4.2.5 Orientovaný úhel II

Podobné dokumenty
4.2.5 Orientovaný úhel II. π π = π = π (není násobek 2π ) 115 π není velikost úhlu α. Předpoklady: Nejdříve opakování z minulé hodiny.

4.2.3 Orientovaný úhel

4.2.4 Orientovaný úhel I

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

6.1.2 Operace s komplexními čísly

III Rychlé určování hodnot funkcí sinus a cosinus. Předpoklady: 4207, 4208

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

III Rychlé určování hodnot funkcí sinus a cosinus. Předpoklady: 4207, 4208

Pythagorova věta II

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

4.2.3 Oblouková míra. π r2. π π. Předpoklady: Obloukovou míru známe z geometrie nebo z fyziky (kruhový pohyb) rychlé zopakování.

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

1.2.9 Usměrňování zlomků

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

4.3.8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí. π π. π π π π. π π. π π. Předpoklady: 4306

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

1.2.3 Racionální čísla I

Hledání mocnin a odmocnin v tabulkách

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

Největší společný dělitel

Lomené výrazy sčítání a odčítání lomených výrazů

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

1.2.3 Racionální čísla I

Logaritmická rovnice

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Dušan Astaloš. samostatná práce, případně skupinová práce. úpravy a převádění zlomků

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Goniometrické rovnice

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Definice funkce tangens na jednotkové kružnici :

CVIČNÝ TEST 19. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

GONIOMETRICKÉ FUNKCE OBECNÉHO ÚHLU

f(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0

III Určování hodnot funkcí sinus a cosinus

7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

Práce s kalkulátorem

Soustavy více rovnic o více neznámých II

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Lineární funkce IV

Hledání úhlů se známou hodnotou goniometrické funkce

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

Soustavy více rovnic o více neznámých I

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

{ } Množina všech dělitelů. Předpoklady:

1.1.3 Práce s kalkulátorem

Úlohy domácí části I. kola kategorie C

4.3.2 Goniometrické nerovnice

3.2.8 Oblouková míra. Předpoklady:

4.3.1 Goniometrické rovnice I

1.3.3 Množinové operace

( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

HL Academy - Chata Lopata Emu (Brkos 2012) Řetězové zlomky / 27

3. Reálná čísla. většinou racionálních čísel. V analytických úvahách, které praktickým výpočtům

Vzorce pro poloviční úhel

7.5.3 Hledání kružnic II

( ) Jako základ mocnin nemusíme používat jen 10. Pokud není jasné, že číslo je uvedeno v desítkové soustavě, píšeme jej takto: ( ) 10

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

7 = 3 = = Učivo Vysvětlení Př. + pozn. Zlomek = vyjádření části celku 3 část snědla jsem 3 kousky

4.3.3 Goniometrické nerovnice

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

Vybrané kapitoly z matematiky

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Dušan Astaloš. samostatná práce, případně skupinová práce. pochopení znaků vztahů mezi čísly

Limita a spojitost funkce

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

Obecnou definici vynecháme. Jednoduše řečeno: složenou funkci dostaneme, když dosadíme za argument funkci g. Potom y f g

1 Analytická geometrie

4.3.1 Goniometrické rovnice

( ) ( ) ( ) Tečny kružnic I. Předpoklady: 4501, 4504

Kreslení graf obecné funkce II

Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0

Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) 2 x. 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou x:. 2) Určete, pro která x R není daný výraz definován:

Soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých I

( ) ( 1) Permutace II. Předpoklady: c) ( n ) Př. 1: Rozepiš faktoriály. a) 6! b)! ( n + ) a) 6! = = 720

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

2.7.6 Rovnice vyšších řádů (separace kořenů)

Algebraické výrazy - řešené úlohy

7.1.3 Vzdálenost bodů

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

4.3.7 Součtové vzorce. π π π π. π π π. Předpoklady: 4306

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

1.8.5 Dělení mnohočlenů

Polynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...

Transkript:

.2.5 Orientovaný úhel II Předpoklady: 20 Minulá hodina Orientovaný úhel rozlišujeme: směr otáčení (proti směru hodinových ručiček je kladný směr), počáteční rameno. Každý úhel má nekonečně mnoho velikostí:..., 0, 20,80, 70,...: nejmenší kladná velikost je základní, velikosti se od sebe liší o násobky. Pedagogická poznámka: Nechávám studenty, aby si algoritmus na určení základní velikosti vymysleli sami. U stupňové míry s tím nejsou problémy. Při kontrole třetího příkladu si říkáme, jak najít výhodnější algoritmus, ale v žádném případě nikoho nenutím, aby se vzdal svého. Př. 1: Urči základní velikost úhlu 1220. 1220 není základní velikost (je to více než ) zkusíme odečítat, abychom se k základní velikosti dostali: 1220 = 80 (příliš velké), 80 = 500 (příliš velké), 500 = 10 (to je ono). Základní velikostí úhlu 1220 je 10. Jak postupovat rychleji (odečítali jsme pořád to samé)? 1220 =,8... proto jsme odečítali třikrát. α = 1220 = 10 Trochu exaktněji. Pro základní velikost musí platit 1220 = α + k α = 1220 k stačilo by od 1200 odečítat, dokud se nedostaneme do intervalu 0; ). Je to ale moc zdlouhavé. Zjistíme, kolik je k: 1220 =,8... k =. Teď dosadíme: α = 1220 k = 1220 = 10. Pedagogická poznámka: Se třídou si kontrolujeme pouze výsledek ne postup. Někteří studenti používají v předchozím příkladě i ten nejprimitivnější postup postupného odčítání. Tento postup je už v příštím příkladu nepoužitelný. Lepší studenti počítají i rychleji, třeba když si uvědomí, že zbytek po dělení velikosti úhlu vzniká dělením základní velikosti úhlu. Stačí tedy, když zbytek po dělení vynásobí a získají základní velikost: 1

1220 =,8 α = 0, 8 = 10. Snažím se studenty přesvědčit, aby si našli rychlejší algoritmus, ale zároveň se snažím ho neprozrazovat. Př. 2: Urči základní velikost úhlů: a) 1527 b) 2. a) Pro základní velikost musí platit: 1527 = α + k α = 1527 k. Zjistíme, kolik je k: 1527 = 2,575... k = 2. Teď dosadíme: α = 1527 k = 1527 2 = 207. b) Pro základní velikost musí platit 2 = α + k α = 2 k. Zjistíme, kolik je k: 2 = 180,78... k = 180. Teď dosadíme: α = 2 k = 2 180 = 2. Dodatek: Můžeme použít rychlejší postup: 2 = 180,78... α = 0,78... = 2. Tento postup vychází z následujících úprav: 2 = α + k / : 2 α = + / k k 2 α k = 2 k = α. Můžeme si také uvědomit, že základní velikost u kladných úhlů se rovná zbytku po dělení. Desetinná místa, která po tomto dělení vzniknou pochází právě z tohoto zbytku a vynásobením se dostaneme k hledanému zbytku. Př. : Urči základní velikost úhlu 28. Pro základní velikost musí platit 28 = α + k α = 28 k. Zjistíme, kolik je k: 28 =, 9... k =. α = 28 k = 28 = 178. Teď dosadíme: ( ) 178 není základní velikost musíme ještě přičíst. α = 178 + = 182. Postřeh: Prostým zopakováním postupu pro kladnou velikost jsme u záporné nezjistili základní velikost, ale největší zápornou velikost (neboli zápornou velikost s nejmenší absolutní hodnotou). Museli jsme pak ještě jednou připočítat. Připočítávání jsme si mohli ušetřit, kdybychom použili hodnotu k = 7 (o jednu menší neboli s absolutní hodnotou o jednu větší), abychom přičítali větší počet násobků. 2

Př. : Urči základní velikost úhlu 5892. Pro základní velikost musí platit 5892 = α + k α = 5892 k. Zjistíme, kolik je k: 5892 = 1,85 k = 17. α = 5892 k = 5892 17 = 5. Teď dosadíme: ( ) α = 5 Dodatek: V obou předchozích příkladech můžeme používat i přímý výpočet pomocí zbytků: 28 =, 9... 0,9... = 178 182, 28 nebo, 9... ( 1 0,9... ) 182 = =. Pedagogická poznámka: Následující příklady jsou algoritmicky stejné jako předchozí, ale zlomky je činí pro studenty podstatně zajímavější. Velkých problémem bývalo zohledňování různých jmenovatelů při výpočtu. Při posledním průchodu, kdy jsem nechal studenty algoritmy na hledání základní velikosti samostatně vymyslet, byly problémy zdaleka nejmenší. Z toho soudím, samostatně vyvinutý algoritmus vnímají studenti daleko neformálněji. Př. 5: Urči základní velikost úhlu 17 π. Pro základní velikost musí platit 17 17 π = α + k 2π α = π k 2π stačilo by od 17 odečítat 2 dokud se nedostaneme do intervalu 0;2 ), ale je to moc zdlouhavé. 17 α = π k π, přepsali jsme si 2π na třetiny, abychom mohli snadno odečítat ze zlomku. Zjišťujeme k, kolikrát se do 17 vejde, tedy kolikrát se do 17 vejde. Zjistíme, kolik je k: 17 = 52,8... k = 52. 17 17 5 Teď dosadíme: α = π k π = π 52 π = π. Základní velikost úhlu 17 π je 5 π. Př. : Urči základní velikost úhlu 7777 π. Pro základní velikost musí platit 7777 π = α + k 2π 7777 7777 8 α = π k 2π = π k π - jiný zlomek než v předchozím příkladě.

Zjistíme, kolik je k: 7777 = 972,125 k = 972. 8 7777 8 7777 8 1 Teď dosadíme: α = π k π = π 972 π = π. Základní velikost úhlu 7777 π je 1 π. Pedagogická poznámka: Předchozí příklad zadávám stejně jako předchozí a neupozorňuji na fakt, že se změnil jmenovatel zlomku (a proto se při zjišťování k dělí jiným číslem). Jde o jeden z velmi dobrých testů formálního přístupu k matematice. Pokud mají někteří studenti opravdu velké problémy s tím, že počítají s číslem π, ukažte jim, že všechny výpočty při převádění na základní velikost prakticky probíhají zcela bez tohoto čísla. Př. 7: Urči základní velikost úhlu 917 π. Pro základní velikost musí platit 917 π = α + k 2π 917 917 12 α = π k 2π = π k π - jiný zlomek než v předchozím příkladě. Zjistíme, kolik je k: 917 = 712, 25 k = 712. 12 917 12 917 12 1 Teď dosadíme: α = π k π = π 712 π = π = π. 2 Základní velikost úhlu 917 π je 1 2 π. Př. 8: Urči základní velikost úhlu 221 π. 221 Pro základní velikost musí platit π = α + k 2π 221 221 α = π k 2π = π k π. Zjistíme, kolik je k: 221 =,8... k =. Teď dosadíme: α = 221 π k π = 221 π ( ) π = 5 π. 5 π není základní velikost musíme ještě přičíst 2π. 5 1 α = π + 2π = π 221 Základní velikost úhlu π je 1 π.

Postřeh: Stejně jako u výpočtu ve stupňové míře je jednodušší použít hodnotu k = 7 (o jednu menší neboli s absolutní hodnotou o jednu větší), abychom přičítali větší počet násobků 2π. Př. 9: Urči základní velikost úhlů: a) 521 π b) 521 π. 521 a) Pro základní velikost musí platit π = α + k 2π 521 521 12 α = π k 2π = k π. Zjistíme, kolik je k: 521 = 8,1... k = 9. 12 Teď dosadíme: α = 521 π k 12 π = 521 π ( 9) 12 π = 7 π. 521 Základní velikost úhlu π je 7 π. 521 b) Pro základní velikost musí platit π = α + k 2π 521 521 8 α = π k 2π = π k π. Zjistíme, kolik je k: 521 = 702,25 k = 70. 8 Teď dosadíme: α = 521 π k 8 π = 521 π ( 70) 8 π = π. 521 Základní velikost úhlu π je π. Př. 10: Petáková: strana 0/cvičení 7 α ) β ) x 1 ) x ) x ) Shrnutí: Orientovaný úhel má nekonečně mnoho velikostí, které se liší o násobky 2π. 5