3.5.2 Kvantový rotátor

Podobné dokumenty
Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Lehký úvod do kvantové teorie II

A až E, s těmito váhami 6, 30, 15, 60, 15, což znamená, že distribuce D dominuje.

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Příklad 1: Komutační relace [d/dx, x] Příklad 2: Operátor B = i d/dx

Od kvantové mechaniky k chemii

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

6 PŘEDNÁŠKA 6: Stav kvantového systému, úplná množina pozorovatelných. Operátor momentu hybnosti a kvadrátu momentu hybnosti.

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

Fluktuace termodynamických veličin

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014

Extrémy funkce dvou proměnných

Úvod do laserové techniky

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

přičemž předpokládáme A malé, U zahrnuje coulombické členy. Když roznásobíme závorku, p 2 reprezentuje kinetickou energii nabitých částic, člen

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Tento dokument je doplňkem opory pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce

Diferenciální rovnice 1

10. Energie a její transformace

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Funkce jedné proměnné

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Vlastnosti pevných látek

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

1 Tepelné kapacity krystalů

9.4. Rovnice se speciální pravou stranou

Nechť je číselná posloupnost. Pro všechna položme. Posloupnost nazýváme posloupnost částečných součtů řady.

1. Obyčejné diferenciální rovnice

Měření teplotní roztažnosti

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

Elektronový obal atomu

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Statistická termodynamika

Diferenciální rovnice 3

2.6. Koncentrace elektronů a děr

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Derivace a monotónnost funkce

Vlastnosti pevných látek

2. Elektrotechnické materiály

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

- funkce, které integrujete aproximujte jejich Taylorovými řadami a ty následně zintegrujte. V obou případech vyzkoušejte Taylorovy řady

Elektronový obal atomu

Látka jako soubor kvantových soustav

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Fyzika - Sexta, 2. ročník

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

Lekce 4 Statistická termodynamika

Dnešní látka: Literatura: Kapitoly 3 a 4 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

9. Vícerozměrná integrace

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová

6. Lineární ODR n-tého řádu

INSTRUMENTÁLNÍ METODY

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Diferenciální rovnice

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

1 Modelování systémů 2. řádu

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

KGG/STG Statistika pro geografy

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Oddělení pohybu elektronů a jader

Měření teplotní roztažnosti

16 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

Transkript:

35 Další příklady 77 m ( x) exp x ; ( ) th kb (388) uto dnes slavnou formuli odvodil Felix v roce 193 Formule má velký význam v teorii kmitů krystalové mříže Odvoďme tak jako v minulých případech limitu při nízkých a vysokých teplotách: 1) V : ) V : m mx ( x) exp 0 ( x) m m x ( x) exp kb kb První případ odpovídá opět ryze kvantovému řešení jde o hustotu pravděpodobnosti oscilátoru v základním kvantovém stavu Případ vysokých teplot dává klasický výsledek (38) 35 Kvantový rotátor Prozkoumejme nyní vlastnosti rotující částice s nenulovým momentem hybnosti L a nenulovým momentem setrvačnosti J Může jít například o rotující dvouatomovou molekulu nebo nějaký podobný systém ejprve odvodíme partiční sumu pro systém tvořený jedinou molekulou Standardní translační vztah p /m u rotačních pohybů přejde v analogický vztah L /J: L l( l1) ; l 01 J J Využili jsme vztah (149) pro kvantování velikosti momentu hybnosti esmíme zapomenout že každý takový energetický stav je degenerován vyskytuje se l+1 krát jednotlivé stavy se stejnou energií se liší magnetickým kvantovým číslem které nabývá hodnot m l l1 0 l1 l Proto v partiční sumě musíme každý Boltzmannův faktor vzít v úvahu tolikrát kolikrát je daný stav degenerován: ll ( 1) ll ( 1) z gl exp (l1) exp l0 JkB l0 JkB Poprvé se setkáváme s řadou která není analyticky řešitelná uto řadu můžeme sečíst jen numericky nebo v limitě nízkých či vysokých teplot Oblast nízkých a vysokých teplot je dána argumentem exponenciály Je-li argument roven jedné dostáváme cha-

78 Statistická fyzika rakteristickou teplotu při níž je tepelná energie rovna rotační energii Vyjdeme-li ze vztahu ħ J k B dostaneme pro tzv rotační teplotu vztah (389) kbj otační teplota je pro daný systém podobně jako vibrační teplota zcela charakteristickou veličinou Hodnoty rotačních a vibračních teplot některých plynů naleznete v následující tabulce: plyn rotační teplota vibrační teplota H 85 K 6100 K HCl 15 K 4140 K 3 K 3340 K O K 30 K Pokusme se sečíst řadu pro partiční sumu alespoň v limitě nízkých a vysokých teplot: ízké teploty Při nízkých teplotách ( << ) exponenciály v řadě s rostoucím l prudce klesají členy řady velmi rychle konvergují a proto stačí vzít v úvahu první dva členy řady: 1 3exp z 1 3exp / Jk B Standardním postupem určíme termodynamické veličiny v limitě nízkých teplot: Z 13exp / F kbln Z kbln 13exp / Druhý člen je malý proto můžeme provést aylorův rozvoj do prvního řádu ln(1+x) ~ x a pro volnou energii máme jednodušší formuli F 3kBexp / yní nalezneme entropii a vnitřní energii F S 3kBexp / 6kB exp / U F S k 6 exp / B Vysoké teploty Při vysokých teplotách ( >> ) je obsazeno mnoho stavů s velkým l a součet můžeme nahradit integrací: ( 1) exp ( 1) z l l l (x 1) exp x( x 1) d x l 0 0

35 Další příklady 79 V integrálu provedeme substituci xx ( 1) : z exp d 0 Standardním postupem určíme termodynamické veličiny v limitě vysokých teplot: Z / F k ln Z k ln / B B F S kb 1ln / U F S kb Jak jsme mohli očekávat dostáváme v limitě vysokých teplot klasické výsledky Sepišme na závěr výsledky v limitě nízkých i vysokých teplot do přehledné tabulky: 1 3exp / Z / Z 3 exp / F k ln / F k B S 3kB exp / 6k exp / U 6kBexp / U kb B S kb 1ln / (390) Situace je obdobná jako u oscilátoru Do rotační teploty není systém schopen absorbovat teplo Jeho stupně volnosti jsou zamrzlé ad rotační teplotou přispívá k tepelné kapacitě každý rotátor hodnotou Boltzmannovy konstanty Obr 107: Průběh vnitřní energie a tepelné kapacity pro kvantový rotátor U dvouatomárních molekul jsou rotační teploty podstatně nižší než vibrační Při postupném zahřívání plynu se nejprve uvolní rotační stupně volnosti a teprve později vibrační stupně volnosti

80 Statistická fyzika Příklad 55: Určete nejpravděpodobnější rotační kvantové číslo pro kvantový rotátor (stav s nejvyšším zastoupením) Řešení: Pravděpodobnost že se systém nachází ve stavu s vedlejším kvantovým číslem l je dána výše odvozenou formulí ll ( 1) w ( 1)exp ( 1)exp ( 1) l A l A l l l J kb Při nízkých teplotách systém nerotuje pravděpodobnost je téměř nulová Při vysokých teplotách nalezneme standardním postupem maximum (s proměnnou l budeme zacházet jako se spojitou proměnnou): wl 1 0 lmax l Z vypočteného vztahu můžeme zjistit typická vedlejší kvantová čísla rotujících molekul při dané teplotě 353 Dvouatomární plyn Uvažujme nyní systém složený z dvouatomových molekul s rozlišitelnými atomy (jinak bychom se museli zabývat symetrií vlnových funkcí) ak se chová řada plynů Energie jedné molekuly bude složena z translační energie vibrační energie rotační energie a energie dalších (například jaderných) stupňů volnosti Partiční suma pro jednu molekulu bude součinem partičních sum jednotlivých stupňů volnosti a termodynamické veličiny budou součtem odpovídajících členů: tr vib rot nuc z e ( tr vib rot ) e tr d e vib e rot ztr zvib zrot Celková partiční suma pro částic potom bude: Z ztr zvib zrot Základní termodynamické veličiny jsou podle své definice aditivní a bude pro ně platit

35 Další příklady 81 F kbln Z Ftr Fvib Frot F S Str Svib Srot U F S Utr Uvib Urot U CV V Ctr Cvib Crot Zkoumejme nyní příspěvek k tepelné kapacitě jednotlivých stupňů volnosti: ranslační stupně volnosti 3 1 U 3 Utr kb c kb V ranslační stupně volnosti přispívají k měrné tepelné kapacitě plynu (tepelná kapacita vztažená na počet částic) konstantní hodnotou Vibrační stupně volnosti 1 U Uvib cth c kb sh kb kb k V B a následujících obrázcích jsou vykresleny vypočtené průběhy Při nízkých teplotách je vnitřní energie dána nulovými kmity (ħω/) při vysokých teplotách je lineární funkcí teploty K přechodu mezi oběma průběhy dochází v okolí vibrační teploty Při nízkých teplotách vibrační stupně volnosti nepřispívají k měrnému teplu Říkáme že při teplotách výrazně nižších než je vibrační teplota jsou vibrační stupně volnosti zamrzlé Při vysokých teplotách přispívají vibrační stupně volnosti k měrnému teplu konstantní hodnotou Provedeme-li limity malých a velkých teplot dostaneme: V U / C 0 c 0; V U kb C kb c kb Každý vibrační stupeň volnosti přidává při vysokých teplotách k tepelné kapacitě plynu hodnotu k B Jak už víme Boltzmannovu konstantu můžeme interpretovat jako tepelnou kapacitu jedné vibrující molekuly otační stupně volnosti Pro rotační stupně volnosti neznáme analytický průběh vnitřní energie a tepelné kapacity při konstantním objemu Známe ale hodnoty v limitě nízkých a vysokých teplot vzhledem k rotační teplotě viz (390): U 6kB exp / C 0 c 0; U kb C kb c kb Vidíme že rotační stavy přispívají k měrnému teplu stejným způsobem jako vibrační stavy příspěvek se projeví při teplotách vyšších než je rotační teplota Při teplotách

8 Statistická fyzika nižších jsou rotační stavy opět zamrzlé Každý rotační stav přispěje k tepelné kapacitě opět hodnotou Boltzmannovy konstanty Výsledný průběh měrné tepelné kapacity má schodovitý charakter: Obr 109: epelná kapacita dvouatomárního plynu Při zvyšování teploty přibývají další stupně volnosti každý rozmrzlý stupeň volnosti přispěje k měrné tepelné kapacitě hodnotou k B Každý translační stupeň volnosti přispívá k měrné tepelné kapacitě nezávisle na teplotě hodnotou k B / tj celkem 3k B / O rotačních a vibračních spektrech se můžete dočíst další detaily v učebnici [38] Poznámka: U kyanu HC odpovídá přechod mezi druhou a první rotační hladinou vlnové délce 13 mm což koresponduje s vlnovým maximem reliktního záření Právě reliktní záření proto způsobuje rotační excitace mezihvězdného kyanu otační teplota kyanu je 15 K 354 Anharmonický oscilátor Velmi zajímavá situace nastane pokud v aylorově rozvoji potenciální energie v okolí minima je důležitý i třetí (asymetrie minima) nebo dokonce čtvrtý člen yní již nejde o harmonické oscilace ale o anharmonický oscilátor s energií ve tvaru p m x 3 4 E a3x a4x m (391) Za předpokladu vysoké teploty (k B >> ħω) můžeme počítat klasickou partiční sumu pro nezávislých oscilátorů Za nízké teploty by se problém musel řešit kvantově Pro jeden oscilátor máme: [ E] dpdx z e 3 4 1 p m x ax 3 a exp 4x dpdx (39) mkb kb kb kb mk 3 4 B m x ax 3 a4x exp exp dx kb kb kb

35 Další příklady 83 Je třeba poznamenat že jakkoli malý anharmonický člen třetího řádu vede k nekonvergentnímu integrálu (39) Konvergenci zajišťuje přítomnost členu čtvrtého řádu s a 4 > 0 yní budeme předpokládat že anharmonické členy jsou malé ve srovnání s harmonickým a provedeme rozvoj druhé exponenciály do druhého řádu v argumentu: mk 3 4 B m x ax 3 4 3 ax 4 1 z exp 1 a3x a4x dx kb kb kb kb Jde o součet Gaussových integrálů s různými mocninami x násobícími základní exponenciálu Integrály s lichými mocninami jsou nulové ponecháme proto jen sudé členy do šestého řádu v x: mk 4 6 B m x ax 4 a3 x z exp 1 dx k B kb kb Po triviálním výpočtu za pomoci vztahu (G) nebo v programových prostředích MA- LAB Mathematica atp dostaneme mk B kb a4kb 15 a3kb z 13 4 3 6 m m m kb a4kb 15 a3kb z 3 5 3 7 m m kb a4kb 15 a3kb Z 3 5 3 7 m m yní určíme standardním způsobem termodynamické veličiny kb a4kb 15 a3kb F kbln Z kbln 3 5 3 7 m m (393) (394) F S ak 4 B a3kb 16 15 k 4 3 6 B a4k B 15 a3kb S kbln 3 k m m 5 3 7 B m m ak 4 B 15 a 1 3 3 k B 4 3 6 m m ak 4 B a3kb 16 15 4 3 6 U F S kb m m ak 4 B 15 a 1 3 3kB 4 3 6 m m

84 Statistická fyzika ak 4 B 15 a3kb U kb 13 4 3 6 m m (395) U 15a3 6a C k 4 B kb 3 6 4 m m (396) Vidíme že anharmoničnost vibrací v krystalech nebo molekulách vede k narušení Dulongova Petitova zákona V tepelné kapacitě se objevuje lineární a případně i kvadratický člen v teplotě Poznamenejme že pokud položíme čtvrtou mocninu x v rozvoji energie (391) přesně rovnou nule nebude integrál (39) konvergovat a systém bude nestabilní při rostoucí výchylce z rovnováhy půjde potenciální energie k nekonečné hodnotě Pokud budeme předpokládat že čtvrtá mocnina x v rozvoji je byť jen velmi malá zajistíme konvergenci integrálu i stabilitu zkoumaného systému 355 Dvouhladinový systém alezněme chování kvantového systému s dvěma blízkými energetickými hladinami 0 = 0 a 1 = s degeneračními faktory g 0 a g 1 Partiční suma pro jednu částici bude mít jen dva členy z g 0 g 1 exp ( ) (397) yní budeme postupovat standardně: 0 1 exp Z g g k B (398) B ln B ln 0 1 exp F k Z k g g k B F / g0 S kbln g0 g1exp ; g kb g1 1 g exp kb U FS 1 g exp kb (399) (3100) (3101)

35 Další příklady 85 C V exp U g kb 1 g exp kb kb (310) c V CV exp kb B g k 1 g exp kb (3103) Dostali jsme velmi známý vztah pro příspěvek dvouhladinového systému k měrnému teplu Příspěvek konverguje k nule v oblasti nízkých i vysokých teplot o znamená že existuje teplota při které je příspěvek k měrnému teplu maximální Maximum je možné určit numericky pro g = 1 vychází c max ~ 034 k B Obr 111: epelná kapacita dvouhladinového systému Více se o tepelných kapacitách rotačních a vibračních spektrech a vztahu mezi termodynamikou statistickou fyzikou a chemií dozvíte z online učebnice [41] Zajímavé informace o spektroskopii rotačních a vibračních stavů naleznete také v publikaci [4]