Měření indexu lomu pevných látek a kapalin refraktometrem

Podobné dokumenty
sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

PaedDr. Jozef Beňuška ODRAZ A LOM SVĚTLA aneb Zákony při průchodu světla rozhraním

2. Měření základních optických vlastností materiálů. index lomu a disperze propustnost, absorpce kvalita optických prostředí

HODNOCENÍ PŘÍSTROJŮ PRO MĚŘENÍ JAKOSTI ZIMNÍCH KAPALIN DO OSTŘIKOVAČŮ V PROVOZU

Geometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:

Laboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky

Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla, Odraz a lom světla Disperze světla

Interakce světla s prostředím

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

Měření pevnosti slupky dužnatých plodin

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

FYZIKA 4. ROČNÍK. Disperze světla. Spektrální barvy. β č β f. T různé f různá barva. rychlost světla v prostředí závisí na f = disperze světla

n(ω) = ε r (ω)µ r (ω). látky, atd. V rámci praktika budou použity 2 metody, a sice měření indexu lomu kapalin

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

Fyzikální praktikum Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického odporu

ENERGIE MEZI ZÁŘENZ VZORKEM

Úloha 5. Měření indexu lomu refraktometrem, mikroskopem a interferometrem

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda


Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Průchod paprsků různými optickými prostředími

Petr Šedivý Šedivá matematika

Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10

Základní požadavky a pravidla měření

Deskriptivní statistika 1

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

FYZIKA 4. ROČNÍK. Optika. Základní vlastnosti světla. Optika - nauka o světle; Světlo je elmg. vlnění, které vyvolává vjem v našem oku.

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

5.1.3 Lom světla I. Předpoklady: 5101, Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka,

Interference. 15. prosince 2014

Optika. Zápisy do sešitu

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

23. Mechanické vlnění

MĚŘENÍ PARAMETRŮ OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ NAPÁJENÝCH Z REGULÁTORU E15

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components

11. STUDIUM JEVŮ GEOMETRICKÉ A VLNOVÉ OPTIKY POMOCÍ CENTIMETROVÝCH VLN

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

Fyzika aplikovaná v geodézii

S k l á d á n í s i l

Inovace předmětu K-Aplikovaná fyzika (KFYZ) byla financována z projektu OPVK Inovace studijních programů zahradnických oborů, reg. č.

Název: Odraz a lom světla

SVĚTLO / ZÁKON. EU OPVK III/2/1/3/17 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Sedlové ventily (PN 6) VL 2 2cestný ventil, přírubový VL 3 3cestný ventil, přírubový

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

7. Analytická geometrie

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

KABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Optika nauka o světle

GEODEZIE. Pomůcky k vytyčení pravého úhlu

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

NÁVOD K OBSLUZE Refraktometr - tester elektrolytu chladicí kapaliny

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Polarizace. Abstrakt

HODNOTY, MĚŘENÍ STATOROVÝCH ODPORŮ

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Prostředky automatického řízení

Interference na tenké vrstvě

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Úloha II.S... odhadnutelná

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup :

M I K R O S K O P I E

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV

Regulace frekvence a velikosti napětí Řízení je spojeno s dodávkou a přenosem činného a jalového výkonu v soustavě.

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

[ jednotky ] Chyby měření

Měření charakterizace profilu a tloušťky vrstev optickou metodou

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

3. Sekvenční obvody. b) Minimalizujte budící funkce pomocí Karnaughovy mapy

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

Transkript:

F Měřeí idexu lomu pevých látek a kapali refraktometrem Úkoly : 1. Proveďte kalibraci refraktometru 2. Změřte idex lomu kapali 1-3 3. Změřte idex lomu ezámých vzorků optických skel Postup : 1. Pricip měřeí pomocí refraktometru Absolutí idex lomu ejakého prostredí je defiová vztahem c = (1) v kde c je rychlost světla ve vakuu, v rychlost světla v daém prostredí. Pro průchod paprsku rozhraím platí záko lomu siε1 2 1 siε1 = 2 siε 2, = = 21 siε kde 1, 2 jsou absolutí idexy lomu daých prostředí, 21 je relativí idex lomu obou prostředí (Obr. 1). 2 1 (2) Obr. 1 Záko lomu a rozhraí dvou prostředí

Látky rozlišuje podle absolutí velikosti idexu lomu a opticky hustší (větší idex lomu) a opticky řidší (meší idex lomu). Pokud se světlo pohybuje z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího prostředí, láme se paprsek od kolmice, v opačém případě se láme ke kolmici. Při lomu od kolmice tj. přechod z opticky hustšího do opticky řidšího prostředí ( 1 > 2 ) dochází pro určité úhly vstupujících paprsků k totálmuí odrazu světla. Teto jev astává v případě, že úhel dopadajícího paprsku je větší ež tzv. mezí úhel ( ε 1 = ε m, ε = 90 ) daý vztahem si 2 ε = 2 m (3) 1 Při totálím odrazu potom eprochází žádé světlo do opticky řidšího prostředí. Právě a pricipu měřeí mezího úhlu se kostruují refraktometry, kterými lze idex lomu merit jedoduše, rychle a s malým možstvím látky. Abbého refraktometr Vlastí měřeí budete provádět pomocí Abbého refraktometru, který je zobraze a Obr. 2. Okulár Šroub pro korekci disperze Štít Vstup teploměru Osvětlovací hraol Zámek Pouzdro Refrakčí hraol Zrcadlo Kodezor Měřicí šroub Základa Obr. 2 Abbého refraktometr

Refraktometr se skládá z teleskopické a čtecí části (obr. 3). Všechy optické součásti jsou uložey v pouzdře přístroje. 1. Osvětlovací hraol 2. Měřicí hraol 3. Zrcadlo 4. Soustava hraolů pro kompezaci disperze 5. Objektiv 6. Stíítko 7. Okulár 8. Paralelí hraol 9. Čtecí objektiv 10. Zrcadlo 11. Stupice 12. Kodezor Obr. 3 Vitří uspořádáí refraktometru Mezi hraoly (1 a 2) je prostor pro vložeí vzorku zkoumaé látky. Světelý paprsek se po průchodu přes hraoly (1 a 2) a zkoumaý vzorek odráží od zrcadla (3) do soustavy hraolů korigujících disperzi světla (4). Pomocí objektivu (5) je hraičí čára mezi tmavou a světlou částí zorého pole zobrazea a stíítko se záměrým křížem (6). Stíítko pozorujeme přes okulár a pomocí stupice (11) osvětleé kodezorem (12) odečteme velikost idexu lomu. Při měřeí idexu lomu pozorujeme v okuláru rozraí mezi tmou a světlem (obr. 4), které vziká v okamžiku, kdy astae totálí odraz. Rozhraí astavíme a střed záměrého kříže a ze stupice odečteme hodotu idexu lomu. Obr. 4 Nastaveí středu itkového kříže a rozhraí při odečtu

Vzhledem k tomu, že pro měřeí pomocí Abbého refraktometru využíváame polychromatického zdroje světla, je celý proces kompliková jevem disperze. V jeho důsledku je pozorovaé rozhraí rozmazaé v duhových barvách. Pro lepší odečet je proto Abbého refraktometr vybave dvouhraolovým systémem 4 a obr. 3 pro korekci disperze, který umožuje odstrait teto efekt rozmazáí a zpřesit odečet výsledku. Při měřeí astavíme pomocí šroubu pro korekci disperze zoré pole tak aby byla barevá vada co ejlépe kompezováa tj. abychom dostali ostré rozhraí. 2. Kalibrace refraktometru Před samotým měřeím je třeba provést kalibraci refraktometru pomocí skleěého bloku o zámém idexu lomu přiložeého k přístroji. Pro měřeí idexu lomu pevých látek se používá imerzí kapalia moo-bromaftale s vysokým idexem lomu (1,658). Aby edošlo k ovlivěí měřeí imerzí vrstvou musí platit, že idex imerzí kapaliy se musí být větší ež idex lomu měřeého vzorku a meší ež idex lomu měřicího hraolu. Obr. 5 Použití imerzí vrstvy pro měřeí idexu lomu pevých látek Při použití imerzí vrstvy pro měřeí opevých vzorků dochází k totálímu odrazu a obou rozhraích, prví odpovídá idexu lomu vzorku druhé idexu lomu imerzí kapaliy. Pokud je idex lomu imerzí kapaliy dostatečě vysoký je rozhraí odpovídající totálímu odrazu a imerzi mimo meřicí rozsah přístroje a emůže tak dojít kzáměě obou rozhraí.

Postup kalibrace: 1. Odstraňte kryt z měřicího hraolu. 2. Kápěte jedu až dvě kapky moo-brom-aftaleu a povrch skleěého bloku o zámem idexu lomu. 3. Umístěte kalibračí vzorek a měřicí hraol. 4. Nastavte okulár tak, aby byl zaměře do zorého pole. 5. Nastavte soustavu kompezující disperzi tak, aby bylo možé rozlišit dvě samostatá pole (jedo tmavší a jedo světlejší) odděleá ostrým rozhraím, 6. Pomocí měřicího šroubu pohybujte s oddělovací čárou mezi dvěma vziklými poli, dokud eí rozhraí a středu itkového kříže (Obr. 4). 7. Odečtěte idex lomu a stupici. 8. Pokud aměřeá hodota eodpovídá hodotě uvedeé a kalibračím bloku, upravte pomocí regulačího šroubu hodotu idexu lomu a správou hodotu. 9. Okamžitě po kalibraci musíte očistit skleěý blok od moo-bromaftaleu, aby edošlo k jeho poškozeí. Čištěí přístroje Před měřeím je třeba provést očištěí icidečího hraolu od ečistot, které by mohly způsobit epřesosti při měřeí. Čištěí se provádí roztokem etaolu a etheru v poměru 1:1 pomocí kousku vaty. 2. Měřeí idexu lomu kapali a pevých látek Testováí průsvité pevé látky: 1. Testovaá průsvitá pevá látka, musí mít roviý hladký povrch. 2. Umístěte jedu ebo dvě kapky moo-brom-aftaleu a měřicí hraol a vyčistěte povrch zkoumaého vzorku. 3. Postup stejý jako v bodech předchozího měřeí.

Testováí průsvité kapaliy: 1. Naeste kapku testovaé kapaliy a povrch měřicího hraolu a blokujte soustavu pomocí uzamykajícího šroubu. Zkotrolujte, jestli je vrstva testovaé kapaliy homogeí bez bubliek a jestli zabírá celé zoré pole. 2. Odtevřete kryt a vyřaďte reflexí zrcadlo. 3. Nastavte okulár tak, aby byl zaměře do zorého pole. 4. Nastavte soustavu kompezující disperzi tak, aby bylo možé rozlišit dvě samostatá pole, jedo tmavší a jedo světlejší. 5. Pomocí refrakčího šroubu pohybujte s oddělovací čárou mezi dvěma vziklými poli, dokud eí a průsečíku dvou diagoál (Obrázek 2). 6. Odečtěte idex lomu a stupici. Určeí středí disperze materiálu: 1. Nastavte soustavu kompezující disperzi tak, aby bylo možé rozlišit dvě samostatá pole (jedo tmavší a jedo světlejší) odděleá ostrým rozhraím. 2. Odečtěte hodotu Z a stupici disperze a hodotu idexu lomu D v zorém poli. 3. Použitím těchto hodot, spomocí tabulky 1 staovte středí disperzi měřeého vzorku. Hodota O v tabulce 1 má kladé zaméko pro Z>30 a záporé zaméko pro Z<30 4. Středí disperze je potom dáa vztahem F C = A + BO Proveďte měřeí 3 vzorků pevých látek a 3 vzorků kapali. Dle přiložeé tabulky staovte středí disperzi měřeé látky. Pomůcky : Abbého refraktometr, kalibračí vzorek, imezí kapalia (moo-brom-aftale), bavlěý hadřík, vata, čisticí roztok (etaol, ether 1:1), měřeé vzorky