Radiometrie a fotometrie. Veličina Jednotka Značka. svítivost candela cd

Podobné dokumenty
, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Trivium z optiky Fotometrie

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Měření vlastností vedení

UMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH. Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Demonstrace skládání barev

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

Elektrické světlo příklady

Charakteristiky optického záření

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

Geometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Ing. Ondrej Panák, Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

Světlo x elmag. záření. základní principy

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Ověření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

8. Optické zobrazování

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

264/2000 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. července 2000,

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti

Řešení úloh 1. kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D. Dosazením do rovnice(1) a úpravou dostaneme délku vlaku

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

Úvod do fyziky plazmatu

Řešení úloh 1. kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie A

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT,

Viditelné elektromagnetické záření

SIMULATION OF RESIN FLOW IN VARTM TECHNOLOGY POPIS PROUDĚNÍ PLNIVA PŘI VÝROBĚ KOMPOZITŮ TECHNOLOGIÍ VARTM V PODDAJNÉ FORMĚ

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

SP2 01 Charakteristické funkce

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

2.1 Stáčivost v závislosti na koncentraci opticky aktivní látky

Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.

TEPLOVODNÍ KOTLE ROJEK

Úvod do fyziky plazmatu

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

Tabulka 1. SI - základní jednotky

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Kinematika pístní skupiny

Svˇetelné kˇrivky dosvit u

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Klasický a kvantový chaos

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší

Veličiny a jednotky v astronomii, zvláště v astronomické fotometrii

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

1. Limita funkce - výpočty, užití

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Příklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Vedení elektromagnetických vln

B4M39RSO * Úvod do globálního osvětlení * Radiometrie * Světelné zdroje. Vlastimil Havran ČVUT v Praze

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 10 KONSTRUKČNÍ PARAMETRY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí

Učební text k přednášce UFY102

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Měrný náboj elektronu

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole

Radiometrické a fotometrické veličiny

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

ORIENTOVANÝ ÚHEL. Popis způsobu použití:

Pořízení obrazu a jeho fyzikální základy

7 Kvantová částice v centrálně symetrickém potenciálu.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

1. Stanovení modulu pružnosti v tahu přímou metodou

Rentgenová strukturní analýza

Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu

Křivky kolem nás. Webinář. 20. dubna 2016

Transkript:

Úvod do asrové tchniky KFE FJFI Jakub Svoboda, Ptr Koranda, 004. Zákadní jdnotky fotomtri: Radiomtri a fotomtri Vičina Jdnotka Značka svítivost canda cd.. kanda kanda j svítivost zdroj, ktrý v daném směru vysíá monochromatické zářní o kmitočtu 540.0 hrtzů a jhož zářivost v tomto směru j /683 wattu na stradián.. Dopňkové jdnotky: Vičina Jdnotka Značka rovinnýúh prostorový úh radián stradián rad sr radián rovinný úh svřný dvěma poopřímkami, ktré na kružnici opsané z jjich počátčního bodu vytínají obouk o déc rovné jjímu pooměru. stradián prostorový úh s vrchom v střdu kuové pochy, ktrý na této poš vytíná část s obsahm rovným druhé mocnině pooměru této kuové pochy. Prostorový úh Ω v vztahu k rovinnému úhu θ (např. divrgnc svazku) můžm vyjádřit: θ Ω= π Prostorový úh j určn vikostí pochy vyťaté obcnou kužovou pochou na povrchu kou o jdnotkovém pooměru, jjíž střd j totožný s vrchom kužové pochy. Prostorový úh s obvyk označuj jako vká omga Ω. Jdnotkou j stradián [sr]. sr j prostorový úh odpovídající jdnotkové poš (A = m ) na povrchu jdnotkové kou (r = m); jho vrcho j totožný s střdm kou. Ω = A / (r r) [sr; m, m, m]. Prostorový úh vrchíku kou, ktrý má výšku v j Ω = π r v / (r r) [sr; m, m, m, m ].. Radiomtrické vičiny..zářivý tok Každé těso j zdrojm ktromagntického vnění, vyzařuj tdy nrgii, ktrá s nazývá zářivou nrgií (U ). Podí zářivé nrgi a doby, za ktrou bya vyzářna j vyzařovaný výkon, ktrý s nazývá zářivý tok (Φ ). Jdnotkou zářivého toku j W. Určitou pochou prochází zářivý tok W, jstiž při ustáných poměrch projd touto pochou zářivá nrgi jou za skundu...zářivost Zářivost (I ) určitého zdroj v určitém směru j podí mntu zářivého toku vyzařovaného do maého prostorového úhu a tohoto prostorového úhu.

I = / V případě izotropního zdroj patí také I = Φ/Ω. Jdnotkou j W.sr -..3.Intnzita vyzařování Intnzita vyzařování (H ) v daném místě povrchu zdroj j podím mntu zářivého toku vystupujícího z mntu pochy a tohoto mntu pochy H = / V případě izotropního zdroj patí také H = Φ /S. Jdnotkou j W.m -.4.Spktrání vyzařování Spktrání vyzařování (H ) charaktrizuj spktrání sožní zářní pošného zdroj. Lokání spktrání vyzařování j určno podím mntu dh vyzařovaného v maém intrvau d a tohoto intrvau: Jdnotkou j W.m -3 3. Fotomtrické vičiny H = dh /d 3..Vnímání ktromagntického vnění zrakovým orgánm. Zrakový orgán čověka nvnímá ktromagntické vnění v všch vnových dékách stjně fktivně. Tu část ktromagntického spktra, na níž j zrakový orgán citivý nazývám světm. Za světo považujm ktromagntické vnění v rozsahu vnových dék od 380 nm do 760 nm, přičmž uvdné hranic jsou individuáně variabiní. Rcptorm světa v oku jsou čípky a tyčinky. Ektrická sožka světné vny v nich vyvoává fotochmický děj, zapříčiňující vznik ktrických pusů, postupujících po nrvových váknch přs synaps a daší buňky do zrakových cntr v mozku. Čípky obsahují tři druhy chmických átk (tři druhy čípku), citivých na různé části spktra (modrocitivé, znocitivé a črvnocitivé). Tím j umožněno vnímání barv. Úhrnná spktrání citivost čípků má maximum pro vnovou déku = 550 nm. Čípky jsou aktivní v dn - tzv. fotopické vidění. Tyčinky obsahují jdinou chmickou átku - rodopsin - tudíž myjí všchny tyčinky stjnou spktrání odzvu a numožňují vnímaní barv, pouz odstínů šdi. Maximum citivosti j pro vnovou déku = 507 nm (mírně variabiní hodnota). Tyčinky jsou aktivní za tmy - skotopické vidění. Posuv "spktrání citivosti" j znám jako Purkyňův jv. 3..Spktrání světná účinnost zářní Spktrání světná účinnost zářní (světná účinnost monofrkvnčního zářní) (K ) j mpirická funkc vnové déky vyjadřující fkt, ktrý vyvoá spktrání zářivý tok v zrakovém orgánu. Tato dfinic nní mtroogická, a vychází z schématu tori vidění. Vztahuj s na "průměrný" zrakový orgán. Funkc má různé hodnoty pro vidění fotopické a skotopické. 3.3. Světný tok Součinm funkcí Φ.Κ pro fotopické vidění obdržím novou funkci nazývanou spktrání světný tok. Pocha pod grafm této funkc v intrvau od nuy do nkončna udává světný tok Φ (ktrý j

tdy intgrám zmíněného součinu od nuy do nkončna). Jdnotkou světného toku j umn (m). Světný tok j anaogickou fotomtrickou vičinou k zářivému toku. Světný tok vyjadřuj schopnost zářivého toku vyvoat zrakový vjm. Označuj s Φ. Jdnotkou j umn [m]. V praxi s používá jdnotka kioumn ( km = 000 m). 3.4. Svítivost Svítivost (I)j podí mntu světného toku a npatrného prostorového úhu, do ktrého j tnto světný tok vyzařován: Pro izotropní zdroj patí I = Φ/Ω. I = / Z hdiska mtroogi j však svítivost zákadní fyzikání vičinou. Mtroogicky nní jinak dfinována. Jjí jdnotkou j kanda (cd). Kanda j svítivost v daném směru zdroj, ktrý vysíá monofrkvnční zářní frkvnc 540.0 Hz a jhož zářivost v tomto směru činí (/683) wattů na stradián. Svítivost j anaogickou fotomtrickou vičinou k zářivosti. Udaná frkvnc odpovídá vn. déc 556 nm, tdy přibižně maximu fotopické spktrání účinnosti monofrkvnčního zářní. Svítivost bodového zdroj I do určitého směru j rovna světnému toku obsažném v jdnotkovém prostorovém úhu. Tdy [ ] I = / cd; m, sr Jdnotkou j kanda [cd]. Dfinic d ČSN 0 00: Kanda j svítivost črného těsa komo k povrchu jhož vikost j Patiny (045 K) a taku 0 35 Pa. 3.4..Jdnotka světného toku 600 000 m při tpotě tuhnutí 3.5.Jas Jak j výš zmíněno, j jdnotkou světného toku umn (= cd.sr).bodový světný zdroj vysíá do prostorového úhu sr světný tok m, j-i svítivost tohoto zdroj v všch směrch kanda. Jasm (L) j difrnciání podí svítivosti I npatrné pošky povrchu zdroj v směru pozorování a komého průmětu S n této pošky do tohoto směru L = di/ n = di/(.cosα), kd α j úh svřný směrm pozorování a normáou pošky. Jdnotkou j cd.m -. Kanda na čtvrční mtr j jas zdroj, jhož svítivost na m zdánivé pochy zdroj j rovna kanda. Zdánivou pochou s přitom rozumí vikost průmětu skutčné pochy do roviny komé k směru zářní. Jas j dfinován jako podí svítivosti di mntární pochy o obsahu zdroj v zvoném směru α a komého průmětu této pochy v tomto směru šířní: L di = Jdnotkou j [cd.m - ]..cos α

Obr.. Poznámka k dfinici jasu. 3.6. Osvětní Osvětní (E) j podí mntu světného toku a pošného mntu, na ktrý tnto světný tok dopadá: E = / Při rovnoměrném rozožní světného toku patí E = Φ /S. Jdnotkou osvětní j ux (x).lux j osvětní pochy na jjíž čtvrční mtr dopadá rovnoměrně rozožný světný tok umnu. Poznamnjm, ž v této dfinici nní požadován komý dopad světného toku na pochu. Obr.. Poznámka k dfinici osvětní. Souhrn Raadiomtrické jdnotky Spktrání jdnotky Fotomtrické jdnotky Zářivý tok Spktrání zářivý tok Světný tok Φ [ W ] Φ d Φ [ m ] ] (umn) Φ = Φ d L Intnzita vyzařování H = [ (zářivý tok z pochy) Ozářní E = [ I (zářivý tok do pochy) Zářivost = W sr d Ω [ (zářivý tok do prostorového úhu) Zář = sr ] [ (zářivý tok z pochy do prostorového úhu) L pocha pod křivkou Spktrání intnzita vyzařování H = [ 3 Spktrání ozářní E = [ 3 Spktrání zářivost I = [ sr ] Spktrání zář 3 = [ sr ] Světní H = [ m m Osvětní E = [ m m = [ x ] (ux) Svítivost I = [ m sr ] = [ cd ] d Ω (canda) Jas L = cd sr ] = [ nt ] [ m m ] = [ (nit) m

Poznámky Odvozní vzorc pro stradián: Dfinic: =.d d dr (.d ) r r Ω = π r dr π r dα π sinα dα = = π sinα dα = = = Ω = π ( cosβ) Náhrada: S π r Ω = = r = tgβ nbo r = sinβ β 0 Použitá itratura:. Šindář V, Smrž L, Nová soustava jdnotk (SPN Praha, 989)