1 Tent materiál vznikl v rámci prjektu Invace studijníh prgramu Pastrační a sciální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) splufinancvanéh z prstředků Evrpskéh sciálníh fndu, státníh rzpčtu České republiky a rzpčtu hlavníh města Prahy. Evrpský sciální fnd Operační prgram Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme d vaší buducnsti Eklgická plitika Eklgické aspekty eknmickéh růstu 1. Základní úvaha Eknmický růst - rzvj - blahbyt Cíle sciální plitiky Vztah hspdářské a sciální plitiky Blahbyt - pcit štěstí USA průzkum 1970-(1957) - cítí se méně šťastni Hlavní eklgické prblémy; Eklgie v užším pjetí - přírdní prstředí Eklgie v širším pjetí - prstředí vůbec, sciální eklgie Spr mezi eknmy (zastánci ek. růstu) a eklgy. Eknmvé - výhdy eknmickéh růstu: rzšiřuje mžnst vlby způsb živta, sptřeba, věda, technika ek. růst - vše vyřeší- nahradí škdy, dstraní příčiny trh vše vyřeší - určí preference Eklgvé - zhršující se stav živtníh prstředí a jeh důsledky 2. Ezra J. Mishan: Spr eknmický růst." 2.l. Prblém nadhdncení" významu eknmickéh růstu Obnva ptřebvanéh a sptřebvanéh kapitálu. Cílem eknmickéh růstu je přírůstek sptřeby zbží a služeb. Struktura nárdníh hspdářství - primární sektr - sekundární sektr - terciární sektr - kvartální sektr Zprstředkující zbží" aktivity, které jsu reakcí na technický pkrk 1
2 Institucinální mazadla" - úřady, banky, dbry Vnější a vnitřní brana (terrismus, kriminalita) Snižvání pškzení živtníh prstředí - likvidace dpadů Cestvání (infrastruktura) Vzdělání (technický pkrk, infrmace) Hrmadné sdělvací prstředky infrmvanst - slžitější realita Lékařská péče Sciální služby Dvlená, cestvní ruch 2.2. Nebezpečí vzrůstá Je eknmický růst fyzický mžný? (HDP/b v USA při 3% růstu za 500 let vzrste miliónkrát), splečensky žáducí? Prblémy hržující civilizaci: (krmě klasických eklgických) spíše splečenské prblémy Rychlst invací - nelze dhadnut důsledky Infrmace, kmunikace, dprava glbalizace Vjenská technlgie - terrizmus Velikst měst a kncentrace živta 2.3. Tři tázky (pr vyspělé země) Skýtá nám pválečný hsp. růst uspkjení dpvídající našim penězům? - knzumní splečnst - relativní užitečnst (mají t statní) Srvnání kvality a zdravsti" živta dnes a za starých časů" před neliticku revlucí (10-3tis.př.Kr.), před průmyslvu revlucí Stává se živt radstnější? C pravdu přináší radst? sptřeba -jen d určité míry, umění, kultura přírda lidské vztahy 2.4. Slžky dbréh živta Výživa a chrana před pvětrnstními vlivy Výživa - lvci, sběrači - přírdní nárdy Sučasnst - civilizační chrby Bydlení - výškvé budvy - stres, nebezpečí, sídliště, klimatizace Odívání Zdraví - civilizační nemci, deprese aj.(usa - d r. 1960 zkrácení délky živta) Bezpečí bjektivní, subjektivní Vlný čas Máme vlný čas - Umíme h využít? Láska a důvěra 2
3 Živtní styl - stress, existenciální úzkst (Frmm Mít neb být, Lrenz Osm smrtelných hříchů) Přírda hlubká zaktvenst člvěka v přírdě (bilgická, psychlgická, sciální, spirituální) Světvá banka pracuje na knstrukci nvéh ukazatele Bhatství nárdů: 1. Lidský kapitál zdraví, vzdělání 2. Sciální kapitál splečenské prstředí, sciální situace 3. Přírdní kapitál 4. Vytvřený kapitál Nejvíce je ceněn lidský kapitál 2.5.Důsledky dsavadníh eknmickéh růstu Vyčerpanst zdrjů energie, ptraviny, vda Pškzvání živtníh prstředí bidiverzita, klimatické změny (glbální teplvání), znečištvání vzduší, vdy, půdy dpady, zvyšvání hluku Zhršující se živtní styl, V rce 2008 byl seznam smrtelných hříchů rzšířen sciální hříchy 21.stletí : genetické manipulace prvádění experimentů na lidech bchdvání s lidmi znečišťvání živtníh prstředí přispívání k sciální nervnsti přispívání k chudbě jiných živt v nadměrném bhatství bchdvání s drgami Existuje řešení? 1. Další technický pkrk? 2. Změna hdntvé rientace; stylu živta? 3. Plitický systém demkracie? Preference vličů: až d eknmické úrvně 7-8000$ se začínají státy zabývat eklgií. 3.Trvale udržitelný rzvj - trvale udržitelný živt Eklgicky příznivý způsb živta Vývj d chrany přírdy k trvale udržitelnému rzvji a eklgicky příznivému způsbu živta Ochrana různých slžek ŽP - již dávn 3
4 - rezervace, chráněná území - Ráchel Carsnsvá: Silent spring 1962 - mezinárdní dhdy 60. léta - Římský klub - manželé Meadwsvi, Meze růstu", 1972 Překrčení mezí" 1992 1972 - Stckhlm - Knference živtním prstředí - Puze jedna Země" 1987 - Naše splečná buducnst" zpráva kmise Gr Harlem Brundtlantvé Od jedné Země k jednmu světu" - trvale udržitelný rzvj" 1992 - Knference v Ri de Janeir V našich ruku" 1997-VS OSN Ri+ 5 1997 - Knference chraně vzduší - Kjt (Japnsk) emise 2000 Knference v Jhanesburgu - Prjekt OSN 2000 WEHAB Water, Energy, Health, Agriculture, Bidiversity 2007 Mezinárdní panel pr změnu klimatu (IPCC) x x x Prfesrka scilgie Librvá hvří tm, naklik je právněná představa, že práce a technika ničí svět (rzhvr pr Lidvé nviny) Bilgická evluce vytvřila hm sapiens jak riskantní druh, říká prf. Hana Librvá, veducí katedry envirnmentálních studií Masarykvy univerzityv Brně. LN: Již dluhá léta existuje napětí mezi chránci přírdy a techniky. Vy je z akademické půdy sledujete nezaujatě. C si něm myslíte? Je becně známé, že se technici s chránci přírdy těžk dmluvají. Zpčátku se mi zdál, že za t může jakási bustranná zatvrzelst a neschpnst vyjednávat, ale čím víc tm přemýšlím, tím víc se bjím, že je t slžitější. Příčiny pškzvání přírdy leží mžná hluběji, než se většina lidí dmnívá. Eklgické prblémy nevznikly za scialismu, jak tvrdí čeští plitici, ani puze vinu eknmiky pstavené na stimulaci rstucích ptřeb, jak se někdy dčítáme. Antrplgicky uvažující autři tvrdí, že sama bilgická evluce vytvřila hm sapiens jak riskantní druh. Uvádějí pr t řadu argumentů. Mim jiné ten, že člvěk je bytst, jejíž existence je pstavena na schpnsti a ptřebě pracvat. LN: Znamená t, že práce dělá z člvěka destruktivníh tvra, který má skln k ničení přírdy zapsán v genech? Důsledně dmyšlen a řečen bez balu, vlastně an. Kniha německéh fyzika Alfreda Schutzeh Základní zákn zániku" má výstižný pdtitul Práce ničí svět". Pdstatu práce vlastně je přetvářet přírdu na předměty, které jsu (většinu) užitečné člvěku. A tady jsme u th - technika je přece umcněním lidské schpnsti pracvat, je nástrjem intenzivně manipulujícím s přírdu. Když připustíte takt vyhrcený phled, destrukce přírdy není jen nežáducím 4
5 vedlejším efektem činnsti techniků, jak se většina lidí dmnívá. Je její pdstatu. Zní t pr našince skr nepřijatelně a bezvýchdně, vždyť dnešní civilizace na technice stjí. LN: C tmu říkají technici? Čekala bych, že se budu bránit, vždyť takvý názr zpchybňuje pdstatu jejich prfesní existence a živtní rientace. Zamýšlela jsem se nad tím na knferenci eklgické etice, kteru přádal brněnské Vyské učení technické. Bála jsem se, že příliš prvkuji, že klegvé technici tu radikální myšlenku tvrdě napadnu; ale reagvali spíš jaksi únikvě, na krajvé pznámky v mém vystupení. Vlastně se jim nelze divit - c na t měli říci: představa, že práce a technika ničí svět, je tak zásadní a má tak daleksáhlé důsledky, že je lépe ji vytěsnit. Aspň při prvním pslechu a při rychlém" přemýšlení na knferenci. LN: A při hlubším zamyšlení? Pak se věci nemusejí jevit tak vyhrceně. Teprve pak si uvědmíme, že lidská práce a technika d přírdy zasahuje v různé míře. Destruktivní jsu všechny intenzivní zásahy zalžené na velkých vstupech energie a materiálů, technlgie prdukující kvanta dpadů a radikálně měnící přírdní systémy. Třeba stavby velkých přehrad, dálnic, těžba survin, většina dnešních technlgií chemických a mžná, paradxně, i většina bitechnlgií. Malý zásah d přírdy napak znamenaly tradiční technlgie řemeslné a zemědělství, které nevyužíval mechanizaci. Ale nemusíme se jen hlížet d minulsti. Existují mderní špičkvé technlgie, které se inspirují přírdními klběhy. Technika může dknce přírdě pmáhat, něc jí vracet - třeba rekultivací pškzených blastí neb revitalizací vdních tků a mkřadů. LN: C říkáte v tét suvislsti názrům radikálních chránců přírdy? Říká se nich, že chtějí zpátky na strmy, k lučím a k valše. Je t jistě karikující vyjádření, ale není t tak dcela nesmysl. Chtějí radikálně mezit zásahy d přírdy. Jde přístup, který bývá v eklgické etice značván jak etika divčiny". Není dán jen tím, že chránci přírdy jsu mladí a právem rzzlbení. Zejména v dnešním stavu světa existují i věcné, přírdvědecké argumenty pr důslednu chranu přírdy před činnstí člvěka. Jedním z mnha argumentů je, že divčina je útčištěm bilgických druhů. Etiku divčiny" ale nemůžeme prsazvat na celé planetě. Existují situace, kdy se s technickými zásahy musíme nejen smířit, ale dknce je vítat. Je na nich dnes závislá lidská existence, a čast už i sud přírdy. Hledáme-li v eklgické etice kncept, který může přivést techniky a chranáře ke splupráci, najdeme jej, a t v tzv. etice zahrady". Jejím autrem je Michal Pllan, Američan, který říká, že většina eksystémů na zeměkuli je již natlik pzměněna, že ptřebují lidsku ruku a hlavu, které by s přírdu citlivě a mudře splupracvaly - tak, jak t dělá dbrý zahradník. Etiku zahrady se bezděky řídily generace našich rlnických předků, jejichž slabé technlgie vytvřily v zemědělské krajině jakusi druhtnu eklgicku rvnváhu. Dnes je etika zahrady věcí našeh przřetelnéh rzhdnutí. 5
6 4. Eklgická plitika 4.1 Charakteristika Eklgicku, envirnmentální plitiku neb také plitiku živtníh prstředí se rzumí především prgram zaměřený na řešení prblémů živtníh prstředí. Může mít buď pdbu buď strategickéh dkumentu neb cílenéh a kncepčníh jednání těch subjektů, kteří v tét blasti hrají určitu rli (zejména státu či jeh slžek, plitických stran, jedntlivců apd.). Envirnmentální plitika je výsledkem aktivity všech bčanů, nejen lidí činných v plitice. Při jejím frmvání a realizaci se stále významnějším činitelem stávají nestátní rganizace, například bčanské iniciativy. Histricky se vyvinuly dva základní druhy envirnmentální plitiky: a. tradiční, tzv. resrtní plitika, která chápe práv, eknmické nástrje standardní institucinální rámec jak hlavní dpvěď na negativní důsledky lidských činnstí na živtní prstředí. Hlavním "hybatelem" tét plitiky bývají specializvané rgány živtníh prstředí v čele s ministerstvem živtníh prstředí. Je zaměřena na dstraňvání nežáducích účinků lidských aktivit na živtní prstředí, přírdní zdrje a veřejné zdraví. Jde jednu z řady plitik státu, reginů apd. pdbně jak existuje plitika dpravní, zemědělská, energetická apd.; b. všestranná plitika jak širce krdinvaná činnst institucí a bčanů, vládních a nevládních rganizací, veřejné správy, becní i reginální samsprávy a výrbních rganizací. Je zaměřena na přechd k udržitelnému rzvji, tj. ke vztahu rvnváhy mezi lidskými činnstmi, uspkjváním ptřeb sučasných i buducích generací a schpnstí přírdy trvale se bnvvat. Je frmu přizpůsbvání splečnsti měnícím se pdmínkám vlastní existence. Nástrje envirnmentální plitiky: práv eknmické nástrje rganizace rgánů veřejné správy územní plánvání výchva a vzdělávání věda infrmace 6
7 4.2.Usnesení vlády ze dne 17. března 2004 č. 235 Státní plitice živtníh prstředí České republiky Cíle aktualizvané SPŽP v priritních blastech: 1. Ochrana přírdy, krajiny a bilgické rzmanitsti 1.1 Zastavení pklesu bidiverzity 1.2 Péče vdní a mkřadní eksystémy, revitalizace vdních bitpů 2. Udržitelné využívání přírdních zdrjů, materiálvé tky a nakládání s dpady 2.1 Ochrana pvrchvých a pdzemních vd (jakst a mnžství, zdrje pitné vdy) 2.2 Ochrana nebnvitelných přírdních zdrjů 2.3 Využívání bnvitelných zdrjů 2.4 Snižvání energetické a materiálvé nárčnsti výrby a zvýšení materiálvéh a energetickéh využití dpadů 2.5 Odpvědné nakládání s nebezpečnými dpady 3. Živtní prstředí a kvalita živta 3.1 Snižvání zátěže prstředí a ppulace txickými kvy a rganickými plutanty 3.2 Snížení pčtu (celkvé rzlhy) území s překrčenými kritickými zátěžemi vzduší (acidifikace prstředí) 3.3 Ochrana živtníh prstředí a člvěka před hlukem 3.4. Envirnmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezvání antrpgenních/průmyslvých vlivů a rizik 3.6. Ochrana živtníh prstředí před negativními účinky živelních událstí a následky krizvých situací 4. Ochrana klimatickéh systému Země a mezení dálkvéh přensu znečištění vzduší 7
8 4.1 Snižvání emisí skleníkvých plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přensů znečištění vzduší 4.3 Ochrana znvé vrstvy Země 4.3. Eknmické aspekty změny klimatu Steinva studie Zpráva z jednání Mezinárdníh panelu pr změnu klimatu (IPCC) - únr 2007 (výňatky) Důsledky změn klimatu nemůže nikd předpvědět s naprstu jisttu. Víme však dst nat, abychm dkázali przumět rizikům. Zmírňvání změny klimatu - přijímáni účinných patření ke snížení emisí - je třeba pvažvat za investice, za náklady, které budu vynalženy nyní a v příštích desetiletích s cílem zabránit riziku velmi vážných následků v buducnsti. Pkud budu tyt investice prvedeny mudře, náklady budu zvládnutelné a celý prces přinese celu řadu příležitstí k růstu a rzvji. Má-li tent přístup dbře fungvat, plitická patření musejí pdprvat správné tržní signály, překnávat selhání trhů a vycházet z principů a zmírňvání rizik. Takvý je v pdstatě kncepční rámec tét studie. Vědecké důkazy příčinách a buducím průběhu změny klimatu jsu čím dál silnější. Mnžství skleníkvých plynů v atmsféře (mj. xid uhličitý, metan, xidy dusíku a řada plynů uvlňvaných při průmyslvých prcesech) se zvyšuje v důsledku lidské činnsti. Přehled zdrjů emisí je uveden na brázku 1. Sučasná kncentrace skleníkvých plynů v atmsféře dpvídá přibližně 430 dílům na milin (parts per millin, ppm) CO 2 ve srvnání s puhými 280 ppm v dbě před průmyslvu revlucí. Tat kncentrace již způsbila teplení planety více než půl stupně Celsia. 8
9 l kdyby se rční tk emisí nezvyšval nad sučasnu úrveň, mnžství skleníkvých plynů v atmsféře by d rku 2050 dsáhl dvjnásbku předindustriální úrvně, tedy asi 550 ppm CO 2, a pté by dále rstl. Rční tk emisí však ve skutečnsti akceleruje s tím, jak rychle rstucí eknmiky investují d vyskuhlíkvé infrastruktury a jak se p celém světě zvyšuje pptávka p energii a dpravě. Úrvně 550 ppm CO 2 e by mhl být dsažen již v rce 2035 a při tét kncentraci existuje přinejmenším 77 % pravděpdbnst (mžná až 99 %), že djde ke zvýšení celsvětvé průměrné teplty více než 2 C. Oteplvání bude mít řadu závažných dpadů, které budu v mnha případech zprstředkvány vdu: Tání ledvců pvede nejprve ke zvýšení rizika pvdní a pak k výraznému snížení zásb vdy, které naknec hrzí šestinu světvé ppulace, především na indickém subkntinentu, v částech Číny a v jihamerických Andách. Klesající výnsy zemědělských pldin, zvláště v Africe, mhu připravit stvky milinů lidí mžnst vyprdukvat neb nakupit dstatek ptravin. Ve středních až vyských zeměpisných šířkách se může výns pldin při mírném nárůstu teplty (2-3 C) zvýšit. ale s dalším 9
10 teplváním se bude snižvat. Při teplení 4 C neb vyšším bude pravděpdbně vážně pstižena celsvětvá prdukce ptravin. Ve vyšších zeměpisných šířkách se sníží pčet úmrtí suvisejících s chladem, avšak zněna klimatu pvede ke zvýšení celsvětvé úmrtnsti na pdvýživu a tepelný stres. Nebudu-li zavedena účinná kntrlní patření, mhu se více rzšířit nemci šířené přenašeči, jak je malárie či hrečka Dengue. Při teplení 3 neb 4 C stupající hladiny mří způsbí, že bude záplavami každrčně pstižen desítky až stvky milinů lidí více. Vážná rizika a rstucí tlak na chranu pbřeží se prjeví v jihvýchdní Asii (Bangladéš a Vietnam), na malých strvech v Karibském mři a Tichém ceánu, jakž i ve velkých městech pří pbřeží, jak je Tki. New Yrk, Káhira či Lndýn. Pdle jednh dhadu by d plviny stletí mhl vinu stupající hladiny mře, silnějších pvdní a intenzivnějších such 200 milinů lidí natrval ztratit dmv. Eksystémy budu změnu klimatu zvláště zranitelné - p teplení puhé 2 C bude mžným vyhynutím hržen 15-40 % bilgických druhů. Acidifikace ceánů, která je přímým důsledkem rstucíh mnžství xidu uhličitéh, bude mít velký vliv na mřské eksystémy, včetně mžných nepříznivých důsledků pr ppulace ryb. Předpvídá se, že zvýšení rychlsti hurikánů 5 či 10 %, suvisející se stupající tepltu mře, přibližně zdvjnásbí náklady spjené se škdami v USA. Ve Spjeném králvství by se rční ztráty půsbené jen pvdněmi mhly zvýšit z dnešní 0,1 % HDP na 0,2-0,4 % HDP, pkud celsvětvá průměrná teplta vzrste 3 neb 4 C. Vlny veder pdbné té, která v Evrpě v rce 2003 usmrtila 35 000 lidí a způsbila zemědělství škdy ve výši 15 miliard USD, budu nejpzději v plvině stletí běžné. Růst glbální teplty v letech 1880-2000 10
11 Literatura: 1. Mishan, E.J.: Spr eknmický růst.2. Prrit, J.: Zachraňme Zemi. Praha, Zemědělské nakladatelství 1992 3. Keller, J.: Až na dn blahbytu, Hnutí DUHA, Brn 1993 4. Mldan, B.: Živtní prstředí - glbální perspektiva, Centrum University Karlvy pr tázky živtníh prstředí, Praha 1994 5. Závd s časem - texty z mrální eklgie, Ministerstv živtníh prstředí ČR, Praha 1996 6. Librvá, H.: Pestří a zelení. Brn,Vernica Hnutí Duha1994 7. Librvá, H.: Vlažní a váhaví. Brn, Dplněk 2003 8. Fx, M.: Příchd vesmírnéh Krista. Brn CDK 2004 9. Al Gre: Země na misce vah. Praha Arg 1994 10. Státní plitika živtníh prstředí České Republiky 2004-2010 Ministerstv živtníh prstředí, Praha 2004 11.Eknmické aspekty změny klimatu Steinva studie British Cuncil a Ministerstv živtníh prstředí ČR Praha duben 2007 11