Středšklská dbrná činnst 2006/2007 07. Zemědělství, ptravinářství, lesní a vdní hspdářství Bilgická chrana prti hlízence becné na slunečnici rční Výtisk č. 2 MICHAELA ŠKEŘÍKOVÁ 4. A Gymnázium Říčany Kmenskéh nám 1/1280 251 01 Říčany Středčeský kraj
Prhlašuji, že tut práci jsem napsala samstatně s pužitím dále uvedených zdrjů. Michaela Škeříkvá 2
Pděkvání Děkuji pracvníkům Svazu pěstitelů a zpracvatelů lejnin Danielu Neradvi, Ph.D. a Bžetěchu Málkvi, Ing za pskytnutí dbrných knzultací. 3
OBSAH 1. Úvd 5 2. Stručné shrnutí eklgickéh zemědělství 6 2. 1. Důsledky chemické chrany rstlin 8 2. 2. Metdy nechemické chrany rstlin 9 3. Základní infrmace slunečnici rční 10 3. 1. Slunečnice ve světě a v České republice 11 3. 2. Chrby slunečnice 13 3. 2. 1. Plíseň slunečnicvá 15 3. 2. 2. Fmvé černání ldyh 16 3. 2. 3. Plíseň šedá 17 3. 2. 4. Červenhnědá skvrnitst 18 3. 2. 5. Černě 19 4. Hlízenka becná 20 5. Bilgická chrana prti hlízence becné 24 6. Cíl pkusu 26 7. Metdika pzrvání 26 7. 1. Hdncení pkusu 27 8. Výsledky pkusu 28 9. Diskuse 30 10. Závěr 31 11. Pužitá literatura 32 4
1. ÚVOD Od letních prázdnin rku 2002 jsem začala s prázdninvu brigádu na Pkusné stanici FAPPZ ČZU v Praze Uhříněvsi. Zde jsem pmáhala při vyhdncvání mnha zajímavých pkusů na plních pldinách a k tmu jsem přispěla i svu samstatnu prací. Stanice je jak jediná v České republice certifikvaná i pr pkusy v rámci eklgickéh zemědělství. Jedním z mých prázdninvých úklů byl i vyhdncvání pkusu, který si zadávala splečnst Agrvita, s bilgickým přípravkem Cntans WG. Cílem pkusu byl věřit jeh účinky v bji prti hlízence becné na řepce lejce. Hlízenka becná je parazitická huba napadající dvudělžné rstliny, kde způsbuje značné škdy na výnsech plních pldin. Dnes jsu nejrzšířeněji pěstvané dvudělžné rstliny lejniny, především řepka lejka a slunečnice rční. Výsledky účinků bilgickéh přípravku Cntans WG na řepce lejce jsem již zpracvala. V pěstitelském rce 2004/2005 se začal tent přípravek testvat i d slunečnice. Na zpracvání výsledků jsem se pdílela a jsu uvedeny v následujích kapitlách. Pr eklgické zemědělství je využívání bilgické chrany důležité. Již dmala se v prstředí eklgickéh zemědělství phybuji, a prt mě přípravek Cntans WG zaujal. S tut prací jsem se rzhdla navázat na svu 2 rky staru rčníkvu práci: Bilgická chrana prti hlízence becné. Olejniny (především řepka lejka a slunečnice rční) se v České republice pěstují na plše kl 340 tisíc ha. Z th je slunečnice stabilizvána kl 40 tisíc ha. Se zvyšváním zastupení těcht pldin v sevním pstupu a změny klimatických pdmínek vedu zejména v teplejších pěstitelských blastech k vyššímu tlaku hubvitých chrb. Splečným patgenem řepky a slunečnice je hlízenka becná. 5
2. STRUČNÉ SHRNUTÍ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Zákn eklgickém zemědělství - dále jen EZ- definuje EZ jak zvláštní druh zemědělskéh hspdaření, který dbá na živtní prstředí a jeh jedntlivé slžky stanvením mezení či zákazů pužívání látek a pstupů, které zatěžují, znečišťují neb zamřují vnější živtní prjevy, chvání a phdu chvaných hspdářských zvířat v suladu s pžadavky zvláštníh předpisu (zákn č. 242/2000 Sb.). Zjedndušeně řečen se nesmí pužívat žádné syntetické prstředky v chraně rstlin a zvířat prti chrbám, škůdcům a plevelům. Ale přirzené chemické slučeniny a prvky, vyskytující se vlně v přírdě, se pužívat mhu (např. slučeniny mědi a síry, bilgické přípravky jakým je i btanický insekticid azadirachtin). Dále se nesmí pužívat žádná uměle vyrbená hnjiva. Rstliny ke svému růstu živiny z půdy dčerpávají. Prt se půdě musí zpětně ddávat. Mhu se tedy pužívat hnjiva buď rganická hnůj, mčůvka, kejda, neb pět vyskytující se v přírdě různé sli, vápence, hrninvé mučky, fsfrity atd. Hesl eklgických zemědělců zní: Zdravá půda zdravé rstliny zdravá zvířata zdravé ptraviny zdraví lidé Obr. č. 1: Systém eklgickéh zemědělství (Urban, Šarapatka, 2003) zdravé rstliny zdravá zvířata zdraví lidé Zdravá půda zdravé ptraviny 6
Tabulka č. 1: Prvnání eklgickéh a knvenčníh zemědělství Eklgické zemědělství upřednstnění kvality mnhstranný prvz preventivní pěstitelský systém eklgická a bilgická rvnváha se klade před eknmické pžadavky rganická hnjiva Knvenční zemědělství upřednstnění kvantity silně specializvaný prvz pužívání pesticidů eknmická rentabilita je nadřazena pžadavkům eklgické rvnváhy anrganická lehce rzpustná hnjiva Hlavní cíle EZ Šetrné využívání krajiny a péče ni Snaha vyvážené hspdaření trvaléh charakteru C mžná největší využívání místních bnvitelných zdrjů survin a energie Minimální sptřeba energie Vytvření c nejvíce uzavřenéh klběhu živin a energie Vylučení syntetických hnjiv, pesticidů, regulátrů apd. Trvalá péče udržení a zlepšení přirzené úrdnsti půdy Vytvření pdmínek pr uspkjení vrzených instinktů a ptřeb hspdářských zvířat (pastva, hierarchie, rytí, hrabání) Prdukce bilgicky hdntných ptravin (Mudrý,1997) Tabulka č. 2: Vývj výměry zemědělské půdy v eklgickém zemědělství ČR Rk Pčet pdniků celkem Výměra zemědělské půdy v EZ v ha Prcentický pdíl ze zem. půdníh fndu 1990 3 480-1991 132 17 507 0,41 1992 135 15 371 0,36 1993 141 15 667 0,37 1994 187 15 818 0,37 1995 181 14 982 0,35 1996 182 17 022 0,40 1997 211 20 239 0,47 1998 348 71 621 1,67 1999 473 110 756 2,58 2000 563 165 699 3,86 2001 654 217 869 5,09 2002 721 235 136 5,50 2003 810 254 995 5,97 2004 836 263 299 6,16 2005 829 254 982 5,98 2006 963 281 535 6,61 7
2. 1. Důsledky chemické chrany Fungicidy, herbicidy, insekticidy, mlusccidy, a další látky, t vše se suhrnně nazývá pesticidy. Pesticidy jsu tedy všechny chemické látky služící k chraně rstlin, zvířat i lidí. Obecně platí, že čím déle zůstává účinná pesticidní látka neb její metablity v prstředí, tím větší je pravděpdbnst jejích nežáducích vlivů a mžnst přensu d jinéh eksystému (Petr a Dluhý, 1992). Některé syntetické pesticidní látky mhu svými vedlejšími vlivy způsbit teratgenní (mají schpnst vyvlat mutaci zárdku) neb mrfgenní změny (tvarvé změny) v rstlinách. Mutagenní účinky pesticidů jsu známy u některých systémvých fungicidů a rganfsfrvých slučenin. Některé půdní herbicidy, zalžené na s-triazinvých, karbamátvých a mčvinvých derivátech, půsbí txicky na mitózu (nepřímé dělení jader smatických buněk). Herbicidy ze skupiny karbxykyselin půsbí u pšenice txicky na meiózu (redukční dělení buňky), vyvlávají chrmzmální aberace a při meióze vedu k chrmzmálním mutacím (Bachthaler, 1985 in Dluhý, Petr 1992). V sučasné dbě se za nejrizikvější pvažují látky rzpustné ve vdě a snadn vymývatelné z půdy. Ve vdě rzpustné látky jsu vysce rizikvé, prtže se dstávají d půdních eksystémů, jejichž hržení je nebezpečnější než hržení vegetačníh krytu půdy. Patří k nim převážně herbicidní látky, jejichž pužití se zakazuje v pásmech hygienické chrany vd. Znečištění vdy těmit látkami je závažné prt, že i malý únik neb smyv z pvrchu půdy usmrcuje ryby a mnh bezbratlých živčichů. Také zvyšvání reziduí těcht látek ve vdě může vést k dumření mřských řas, které zabezpečují bnvu kyslíku v vzduší a k úhynu rganismů, které jsu na kyslíku závislé. Pesticidy rvněž vyvlávají fyzilgické a bilgické změny v rstlinách. Mhu způsbit zvýšení výnsů, např. vybrané fungicidy, ale také snížení, zvláště jsu-li aplikvány v dbě květu rstlin. Eklgická závadnst pesticidů v půsbení na půdní edafn se prjevuje v pstupném snižvání úrdnsti půdy. Specifická citlivst některých druhů může být příčinu snížené druhvé diverzity, a t pd přímým či nepřímým vlivem pesticidu. Zcidní látky snižují druhvé spektrum bezbratlých přím. Obecně platí, že parazitidi a predátři mají vyšší mrtalitu p aplikaci pesticidu než jejich fytfágní hstitelé, a t buď vlivem vyšší citlivsti vůči účinné látce neb vlivem drastickéh pklesu mnžství ptravy p tét aplikaci. Také pužití herbicidů může v půdních eksystémech zužvat neb rzšiřvat druhvé spektrum rstlin v závislsti na rstlinném krytu před šetřením a na specifické účinnsti herbicidu. Jestliže herbicid vlivní druhvé spektrum rstlin, následně se změní i druhvé spektrum fytfágní fauny. Pznatky nežáducích teratgenních, mutagenních a fyzilgických vlivech pesticidů na kulturní i divce rstucí rstliny varují před následným změněným vývjem vegetace pd vlivem akumulace nežáducíh půsbení pužívaných pesticidních látek a jejich rzkladných prduktů v půdě, vdě, na rstlinách. Vedlejší vlivy pesticidů mhu v jedntlivých případech změnit pslání těcht chemických přípravků v neprspěch úrdnsti půdy a výnsů kulturních rstlin. A pkud se dstanu ptravin, mhu být i karcingenní (Dluhý, Petr, 1992). 8
2. 2. Metdy nechemické chrany Pěstitelská patření Druhvě pestrý sevní pstup, všestranná výživa uzpůsbená k růstu a vývji rstlin, správný termín setí, zdravé siv, správná úprava půdy, t vše je branu prti výskytu chrb a škůdců a plevelů. Organické hnjení je příznivé pr rzvj mykrrhizy, která je chranu prti křenvým parazitům. Bilgická chrana Využití přirzených predátrů, např. umístění bidýlek pr káňata na ple, a Makrrganismů např. dravých rztčů, pavuků Mikrrganismů, a t prti chrbám vyvlávaným fytpatgenními hubami. Např. pkusy s přípravkem Cntans WG, jejichž výsledky uvádím Obr. č. 2: Mžnsti regulace plevelů Mžnsti regulace plevelů zelené úhry hnjení mezipldiny střídání pldin výběr druhu výběr drůdy bilgické metdy kvalita siva chemické šetření pdmítka čištění nářadí rba regulace plevelů na hnjištích vláčení spůsb sklizně způsb setí ruční pletí kartáčvání plečkvání regulace plamenem 9
3. ZÁKLADNÍ INFORMACE O SLUNEČNICI ROČNÍ Španělé v 16. stletí přivezli ze Střední Ameriky d Evrpy nvu kulturní pldinu slunečnici rční (Helianthus annuus). Archelgvé bjevili nádby se slunečnicvými semeny, jejichž stáří se phybval mezi 2 000 až 3 000 let. Existují i zprávy tm, že Indiáni se slunečnicvým lejem vařili a mastili si jím vlasy. D Evrpy byla slunečnice dvezena jak krasná rstlina, také první rstla v madridské btanické zahradě. První, kd ji začal pěstvat jak užitkvu rstlinu, byla Francie a Německ. V rce 1710 byl slunečnicvý lej patentván pr výrbu laků v kželužnictví. Slunečnici rční řadíme d čeledi hvězdnicvitých, rd dvudělžné rstliny. Velikst slunečnice se u lejnatých drůd phybuje mezi 40 200 cm, ale u krasné drůdy mhu přesahvat i 5 m! Listy jsu dluze řapíkaté, ve střídavém pstavení a většinu srdčitéh tvaru. Slunečnice je helitrpická rstlina v bdbí d zalžení pupěte d pčátku květu se ldyha svým vrchlem táčí za sluncem, rvněž listy se nastavují tak, aby sluneční záření dpadal na c největší plchu. Na začátku kvetení se přestává phybvat. Kvetucí úbr je nastaven ke směru, ze kteréh vychází slunce. U ranějších drůd t znamená jihvýchd a u těch pzdějších výchd. Ale nebyla by t přírda, aby i tt neměl svje výjimky nejen že některé rstliny ještě pkračují v phybu, ale i jsu případy, kdy v prstu jsu i celé řádky slunečnic tčené na západ. Květní úbr může být 5 75 cm širký (v prstu je t 15 25 cm) a tvří h 2 typy květů trubkvité a jazykvité. Trubkvité květy jsu buphlavní, jejich pčet je 30 70. Mají barvu d bělavě žluté až p vínvě červenu. Pldem je jednsemenná nepukavá nažka. Je tvřena kžvitu slupku a samtným semenem. U lejnatých drůd je hmtnst slupky asi 20 % celkvé hmtnsti nažky a celý vniřtní prstr je vyplněný semenem. Krmné drůdy lze snadn lupat semen je ve slupce vlně a pdíl slupky na hmtnsti nažky je asi 40 %. Ft č. 1: Červená krasná slunečnice (archiv SPZO) 10
3. 1. Slunečnice ve světě a v pdmínkách České republiky Světvá prdukce slunečnicvých nažek se v psledních letech phybvala mezi 24 a 31 mil. tun. První místa v prdukci slunečnicvých nažek bsazují Rusk, Ukrajina a na pmyslném 3. místě je Argentina. Celkvá plcha slunečnicvých plí se phybuje mezi 21,3 a 23,6 mil. ha a z th 40 % je v Rusku a Ukrajině. V zemích EU je tat plcha kl 2 mil. ha. Na trhu s lejninami se slunečnice pdílí 20 % (řepka 75 % a sója necelými 5 %). Mezi průměrnými hektarvými výnsy jedntlivých států jsu rzdíly až něklikanásbků, a t d 0,66 t/ha v Indii až p průměr EU, který je 1,89 t/ha. Dalšími úspěšnými pěstiteli jsu Tureck (1,8 t/ha), Argentina (1,73 t/ha) a Čína (1,73 t/ha). Oprti tmu největší pěstitelé slunečnice Rusk a Ukrajina jsu v hektarvých výnsech jen velmi průměrní 1,06 t/ha (Rusk) a 1,22 t/ha (Ukrajina). Za psledních 21 let je celrepublikvý průměr výnsu slunečnicvých nažek 2,18 t/ha, pkud bychm h pčítali za psledních 10 let, je t dknce 2,20 t/ha. Česká republika se tedy řadí ke špičce v pěstvání slunečnice. Tabulka č. 3: Vývj plchy, výnsu a celkvé prdukce slunečnice v letech 1985 2006 (zdrj údajů ČSÚ) Rk Plcha (ha) Výns (t/ha) Prdukce celkem (t) 1985 80 2,57 205 1986 430 2,00 860 1987 1 310 2,16 2 829 1988 2 838 2,30 6 527 1989 4 453 1,72 7 659 1990 10 800 2,70 29 160 1991 9 371 2,24 20 970 1992 10 872 2,45 26 689 1993 11 800 2,50 29 500 1994 16 101 1,90 30 589 1995 19 387 1,66 32 180 1996 19 710 1,93 38 065 1997 10 885 2,09 22 801 1998 17 274 2,11 36 475 1999 28 450 2,22 63 228 2000 30 549 2,14 65 421 2001 28 658 1,99 57 029 2002 24 242 2,25 54 544 2003 48 706 2,35 114 508 2004 39 393 2,16 84 906 2005 39 648 2,39 94 820 2006 47 071 2,15 100 973 Slunečnice zaujímá stále důležitější míst i v českém zemědělství. P řepce lejce je t naše druhá nejvýznamnější lejnina. Z tabulky vyplývá téměř neustálý růst plch setých slunečnicí. Velmi důležitý je také fakt, že průměrný hektarvý výns je přibližně 2,2 t. Rčníkům 1992 a 1993, kdy byl průměr 2,45 a 2,5 t/ha, se blíží rk 2005 s průměrem 2,39 t/ha. 11
Tabulka č. 4: Prvnání plch slunečnice v rce 2005 a 2006 (zdrj ČSÚ) Název kraje 2005 (ha) 2006 (ha) Pkles/nárust v ha Hl.m. Praha 2 31 29 Středčeský kraj 8 574 12 227 3 653 O Jihčeský kraj 29 61 32 Plzeňský kraj 684 897 213 Karlvarský kraj 3 1-2 Ústecký kraj 4 728 5 405 677 Liberecký kraj 8 58 50 Králvéhradecký kraj 235 240 5 Pardubický kraj 2 270 3 289 1 019 Kraj Vysčina 512 482-30 Jihmravský kraj 19 692 21 169 1 477 Olmucký kraj 286 178-108 Zlínský kraj 2 268 2 551 283 Mravskslezský 357 482 125 Česká republika 39 648 47 071 7 423 Díky příznivým klimatickým pdmínkám se nejvíce slunečnice pěstuje na jižní Mravě. Na jaře rku 2006 ve Středčeském kraji dšl k zarávkám zimů, prt se výměra plchy navýšila 3 653 ha. Z celkvé výše uvedené plchy je pdle dhadů SPZO přibližně 42 tis. hektarů pr zpracvání na lej (tzv. knvenční slunečnice), dále 2,0 až 2,5 tis. ha tzv. high leic (jedná se hybridy se zvýšeným pdílem kyseliny lejvé v leji, kteréh má být z celkvéh pdílu leje bsažen kl 82 %) a více jak 3 tis. ha hybridů pr využití d směsí pr ptactv (Málek, 2006). Ft č. 2: Slunečnice nad Brnem (archiv SPZO) 12
3. 2. Chrby slunečnice rční Slunečnici napadá, mim hlízenky becné i velké mnžství dalších chrb. Prti některým lze využít i způsb bilgické chrany. Avšak zde se nejedná přípravek, nýbrž správnu péči psklizňvé zbytky. Chrbám se dá také předcházet (neb je alespň mezit) vhdnými agrtechnickými patřeními. Vzhledem k důležitsti hlízenky becné, ji uvádím v samstatné kapitle. Jsu t především: 1. výběr vhdnéh stanviště, dstup v sevním pstupu, vyrvnané hnjení a pkud mžn snížení zastupení pldin trpících stejnými chrbami, 2. šířka řádků 70 až 75 cm a jejich rientace ve směru sever jih (pkud t dvlí jejich velikst, svahvitst a členitst), 3. setí zdravéh, mřenéh (pvinně pužít mřidl účinné prti plísni slunečnicvé) a uznanéh siva drůd, vhdných d dané blasti a dlnějšíh k místně hspdářsky nejvýznamnějším hubvým chrbám, 4. ptimálním je výsevek 60 až 70 000 nažek na hektar, výsevek se řídí půdními a klimatickými pdmínkami, datem výsevu, plní vzcházivstí a hspdářským pužitím prdukce, 5. výběr nezaplevelenéh pzemku a chrana prti plevelům, plevele zhršují mikrklima v prstu a sutěží s pldinu živiny, míst a vdu, 6. agrtechniku a ddáváním rganických hnjiv splu s vyrvnaným minerálním hnjením trvalé udržvání půdní drbtvité struktury, pd slunečnici není vhdné přím hnjit chlévsku mrvu (Málek, 2005). Tabulka č. 5: Časvání chrany slunečnice prti hspdářsky významným chrbám (Metdika pěstvání slunečnice, 2005) Nažka Začátek Chrba 4-8 listů 14-16 listů Plný květ vzchází květu Plíseň slunečnicvá Hlízenka becná Červenhnědá skvrnitst Plíseň šedá Fmvá hnilba Černě Stříbřitst stnku Verticilivé vadnutí Ošetření ve fázi nažka vzchází je zajištěn mřením siva Ošetření v termínech: - vysce účinné, - účinné, - mál účinné, - neúčinné. Začátek květu u slunečnice: 70 % kvetucích rstlin v prstu Knec květu: začátek padu jazykvých květů (nacházejí se p bvdu úbru ) 13
Tabulka č. 6: Přehled fungicidní chrany slunečnice(metdika pěstvání slunečnice, 2005) Fungicid SPORTAK ALPHA HF (300 g prchlraz + 80 g carbendazim) KONKER (165 g carbendazim + 250 g vinclzlin) SUMILEX 50 WP (50 % prcymidne) ROVRAL FLO (255 g iprdine) RONILAN WG (50 % vinclzlin) ALERT S (250 g carbendazim + 125 g flusilazle) ALTO COMBI 420 SC (300 g carbendazim + 120 g cyprcnazle) CONTANS WG bilgický preparát Dávka kg, l/ha 1,5 1,5 1,0 2,0 - *3,0 1,0 1,0 0,5 2,0 Fáze slunečnice pr aplikaci 4-8 listů na začátku květu (na knci květu) 4-8 listů na začátku květu (na knci květu) na začátku květu (na knci květu) na začátku květu (na knci květu) na začátku květu (na knci květu) 4-8 listů na začátku květu (na knci květu) 4-8 listů na začátku květu (na knci květu) aplikace 3 měsíce před škdlivým výskytem hlízenky becné v prstu slunečnice Účinek pdle registrace kntaktní a systémvý účinek - půsbí i kurativně - registrván na hlízenku becnu, plíseň šedu, alternárivu skvrnitst, lze čekávat i účinek na jiné chrby kntaktní a systémvý účinek - půsbí i kurativně - registrván na hlízenku becnu, plíseň šedu, lze čekávat i účinek na jiné chrby kntaktní účinek - registrván na hlízenku becnu, plíseň šedu kntaktní účinek - registrván na hlízenku becnu, plíseň šedu, alternárivu skvrnitst kntaktní účinek - registrván na hlízenku becnu, plíseň šedu, alternárivu skvrnitst systémvý účinek - registrván na hlízenku becnu, lze čekávat i účinek na jiné chrby systémvý účinek - registrván na hlízenku becnu, širkspektrální fungicid s účinkem na řadu chrb likviduje sklercia hlízenky becné v půdě, p aplikaci na půdu je třeba zapravit d hlubky 10 cm, lze aplikvat i p sklizni slunečnice na strniště se zapravením pdmítku * ROVRAL FLO - 2,0 l/ha prti alternárivým skvrnitstem a hlízence becné, 3,0 l/ha prti plísni šedé Pznámka: na základě zahraničních infrmací a praktických zkušenstí v pdmínkách ČR lze předpkládat, s hledem na jedntlivé účinné látky fungicidů, širší účinnst některých přípravků i na jiné hubvé chrby, které je mžn u nás determinvat v prstech slunečnice rční (Metdika pěstvání slunečnice, SPZO 2005). 14
3. 2. 1. Plíseň slunečnicvá (Plasmpara halstedii) Plíseň slunečnicvá je přensná buď sivem, neb se již v půdě vyskytuje. Při infekci rstliny ve fázi 4 6 (a nižších) dchází k pstupnému dumírání celé rstliny. Když je infikvaná již vzrstlejší rstlina, tvří se na spdní straně listů krátké bílé mycelium a na svrchní straně se bjevují d nervatury světle zelené skrvny. Tyt rstliny většinu přežijí, ale zůstávají různě zakrslé a pkud vytvří úbr, zůstává stále v pzici semeny vzhůru. Rzvj chrby je pdprván vyššími tepltami, vlhkstí a nadměrným hnjením dusíkem. Mžnsti chrany 1. Ddržvat rzestupy mezi pěstváním slunečnice na jednm pzemku alespň 8 let. 2. Pěstvat puze evrpské drůdy (z jiných kntinentů nemusí být tlik rezistentní). 3. Pužívat puze siva mřená látku účinnu prti plísni. Ft č. 3 a 4: Mycelium plísně slunečnicvé, napadená rstlina (archiv SPZO) 15
3. 2. 2. Fmvé černání ldyh (Phma MacDnaldii) Tat chrba se rzvíjí velmi intenzivně, téměř bez hledu na tepltu a vlhkst prstředí. Rstliny mhu být napadeny z mycelia (pdhubí), neb se již v sivu nachází. Ve fázi 2 8 listů může djít k prvtní infekci spdních listů. Nemc se na nich prjevuje hnědšedými skvrnami s jasným krajem. Druhá fáze infekce prbíhá v bdbí květu. Na ldyze se tvří černšedé, lesklé, jasně hraničené skvrny, na kterých pzději praská pkžka. Dchází k nekróze vdivých pletiv a tím ke snížení transprtu živin v rstlině. Stnek je křehčí a může praskat. Rstlina nuzvě dzrává. Mžnsti chrany 1. Využití bilgické chrany, která v tmt případě spčívá ve správném zacházením s psklizňvými zbytky. Ty by se měly šetřit rganickými hnjivy a zarat. 2. Výběr vhdné drůdy d danéh prstředí. 3. Správné načasvání chemické chrany. Ft č. 5 a 6: Ldyha slunečnice infikvaná fmu, nemcný prst (archiv SPZO) 16
3. 2. 3. Plíseň šedá (Btritis cinerea) Mnží se na rstlinných zbytcích v půdě, myceliem, neb se přenáší mikrsklercii na nažkách. Napadá všechny rstlinné části p celu dbu vegetace. Mladé rstliny (d fáze 6 listů) většinu dumírají. Napadení ldyhy u rstliny vyššíh vývjvéh stupně za suchéh pčasí neničí celu rstlinu, ale půsbí zaschnutí části vdivých pletiv. Pzději nastává nuzvé dzrávání. Onemcnění se prjevuje mkvavu šedzelenu skvrnu, která může hnědnut či tmavnut. V suchém pčasí tat skvrna může zaschnut, ale při delším vlhčení znvu mkvá, a stává se tak zdrjem další infekce. Na skvrně může pzději vyrůstat šedhnědé, ppřípadě šedzelené prašné mycelium. Dřeň stnku se barví dhněda. V pkrčilém stádiu infekce se tvří mikrsklercia. Ta ulpívají na nažkách a zbytcích slámy. Jinak se chrba šíří i větrem a kapkami vdy. Pravděpdbnst, že bude rstlina napadena, zvyšuje pškzení rstlin žírem (mšice, plštice), přílišná hustta prstu, zaplevelení. Mžnsti chrany 1. I zde je nutná péče psklizňvé zbytky pstřik rganickým hnjivem a zarávka. 2. Pužívání mřenéh siva. 3. Chemická chrana. Ft č. 7: Úbr slunečnice rční napadený plísní šedu (archiv SPZO) 17
3. 2. 4. Červenhnědá skvrnitst slunečnice (Phmpsis heliantri) Červenhnědá skvrnitst se šíří přenesením spór ze zbytků nemcných rstlin ležících na pvrchu půdy. Chrba ptřebuje ke svému vývji teplty 15 30 C, a prt nastupuje až v pzdní vegetační fázi. Jejím hlavním příznakem je typická hnědá skvrna na listu. Tvarem připmíná písmenk velké V, které špičku sleduje listvu nervaturu. Vdivými pletivy infekce pstupuje dále d řapíku a d stnku. K zrychlení pstupu nemci velmi přispívá mechanické pškzení rstliny (např. psátí hmyzem). Mycelium huby ve stnku prdukuje txiny způsbující zavadání rstliny a pzdější rzpad dužiny stnku. Skvrny na stnku mají nejasné kraje, barvu jsu v různých dstínech hnědé. Pdmínku pr napadení prstu je blízkst (d 1,5 km) ple s nešetřenými napadenými zbytky nemcných rstlin slunečnice neb sóji. Mžnsti chrany 1. Stejný pstup s psklizňvými zbytky jak u statních chrb. 2. Prstrvá izlace d dříve nemcnéh prstu, ddržvání časvých rzestupů v pěstvání. 3. Chemická chrana. Ft č. 8 a 9: Prst napadený červenhnědu skvrnitstí, typická skrvna na listu (archiv SPZO) 18
3. 2. 5. Černě (Alternaria alternata, Alternaria cinabarinum) I tat infekce se šíří z rstlinných zbytků. Nejvíce škdy půsbí na klíčících rsltinách. Na listech se tvří nepravidelné tmavěhnědé skvrny, které jsu blízk listvé žilnatiny. Dřeň stnku se může rzpadat. Mžnsti chrany 1. Nákup a setí mřenéh siva 2. Chemická chrana Ft č. 9 a 10: Skrvny černě na slunečnicvém listu, úbr napadený černí (archiv SPZO) 19
4. HLÍZENKA OBECNÁ Hlízenka becná nebli Sclertinia sclertirum btanicky patří d vřeckvýtrusných hub. Je jednu z nejrzšířenějších rstlinných chrb, nebť napadá více než 360 druhů rstlin z 61 čeledí. U kulturních pldin, které napadá, způsbuje značné ztráty na výnsech. Jsu t hlavně brukvvité (řepka lejka), lilkvité (brambry), luskviny (hrách), merlíkvité (merlíky), hvězdicvité (slunečnice) a další. Obr. č. 3: Rizik výskytu hlízenky dle údajů agrslužby SPZO Rizik výskytu hlízenky dle kresu CR CV TP MO LN DC UL LT CL ME LB MB JN SM JC TU NA JE CH SO TC KV PS RA RO PJ KL BE PB PZ PH BN NB KO KH HK PA CR HB ZR RK UO SY SU PV BR OL PR OP NJ KI FM nízký strední vyský DO KT ST PT PI CK TA CB JH PE JI TR ZN BK BO VY HO BV KM UH ZL VS Obr. č. 4: Klběh hlízenky becné Hlízenka napadá rstliny dvufázvě. Sclertinia v prstech slunečnice patří splu s fmvým černáním ldyh (Phma leracea, Phma MacDnaldii) k nejbávanějším 20
patgenům psledních let. V předchzích dvu letech se napadení prstů sklertinií v teplejších blastech phybval až v rzmezí 75 95 %. Napadení byl determinván ve všech patrech rstlin, avšak napadení bazální části křenvéh krčku a spdní části ldyh převažval. Infekce těcht růstvých částí slunečnice prbíhá z půdy (sklercia) neb semen (trvalé mycelium) a je v praxi značván jak primární infekce. Rstliny vyrůstající u infikvaných semen padají ihned při vzcházení. Od fáze 4 6 listů slunečnice začínají klíčit sklercia v půdě, a rstlina je tak přím infikvána. Prt je u slunečnice tak vyský pdíl rstlin s napadením na bázi ldyhy (křen a křenvé krčky). Navíc mycelium hlízenky z jedné nemcné rstliny prrůstá d nejbližší rstliny v řádku a za příznivých vlhkstních pměrů tak dchází nejdřívě k lkálnímu a pzději k plšnému pškzení prstu. V pzdějších fázích napadení dchází pdle průběhu pčasí k lámání ldyh neb k nuzvému dzrávání. Významným pznatkem je, že sklercium může za určitých pdmínek p dvu až třech měsících pět vyklíčit, cž ptvrzují sledvání SPZO z psledních let. V květnu p dsažení 15 20 C v půdě (tzn. 20 25 C vzduchu) a při zvlhčení půdy dchází ke tvrbě pldniček apthécií, z nichž se uvlňují askspóry. Ty se zachytávají především v místě, kde řapík přisedá k ldyze a přes prrůstání hlavním nervem se patgen dstává d ldyhy, vegetačníh vrchlu a neb pzději d pupěte. Tmut mechanizmu napadení hlízenku se říká sekundární infekce. Prrste-li mycelium d ldyhy, způsbí tat časná infekce zlmení rstliny v místě infekce a nejčastěji její celkvé dumření. Na základě sledvání prstů v lňském rce je mžn knstatvat, že nejvíce byly napadeny méně tlerantní hybridy k tmut patgenu, dále prsty, které byly zasety v nejčasnějších termínech (půsbení chladu v pčátečních fázích vývje) a rvněž prsty, které nebyly šetřeny fungicidy ve fázi 4 6 (8) listů vůbec, neb až v pzdějších fázích (10-16 pravých listů). V dbě plnéh květu a dzrávání infikují askspóry i přím ldyhy (převážně v místě inzerce listů) a úbry. Onemcnění slunečnice sklertinivu hnilbu výrazně snižuje výns, HTN a jejich lejnatst (Nerad, Málek, 2006). Ft č. 11: Myceluim hlízenky becné v půdě (archiv SPZO) 21
Ft č. 12: Stnek defrmvaný p napadení hlízenku becnu (archiv SPZO) Ft č. 13: Mycelium hlízenky becné v úbru (archiv SPZO) 22
Ft č. 14: Napadený úbr (ft D. Nerad) Ft č. 15: Sklercia vytvřená v úbru slunečnice (archiv SPZO) Většinu jsu prti sklertinii preventivně aplikvány fungicidy. Bhužel až ze 70 % neúčinné, jelikž půsbí puze na prjev a rzvj tét chrby, nikli na příčiny, tedy sklercia v půdě. Ve Francii byla dknce zaznamenána i určitá rezistence hlízenky na klasické fungicidy. 23
5. BIOLOGICKÁ OCHRANA PROTI HLÍZENCE OBECNÉ Bifungicid Cntans WG je zalžený na parazitické hubě Cnithirium minitans. Ta napadá a ničí sklercia hlízenky. Během něklika měsíců je zcela zničí. Tudíž pldnice nevyrstu a rstliny nejsu infikvány. Ft č. 16: Nešetřené sklercium (infrmační prezentace, Agrvita) Ft č. 17: Tvrba pyknid Cnithria minitans na parazitvaném sklerciu - červené šipky (infrmační prezentace, Agrvita) 24
Ft č. 18: Půsbením C. minitans dchází k pstupné kmpletní degradaci parazitvanéh sklercia (infrmační prezentace, Agrvita) Účinky Cntans WG 1. Mycelium Cnithyrium minitans napadá sklercia hlízenky v půdě a d 3 měsíců je zcela zničí 2. Zamezí tvrbě apthecíí, a tím i zabrání infekci listů a stnku pmcí askspr 3. Díky růstu v půdě C. minitans zabrání i infekci křenů 4. Kncepčně uzdraví půdu d sklercií hlízenky becné a přeruší její vývjvý cyklus 5. Příznivě vlivňuje výns i hmtnst tisíce nažek (dále jen HTN) Dknce i při 5 C C. minitans napadá sklercia během 110 dnů d šetření. Pkud všem teplta klesne pd 0 C, neb stupne nad 27 C, Cnithyrium minitans zastavuje svu činnst a dpčívá v půdě, dkud pět nenastanu příznivé pdmínky. Je však nutn říci, že puze jedna aplikace bilgickéh přípravku Cntans WG nestačí na zničení všech sklercií v půdě. Některé mhu být hlubk v zemi a k pvrchu se dstanu až další léta. Výhdu přípravku Cntans WG také je, že jeh nákup může být až ze 60 % dtván státem. 25
6. CÍL POKUSU Pkus s přípravkem Cntans WG splečnst Agrvita zadala SPZO již před pěti lety a ddala k němu svu metdiku zalžení i zhdncení výsledků. Tenkrát byl cílem věřit, že bipreparát Cntans WG má srvnatelnu účinnst se syntetickým fungicidem, ppřípadě, že je mžnst jejich kmbinace, a využít tak jejich dplňujících se účinků. Cntans WG je využitelný jak v knvenčním (nejčastěji v kmbinaci s fungicidem), tak v eklgickém způsbu hspdaření (např. řepkvý lej dnes již je k dstání v bikvalitě, viz. Pěstvání řepky lejky v eklgickém zemědělství, Škeříkvá, 2006). 7. METODIKA POZOROVÁNÍ Obr č. 5: Schéma pkusných variant a pžadavky na stanviště a technlgii 1. 2. 3. 4. 5. (24 m) (48 m) (48 m) (24 m) (24 m) Pdzim Jar Kntrla (nešetřen) Cntans 2 kg/ha (aplikace + mělké zapravení) Cntans 2 kg/ha (aplikace + mělké zapravení) Standard ( Sprtak ALPHA HF 1,5l; 4-8 listů ) - Kntrla (nešetřen) Standard ( Sprtak ALPHA HF 1,5l; 4-8 listů ) Délka min. 100 m Pr zalžení pkusu vybrat hmgenní hn plše cca 1 ha a více, kde byl v minulých letech zjištěn významný výskyt hlízenky becné (Sclertinia sclertirum). Šířka parcely v závislsti na záběru prtálvéh pstřikvače, u varianty s aplikací Cntans WG šířka lépe na 2 záběry, pkud t bude mžné. Kntrlní parcely nejsu šetřeny ani Cntansem WG ani fungicidem. Bilgický přípravek Cntans WG je nutn uchvávat v chladnější místnsti (sklad pesticidů apd.). Aplikace přípravku Cntans WG před setím slunečnice (ve 300 500 l vdy / ha), nutné je rychlé zapravení na hlubku 5 8 cm rtačními branami či kypřičem. Před aplikací pkusných dávek vždy důkladně vymýt pstřikvač. (Nerad, 2006) Pkusy se prváděly v rce 2004/2005 na pkusných lkalitách Klecany, Záhrnice a Uherský Brd. V rce 2005/2006 na pzemcích ve Velkých Němčicích, Uherském Brdě a Sklči. Lkalita Skleč jsem z hdncení vypustila, jelikž některé varianty nebyly zasety. 26
7. 1. Hdncení pkusu Hdncení účinnsti prti hlízence becné Na pkusném pzemku byly na začátku zrání prvedeny bnitace 4 x 100 rstlin v každé variantě. Hdncena byla četnst výskytu primárních příznaků - bázi ldyhy (pčítala se skvrna větší než 3 cm 2 ) a sekundární napadení, tedy ldyhy a úbru. Výnsvé hdncení pkusu Stanvení výnsu jedntlivých variant. Obsečení pkusných parcel a sklizeň na záběr kmbajnu v délce minimálně 100 m. Rzbr sklizňvých vzrků na bsah sklercií, HTN a bsah tuku. Z každé varianty je debrán sklizňvý vzrek semen a analyzván na pčet, resp. celkvu hmtnst vytvřených sklercií a HTN. Vzrky semen byly pzději analyzvány na bsah tuku. P ba rky mi byly ddány vzrky přibližně 2kilgramvé z každé varianty, které jsem v dměrném válci zmenšila na 0,5 l. Tt mnžství jsem pstupně usypávala na bílu pdlžku a nažku p nažce jsem hrmádku zkumala, zda naleznu sklercia. Jejich velikst se phybuje d 1mm 3 (u tét veliksti jsme už schpni určit, že jde sklercium a ne nečisttu) d něklika cm 3. Nalezená sklercia jsem ptm vážila na labratrních vahách. Druhá fáze méh úklu byl ruční pčítání HTN. Ft č. 19: Prvnání mnu nalezených průměrných sklercií a nažek (ft D. Nerad) 27
8. VÝSLEDKY POKUSU Hdncení napadení prstu v rce 2005 a 2005/2006 V prvním rce testvání (2005) byl Cntans WG aplikván d půdy na jaře, těsně před setím slunečnice. Pr následující pěstitelský rk (2005/2006) byla změněna metdika v termínu aplikace Cntansu d půdy míst na jaře se d půdy vpravil již na pdzim. Tabulka č 7: Hdncení napadení prstu Kntrla Standard Cntans Cntans WG + Standard Prim. Sek. Prim. Sek. Prim. Sek. Prim. Sek. Klecany (2005) 1 3 2 1 5 2 x x Záhrnice (2005) 3 5 6 6 3 10 x x Uherský Brd (2005) 51 37 33 38 22 36 x x Průměr rstlin (2005) 18,3 15 13,6 15 15,6 17,6 x x Napadené rstliny v % (2005) 100 100 82 90,6 54,6 106,6 x x V. Němčice (2006) 30 27 29 5 30 17 23 7 Uherský Brd (2006) 1 6 1 8 0 4 0 3 Průměr rstlin (2006) 30,5 16,5 15 6,5 15 10,5 11,5 5 Napadené rstliny v % (2006) 100 100 49 39 49 63,6 37,7 30,3 Jak jsem se již zmínila, klasický fungicid by měl zdravvat rstlinu, čili by měl snižvat prcent rstlin s prjevy sekundární infekce sklertinivu hnilbu. Bilgický preparát Cntans WG půsbí na sklercia v půdě, měl by tedy snižvat prcent rstlin s příznaky primární infekce. Při phledu na tabulku č. 7 zjistíme, že první i druhý pkusný rk půsbení Cntansu snížil pčet rstlin se symptmy primární infekce téměř na plvinu. Avšak v rce 2005 byl rstlin s prjevy sekundární infekce 6,6 % více, než byl v kntrle. Fungicid Sprtak Alpha měl v rce 2005 10 % lepší výsledek u primární infekce. Následující rk si plepšil v sekundární infekci, kdy s Cntansem měli u primární infekce snížení 51 % prti knrle. Jak nejúčinnější se jeví kmbinace bu způsbů chrany, která byla ve slunečnici zkušena až v pěstitelském rce 2006 (s aplikací Cntansu WG na pdzim 2005). Dkázala snížit prcenta napadených rstlin na 30 % kntrly. Výnsvé hdncení pkusu Tabulka č. 8: Prvnání výnsů v rce 2005 a 2005/2006 (t/ha) Kntrla Standard Cntans WG Cntans + Standard Klecany (2005) 2,5 2,65 2,99 x Záhrnice (2005) 2,95 3,12 3,46 x Uh. Brd (2005) 2,93 3,89 3,77 x Průměr t/ha (2005) 2,79 3,22 3,4 x % 100 115,4 121,9 x V. Němčice (2006) 2,93 3,48 3,09 3,24 Uh. Brd (2006) 2,94 3,06 2,89 3,09 Průměr t/ha (2006) 2,94 3,27 2,99 3,17 % 100 111,2 101,7 107,7 P aplikaci bipreparátu Cntans WG v rce 2005 dšl ke zvýšení výnsu 21,9 % prti nešetřvané kntrle. V praxi tent rzdíl znamenal přibližně 6 q/ha. P aplikaci fungicidu dšl k nárůstu cca 17 %, resp. asi 4,7 q/ha. 28
V následujícím pěstitelském rce 2005/2006 už samtný Cntans WG výns zvyšval jen 1,7 %. Fungicid Sprtak Alpha ba rky navyšval výns takřka srvnatelně 115,4 a 111,2 %. Kmbinvaná chrana výns zvyšvala 7,7 %. Rzbr sklizňvých vzrků na bsah sklercií, HTN a bsah leje Tabulka č. 9: hmtnst sklercií ve zkumaném vzrku (g/l) Kntrla Standard Cntans WG Cntans + Standard Klecany (2005) 5,52 5,1 5,76 x Záhrnice (2005 2,19 2,1 3,14 x U. Brd (2005) 14,38 12,97 14,17 x Průměr 7,36 6,72 7,69 x % 100 91,3 104,4 x V. Němčice (2006) 3,34 3,56 3,14 1,72 U. Brd (2006) 1,44 3,42 3,38 3,42 Průměr 2,39 4,06 3,26 2,57 % 100 169,8 136,4 107,5 V rce 2005 měl větší efekt na snížení pdílu sklercií v mnu pzrvaných vzrcích fungicid. V průměru se jednal 8,7 %. Bilgický přípravek dknce zaznamenal nárůst v mnžství sklercií 4,4 %. Další rk, jak se z výsledků jeví, byl pr náš pkus nepříznivý. V průměrném hdncení dchází ve všech variantách k navýšení hmtnsti sklercií vůči kntrle. V lkalitě Uherský Brd dšl téměř k zdvjnásbení pdílu sklercií ve vzrku prti ničím nešetřené kntrle. Ve Velkých Němčicích Cntans WG vykázal mírné zlepšení ( 0,2 g). Varianta Cntans WG + Standard, zde se jejich mnžství však snížila na plvinu a také v průměrném hdncení dpadla nejlépe puze 7,5 % příměsi sklercií v semenech. Tabulka č. 10: Výsledky rzbrů HTN z rzbrvaných vzrků Kntrla Standard Cntans WG Cntans + Standard Záhrnice (2005) 53,9 54,05 50,6 x Uh. Brd (2005) 38,7 40,4 37,6 x Průměr HTN 46,8 47,2 44,1 x % 100 100,9 94,2 x V. Němčice (2006) 48,5 44,8 47 49,5 Uh. Brd (2006) 53,9 37,6 37,8 42,3 Průměr HTN 51,2 41,2 42,4 45,9 % 100 80 83 90 Z tabulky č. 10 vyplývá, že průměrná hdnta HTN se p chranných zásazích snížila. Jediný případ nárůstu HTN byl v rce 2005 u varianty Standard ( 0,9 %) a byl pzrvatelný na bu lkalitách. Dále pak zaznamenala kmbinace nárůst 1g vůči kntrle a t ve V. Němčicích. Tabulka č. 11: Hdncení rzbrů lejnatsti (puze z rku 2005/2006) Kntrla Standard Cntans WG Cntans + Standard V. Němčice (2006) 46,6 47,1 45,6 46,9 U. Brd (2006) 50,8 51 50,8 52,1 Průměr 48,7 49,1 48,2 49,5 % 100 100,7 99 101,6 29
Mírný nárůst % leje v semeni je zaznamenán u variant Standard a Cntans WG + Standard, a t na bu lkalitách. V průměru se jedná 0,7 % (Standard) a 1,6 (kmbinace) %. navýšení lejnatsti prti kntrle. 9. Diskuse Přípravek Cntans WG byl u nás registrván v rce 2004. Se zkušením jeh účinnsti v řepce lejce se však začal již v rce 2003. Již jeh samstatná aplikace d prstu řepky lejky prkazatelně snižvala napadení hlízenku becnu. Pčet napadených rstlin na pli a mnžství sklercií ve vzrku byl prti kntrle plviční. I výns byl navýšen, a t 12 %. V dalším průběhu pkusu byl dsažen velmi pdbných výsledků. Na jaře rku 2005 byl přípravek Cntans WG zapraven d půdy těsně před vysetím slunečnice. Z výsledků rku 2005 je patrné, že i přes t, že byl aplikván na jaře, účinný rganismus v přípravku byl schpen se vyvinut a fungvat. Dšl k zaznamenatelnému ptlačení infekce hlízenku becnu. Ptlačení primární infekce ldyh se prjevil rvněž významným zvýšením výnsu nažek. Výsledky pkusů z jedntlivých lkalit v pěstitelském rce 2005/2006 nejsu tak jednznačné, jak v rce 2005. Mnhdy se stává, že výsledky prváděné na stejném základě ve dvu rzdílných rčnících se mhu pdstatně lišit. Jedná se plprvzní pkusy a prt i lkalita 1 varianty může hrát významnu rli. Názrným příkladem byla v rce 2005/2006 situace ve zdravtním stavu rstlin v případě lkality v Uherském Brdě. Ple byl téměř bez napadení hlízenku becnu. V řepce lejce byla účinnst bilgickéh přípravku mnhem patrnější a v jedntlivých pkusných letech vyrvnanější, než v prstu slunečnice. Na další výsledky pzrvání si musíme pčkat d pdzimu, času sklizně slunečnice. Ft č. 20: Detailní záběr úbru slunečnice (archiv SPZO) 30
ZÁVĚR Pznatky a závěry z prvnání jedntlivých pkusných rčníků: 1. Snížení prcentickéh napadení rstlin v prstu. V bu rčnících Cntans WG snížil hdntu primárníh napadení na plvinu vůči kntrle. V průměrných hdntách fungval lépe na příznaky primární infekce, u sekundárníh napadení jsme dknce v rce 2005 zaznamenali 6,6 % nemcných rstlin více než na kntrle. Kmbinvaná varianta, která byla zkušena pprvé v pěstitelském rce 2005/2006 snížila přibližně 70 % primární i sekundární infekci. 1. Zvýšení průměrnéh výnsu. V prvním rce pkusu byl zvýšení výnsu ve variantě Cntans WG velmi patrné 21,9 % vůči kntrle, cž v praxi znamenal 6 q/ha. Druhý pkusný rk se jeh efekt snížil. Standardní fungicid měl v bu letech prvnatelné výsledky (15,4 a 11,2 %). I varianta kmbinvané chrany vykázala zvýšení průměrnéh výnsu 7,7 %. 2. Mnžství sklercií hlízenky becné ve sklizeném vzrku měl prti kntrle spíše stupavu tendenci. Puze v rce 2005 dkázal fungicidní pstřik snížit mnžství sklercií v pzrvaném vzrku téměř 9 %. V následujícím rce však dšl ke zvýšení pčtu sklercií a t na 169 % kntrly. U samstatné aplikace Cntans WG se jednal navýšení 4,4 % (rk 2005) a 36,4 % (2005/2006). Nárůst pčtu sklercií puze 7,5 % (tedy asi 0,18 g) byl u varianty Cntans WG + standard. 3. Z rzbrů HTN vyplynul určité snížení průměrných hdnt hmtnsti tisíce nažek v prvnání s kntrlu. Jediné zvýšení HTN, a t 0,9, % byl ve variantě Standard (2005). Průměrné hdnty HTN se u varianty Cntans WG snížily z 94,2 % (2005) na 80 % kntrly. V rce 2005/2006 zaznamenala fungicidní varianta prpad 20 % vůči kntrle. HTN u kmbinvané varianty klesla na 90 % kntrly. 4. Dle tabulky č. 11 nemá způsb chrany na lejnatst semen slunečnice téměř žádný vliv. Tabulka č. 12: Eknmické hdncení pkusů (Nerad, 2006) Varianta Výns (t/ha) 31 Navýšení (t/ha) Cena aplikace (Kč/ha) Zisk (Kč/ha) Kntrla 2,79 - - - Cntans WG (2,0 kg/ha) - jarní aplikace před setím 3,40 0,61 480 3 058 Standard (1,5 l/ha) - 4-8 listů 3,27 0,48 900 1 884 Cena aplikace = přípravek + náklady na aplikaci (200 Kč/ha), u přípravku Cntans WG je cena již p dečtení plné - 60 % dtace na přízení + aplikaci bilgickéh preparátu. Pr kalkulaci užita cena slunečnice v lňském rce 5800 kč/t nažek. Při phledu na výsledky mezi jedntlivými rčníky, je zde patrná značná rzklísanst. Prt je velmi těžké vyslvit pevné závěry na téma prkazatelnsti výsledků. Dmnívám se však, že vzhledem k tmu, že cena za přízení a aplikaci tht přípravku je ze 60 % dtvána státem a asi jediným prkazatelnějším výsledkem je zvýšení výnsu, zemědělci by při jeh aplikaci neměli c ztratit.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ 1. Urban, J., Šarapatka, B.: Eklgické zemědělství (učebnice), Praha, 2003 2. Dluhý, J., Petr, J.: Eklgické zemědělství, Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992 3. Agrvita: infrmační prezentace, infrmační leták 4. Škeříkvá, M.: Bilgická chrana prti hlízence becné, SOČ 2005 5. Nerad, D., Málek, B.: Preventivní a bilgická chrana slunečnice, Úrda (11/2006) 6. Nerad, D., Málek, B.: První zkušensti z plprvzních pkusů s bipreparátem Cntans WG ve slunečnici, Sbrník SPZO Praha, Hluk 2005, ISBN 80-903464-2-1 7. Nerad, D., Málek, B.: Další zkušensti s bilgicku chranu slunečnice prti hlízence becné, Sbrník SPZO Praha, Hluk 2006, ISBN 80-87065-00-X 8. Metdika pěstvání slunečnice, SPZO 2005, ISBN 80-903464-9-9 9. www.mze.cz, 28. 2. 2007 10. Archiv SPZO zdrj ftgrafií Pznámka: Ft č. 20: slunečnicvé ple (str. 5), (archiv SPZO) 32