Stedndobá evaluace Rámce Podpory Spoleenství v Irsku. Úvod

Stedndobá evaluace Rámce Podpory Spoleenství v Irsku Úvod Stedndobá evaluace Rámce podpory Spoleenství (RPS) v Irsku pro programovací období 1994 1999 probhla v polovin roku 1997. Tato studie popisuje nejen metodologické pístupy, ale také celkový proces evaluace a rozebírá vliv evaluace na rozhodnutí, která z ní vyplynula. Fakta o irském RPS Ped samotným popsáním systému stedndobé evaluace SF je vhodné uvést nkolik údaj, které charakterizují situaci v oblasti fungování SF v letech 1994 1999. Rámec Podpory Spoleenství v Irsku získal pro roky 1994 1999 ze strukturálních fond ástku 5 620 mil. ECU, které byly ureny na aktivity vedoucí k dvma hlavním cílm: 1. zlepšit fungování ekonomiky v dlouhodobém horizontu zvýšením výstup z hospodáství, ekonomického potenciálu a dlouhodobých pracovních míst a 2. umožnit dlouhodob nezamstnaným návrat na trh práce a osobám ohroženým dlouhodobou nezamstnaností pomoci udržet si pracovní místa. Rozvojová strategie dopluje tyto dva cíle tymi prvky, které k tmto cílm vedou: - posilnit produkní kapacitu ekonomiky prostednictvím podpory klíových sektor s nejvyšším potenciálem pro dlouhodobý rst, - zlepšit konkurenceschopnost investováním do ekonomické infrastruktury, - rozvíjet schopnosti a dovednosti pracujících osob i tch, kteí zamstnání hledají, aby byly schopni reagovat na poteby produktivních sektor ekonomiky a aby osoby sociáln vylouené nebo znevýhodnné mohly být integrovány do spolenosti, - zapojit do ekonomického rozvoje také místní iniciativy. Pomoc v rámci RPS byla rozdlena na 4 hlavní priority Produktivní sektor (Prmysl, Zemdlství, Lesnictví a rozvoj venkova, Rybáství, Turismus), Ekonomická infrastruktura (Doprava, Ekonomická infrastruktura, Environmentální služby), Lidské zdroje, Místní mstský a venkovský rozvoj. Každý z operaních program (OP) ml vlastní ízení vetn monitoringu jako podkladu pro evaluaci a vlastní monitorovací výbor byl sestaven také pro RPS samotn, ve kterém byly zástupci Evropské komise, Ministerstva Financí a ídících jednotek v systému SF. Prbh Interim evaluace Podle pravidel SF pedcházely celkovému hodnocení RPS evaluace jednotlivých operaních program. Oba typy evaluací (jak na úrovni RPS tak na úrovni operaních program) vedly nezávislí externí odborníci, kteí své závry sdlovali pímo monitorovacím výborm. Evaluace RPS vycházely z výsledk hodnocení jednotlivých operaních program. Vymezení psobnosti a zadávací podmínky evaluací vypracovala evaluaní jednotka RPS a schválila Evropská Komise i národní orgány úastnící se hodnocení operaních program. Psobnost evaluací pokrývala zejména tyto oblasti: I

- analýzu pokroku podle operaních program vetn posouzení rozvoje evropských a národních politik; - efektivitu OP (Jsou nastavené cíle již dosaženy nebo budou dosaženy ke konci programovacího období?) - interní a externí komplementárnost program (Jak se jednotlivé programové komponenty doplují a jak jsou propojeny s jinými programy.) - úinnost (Jsou výstupy program adekvátní k vynaloženým zdrojm?) - odhad dopad program vetn zahrnutí efekt mrtvé váhy a efekt vytlaení jiných opatení nov nasazenými programy - posouzení proveditelnosti a spolehlivosti indikátor sledovaných monitoringem program - shodu s politikami Spoleenství v oblastech jako je zamstnanost, rovné píležitosti a životní prostedí Na základ této analýzy byli hodnotitelé požádáni o doporuení pro úpravu program vetn zmn ve finanních alokacích. Evaluace operaních program Práce na hodnocení OP zaaly v záí 1996 a byly ukoneny v prosinci téhož roku. Na aktivity evaluátor dohlížely ídící výbory složené ze zástupc programových management, Komise a Evaluaní jednotky RPS. Jejich funkce se netýkala pouze kontroly kvality evaluací, ale také odsouhlasení evaluaních závr a doporuení. Na pravidelné podzimní schzce Monitorovacích výbor pednesli evaluátoi pedbžnou zprávu, kde popsali zvolený metodologický pístup, ímž se otevel prostor pro zalenní Monitorovacích výbor do samotného evaluaního procesu. Nastala ovšem zmna v termínu pro dodání závrené zprávy. Proto byly tyto zprávy projednávány na speciální schzce Monitorovacích výbor na poátku roku 1997, na které mli lenové výbor možnost dotázat se hodnotitel OP a komentovat zprávy, a které se v pozici pozorovatele úastnili také evaluátoi RPS. Závry schzky si však nevyžádaly úpravy evaluaních zpráv a ani neovlivnily vydání nových rozhodnutí, protože Komise i národní instituce se shodly na stanovisku, že nejdíve musí dojít k rozhodnutí na úrovni celého RPS, nebo má vliv na finanní relokaci finanních prostedk mezi OP. Pi své práci evaluátoi narazili na náronost dojít k definitivním závrm podle kritérií zadávacích podmínek, a to zejména v pípad posouzení dopad program. Také se bránili doporuit úpravu programových finanních alokací. I navzdory tmto skutenostem poskytli evaluace OP užitený startovací bod pro celkové hodnocení RPS. Evaluace Rámce podpory Spoleenství Vymezení psobnosti a systému ízení evaluací RPS bylo podobné jako pro hodnocení OP. Na základ oteveného výbrového ízení získal možnost vést evaluaci Ekonomický a sociální výzkumný institut (Economic and Social Research Institute, ESRI). Vtšina prací byla realizována v prvních tyech msících roku 1997, piemž evaluaní tým ml k dispozici již kompletní materiály z hodnocení OP. Práce byly ukoneny v dubnu 1997, v kvtnu se uskutenila speciální schzka Monitorovacího výboru RPS, kde každý evaluaní tým (pro jednotlivá OP i pro RPS) prezentoval svoje výsledky a odpovídal na otázky a komentáe. Poté byly materiály postoupeny státním institucím a oddlením, jejichž innost s agendou RPS souvisí, a také zástupcm Evropské Komise pro reakci a doporuení. II

Základní princip evaluace vycházel z pedpokladu, že náklady alternativních píležitostí (opportunity costs) jsou v pípad veejných zdroj vysoké, takže veejné výdaje musí být meny na základ porovnání s alternativou nejlepšího využití tchto zdroj. Jinými slovy, je nedostatené íci, že uritý výdaj má místo v rozpotu a pispívá k jeho stanoveným cílm. Je potebné také zjistit, zda prostedky nemohly být utraceny lépe. Dalším principem evaluace bylo odpovdt ti základní otázky formující stedndobou evaluaci a následná doporuení pro úpravy stávajících program: 1. Je dosavadní struktura výdaj RPS v rovnováze? (Nepotebujeme nové a detailnjší informace o programech, které povedou k pepracování postup analýz a následným závrm mnícím souasné uspoádání výdaj?) 2. Vyžadují zmnné ekonomické okolnosti optovné pehodnocení nastavených programových priorit? 3. Existují v systému njaká podcenná nebo doposud neprovedená opatení, která vyžadují zmnu? V pípad první otázky hodnotitelé identifikovali mnoho zmn v dosavadní struktue RPS od poátku programovacího období v r. 1994. Ta byla odvozena pedevším ze zámr Národního rozvojového plánu a z prvních návrh OP (tj. ješt ped jejich definitivním znním). Po tech letech fungování bylo možné získat lepší pedstavu o charakteru podpoených intervencí a také bylo k dispozici více pesnjších a detailnjších informací. Pochybnosti vyvolaly zejména nkterá specifická opatení jako nap. poskytování zvláštních služeb pro firmy, nebo granty, které se ukázaly jako nedostaten zacílené nebo produkující nežádoucí vedlejší efekty. Odpov na druhou otázku byla zvlášt dležitá pedevším v souvislosti s neekaným prudkým rstem irské ekonomiky v pedešlých tyech letech. Tyto ekonomické zmny vyvolaly 2 zásadní dsledky v nastavení OP: Za prvé, oproti poátenému stavu vyvstala v polovin programovacího období mnohem vtší poteba po veejném financování infrastruktury a také vtší draz na jiné typy infrastruktury, zejména mimomstské silnice. Za druhé, financování nkterých opatení s vysokou poptávkou (pedevším ve výrobních sektorech jako nap. potravináský prmysl) se významn odchýlilo od pvodního plánu. Proto se ukázalo vhodnjší upravit výdajové vzorce cílových skupin podle aktuálního vývoje, než mnit celý systém subvencí a grant. Na druhé stran silný výkon ekonomiky nepinesl významnjší zmnu v prioritách zamených na snižování dlouhodobé nezamstnanosti nebo nezamstnanosti mladých, a proto úprava v této oblasti (krom nkterých opatení ve vzdlávání) nebyla potebná. Tetí problematický okruh ohledn nerealizovaných nebo ásten realizovaných opatení vycházel primárn z výsledk evaluací OP, které pesn identifikovaly tyto specifické opatení a podopatení. Problémy se týkaly nejen mrtvé váhy a nezamýšlených vedlejších efekt, ale také neúinné podpory služeb, kterou si fakticky monopolizovala státní agentura, piemž mla zstat pod kontrolou soukromých spoleností. Evaluace makroekonomických ukazatel Pi hodnocení makroekonomických ukazatel a tedy celkových dopad strukturálních fond byla v rámci stedndobé evaluace použita technika ekonometrických model. Šlo konkrétn o již vytvoený model ESRI, který byl vyvinut pro ex post evaluace programovacího období 1989-93. Pro stedndobou evaluaci byl pekonstruován a aktualizován tak, aby bylo možné simulovat a porovnat dopady na HDP pi souasném stavu s hypotetickými dopady na HDP pi absolutní absenci strukturálních fond, ale s funkním veejným financováním III

podpoeným národními zdroji. Kalkulace potvrdily, že v období let 1995 až 1999 došlo v dsledku psobení strukturálních fond k rstu HDP o 3 až 4 procentní body nad úrove, jakou by HDP rostl bez podpory SF. (Protože na tuto situaci mají vliv ob po sob jdoucí programovací období, tj. 1989-93 a 1994-99, byly pro evaluaci zapoteny ob dv, z druhého údaje od jeho poátku do data konání stedndobé evaluace.) Makroekonomický model pedpovdl také dlouhodobý rst HDP na základ dosavadních údaj, a to zvýšení o 2 procenta nad úrove bez psobení SF. V pípad snižování nezamstnanosti (klíový cíl RPS) hodnotitelé urili pomocí dat z minulosti pravdpodobnostní kivku úbytku dlouhodob nezamstnaných v ase. V jistém smyslu pekvapivé a ne píliš povzbudivé výsledky vyvolaly zjištní, že snižování dlouhodobé nezamstnanosti není pímo úmrné vynaloženým aktivním snahám v této oblasti. Jinak vyjádeno, období ne píliš intenzivních intervencí na snížení nezamstnanosti vedlo k mnohem lepším výsledkm, než jaké byly zaznamenány pi intenzivních zásazích na trhu práce. Evaluace mikroekonomických ukazatel Principy Hodnocení mikroekonomických ukazatel mlo mnohem vtší váhu v evaluacích RPS než data popisující makroekonomický pokrok. Nešlo jen o kontrolu plnní indikátor na úrovni RPS nebo šetení, jestli dosavadní vývoj je v souladu s pijatými politikami vtšinu tchto úkol splnily evaluace na úrovni OP. Místo toho hodnotitelé vycházeli z principu, že ve veejných politikách je poteba zejména upravovat a opravovat deformace, které se na trhu objevují. Takže jakékoliv výdaje z veejných zdroj, které nevedou k vyrovnání deformací jsou nežádoucí a neefektivní a proto každé opatení muselo být posuzováno vhledem k nákladm alternativních píležitostí a k nákladm mrtvé váhy zkoumaných opatení. Úplná kvantifikace výsledk ovšem nebyla možná ve všech pípadech. Nkteré oblasti jako je dopravní infrastruktura poskytly zcela jednoznané a zjistitelné výhody z investic. Ale nkteré, jako nap. zlepšení pístupu k informacím nebo odstranní bariér na trhu, nedisponovaly jasnou propojeností s reálnými výstupy. To ovšem neznamená, že nebyly pedmtem evaluace, protože podobn jako pi privátních investicích musí také veejné investice poítat s nejasnými faktory, které pispívají k oprav deformací. Jak bylo zmínno výše, zvolený pístup evaluace nezkoumal finanní stránku investic, ale deformace, které mají být vyrovnány. Veejné politiky se musí stranit také deformací, které sami vyvolávají. V pípad RPS jde hlavn o situace, kde jeden OP eliminuje nebo úpln znehodnocuje výsledky jiného OP. Proto se evaluátoi snažili takové pípady nebo pípady, kde místo implementovaných opatení mohly být použity mnohem jednodušší pístupy, zachytit a objektivn popsat. Klasifikace opatení podle ty skupin Pi hodnocení mikroekonomických vliv použili evaluátoi novou funkní klasifikaci opatení podle ty skupin: a) První skupinu tvoí opatení, které produkují služby tzv. veejné komodity, a které by bez podpory veejných financí postrádaly optimální rozdlení ve soukromém sektoru. b) Druhá skupina se týká opatení, které mají redukovat nebo upravovat tržní externality tzv. opravné subvence. Jde vtšinou o pasivní granty, které sledují hlavn zamení na cílové skupiny a mají kontinuální charakter a otevený konec. IV

c) Tetí skupina tzv. cílené akce obsahuje opatení sledující specifické tržní odchylky nebo informaní bariéry. Na rozdíl od druhé skupiny dochází zde k mnohem aktivnjší administraci, pesnjšímu výbru opatení a vyšší pidané hodnot ve form poradenství a vzdlávání. Rovnž nemají kontinuální charakter ale jednoznan urený konec. d) Ve tvrté skupin jsou tzv. redistribuce - opatení se zámrem optovného perozdlení alokovaných prostedk. Každé opatení a podopatení zaadili hodnotitelé do jedné z uvedených skupin, ím vznikl prostor pro jednodušší porovnávání, a to mezi rznými OP. V každé kategorii bylo ureno referenní opatení, oproti kterému byla porovnávána ostatní opatení. Všechna opatení (více než 100) byla pak podrobena poátenému mapování a dotazování podle sady otázek pro každou kategorii. Otázky pedstavovaly rzná kritéria pro jednotlivé skupiny. Rámeek 1: Seznam kritérií pro pedbžnou klasifikaci opatení podle skupin I (i) (ii) (iii) (iv) (v) II (i) (ii) (iii) III (i) (ii) (iii) (iv) (v) (vi) IV (i) (ii) (iii) (iv) Veejné komodity Je cílová oblast dležitá? Pispívá toto opatení k cíli; nevyluuje jiná opatení, která by mohla být víc efektivní? Je implementace opatení nákladná?; Mohla by být implementace více konkurenní? Jde skuten o veejné zboží/službu, nebo by mohla být vyprodukována soukromým sektorem bez subvencí?; Nedochází k vytlaování soukromých poskytovatel? Vyskytují se v souvislosti s implementací opatení njaké vedlejší efekty zasahující životní prostedí? Opravné subvence Jsou úpravy relativních cen správné (vzhledem k externalit, která je píinou úprav a efektu mrtvé váhy)? Je externalita dsledkem politik, existuje možnost pímjší opravy? Jsou rozpotové prostedky v souladu s aktuálním stavem poptávky? Cílené akce Je cílová oblast dležitá? Jedná se zde o informaní mezeru nebo specifickou externalitu? Je plánovaná zmna v chování? Jsou zde služby s vysokou pidanou hodnotou a je jejich dodávka v rámci požadovaného rozsahu nákladov efektivní?; Jsou tyto služby poskytované na konkurenním základ? Jak vysoká je mrtvá váha? Jsou zde vedlejší efekty zasahující životní prostedí? Redistribuce Dochází zde k redistribuci vhodné ástky pro leny cílové skupiny? Vyskytují se pi tom vedlejší efekty související se školením a nabýváním zkušeností? Vyskytují se pi tom jiné vedlejší efekty, nap. ty související se životním prostedím? Jak vysoká je mrtvá váha? Po pedbžném hodnocení evaluátoi jednotlivá opatení ocenili známkami +1 (kladný vztah), 0 (neutrální vztah) a -1 (záporný vztah) za každé kritérium. Výsledky byly propoteny váhou dležitosti každého kritéria (od 0,1 do 0,5). V

Rámeek 2: Pedbžné hodnocení opatení - scoring systém Score: +1 0-1 Váha I Veejné komodity (i) Dležitost velká ástená malá 0.3 (ii) Píspvek významný ástený nevýznamný 0.3 (iii) Náklady nízké stední vysoké 0.1 (iv) Skuten vyžaduje veejné fin.? ano možná ne 0.2 (v) Vedlejší efekty na život. prost.? píznivé žádné nepíznivé 0.1 II Opravné subvence (i) Úprava relativních cen? nedostaující akorát pehnaná 0.4 (ii) Externalita dsledek politik? ne ano 0.2 (iii) Rozpoet? neúinný OK nadmrný 0.4 III Cílené akce (i) Dležitost velká ástená malá 0.2 (ii) Skutená odchylka? ano možná ne 0.3 (iii) Zmna v chování? ano není známo ne 0.2 (iv) Náklady nízké stední vysoké 0.1 (v) Mrtvá váha? malá velká 0.1 (vi) Vedlejší efekty? píznivé žádné nepíznivé 0.1 IV Redistribuce (i) Zacílení, ástka? silné adekvátní slabé 0.4 (ii) Vzdlávací vedlejší efekty? píznivé žádné nepíznivé 0.2 (iii) Vedlejší efekty na život. prost.? píznivé žádné nepíznivé 0.2 (iv) Mrtvá váha? malá velká 0.2 Výsledky a doporuení Veejné komodity Mezi programy spadající do první skupiny se našlo nkolik program, které byly nedostaten financované, mly nevhodnou rozpotovou strukturu nebo omezenou kapacitu vzhledem k podmínkám, které mly splovat. Nejvtší pipomínky se týkaly infrastrukturních program, kde od zaátku programovacího období nastaly znané odchylky ve vymezení opatení a v nedostatku financí zejména pro ásti týkající se výstavby silnic. Na druhé stran subvence na podporu rozvoje letiš a dok mohly být redukované. Opravné subvence V rámci opravných subvencí se evaluátoi zamili na jednoduché tržní pravidlo, že podpoena mají být opatení, která vykazují zájem poptávky (vetn poptávky ze strany státu) a naopak redukovaná ta, o které zájem není. To se týkalo zejména grant na podporu zamstnanosti a podporu prmyslové expanze. Nejvtší zmna byla identifikována u potravináského prmyslu, který byl na poátku programovacího období pecenn, protože byl vnímán jako velmi citlivý vzhledem k výkyvm cen a náklad. Nakonec se ukázalo, že jde o nezajímavou oblast z hlediska poptávky, takže byla doporuena redukce tchto program s tím, že vylenné finance nemusí zstat ani v píbuzných oblastech, ale mohou být pesunuty do libovolných jiných oblastí podle poteby. VI

Cílené akce Hodnotitelé pipustili, že v pípad cílených akcí bylo snadné nechat se ukolébat dosaženými výsledky tchto intervencí, protože se jevily pinejmenším velice užitené a atraktivní: nov vyškolení pracovníci, nové technologické zaízení atd. Ale splují podmínku vyrovnávání odchylek trhu v dostateném rozsahu tak, aby pekryly vysoké pidané náklady veejných fond pi jejich zavedení? Evaluace zjistila, že mnohé cílené akce byly zavedeny umle a týkalo se to zejména intervencí generujících zisk. Paradoxn práv rostoucí poptávka po tchto programech pesvdila evaluátory o jejich chybném nastavení, protože instituce, které subvence získaly, poté nezmnily svoji orientaci a chování. Jinými slovy, efekt mrtvé váhy byl zde píliš vysoký. Práv v tom byl identifikován rozdíl mezi programy cílených akcí a programy opravných subvencí, kde cílené akce musí vygenerovat jednorázov výsledky, kvli kterým byly zízeny. Doporuení hodnotitel proto smrovala k závrm jako jsou redukce subvencí na školení, které ve své podstat ale zstávají užitené. Redistribuce V kategorii opatení sledujících optovné perozdlování hodnotitelé zvýraznili dobe propracované zacílení na uživatelské skupiny a pozitivní vedlejší efekty u opatení na zvýšení zamstnanosti v komunitách (program nabývání pracovních zkušeností dlouhodob nezamstnaných s minimální školící souástí) a u opatení na kontrolu zneištní z farem (pomoc farmám s náklady na odstraování zneištní plynoucí z farem). Jiné, jako zejména dotace farmám chovajícím dobytek nebo projekty na získávání elektiny z rašeliny, byly oznaeny jako nedostaten zacílené a generující nepíznivé vedlejší efekty. Závrená doporuení Na základ evaluací OP a analýzy RPS hodnotitelé pojmenovali 18 opatení, u kterých doporuili pehodnotit jejich dosavadní zamení a objem pidlených prostedk. Dále identifikovali 8 opatení, která vyžadují dodatené finanní zdroje. Mimo jiné urili tzv. rostoucí oblasti (dležité zalenit do píštího plánovacího období) a zanikající oblasti (jejich význam klesá a do budoucna není poteba s nimi pracovat). Rostoucí oblasti jsou: rozvoj venkovských sítí, širokopásmové telekomunikace, ízení mstské dopravy. Zanikající oblasti jsou: nedostaten nadefinované opatení na podporu venkova, podcenné služby pro prmysl, nedostaten zacílené granty pro rozvoj turizmu, rozšiování lokálních rozvojových institucí, granty pro neflexibilní firmy. Dopad evaluace Reakce státních institucí a department na evaluaci RPS byly vcelku pedvídatelné a obsahovaly poznámky týkající se zejména jejich rozpot. Nkteí vznesli stížnosti, že použitý rámec nekorespondoval s pvodní strukturou dohodnutou pro RPS a OP, nebo že kvalifikace podle ty kategorií nebyla jasná a že mezi závry evaluací OP a závry evaluace RPS jsou nesrovnalosti. Celkov byla ale stedndobá evaluace RPS uznána jako pijatelná a akceptována všemi úastníky jako strategický vstup pro interim evaluaní proces. Na základ evaluaních výsledk odsouhlasil Monitorovací výbor RPS soubor finanních úprav ve výši pibližn 163,1 mil. ECU, který pedstavoval 7,5% plánovaných výdaj na léta 1998 a 1999. Osm z navrhovaných 18 opatení postihla redukce finanních prostedk, ve dvou pípadech by k redukci došlo i bez doporuení evaluace, protože opatení sama nebyla schopna absorbovat existující alokaci. V ostatních pípadech došlo k dohod, že píjemci budou nést vyšší podíl na spolufinancování, což z pohledu tehdejších píznivých ekonomických podmínek v Irsku nepedpokládalo odmítnutí. Pokud jde o dotace VII

v zemdlství, návrhy na redukci perozdlování byly zamítnuty kvli pochopitelným politickým pekážkám. Další vývoj osmi opatení, u kterých hodnotitelé doporuili navýšit finanní prostedky, byl takový, že pt z nich dodatené zdroje získalo. Týkalo se to zejména výstavby silnic a snižování dlouhodobé nezamstnanosti. Významný posun nastal v programech podporujících prmyslný výzkum a rozvojové granty, kde byl již rozpoet vyerpán. Evaluátoi ovšem zaadili tyto oblasti pod cílené akce a ne pod opravné subvence, takže také proto k významnému navýšení prostedk nedošlo. K zajímavému závru došlo v pípad zavádní širokopásmových telekomunikací, které evaluátoi zaadili do rostoucích a dležitých oblastí. K navýšení rozpotu zde ale nedošlo, protože hlavní telekomunikaní operátoi by se tmto krokm poddali i bez veejného spolufinancování. Význam stedndobé evaluace RPS spoíval také v pijetí mnoha nefinanních rozhodnutí. Vysoká míra mrtvé váhy zejména u cílených akcí pimla administrátory program k výrazné redukci finanní pomoci v souvisejících opateních (vetn výzkumu a vývoje zmínného výše) a k zamení dotací na školení a rozvoj kapacit více k menším spolenostem. Taktéž bylo rozhodnuto, že kvazi monopolní postavení státních implementaních agentur bude pehodnoceno s cílem víc zapojit do tchto služeb privátní sektor. Celkov stedndobá evaluace RPS podnítila odpovdné instituce k finanním i nefinanním rozhodnutím v oblasti SF. Je potebné ovšem pipomenout, že k mnohým navrhovaným zmnám nedošlo v dsledku politických vliv. Konený soubor navrhovaných úprav ješt ovlivnila Evropská komise a veejné priority na národní úrovni. Závr Stedndobá evaluace RPS a OP pinesla do procesu interim hodnocení významný vstup a ovlivnila ustavení dohodnutá mezi národními institucemi a Komisí. Je poteba pitom zdraznit nkteré závry: - Za prvé, kompletní evaluace jednotlivých operaních program pomohly hodnocení RPS zamit se na systematické otázky a poskytly pro nj hodnotný startovací bod. - Za druhé, rozhodnutí nastavit spolené výchozí podmínky pro hodnocení všech OP se ukázalo jako velmi opodstatnné, protože evaluátoi mohli navzájem využívat pi své práci dílí výsledky jiných hodnocení. - Za tetí, metodologický pístup funkní klasifikace podle ty skupin se ukázal jako velmi vhodný pro programy spadající pod RPS. Tento postup byl nejen v Irsku použit poprvé pi hodnocení SF a ukazuje se, že je možné ho použít i v jiných situacích. Užité zkratky: RPS = Rámec podpory Spoleenství SF = Strukturální fondy OP = Operaní programy ESRI = Ekonomický a sociální výzkumný institut (Economic and Social Research Institute) Odkazy: David Hegarty and Patrick Honohan: Mid-Term Evaluation of CSF for Ireland, European Conference on Evaluation practices in the Field of Structural Policies, conference paper, Seville 1998 VIII

Review of Project Selection Procedures and Appraisal Techniques in the CSF, Fitzpatrick Associates, Ireland 2004 Review of Ongoing Evaluation Function in the Community Support Framework (CSF) for Ireland, 1994 1999, CSF Evaluation Unit, Ireland 1998 Evaluation of the CSF, 1989 1993, Report by Deloitte and Touche, Summary, Assessment and Issues Arising (May, 1996) IX