MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY UEBNÍ DOKUMENTY Studium žák a dalších uchaze, kteí splnili povinnou školní docházku Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s platností od 1. záí 2004 poínaje prvním roníkem 1
O B S A H : PROFIL ABSOLVENTA.. 3 CHARAKTERISTIKA VZDLÁVACÍHO PROGRAMU. 6 UEBNÍ PLÁNY. 12 UEBNÍ OSNOVY LATINSKÝ JAZYK 17 OBANSKÁ NAUKA 21 MATEMATIKA 28 FYZIKA 34 BIOLOGIE 40 EKONOMIKA 46 VEEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ A VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 49 PRVNÍ POMOC 55 PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE. 61 KLINICKÁ PROPEDEUTIKA. 66 SOMATOLOGIE. 69 ZÁKLADY EPIDEMIOLOGIE A HYGIENY.. 74 OŠETOVATELSTVÍ. 78 OŠETOVÁNÍ NEMOCNÝCH. 86 ODBORNÁ PRAXE 90 Text této publikace pln odpovídá originálm uebních dokument schváleným MŠMT Vydal Národní ústav odborného vzdlávání Praha 2004 Tisk a technická píprava: informaní stedisko odborného vzdlávání NÚOV 2
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s platností od 1. záí 2004 poínaje prvním roníkem PROFIL ABSOLVENTA Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent Dosažený stupe vzdlání: úplné stední odborné Zpsob ukonení a certifikace: maturitní zkouška, vysvdení o maturitní zkoušce 1. Pracovní uplatnní absolventa Po ukonení studia a úspšném vykonání maturitní zkoušky je absolvent/absolventka pipraven k výkonu práce stedního zdravotnického pracovníka, který pod odborným dohledem, nebo pod pímým vedením všeobecné sestry nebo lékae poskytuje ošetovatelskou péi dtem (s výjimkou novorozenc) i dosplým a podílí se na preventivní, diagnostické, neodkladné, léebné, rehabilitaní a dispenzární péi v rozsahu své odborné zpsobilosti stanovené vyhláškou MZ R. Podle pokyn provádí urené ošetovatelské výkony, podílí se na plnní ošetovatelského plánu a spolupracuje pi hodnocení výsledk poskytnuté ošetovatelské pée, zajišuje innosti spojené s pijetím, pekladem, propuštním a úmrtím pacienta. Absolvent byl vzdláván tak, aby získal nejen potebné odborné vdomosti, dovednosti a návyky, ale také širší všeobecné vzdlání a dovednosti dležité pro další vzdlávání a uplatnní se na trhu práce. Absolvent se uplatní v rzných zdravotnických zaízeních lžkového i ambulantního charakteru, nap. v nemocnici, na poliklinikách a v lékaských nebo ošetovatelských centrech, v ordinacích praktických nebo odborných léka a v domácí ošetovatelské péi, jako zdravotnický pracovník v zaízeních sociální pée a služeb (nap. v léebnách dlouhodob nemocných, v ústavech sociální pée, ve stacionáích pro osoby se zdravotním postižením, v zaízeních pro seniory aj.). 2. Výsledky vzdlávání 2.1 V oblasti výkonu profese si absolvent osvojil vdomosti a dovednosti potebné pro: - poskytování ošetovatelské pée v rámci ošetovatelského procesu a podle stanoveného ošetovatelského plánu, - získávání a shromažování informací potebných pro sestavení ošetovatelských diagnóz, - práci se zdravotnickou dokumentací, - sledování subjektivních i objektivních projev a fyziologických funkcí pacient mení tlesné teploty, pulsu, dechu, krevního tlaku (krom mení CVT) - zajišování správné výživy a dostatené hydratace pacient, - provádní úpravy lžka (bez nemocného i s nemocným), sledování istoty a úpravy prostedí, 3
- poskytování hygienické pée pacientm nebo pomoci pi zajišování hygieny, - provádní rehabilitaního ošetovatelství (ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem) vetn prevence a ošetování dekubit, pro zajišování prevence imobilizaního syndromu, - péi o pomcky a pístroje, dezinfekci a sterilizaci pomcek a nástroj, - pipravu a podávání lék prostednictvím zažívacího traktu, kží, dýchacími cestami (krom intrabronchiální aplikace), prostednictvím injekcí do svalu, pod kži nebo do kže (s výjimkou novorozenc), - odbr biologického materiálu, manipulaci s biologickým materiálem a screeningové vyšetení, orientaní vyšetení moe, glykémie, stolice, - udržování kyslíkové terapie, - péi o akutní a chronické rány, - péi o vyprazdování nemocných, aplikace klyzmatu, - pípravu pacient k diagnostickým a léebným výkonm, asistenci u tchto výkon a poskytování ošetovatelské pée pi a po tchto výkonech, - ošetování nemocných s katétry, - obsluhu jednoduchých lékaských pístroj; dodržování bezpených pracovních postup pi práci s pístroji, - innosti spojené s píjmem, pekladem, propuštním a úmrtím pacienta, - poskytnutí pedlékaské první pomoci (v rozsahu odborné zpsobilosti) a spolupráci pi lékaské první pomoci, pro racionální jednání v situacích obecného (veejného) ohrožení. Absolvent byl vzdláván tak, aby: - si osvojil odborné vdomosti, dovednosti a postupy nezbytné pro poskytování komplexní ošetovatelské pée, pro prevenci nemocí a závislostí na návykových látkách, - v odborné komunikaci se vyjadoval pesn, vcn a terminologicky správn, rozuml základní latinské terminologii, - ml pehled o organizaci a ízení zdravotnictví a o nových trendech v péi o zdraví obyvatelstva, znal programy na podporu zdraví obyvatelstva, - uplatoval pi poskytování ošetovatelské pée holistické pojetí lovka, - dodržoval standardy ošetovatelských postup, požadavky na hygienu, bezpenost a ochranu zdraví pi práci ve zdravotnických nebo sociálních zaízeních, - uml pomáhat pacientm pekonávat problémy spojené s nemocí nebo hospitalizací a udržovat kontakt s vnjším prostedím, vést je k dodržování léebného režimu a k odpovdnosti za své zdraví, - dovedl vhodným zpsobem komunikovat s pacienty, s ohledem na jejich vk, typ osobnosti a zdravotní stav, dodržoval pravidla spoleenského chování, - pi ošetování pacienta jednal taktn, ohledupln a s empatií, dodržoval práva pacient, - pi poskytování ošetovatelské pée pacientm z odlišného sociokulturního prostedí jednal s vdomím jejich národnostních, náboženských, jazykových a jiných odlišností, - dodržoval etické zásady ošetovatelské pée a požadavky na ochranu informací, - uml si zorganizovat práci, pracovat individuáln i v týmu, - pracoval svdomit a dbal na kvalitu své práce, choval se hospodárn a ekologicky, - dodržoval základní pracovnprávní pedpisy a požadavky na výkon pracovních inností zdravotnického asistenta, - osvojil si dovednosti potebné pro seberegulaci a sebehodnocení, pro upevování svého zdraví a zvládání nároných pracovních a životních situací (pro prevenci syndromu vyhoení), - sledoval odborné informace a uml s nimi efektivn pracovat, - byl schopen uplatnit se na trhu práce a aktivn rozhodovat o své profesní kariée. 4
2.2 Všeobecné kompetence absolventa Absolvent byl vzdláván tak, aby: - uml íst s porozumním texty rzného stylu a žánru a efektivn zpracovával získané informace; rozuml ikonickým textm, tj. vyobrazením, grafm, tabulkám, schématm atp., - vyjadoval se kultivovan a v souladu s normami eského jazyka, a to ústn i písemn, - ovládal aktivn alespo jeden cizí jazyk, byl schopen využívat jej pro ešení standardních i typických pracovních eových situací, - ml základní znalosti o fungování demokratické spolenosti a o evropské integraci, osvojil si vdomosti a dovednosti potebné k aktivnímu obanskému životu, - dovedl využívat poznatk o historii k porozumní souasnosti, - uvdomoval si svou národní a evropskou identitu, svá lidská práva, respektoval práva ostatních lidí i kulturní odlišnosti píslušník jiných národností a etnik, nepodléhal rasismu, xenofobii a intoleranci, - získal všeobecný kulturní rozhled, chápal význam umní pro život, - uml efektivn používat matematické vdomosti a dovednosti pro ešení reálných situací, - osvojil si dležité pírodovdné poznatky, které mu lépe umožní porozumt pírodním jevm a procesm, vztahu lovka a pírody i nkterým odborným problémm oboru, - uml aplikovat zásady pée o zdraví a správné životosprávy v osobním život, aktivn usiloval o zdokonalování své tlesné zdatnosti, - osvojil si základní poznatky z ekonomiky potebné pro porozumní fungování tržního hospodáství, uml je vhodn využívat v osobním, pop. i v pracovním život, - uml využívat pro osobní i pracovní úely a jako zdroj informací prostedky informaní a komunikaní techniky, - byl pipraven a ochoten dále se vzdlávat. 3. Možnosti dalšího vzdlávání Absolvent/absolventka, který úspšn vykonal/-a maturitní zkoušku, se mže dále vzdlávat na vysokých nebo vyšších odborných školách, zejména v ošetovatelských oborech, a v odborných kurzech pro zdravotnické pracovníky. 5
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s platností od 1. záí 2004 poínaje prvním roníkem CHARAKTERISTIKA VZDLÁVACÍHO PROGRAMU Kmenový obor: Studijní obor: Vstupní pedpoklady žák: Délka a formy studia: 53-41-M Ošetovatelství 53-41-M/007 Zdravotnický asistent Vzdlávací program je uren pro žáky (dívky i chlapce) a další uchazee, kteí splnili povinnou školní docházku a podmínky pijímacího ízení. 4 roky denní studium, 5 let studium pi zamstnání - veerní a dálkové 1. Pojetí a cíle vzdlávacího programu Vzdlávací program pipravuje žáky pro práci stedních zdravotnických pracovník, kteí budou poskytovat ošetovatelskou péi v rámci ošetovatelského procesu, a to pod odborným dohledem nebo pímým vedením všeobecné sestry, pop. lékae. Vzdlávání se proto zamuje zejména na zvládnutí ošetovatelských výkon a postup a na vytváení žádoucích profesních postoj, návyk a dalších osobnostních kvalit zdravotnického pracovníka. Žáci jsou vedeni k pelivosti a odpovdnosti za kvalitu své práce, k ochot a trplivosti pi poskytování ošetovatelské pée a jednání s pacienty/klienty. Zárove jsou vzdláváni tak, aby získali pozitivní hodnotovou orientaci potebnou pro pracovní, osobní i obanský život, byli schopni se dále vzdlávat a úspšn se vyrovnávat s problémy. Dležitým aspektem je výchova žák k péi o vlastní zdraví a k vdomí závažnosti prevence nemoci. Vzdlávací program je koncipován tak, aby vedle odborného vzdlání poskytl žákm i širší všeobecné vzdlání a obecn penositelné dovednosti, které mu umožní lépe se adaptovat na nové podmínky. Odborné vzdlávání poskytuje žákm základní odborné vdomosti nezbytné pro vytvoení požadovaných ošetovatelských dovedností. Nedílnou souástí odborného vzdlávání jsou cviení a praktická výuka ve zdravotnických a dalších zaízeních poskytujících zdravotnickou péi (nap. sociálních). 2. Charakteristika obsahových složek Vzdlávání v oboru zdravotnický asistent zahrnuje všeobecné vzdlávání, odborné vzdlávání a tzv. klíové kompetence. 2.1 Všeobecné vzdlávání Jazykové vzdlávání Rozvíjí pedevším komunikativní dovednosti žák a uí je kultivovan se vyjadovat ústn i písemn v eském jazyce nebo v cizím jazyce a efektivn pracovat s textem jako zdrojem informací (rozvíjí tenáskou gramotnost) i jako formativním prostedkem. Cílem vzdlávání žák v cizím jazyce je dosáhnout, v návaznosti na pedchozí studium jazyka na ZŠ, takové 6
úrovn jazykových znalostí a dovedností, která odpovídá stupni B1 (B2) Spoleného evropského referenního rámce pro jazyky, a zárove je pipravit i pro aktivní užívání jazyka v jednoduchých typických eových situacích pi poskytování ošetovatelské pée pacientm/klientm neovládajícím eský jazyk. Jazykové vzdlávání zahrnuje také osvojení základ latinského jazyka a základní latinské terminologie. Spoleenskovdní a ekonomické vzdlávání Má multidisciplinární charakter, nebo obsahuje uivo opené o rzné humanitní a spoleenskovdní disciplíny, jako jsou politologie, stát a právo, etika, filozofie, historie, mediální výchova, multikulturní vzdlávání a ekonomika. Spoleenskovdní vzdlávání má výrazný formativní charakter, nebo smuje pedevším k pozitivnímu ovlivování hodnotové orientace žák. Zárove plní v mnoha tématech prpravnou funkci smrem k odbornému vzdlávání žák (nap. v oblasti práva, etiky a filozofie, multikulturní výchovy a multikulturního ošetovatelství, ekonomiky a ízení zdravotnictví). Uivo je zahrnuto v pedmtech obanská nauka, djepis, ekonomika, dopluje se v nkterých obecnodborných pedmtech. Matematické vzdlávání Smuje k tomu, aby žáci dovedli využívat matematických vdomostí a dovedností v praktickém život, pi ešení problém a bžných situací (vetn odborných) vyžadujících efektivní zpsoby výpotu nebo znalosti o geometrických útvarech, aby umli odhadovat výsledky, obhajovat použité matematické postupy, rozumli statistickým nebo bžným finann-ekonomickým údajm a informacím. Pírodovdné vzdlávání Zahrnuje vdomosti a dovednosti z fyziky, chemie, biologie a ekologie. Cílem pírodovdného vzdlávání není pouhá znalost fakt nebo pojm, ale pedevším dovednost využívat poznatk pírodních vd v praktickém život ve všech situacích, které souvisejí s pírodovdnou oblastí a se vztahem lovka a pírodního prostedí, dovednost logicky uvažovat, analyzovat a ešit jednoduché pírodovdné problémy, chápat pínos a možnosti uplatnní pírodních vd v medicín a zdravotnictví. Draz se klade také na rozvoj ekologického myšlení a chování žák v osobním i pracovním život v duchu udržitelného rozvoje. Pírodovdné vzdlávání se významn podílí na vytváení pedpoklad žák pro další odborné vzdlávání. Estetické vzdlávání Pispívá pedevším ke kultivaci osobnosti žák v oblasti estetické, etické, emocionální, a sociální. Formuje jejich vztah k umleckým hodnotám a umní jako souásti životního stylu. Realizuje se pedevším prostednictvím literárního vzdlávání v pedmtu eský jazyk a literatura a v rámci výuky djepisu. Je žádoucí vnovat mu pozornost i v odborném vzdlávání, zejména v pedmtech ošetovatelství a ošetování nemocných, i formou výbrového pedmtu. Pée o vlastní zdraví a rozvoj tlesné kultury Tato oblast je zamena na podporu fyzického i psychického zdraví žák, na vytváení pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví, na posilování fyzické zdatnosti a volních vlastností žák. Cílem je vybavit žáky dovednostmi a znalostmi potebnými pro vlastní tlesný rozvoj, uit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátž a nedostatek pohybu. Draz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám, aby chápali význam pohybových aktivit pro zdraví. Uivo se realizuje jednak v pedmtu tlesná výchova, jednak 7
v pedmtech odborných (zvl. výchova ke zdraví), dále formou sportovních kurz a dalších sportovních aktivit organizovaných školou. Vzdlávání v informaních a komunikaních technologiích (IKT) Obecným cílem vzdlávání v IKT je podpora poítaové gramotnosti žák, jejich píprava na efektivní využívání prostedk IKT v bžném osobním život i pro pracovní úely, jako zdroje informací a prostedku dalšího vzdlávání. Vzdlávání v IKT se realizuje jednak v rámci samostatného vyuovacího pedmtu, jednak dsledným a funkním využíváním práce s poítaem a internetu v celém vzdlávacím procesu. 2.2 Odborné vzdlávání Poskytuje žákm ucelený soubor vdomostí, manuálních a intelektových dovedností a návyk nezbytných pro jejich pracovní uplatnní. Zahrnuje jednak uivo obecn-odborného a propeduetického charakteru, jednak uivo specificky odborné zamené na ošetovatelský proces a péi o jednotlivé kategorie pacient/ klient. Obecn-odborné uivo vytváí vdomosti a dovednosti týkající se zdraví a prevence nemoci, zdravotní politiky a fungování veejného zdravotnictví, podpory veejného zdraví a výchovy k péi o zdraví, etiky ošetovatelské pée a práv pacient. Seznamuje žáky se stavbou, fungováním a zmnami lidského organismu, poskytuje jim poznatky z psychologie potebné pro poznání a pochopení osobnosti pacienta/klienta i pro rozvoj vlastní osobnosti. Pozornost se vnuje vytváení potebných profesionálních kompetencí ve vztahu k pacientm/klientm a ostatním pracovníkm i kompetencí významných z hlediska pracovního výkonu. Uivo specificky odborné zahrnuje nezbytné teoretické poznatky a praktické dovednosti týkající se pée o zdraví a ošetování pacient/klient v primární i klinické péi, vetn vybraných otázek pée o osoby z odlišného sociokulturního prostedí (transkulturní ošetovatelství). Žáci si osvojují ošetovatelské postupy potebné pro poskytování ošetovatelské pée pacientm/klientm, zejména s vnitními chorobami, chirurgickými a penosnými chorobami, dtem a seniorm. Souástí odborného vzdlávání je osvojení zásad a dovedností pedlékaské první pomoci a ochrany lovka za mimoádných situací. Systematicky se vnuje pozornost bezpenosti a ochran zdraví pi práci a dodržování hygienických a protiepidemiologických požadavk. Draz se klade také na uplatování ekologických a ekonomických hledisek v práci zdravotnického pracovníka. Odborné vzdlávání má teoreticko-praktický charakter. Praktické vzdlávání se realizuje jednak formou cviení ve škole, jednak formou praktického vyuování na zdravotnických pracovištích a formou odborné praxe. 2.3 Klíové kompetence Jedná se o soubor schopností, znalostí a s nimi souvisejících postoj a hodnot, které jsou obecn penositelné a uplatnitelné. Umožují absolventm pružnji reagovat na vývoj v oboru a na trhu práce, a tím i na potebu dále se vzdlávat, a vytváejí obecnjší kvalifikaní pedpoklady pro uplatnní v pracovním i obanském život. Prolínají celým odborným i všeobecným vzdláváním, na jejich vytváení se musí podílet rznou mírou všechny vyuovací pedmty. Z hlediska významu pro studijní obor a uplatnní absolvent je žádoucí posilování tchto kompetencí: - Komunikativních - zejména kompetence vyjadovat se pimen k úelu jednání a komunikaní situaci v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata, umt naslouchat druhým a vhodn reagovat na partnera, úastnit se aktivn diskusí a kultivovan diskutovat, zpracovávat jednoduché texty a rzné pracovní písemnosti, íst s porozumním a efektivn zpracovávat informace získané etbou; 8
- personálních a sociálních (interpersonálních) usilovat o svj další rozvoj, odhadovat své možnosti a dispozice, stanovovat si pimené cíle, reáln plánovat a ídit své uení, pracovní innost a kariérní rst, spolupracovat s ostatními a pracovat v týmu v rzných pozicích a rolích, pijímat odpovdnost za svou práci; - ešit bžné pracovní i mimopracovní problémy a problémové situace zejména identifikovat problémy, zvažovat a navrhovat ešení, vyhodnocovat výsledky; - kompetence k práci s informacemi a využívání prostedk informaních a komunikaních technologií - tzn. zejména volit vhodné zdroje a postupy získávání informací, nacházet v textu a vybírat požadované informace, zaznamenávat je, kriticky vyhodnocovat, interpretovat získané informace, používat poíta a jeho periferie, zvládnout základní práce se soubory, vytvoit strukturovaný textový dokument, pracovat na základní úrovní s tabulkovým procesorem a databází, komunikovat elektronickou poštou, získávat informace pomocí internetu; - kompetence k matematickým aplikacím - aplikovat základní matematické postupy pi ešení praktických úkol pracovního i obecného charakteru, tzn. zejména volit vhodné matematické postupy a algoritmy, správn používat micí a jiné jednotky, odhadovat výsledky a provádt jejich ovení, sestavit ucelené ešení praktického úkolu na základ dílích výsledk, vytváet rzné formy grafického znázornní (grafy, schémata, tabulky atp.), rozumt informacím se standardními matematickými pojmy a údaji. Nedílnou souástí vzdlávání žák je píprava na aktivní uplatnní se na trhu práce. Pojetí a zpsob realizace této pípravy jsou dány metodickým pokynem k zaazení uiva Úvod do svta práce, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády R. 325 ze dne 3. dubna 2000 k Opatení ke zvýšení zamstnanosti absolvent škol. Vybrané prvky uiva jsou zapracovány v uebních dokumentech. Zvýšenou a soustavnou pozornost je nutno vnovat vedení žák k bezpenosti a ochran zdraví pi práci a k dodržování pracovnprávních pedpis a etických požadavk na pracovníky ve zdravotnictví. 3. Organizace výuky Studium je organizováno jako tyleté denní, nebo jako ptileté studium pi zamstnání veerní a dálkové. Souástí studia je praktická výuka, kterou žáci vykonávají na zdravotnických pracovištích pod odborným vedením uitele, nebo poveného pracovníka, který je zpsobilý k výkonu povolání všeobecné sestry a zárove k vedení odborné praktické výuky žák stedních škol podle platných právních pedpis. Nápl praktické výuky je dána uební osnovou, její organizaní zabezpeení je v kompetenci editele školy. Krom toho vykonají žáci denního studia ve 3. 4. roníku souvislou odbornou praxi na vybraných pracovištích v celkovém rozsahu 4-6 týdn. Ve studiu pi zamstnání je praktická výuka stanovena s pihlédnutím ke specifice vzdlávání dosplých a jejich dosavadní praxi; je vymezena v píslušném uebním plánu. Organizace praktické výuky, rozsah odborné praxe a její zaazení do roníku jsou v kompetenci školy; odborná praxe musí být vykonána v období školního vyuování. Výuku nkterých pedmt, pop. tematických celk, mže škola organizovat blokov v rozsahu pepotených vyuovacích hodin daných uebním plánem nebo uební osnovou, nap. výuku komunikace, pedlékaské první pomoci, výchovu ke zdraví. Cílem je zvýšit intenzitu výuky a tím zkvalitnit její výsledky. Maturitní zkouška se organizuje v souladu s platnými pedpisy. 4. Metodické pístupy Ve výuce je žádoucí uplatovat rzné aktivizaní metody, které napomáhají vytvoení požadovaných klíových, odborných a dalších dovedností, zvyšují motivaci žák a pozitivn 9
ovlivují jejich vztah k uení a konkrétnímu vyuovacímu pedmtu (aktuální zejména v matematicko-pírodovdných pedmtech). Jsou to napíklad metody autodidaktické (techniky samostatného uení a práce), problémového vyuování, dialogické metody (diskuze, panelová diskuze, brainstorming, brainwritting), metody demonstraní, inscenaní a simulaní (sociodrama, ešení konflikt, veejná prezentace), metody projektového vyuování nebo týmové práce. Pro realizaci klíových kompetencí, zejména kompetence ešit samostatn a komplexn prakticky orientované problémy a pracovat v týmu (jako len nebo vedoucí), se doporuuje jako vhodná metoda projektové vyuování a žákovské projekty. Krom toho žákovské projekty smující vn školy pozitivn ovlivují sociální, komunikativní, osobnostní a obanské dovednosti a postoje žák. Proto se doporuuje zaazovat žákovské projekty pravideln, nejmén jeden v každém roníku. Ve studiu pi zamstnání je teba respektovat zvláštnosti vzdlávání dosplých. 5. Strukturace vzdlávacího programu Obsah vzdlávání je strukturován do vyuovacích pedmt, jejich rozsah je vymezen v uebních plánech. Pedmty se dlí na dv skupiny základní, povinné pro všechny žáky, a pedmty výbrové a volitelné. Výbrové pedmty slouží k prohloubení odborných vdomostí žák, zohledují profesní zájmy žák, poteby a požadavky regionu apod.; škola je zaadí bu jako povinné pro všechny žáky, nebo jako volitelné. Volitelné vyuovací pedmty mají volnou vazbu na obor, jsou ureny zejména pro podporu rozvoje osobnosti a zájmové orientace žák. Mohou se vztahovat jak k odbornému vzdlávání, tak ke všeobecnému vzdlávání. Využití asové dotace urené pro tuto skupinu pedmt a jejich struktura jsou pln v kompetenci školy. Uební osnovy jednotlivých pedmt jsou zpracovány rámcov, rozdlení uiva do roník a poty hodin pro jednotlivé tematické celky, pokud jsou uvedeny, jsou orientaní a doporuené. Rozvržení uiva do roník provede vyuující nebo pedmtová komise, schvaluje editel školy. V uebních osnovách jsou krom uiva vymezeny také oekávané výstupy, a to jednak jako cíle, k nimž by mla výuka v daném pedmtu smovat (tj. z pozice uitele), jednak jako konkrétní výsledky osvojení uiva, kterých by ml žák na urité úrovni, odpovídající jeho schopnostem a uebním pedpokladm, dosáhnout a být schopen prokázat. 6. Další specifické požadavky Zdravotní požadavky na uchazee o studium Pi výbru studijního oboru nejsou zdravotn zpsobilí uchazei trpící zejména: prognosticky závažnými onemocnními podprného a pohybového aparátu znemožujícími zátž pátee a trupu, prognosticky závažnými onemocnními omezujícími funkce konetin, prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic, kže a spojivek vetn onemocnní alergických, prognosticky závažnými nemocemi srdce a obhové soustavy vyluujícími stedn velkou zátž, prognosticky závažnými poruchami mechanismu imunity, prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndrom a kolapsovými stavy, prognosticky závažnými nemocemi oka znemožujícími zvýšenou fyzickou zátž a manipulaci s bemeny, prognosticky závažnými poruchami vidní, poruchami barvocitu, závažnými duševními nemocemi a poruchami chování. 10
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo pedpokládaného uplatnní. K posouzení zdravotního stavu uchazee je píslušný registrující praktický léka. Požadavky na bezpenost a ochranu zdraví Neoddlitelnou souástí teoretického i praktického vyuování je problematika bezpenosti a ochrany pi práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpené a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovn vzdlávacím procesu z požadavk v dob výuky platných právních a ostatních pedpis k zajištní bezpenosti a ochrany zdraví pi práci (zákon, naízení vlády, vyhlášek, technických pedpis a eských technických norem). Tyto požadavky musí být doplnny o vyerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou žáci pi teoretickém i praktickém vyuování vystaveni, vetn informace o opateních na ochranu ped psobením zdroj rizik. Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkm stanoveným zdravotnickými pedpisy, zejména vyhláškou. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, pedškolních zaízení a nkterých školských zaízení, a naízením vlády. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamstnanc pi práci, ve znní pozdjších pedpis. Je nutno se ídit též naízením vlády. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpený provoz a používání stroj, technických zaízení, pístroj a náadí. Pouení žák o bezpenosti a ochran zdraví pi práci, jakož i ovení znalostí, musí být prokazatelné. Nácvik a procviování inností musí být v souladu s požadavky právních pedpis upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z dvodu pípravy na povolání. Základními podmínkami bezpenosti a ochrany zdraví pi práci se rozumí: 1. Dkladné seznámení žák s platnými právními a ostatními pedpisy k zajištní bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, s organizací práce a pracovními postupy. 2. Používání stroj a zaízení, pracovních nástroj a pomcek, které odpovídají bezpenostním pedpism. 3. Používání osobních ochranných pracovních prostedk podle vyhodnocených rizik pracovních inností. 4. Seznámení žák s vybranými kapitolami zákona. 133/1985 Sb., o požární ochran, ve znní pozdjších pedpis, a vyhlášky. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpenosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).. 11
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s úinností od 1. záí 2004 poínaje prvním roníkem UEBNÍ PLÁN Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent Denní studium Poet týdenních vyuovacích hodin Kategorie a názvy vyuovacích v roníku pedmt celkem 1. 2. 3. 4. A. Povinné a) základní eský jazyk a literatura 3 3 2 3 11 Cizí jazyk 3 3 3 3 12 Latinský jazyk 2 - - - 2 Obanská nauka 1 1 1 1 4 Djepis 2 1 - - 3 Matematika 3 2 2-7 Fyzika 2 2 - - 4 Chemie 2 2 - - 4 Biologie 2 1 - - 3 Informaní a komunikaní 2 2 - - 4 technologie Tlesná výchova 2 2 2 2 8 Ekonomika - - - 2 2 Veejné zdravotnictví a výchova ke - 1,5 - - 1,5 zdraví První pomoc 1 - - - 1 Psychologie a komunikace - 2 2 1 5 Klinická propedeutika - 1 - - 1 Somatologie 4 - - - 4 Základy epidemiologie a hygieny - 1 - - 1 Ošetovatelství 3 6 6 4 19 Ošetování nemocných - - 12 14 26 b) výbrové a volitelné - 1,5 3 3 7,5 Poet hodin celkem 32 32 33 33 130 B. Nepovinné 12
Poznámky: 1. Zaazení odborných pedmt do roník je závazné. Škola mže provést úpravy hodinových dotací v rozsahu 10 % celkového potu týdenních vyuovacích hodin. Pitom nesmí vypustit žádný vyuovací pedmt. 2. Celkový poet týdenních vyuovacích hodin v roníku je maximáln 33. 3. Struktura a rozsah výbrových nebo volitelných pedmt je v kompetenci editele školy, který také schvaluje jejich uební osnovy. Uební osnovy, zpracované vyuujícími a schválené editelem školy, se stávají souástí povinné dokumentace školy. asová kapacita stanovená v uebním plánu pro výbrové a volitelné pedmty mže být využita i k posílení pedmt povinného základu. Výbrové a volitelné pedmty slouží k prohloubení profesní, zájmové nebo následné studijní orientace žák, k zohlednní poteb a možností regionálního trhu práce, k doplnní a rozšíení vybraných oblastí ošetovatelské pée atp.. Doporuuje se zaadit v rámci tchto pedmt druhý cizí jazyk, a to v minimálním rozsahu 2 vyuovací hodiny týdn ve dvou ronících, tj. 4 týdenní vyuovací hodiny celkem. 4. Zaazení, struktura, obsah i rozsah nepovinných vyuovacích pedmt je pln v kompetenci editele školy, který také schvaluje jejich uební osnovy. 5. Poty hodin v závorce uvádjí poet hodin cviení, pi kterých se tída zpravidla dlí na skupiny. Dlení hodin ve vyuovacích pedmtech je v pravomoci editele školy, který musí postupovat v souladu s požadavky BOZP a s pedpisy stanovenými MŠMT pro dlení tíd. 6. Škola mže rozšíit poet hodin tlesné výchovy o jednu hodinu týdn, která se nezapoítává do celkového potu týdenních vyuovacích hodin. 7. Všeobecn vzdlávací pedmty, jejichž uební osnovy nejsou souástí tchto uebních dokument, se vyuují podle platných uebních osnov pro SOŠ schválených Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy (platné uební osnovy všeobecn vzdlávacích pedmt jsou umístny na internetových stránkách www.nuov.cz). editel školy má povinnost je nahrazovat podle jejich aktualizace. 8. Vyuovací pedmty oznaené jsou pedmty odborné maturitní zkoušky. 9. Ve veerním a dálkovém studiu mže škola provést podle úrovn odborných vdomostí a dovedností žák úpravy, tj. pesun potu hodin mezi pedmty ošetovatelství a ošetování nemocných. 10. Ve veerním a dálkovém studiu se vyuuje podle uebních osnov pro denní studium. Vyuující rozpracuje tyto uební osnovy tak, aby zohledovaly specifika vzdlávání dosplých, mezipedmtové vztahy a pracovní zkušenosti žák v oboru. Z uebních osnov lze vypustit uivo, které svým charakterem odpovídá (je ureno) vzdlávání dospívajících. 11. Odborná praxe se ve veerním a dálkovém studiu nekoná. Píklady výbrových a volitelných pedmt: Druhý cizí jazyk, estetická výchova, odborná konverzace v cizím jazyce, sociáln-zdravotní pée o seniory, sociální pée, základy administrativy, pracovní terapie, komunitní a domácí ošetovatelství, pée o osoby se zdravotním postižením, pée o duševní zdraví, zdravotní tlesná výchova (jako teoretickopraktický odborný pedmt), pírodovdný seminá, matematický seminá, spoleenskovdní seminá 13
Rozvržení týdn ve školním roce innost Roník 1. 2. 3. 4. Vyuování podle rozpisu uiva 34 34 34 30 Lyžaský výcvik, sportovn- turistický kurz 1 1 - - Odborná praxe ( celkem 4-6 týdn) - - 4-6 Maturitní zkouška - - - 2 asová rezerva (opakování uiva, výchovnvzdlávací akce, exkurze, projektové týdny 5 5 0-6 0-5 apod.) Celkem 40 40 40 37 Poznámky: 1. Škola zaadí podle podmínek 1-2 sportovní kurzy. Sportovní kurzy se organizují v souladu s metodickým pokynem MŠMT R k organizaci lyžaského výcviku žák základních a stedních škol z 6. 12. 1993,.j. 24 799/93-50 a metodickým pokynem k organizování sportovn-turistických kurz stedních škol z 2. 8. 1994,.j. 18 338/94-50. Kurzy mohou být organizovány i v jiném roníku, než je uvedeno v pehledu. 2. Odborná praxe v celkovém rozsahu 4-6 týdn se zaazuje do 3. až 4. roníku. Její rozvržení do roník je v kompetenci školy. Odborná praxe se organizuje v období školního vyuování. Ve veerním a dálkovém studiu se odborná praxe nekoná. 14
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s platností od 1. záí 2004 poínaje prvním roníkem UEBNÍ PLÁN Kmenový obor: Studijní obor: 53-41-M Ošetovatelství 53-41-M/007 Zdravotnický asistent Veerní studium Poet týdenních vyuovacích hodin Kategorie a názvy vyuovacích v roníku pedmt celkem 1. 2. 3. 4. 5 Povinné a) základní eský jazyk a literatura 2 1 2 1 2 8 Cizí jazyk 2 2 2 2 2 10 Latinský jazyk 2 - - - - 2 Obanská nauka - 1 1 - - 2 Djepis 1 - - - - 1 Matematika 1 2 1 1-5 Fyzika - 1 1 - - 2 Chemie - 1 1 - - 2 Biologie 1 - - - - 1 Informaní a komunikaní - - 1 - - 1 technologie Ekonomika - - - - 1 1 Veejné zdravotnictví a 1 - - - - 1 výchova ke zdraví První pomoc - 1 - - - 1 Psychologie a komunikace - 1 1 1-3 Klinická propedeutika 1 - - - - 1 Somatologie 2 - - - - 2 Základy epidemiologie a - 1 - - - 1 hygieny Ošetovatelství* 3 5 3 2 2 15 Ošetování nemocných* - - 3 7 7 17 b) výbrové a volitelné - - - 2 2 4 Poet hodin celkem 16 16 16 16 16 80 15
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s platností od 1. záí 2004 poínaje prvním roníkem UEBNÍ PLÁN Kmenový obor: Studijní obor: 53-41-M Ošetovatelství 53-41-M/007 Zdravotnický asistent Dálkové studium Poet hodin konzultací Kategorie a názvy vyuovacích v roníku pedmt celkem 1. 2. 3. 4. 5 Povinné a) základní eský jazyk a literatura 20 20 20 20 20 100 Cizí jazyk 30 20 20 20 30 120 Latinský jazyk 30 - - - - 30 Obanská nauka - - 10 10 10 30 Djepis 10 10 - - - 20 Matematika 10 10 10 10 10 50 Fyzika - 20 20 - - 40 Chemie - 20 20 - - 40 Biologie 20 - - - - 20 Informaní a komunikaní - - 15 15-30 technologie Ekonomika - - - 20-20 Veejné zdravotnictví a 15 - - - - 15 výchova ke zdraví První pomoc - 20 - - - 20 Psychologie a komunikace - 15 15 10-40 Klinická propedeutika 15 - - - - 15 Somatologie 40 - - - - 40 Základy epidemiologie a - 15 - - - 15 hygieny Ošetovatelství* 30 70 30 30 40 200 Ošetování nemocných* - - 60 70 70 200 b) výbrové a volitelné - - - 15 40 55 Poet hodin celkem 220 220 220 220 220 1100 16
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s platností od 1. záí 2004 Uební osnova pedmtu LATINSKÝ JAZYK Studijní obor 53-41-M/007 Zdravotnický asistent 1 Pojetí vyuovacího pedmtu Obecný cíl pedmtu Specifikem pedmtu latinský jazyk ve stedních zdravotnických školách je to, že je sice zaazen mezi všeobecn-vzdlávací pedmty, ale zárove tvoí nezbytnou souást odborné výuky poskytující žákm jazykovou prpravu a orientaci v ecko-latinském názvosloví, které pevládá ve všech lékaských oborech, s nimiž se žáci budou setkávat jak pi studiu, tak ve svém budoucím povolání. Obecným cílem pedmtu je, aby žáci získali základy latinského jazyka potebné pro studium odborných pedmt, pro porozumní odbornému textu a odbornou komunikaci vetn latinského a eckého názvosloví. Znalost latinského jazyka nemá spoívat jen v osvojení odborné terminologie, ale také v osvojení nejdležitjší slovní zásoby a pochopení základní struktury gramatiky. Výuka latiny se opírá o obecné jazykové znalosti a dovednosti, které žáci získali v mateském i cizím jazyce, zárove však pispívá k lepšímu pochopení jazykové struktury eštiny i vztahu mezi obsahovou a formální stránkou jazykových projev. Pispívá ke snadnjšímu osvojování dalších cizích jazyk, pedevším románských, také k porozumní djinám evropské kultury. Vzhledem k tomu, že v naší kulturní oblasti má mnoho termín v oblasti politické, hospodáské, publicistické, vdecké (právní, pírodních vd, teologie), ale i bžné slovní zásoby základ v latin, umožní výuka tohoto pedmtu lépe pochopit jejich význam a správn je užívat, a to jak v eském, tak v cizím jazyce. Tak pedmt pispívá k celkovému rozhledu a obohacení žákovy osobnosti, k rozvoji jeho dovednosti zpracovávat a tídit informace a na jejich základ si vytváet samostatný úsudek. Výchovn-vzdlávací cíle Výuka smuje k tomu, aby žák po jejím ukonení: - správn užíval pravidla výslovnosti latinských a eckých slov (psaných latinskou abecedou podle klasického nebo zjednodušeného moderního úzu), - rozuml základním odborným termínm používaným v medicín, zvl. z anatomie, fyziologie, klinických obor a ošetovatelství, a správn a pesn je užíval v odborné komunikaci, - rozuml gramatické struktue latinského textu, 17
- ovládal slovní zásobu základní všeobecnou a odbornou - v základních ecko-latinských termínech a ve vzájemných odborných vazbách, - uml íst s porozumním jednoduchý latinský text, - osvojení jazyka chápal nejen v souasném, ale i v historickém a kulturním kontextu, - uml pracovat se slovníky, rejstíky v odborné literatue a jinými jazykovými pírukami, - kultivoval mateský jazyk a dovedl využívat znalostí získaných ve výuce latiny ke studiu eštiny a cizích jazyk i v bžné jazykové komunikaci a k dalšímu vzdlávání. Z hlediska klíových kompetencí rozvíjí výuka latinského jazyka pedevším tyto: - racionáln se uit cizí jazyk, plánovat a ídit své uení, - pracovat efektivn s rznými zdroji informací (slovníky, odbornými nebo jazykovými pírukami, aj.), - získávat, písemn zaznamenávat a zpracovávat informace a myšlenky z textu; - zjišovat a hodnotit svj pokrok v uení, - získat návyk soustavn pracovat, logicky uvažovat, pstovat pesné vyjadování a objektivn posuzovat své výkony, - umt pijímat oprávnnou kritiku svých nedostatk jako stimul pro své další zdokonalování a osobní rst. Pojetí výuky Pi výuce stídá uitel nejrznjší postupy, formy a metody práce tak, aby podnítil aktivitu žák. Využívá vhodné pomcky (uebnici, slovníky, odborné texty, pehledy) jak pro práci žák pod jeho vedením, tak pro práci samostatnou. Sousteuje se na slovní zásobu, tvoení slov, píslušné gramatické jevy a procviování za úelem zapamatování. Odborné texty slouží k rozšiování slovní zásoby ve spojení s gramatickými jevy a obsahem. Podle poteby ukládá uitel žákm domácí úkoly. Uitel latinského jazyka využívá znalostí žák z djepisu, eského jazyka a literatury a v oblasti odborné spolupracuje s vyuujícími všech odborných pedmt. K ovování znalostí a míry pochopení probraného uiva využívá metodu frontálního nebo individuálního zkoušení. V každém pololetí je také zadána písemná práce zahrnující celý rozsah probraného uiva, která umožuje kontrolu osvojení potebných znalostí lexika a gramatiky, a dovednosti žák aplikovat je pi práci s jednoduchými texty. 2 Rozpis uiva a výsledk vzdlávání Uivo 1. eové dovednosti Receptivní: Poslech s porozumním tení s porozumním Produktivní: Mluvení Psaní Výsledky vzdlávání Žák: rozumí odborným termínm z lékaství na základ poslechu; umí správn peíst text; rozumí odbornému textu a zdravotnické dokumentaci v písemné i ústní podob (diagnóza, anamnéza, prognóza, receptura); dovede vyhledat hlavní myšlenky v textu a orientuje se v textu tak, že rozezná 18
(Odborné texty; zdravotnická dokumentace; memorabilia) 2. Jazykové prostedky Výslovnost abeceda; rozdlení hlásek; výslovnost hlásek a jejich skupin délka slabik a pízvuk Slovní zásoba slova všeobecného významu; odborná terminologie; tvoení slov (odvozováním a skládáním z komponent latinských i eckých) principy tvoení složených slov základy eckých slov sufixy (pípony) latinské a ecké slova latinského a eckého pvodu v eštin Gramatika morfologie druhy slov; flexe substantiva: I. V. deklinace, pedložkové pády, výskyt pvodních pádových koncovek u substantiv eckého pvodu adjektiva: I., II. a III. deklinace genitiv pívlastkový, poadí pívlastk v latin, stupování pravidelné, nepravidelné, neúplné, zájmenná adjektiva numeralia íslovky základní, adové latinské a ecké; poítaný pedmt po íslovkách; ecké íslovky ve slovech složených; íselná píslovce verba: slovesná flexe systém prézentních sloves I.-IV. konjugace verbum esse, participium presenta activa prepositiones: pedložkové pády hlavní a doplující informace; dovede jazykov analyzovat text a jeho stavbu; dokáže sestavit osnovu na základ peteného textu; dovede správn užívat, písemn i ústn, odborné termíny a ustálené vazby užívané v odborné komunikaci zdravotnické praxe; dovede peložit jednoduchý text z latiny do eštiny a naopak; užívá slova (latinská i ecká) se správnou výslovností a správným pízvukem; osvojí si 500 700 slov pevážn odborného lékaského charakteru produktivn i receptivn; ovládá slovní zásobu vycházející z odborných pedmt a z ošetovatelství dovede ji používat v logicky pesném významu; dokáže odvodit význam slov podle znak odvozování a skládání; produktivn používá základní íslovky 1-20, 100, 1000, adové 1-10, receptivn ostatní; umí spojovat odborné vazby ve správných pádech; uplatuje znalost mluvnického systému k orientaci v textu a k pochopení gramatické struktury textu pi tení s porozumním; dokáže správn pojmenovat a zapsat zdravotnické termíny; umí zacházet se slovy latinského a eckého pvodu v eštin. 19
adverbia: tvoení adverbií a jejich stupování (pravidelné, nepravidelné,neúplné) conjugationes (Spojky) syntax jednoduchá vta oznamovací, rozkazovací; slovosled Pravopis psaní hlásek a hláskových skupin; latinský a eský pravopis 3. Tematické okruhy anatomie, fyziologie, patologie; ošetovatelství; klinické obory 4. Pínos antiky k porozumní kulturním djinám Evropy vliv antického ddictví na naši kulturu djiny jazyka a vznik ecko-latinské terminologie v lékaství; kontinuita antických zdroj; pínos studia latiny do souasnosti latina ve vztahu k eštin užívá znalostí odborné terminologie k odborné komunikaci; užívá svých znalostí z odborných pedmt k pochopení odborných sdlení; uplatuje svj vhled do systému jazyka v porozumní jazykovým projevm ústním i písemným; dovede v eském jazykovém textu poukázat na vlivy latiny; vysvtlí, pro se v medicín používá ecká a latinská terminologie; využívá znalosti základ kultury k hlubšímu poznání svta a dokáže si vytváet souvislosti navazováním na znalosti z ostatních pedmt. 20
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy po dohod s Ministerstvem zdravotnictví dne 17.12.2003, j. 33 318/2003-23, s platností od 1. záí 2004 poínaje prvním roníkem Uební osnova pedmtu OBANSKÁ NAUKA Studijní obor 53-41-M /007 Zdravotnický asistent 1 Pojetí vyuovacího pedmtu Obecný cíl pedmtu Vyuovací pedmt obanská nauka smuje pedevším k pozitivnímu ovlivnní hodnotové orientace žák tak, aby byli ve svém život slušnými lidmi a informovanými aktivními obany svého demokratického státu, aby jednali uvážliv a odpovdn vi sob i obanské komunit. Obanská nauka také uí žáky kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumt svtu, v nmž žijí. Výuka pedmtu navazuje na znalosti a dovednosti žák, které získali v základním vzdlávání, nkdy je upevuje, ale pedevším prohlubuje a dopluje na vyšší stedoškolské úrovni. Zárove výuka obanské nauky úzce navazuje na výuku djepisu, která umožuje žákm hloubji porozumt soudobému svtu, protože jim zprostedkovává poznávání historických koen jeho souasných problém. Významnou složkou pedmtu je mediální výchova. Studijní obor Zdravotnický asistent má zvláštní nároky na interkulturní kompetence svých absolvent, proto i obanská nauka, krom jiných vyuovacích pedmt, tyto kompetence cílen buduje ve všech tematických okruzích svého uiva. V nkterý tematických okruzích je uivo patící pímo do multikulturního ošetovatelství zeteln vyznaeno, a proto již nemusí být v tomto pojetí zaazeno do odborných vyuovacích pedmt. Charakteristika obsahu uiva Uivo pedmtu obsahuje tyto tematické okruhy: lovk v lidském spoleenství lovk jako oban v demokratickém stát lovk a právo eská republika, Evropa a mezinárodní spoleenství Filozofické a etické otázky v život lovka Výchovn-vzdlávací cíle: Výuka obanské nauky vytváí nebo rozvíjí tyto klíové kompetence žák: 21
- pracovat s uebnicemi, pírukami a další literaturou, orientovat se ve službách knihoven, pracovat s Internetem, - získávat informace z rzných zdroj verbálních a ikonických (obrazových) nebo kombinovaných (film) text a kriticky je hodnotit v mezích svých schopností a vzdlanostní úrovn, - komunikovat se sociálními partnery, úady, institucemi pípadn médii na náležité formální úrovni a obsahové jasnosti a cílevdomosti, a to v ústním i písemném styku, - formulovat v ústní nebo písemné podob vlastní, náležit argumenty podložený názor na sociální, politickou nebo etickou otázku, - diskutovat o obecn lidské, politické, právní, hospodáské, sociální, praktické filozofické a etické problematice (rozumí se pouze na úrovni svých vzdlanostních a poznatkových možností), v diskusi pijímat nebo vyvracet názory partner na základ ovených fakt a z nich plynoucích argument s tím, že ve složitjších a nejednoznaných problémech nedojdeme v diskusi k jednomu jedinému nejlepšímu ešení nebo názoru (každé ešení nebo názor mže mít svá pozitiva i negativa). Oekávané afektivní vzdlávací cíle (city, postoje, preference, hodnoty) žák: Výuka smuje k tomu, aby žáci - jednali s jinými lidmi slušn a odpovdn ve smyslu spoleensky uznávaného úzu etikety, žili estn, - cítili potebu aktivn se zapojit do obanského života a pijímat odpovdnost za svá rozhodnutí a jednání, - vážili si demokracie a usilovali o její zachování a zdokonalování, - preferovali demokratické hodnoty a pístupy ped nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (kriminalita, korupce, extremismus ), jednali v souladu s demokratickými obanskými ctnostmi, respektovali lidská práva, chápali meze lidské svobody a tolerance, jednali solidárn a odpovdn, - nositele jiných názor (z hlediska humanity a demokracie pijatelných), než mají sami, nepovažovali za nepítele, nýbrž partnera do diskuse, - kriticky posuzovali skutenost kolem sebe, byli ochotni o ní pemýšlet, tvoit si vlastní úsudek a odmítali nechat se manipulovat, - uznávali, že základní hodnotou je život, a proto je teba si života vážit a chránit jej, - jednali tak, aby chránili své zdraví, a uvdomovali si rizika, kterým je vystaveno, - na základ vlastní uvdomlé národní identity ctili identitu jiných lidí a považovali je za stejn hodnotné, jako jsou oni sami oprostili se tedy ve vztahu k jiným lidem od pedsudk a pedsudeného jednání, xenofobie, intolerance, rasismu, nacionální, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti (multikulturní výchova), - vnímali lidi z jiných kultur pozitivn a chovali se k nim s porozumním, jednali s nimi tak, aby jim usnadovali pekonávat kulturní bariéry nebo kulturní šok, - soucítili s pírodou, chránili a cílevdom zlepšovali ve svém okolí životní prostedí, jednali ekologicky (environmentální výchova), - vážili si hodnot lidské práce, neniili majetek, snažili se zanechat po sob ve své rodin i širší komunit nco pozitivního, - chtli si klást v život praktického otázky filozofického a etického charakteru (nap. Co je dobré co je špatné? Je moje poínání morální? Mám v tomto pípad pravdu? Kde jsou meze mé svobody? Co je smyslem lidského života? ) a hledat na n odpovdi v diskusi se sebou samými, s jinými lidmi i s uznávanými pedstaviteli filozofického myšlení. 22
Oekávané kognitivní (poznatkové) vzdlávací cíle jsou uvedeny níže u tematických okruh, k nimž se vztahují. Postupy a charakteristika výuky Výuka obanské nauky má být pro žáky zajímavá a stimulující. Proto je má uit ešit otázky praktického osobního, obanského a profesního života. Má je aktivizovat a vybavit pro život v demokratické spolenosti. K demokratickému obanství vychovává nejen uivo, ale i demokratické klima školy a tídy, proto by je mla výuka pedmtu cílen posilovat, stejn tak jako mimotídní a mimoškolní innosti žák navazující na obanskou nauku a doplující její výuku. Metody a formy práce jsou pln v kompetenci uitele, vyplývají z jeho vlastního pojetí výuky, z rzných vzdlávacích poteb a schopností jeho žák, z jejich vku a životních zkušeností, ze specifické situace v regionu školy a z aktuálních výchovných úkol, které by mla škola plnit. Doporuuje se co nejastjší použití rzných aktivizujících vyuovacích metod a vhodného projektového vyuování ve spolupráci s jinými všeobecn vzdlávacími pedmty a pípadn i s odbornou složkou vzdlávání. Uivo se po dohod v pedmtové komisi, existuje-li tato komise ve škole, rozdlí do jednotlivých roník a vytvoí se jeho asový plán s pípadným zapracováním projektové metody nebo jiných asov a organizan náronjších forem (exkurzní vyuování ) a metod práce. Doporuuje se azení tematických okruh v tom sledu, jak jsou uvedeny v následující tabulce, ale 4. tematický okruh lze uit i jako 3., hned za okruhem 2. Doporuená hodinová dotace jednotlivých tematických okruh: Tematický okruh Doporuený poet vyuovacích hodin pi hodinové dotaci 4 hodiny v uebním plánu 1. lovk v lidském spoleenství pibližn 40 2. lovk jako oban v demokratickém stát pibližn 33 3. lovk a právo pibližn 16 4. R, Evropa a mezinárodní spoleenství pibližn 10 5. Filozofické a etické otázky v život lovka nejmén 33 2 Rozpis uiva a výsledk vzdlávání 2.1 LOVK V LIDSKÉM SPOLEENSTVÍ Uivo - Úvod do výuky pedmtu: smysl a význam výchovy k obanství rozvoj obanských kompetencí. Uení a volný as. Vzdlávání pro život a celoživotní vzdlávání.pravidla slušného chování. - Píroda, kultura, spolenost - Kultura hmotná a duchovní. Význam vdy a umní - Sociální struktura spolenosti - Mládež jako zvláštní spoleenská skupina Výsledky vzdlávání v kognitivní oblasti Žák: - objasní, pro jsou obanské kompetence pro život dležité; - dovede si zorganizovat svj as pípravy na výuku a aktivity ve volném ase; - dovede se efektivn uit, získávat informace z verbálních i ikonických zdroj vetn nových médií (tento výsledek vzdlávání si žáci osvojují postupn bhem celého vzdlávacího cyklu); - dovede aplikovat pravidla slušného 23
- Sociáln patologické jevy - Dležité sociální útvary, rodina a její význam, komunita, sousedství, dav, publikum, populace, veejnost Uivo k multikulturnímu ošetovatelství: - Civilizace a civilizaní sféry souasného svta - Problémy etnických a národnostních vztah - Migranti, azylanti, emigranti - Víra a ateismus, náboženství a církve. - Náboženské sekty, nová náboženská hnutí - Národnosti a kultury na území R - Etnické klima v eské spolenosti Specifika cizinc, která je teba v péi o n respektovat - Zpsoby, jak zvládnout péi o pacienty z jiných etnik a kultur - Integraní politika v R chování; - vysvtlí vztah pírody, lovka a kultury; - charakterizuje hmotnou a duchovní kulturu; objasní význam umní a vdy; - popíše sociální skladbu souasné eské spolenosti, postavení jednotlivých sociálních skupin a vysvtlí jejich charakteristické znaky; - objasní píiny nerovnosti a chudoby; - uvede argumenty pro rovnost muž a žen, posoudí postavení žen v dnešní eské spolenosti; - popíše nejastjší sociáln patologické jevy a objasní jejich dsledky pro jejich nositele i pro spolenost; - vysvtlí význam rodiny a jejího dobrého fungování; - charakterizuje specifika chování lidí v davu; - dovede aplikovat zásady chování v situacích ohrožení; - objasní význam sousedské solidarity a podpory širší komunity potebnému lovku. - charakterizuje civilizaní okruhy v dnešním svt; - dovede v diskusi správn používat pojmy, jako jsou etnikum, etnická píslušnost, národ, národnost, národnostní menšina, kultura, kulturní vzor, asimilace, pedsudek a stereotyp, diskriminace, separatismus, rasismus; - charakterizuje hlavní menšiny v eské spolenosti; popíše etnické klima u nás; - vysvtlí píiny migrace v souasnosti; - charakterizuje jednotlivé etnické a náboženské minority na území R; - uvede doporuené pístupy v péi o pacienty/klienty z jiných etnik a kultur. 2.2 LOVK JAKO OBAN V DEMOKRATICKÉM STÁT Uivo - Oban a obanství - Státy. eský stát, ústava a politický systém R Výsledky vzdlávání v kognitivní oblasti Žák: - vysvtlí,co znamená být obanem R a jaká z toho vyplývají práva a povinnosti; - objasní funkci a formy moderních stát; 24