Příklad: Řešte soustavu lineárních algebraických rovnic 10x 1 + 5x 2 +70x 3 + 5x 4 + 5x 5 = 275 2x 1 + 7x 2 + 6x 3 + 9x 4 + 6x 5 = 100 8x 1 + 9x 2 +

Podobné dokumenty
Univerzitní licence MATLABu. Pište mail na: se žádostí o nejnovější licenci MATLABu.

Příklad elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí

plot() vytváří dvou-dimenzionální grafy, mnoho různých kombinací vstupních argumentů, nejjednodušší formou je plot(y), plot(x,y).

- transpozice (odlišuje se od překlopení pro komplexní čísla) - překlopení matice pole podle hlavní diagonály, např.: A.' ans =

while cyklus s podmínkou na začátku cyklus bez udání počtu opakování while podmínka příkazy; příkazy; příkazy; end; % další pokračování programu

při vykreslování křivky je důležitá velikost kroku, příp. počet prvků, ve vektoru t (na ose x). t = linspace(0,2*pi,500); y = sin(t); t =

Lineární algebra s Matlabem cvičení 3

pi Ludolfovo číslo π = 3,14159 e Eulerovo číslo e = 2,71828 (lze spočítat jako exp(1)), např. je v Octave, v MATLABu tato konstanta e není

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Systém je citlivý na velikost písmen CASE SENSITIVE rozeznává malá velká písmena, např. PROM=1; PROm=1; PRom=1; Prom=1; prom=1; - 5 různých proměnných

KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice

E+034 = ; = e E+034

Stručný návod k programu Octave

Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,

Linearní algebra příklady

Kreslení grafů v Matlabu

Čtvercové matice. Čtvercová matice je taková matice, jejíž počet řádků je roven počtu jejích sloupců

PPEL_3_cviceni_MATLAB.txt. % zadat 6 hodnot mezi cisly 2 a 8 % linspace (pocatek, konec, pocet bodu)

Základy algoritmizace a programování

Řešení diferenciálních rovnic v MATLABu

Cvičení z Lineární algebry 1

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

Příklad: Součet náhodných čísel ve vektoru s počtem prvků, které zadá uživatel, pomocí sum() a pomocí cyklu for. Ověříme, že příliš výpisů na

% vyhledání prvku s max. velikostí v jednotlivých sloupcích matice X

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA Vektory Operace s vektory... 8 Úlohy k samostatnému řešení... 8

ČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A

Soustavy lineárních rovnic

Matematika B101MA1, B101MA2

KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice

Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.

Operace s maticemi. 19. února 2018

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Operace s maticemi

1 Determinanty a inverzní matice

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

výsledek 2209 y (5) (x) y (4) (x) y (3) (x) 7y (x) 20y (x) 12y(x) (horní indexy značí derivaci) pro 1. y(x) = sin2x 2. y(x) = cos2x 3.

Determinant matice řádu 5 budeme počítat opakovaným použitím rozvoje determinantu podle vybraného řádku nebo sloupce. Aby byl náš výpočet

více křivek v jednom grafu hold on přidrží aktuální graf v grafickém okně, lze nakreslit více grafů do jednoho grafického okna postupně hold off

Matematika 2 (Fakulta ekonomická) Cvičení z lineární algebry. TU v Liberci

cyklus s daným počtem opakování cyklus s podmínkou na začátku (cyklus bez udání počtu opakování)

Předmluva 9 Obsah knihy 9 Typografické konvence 10 Informace o autorovi 10 Poděkování 10

HODNOST A DETERMINANT MATICE, INVERZNÍ MATICE

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

HODNOST A DETERMINANT MATICE, INVERZNÍ MATICE

X37SGS Signály a systémy

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení. October 2, 2008

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

Soustavy lineárních rovnic

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

POŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY

SOUČIN MATIC A m n B n p = C m p, přičemž: a i1 b 1j +a i2 b 2j + +a in b nj = c ij, i=1 m, j=1 p. Např: (-2) = -3

Úvod do Matlabu. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. 1 / 24 Úvod do Matlabu

Numerické metody a programování

Matematika I pracovní listy

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

Interpolace a aproximace dat.

11MAMY LS 2017/2018. Úvod do Matlabu. 21. února Skupina 01. reseni2.m a tak dále + M souborem zadané funkce z příkladu 3 + souborem skupina.

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Lineární algebra. Soustavy lineárních rovnic

JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT4

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

0.1 Úvod do lineární algebry

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

4. Trojúhelníkový rozklad p. 1/20

2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. Výsledky pište čitelně do vyznačených bílých polí. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám

KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a a 2 2 1

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice

Mechanika II.A Třetí domácí úkol

MATrixLABoratory letný semester 2004/2005

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

Soustavy lineárních rovnic

MATEMATIKA. 2Pravidla správného zápisu odpovědí. 1Základní informace k zadání zkoušky DIDAKTICKÝ TEST. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!

Numerické metody a programování. Lekce 4

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

K OZA SE PASE NA POLOVINĚ ZAHRADY Zadání úlohy

Wolfram Alpha. v podobě html stránky, samotný výsledek je často doplněn o další informace (např. graf, jiné možné zobrazení výsledku a

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Příklady k prvnímu testu - Matlab

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

Základy matematiky pro FEK

Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Opakování k maturitě matematika 4. roč. TAD 2 <

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC

Transkript:

Příklad: Řešte soustavu lineárních algebraických rovnic 1x 1 + 5x 2 +7x 3 + 5x 4 + 5x 5 = 275 2x 1 + 7x 2 + 6x 3 + 9x 4 + 6x 5 = 1 A * x = b 8x 1 + 9x 2 + x 3 +45x 4 +22x 5 = 319 3x 1 +12x 2 + 6x 3 + 8x 4 +33x 5 = 242 2x 1 + 2x 2 +2x 3 +96x 4 +98x 5 = 958 A=[1, 5,7, 5, 5;... x=[ x1 b=[275;... 2, 7, 6, 9, 6;... x2 1;... 8, 9, 1,45,22;... x3 319;... 3,12, 6, 8,33;... x4 242;... 2, 2,2,96,98] x5] 958] kde A je matice koeficientů soustavy lineárních rovnic, x je sloupcový vektor neznámých (tj. [x1;x2;x3;x4;x5]), b=[275;1;319;242;958] je sloupcový vektor pravých stran (tj. vše, co je vpravo od =)

Platí: A * x = b A -1 * A * x = A -1 * b J * x = A -1 * b x = A -1 * b, kde J je jednotková matice. - podle tohoto vztahu počítáme x = inv(a) * b % * operace maticové násobení (5,1) = (5,5) * (5,1) počty řádků a sloupců souhlasí - nebo pomocí maticového dělení zleva x = A \ b % \ operace maticové dělení zleva

Platí: A * x = b A -1 * A * x = A -1 * b J * x = A -1 * b x = A -1 * b, Víme, že: A -1 * A = J J * x = x kde J je jednotková matice. - podle tohoto vztahu počítáme x = inv(a) * b % * operace maticové násobení (5,1) = (5,5) * (5,1) počty řádků a sloupců souhlasí - nebo pomocí maticového dělení zleva x = A \ b % \ operace maticové dělení zleva

A=[1,5,7,5,5;2,7,6,9,6;8,9,1,45,22;... 3,12,6,8,33; 2, 2,2,96,98]; b=[275;1;319;242;958]; Řešení pomocí výpočtu inverzní matice a maticového násobení ychlejší výpočet Řešení pomocí maticového dělení zleva x = inv(a) * b x = 1. 2. 3. 4. 5. x = A \ b x = 1. 2. 3. 4. 5.

Pozor na nepřesnosti způsobené zaokrouhlováním: (round zaokrouhluje na nejbližší celé číslo) x = round(inv(a)) * b x = 361 A to je opravdu špatně... x = round(inv(a).*1)./1 * b x = - zaokrouhlíme na tisíciny.324 2.411 3.3 3.586 5.24 Stále velmi nepřesné

round zaokrouhlení na nejbližší celé číslo floor zaokrouhlení na nejbližší nižší celé číslo, zaokrouhlení dolů ceil zaokrouhlení na nejbližší vyšší celé číslo, zaokrouhlení nahoru fix zaokrouhlení na nejbližší celá čísla směrem k nule. Příklad: a=[-.954, -1.231, 5.241, 6.896]; floor(a) ans = -1-2 5 6 round(a) ans = -1-1 5 7 ceil(a) ans = -1 6 7 fix(a) ans = -1 5 6

Příklad elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí Určete proudy 18, 23, 4, 5, 67 v obvodu na obr., je-li dáno: 1 = 1 Ω, 2 = 2 Ω, 3 = 3 Ω, 4 = 5 Ω, 5 = 3 Ω, 6 = 2 Ω, 7 = 4 Ω, 8 = 4,5 Ω, U = 6 V. Řešte pomocí přímé aplikace Kirchhoffových zákonů. 3 6 2 4 5 7 1 = + - U 8 U AC

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí 3 6 2 4 5 7 1 = + - U 8 1. K. z. pro uzel A: 1. K. z. pro uzel C: 2. K. z. pro smyčku s 1 : 2. K. z. pro smyčku s 2 : 2. K. z. pro smyčku s 3 : U AC 18 23 4 5 67 18 118 4 4 5 5 818 U 2 23 3 23 4 4 667 7 67 5 5

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí 1. K. z. pro uzel A: 1. K. z. pro uzel C: 2. K. z. pro smyčku s 1 : 2. K. z. pro smyčku s 2 : 2. K. z. pro smyčku s 3 : 18 23 4 5 67 18 U 1 18 4 4 5 5 8 18 2 23 3 23 4 4 667 7 67 5 5 ovnice upravíme, seřadíme proudy, na levé straně ponecháme členy s neznámými, ostatní členy převedeme na pravou stranu. 1. K. z. pro uzel A: 1* 18 1* 23 1* 4 * 5 * 67 1. K. z. pro uzel C: 1* 18 * 23 * 4 1* 5 1* 67 2. K. z. pro smyčku s 1 : 1 8 )* 18 * 23 4 * 4 5 * 5 * 67 2. K. z. pro smyčku s 2 : * 18 ( 2 3 )* 23 4 4 * 5 * 67 2. K. z. pro smyčku s 3 : * 18 * 23 * 4 5 5 ( 6 7 )* 67 ( U

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí Soustava rovnic: Řešíme soustavu 5 rovnic o 5 neznámých: * * 1* 1* * 1 67 5 4 23 18 1* 1* * * * 1 67 5 4 23 18 * * )* ( * 67 5 4 4 23 3 2 18 )* ( * * * 67 7 6 5 5 4 23 18 1 1 1 1 1 1 67 5 4 23 18 7 6 5 4 3 2 5 4 8 1 U 67 5 5 4 4 23 18 8 1 * * * * )* ( U

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí A=[ 1, -1, -1,, ;... -1,,, 1, 1;... 1+8,, 4, 5, ;...,2+3,-4,, ;...,,,-5,6+7]; b=[;;u;;]; 1 1 1 1 1 1 67 5 4 23 18 7 6 5 4 3 2 5 4 8 1 U

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí 1=1; 2=2; 3=3; 4=5; 5=3; 6=2; 7=4; 8=4.5; U=6; % jednotlivé hodnoty odporů a napětí A = [1,-1,-1,,;-1,,,1,1;1+8,,4,5,;...,2+3,-4,,;,,,-5,6+7]; % matice A b = [;;U;;]; % sloupcový vektor b x = A\b % maticová operace - dělení zleva x = Řešení soustavy rovnic je: 6. 18 6 A 3. 23 3 A 3. 4. 4 3 A 2. 5 4 A 67 2 A

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí Jiná možnost řešení soustavy rovnic: =[1,2,3,5,3,2,4,4.5]; % hodnoty odporů - vektor U=6; A=[1,-1,-1,,;-1,,,1,1;(1)+(8),,(4),(5),;,(2)+(3),-(4),,;,,,-(5),(6)+(7)]; b = [,,U,,]; % b zadán jako řádkový vektor x = A\b. % transpozice vektoru b x = 6. 3. 3. 4. 2.

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí Jiná možnost řešení soustavy rovnic: =[1,2,3,5,3,2,4,4.5]; % hodnoty odporů - vektor U=6; V matici A prvky vektoru A=[1,-1,-1,,;-1,,,1,1;(1)+(8),,(4),(5),;,(2)+(3),-(4),,;,,,-(5),(6)+(7)]; b = [,,U,,]; % b zadán jako řádkový vektor x = A\b. % transpozice vektoru b x = 6. 3. 3. 4. 2.

Pokračování příkladu elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí Jiná možnost řešení soustavy rovnic: =[1,2,3,5,3,2,4,4.5]; % hodnoty odporů - vektor U=6; V matici A prvky vektoru A=[1,-1,-1,,;-1,,,1,1;(1)+(8),,(4),(5),;,(2)+(3),-(4),,;,,,-(5),(6)+(7)]; b = [,,U,,]; % b zadán jako řádkový vektor x = A\b. % transpozice vektoru b x = 6. 3. Vektor b musí být 3. sloupcový, aby mohlo 4. proběhnout dělení zleva 2.

Příklad: Funkce pro výpočet obsahu kruhu function S = obsah(r) S = pi*(r.^2); % operace prvek po prvku end % konec funkce Volání funkce pro více poloměrů, vypočtou se obsahy všech kruhů najednou vstupní parametr vektor nutná operace prvek po prvku ve funkci polomery = [1,5,1,2]; % vstupni parametr vektor obsahy = obsah(polomery) obsahy = 3.1416 78.5398 314.1593 1256.6371

Příklad: Funkce pro výpočet objemu kvádru function V = objem(a,b,c) V = a.*b.*c; % operace prvek po prvku end % konec funkce Volání funkce pro 3 kvádry o stranách: a 1 = 1 mm, b 1 = 1 mm, c 1 = 1 mm (vlastně krychlička), a 2 = 2 mm, b 2 = 5 mm, c 2 = 7 mm, a 3 = 3 mm, b 3 = 6 mm, c 3 = 8 mm. Aby mohlo proběhnout násobení vektorů prvek po prvku, je nutná operace prvek po prvku ve funkci V = objem([1,2,3],[1,5,6],[1,7,8]) V = 1 7 144 % objemy jednotlivých kvádrů

Příklad: Funkce jednoduchá kalkulačka function kalkulacka(a,b,znak) switch (znak) case '+' disp(a+b); case '-' disp(a-b); case '*' disp(a.*b); % operace prvek po prvku case '/' disp(a./b); % operace prvek po prvku case '\' disp(a.\b); % operace prvek po prvku otherwise disp('toto nepocitam'); end % konec switch end % konec funkce Volání funkce: kalkulacka([8,4,6],[2,1,3],'*') 16 4 18

Příklad: Funkce pro řešení soustavy lineárních algebraických rovnic vstupní parametry: matice koeficientů soustavy a vektor pravých stran. function x = soustava_rovnic(a,b) x = A \ b; % operace maticová end % konec funkce Volání funkce pro soustavu: 3x 1 + 4x 2 = 11 2x 1 5x 2 = 8 x = soustava_rovnic([3,4;2,-5],[11;-8]) x = 1. 2. Ve funkci soustava_rovnic, aby výpočet mohl proběhnout je nutno použít maticovou operaci A \ b.

return ukončení funkce Příklad: Funkce pro řešení soustavy lineárních algebraických rovnic s ošetřením řešitelnosti soustavy vstupní parametry: matice koeficientů soustavy A a vektor pravých stran b. Bylo uvedeno: Matice, jejíž determinant je nenulový, se nazývá regulární. Je-li matice koeficientů soustavy regulární, tedy det(a), potom má soustava právě jedno řešení. nverzní matici lze vytvořit pouze ke čtvercové matici, která je regulární a tedy lze pro výpočet soustavy užít vztahy: x = inv(a) * b, resp. x = A \ b Pozn.: Později si ukážeme techniky, jak dále rozpoznat, zda má soustava nekonečně mnoho řešení či žádné řešení.

return ukončení funkce Příklad: Funkce pro řešení soustavy lineárních algebraických rovnic s ošetřením řešitelnosti soustavy vstupní parametry: matice koeficientů soustavy A a vektor pravých stran b. function soust_rov_det(a,b) if(det(a)==) disp('determinant se rovna nule => konec!') return % konec běhu funkce else x = A \ b; disp('eseni soustavy') disp(x) end end

soust_rov_det([1,1;2,2],[11;-8]) Determinant se rovna nule => konec! Pokračování příkladu: Volání funkce pro soustavu: 3x 1 + 4x 2 = 11 2x 1 5x 2 = 8 det([3,4;2,-5]) ans = -23 soust_rov_det([3,4;2,-5],[11;-8]) eseni soustavy 1 2 x 1 + x 2 = 11 2x 1 + 2x 2 = 8 det([1,1;2,2]) ans =

linspace(od, do, počet_prvků_mezi_od_do) vytvoří řádkový vektor se zadaným počtem prvků rovnoměrně rozložených mezi počáteční a koncovou hodnotou Např.: linspace(,1,5) 5 prvků mezi a 1 ans = 2.5 5. 7.5 1. logspace(exp_od, exp_do, počet_prvků) vytvoří řádkový vektor, avšak se zadaným počtem prvků logaritmicky rozložených mezi 1 exp_od a 1 exp_do. Např.: logspace(,1,5) 5 prvků mezi 1 a 1 1, tj. 5 bodů mezi 1 a 1 ans = 1. 1.7783 3.1623 5.6234 1.

:2:4 prvky mezi a 4 s krokem 2 ans = 2 4 linspace(,4,3) 3 prvky mezi a 4 (nezadán krok) ans = lineární rozložení prvků 2 4 logspace(,4,3) 3 prvky mezi 1 a 1 4, tj. mezi 1 a 1 ans = logaritmické rozložení prvků 1 1 1

:2:4 prvky mezi a 4 s krokem 2 ans = 2 4 není zadán počet prvků linspace(,4,3) 3 prvky mezi a 4 (nezadán krok) ans = lineární rozložení prvků 2 4 není zadán krok logspace(,4,3) 3 prvky mezi 1 a 1 4, tj. mezi 1 a 1 ans = logaritmické rozložení prvků 1 1 1 není zadán krok

plot() vytváří dvou-dimenzionální grafy, mnoho různých kombinací vstupních argumentů, nejjednodušší formou je plot(y), plot(x,y). plot(y) vykreslí hodnoty vektoru y v závislosti na jejich indexu (pořadí ve vektoru) plot (x, y) vykreslí hodnoty vektoru y v závislosti na hodnotách vektoru x. plot (x, y,'řetězec') vykreslí hodnoty vektoru y v závislosti na hodnotách vektoru x, řetězec svým složením příslušných znaků nastaví barvu křivky, příp. značky, typ značky a styl čáry

Příklad: vykreslení grafu funkce y=sin(t) pro t z intervalu od do 2π Použití :, příp. linspace(), potom sin() a plot() t = [:.1:2*pi]; y = sin(t); plot(t,y,'r') lze nastavit barvu křivky: k (black), r (red), g (green),b (blue), m (magenta), c (cyan), w (white), y (yellow) řetězec se píše do apostrofů např. plot(t,y,'m') nebo plot(t,y,'k') nebo celým názvem plot(t,y,'green')

t = [:.1:2*pi]; y = sin(t); plot(t,y,'--g') % čárkovaná zelená křivka lze nastavit styl čáry: '-' plná čára '-.' čerchovaná čára '--' čárkovaná ':' tečkovaná viz help plot Např. plot(t,y,'-.k') (Pozn. platí pro MATLAB, v jiných výpočetních systémech jiné možnosti)

lze nastavit typ bodu: v,^, <, > trojúhelník (různě orientovaný), o kolečko,. bod, + plus, * hvězdička, x křížek, s čtverec, apod. t = [:.2:2*pi]; y = sin(t); plot(t,y,'o') t = [:.4:2*pi]; y = sin(t); plot(t,y,'^') Další typy značek bodů - viz help plot

lze nastavit typ bodu: v,^, <, > trojúhelník (různě orientovaný), o kolečko,. bod, + plus, * hvězdička, x křížek, s čtverec, apod. t = [:.2:2*pi]; y = sin(t); plot(t,y,'o') krok => rozložení bodů v grafu t = [:.4:2*pi]; y = sin(t); plot(t,y,'^') Další typy značek bodů - viz help plot

při vykreslování křivky je důležitá velikost kroku, příp. počet prvků, ve vektoru t (na ose x). t = [:.1:2*pi]; t = [:1:2*pi]; y = sin(t); y = sin(t); plot(t,y,'r') plot(t,y,'m')

při vykreslování křivky je důležitá velikost kroku, příp. počet prvků, ve vektoru t (na ose x). t = [:.1:2*pi]; t = [:1:2*pi]; y = sin(t); y = sin(t); plot(t,y,'r') plot(t,y,'m') krok

při vykreslování křivky je důležitá velikost kroku, příp. počet prvků, ve vektoru t (na ose x). t = [:.1:2*pi]; t = [:1:2*pi]; y = sin(t); y = sin(t); plot(t,y,'r') plot(t,y,'m') krok length(t) ans = 629 length(t) ans = 7

při vykreslování křivky je důležitá velikost kroku, příp. počet prvků, ve vektoru t (na ose x). t = linspace(,2*pi,5); y = sin(t); t = linspace(,2*pi,5); plot(t,y,'b') y = sin(t); plot(t,y,'c')

při vykreslování křivky je důležitá velikost kroku, příp. počet prvků, ve vektoru t (na ose x). t = linspace(,2*pi,5); y = sin(t); plot(t,y,'b') počet prvků ve vektoru t t = linspace(,2*pi,5); y = sin(t); plot(t,y,'c')

název grafu parametr řetězec v apostrofech title('graf sin') popis os parametr řetězec v apostrofech xlabel('t') ylabel('y') zlabel('z') pro 3D grafy

název grafu parametr řetězec v apostrofech title('graf sin') popis os parametr řetězec v apostrofech xlabel('t') ylabel('y') zlabel('z') pro 3D grafy

název grafu parametr řetězec v apostrofech title('graf sin') popis os parametr řetězec v apostrofech xlabel('t') ylabel('y') zlabel('z') pro 3D grafy

název grafu parametr řetězec v apostrofech title('graf sin') popis os parametr řetězec v apostrofech xlabel('t') ylabel('y') zlabel('z') pro 3D grafy

více křivek v jednom grafu plot(x 1,y 1,x 2,y 2,,x n,y n ) Např. y 1 =sin(t), y 2 =cos(t) t = linspace(,2*pi,8); y1 = sin(t); y2 = cos(t); plot(t,y1,'ok',t,y2,'xg') xlabel('t') ylabel('y') title('graf sin a cos') legend('sin(t)','cos(t)')

více křivek v jednom grafu plot(x 1,y 1,x 2,y 2,,x n,y n ) Např. y 1 =sin(t), y 2 =cos(t) t = linspace(,2*pi,8); y1 = sin(t); y2 = cos(t); plot(t,y1,'ok',t,y2,'xg') xlabel('t') ylabel('y') title('graf sin a cos') legend('sin(t)','cos(t)') křivka sin(t) zobrazena černými kolečky ('ok'), křivka cos(t) zelenými křížky ('xg')

více křivek v jednom grafu plot(x 1,y 1,x 2,y 2,,x n,y n ) Např. y 1 =sin(t), y 2 =cos(t) t = linspace(,2*pi,8); y1 = sin(t); y2 = cos(t); plot(t,y1,'ok',t,y2,'xg') xlabel('t') ylabel('y') title('graf sin a cos') legend('sin(t)','cos(t)') křivka sin(t) zobrazena černými kolečky ('ok'), křivka cos(t) zelenými křížky ('xg')

více křivek v jednom grafu plot(x 1,y 1,x 2,y 2,,x n,y n ) Např. y 1 =sin(t), y 2 =cos(t) t = linspace(,2*pi,8); y1 = sin(t); y2 = cos(t); plot(t,y1,'ok',t,y2,'xg') xlabel('t') ylabel('y') title('graf sin a cos') legend('sin(t)','cos(t)') křivka sin(t) zobrazena černými kolečky ('ok'), křivka cos(t) zelenými křížky ('xg') legend ('řetězec 1 ',..., 'řetězec n ') umístí legendu podle pořadí uvedených řetězců (nutno dodržet pořadí jednotlivých křivek, jak byly kresleny, např. příkazem plot)