Řešení úpadku frmu rerganizace ve Spjených státech amerických (shdy a dlišnsti s česku právní úpravu) Příspěvek v rámci mezinárdní vědecké knference Inslvence 2015 Šedé zóny a selhání v inslvenční praxi 14. dubna 2015 Česká nárdní banka JUDr. Ing. Karel Dřevínek, LL.M., Ph.D. WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.. advkátní kancelář Fter / dcument number ges here
Obsah příspěvku 1. Inslvenční práv v USA 2. Statistické srvnání 3. Rerganizace 4. Druhy rerganizace 5. Zahájení rerganizace 6. Účinky zahájení rerganizace 7. Rerganizační plán 8. Sestavení rerganizačníh plánu 9. Zpráva rerganizačním plánu 10. Přijetí rerganizačníh plánu věřiteli 11. Schválení rerganizačníh plánu sudem 12. Účinky rerganizačníh plánu 13. Přeměna rerganizace na likvidaci (knkurs) 2
Pužité zkratky USBC: InsZ: Bankruptcy Cde (Bankruptcy Refrm Act f 1978, ve znění pzdějších změn) zákn č. 182/2006 Sb., úpadku a způsbech jeh řešení (inslvenční zákn), ve znění pzdějších předpisů 3
Inslvenční práv v USA inslvenční práv v USA je regulván na federální úrvni: základním hmtněprávním předpisem je Bankruptcy Cde (USBC) prcesní pravidla stanví Federal Rules f Bankruptcy Prcedure inslvenční práv řeší případy finančních prblémů (financial distress) pdnikajících subjektů, na rzdíl d české úpravy není striktně stanven test úpadku jak pdmínka využití institutů inslvenčníh práva v USA existují 2 základní způsby řešení finančních prblémů pdnikajících subjektů: rerganizace dle Chapter 11 (Kapitla 11 USBC) knkurs, resp. nucená likvidace (Kapitla 7 USBC) 4
Statistika rerganizace v USA v letech 2013 a 2014 Celkem pdaných inslvenčních návrhů 2013 1 071 932 33 212 Celkem pdaných inslvenčních návrhů pdnikatelů Návrhy na rerganizaci dle Kapitly 11 (pdnikatelé) Návrhy na likvidaci dle Kapitly 7 (pdnikatelé) 7 660 22 334 3 218 Návrhy dle statních kapitl (pdnikatelé) 2014 936 795 (nejméně d rku 2007, 40 % méně než v rce 2007) (3,1 % všech návrhů) 26 983 (2,9 % všech návrhů) 6 093 18 184 2 706 Zdrj: http://www.uscurts.gv 5
Statistika rerganizace v ČR v letech 2013 a 2014 Celkem pdaných inslvenčních návrhů Celkem pdaných inslvenčních návrhů pdnikatelů Celkem pvlených rerganizací (pdnikatelé) Celkem prhlášených knkursů (pdnikatelé) 2013 36 909 6 021 12 2 224 (16,3 % všech návrhů) 2014 35 140 3 563 31 2 403 (10,1 % všech návrhů) Zdrj: Creditrefrm s.r.. 6
Rerganizace rerganizace spčívá v restrukturalizaci závazků a pdnikání dlužníka za účelem pkračvání a zdravení jeh pdniku a uspkjení věřitelů z výnsů jeh pkračující pdnikatelské činnsti rerganizace může být rvněž pužita k dbrvlné likvidaci z důvdu zachvání kntrly nad prvzem pdniku v průběhu rerganizace v USA je rerganizace přípustná i u jiných subjektů než pdnikatelů (včetně nepdnikajících fyzických sb) - těmit sbami je však využívána spíše krajvě (zejména v případech, kdy nemhu být ddluženy) v USA neplatí kvantitativní test jak v ČR, pdle něhž je rerganizace becně přípustná puze u pdnikatelů s (i) čistým rčním bratem alespň 50 milinů Kč, neb (ii) alespň 50 zaměstnanci bdbně jak v ČR však není rerganizace dle Chapter 11 přípustná u některých regulvaných subjektů (např. u bank, pjišťven, bchdníků s cennými papíry, sb právněných k bchdvání na kmditní burze) a u subjektů veřejnéh práva (např. u územních samsprávných celků) na rzdíl d ČR v USA není pdmínku uspkjení phledávky věřitele v rámci rerganizace její přihlášení přihlášení phledávky je nutné, puze pkud není vedena v seznamu závazků dlužníka předlženéh sudu, neb je v seznamu vedena jak rzprvaná, pdmíněná či v chybné výši 7
Druhy rerganizace 1/2 z hlediska prcesu přípravy a schválení rerganizačníh plánu právní úprava USA umžňuje 3 základní druhy rerganizace: 1. Standardní rerganizace (traditinal rerganizatin, tzv. freefall ) 2. Předschválená rerganizace (pre-packaged rerganizatin, tzv. prepack ) 3. Předjednaná rerganizace (pre-arranged /pre-negtiated rerganizatin) 8
Druhy rerganizace 2/2 9
Standardní rerganizace (tzv. freefall ) nejčastější způsb rerganizace, který může být zahájen jak na návrh dlužníka, tak věřitelů nevyžaduje dhdu mezi dlužníkem a věřiteli před zahájením rerganizace výhdy: dlužník může využít instituty dle Chapter 11, které mu pskytují chranu před věřiteli a dstatečný časvý prstr k přípravě rerganizace, včetně: autmatickéh mratria právnění dlužníka dmítnut plnění nevýhdných smluv lze prsadit rerganizační plán prti vůli některých věřitelů (tzv. práv abslutní přednsti, cramdwn ) nevýhdy: časvě nárčnější prti předschválené a předjednané rerganizaci vyšší náklady prti předschválené a předjednané rerganizaci rizik eskalace vztahů s nekperujícími věřiteli v USA může standardní rerganizací pstupvat každý dlužník, na rzdíl d ČR, kde je přípustná puze pr dlužníky splňující kvantitativní test (čistý rční brat alespň 50 mil. Kč neb alespň 50 zaměstnanců) takt v minulsti pstupvaly např. Lehman Brthers, Enrn či American Airlines 10
Předschválená rerganizace (tzv. prepack ) rerganizační plán je připraven dlužníkem a před zahájením rerganizace přijat ptřebnu částí věřitelů: v každé skupině věřitelů s phledávkami dtčenými rerganizačním plánem (i) 2/3 hlasujících věřitelů pčítaných dle výše jejich phledávek a zárveň (ii) většinu hlasujících věřitelů dle pčtu phledávek pr přijetí prepack rerganizačníh plánu věřiteli vyžadván stejné kvrum jak pr přijetí rerganizačníh plánu předlženéh v průběhu standardní rerganizace výhdy: minimalizace času strávenéh v inslvenčním řízení, a tedy nižší celkvé náklady rerganizace a menší reputační rizik pr dlužníka dlužník má větší kntrlu nad prcesem rerganizace nevýhdy: náklady na přípravu a vyjednání rerganizačníh plánu s věřiteli pkud sud neschválí zprávu rerganizačním plánu (tzv. disclsure statement), je nutné znvu získat suhlas věřitelů s plánem metda není vhdná pr dlužníky s prvzními prblémy, nebť chranné instituty Kapitly 11 USBC (autmatické mratrium, právnění dlužníka uknčit nevýhdné smluvy aj.) nabývají účinnsti až p pdání návrhu na rerganizaci takt v minulsti pstupvaly např. Dallas Stars, vlastník Dallas Stars Natinal Hckey League Club, General Mtrs neb LdgeNet Interactive Crpratin 11
jedná se hybridní frmu rerganizace: Předjednaná rerganizace (pre-arranged / pre-negtiated rerganizatin) základní parametry rerganizace jsu dhdnuty mezi dlužníkem a hlavními věřiteli (tzv. lck-up / plan supprt agreement) před pdáním návrhu na zahájení rerganizace rerganizační plán je dlužníkem vypracván a schvalván věřiteli až p pdání návrhu na zahájení rerganizace a p schválení zprávy rerganizačním plánu (tzv. disclsure statement) sudem výhdy: kratší čas strávený v inslvenčním řízení prti standardní rerganizaci vzhledem k předjednání rerganizace s hlavními věřiteli nižší pčáteční náklady prti předschválené rerganizaci, nebť rerganizační plán je sestavván až p zahájení rerganizace prti předschválené rerganizaci dpadá rizik neschválení zprávy rerganizačním plánu sudem a nutnst znvu sjednávat pdpru věřitelů nevýhdy: delší čas strávený v inslvenčním řízení prti předschválené rerganizaci takt v minulsti pstupvaly např. The Reader s Digest Assciatin či U.S. Shipping Partners 12
Zahájení rerganizace 1/2 inslvenční řízení je na rzdíl d ČR jednfázvé způsb řešení úpadku určí navrhvatel pdáním návrhu pdle knkrétní kapitly USBC návrh na zahájení řízení pvlení rerganizace dle Chapter 11 je právněn pdat: dlužník (tzv. dbrvlný návrh, vluntary petitn) jeden či splečně více věřitelů (tzv. nedbrvlný návrh, invluntary petitin) Dlužnický návrh na zahájení rerganizace inslvenční práv nestanví dlužníku pvinnst pdat návrh na zahájení rerganizace, manažeři dlužníka jsu nicméně vázáni fiduciárními pvinnstmi pdmínky pdání návrhu: dbrá víra (dle sudní praxe nebude bvykle dbrá víra dána v případě absence aktuálních či hrzících finančních prblémů dlužníka) pdmínku pdání návrhu tedy není úpadek ve smyslu českéh inslvenčníh práva dlužnické návrhy na pvlení rerganizace představují v USA více než 95 % všech návrhů na pvlení rerganizace 13
Zahájení rerganizace 2/2 Věřitelský návrh na zahájení rerganizace na rzdíl d ČR může v USA pdat návrh na zahájení rerganizace puze stanvený pčet věřitelů s phledávkami ve stanvené minimální výši: pkud má dlužník více než 12 nezajištěných věřitelů, alespň tři takví věřitelé s nepdmíněnými phledávkami v suhrnné výši min. 15 325 USD (tj. cca 390 tis. Kč) pkud má dlužník méně než 12 nezajištěných věřitelů, jakýkliv věřitel s nepdmíněnu phledávku ve výši min. 15 325 USD (ppř. více věřitelů mající phledávky v tét výši) zajištění věřitelé mhu pdat návrh na zahájení rerganizace puze v sučinnsti s nezajištěnými věřiteli neb pkud se (alespň částečně) zajištění vzdají sud zahájí rerganizaci navrženu věřitelem/skupinu věřitelů, pkud: dlužník nepdá včas dpr; neb dlužník neplní své závazky p splatnsti (bez hledu na t, zda je či není bjektivně schpen je plnit); neb v dbě 120 dnů před pdáním návrhu na rerganizaci byl dlužníku ustaven patrvník za účelem převzetí dlužníkva majetku v případě zamítnutí návrhu na zahájení rerganizace může sud přiznat dlužníku práv na náhradu nákladů, včetně výdajů na právní pradce, u šikanózních návrhů rvněž náhradu ušléh zisku a sankční náhradu škdy (punitive damages) 14
Účinky zahájení rerganizace 1/3 Dlužník v rerganizaci získává pstavení dlužníka s dispzičními právněními dlužník není pvažván za vlastníka majetku v majetkvé pdstatě, puze za jeh manažera (debtr in pssessin, tzv. DIP ) inslvenční správce není krmě výjimečných případů jmenván (např. pkud existuje pdezření na mžné pdvdné jednání na straně dlužníka aneb z důvdu vážných pchybení jeh manažerů) dlužník: prti tmu v ČR je inslvenční správce ustaven při každé rerganizaci a krmě dhledu nad činnstí dlužníka plní i některé další pvinnsti, které má v USA na starsti dlužník nadále zajišťuje prvz svéh pdniku plní pvinnsti inslvenčníh správce v likvidaci dle Kapitly 7 USBC např. psuzuje phledávky věřitelů, vede suvisející spry, předkládá zprávy činnsti dlužníka, se suhlasem sudu najímá pradce, znalce apd. na činnst dlužníka s dispzičními právněními dhlíží federální správce (U.S. trustee) jak rgán veřejnprávníh dhledu a jím jmenvaný věřitelský výbr (Creditrs Cmmittee) - v USA se skládá puze z nezajištěných věřitelů a jeh pravmci jsu ve srvnání s ČR užší na rzdíl d ČR, kde úkny dlužníka mající z hlediska majetkvé pdstaty zásadní význam schvaluje věřitelský výbr, v USA schvaluje tyt úkny sud jde např. : prdej majetku dlužníka, zejména nemvitstí (krmě běžnéh bchdníh styku) uknčení neb rzšíření pdnikatelské činnsti uzavření či změnu některých smluv (např. licenční) 15
Účinky zahájení rerganizace 2/3 Aktivván autmatické mratrium (tzv. autmatic stay) přerušení prakticky veškerých řízení vedených prti dlužníkvi (s výjimku např. řízení za účelem chrany veřejnéh zdraví, přádku či bezpečnsti neb trestních řízení) nelze vymci individuální phledávky ani realizvat zajištění bez pvlení sudu aktivván autmaticky pdáním návrhu na zahájení rerganizace a knčí účinnstí rerganizačníh plánu může být sudem na žádst věřitele zrušen či zúžen Oprávnění dlužníka dprvat některým úknům právnění se týká: pdvdných či zkracujících úknů (tzv. fraudulent transfers) úkny učiněné v dbě 2 let před zahájením rerganizace: (i) s úmyslem zkrátit věřitele, neb (ii) bez přiměřenéh prtiplnění v dbě, kdy byl dlužník inslventní, neb se stal v jejich důsledku inslventním zvýhdňujících úknů (tzv. preferences) úkny učiněné inslventním dlužníkem v dbě 90 dnů před pdáním návrhu na zahájení rerganizace (1 rku v případě spřízněných sb), v jejichž důsledku se věřiteli dstal vyšší uspkjení, než jaké by mu náležel v případě likvidace dle Kapitly 7 USBC důsledek úspěšnéh uplatnění dpůrčíh práva: pvinnst vydat plnění d majetkvé pdstaty 16
Účinky zahájení rerganizace 3/3 Oprávnění dlužníka rzhdnut pkračvání/uknčení vybraných smluv právnění se týká smluv vzájemném plnění, které k kamžiku zahájení rerganizace nebyly zcela splněny ani jednu ze smluvních stran (tzv. executry cntracts), a nájemních smluv (v USA mají tyt smluvy stejný režim): ve vztahu k uvedeným smluvám je dlužník právněn pkračvat v plnění smluvy pkud dlužník pkračuje v plnění smluvy, jsu buducí phledávky z ní pvažvány za phledávky za majetkvu pdstatu s priritním přadím uspkjení předinslvenční phledávky z takvé smluvy jsu v USA na rzdíl d ČR - phledávkami za majetkvu pdstatu dmítnut plnění smluvy věřiteli vznikne nárk na náhradu škdy (jak předinslvenční phledávka) smluvu pstupit (tut mžnst české práv nezná) k pstupení není vyžadván suhlas věřitele a neuplatní se smluvní zákazy pstupení rzhdnutí je dlužník právněn učinit: kdykliv d schválení rerganizačníh plánu sudem, s výjimku nájemních smluv na nebytvé prstry, kdy se musí dlužník rzhdnut d 120 dnů d zahájení rerganizace (lhůta může být prdlužena 90 dní) v ČR dlužník může dmítnut smluvy vzájemném plnění puze d 30 dnů d pvlení rerganizace, nájemní smluvy může becně vypvědět kdykliv na rzdíl d ČR, kde rzhdnutí dlužníka pkračvání/uknčení tht typu smluv pdléhá suhlasu věřitelskéh výbru, v USA je schvaluje sud 17
Rerganizační plán dhda sui generis mezi dlužníkem, věřiteli a splečníky dlužníka bsahvé pžadavky na rerganizační plán v ČR a v USA jsu bdbné, v bu jurisdikcích musí rerganizační plán bsahvat zejména následující infrmace: rzdělení phledávek za dlužníkem d skupin s určením, jak s nimi bude nakládán v každé skupině musí být v zásadě bdbné phledávky s phledávkami v jedné skupině musí být nakládán zásadně stejným způsbem (ledaže věřitel suhlasil s dlišným zacházením) specifikaci phledávek nedtčených rerganizačním plánem ppis patření k plnění rerganizačníh plánu údaj tm, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník p sknčení rerganizace 18
Sestavení rerganizačníh plánu dlužník má přednstní práv sestavit rerganizační plán ve lhůtě 4 měsíců d zahájení rerganizace (stejně jak včr) - sud může lhůtu prdlužit dalších 14 měsíců (včr max. další 4 měsíce), neb zkrátit (zejména při prdlení dlužníka při sestavvání plánu), ppř. dlužníkvi přednstní práv debrat (stejně jak včr) věřitelé nemhu rzhdnut debrání přednstníh práva dlužníka (na rzdíl d ČR) dlužníkův návrh rerganizačníh plánu musí být přijat věřiteli a předlžen sudu d 6 měsíců d zahájení rerganizace (lhůta může být prdlužena sudem dalších 14 měsíců) pkud není včas rerganizační plán předlžen dlužníkem neb včas přijat věřiteli, může jej předlžit jakákliv další sba, která má na rerganizaci dlužníka zájem např. věřitelský výbr, jedntliví věřitelé, či (na rzdíl d ČR) inslvenční správce, pkud je jmenván takvé práv sby dlišné d dlužníka není pdmíněn rzhdnutím věřitelů či sudu (na rzdíl d ČR) předlžení rerganizačníh plánu věřiteli není v USA příliš bvyklé, nespkjení věřitelé se spíše snaží uknčit rerganizaci, ppř. ji přeměnit na likvidaci dle Kapitly 7 USBC 19
Zpráva rerganizačním plánu vedle rerganizačníh plánu jeh předkladatel vypracuje zprávu rerganizačním plánu (tzv. disclsure statement) bsahující dstatečné infrmace pr rzhdnutí věřitelů rerganizačním plánu rzsah infrmací se může ve vztahu k jedntlivým skupinám věřitelů lišit v praxi však bývá stejně jak v ČR vypracvána puze jedna zpráva pr všechny skupiny věřitelů zpráva bsahuje infrmace příčinách finančních prblémů dlužníka, seznam jeh majetku s ceněním, ppis rizik rerganizačníh plánu, dhad nákladů na jeh realizaci (včetně nákladů na dbrné pradce), vybrané účetní a finanční údaje apd. zpráva rerganizačním plánu pdléhá schválení sudu zpráva a návrh rerganizačníh plánu (ppř. jeh shrnutí) jsu p schválení sudem zaslány všem věřitelům (včetně pkynů k hlasvání) a federálnímu správci v USA na rzdíl d ČR nejsu písemnsti v rámci inslvenčníh řízení dručvány zveřejněním v inslvenčním rejstříku 20
Přijetí rerganizačníh plánu věřiteli přijetí rerganizačníh plánu hlasují věřitelé distančně dle skupin (na rzdíl d ČR není svlávána schůze věřitelů) hlasují puze věřitelé phledávek dtčených rerganizačním plánem (tzv. impaired claims) skupina věřitelů s phledávkami nedtčenými rerganizačním plánem (tzv. unimpaired claims) se vždy pvažuje za skupinu, která rerganizační plán přijala, a prt nehlasuje věřitelé, kteří nemají dle rerganizačníh plánu získat žádné plnění, se vždy pvažují za skupinu, která rerganizační plán dmítla, a prt nehlasují na rzdíl d ČR mhu věřitelé hlasvat pr více návrhů rerganizačníh plánu a stanvit jejich přadí rerganizační plán je přijat věřiteli, pkud jej přijaly všechny skupiny dtčených věřitelů rerganizační plán je přijat skupinu věřitelů, pkud pr něj v dané skupině hlasvala: 2/3 většina hlasujících věřitelů pčítaná dle hdnty phledávek (v ČR pstačí nadplviční většina) a zárveň nadplviční většina hlasujících věřitelů dle pčtu phledávek (v ČR dle pčtu věřitelů) rerganizační plán je přijat splečníky dlužníka, pkud pr něj hlasvala většina splečníků reprezentující alespň 2/3 základníh kapitálu (v ČR je vedle th ještě vyžadván suhlas většiny splečníků dlužníka) 21
Schválení rerganizačníh plánu sudem pté, c se k návrhu rerganizačníh plánu vyslví věřitelé, je předlžen k psuzení a schválení sudu sud schválí rerganizační plán, pkud: je v suladu se záknem a je navrhván v dbré víře, je v nejlepším zájmu věřitelů (tzv. best interest f creditrs test), cž znamená, že každý dtčený věřitel (i) s ním vyslvil suhlas, neb (ii) na jeh základě získá plnění, jehž hdnta není ke dni účinnsti plánu nižší než hdnta plnění, které by zřejmě bdržel v rámci likvidace dle Kapitly 7 USBC jej přijaly všechny skupiny věřitelů phledávek dtčených rerganizačním plánem USBC klade na schválení rerganizačníh plánu větší nárky než česká právní úprava dle InsZ - předpkladem schválení je například také: prvěření prveditelnsti rerganizačníh plánu (tj. že nepvede k likvidaci dlužníka neb nutnsti pakvané rerganizace dlužníka) pkud není rerganizační plán přijat všemi skupinami věřitelů (jsu-li splněny všechny statní pdmínky pr jeh schválení sudem), sud h schválí (tzv. cramdwn plan), pkud: jej přijala alespň jedna skupina dtčených věřitelů (krmě splečníků dlužníka), a není diskriminační a nespravedlivý vůči žádné skupině dtčených věřitelů, která jej nepřijala při splnění uvedených pdmínek nemá sud v USA na rzdíl d ČR diskreci rerganizační plán dmítnut 22
Účinky rerganizačníh plánu rerganizační plán je závazný pr dlužníka a všechny jeh věřitele (i ty, c hlasvali prti jeh přijetí) není-li v rerganizačním plánu stanven jinak (a nejde-li rerganizační plán předjímající likvidaci dlužníka), jeh účinnstí: zanikají práva třetích sb k majetku, který je sučástí inslvenční pdstaty zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkvi a jsu nahrazena nvými právy dle rerganizačním plánu tj. zanikají i všechny phledávky věřitelů vzniklé před schválením rerganizačníh plánu, nehledě na t, zda byly věřitelem přihlášeny či nikliv dlužník je pět pvažván za vlastníka majetku v majetkvé pdstatě a je právněn s ním bez mezení nakládat a pkračvat v prvzvání svéh pdniku bez dhledu inslvenčníh sudu a inslvenčníh správce naprti tmu v ČR může být dlužník při nakládání s majetkem i p účinnsti rerganizačníh plánu mezen (např. pvinnstí získat k některým úknům předběžný suhlas věřitelskéh výbru) a pdléhá dhledu inslvenčníh správce dlužník je pvinen realizvat rerganizační plán a plnit příkazy vydané za tím účelem sudem 23
Přeměna rerganizace na likvidaci (knkurs) sud na návrh dlužníka pvlí přeměnu rerganizace na likvidaci dle Kapitly 7 USBC (knkurs) s výjimku případů, kdy: dlužník není dlužníkem s dispzičním právněním, rerganizace byla zahájena na návrh věřitele, neb jde rerganizaci, která byla zahájena přeměnu z likvidace na návrh jiné sby než dlužníka návrhu věřitele na přeměnu rerganizace na likvidaci sud vyhví, pkud: je přeměna v nejlepším zájmu věřitelů a majetkvé pdstaty, a pr přeměnu jsu dány další důvdy, např. dlužník nesestavil včas rerganizační plán, neb jej sud neschválil a dlužníku uplynula lhůta k jeh předlžení, neb dlužník není schpen zajistit realizaci rerganizačníh plánu neb jej prušuje prti ČR je v USA důvdem pr přeměnu rvněž např.: prušvání infrmační či jiné pvinnsti dle Kapitly 11 USBC ze strany dlužníka hrubé pchybení při prvzvání pdniku dlužníka nedstatečné pjištění majetkvé pdstaty pdstatné ztráty na majetkvé pdstatě, neb její znehdncvání bez naděje na nápravu 24
Děkuji za pzrnst. WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.. advkátní kancelář Křižvnické náměstí 193/2 110 00 Praha 1 Česká republika www.weil.cm Tel: (+420) 221 407 300 Fax: (+420) 221 407 100 JUDr. Ing. Karel Dřevínek, LL.M., Ph.D. advkát, partner E-mail: karel.drevinek@weil.cm 25