státy investují d VaV v blasti výrby kancelářskéh zařízení a pčítačů z celkvéh phledu ICT. Rizika: Rizikem může být nedstatek dat, která ptřebujeme pr výpčet. Celkvé výdaje d VaV ICT nebyly k dispzici za všechny bdbí a u všech států a ani nebyl k dispzici přehled výdajů v blasti výrby kancelářskéh zařízení a pčítačů za jedntlivé státy. K analýze jsme ptřebvali ba dva údaje najednu. Výsledkem byl, že jsme dstali dst nesurdý přehled výdajích investvaných puze d pdsektru dl30. Ptřebná data: K tmut výpčtu jsme ptřebvali znát celkvý pčet výdajů d VaV ICT (v mil. EUR) a investvané částky d sektru dl30 v bdbí d r Ppis: Z níže uvedenéh grafu můžeme vypzrvat vývj vlžených finančních prstředků d pdsektru dl30 u Belgie, ČR, Španělska, Maďarska a Prtugalska. U statních států nelze určit vývj investvání peněžních prstředků, nebť nejsu k dispzici data a časvá řada je tak přerušena. V České republice investvání d tht sektru rste d r d rku 2000, pak následval pkles p dbu dvu let (2001,2002) a d rku 2003 investvané částky zase rstu. Napak Maďarsk v tét blasti hdně nainvestval d tht sektru a t 3,9 % z celkvých investic d ICT, pak následval prpad na 2,05 % a d rku se Maďarsk zase snaží investvat stále více peněz, všem nedkážeme už říci, zda rk 2004 překnal v investvání d sektru dl30 rk1999. Tabulka 14 - Pdíl DL30 na VaV IS/ICT Rk Země Belgie 1,01% 1,49% 1,70% Česká republika 0,65% 0,85% 0,76% 0,39% 1,07% 1,45% Dánsk 3,34% Estnsk 7,90% Irsk 7,13% 10,03% 9,26% Litva 10,82% Maďarsk 3,90% 2,05% 2,30% 2,87% 2,98% Malta 0,00% Německ 11,21% 10,04% Nrsk 0,56% Plsk 0,95% 5,15% 0,97% 7,05% Prtugalsk 1,66% 1,92% 2,10% Rakusk 0,78% Slvinsk 0,00% 0,00% Španělsk 7,44% 6,53% 8,45% 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 26 ze 35
Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů
Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.
VíceSOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM
SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých
VíceEtržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz
Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných
VíceVŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.
VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007
VíceInstalace a technické informace
Dkumentace k mdulu MdleKREM Samstatný mdul MdleKREM umžňuje zbrazit (vyučujícím i studentů) mdel průchdu studenta vyučvaným kurzem a t jak v grafické pdbě (využívající znalstní mdel GLIKREM - GuideLine
VíceUdržitelné stavební investice v ČR do roku 2020
Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě
VíceSylabus modulu: E Finance a finanční nástroje
Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,
VícePozn.: v číselníku je často obsaženo více možností k výběru, ale pro program Interreg V-A ČR-Polsko jsou relevantní pouze možnosti výběru zde uvedené.
Zpráva realizaci prjektu / dílčí části prjektu Pzn.: v číselníku je čast bsažen více mžnstí k výběru, ale pr prgram Interreg V-A ČR-Plsk jsu relevantní puze mžnsti výběru zde uvedené. Úvdní strana dkumentu
VíceDOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH
ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám
VíceNÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ
Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání
VíceSledování provedených změn v programu SAS
Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu
VíceProjektový manuál: SME Instrument Brno
Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2
VíceSMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)
Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši
Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr
VíceStanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015
Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015
VícePosuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce
Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní
VíceStanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona
Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z
VíceInformace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014
II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...
VíceAnalýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje
Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu
VíceDoporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní
, 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka
VíceDotazník pro neziskové organizace
Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V
VíceEfektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie
Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez
VíceOdpisy a opravné položky pohledávek
Odpisy a pravné plžky phledávek E S O 9 i n t e r n a t i n a l a. s. U M l ý n a 2 2 1 4 1 0 0, P r a h a www.es9.cz Strana 1 (celkem 9) Ppis... 3 Účetní perace (1.1.1.2), vzr Odpisy a pravné plžky...
VíceMETODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:
VíceVIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře
UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH
VíceKonzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?
Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady
VícePŘÍLOHA 1 ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA. Manuál k Energetickému modelu Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA
ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA PŘÍLOHA 1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.pzp.cz, dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce dtace: 800 260
VíceMETODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:
VíceMezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech
Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby
VíceGLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB
Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité
VíceDODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM
DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Název zadavatele Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Sídl Na Slvance 1999/2, 182 21 Praha 8 IČ 68378271 Právní frma Zástupce zadavatele Název zakázky Druh zadávacíh
VíceOrganizační řád Občanského sdružení NHfree.net
Organizační řád Občanskéh sdružení NHfree.net revize 1.3 ze dne 22.2.2009 Občanské sdružení NHfree.net, Stříbrné Hry 121, 341 01 Nalžvské Hry, IČO 27038114, nhnet@seznam.cz, www.nhfree.net Zaregistrván
VíceKAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...
Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ
VíceÚčetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)
Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.
VíceModul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol
Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční
VíceSocioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk
Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.
VíceAKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1
AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 Úvd Předběžné pdmínky definuje tzv. nařízení splečných ustanveních 1 týkajících se evrpských strukturálních a investičních fndů (článek 19). Jejich zavedení vychází
VíceTvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011
Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské
VíceBalíček oběhového hospodářství v Evropě
Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti
VícePražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -
Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu
VíceTento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem
Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná
VíceMožnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání
Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským
VíceVYHODNOCENÍ STANDARDU VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI v roce 2010 fffvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv
KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE. PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE VYHODNOCENÍ STANDARDU VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI v rce 2010 fffvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv Úvd Metdický
VícePOLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE
Více[AVG-WEB] Zpř í stupně ní kořpořá tní ho wěbu Semestrální práce z předmětu A4M39NUR
[AVG-WEB] Zpř í stupně ní křpřá tní h wěbu Semestrální práce z předmětu A4M39NUR 1 Zadání balikpav@fel.cvut.cz, luckra1@fel.cvut.cz Semestrální prjekt se bude zabývat testváním krprátních internetvých
VíceZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh
VíceSTANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR
STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem
VíceSběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.
Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých
VíceStudijní předmět: Základy teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Ročník:
Studijní předmět: Základy terie pravděpdbnsti a matematická statistika Rčník: 1 Semestr: 1 Způsb uknčení: zkuška Pčet hdin přímé výuky: 2/2 (přednáška/ seminář) Pčet hdin kmbinvané výuky celkem: 8 Antace
VíceVYMEZENÍ ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ. PROGRAM PODPORY PORADENSTVÍ VÝZVA I Poradenské služby pro MSP
Přílha č. 1 Ministerstv průmyslu a bchdu České republiky Sekce fndů EU Řídící rgán OP PIK VYMEZENÍ ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ PROGRAM PODPORY PORADENSTVÍ VÝZVA I Pradenské služby pr MSP Platnst d: 22. 07. 2019
VíceNovela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny
Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve
VícePRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020
PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze
VícePříloha A Informační memorandum k Projektu
Přílha A Infrmační memrandum k Prjektu Sutěž výběr strategickéh partnera d splečnéh pdniku spluzakládanéh Dpravním pdnikem hl. m. Prahy, akcivá splečnst, za účelem maximalizace ptenciálu rzvje území stanic
VíceMožnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu
0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu
VíceVýzva k podání nabídek
Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení
VíceIntegrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020
Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,
VíceZávěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení
VíceZáměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd
Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh
VíceA 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva
A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci
VíceVýběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13
Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad
VíceCenový index nemovitostí
Cllateral management Cenvý index nemvitstí Srpen 2015 Úvd Česká spřitelna, a.s. jak 1. banka v České republice zahájila v psledním čtvrtletí rku 2007 měření vývje cen rezidenčních nemvitstí. Metdlgicky
VíceDotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.
Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých
Více16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech
16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým
VíceDeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL
Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní
VíceINFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB
INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...
VíceTechnická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy
Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem
Více65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce
65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.
VíceVýzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví
Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh
VíceŽelešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání
VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní
VíceTEXT VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE
TEXT VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE dle ustanvení 38 dst. 1 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) Název veřejné zakázky: FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH
VíceSYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV
SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV Klíčvá aktivita: 10 Rzvj kmpetencí při hdncení výsledků VaV Kurz: Hdncení výsledků VAV Cílem kurzu je získání přehledu sučasných i buducích přístupech, psaných i nepsaných,
VíceZákon o zdravotních pojišťovnách
Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky
VíceInformační audit teorie a praxe v České republice
Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz
VíceBusiness Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009
Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy
VíceUSNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012
*UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění
VíceCAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel
ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK Tmáš Kabrhel 1 T že dkáže ptimalizvat a ušetřit firemní klientele náklady na servis a pravy vzidel jen dkladuje neustále se rzšiřující se pčet vzidel ve správě včetně rzšiřující
VícePříjem a hodnocení žádostí o podporu
Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá
VíceMetoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení
Metda klíčvých ukazatelů pr činnsti zahrnující zvedání, držení, nšení Pkyny pr pužití při hdncení pracvních pdmínek Hdncení se prvádí v pdstatě pr činnsti ruční manipulace a musí se týkat jednh pracvníh
VícePracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe
Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In
Vícek elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv
INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9
VíceVedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014
Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální
VíceManuál k vyplnění Monitorovacích listů
Manuál k vyplnění Mnitrvacích listů Mnitrvací listy jsu k dispzici na Prtálu farmáře v zálžce Mnitring pdnikatelskéh plánu/prjektu Mnitrvací list. Mnitrvací listy jsu k dispzici u všech prplacených prjektů
VíceVFN Praha Rámcová smlouva na lakýrnické práce
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 12 dst. 3 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění
VícePlán odpadového hospodářství
Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021
Víceuzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami
Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh
VíceCukr nad kvótu Základní informace
Cukr nad kvótu Základní infrmace V Praze dne 17.12.2014 Ing. Karlína Hermannvá Oddělení nárdních dtací a cukerných kvót Základní pjmy: Průmyslvá survina průmyslvý cukr, průmyslvá isglukóza neb inulinvý
VíceVnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)
platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh
VíceŠ K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016
Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005
Více1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11
OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA
VíceManuál k vyplnění Monitorovacích listů za rok 2017 (datum podání do )
Manuál k vyplnění Mnitrvacích listů za rk 2017 (datum pdání d 31.7.2018) Mnitrvací listy jsu k dispzici na Prtálu farmáře v zálžce Mnitring pdnikatelskéh plánu/prjektu Mnitrvací list. Mnitrvací listy jsu
VíceJUDr. Vladimír Gašpar. www.rrajm.cz 1
JUDr. Vladimír Gašpar www.rrajm.cz 1 Struktura prezentace Rámcvé zhdncení implementace RIS I.,II. Metda frmulace RIS 3 Priritní sy a cíle RIS 3 Akční plán RIS na léta 2009-13 www.rrajm.cz 2 Reginální invační
VícePravidla pro poskytování příspěvku na náklady spojené s reprezentací mládeže na mezinárodních závodech v roce 2013
Pravidla pr pskytvání příspěvku na náklady spjené s reprezentací mládeže na mezinárdních závdech v rce 2013 Stav vychází z kalendáře IFSC k 15.1.2013 Obtížnst: 2 závdy EYC + MEJ + MSJ Buldering: 3 závdy
Více30. výzva Ministerstva životního prostředí
Čísl výzvy v MS 2014+: 05_16_030 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_30. výzva, PO 4, SC 4.4, klvá 30. výzva Ministerstva živtníh prstředí k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Operačníh prgramu Živtní prstředí
VíceDOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014
Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014
Více- Aplikace je napsána v C#.NET, je instalována na webovém serveru - Data jsou ukládána v databázi MS-SQL 2005 a vyšší
Prdukt: je aplikace pr správu ICT prjektvých záměrů a ICT prjektů. Je zpracvána na základě analýzy a specifikace pžadavků cílvých uživatelů. PMS - Aplikace pr řízení prjektvých záměrů a prjektů je nástrj
VíceShop System - Smlouva o poskytování software
Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416
VícePLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD
Sídl: Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600 www.nuts2severzapad.cz, www.eurpa.eu Pracviště: Závdní 379/84A, 360 21 Karlvy Vary tel.: 353 222 624 e-mail: ridicirgan@nuts2severzapad.cz PLÁN
VíceJE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?
JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie
Více