Ochrana životního prostředí a ekologické zemědělství

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykvy univerzity Práv a právní věda Katedra práva živtníh prstředí a pzemkvéh práva Diplmvá práce Ochrana živtníh prstředí a eklgické zemědělství Markéta Krchňavá 2009/ 2010

2 Prhlašuji, že jsem diplmvu práci na téma: Ochrana živtníh prstředí a eklgické zemědělství zpracvala sama. Veškeré prameny a zdrje infrmací, které jsem pužila k sepsání tét práce, byly citvány v pznámkách pd čaru a jsu uvedeny v seznamu pužitých pramenů a literatury

3 Ráda bych tímt pděkvala JUDr. Janě Tkáčikvé, Ph.D. za cenné rady, které mi udělila hledně směrvání mé práce, jakž i hledně jejíh bsahu. Největší díky určitě patří mé rdině a přátelům, kteří mě pdprvali jak p celu dbu studia, tak i v jeh závěrečné fázi, a v bu případech se mnu měli nezměrnu trpělivst

4 Obsah Úvd 6 Kapitla 1. Vývj eklgické plitiky a plitiky eklgickéh zemědělství Vývj eklgické plitiky Eklgická plitika ve světě Eklgická plitika Evrpských splečenství Státní eklgická plitika ČR Vznik a vývj eklgickéh zemědělství Eklgické zemědělství v Evrpě a ve světě Vývj eklgickéh zemědělství v ČR 15 Kapitla 2. Jak se stát ekfarmářem Registrace pr eklgické zemědělství Přechdné bdbí Rzhdnutí registraci Svazy eklgických zemědělců 21 Kapitla 3. Eklgické zemědělství Právní úprava eklgickéh zemědělství Mezinárdněprávní úprava Právní úprava v Evrpské unii Eklgické zemědělství v českém právu Principy eklgickéh zemědělství Hlavní cíle a zásady eklgickéh způsbu hspdaření Důsledky knvenčníh zemědělskéh hspdaření Srvnání eklgickéh a knvenčníh způsbu hspdaření Knkrétní pravidla eklgické prdukce a jejich právní úprava Pravidla živčišné prdukce Rstlinná prdukce Vztah eklgickéh zemědělství k půdě Hnjiva a pesticidy v eklgickém zemědělství

5 Eklgické zemědělství a GMO 45 Kapitla 4. Jsu biptraviny pravdu bi? Pjmy biprdukt a biptravina Hlavní rysy a zásady bivýrby Registrace, svědčvání a značvání biptravin Skladvání biprduktů Jsu biptraviny zdravější? 51 Kapitla 5. Kntrlní systém v rámci eklgickéh zemědělství Vznik kntrlníh systému v EZ Právní úprava kntrly v eklgickém zemědělství Subjekty vyknávající kntrlu Průběh kntrly Výsledek kntrly 57 Závěr 59 Resumé 61 Seznam pužitých pramenů a literatury

6 Úvd V sučasné dbě jistě nemůže být pchyb, že se stav živtníh prstředí neustále zhršuje. Názry na t, čím je tent stav způsben, se liší. Někteří lidé dnešní špatný stav živtníh prstředí dávají za vinu člvěku a jeh knzumnímu způsbu živta, jiná skupina lidí tt pvažuje za přirzený cyklus. Ať tak či nak, je jisté, že pkud chceme zachvat naši planetu i pr další generace, je nutné přistupit ke změně svéh stylu živta a hlavně způsbu myšlení. Zatímc v dbách ne tak dávn minulých se chranu živtníh prstředí zabývala jen hrstka zapálených eklgických aktivistů, dnešní trend napak velí žít tak, abychm c nejméně znehdncvali živtní prstředí i jeh slžky. V psledních letech se d ppředí zájmu čím dál více dstávají prdukty eklgickéh zemědělství, stejně jak eklgické zemědělství sam. A v čemže vůbec spčívá takvýt způsb zemědělskéh hspdaření? Dá se říci, že hlavní filzfií tht hspdaření je návrat k přírdě a k jejím přirzeným cyklům. Eklgický způsb hspdaření se dá d th knvenčníh způsbu vymezit něklika hlavními rysy, mezi které můžeme zařadit hlavně hleduplnst zemědělce k přirzeným klběhům a závislstem, které v přírdě panují, a t jak v rstlinné výrbě, tak i v živčišné. V suladu s hlavní myšlenku eklgickéh zemědělství je i další z rysů, kterým je zákaz pužívání umělých hnjiv, pesticidů i herbicidů. Namíst nich se využívá rganických hnjiv, která nejen, že půdu nepškzují, ale navíc i zlepšují její stav a úrdnst. K lepší úrdnsti půdy v eklgickém zemědělství také přispívá i další z principů, na kterých je tent způsb zemědělskéh hspdaření vystavěn, a t zásada pestrsti sevních pstupů. Tt znamená, že na daném pli se střídají pstupně různé druhy rstlin, díky čemuž se zde vytváří bilgická rvnváha, která psiluje schpnst rstlin bránit se různým chrbám a škůdcům. V nepslední řadě je třeba zmínit, že eklgické zemědělství se vyznačuje i respektem k přirzeným ptřebám chvaných druhů hspdářských zvířat. Tat zvířata nejsu držena v uzavřených budvách, jak je t zvykem v knvenčním zemědělství, ale napak je jim dvlen si žít tak, jak je jim t d přírdy dané. Musí jim být umžněn výběh mim ustájení, a t i v zimě; právním předpisem je stanvena i minimální rzlha pastvy na jeden kus dbytka. D přirzenéh rzvje zvířat je zakázán jakkliv zasahvat, tudíž je zakázán pužívání hrmnů a prvádění genvých manipulací. Z výše uvedenéh lze tedy dvdit, že hlavním principem eklgickéh zemědělství je předpklad, že pkud je zdravá půda, jsu zdravé i rstliny a následně zvířata, v důsledku čehž - 6 -

7 jsu pak zdravé ptraviny a tudíž i lidé, a t vše při minimálním pškzení živtníh prstředí. Tat práce si neklade za cíl ppsat eklgické zemědělství z hlediska dbrně technickéh, není t ani jejím předmětem. Jejím účelem je v případném čtenáři zvýšit pvědmí tmt způsbu zemědělskéh hspdaření z hlediska právníh a také, v tm lepším případě, zvýšit v něm i zájem tut prblematiku, prtže si myslím, že eklgické hspdaření je jedním z prstředků, kterým se dá bjvat prti zhršujícímu se stavu živtníh prstředí. Cílem mé práce je tedy pskytnut čtenáři přehled legislativy, splu s její analýzu, která se na hspdaření v rámci eklgickéh zemědělství vztahuje. Principy eklgickéh zemědělství zde budu pak ppsány v návaznsti na chranu živtníh prstředí. V rámci tét práce také budu ppsány i prcesy, které s eklgickým zemědělstvím bezprstředně suvisejí, jak je kntrla nad ddržváním stanvených pvinnstí, či prces registrace pr eklgické zemědělství. Zmíněny zde budu samzřejmě i biprdukty a biptraviny, na které bude jak z phledu právníh, tak i praktickéh

8 Kapitla 1. Vývj eklgické plitiky a plitiky eklgickéh zemědělství I když se myšlenka na eklgičtější způsb zemědělskéh hspdaření zrdila již v 19. stletí, dmnívám se, že tak velký rzmach, jaký eklgické zemědělství zažil převážně v 90. letech 20. stletí, by nenastal, pkud by se becně myšlenku na chranu živtníh prstředí nezačali seriózně zabývat i čelní představitelé států ve světě. A jelikž se dmnívám, že eklgické zemědělství je jedním z prstředků chrany živtníh prstředí, myslím si, že by byl vhdné učinit i malý exkurs d histrie eklgické plitiky samtné Vývj eklgické plitiky Eklgická plitika ve světě Vznik eklgické plitiky je nepchybně reakcí na zhršující se stav živtníh prstředí na Zemi. Nicméně, zpčátku se stavu živtníh prstředí nevěnvala valná pzrnst a chrana živtníh prstředí byla spíše aspektem druhřadným, čemuž mžná nahrával i fakt, že se pškzvání živtníh prstředí prjevval puze jediněle. Pstupem času však pškzvání živtníh prstředí a jeh slžek začal nabývat na intenzitě, takže zde byla patrná nutnst tent prblém nějak řešit. Za rzhdující krk v tmt směru je pvažván svlání knference OSN živtním prstředí d Stckhlmu v rce 1972; tt setkání vešl ve známst jak Stckhlmská knference. Primárním zájmem tét knference se stal lidský vliv na živtní prstředí, s důrazem na jeh znečišťvání a zachvávání přírdních zdrjů. Knference naknec přijala velké mnžství textů zde je nutn uvést Závěrečnu deklaraci živtním prstředí člvěka, Akční plán, který bsahuje něklik desítek dpručení dále resluce a další dkumenty. Zmíněný Akční plán bsahval ustanvení jednak glbálním hdncení živtníh prstředí, a jednak také managementu živtníh prstředí a pdpůrných patřeních. Hdntící prgram, jehž náplní měl být mnitring, hdncení, výzkum a výměna infrmací, dstal název Earthwatch. Management se týkal hlavně tázek znečištění živtníh prstředí a jeh slžek a cest k jeh mezení. Pdpůrná patření byla zaměřena na vzdělávání, pskytvání infrmací, přípravu specialistů. Byl též dpručen vytvření centrálníh rgánu, který bude - 8 -

9 pvěřen puze záležitstmi živtníh prstředí. Na základě th vznikl v rce 1972 při OSN nvý rgán, který se měl zaměřit puze na tázky živtníh prstředí Prgram pr živtní prstředí (UNEP). Vzrůstající zájem veřejnsti stav živtníh prstředí vedl i ke vzniku něklika nevládních rganizací či plitických stran. Tímt se tat prblematika stala uznávanu sučástí plitických kncepcí a t měl za následek ustavení různých rgánů veřejné správy, specializujících se na tázky chrany živtníh prstředí Eklgická plitika Evrpských splečenství Můžeme říci, že vývj eklgické plitiky v Evrpě byl shdný s tím ve světě. O uvědmělé chraně živtníh prstředí na kmunitární úrvni lze tak hvřit až d 70. let 20. stletí, přičemž ale práv, které je dnes hlavním nástrjem chrany, dstává prstr až mnhem pzději. Stckhlmská knference byla inspirací pr přijetí Prvníh akčníh prgramu chrany živtníh prstředí (1973), který stanvil právní zásady a pririty, kterými se měla eklgická plitika Splečenství v následujících pěti letech řídit. Následval Druhý akční prgram, přijatý v rce 1977, který bsahval pžadavek přehdncení průmyslvé plitiky s hledem na ptřeby živtníh prstředí a zárveň, s Prvním akčním prgramem, stanvval další zásady eklgické plitiky. Třetí akční prgram (1982) pak vyzdvihnul princip prevence a též pprvé bsahval pžadavek integrace eklgické plitiky d statních plitik Splečenství jak například d plitiky zemědělské či dpravní. Pdstatnu změnu představval přijetí Jedntnéh evrpskéh aktu (1987), který d Smluvy zalžení Evrpských splečenství (dále jen SES ) začlenil nvu kapitlu Živtní prstředí, čímž se chrana živtníh prstředí stala sučástí primárníh práva. Byly zde stanveny cíle jak zlepšvat kvalitu živtníh prstředí, přispívat k chraně lidskéh zdraví či zajišťvat šetrné hspdaření s přírdními zdrji. Mim t zde byly též frmulvány základní principy eklgické plitiky zásada prevence, zásada náhrady škdy u zdrje pškzení, zásada znečišťvatel platí, zásada subsidiarity a zásada integrace eklgické plitiky d statních plitik. Otázku účinné implementace existujících kmunitárních nrem a zkvalitněním přístupu k infrmacím se zabýval další z dkumentů Čtvrtý akční prgram z rku V rce 1992 byla přijata Maastrichtská smluva, jejímž prstřednictvím se změnila některá ustanvení Smluvy živtním prstředí: mezi zásady chrany živtníh prstředí byl zařazen princip, který pzději vešel ve známst jak princip trvale udržitelnéh rzvje, přibyl čtvrtý cíl, kterým se stala pdpra patření na mezinárdní úrvni čelících reginálním a celsvětvým prblémům živtníh - 9 -

10 prstředí. Pátý akční prgram z rku 1993 se sustředil na trvale udržitelné hspdaření s přírdními zdrji, předcházení vzniku dpadů, snižvání sptřební energie, zkvalitnění balvých technlgií i zkvalitnění péče lidské zdraví a bezpečnst. Důležitu změnu v rámci primárníh práva byl též přijetí Amsterdamské úmluvy (1997), prtže zavedla splurzhdvání Rady a Evrpskéh parlamentu velké části tázek týkajících se živtníh prstředí. Prstřednictvím tét úmluvy byl d primárníh práva zaveden princip trvale udržitelnéh rzvje i princip integrace. Byl též vyjasněn bsah a rzsah pžadavku chrany živtníh prstředí v rámci harmnizace právních předpisů a patření přijatých vůči vnitřnímu trhu, čímž státy získaly mžnst pnechat si vlastní vnitrstátní předpisy. Naprti tmu Smluva z Nice (2000) nepřinesla žádné výraznější změny, prtže se spíše zabývala rzšiřváním EU a institucinálními změnami. Zajímavý je ale Šestý akční prgram (2002), nesucí název Živtní prstředí 2010: Naše buducnst, naše vlba, a t tím, že pprvé něm rzhdval Evrpský parlament splečně s Radu, cž má za následek t, že bsahuje právně závazná ustanvení a nemá tedy pvahu puze kncepční. Priritami nvéh prgramu jsu hlavně tyt čtyři blasti: změna klimatu Země, bidiverzita, vztah živtníh prstředí a lidskéh zdraví, přírdní zdrje a dpadvé hspdářství. Prgram také stanvuje něklik specifických prstředků, prstřednictvím kterých má být dsažen pžadvaných cílů v daných blastech jde zajištění lepší implementace stávajících envirnmentálních předpisů Splečenství, integraci eklgické plitiky d statních suvisejících plitik, zajištění úzké splupráce s výrbci a sptřebiteli, lepší přístup k infrmacím živtním prstředí a také kvalitnější rzhdvání v rámci územníh plánvání. Právě integrace eklgické plitiky d statních suvisejících blastí je stěžejním principem, jelikž eklgická plitika izlvaná d statních by stěží mhla naplnit dané cíle. Takvými plitikami, které mají c nejvíce d činění s živtním prstředím, jsu: zemědělská plitika, plitika v blasti dpravy, energetická plitika, splečná bchdní či reginální plitika, plitika v blasti průmyslu, výzkumu či technlgickéh rzvje a další. Psledním dkumentem, který by mhl mít vliv na eklgicku plitiku ES je tzv. Lisabnská smluva (celým názvem Lisabnská smluva pzměňující Smluvu Evrpské unii a Smluvu zalžení Evrpskéh splečenství ), která by měla vstupit v platnst dne 1. prsince A jaký bude tedy její dpad v blasti chrany živtníh prstředí? S trchu nadsázky se dá říci, že její vliv na tut blast nebude téměř žádný, a t ať už v negativním, či pzitivním slva smyslu. Nadále tedy bude zachvána úrveň chrany živtníh prstředí tak, jak ji známe. Lisabnská smluva tak jen psiluje a lépe definuje myšlenku trvale udržitelnéh rzvje, která je nám známa již ze stávajících smluv. Dle tét smluvy je

11 trvale udržitelný rzvj Evrpy zalžen hlavně na vyském stupni chrany a zlepšvání kvality živtníh prstředí. Oblast živtníh prstředí je blastí, kde EU sdílí pravmc s členskými státy. Veškerá její činnst tedy musí vést k naplnění jedntlivých cílů, jimiž jsu: chrana živtníh prstředí a zvyšvání jeh kvality, chrana veřejnéh zdraví, pdpra racinálníh využívání přírdních zdrjů a pdpra patření na mezinárdní úrvni, které jsu určeny k řešení mezinárdních prblémů živtníh prstředí. Naprti tmu pkrk nastal v případě bje prti změně klimatu. Změna klimatu je v sučasné dbě pvažvána za největší eklgický, sciální i hspdářský prblém, s nímž se lidstv musí ptýkat. Prt byl bj prti změně klimatu Smluvu zahrnut jak jeden z cílů plitiky EU v blasti živtníh prstředí Státní eklgická plitika České republiky Státní eklgická plitika České republiky, resp. bývaléh Českslvenska, dluhu dbu pkulhávala za Evrpu i světem. Můžeme říci, že d rku 1989 se těmt tématům nevěnvala téměř žádná pzrnst. P tmt rce se situace značně změnila na celstátní úrvni vznikl rgán Federální výbr pr živtní prstředí, na republikvé úrvni pak české Ministerstv živtníh prstředí. V rce 1990 spatřila světl světa Mdrá kniha, cž byla zpráva stavu živtníh prstředí bsahující ppis a zhdncení stavu živtníh prstředí, jeh slžek i eksystémů, která stanvila hlavní příčiny a hdntila i jedntlivé reginy. Tat publikace byla p necelém rce následvána Duhvým prgramem, který bsahval návrhy úklů k zdravení a nápravě špatnéh stavu živtníh prstředí v ČR. P rce 1992 přišel útlum; sice byl přijat dkument Státní plitika chrany živtníh prstředí, ale ten představval spíše slabší kncept chrany živtníh prstředí. S výjimku lesníh zákna nebyl též přijat žádný významnější eklgický právní předpis, zanedbávala se také příprava na harmnizaci s evrpským právem. Naprti tmu bdbí d rku 1998 d rku 2004 byl dsti dlišné d th předchzíh. O tm svědčí přijetí Státníh prgramu chrany přírdy a krajiny ČR v rce 1998, následvanéh Státní plitiku živtníh prstředí v rce 1999 a 2001, které byly ještě navíc dplněny Státní prgram envirnmentálníh vzdělávání, výchvy a světy v České republice z rku Následující bdbí let představval nebývalý rzvj českéh práva živtníh prstředí, který byl vlivněný hlavně rychlu harmnizací tht úseku s právem živtníh prstředí Evrpských splečenství. 1 Lisabnská smluva tázky a dpvědi. Eurpa [nline]. [cit ]. Dstupné z: -

12 Uvedené dkumenty stanvvaly především cíle a principy státníh prgramu, priritní úkly i patření. Tyt cíle a patření se týkaly jak jedntlivých slžek a úseků živtníh prstředí, tak i dalších plitik jak energetika, průmysl a bchd, vdní hspdářství, zdraví byvatelstva, zemědělství a jiné. Též zde byly analyzvány envirnmentální aspekty a pžadavky na jedntlivé sektrvé plitiky. Mezi hlavní cíle a patření patřil zejména: prsazvat princip trvale udržitelnéh rzvje, zapjit se d mezinárdní splupráce a přispívat k řešení glbálních prblémů živtníh prstředí, zvýšit účinnst státní správy, zvláště pak v blasti přípravy záknů a nařízení nutných k transpzici práva živtníh prstředí ES, upřesnit dpvědnst, pravmci a dělbu práce v blasti chrany živtníh prstředí, rzšířit světu a tím zvýšit zájem veřejnsti a zvýšit také její pdíl na rzhdvání, zpřístupnit státní správu bčanům. Byly zde také stanveny nástrje, které měly vést ke splnění těcht cílů. Jejich seznam bsahval nástrje právní, eknmické, vzdělávací, infrmační, dbrvlné a další, přičemž u každéh nástrje byly stanveny cíle i patření. Sučasná platná Státní plitika živtníh prstředí České republiky je určena pr bdbí let Plně již tedy vychází z platnéh Šestéh akčníh prgramu EU. V tmt dkumentu jsu důležité a významné hlavně části II. až VI., které se zabývají výchzími pdmínkami, cíli v priritních blastech, sektrvými plitikami a nástrji k uskutečnění tét plitiky, včetně eknmickéh rzbru a způsbu financvání. Uvedené cíle jsu téměř shdné s těmi, které jsu zmíněny v Šestém akčním prgramu. Stejně tak i nástrje, stanvené v předchzích dkumentech eklgické plitiky České republiky, se příliš nezměnily. Státní plitika ČR v blasti živtníh prstředí je spíše plitickým dkumentem, který by měl mít vliv na prvádění suvisejících plitik a který by měl být prstřednictvím jedntlivých nástrjů uplatňván v praxi Vznik a vývj eklgickéh zemědělství Termín eklgické (či alternativní) zemědělství je splečným názvem pr mnh směrů a metd. Nicméně všechny mají splečnu jednu věc, a t že zde nejsu pužívána umělá hnjiva, krmiva či pesticidy a že se snaží využívání především lkálních a bnvitelných přírdních zdrjů. Pjem alternativní zemědělství tedy zahrnuje takvé metdy, které jsu známy např. pd názvem bilgick-dynamické zemědělství, eklgické zemědělství, veganské

13 zemědělství, rganické zemědělství či zemědělství Mazdaznan a další. Každý z těcht směrů má pak vlastní histrii vzniku i vlastní filzfii Eklgické zemědělství v Evrpě a ve světě Snahy návrat k přírdnímu způsbu živta zapčal již v 19. stletí, když rychlá industrializace a urbanizace s sebu přinesla negativní zásahy d živtních pdmínek byvatelstva. Avšak díky hspdářské krizi byl tent nvý způsb hspdaření zatlačen d pzadí a vývj zemědělství becně spíše směřval k industrializaci. Pčátek 20. stletí je ve znamení hledání způsbu, jak dále neničit již tak pškzenu půdu, cž vedl k tmu, že se znvu nacházejí tradiční a věřené pstupy v hspdaření, jak je např. kmpstvání. Dchází též ke změně ve výživvých zvyklstech i výrbě ptravin. Za klébku eklgickéh zemědělství je pvažván Rakusk, kde byl Rudlfem Steinerem rku 1924 vytvřen nvý filzfický systém hspdaření, pzději byl nazván jak bilgick-dynamický či zkráceně bidynamický. Ve svém díle Zemědělský kurz Steiner definval základní principy rganickéh hspdaření a duchvníh přístupu k přírdě. Tímt byly plženy základy eklgickéh zemědělství v Rakusku i Německu. Ve 30. letech se ve Švýcarsku vytvřil rganick-bilgické hnutí, navazující na díl Dr. Rushe. Prvtním zájmem byla zdravá půda, rstliny i zvířata, vztahy mezi nimi a následně i zdravím člvěka. V průběhu 40. a dalších let se tt hnutí šířil p Evrpě i celém světě, největší nárůst příznivců tht směru byl pak v 70. a 80. letech. 3 Stěžejním bdbím pr další vývj eklgickéh zemědělství byla 70. léta minuléh stletí, kdy se příznivci tht druhu zemědělskéh hspdaření sdružili a zalžili mezinárdní federaci IFOAM (Internatinal Feredatin f Organic Agriculture Mvements Mezinárdní federace sdružení za rganické zemědělství) se sídlem v Německu. V tét dbě se p Evrpě i světě šíří envirnmentální uvědmění a vlády některých států, stejně jak EHS samtné, předkládají prgramy a zákny, vztahující se k eklgickému zemědělství. Dříve byla evrpská zemědělská plitika zaměřena na t, aby se dsáhl plné sběstačnsti v prdukci ptravin. Pté, c tht byl v 80. letech dsažen, se vytyčují další cíle, a t především ve smyslu zvýšení kvality ptravin i zavedení zásad chrany živtníh prstředí d zemědělských technlgií. V rce 1982 vydala nevládní rganizace IFOAM první nadnárdní 2 KOUTNÁ, Pavlína. Eklgické zemědělství. [nline] stran. Diplmvá práce. Masarykva univerzita, Právnická fakulta. Veducí práce: JUDr. Jana Dudvá. Dstupné z www: 3 Histrie eklgickéh zemědělství. [nline] [cit ]. Dstupné z:

14 směrnici pr eklgické zemědělství IFOAM Basic Standards. Závazné právní nrmy upravující eklgické zemědělství se však bjevují až v rce 1985 v Rakusku a v dalších letech pak i v Dánsku, Francii, Anglii, Švýcarsku aj. 4 Další vývj pdprval i zájem některých států pskytvat subvence pr tyt frmy zemědělské prdukce. Nicméně největší bm zaznamenal eklgické zemědělství v 90. letech 20. stletí. Zájem biptraviny i samtné zemědělství si vyžádal právní úpravu na kmunitární úrvni. Prt je v rce 1991 přijat nařízení Rady (EHS) 2092/1991 eklgickém zemědělství a značvání zemědělských prduktů a ptravin. Byla t první závazná nrma, která upravvala prdukční pstupy eklgickéh zemědělství, kntrlní mechanismy a i pravidla pr značvání prduktu jak bi či ek. Díky tmut nařízení pptávka p ptravinách a prduktech z eklgickéh zemědělství ještě více stupala. Také se začaly stírat rzdíly mezi jedntlivými směry alternativníh zemědělství, až krmě eklgickéh zbyl puze bidynamické zemědělství; nařízení i v tmt směru přispěl ke sjedncení pravidel. Výše uvedené nařízení byl pté zrušen a nahrazen, a t nařízením Rady (ES) č. 1991/2007 z 21. prsince 2006, kterým se mění Nařízení (EHS) č. 2092/91 eklgické prdukci zemědělských výrbků a značvání zemědělských prduktů a ptravin, které vešl v platnst k 1. lednu Definice eklgické prdukce, její lg a systém značvání jsu bsahem nvéh nařízení Rady (ES) č. 834/2007 z 28. června 2007 eklgické prdukci a systému značvání, které vstupil v platnst k 1. lednu Dnes je eklgické zemědělství prvzván ve více než 100 zemích světa. Ke knci rku 2006 byl na světě 31 milinů hektarů půdy, kteru eklgicky bdělával více jak farmářů. Největší rzlhu eklgicky bhspdařvané půdy má Austrálie, Čína, Argentina a USA. 5 Ovšem z hlediska pdílu eklgicky bdělávané půdy na rzlze státu celsvětvě vede Rakusk, Švýcarsk a skandinávské země. Dle zpráv z rku 2007 byl v Evrpě v rce 2005 bhspdařván eklgicky téměř 4 % z celkvé plchy využívané půdy. Nejvyšší pdíly eklgicky bdělávané půdy byly zaznamenány v již zmíněném Rakusku (11%), Itálii (8,4%), České republice a Řecku (shdně něc přes 7%); nejnižší pdíly byly pak zaznamenány v Plsku, Irsku či na Maltě. 6 4 OBERREITER, Jan. Eklgické zemědělství. [nline] stran. Diplmvá práce. Masarykva univerzita, Právnická fakulta. Veducí práce: dc. JUDr. Ivana Průchvá, CSc. Dstupné z www: 5 Eklgické zemědělství ve světě pět rstl. Bi-inf. [nline] [cit ]. Dstupné z: 6 Eklgicky bdělávaná plcha činila v rce % z celkvé plchy využívané půdy v EU-25. Evrpská kmise. [nline] [cit ]. Dstupné z:

15 Vývj eklgickéh zemědělství v ČR Eklgické zemědělství a prdukty z něj pcházející neměly před rkem 1989 téměř žádnu šanci se uplatnit. Zemědělci, tehdy půsbící v zemědělských pdnicích, neměli pražádný zájem půdu, zvířata či kvalitu ptravin, hlavní impuls tak přinesli až sptřebitelé, jelikž se stále více a více dzvídali špatném zdravtním stavu byvatel, ve srvnání se západními zeměmi. Pzději začaly vycházet různé publikace, zaměřené na zdravu výživu, čímž vzrstl i zájem nechemické ptraviny. Faktický základ eklgickéh zemědělství byl plžen ještě před revlucí v rce 1989, kdy skupina zemědělců z Mravy zalžila Odbrnu skupinu pr alternativní zemědělství (byla zastřešena Českslvensku vědecktechnicku splečnstí) a pmcí kntaktů ze zahraničí z rganizace IFOAM, ze Švýcarska a Německa jim byly pskytnuty různé publikace, i základní zkušensti, týkající se eklgickéh hspdaření. Ještě téhž rku byl vyhlášen přechdné bdbí na eklgické zemědělství ve třech pdnicích. Přímý vznik eklgickéh zemědělství se však datuje až d rku 1990, kdy byly, za sučinnsti Ministerstva zemědělství ČR (MZe), Sdružení Libera a Svazu PRO-BIO (svazy sdružující eklgické farmáře), plženy základy celéh systému. Následně byly eklgicky hspdařícím zemědělcům pskytvány dtace, které byly pravděpdbně hlavním důvdem takvéh nárůstu eklgicky bhspdařvaných plch. Zrušení dtací v rce 1992 znamenal sice stagnaci plch, ale přinesl zkvalitnění eklgické prdukce. Ministerstv zemědělství se tak začal plně sustředit na přípravu nutných legislativních krků. Významným byl rk 1994, kdy se jedntlivé svazy eklgických zemědělců dhdly na směrnicích, které upravvaly kntrlu a certifikaci, se zavedením nárdní známky BIO pr biptraviny. Ministerstv též pvěřuje sukrmu splečnst KEZ Brn výknem jedntné kntrly eklgickéh zemědělství v ČR. V dalších letech se eklgické zemědělství stabilizuje a rzvíjí se trh s biptravinami. Důležitým krkem byl vznik nezávislé kntrlní rganizace K.E.Z..p.s. v rce 1999, která se stala záruku ddržvání pravidel, platných pr eklgické zemědělství. Rk předtím byly pět bnveny dtace pr eklgické farmáře. V rce 2000 pak dšl ke schválení zákna č. 242/2000 Sb., eklgickém zemědělství a změně zákna č. 368/1992, správních pplatcích (účinnsti nabyl dne ), který stanví pravidla pr pěstvání rstlin a chv hspdářských zvířat, dále pr zpracvání, dvz, vývz a značvání biprduktů a biptravin. Zákn je v suladu s platnu legislativu EU eklgickém zemědělství, tj. nařízením č. 2092/91/EEC. V rce 2004 je pak vyhlášen

16 nárdní Akční plán České republiky pr rzvj eklgickéh zemědělství d rku Je t strategický dkument, který stanvuje hlavní cíle a pririty v rámci eklgickéh zemědělství. Těmit cíli je např. psílení pstavení eklgickéh zemědělství i důvěry v něj, zvětšení pměru eklgicky bdělávané půdy na celkvé výměře zemědělské půdy na 10%, a t d rku 2010 či zlepšení pdmínek živta zvířat chvaných na eklgických farmách a další. Změny v právní úpravě eklgickéh zemědělství v ČR nastaly v suvislsti se vstupem ČR d Evrpské unie. Většina pravidel byla ttiž bsažena v nařízení Rady č. 2092/91 eklgickém zemědělství a k němu se vztahujícímu značvání zemědělských prduktů a ptravin. Prt byl zákn eklgickém zemědělství následně nvelizván. Nadále tedy upravuje puze ty blasti úpravy eklgickéh zemědělství, na které nejsu přím pužitelné předpisy Evrpských splečenství. 8 Naše republika patří, mezi nvými zeměmi EU, ke špičce c se eklgickéh zemědělství týče a řadí se i na přední světvé míst v rzsahu plch, zařazených d eklgickéh hspdaření. Ke knci rku 2008 zde byl téměř 1950 ekfarem a 8% z celkvé plchy státu připadl na eklgicky bhspdařvanu půdu. 9 (V ČR je dminující hspdaření na travních prstech v hrských a pdhrských blastech, které se zaměřuje na údržbu krajiny a chv masnéh sktu tvří asi 82% eklgicky bhspdařvané plchy. 10 ) Vzhledem k dsavadnímu vývji se dá ptm předpkládat, že tent trend bude ještě sílit a časem si biprdukty i biptraviny najdu stabilní míst na našem stle. 7 Akční plán České republiky pr rzvj eklgickéh zemědělství d rku 2010 [nline]. MZe ČR, 2004 [ ]. Dstupné z: 8 OBERREITER, Jan. Eklgické zemědělství. [nline] stran. Diplmvá práce. Masarykva univerzita, Právnická fakulta. Veducí práce: dc. JUDr. Ivana Průchvá, CSc. Dstupné z www: 9 Eklgické zemědělství. Wikipedie, tevřená encyklpedie. [nline] [cit ]. Dstupné z: 10 Sučasný stav eklgickéh zemědělství, EKO, 2009, č. 1, str

17 Kapitla 2. Jak se stát ekfarmářem T, že se eklgické farmaření stává v psledních letech velmi blíbeným, nejen mezi samtnými zemědělci, ale i mezi sptřebiteli, ptvrzuje stále vzrůstající pčet udělených registrací pr eklgické zemědělství. Zatímc v rce 1990 na našem území fungvaly 3 bifarmy, v letšním rce jejich pčet překrčil hranici T, ve srvnání se stavem v rce 2007, znamená téměř 100% nárůst, jelikž dle údajů z rku 2007 byl na našem území registrván klem 1300 ekfarem. 11 Sučasný zákn eklgickém zemědělství již samtný pjem eklgické zemědělství nedefinuje, nicméně definice, která byla bsažena v jeh starém znění 12 dcela dbře, i dnes, vystihuje jeh pdstatu. Pdle něj se eklgickým zemědělstvím myslel zvláštní druh zemědělskéh hspdaření, který dbá na živtní prstředí a jeh jedntlivé slžky stanvením mezení či zákazů pužívání látek a pstupů, které zatěžují, znečišťují neb zamřují živtní prstředí neb zvyšují rizika kntaminace ptravníh řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější živtní prjevy a chvání a na phdu chvaných hspdářských zvířat. Ekfarmu se ptm dle 3 písm. g) zákna eklgickém zemědělství myslí uzavřená hspdářská jedntka, zahrnující pzemky, budvy, prvzní zařízení a případně i zvířata, která má služit eklgickému zemědělství Registrace pr eklgické zemědělství První krkem, který musí zájemce eklgické hspdaření učinit, je pdání žádsti registraci pr eklgické zemědělství na ekfarmě, cž určuje zákn č. 242/2000 Sb., eklgickém zemědělství a změně zákna č. 368/1992 Sb., správních pplatcích, ve znění pzdějších předpisů (dále též zákn EZ ), ve svém 6 dst. 1. Vzr tét žádsti je přílhu prváděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR k záknu EZ č. 16/2006 Sb., kteru se prvádějí některá ustanvení zákna eklgickém zemědělství. Tut žádst registraci musí pdat, krmě eklgickéh zemědělce, i výrbce biptravin, bchdník s biptravinami, výrbce bikrmiv, ddavatel bisiv a bisadby, a eklgický včelař. Žádst, jejíž pdání pdléhá správnímu pplatku ve výši 1000 Kč, se pak pdává 10 Eklgických farmářů rychle přibývá. Deník [nline]. Pslední aktualizace [cit ]. Dstupné z: 11 Statistické šetření na eklgických farmách České republiky za rk 2007 [nline]. Ústav zemědělské eknmiky a infrmací, Brn, [cit ]. Dstupné z: písm. a) zákna č. 242/2000 Sb., eklgickém zemědělství a změně zákna č. 368/1992 Sb., správních pplatcích, ve znění zákna č. 320/2002 Sb

18 na Ministerstvu zemědělství. Pdáním tét žádsti je zahájen řízení registraci, které je dle 37 zákna EZ správním řízením a tudíž se na něj vztahuje zákn č. 500/2004 Sb., správní řád. V samtné žádsti registraci zemědělský pdnikatel uvádí puze své identifikační údaje, které se liší v závislsti na tm, zda je pdnikatelem fyzická či právnická sba ( 6 dst. 4 písm. a) a b)). Důležitým krkem, který musí žadatel splnit ještě před pdáním žádsti, je zajištění si prvedení vstupní kntrly kntrlní rganizací. Tat kntrla má za úkl prvěřit, jestli je tent žadatel připraven na prvzvání eklgickéh zemědělství. V praxi se pstupuje tak, že žadatel nejdříve zkntaktuje příslušnu kntrlní rganizaci 13, přihlásí se u ní ke kntrle a certifikaci, uzavře s ní smluvu kntrle a kntrlní rganizace u něj prvede vstupní kntrlu (ta musí být prvedena nejpzději d 60 dnů d uzavření smluvy kntrle). Pakliže při tét kntrle nebyl zjištěn prušení příslušných pdmínek zákna EZ a ani evrpských předpisů, vystaví kntrlní rganizace žadateli příslušné ptvrzení, které tvří přílhu žádsti registraci ( 6 dst. 5 zákna). Dnem dručení žádsti ministerstvu začíná žadateli běžet tzv. přechdné bdbí (viz dále); tut skutečnst žadateli ministerstv známí infrmací zahájení přechdnéh bdbí. Ještě je třeba dplnit, že žadatel má pvinnst pskytnut všem rgánům sučinnst, ptřebnu pr věření údajů v žádsti. Tt stanvuje 6 dst. 7 zákna EZ. Pkud žadatel nesplní náležitsti žádsti stanvené v 6 dst. 4 a 5, ministerstv žádst zamítne ( 6 dst. 9). Napak, splňuje-li žádst registraci všechny pžadavky, ministerstv žádsti vyhví a vydá žadateli rzhdnutí registraci Přechdné bdbí Přechdné bdbí je dle 5 dst. 1 zákna EZ takvu dbu, ve které se má uskutečnit přeměna zemědělskéh hspdaření na eklgické zemědělství. Účelem tht bdbí je tedy jak samtná přeměna hspdaření, tak i dstranění vlivu negativních dpadů předchzí zemědělské činnsti na zemědělsku půdu, krajinu a živtní prstředí. 14 Jak tedy z výše uvedenéh vyplývá, zemědělec v přechdném bdbí má stejné pvinnsti jak zemědělec s již 13 Blíže viz Kapitla 5. Kntrlní systém v rámci eklgickéh zemědělství tét práce dst. 1 zákna č. 242/2000 Sb., eklgickém zemědělství a změně zákna č. 368/1992 Sb., správních pplatcích, ve znění pzdějších předpisů

19 udělenu registrací pr eklgické zemědělství, pkud zákn nestanví jinak ( 5 dst. 2 zákna). C se týká délky přechdnéh bdbí, tak není stanvena jedntně, nýbrž se pr jedntlivé druhy rstlinné neb živčišné prdukce stanví knkrétní bdbí přechdu (čl. 17 písm. c) nařízení Rady ES 834/2007 eklgické prdukci a značvání eklgických prduktů a zrušení nařízení EHS č. 2092/91). Zákn EZ knkrétní dbu, p kteru má trvat bdbí přechdu v závislsti na druhu pzemku, nestanvuje; takt činí nařízení Kmise (ES) č. 889/2008, kterým se stanvují prváděcí pravidla nařízení Rady ES 834/2007. Přechdné bdbí tedy trvá 2 rky na rné půdě, travních prstech, u víceletých pícnin a u chvu ryb, 3 rky pak u sadů, vinic a chmelnic. Přičemž platí, že za splnění jistých pdmínek může být d přechdnéh bdbí zapčten i bdbí, které mu předcházel (článek 36 nařízení Kmise č. 889/2008). Je samzřejmě mžné, že v průběhu přechdnéh bdbí může též djít ke změnám, které se mhu týkat buď pzemků a jejich výměry, či i sby zemědělce. V těcht případech pak becně platí, že takvét změny musejí být bez zbytečnéh dkladu známeny ministerstvu. Samtné známení stačí, pkud se jedná změny ve výměře pzemku ať už zmenšení, zvětšení či zařazení nvéh druhu zvířat d eklgickéh zemědělství (či napak, vyřazení některéh druhu). V případě zvětšení výměry pzemku začíná dnem dručení ministerstvu běžet žadateli přechdné bdbí; v statních případech je pak ministerstv pvinn zanést příslušnu změnu d evidence d 30 dnů d dručení tht známení. Pakliže jde ale změnu v sbě zemědělskéh pdnikatele v případě převdu neb přechdu farmy na jinu sbu a tat sba chce i nadále eklgicky pdnikat, musí pdat ministerstvu žádst registraci jak nvý žadatel. Ministerstv ní musí, stejně jak v případě úplně nvéh žadatele, rzhdnut d 30 dnů d dručení. Osba zařazená d přechdnéh bdbí je pvinna pvěřené sbě (kntrlní rganizaci) pskytnut pdrbné údaje každé ekfarmě, na které bude hspdařit jedná se hlavně údaje hspdářských budvách či prvzních zařízeních, které bude pužívat pr eklgické zemědělství, dále značení pzemků a přehledně vyznačené mapy pzemků, na nichž bude eklgicky hspdařit ( 6 dst. 6 zákna). Ministerstv vede seznam sb zařazených d přechdnéh bdbí, včetně údajů výměře bhspdařvaných pzemků, a t způsbem umžňujícím dálkvý přístup

20 2. 3. Rzhdnutí registraci Pkud pdnikatel v rámci přechdnéh bdbí splnil všechny pvinnsti, které mu zařazením d přechdnéh bdbí vznikly, ministerstvu nic nebrání, aby tmut žadateli nevydal rzhdnutí registraci pr eklgické zemědělství, přičemž tt rzhdnutí se vydává d 30 dnů d uknčení přechdnéh bdbí. Vydáním rzhdnutí registraci, resp. nabytím právní mci tht rzhdnutí, je pak správní řízení registraci pr eklgické zemědělství uknčen. Naprti tmu, pkud žadatel nesplnil všechny pdmínky, které se na něj v přechdném bdbí vztahvaly, ministerstv žádst registraci, dle 6 dst. 10, ve stejné lhůtě zamítne. Ministerstv může též v záknem stanvených případech vydat rzhdnutí zrušení registrace. Situace, ve kterých tak může učinit, jsu stanveny v 8 dst. 1 zákna EZ: (1) Ministerstv zruší registraci sby pdnikající v eklgickém zemědělství, jestliže a) t písemně sama pžádá, neb b) prušila pakvaně pžadavky stanvené tímt záknem neb předpisy Evrpských splečenství; za pakvané prušení se pvažuje takvé prušení pvinnsti, k němuž dšl v dbě d 1 rku de dne nabytí právní mci předchzíh rzhdnutí, jímž byla ulžena pkuta. (2) Ministerstv též zruší registraci, jestliže a) eklgický pdnikatel nezíská d 36 měsíců d registrace alespň jedn svědčení na biprdukt neb v průběhu každéh dalšíh kalendářníh rku vždy alespň jedn svědčení na biprdukt za jeden kalendářní rk, neb b) výrbce biptravin, výrbce neb ddavatel eklgických krmiv neb ddavatel eklgickéh rzmnžvacíh materiálu nezíská d 24 měsíců d registrace alespň 1 svědčení na biptravinu neb statní biprdukt neb v průběhu každéh dalšíh kalendářníh rku vždy alespň jedn svědčení na biptravinu neb statní biprdukt za jeden kalendářní rk. Zánik registrace pak nastává na základě skutečnstí, jimiž jsu: smrt či zánik sby pdnikající v EZ, také v případě převdu či přechdu ekfarmy na jinu sbu za předpkladu, že sba pdnikající v EZ již nehspdaří na jiné ekfarmě, a též na základě výmazu ze seznamu sb pdnikajících v eklgickém zemědělství