v oblasti vysokých tlaků spěvek k termodynamickým funkcím 1.3 Extrapolace tepelných kapacit mimo oblast stability

Podobné dokumenty
Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Tento dokument je doplňkem opory pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

Tepelná vodivost pevných látek

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Využití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha

Kovy - model volných elektronů

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

Vlastnosti pevných látek

Rovnováha Tepelná - T všude stejná

Fluktuace termodynamických veličin

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

1 Tepelné kapacity krystalů

A až E, s těmito váhami 6, 30, 15, 60, 15, což znamená, že distribuce D dominuje.

Konstrukce a interpretace fázových diagramů

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Struktura a vlastnosti kovů I.

IV. Fázové rovnováhy. 4. Fázové rovnováhy Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

Termodynamické základy ocelářských pochodů

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL VZÁCNÉ PLYNY

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Vlastnosti pevných látek

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

Termodynamika ideálního plynu

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

Kovy a jejich vlastnosti. Kovy dělíme na: a) nepřechodné (s- a p-prvky) b) přechodné (d- a f- prvky)

Mol. fyz. a termodynamika

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Rovnováha tuhá látka-kapalina

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Cvičení z NOFY / Termodynamika. 1 Cvičení Totální diferenciál. 1.1 Totální diferenciál Teplota a tlak pro ideální plyn

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

Vlastnosti pevných látek

Kmity a rotace molekul

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Fenomenologická termodynamika

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

Ab-inito teoretické výpočty pozitronových parametrů

III. Základy termodynamiky

Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem

7. Fázové přeměny Separace

Pružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence)

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Lekce 4 Statistická termodynamika

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

Klasifikace struktur

E = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D

Energie, její formy a měření

Plastická deformace a pevnost

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

Chemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

Předmluva k 1. vydání (tištěná verze, VŠCHT, Praha 1992, ISBN )

Využití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha

Historie zapsaná v atomech

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Opakování: Standardní stav þ ÿ

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i

Termická analýza a kalorimetrie oxidových materiálů

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

ANODA KATODA elektrolyt:

Kryogenní materiály. Experimentální metody fyziky kondenzovaných soustav II NFPL146 NFPL 095 ZS 2010/11

1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000

Exponenciální funkce, rovnice a nerovnice

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

Krystalizace, transformace, kongruence, frustrace a jak se to všechno spolu rýmuje

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením)

Fázové rovnováhy I. Phase change cooling vest $ with Free Shipping. PCM phase change materials

Atomové jádro, elektronový obal

Náboj a hmotnost elektronu

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

bak-06=1/1

Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů)

Stavba hmoty. Atomová teorie Korpuskulární model látky - chemické

Transkript:

Chemické a fázovf zové rovnováhy v heterogenních systémech (1) 1.1 Stavové chování a termodynamické funkce evných látekl v oblasti vysokých tlaků 1. Magnetický řís sěvek k termodynamickým funkcím 1.3 Extraolace teelných kaacit mimo oblast stability htt://il.vscht.cz/studium/studijni materialy/chem materialy/chem faz rovn 16 1/49

Stavové chování evných látekl V f(, ) m V V dv = d + d = m m m α V 1 Vm = V m κ 1 Vm 1 = V = B m Koeficient izobarické telotní roztažnosti Koeficient izotermní stlačitelnosti αv κ = 16 /49

Stavové chování evných látekl = f(, V ) m d = d + dv V V m m m V m α κ V = = α B V B = = V κ V V 1 m m m thermal ressure cold ressure ( V ) d d m = + V V V m m κ 1 Vm 1 = = Vm B 16 3/49

dvm = α V Vmd V m = f( ), α V = konst., [ ] d V V ( ) = dlnv = ln = α d = α ( ) m m m V V 1 Vm Vm( 1) 1 1 1 V ( ) = V ( )ex[ α ( )] m m 1 V 1 1 α = 1E-4 K -1 Látka C(dia) Fe(bcc) Pb(fcc) K(bcc) m m 1 m[ %] 1 1{ ex α V ( 8 1) 1} V m( 1) V m (98 K) [m 3.mol -1 ] 3,4.1-6 7,1.1-6 18,3.1-6 45,5.1-6 ( ) ( ) V V V = = α V (98 K) [K -1 ],4.1-5 3,.1-5 8,7.1-5 4,9.1-5 V m [%] 1E-5 5E-6 1E-6 4 6 8 1 16 4/49 1 6 4 [K] 5E-5

V m = f( ), α V = f( ), [ ] αv = α+ α1 + α +... V ( ) 1 1 ln m 3 3 = α ( 1 ) + α1 ( 1 ) + α ( 1 )... V ( ) 3 + m 1 α [K -1 ] 6x1-5 C(grafit) C(diamant) 5x1-5 Cr(bcc) Fe(bcc) 4x1-5 Mo(bcc) 3x1-5 x1-5 1x1-5 4 6 8 1 1 14 16 [K] 16 5/49

α V = f( ) J. Hama, K. Suito: hermoelastic model of minerals: alication to Al O 3, Phys. Chem. Minerals 8 (1) 58 67. 16 6/49

Anizotroie telotní roztažnosti 1 6 α a, 1 6 α c (K -1 ) 7 6 5 AlN α a α c 4 3 1 3 6 9 1 15 18 (K) V = abc 1 a 1 b 1 c α = α + α + α = + + V a b c a b c 16 7/49

α V <, [ ] Látka ZrW O 8 Ag O PbiO 3 Si α V [K -1 ] -9,1.1-6 -4,.1-5 -1,99.1-5 -6.1-7 Změna vibračních modů (L) Τ [K] -3-15 3-75 7 Ag O Fázová transformace. řádu (L-H) 16 8/49 htt://uload.wikimedia.org/wikiedia/commons//a/logitudinal_and_ransverse_vibrations.ng

Oblast vysokých tlaků 1 GPa a výše Vysokotlaké syntézy Syntetický diamant: 4 6 GPa (13 18 K) Kubický BN: Monokrystaly GaN: 1 GPa (15 18 K) Hydrotermální metody: ~,1 GPa (6 7 K) Geochemické alikace 1 km od ovrchem ~1 GPa 6 km od ovrchem ~13 GPa Jádro (51 6356 km) ~3 37 GPa laková stunice Fázové řeměny Ba(~1 GPa), Pb(~13 GPa) Stavové chování (Au, Pt, MgO, NaCl, ) Luminiscence rubínu Al O 3 :Cr 16 9/49

dvm = κ Vmd V m = f(), κ = konst., [ ] d V V ( ) = dlnv = ln = κ d = κ ( ) m m m 1 Vm Vm( 1) 1 1 1 V ( ) = V ( )ex[ κ ( )] m Látka C(dia) Fe(bcc) Pb(fcc) K(bcc) m 1 1 m m 1 m [%] 1 Vm( 1) 1{ ex κ ( - 1) 1} -4 V m (98 K) [m 3.mol -1 ] 3,4.1-6 7,1.1-6 18,3.1-6 45,5.1-6 ( ) ( ) V V V = = κ (98 K) [Pa -1 ] 1,8.1-1 5,9.1-1 3,3.1-1 31,.1-1 V m [%] 1x1 6 1x1 7 1x1 8 1x1 9 1x1 1 1x1 11 16 1/49-6 -8-1 1E-1 e [Pa] =,95, e =,368,1 1 1E-11 1E-1 β = 1E-9 Pa -1

Stavové rovnice ro evné látky Murnaghan (1944) B B B, =, + B = -1 B B =, = κ, = 1+ κ, B κ, V κ V = = = =, dln ln κ d d V 1+ B κ, 1 1 = κ ln 1+ κ = ln 1+ κ ( B ) ( B ),,, Bκ, B 16 11/49

Stavové rovnice ro evné látky Murnaghan (1944) V B = 1+ V B, 1 V 1 ln ln 1 B = + V B B, B B, V = 1 B V B Látka MoS MoSe WSe MgO KNbO 3 BaiO 3 CaZrO 3 YAlO 3 FeB GaN PbF B, (GPa) 53,4 45,7 7 161 146 135 154 19 164,4 47, B 9, 11,6 4,1 4,15 5 6,4 5,9 7,3 4,4 4,5 7,9 16 1/49

Stavové rovnice ro evné látky Birch-Murnaghan 73 53 3 3 V 3 V V = B, 1 ( + B 4) 1 V V 4 V Generalizovaný tvar ro B = 4 3 V V = B, V V 73 53 16 13/49

Stavové rovnice ro evné látky Birch-Murnaghan EOS (1947) FV ( ) = U ( V) + E ( V) stat strain = K FV ( ) Estrain ( V) = = V V = 3 3 1 V Estrain = bf + cf + d f +..., f = 1 V E ( V) f strain = f V = = Eulerova m Eulerova míra deformace 16 14/49

Stavové rovnice ro evné látky Birch-Murnaghan EOS (1947) nd order E = bf + cf f V V strain 3 1 V = V ( 1 f ) = + E 3 strain = f V 1 f E strain f ( V) = b+ cf 53 1 V 1 1 f = = + V 3V V 3V b cf = + f + + f 3V 3V ( 1 ) ( 1 ) ( f ) 5 5 = : V = V, f =, B = B b=, f c 9VB B = V = V = c= V f V 9V 5 = 3B f 1+ f = B V V 73 53 5 3 V V, ( ), 16 15/49

Stavové rovnice ro evné látky Vyhodnocení arametrů BM EOS z -V dat 73 53 3 3 V 3 V V = B, 1 ( + B 4) 1 V V 4 V B, = 5,6 GPa B' = 5,16 16 16/49

1. V/V.9.8.7.6.5.4 Au V - 1,15 cm 3 mol -1 B = 166,4 GPa B, = 166,4 GPa, B' = 6,5.3 4 6 8 1 1 14 16 Pressure (GPa) V B = 1+ V B, V V = ex B 1 B 16 17/49

Pressure (GPa) 5 15 1 5 Au V - 1,15 cm 3 mol -1 B = 166,4 GPa B, = 166,4 GPa, B' = 6,5 (M) B, = 166,4 GPa, B' = 6,5 (B-M) B B, V = 1 B V 3 = B,... V = B ln V 1..95.9.85.8.75.7 V/V 73 53 3 3 V V 3 V = B, 1+ ( B 4) 1 V V 4 V 16 18/49

eelné kaacity evných látekl C = C + C + C + C +... m vib dil el mag 16 19/49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování Dynamiku krystalu řeší na základě vibrací jednotlivých nezávislých atomů, které jsou osány jako tři nezávislé lineární harmonické oscilátory (LHO) kmitající se stejnou frekvencí ν E (N atomů 3N LHO). Energie každého LHO je vyjádřena na základě kvantově mechanického modelu vztahem ( současný tvar) 1 En = n+ hν E Rozdělení energií je dáno Maxwellovou-Boltzmanovou statistikou (neinteragující rozlišitelné částice), v rámci které ro artiční funkci každého LHO (q vib ) latí vib E 1 hν hνe n k k k n E + q = e = e = e B B B n= n= 1 e 1 hν E k B 16 /49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování hν E ln Qvib = 3Nln qvib = 3N ln 1 e k B U hν E ln Q= 3N 3Nln 1 e k k U = k B B ln Q B ( hν k ) ( hν k ) 3 ΘE hν U = U E + NkBΘ E + 3 NkB, Θ E =... (Einsteinova telota) ΘE e 1 k E B E B B C V U = = 3Nk ΘE ΘE e B ( Θ e 1) V E h = 6,656 1 34 J.s k = 1,3854 1 3 J/K Θ E 1 K ν 1 1 s -1 (tera) 16 1/49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování Krystal cháe jako elastické kontinuum, kterým se šíří akustické kmity. Frekvenční sektrum je sojité, shora omezené ν max, hustota frekvencí je kvadratickou funkcí g(ν) ν. Dynamiku krystalu řeší na základě vibrací jednotlivých nezávislých vibračních modů, které jsou osány jako lineární harmonické oscilátory (LHO) kmitající s různou frekvencí ν i (N atomů 3N frekvencí). Energie každého LHO je vyjádřena na základě kvantově mechanického modelu (viz Einsteinův model) Pro artiční funkci každého modu (q vib ) latí q 1 hν i + n hν i kb k e B vib, i = e = hν i kb n= 1 e 16 /49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování vib 3N 3N hν k ν h k B D ν i B e e ln Q = ln q = ln = g( ν ) ln dν vib, i hνi kb hν kb i = 1 i = 1 1 e 1 e g( ν ) = 9N ν ν 3 D ν 3 B ν D D U 9N e hν k ln Q = + ν ln dν k hν kb 1 e B xd 3 9 9NkB x ΘD hν D B D 3 D D 8 x xd e 1 kb U = U + Nk Θ + d x, x =, Θ =... Debyeova telota C V xd 4 x U 9NkB x e 3 V xd e = = ( x 1) dx 16 3/49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování Θ (Cu) = 44 K E Θ (Cu) = 314 K D Debye Einstein Θ Θ =,78 E D Platí: ΘE π 3 =,86 Θ 6 D 16 4/49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování LDA GGA PBE h = 6,656 1 34 J.s k = 1,3854 1 3 J/K Θ D = 5 K ν = 1,4 Hz ν/c = 347 cm -1 16 5/49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování C D /3NR 1..8.6 Θ D = 1 K Θ D = 5 K Θ D = 1 K.4.. 1 3 4 5 6 /K 16 6/49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování vib 3 3 1 4 1943,7 5 π = = θd θd C R Cel = γel Látka θ D (K) γ el (mj K - mol -1 ) C vib (1 K) (J K -1 mol -1 ) C el (1 K) (J K -1 mol -1 ) C el (1 K) (% z C vib + C el ) K 91,14,579,1,8 Pb 15 3,14 1,679,31 1,8 Na 158 1,38,493,14,8 Ag 5,63,171,6 3,4 Zn 37,66,56,7 11,1 Cu 343,69,48,7 1,7 Al 48 1,35,5,14 35,9 Cr 63 1,59,8,16 66,7 Be 144,17 6,5.1 4, 75,5 C(dia) 3 1,8.1 4 16 7/49

eelné kaacity evných látek l - okračov ování 3 xd 4 x 3N 3 xe i x e xei e har anh 9 d x anh Θ Ei D i= 1 [ e 1] CV = C + C = R x+ R + C ( x e 1) 3 akustické mody (Debye) 3N 3 otické mody (Einstein) C V,harm, C V, C C anh... "intrinsic anharmonicity" C Vm, C m (J K -1 mol -1 ) 3NR 15 1 5 C anh, C dil (J K -1 mol -1 ) 5 15 C dil 1 5 4 8 1 16 4 8 1 16 (K) C anh Forsterit Mg SiO 4 lnνi = 5 1 < 1 K (K) 16 8/49 a i a i V

eelné kaacity evných látek l - okračov ování α m V dil = m Vm = κ C C C V Al(fcc) 16 9/49

16 3/49 Závislost entalie,entroie a Gibbsovy vislost entalie,entroie a Gibbsovy energie evných l energie evných látek na telot tek na telotě C H H d d d m m m = = C S S d d d m m m = = ) ( ) ( ) ( m m S H G m = + = 1 d ) ( ) ( m 1 m m C H H + = 1 d ) ( ) ( m 1 m m C S S

Integrované tvary ro entalii a entroii C = A + B + m C B ( ) ( ) 1 1 Hm( ) = Hm( 1) + A 1 + 1 C 1 S S C 1 1 ( ) m( ) = m( 1) + Aln + B 1 1 1 16 31/49

Entalie Ca v závislosti z na telotě 16 3/49

Závislost entalie,entroie a Gibbsovy energie evných látek l na tlaku Hm dhm = d = (1 αv) Vmd H ( ) = H ( ) + (1 α ) V d m m 1 V m 1 Sm dsm = d = αvvmd S ( ) = S ( ) α V d m m 1 V m 1 Gm ( ) = H m( ) Sm G m ( ) ( ) = Gm ( 1) + Vmd 1 16 33/49

Integrál V m d ro různr zné závislosti V m = f() V m = konst. V = ex[ κ ] m, Vm, 1 = = V d = V m m 1 = = V d = V m, m, 1 ex κ [ κ ] B Vm, = Vm, 1+ B, 1 B B' 1 ( ) d V = dv + V d ( ) 1 = = V = V V = V + V d d d V ( B 1) B B, B Vm, d = V m, + 1 1 B 1 B, 16 1 1 1 V1 1 34/49

Vliv tlaku na molárn rní Gibbsovu energii Fe(bcc) Fe(bcc), = 1 K G m (11,35 kpa) = -4338 Jmol -1 V m (11,35 kpa) = 7,337.1-6 m 3 mol -1 κ = 6,3.1-1 Pa -1 n = 4,7 1x1 8 G m ()-G m ( o ) Jmol -1 1x1 7 1x1 6 1x1 5 1x1 4 1x1 3 1x1 1x1 1 V m = konst. V m = f(), κ = konst. V m = f(), κ = f() 1 GPa 1x1 1x1 1x1 1 1x1 1x1 3 1x1 4 1x1 5 1x1 6 1x1 7 1x1 8 / o 16 35/49

Fázové řeměny 1. a. řádu dg = Sd + Vd G G = S, = V G S C G V, = = = = κv 16 36/49

Magnetický řís sěvek k termodynamickým funkcím Souvisí se změnou magnetického usořádání evných látek: l feromagnetický stav aramagnetický stav (Curieova telota C ) antiferomagnetický stav aramagnetický stav (Néelova telota N ) Látka C (K) Látka N (K) Fe(bcc) 14 MnO 116 Co 1388 MnS 16 Ni 67 Mne 37 Gd 9 FeCl 4 CrO 386 CoCl 5 Fe 3 O 4 858 NiCl 5 MnFe O 4 573 NiO 55 Y 3 Fe 5 O 1 56 Cr(bcc) 38 C m /JK -1 mol -1 6 Lu 3 Fe 5 O 1 56 5 48 C = 531,5 K 44 3 4 5 6 7 8 9 /K 16 37/49

Magnetický řís sěvek teelné kaacity C = C C C C mag m vib dil el... τ = / c Chang et al. 1985 C mag ( ) ( ) = kf τ ex 4 1 τ τ<1 Cmag = k τ ex 8 q 1 τ τ >1 Hillert a Jarl 1978 SGE C C mag mag τ τ = k f + + 3 5 9 15 3 τ τ<1 τ τ = k + + 3 5 15 5 5 τ τ>1 16 38/49

Magnetický řís sěvek teelné kaacity 3 C mag (JK -1 mol -1 ) 5 15 1 5 Fe(bcc) C = 14 K Chang et al. Hillert & Jarl 4 6 8 1 1 14 16 (K) 16 39/49

Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie Magnetické standardní stavy: Zcela usořádaný (cfm = comletely feromagnetic), reálný stav (eqm = equilibrium magnetic) se blíží cfm ro. Zcela neusořádaný (cm = comletely aramagnetic), reálný stav (eqm = equilibrium magnetic) se blíží cm ro (je výhodnější ro ois systémů ři vyšších telotách). cfm cm ( ) = ( ) + ( ) = ( ) + ( ) G G G G G eqm cfm mag cm mag ( ) ( ) ( ) G = H S cfm cfm cfm mag mag mag cfm cfm mag H mag ( ) Cmagd Smag ( ) d = = C ( ) ( ) ( ) G = H S cm cm cm mag mag mag cm cm mag H mag ( ) Cmagd Smag ( ) d = = C C H = C S = mag mag ( cfm cm) magd mag ( cfm cm) d 16 4/49

cfm eqm mag ( ) Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie Cmag magd cfm cm mag ( ) G = C d mag G Cmagd d = C 16 41/49

Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie C G = C cm eqm mag mag ( ) d d mag Chang et al. Hillert & Jarl - G mag (Jmol -1 ) -4-6 -8 Fe(bcc) C = 14 K -1 4 6 8 1 1 14 16 (K) 16 4/49

Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie () cm cm ( ) = ( ) + ( ) G G G m m mag - G m (Jmol -1 ) -4-6 -8-1 Fe(bcc) C = 14 K cm mag tot 4 6 8 1 1 14 16 (K) 16 43/49

Extraolace telotní závislosti C m mimo oblast stability dané fáze Výočet rovnovážného složen ení heterogenních systémů: Při výočtu je třeba znát rozdíl standardních chemických otenciálů (molárních Gibbsových energií) složek v různých fázích: G m (α β) = G m (α) G m (β), tzv. lattice stability. ( α β, ) ( α β, ) ( α β, ) G = H S m m m ( ) ( ) ( ) H α β, = H α β, + C α β d m m m ( α β) ( β) ( α) ( α β) C S = S + m m( α β, ) m( α β, ) d C = C C m m m 16 44/49

Vyjádřen ení C (α β) ři i fázových f řem eměnách I. řádu eq ( ) A ( β) A α C m ( α β ) = ( ) ( ) ( ) C α β = C β, C α, = konst. m m eq m eq ( α β) ( β, ) ( α, ) ( ) C = C C = f m m m ento ostu může zůsobit roblémy nař. ři výočtu G(α β) (viz dále) ( α β) ( α β, ) C = C < m m eq eq eq ( α β) ( α β, ) C = C > 6 1 m m eq eq eq 16 45/49

C m m (i,hc), C m (i,bcc) eq = 1155 K, C m (i,hc bcc, bcc, eq ) = -5,3 JK - 1 mol -1-1 C m = C m (JK -1 mol -1 ) - -3-4 i(hc) i(bcc) C m = -5,3-5 -6 m m eq eq 4 6 8 1 1 14 16 18 eq (K) C ( α β) = C ( α β, ) < 6 1 C ( α β) = C ( α β, ) > m m eq eq eq 16 46/49

C m m (i,hc), C m (i,bcc) eq = 1155 K, C m (i,hc bcc, bcc, eq ) = -5,3 JK - 1 mol -1 38 36 i(hc) 34 C m (JK -1 mol -1 ) 3 3 8 6 4 C m (i,hc) C m (i,bcc) i(bcc) 4 6 8 1 1 14 16 18 (K) ( hc, > ) = ( bcc, ) F ( hc bcc) ( bcc, < ) = ( hc, ) + F ( hc bcc) C C C m eq m m C C C m eq m m 16 47/49

C m m (Li, i,sol), C m (Li, i,liq) eq = 454 K, C m (Li,sol liq, eq ) =,74 JK - 1 mol -1 9 8 Li(sol) C m (Li,sol) C m (Li,liq) C m (JK -1 mol -1 ) 7 6 5 4 3 G F m (Li) v závislosti na telotě o je šatně! 1 Li(liq) 4 6 8 1 1 (K) Li(liq) C F m (JK-1 mol -1 ) 1-1 - -3-4 -5 Li(sol) Li(liq) 4 6 8 1 1 (K) 4 6 8 1 1 16 48/49 G m F (kj.mol -1 ) - -4-6 -8 Li(sol) ( ) ( ) F m m m C m = C = C Li,liq, C Li,sol, = f ( ) C m =,74 J.K -1 mol -1 C m = f( ) (K)

1.1 Stavové chování,, EOS G. Grimvall: hermohysical roerties of materials, nd. Ed., Elsevier 1999 (dostuné na web stránkách VŠCH: htt://knihovna.vscht.cz/eiz t_cze.html). O.L. Anderson: Equations of state of solids for geohysics and ceramic science, Oxford University Press, 1995). P.B. Roy, S.B. Roy: An isothermal equation of state for solids, Physica B 35 (4) 375 388. X.G. Lu, M. Selleby, B. Sundman: Imlementation of a new model for ressure deendence of condensed hases in hermo Calc, CALPHAD 9 (5) 49 55. 1. Závislost Z termodynamických funkcí na tlaku A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson, M. Hillert: he reresentation of thermodynamic roerties at high ressures, J. Phys. Chem. Solids 46 (1985) 147 149. A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson: An assessment of the thermodynamic roerties and the (,) hase diagram of iron, High em. High Pressures 16 (1985) 591 61. 1.3 Magnetický řís sěvek k termodynamickým funkcím M. Hillert, M. Jarl: A model for alloing effects in ferromagnetic metals, CALPHAD (1978) 3 38. G. Inden: he role of magnetism in the calculation of hase diagrams, Physica 13B (1981) 8 1. Y. Y. Chuang, R. Schmid, Y.A. Chang: Magnetic contributions to the thermodynamic functions of ure Ni, Co, and Fe, Metall. rans. 16A (1985) 153 165, A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson: An assessment of the thermodynamic roerties and the (,) hase diagram of iron, High em. High Pressures 16 (1985) 591 61. 1.4 Extraolace C = f(), mřížkovm kové stability Literatura J. O. Andersson, A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson, M. Hillert, B. Jansson, B. Jönsson, B. Sudman, J. Ågren: A new method of describing lattice stabilities, CALPHAD 11 (1987) 93 98. 16 49/49