Pojistná matematika 2 KMA/POM2E

Podobné dokumenty
Neživotní pojištění. Brno 2012

Pojistná matematika 2 KMA/POM2E

Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a

KGG/STG Statistika pro geografy

Pojistná matematika 2 KMA/POM2E

ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN

Střední hodnota a rozptyl náhodné. kvantilu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

MATEMATIKA III V PŘÍKLADECH

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

Matematické přístupy k pojištění automobilů. Silvie Kafková září 2013, Podlesí

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

Tomáš Cipra: Pojistná matematika: teorie a praxe. Ekopress, Praha 2006 (411 stran, ISBN: , druhé aktualizované vydání) 1. ÚVOD...

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

Biostatistika Cvičení 7

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 4

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

populace soubor jednotek, o jejichž vlastnostech bychom chtěli vypovídat letní semestr Definice subjektech.

Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

P13: Statistické postupy vyhodnocování únavových zkoušek, aplikace normálního, Weibullova rozdělení, apod.

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Odhady Parametrů Lineární Regrese

Charakterizace rozdělení

SPOJITÉ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. 7. cvičení

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b. Řešení 1c ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2 ČÁST 7

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

Pojistná matematika 1 KMA/POM1

Aplikace teoretických postupů pro ocenění rizika při upisování pojistných smluv v oblasti velkých rizik

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

Chyby měření 210DPSM

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Normální (Gaussovo) rozdělení

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

1. Přednáška. Ing. Miroslav Šulai, MBA

Přednáška. Další rozdělení SNP. Limitní věty. Speciální typy rozdělení. Další rozdělení SNP Limitní věty Speciální typy rozdělení

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 5.téma

Diskrétní náhodná veličina

Limitní věty teorie pravděpodobnosti. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Václav Jirchář, ZTGB

Náhodné chyby přímých měření

Téma 22. Ondřej Nývlt

Markovské metody pro modelování pravděpodobnosti

Někdy lze výsledek pokusu popsat jediným číslem, které označíme X (nebo jiným velkým písmenem). Hodíme dvěma kostkami jaký padl součet?

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Normální (Gaussovo) rozdělení

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

z Matematické statistiky 1 1 Konvergence posloupnosti náhodných veličin

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

1. A c B c, 2. (A C) B, 3. A B C.

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

Náhodná veličina. Michal Fusek. 10. přednáška z ESMAT. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek

Statistické metody - nástroj poznání a rozhodování anebo zdroj omylů a lží

ÚVOD DO TEORIE ODHADU. Martina Litschmannová

ina ina Diskrétn tní náhodná veličina může nabývat pouze spočetně mnoha hodnot (počet aut v náhodně vybraná domácnost, výsledek hodu kostkou)

Systémové řešení nepojistitelných rizik. Hana Bártová Karel Hanzlík

VYBRANÁ ROZDĚLENÍ. SPOJITÉ NÁH. VELIČINY Martina Litschmannová

Intervalové Odhady Parametrů

NÁHODNÝ VEKTOR. 4. cvičení

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM

Náhodná veličina X má Poissonovo rozdělení se střední hodnotou lambda. Poissonovo rozdělení je definováno jako. P(X=k) = 0,036

Řízení projektů. Konstrukce síťového grafu pro řízení projektů Metoda CPM Metoda PERT

Pravděpodobnost a matematická statistika

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

Pearsonůvχ 2 test dobré shody. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Cvičení ze statistiky - 7. Filip Děchtěrenko

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Bayesovské odhady

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Rovnoměrné rozdělení

Statistika. Teorie odhadu statistická indukce. Roman Biskup. (zapálený) statistik ve výslužbě, aktuálně analytik v praxi ;-) roman.biskup(at) .

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Náhodný vektor a jeho charakteristiky

Cvičení ze statistiky - 5. Filip Děchtěrenko

Aproximace binomického rozdělení normálním

KGG/STG Statistika pro geografy

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

Výpočet pravděpodobností

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

6.1 Normální (Gaussovo) rozdělení

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"

4. ZÁKLADNÍ TYPY ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIČINY

pravděpodobnosti, popisné statistiky

VYBRANÁ ROZDĚLENÍ. DISKRÉTNÍ NÁH. VELIČINY Martina Litschmannová

tazatel Průměr ve Počet respondentů Rozptyl ve

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

4EK211 Základy ekonometrie

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Transkript:

Pojistná matematika 2 KMA/POM2E RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (informace + podkladové materiály) Konzultační hodiny (LS 2016): Středa 13:30 15:00 Čtvrtek 9:15 10:45 Doporučuji domluvit se dopředu přes e-mail.

Matematické modelování v NŽP

Matematické modelování v NŽP Jde o součást teorie rizika (zahrnuje rovněž problematiku finančního rizika). Motivace pro tvorbu matematických modelů: model může nahradit nedostatečný počet dat, často lze pomocí jednoduchých mat. vztahů popsat chování rozsáhlých pojistných kmenů, lze tak statisticky testovat vlastnosti pojistných kmenů, aj.

1. Modely počtu škod (poj. nároků)

Modely počtu škod (poj. nároků) Modely vycházející z pravděpodobnostního rozdělení náhodné veličiny n, která označuje počet pojistných nároků (PU, škod) obvykle na jednu pojistnou smlouvu během jednoho roku. Náhodná veličina n může nabývat hodnot 0,1,2, s určitými p-stmi.

Modely počtu škod (poj. nároků) Binomické rozdělení K přirozené, 0 < p < 1. n počet zdarů v K nezávislých pokusech, p p-st zdaru, 1-p p-st nezdaru,

Modely počtu škod (poj. nároků) Poissonovo rozdělení,,,,,,,,,,,,, l > 0 limitní případ binomického rozdělení n počet zdarů ve velkém počtu nezávislých pokusů s malou p-stí zdaru

Modely počtu škod (poj. nároků) Negativní binomické rozdělení (Pólyovo) pro přirozené a: a > 0, n počet nezdarů před a-tým zdarem v nezávislých pokusech s p-stí zdaru p

Modely počtu škod (poj. nároků) Smíšené Poissonovo rozdělení parametr l je náhodný s f-cí hustoty f(l): Použití: u poj. kmenů s heterogenními riziky, např. v pojištění proti lesnímu požáru, kde riziko vzniku požáru (a tedy počet škod) závisí na typu počasí. Příklad na tabuli + MS Excel.

Smíšené Poissonovo rozdělení

Modely počtu škod (poj. nároků) Rozdělení binomické Poissonovo negativní binomické Vlastnost E(n) > var (n) E(n) = var (n) E(n) < var (n)

Modely počtu škod (poj. nároků) Počet škod na 1 smlouvu za 1 rok Skutečný počet smluv Modelovaný počet smluv: Poissonovým rozd. Modelovaný počet smluv: negat. binom. rozd. 0 88 585 88411 88597 1 10 577 10 890 10544 2 779 671 612 3 54 27 35 4 4 1 2 5 1 0 0 6 a více 0 0 0 Celkem 100 000

Modely počtu škod (poj. nároků) Nechť NV n: počet škod za 1 rok v N nezávislých poj. smlouvách, tj. n = n 1 + n 2 + + n N :

Modely počtu škod (poj. nároků) Jsou-li pojistné smlouvy homogenní se stejnou škodní frekvencí q1: Příklad na tabuli Je-li N hodně velké, tj. jde-li o rozsáhlejší pojistný kmen, lze Poissonovo rozdělení asymptoticky aproximovat normálním rozdělením:

Příklady I. V pojištění domácnosti byly pozorovány hodnoty: Riziko Počet smluv Doba pozorování Počet škod Živelní události 1 250 1 rok 12 Odcizení 2 500 1 rok 250 Odpovědnost 2 000 4 roky 35 a) P-st, že v poj. kmeni s 2 178 pojistkami nevznikne během 1 roku více než 300 škod? b) Jaký rozsah poj. nároků (počet škod) může pojišťovna během 1 roku očekávat se spolehlivostí 95%?

II. Vypočtěte: 1. průměrný počet odcizených aut v tarifní skupině o 10 000 smlouvách během 1 roku, jestliže škodní frekvence činí q 1 = 0,004 453 1, počet krádeží na každou pojistnou smlouvu je NV s Poissonovým rozdělením s parametrem q 1, NV jsou vzájemně nezávislé; 2. Pravděpodobnost, že počet krádeží bude během následujících 2 po sobě jdoucích letech za předchozích předpokladů vyšší než 110.

2. Modely výše škod

Modely výše škod Modely vycházející z pravděpodobnostního rozdělení náhodné veličiny X, která označuje výši škody. Většinou X 0 nebo 0 X H (či 0 X M). Rozdělení náhodné veličiny X je popsáno hustotou f(x).

Modely výše škod Logaritmicko-normální rozdělení, s >0, R Použití: v pojištění úrazovém, havarijním, požárním zděných budov, proti vichřicím, aj.

Modely výše škod Gama rozdělení a>0, b>0

Modely výše škod Speciální případ Gama rozdělení (a=, b=1): Exponenciální rozdělení Exp(l), l >0 Použití Exp(l): modelování doby mezi pojistnými nároky.

Modely výše škod Beta rozdělení a>0, b>0, c>0 Funkce hustoty má v případě a<1, b<1 tvar písmene U, čehož se využívá k modelování výše škod v požárním pojištění (velmi malé nebo velmi velké škody).

Modely výše škod Paretovo rozdělení a>0, b>0 f X (x) = ba b /x (b+1), x a E(X) = ab/(b-1), b>1 var (X) = a 2 b/[(b-1) 2 (b-2)], b>2 Tzv. rozdělení s těžkými konci. http://www.eistat.cz/teorie/rozdeleni/spojita/pareto/index.htm Použití: např. v pojištění nemocenském, požárním dřevěných budov, kde lze čekat odlehlé extrémní hodnoty počtu škod.

Příklady 1. Určete střední hodnotu, rozptyl, směrodatnou odchylku a pravděpodobnost, že výše škody (v i-té smlouvě) překročí 4 mil. Kč. Rozdělení výše škody bylo odhadnuto na log-normální: Výše škody (v tis. Kč) Počet škod 0-400 2 400-800 24 800-1 200 32 1 200-1 600 21 1 600-2 000 10 2 000-2 400 6 2 400-2 800 3 2 800-3 200 1 3 200-3 600 1 nad 3 600 0 Celkem 100

2. Nechť X je náhodná veličina popisující výši škody u 1 smlouvy během 1 roku s rozdělením logn(5; 1,44). Určete pravděpodobnost, že výše škody leží v intervalu 50$, 5 000 $. 3. Nechť průměrná výše škody u 1 smlouvy je 310$ a směrodatná odchylka činí 420$. Během 1 roku bylo pozorováno 520 škod. Určete pravděpodobnost, že celková škoda převýší 180 000 $.

4. Výše pojistného nároku v portfoliu pojistných smluv je uváděna ve stovkách dolarů a lze ji popsat Paretovým rozdělením s parametry b = 3, a = 2. Určete pravděpodobnost, že výše nároku přesáhne 500 $. Určete průměrnou výši nároku přesahujícího 500 $.

3. Složené pojistné modely

Složené pojistné modely O náhodné veličině S = X 1 + X 2 + + X n označující celkovou výši škody v rámci n pojistných nároků (tj. součet náhodného počtu náhodných veličin ) se říká, že má složené pravděpodobnostní rozdělení (compound distribution). Vzniká složením rozdělení náhodné veličiny n a rozdělení náhodných veličin X 1,X 2,,X n.

Složené pojistné modely Platí: Jsou-li náhodné veličiny X 1,X 2,,X n iid, tj. nezávislé a stejně rozdělené (X i = X, i=1,2,,n) a n a X jsou nezávislé s konečnými momenty E(n), var(n), E(X) a var(x), pak E(S) = E(n)*E(X), var(s) = E(n)*var(X) + var(n)*[e(x)] 2.

Složené pojistné modely Složené Poissonovo rozdělení: CP(l, F), kde a p-stní rozdělení výše škod X je dáno distribuční funkcí F: E(S) = E(n)*E(X) = l* E(X), var(s) = E(n)*var(X) + var(n)*[e(x)] 2 = = l*var(x) + l* [E(Xi)] 2 = l* E(X 2 ).

Příklad V souboru 19 412 pojistných smluv 1 tarifní skupiny byly pozorovány následující počty škod: Počet škod (na 1 smlouvu) Počet smluv 0 17 353 1 1 414 2 620 3 25 Celkem 19 412 Distribuční funkce pro výši škody je dána předpisem F(x) = 1 e -0,001*x, x 0. Odhadněte očekávané (průměrné) náklady na krytí škod pro 100 smluv platných během 1 roku a směrodatnou odchylku těchto nákladů.

4. Pojistné modely v čase

Pojistné modely v čase Proces rizika: {T 1,X 1,T 2,X 2, } T i délka doby mezi uplatněním i-tého a (i-1)- ního nároku, X i výše škody jako i-té v čase, tj. v čase W i = T 1 + T 2 + + T i Obvyklý předpoklad: T i, X i vzájemně nezávislé NV

Pojistné modely v čase Proces počtu pojistných nároků: {n t, t 0}, n t NV popisující počet poj. nároků do času t, Proces celkové výše pojistných nároků: {S t, t 0} S t NV popisující celkovou výši poj. nároků do času t, S t = X 1 + X 2 + + Xn t.

Pojistné modely v čase Poissonův proces s intenzitou l: {T 1,X 1,T 2,X 2, }, s tím, že délky dob T i mají exponenciální rozdělení Exp(l), střední hodnota 1/l. Potom počet poj. nároků do času t (NV n t ) má Poissonovo rozdělení P(lt)

výše celkového poj. nároku do času t S t = X 1 + X 2 + + Xn t, X i, i=1,..., n t, jsou nezávislé NV se stejným rozdělením (daným distribuční funkcí F), n t je NV s Poissonovým rozdělením P(lt) S t je NV se složeným Poissonovým rozdělením CP(l,F): Pojistné modely v čase

Příklad Během 1 roku bylo u 1 000 smluv uplatňováno 140 pojistných nároků. Jaká je pravděpodobnost, že nedojde ke škodě u žádné smlouvy a) během následujících 2 let, b) během následujících 9 měsíců, při zachování škodní frekvence?

5. Pravděpodobnost ruinování

Pravděpodobnost ruinování Pravděpodobnost toho, že stav rezervy pojišťovny klesne pod nulu (na zápornou hodnotu). T i - doba mezi 2 poj. nároky, W i - čas uplatnění nároku ve R t rezerva v čase t výši X i X 1 X 2 výše škody v čase 2 R 0 X 3 pravděpodobnost ruinování Y = P{min R t < 0, t 0} W 1 W 2 W 3 T 1 T 2 T 3 t

Pravděpodobnost ruinování

Pravděpodobnost ruinování

6. Systémy bonus-malus

Systémy bonus - malus Bonus smluvně zaručená sleva ze základního pojistného podle počtu předchozích bezškodních roků, Malus přirážka k pojistnému podle počtu a výše pojistných nároků uplatněných v minulých letech pojištění.

Systémy bonus - malus Bonusová náročnost systému: (1-P /P)*100 (%) celk. pojistné s použitím bonusů celk. pojistné při hypotetickém vyloučení bonusů

Systémy bonus - malus Hlad po bonusu situace, kdy klient raději nepřizná pojišťovně škodu z důvodu poklesu v bonusové stupnici. Bonusový systém se obvykle stupňuje, např. slevy ve výši. 0 %, 20 %, 40 % a 50 % ze základního pojistného. Bonusový stupeň se řídí rozhodnou dobou = dobou nepřerušeného trvání pojištění, po kterou nebyl uplatněn pojistný nárok.

Systémy bonus - malus 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 t (roky) 20% 40% bonus v % základního pojistného

Systémy bonus - malus Matematické modely systémů bonus-malus jsou založeny především na pravděpodobnostní teorii markovských řetězců, takže při jejich praktickém použití je nutné nejprve odhadnout pravděpodobnosti přechodů mezi jednotlivými stupni systému. Příklad na tabuli