Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim a na základě toho se vhodně vyjadřovat. má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení a je úzce spjat s ostatními předměty na prvním stupni. Počáteční cíl vzdělávací oblasti je zaměřen na správné osvojení vzdělávacích nástrojů čtení a psaní, kde se využívá přímé zkušenosti žáka a názornosti ve výuce. Žáci se učí poznávat a rozlišovat zvukovou i grafickou podobu slova a významy slov, čímž postupně získávají schopnosti ovládnout základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. V průběhu 1. období si osvojují základní hygienické návyky spojené s psaním. Žáci se také seznamují se základy literatury a získávají dovednosti potřebné k vlastní reprodukci textu, zejména s pomocí obrazových podnětů, které napomáhají k porozumění a rozvíjí vyjadřovací schopnosti. Veškeré učivo je přiměřeno věku a individuálním schopnostem a potřebám žáků. Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve druhém období Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Na základě správného osvojení mateřského jazyka mohou žáci efektivně navázat na výuku cizích jazyků. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Cílem předmětu ve druhém období je rozvíjení získaných návyků a dovedností spjatých se čtením a psaním. Stěžejní místo zaujímá výuka gramatiky, která je chápána jako nástroj k rozvoji komunikačních dovedností žáka. Žáci si prohlubují znalosti o základních komunikačních pravidlech a pravidlech pravopisu. Seznamují se s informačními zdroji jako je knihovna a internet a způsoby jejich efektivního využívání. Velký důraz je kladen na četbu s porozuměním, na samostatnost, organizaci vlastní činnosti a vlastní úsudek žáka, ale také na spolupráci ve skupině, což podporuje otevřenou komunikaci. Vzdělávací oblast je rozdělen do tří základních oblastí, které se na prvním stupni vzájemně prolínají a nejsou jednoznačně ohraničeny: - jazyková výchova žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, což vede k jejich přesnému a logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování, přispívá k obohacování slovní zásoby žáka - slohová a komunikační výchova - žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení v mluvené i psané formě, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky - literární výchova - prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti, je kladen důraz na čtení s porozuměním Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve třetím období Výuka Českého jazyka ve třetím období je rozdělena do třech částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Českému jazyku jsou věnovány v každém ročníku čtyři vyučovací hodiny V Komunikační a slohové výchově je hlavním cílem rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. Jádro jazykové výchovy spočívá v základech mluvnice a pravopisu. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat ústně i písemně, komunikovat s okolním světem. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Literární výchova má 1
za cíl humanizaci žákovy osobnosti, rozvíjení jeho citů, pochopení mezilidských vztahů, rozpoznání dobra a zla, rozvoj estetického cítění, rozpoznání literárních hodnot od braků, podněcování žáků k četbě (aby jí dali přednost před televizními programy, videokazetami a počítačovými hrami). Formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka - práce ve skupinách a ve dvojicích - samostaná práce - řízený rozhovor - krátkodobé projekty (hlavně v literární výchově) - tvůrčí psaní 2
Tematický plán třídy 3. A Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim a na základě toho se vhodně vyjadřovat. má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení a je úzce spjat s ostatními předměty na prvním stupni. Počáteční cíl vzdělávací oblasti je zaměřen na správné osvojení vzdělávacích nástrojů čtení a psaní, kde se využívá přímé zkušenosti žáka a názornosti ve výuce. Žáci se učí poznávat a rozlišovat zvukovou i grafickou podobu slova a významy slov, čímž postupně získávají schopnosti ovládnout základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. V průběhu 1. období si osvojují základní hygienické návyky spojené s psaním. Žáci se také seznamují se základy literatury a získávají dovednosti potřebné k vlastní reprodukci textu, zejména s pomocí obrazových podnětů, které napomáhají k porozumění a rozvíjí vyjadřovací schopnosti. Veškeré učivo je přiměřeno věku a individuálním schopnostem a potřebám žáků. Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve druhém období Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Na základě správného osvojení mateřského jazyka mohou žáci efektivně navázat na výuku cizích jazyků. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Cílem předmětu ve druhém období je rozvíjení získaných návyků a dovedností spjatých se čtením a psaním. Stěžejní místo zaujímá výuka gramatiky, která je chápána jako nástroj k rozvoji komunikačních dovedností žáka. Žáci si prohlubují znalosti o základních komunikačních pravidlech a pravidlech pravopisu. Seznamují se s informačními zdroji jako je knihovna a internet a způsoby jejich efektivního využívání. Velký důraz je kladen na četbu s porozuměním, na samostatnost, organizaci vlastní činnosti a vlastní úsudek žáka, ale také na spolupráci ve skupině, což podporuje otevřenou komunikaci. Vzdělávací oblast je rozdělen do tří základních oblastí, které se na prvním stupni vzájemně prolínají a nejsou jednoznačně ohraničeny: - jazyková výchova žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, což vede k jejich přesnému a logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování, přispívá k obohacování slovní zásoby žáka - slohová a komunikační výchova - žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení v mluvené i psané formě, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky - literární výchova - prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti, je kladen důraz na čtení s porozuměním Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve třetím období Výuka Českého jazyka ve třetím období je rozdělena do třech částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Českému jazyku jsou věnovány v každém ročníku čtyři vyučovací hodiny V Komunikační a slohové výchově je hlavním cílem rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. Jádro jazykové výchovy spočívá v základech mluvnice a pravopisu. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat ústně i písemně, komunikovat s okolním světem. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické 3
znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Literární výchova má za cíl humanizaci žákovy osobnosti, rozvíjení jeho citů, pochopení mezilidských vztahů, rozpoznání dobra a zla, rozvoj estetického cítění, rozpoznání literárních hodnot od braků, podněcování žáků k četbě (aby jí dali přednost před televizními programy, videokazetami a počítačovými hrami). Formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka - práce ve skupinách a ve dvojicích - samostaná práce - řízený rozhovor - krátkodobé projekty (hlavně v literární výchově) - tvůrčí psaní 4
Tematický plán třídy 1. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim a na základě toho se vhodně vyjadřovat. má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení a je úzce spjat s ostatními předměty na prvním stupni. Počáteční cíl vzdělávací oblasti je zaměřen na správné osvojení vzdělávacích nástrojů čtení a psaní, kde se využívá přímé zkušenosti žáka a názornosti ve výuce. Žáci se učí poznávat a rozlišovat zvukovou i grafickou podobu slova a významy slov, čímž postupně získávají schopnosti ovládnout základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. V průběhu 1. období si osvojují základní hygienické návyky spojené s psaním. Žáci se také seznamují se základy literatury a získávají dovednosti potřebné k vlastní reprodukci textu, zejména s pomocí obrazových podnětů, které napomáhají k porozumění a rozvíjí vyjadřovací schopnosti. Veškeré učivo je přiměřeno věku a individuálním schopnostem a potřebám žáků. Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve druhém období Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Na základě správného osvojení mateřského jazyka mohou žáci efektivně navázat na výuku cizích jazyků. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Cílem předmětu ve druhém období je rozvíjení získaných návyků a dovedností spjatých se čtením a psaním. Stěžejní místo zaujímá výuka gramatiky, která je chápána jako nástroj k rozvoji komunikačních dovedností žáka. Žáci si prohlubují znalosti o základních komunikačních pravidlech a pravidlech pravopisu. Seznamují se s informačními zdroji jako je knihovna a internet a způsoby jejich efektivního využívání. Velký důraz je kladen na četbu s porozuměním, na samostatnost, organizaci vlastní činnosti a vlastní úsudek žáka, ale také na spolupráci ve skupině, což podporuje otevřenou komunikaci. Vzdělávací oblast je rozdělen do tří základních oblastí, které se na prvním stupni vzájemně prolínají a nejsou jednoznačně ohraničeny: - jazyková výchova žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, což vede k jejich přesnému a logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování, přispívá k obohacování slovní zásoby žáka - slohová a komunikační výchova - žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení v mluvené i psané formě, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky - literární výchova - prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti, je kladen důraz na čtení s porozuměním Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve třetím období Výuka Českého jazyka ve třetím období je rozdělena do třech částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Českému jazyku jsou věnovány v každém ročníku čtyři vyučovací hodiny V Komunikační a slohové výchově je hlavním cílem rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. Jádro jazykové výchovy spočívá v základech mluvnice a pravopisu. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat ústně i písemně, komunikovat s okolním světem. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické 5
znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Literární výchova má za cíl humanizaci žákovy osobnosti, rozvíjení jeho citů, pochopení mezilidských vztahů, rozpoznání dobra a zla, rozvoj estetického cítění, rozpoznání literárních hodnot od braků, podněcování žáků k četbě (aby jí dali přednost před televizními programy, videokazetami a počítačovými hrami). Formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka - práce ve skupinách a ve dvojicích - samostaná práce - řízený rozhovor - krátkodobé projekty (hlavně v literární výchově) - tvůrčí psaní 6
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: Český jazyk 1. ročník 1. ročník Český jazyk 1. ročník Lorencová Jana čtení-praktické čtení [130] čtení - praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova) plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Kreativita Komunikace Kooperace a kompetice Lidské vztahy Princip sociálního smíru a solidarity Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí 7
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: 1. ročník Český jazyk 1. ročník Lorencová Jana Naslouchání [10] praktické naslouchání ( zdrvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem) věcné naslouchání ( pozorné, soustředěné, aktivní - zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Rozvoj schopností poznávání Občanská společnost a škola mluvený projev [30] základy techniky mluveného projevu( dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) vyjadřování závislé na komunikační situaci: komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva,prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči ( mimika, gesta) porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost 8
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: 1. ročník Český jazyk 1. ročník Lorencová Jana rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Rozvoj schopností poznávání Poznávání lidí písemný projev [80] Základní hygienické návyky ( správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem), technika psaní ( úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu), žánry písemného projevu: adresa, blahopřání pozdrav, omluvenka, zpráva, oznámení pozvánka, vypravování porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ě, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Rozvoj schopností poznávání Občanská společnost a škola 9
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: 1. ročník Český jazyk 1. ročník Lorencová Jana zvuková stránka jazyka [5] Sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči ( tempo, intonace, přízvuk) plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Rozvoj schopností poznávání Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Slovní zásoba a tvoření slov [40] Slova a pojmy, význam slov. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá 10
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: 1. ročník Český jazyk 1. ročník Lorencová Jana v textu slova příbuzná porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Rozvoj schopností poznávání Mezilidské vztahy Komunikace Lidské vztahy Vztah člověka k prostředí Poslech literárních textů [30] Pohádky, povídky porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Rozvoj schopností poznávání Poznávání lidí Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení 11
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: 1. ročník Český jazyk 1. ročník Lorencová Jana Zážitkové čtení a naslouchání [10] Pohádky, povídky plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Lidské aktivity a problémy životního prostředí Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Tvořivé činnosti s literárním textem [20] Přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného, slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností 12
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: 1. ročník Český jazyk 1. ročník Lorencová Jana Rozvoj schopností poznávání Poznávání lidí Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Občanská společnost a škola základní literární pojmy [5] Literární druhy a žnry: rozpočitadlo, hádanka, říkadla,báseň, pohádka, bajka, povídka Spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadelní představení, herec, režisér Verš, rým, přirovnání pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Poznávání lidí Komunikace Kooperace a kompetice Lidské aktivity a problémy životního prostředí 13
Tematický plán třídy 2. A Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim a na základě toho se vhodně vyjadřovat. má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení a je úzce spjat s ostatními předměty na prvním stupni. Počáteční cíl vzdělávací oblasti je zaměřen na správné osvojení vzdělávacích nástrojů čtení a psaní, kde se využívá přímé zkušenosti žáka a názornosti ve výuce. Žáci se učí poznávat a rozlišovat zvukovou i grafickou podobu slova a významy slov, čímž postupně získávají schopnosti ovládnout základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. V průběhu 1. období si osvojují základní hygienické návyky spojené s psaním. Žáci se také seznamují se základy literatury a získávají dovednosti potřebné k vlastní reprodukci textu, zejména s pomocí obrazových podnětů, které napomáhají k porozumění a rozvíjí vyjadřovací schopnosti. Veškeré učivo je přiměřeno věku a individuálním schopnostem a potřebám žáků. Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve druhém období Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Na základě správného osvojení mateřského jazyka mohou žáci efektivně navázat na výuku cizích jazyků. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Cílem předmětu ve druhém období je rozvíjení získaných návyků a dovedností spjatých se čtením a psaním. Stěžejní místo zaujímá výuka gramatiky, která je chápána jako nástroj k rozvoji komunikačních dovedností žáka. Žáci si prohlubují znalosti o základních komunikačních pravidlech a pravidlech pravopisu. Seznamují se s informačními zdroji jako je knihovna a internet a způsoby jejich efektivního využívání. Velký důraz je kladen na četbu s porozuměním, na samostatnost, organizaci vlastní činnosti a vlastní úsudek žáka, ale také na spolupráci ve skupině, což podporuje otevřenou komunikaci. Vzdělávací oblast je rozdělen do tří základních oblastí, které se na prvním stupni vzájemně prolínají a nejsou jednoznačně ohraničeny: - jazyková výchova žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, což vede k jejich přesnému a logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování, přispívá k obohacování slovní zásoby žáka - slohová a komunikační výchova - žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení v mluvené i psané formě, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky - literární výchova - prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti, je kladen důraz na čtení s porozuměním Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve třetím období Výuka Českého jazyka ve třetím období je rozdělena do třech částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Českému jazyku jsou věnovány v každém ročníku čtyři vyučovací hodiny V Komunikační a slohové výchově je hlavním cílem rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. Jádro jazykové výchovy spočívá v základech mluvnice a pravopisu. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat ústně i písemně, komunikovat s okolním světem. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické 14
znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Literární výchova má za cíl humanizaci žákovy osobnosti, rozvíjení jeho citů, pochopení mezilidských vztahů, rozpoznání dobra a zla, rozvoj estetického cítění, rozpoznání literárních hodnot od braků, podněcování žáků k četbě (aby jí dali přednost před televizními programy, videokazetami a počítačovými hrami). Formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka - práce ve skupinách a ve dvojicích - samostaná práce - řízený rozhovor - krátkodobé projekty (hlavně v literární výchově) - tvůrčí psaní 15
Tematický plán třídy 4. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim a na základě toho se vhodně vyjadřovat. má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení a je úzce spjat s ostatními předměty na prvním stupni. Počáteční cíl vzdělávací oblasti je zaměřen na správné osvojení vzdělávacích nástrojů čtení a psaní, kde se využívá přímé zkušenosti žáka a názornosti ve výuce. Žáci se učí poznávat a rozlišovat zvukovou i grafickou podobu slova a významy slov, čímž postupně získávají schopnosti ovládnout základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. V průběhu 1. období si osvojují základní hygienické návyky spojené s psaním. Žáci se také seznamují se základy literatury a získávají dovednosti potřebné k vlastní reprodukci textu, zejména s pomocí obrazových podnětů, které napomáhají k porozumění a rozvíjí vyjadřovací schopnosti. Veškeré učivo je přiměřeno věku a individuálním schopnostem a potřebám žáků. Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve druhém období Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Na základě správného osvojení mateřského jazyka mohou žáci efektivně navázat na výuku cizích jazyků. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Cílem předmětu ve druhém období je rozvíjení získaných návyků a dovedností spjatých se čtením a psaním. Stěžejní místo zaujímá výuka gramatiky, která je chápána jako nástroj k rozvoji komunikačních dovedností žáka. Žáci si prohlubují znalosti o základních komunikačních pravidlech a pravidlech pravopisu. Seznamují se s informačními zdroji jako je knihovna a internet a způsoby jejich efektivního využívání. Velký důraz je kladen na četbu s porozuměním, na samostatnost, organizaci vlastní činnosti a vlastní úsudek žáka, ale také na spolupráci ve skupině, což podporuje otevřenou komunikaci. Vzdělávací oblast je rozdělen do tří základních oblastí, které se na prvním stupni vzájemně prolínají a nejsou jednoznačně ohraničeny: - jazyková výchova žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, což vede k jejich přesnému a logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování, přispívá k obohacování slovní zásoby žáka - slohová a komunikační výchova - žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení v mluvené i psané formě, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky - literární výchova - prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti, je kladen důraz na čtení s porozuměním Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve třetím období Výuka Českého jazyka ve třetím období je rozdělena do třech částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Českému jazyku jsou věnovány v každém ročníku čtyři vyučovací hodiny V Komunikační a slohové výchově je hlavním cílem rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. Jádro jazykové výchovy spočívá v základech mluvnice a pravopisu. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat ústně i písemně, komunikovat s okolním světem. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické 16
znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Literární výchova má za cíl humanizaci žákovy osobnosti, rozvíjení jeho citů, pochopení mezilidských vztahů, rozpoznání dobra a zla, rozvoj estetického cítění, rozpoznání literárních hodnot od braků, podněcování žáků k četbě (aby jí dali přednost před televizními programy, videokazetami a počítačovými hrami). Formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka - práce ve skupinách a ve dvojicích - samostaná práce - řízený rozhovor - krátkodobé projekty (hlavně v literární výchově) - tvůrčí psaní 17
Tematický plán třídy 3. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim a na základě toho se vhodně vyjadřovat. má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení a je úzce spjat s ostatními předměty na prvním stupni. Počáteční cíl vzdělávací oblasti je zaměřen na správné osvojení vzdělávacích nástrojů čtení a psaní, kde se využívá přímé zkušenosti žáka a názornosti ve výuce. Žáci se učí poznávat a rozlišovat zvukovou i grafickou podobu slova a významy slov, čímž postupně získávají schopnosti ovládnout základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. V průběhu 1. období si osvojují základní hygienické návyky spojené s psaním. Žáci se také seznamují se základy literatury a získávají dovednosti potřebné k vlastní reprodukci textu, zejména s pomocí obrazových podnětů, které napomáhají k porozumění a rozvíjí vyjadřovací schopnosti. Veškeré učivo je přiměřeno věku a individuálním schopnostem a potřebám žáků. Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve druhém období Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Na základě správného osvojení mateřského jazyka mohou žáci efektivně navázat na výuku cizích jazyků. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Cílem předmětu ve druhém období je rozvíjení získaných návyků a dovedností spjatých se čtením a psaním. Stěžejní místo zaujímá výuka gramatiky, která je chápána jako nástroj k rozvoji komunikačních dovedností žáka. Žáci si prohlubují znalosti o základních komunikačních pravidlech a pravidlech pravopisu. Seznamují se s informačními zdroji jako je knihovna a internet a způsoby jejich efektivního využívání. Velký důraz je kladen na četbu s porozuměním, na samostatnost, organizaci vlastní činnosti a vlastní úsudek žáka, ale také na spolupráci ve skupině, což podporuje otevřenou komunikaci. Vzdělávací oblast je rozdělen do tří základních oblastí, které se na prvním stupni vzájemně prolínají a nejsou jednoznačně ohraničeny: - jazyková výchova žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, což vede k jejich přesnému a logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování, přispívá k obohacování slovní zásoby žáka - slohová a komunikační výchova - žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení v mluvené i psané formě, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky - literární výchova - prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti, je kladen důraz na čtení s porozuměním Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve třetím období Výuka Českého jazyka ve třetím období je rozdělena do třech částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Českému jazyku jsou věnovány v každém ročníku čtyři vyučovací hodiny V Komunikační a slohové výchově je hlavním cílem rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. Jádro jazykové výchovy spočívá v základech mluvnice a pravopisu. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat ústně i písemně, komunikovat s okolním světem. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické 18
znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Literární výchova má za cíl humanizaci žákovy osobnosti, rozvíjení jeho citů, pochopení mezilidských vztahů, rozpoznání dobra a zla, rozvoj estetického cítění, rozpoznání literárních hodnot od braků, podněcování žáků k četbě (aby jí dali přednost před televizními programy, videokazetami a počítačovými hrami). Formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka - práce ve skupinách a ve dvojicích - samostaná práce - řízený rozhovor - krátkodobé projekty (hlavně v literární výchově) - tvůrčí psaní 19
Tematický plán třídy 4. A Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim a na základě toho se vhodně vyjadřovat. má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení a je úzce spjat s ostatními předměty na prvním stupni. Počáteční cíl vzdělávací oblasti je zaměřen na správné osvojení vzdělávacích nástrojů čtení a psaní, kde se využívá přímé zkušenosti žáka a názornosti ve výuce. Žáci se učí poznávat a rozlišovat zvukovou i grafickou podobu slova a významy slov, čímž postupně získávají schopnosti ovládnout základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. V průběhu 1. období si osvojují základní hygienické návyky spojené s psaním. Žáci se také seznamují se základy literatury a získávají dovednosti potřebné k vlastní reprodukci textu, zejména s pomocí obrazových podnětů, které napomáhají k porozumění a rozvíjí vyjadřovací schopnosti. Veškeré učivo je přiměřeno věku a individuálním schopnostem a potřebám žáků. Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve druhém období Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Na základě správného osvojení mateřského jazyka mohou žáci efektivně navázat na výuku cizích jazyků. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Cílem předmětu ve druhém období je rozvíjení získaných návyků a dovedností spjatých se čtením a psaním. Stěžejní místo zaujímá výuka gramatiky, která je chápána jako nástroj k rozvoji komunikačních dovedností žáka. Žáci si prohlubují znalosti o základních komunikačních pravidlech a pravidlech pravopisu. Seznamují se s informačními zdroji jako je knihovna a internet a způsoby jejich efektivního využívání. Velký důraz je kladen na četbu s porozuměním, na samostatnost, organizaci vlastní činnosti a vlastní úsudek žáka, ale také na spolupráci ve skupině, což podporuje otevřenou komunikaci. Vzdělávací oblast je rozdělen do tří základních oblastí, které se na prvním stupni vzájemně prolínají a nejsou jednoznačně ohraničeny: - jazyková výchova žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, což vede k jejich přesnému a logickému myšlení a srozumitelnému vyjadřování, přispívá k obohacování slovní zásoby žáka - slohová a komunikační výchova - žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení v mluvené i psané formě, kultivovaně psát a mluvit, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky - literární výchova - prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti, je kladen důraz na čtení s porozuměním Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk ve třetím období Výuka Českého jazyka ve třetím období je rozdělena do třech částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Českému jazyku jsou věnovány v každém ročníku čtyři vyučovací hodiny V Komunikační a slohové výchově je hlavním cílem rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. Jádro jazykové výchovy spočívá v základech mluvnice a pravopisu. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat ústně i písemně, komunikovat s okolním světem. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické 20
znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Literární výchova má za cíl humanizaci žákovy osobnosti, rozvíjení jeho citů, pochopení mezilidských vztahů, rozpoznání dobra a zla, rozvoj estetického cítění, rozpoznání literárních hodnot od braků, podněcování žáků k četbě (aby jí dali přednost před televizními programy, videokazetami a počítačovými hrami). Formy a metody práce se používají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka - práce ve skupinách a ve dvojicích - samostaná práce - řízený rozhovor - krátkodobé projekty (hlavně v literární výchově) - tvůrčí psaní 21
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Zlín, Kvítková 4338, příspěvková organizace Školní rok: 4. ročník Vaculíková Karla čtení - praktické čtení [30] Technika čtení, věcné - studijní čtení, reprodukce textu čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy Lidské vztahy Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení literární výchova [20] Základní literární pojmy - povídka, pohádka,bajka, báseň/verš, rým.sloka/, říkanka, přísloví,rozpočítadlo kniha, čtenář, autor,ilustrátor divadelní představení, režisér, dramatizace příběhu poslech literárních textů čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku ozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích, zejména v reklamě volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy Rozvoj schopností poznávání Poznávání lidí Objevujeme Evropu a svět Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 22