UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁSKÁ PRÁCE. 2008 Michaela FRIDRICHOVÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁSKÁ PRÁCE 2008 Michaela FRIDRICHOVÁ

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Sociální politika podniku Michaela Fridrichová Bakaláská práce 2008

SOUHRN Bakaláská práce na téma Sociální politika podniku porovnává systém sociální politiky ve dvou spolenostech: FOMA Bohemia a EZ Mení. Vymezuje úastníky sociální politiky, její cíle, nástroje a prostedky. Dále se zamuje pedevším na péi o zamstnance, mzdovou oblast, vzdlávací programy pro zamstnance, na innost odbor. Cílem práce je ukázat, která z firem má lépe propracovanou sociální politiku, která dokáže své zamstnance lépe zabezpeit a poskytnout jim tak lepší pracovní prostedí. KLÍOVÁ SLOVA sociální politika; podnik; kolektivní smlouva; pée o zamstnance; vzdlávání; sociální zabezpeení

TITLE Corporate Social Policy ABSTRACT Bachelor work on the theme Corporate Social Policy compares a system of the social policy in two companies: FOMA Bohemia and EZ Measuring. Defines the participants of the social policy, its aims, instruments and resources. Then the work attends to the employee care, the wage sphere, education programs for the employees, the activity of the unions. The aim of this work is to show, which of these companies has more elaborated system of the social policy, which company can better provide its employees and afford them better working environment. KEYWORDS social policy; company; collective agreement; employee care; education; social security

Na tomto míst bych ráda podkovala všem, kteí mi zapjili potebnou literaturu a byli ochotni poskytnout mi hodnotné informace. Zejména dkuji mé konzultantce paní Mgr. Adrian Sychrové za cenné rady a za odborné vedení pi zpracovávání této bakaláské práce.

OBSAH ÚVOD... 5 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY SOCIÁLNÍ POLITIKY... 8 1.1. Vymezení pojmu sociální politika... 8 1.2. Vymezení pojmu podniková sociální politika...11 1.3. Nástroje a prostedky sociální politiky...15 1.4. Cíle a strategie podnikové sociální politiky...19 1.5. Sociální politika a sociální zabezpeení...20 2. PÍPADOVÁ STUDIE VYBRANÝCH PODNIK...22 2.1. Profil spolenosti FOMA Bohemia...23 2.1.1. Mzdová oblast...23 2.1.2. Sociální oblast...27 2.1.3. Vzdlávání zamstnanc...32 Profil spolenosti EZ Mení...34 2.1.4. Mzdová oblast...34 2.1.5. Sociální oblast...37 2.1.6. Vzdlávání zamstnanc...40 3. INTERPRETACE, SHRNUTÍ A ZHODNOCENÍ...42 3.1. Mzdová oblast...42 3.2. Sociální oblast...43 3.3. Vzdlávání zamstnanc...46 ZÁVR...49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...52 SEZNAM TABULEK...55

ÚVOD Jako téma bakaláské práce jsem si zvolila sociální politiku podniku. K tomuto rozhodnutí m inspirovala odborná praxe v rámci školy, kterou jsem absolvovala v loském roce ve spolenosti FOMA Bohemia, s.r.o. Mým psobištm se stalo personální oddlení. Zamstnanci personálního oddlení m seznámili s veškerými náležitostmi správného chodu firmy, pevážn se však vnovali sociální oblasti, oblasti pée o zamstnance. Ta je velice rozmanitá, a proto jsem se rozhodla zamit se na ni podrobnji. Celé téma práce je spíše sociální. Studuji pedagogický modul, takže jsem nejprve chtla provést pouze komparaci vzdlávacích aktivit dvou firem; tzn. školení, kurzy pro zamstnance, oblast celoživotního vzdlávání. Vzdlávání zamstnanc ale patí do sociální politiky, a tak jsem se rozhodla srovnávat podniky i podle dalších kritérií a téma tak zpracovat v rozsáhlejší podob. Hlavním cílem bakaláské práce je tedy porovnat systém sociální politiky ve dvou firmách. Zhodnotit, která z firem má lépe nastavený systém sociální politiky, která firma dokáže nabídnout svým zamstnancm lepší péi. U které spolenosti je možné dosáhnout lepšího mzdového ohodnocení, která umožuje zamstnancm erpat benefity a jiné výhody. Kde investují do dalšího vzdlávání zamstnanc. Práce je v první ásti popisná, ve druhé problematiku nastiuji pímo na konkrétním pípadu dvou firem. Systém sociální politiky jsem hodnotila podle stanovených kritérií, tzn. kolektivní smlouva, vzdlávání zamstnanc, innost odbor, mzdové podmínky; a na základ studia dostupné literatury. Bohužel, sehnat publikace, které by zpracovávaly aktuální systém sociální politiky a sociálního zabezpeení, se ukázalo jako velmi nesnadné. erpala jsem z odborných publikací od Milana Galvase a Zdeky Gregorové, od prof. Vojtcha Krebse, ale v nkterých ástech práce jsem byla odkázána i na literaturu z pedrevoluního období. Využila jsem také studii z Výzkumného ústavu práce a sociálních vcí od Ing. Jaroslava Hály na téma Vnitropodniková sociální politika. Z této studie jsem použila pedevším obecná vymezení podnikové sociální politiky, firemní strategii. 5

V první ásti práce jsem nejprve vymezila pojem sociální politika z nkolika rzných hledisek, nastínila její problematiku a strun uvedla složky, které sociální politika zahrnuje. Ve druhé kapitole jsem se zamila pímo na podnikovou sociální politiku. Kdo jsou její úastníci, co pesn podniková sociální politika zahrnuje, jaké jsou její cíle. Charakterizovala jsem dležité nástroje a prostedky, kterými se sociální politika realizuje. Z uvedených nástroj sociální politiky jsem podrobnji popsala podnikovou kolektivní smlouvu, protože pro m byla stžejním dokumentem pi zpracovávání pípadové studie. Dále pak strun charakterizuji sociální zabezpe- ení, jehož jádrem je práv sociální politika. Další ást už pedstavuje pípadovou studii dvou vybraných podnik. Pro svoji práci jsem si vybrala dv firmy sídlící v Hradci Králové, které jsou si v mnoha kritériích podobné. Jak místem psobišt, tak i technickým zamením, ob spolenosti mají srovnatelný poet zamstnanc a organizaní strukturu. První z nich je spolenost FOMA Bohemia, s.r.o., která se zabývá výrobou fotografických materiál. Pro srovnání jsem si k ní zvolila spolenost EZ Mení, s.r.o. Tu jsem si vybrala z dvodu dobré dostupnosti k informacím. Ve firm EZ pracuje rodinný pítel, který mi umožnil kontakt s personalistkou, a také mi mohl poskytnout cenné informace z vlastní praxe. Sociální politika se ve firmách ídí zákoníkem práce, jeho upesnním v podnikových kolektivních smlouvách a vnitními pedpisy, které zamstnavatel vydává v souladu se zákoníkem práce v platném znní. Nebudu popisovat základní atributy vyplývající z legislativy, tzn.: Zákon. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Zákon. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod R, hlava tvrtá - Hospodáská, sociální a kulturní práva Smrnice generálního editele. 5/96, Pijímání, píprava a vzdlávání zamstnanc, FOMA Bohemia 6

Smrnice generálního editele. 29/96, Pracovní hodnocení zamstnanc, FOMA Bohemia Vzhledem k šíi zvolené problematiky se práce soustedí pedevším na následující oblasti sociální politiky podniku: péi o zamstnance (benefity, zamstnanecké výhody, pracovní prostedí), mzdovou oblast, vzdlávání zamstnanc. Na ty ásti sociální oblasti, které mají výše uvedené podniky lépe propracované, kde nabízejí nco navíc, kde jsou zamstnancm poskytovány možnosti nad rámec minima stanoveného zákonem. 7

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY SOCIÁLNÍ POLITIKY 1.1. VYMEZENÍ POJMU SOCIÁLNÍ POLITIKA V této kapitole bych chtla nejprve nastínit, co pedstavuje pojem sociální politika obecn; tzn. v této ásti se budu vnovat pedevším sociální politice státní. Objasním, s jakým výkladem sociální politiky se mžeme setkat, podle jakých kritérií ji dlíme, jaké složky tento pojem zahrnuje. Sociální politika je souástí uritého spoleenského celku. V odborné literatue se mžeme setkat s rzným pojetím a vymezením sociální politiky, v teorii a praxi bývá rzn interpretována. Vojtch Krebs 1 uvádí, že sociální politika státu smuje pedevším k vytvoení a fungování systému sociálních jistot a rstu životní úrovn obyvatelstva. Mžeme ji chápat jako cílevdomou innost subjekt, která je zamena na vytváení podmínek pro všestranný rozvoj lovka jako osobnosti. Z hlediska subjektového mžeme sociální politiku rozdlit na: a) státní sociální politiku, tj. sociální politiku, kterou realizuje stát b) nestátní sociální politiku, kterou realizují jiné subjekty od státu odlišné; nap. zamstnavatelé, odbory, dobroinné organizace, zájmová sdružení, obce, atd. Podle M. Galvase a Z. Gregorové 2 mžeme obsah pojmu sociální politika mžeme vymezit na rozdílných úrovních: a) sociální politikou v nejširším slova smyslu mžeme rozumt politiku spoleenskou b) sociální politikou v užším smyslu rozumíme vše, co se vztahuje k podmínkám života lidí a vazbám mezi jedincem a skupinou 1 KREBS, V. a kolektiv: Sociální politika. CODEX Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-33-7. 2 GALVAS, M., GREGOROVÁ, Z.: Úvod do práva sociálního zabezpeení. Masarykova univerzita, Brno 1992. ISBN 80-210-0424-X. 8

c) sociální politikou však mžeme rozumt i úzké zamení na materiální podmínky existence lovka (tém ztotožnní se sociálním zabezpeením) Do sociální politiky zaleujeme urité složky spoleenského života. Následující výet je erpán z publikace zamené na podnikovou sociální politiku od L. Rýznara 3 : zdravotnictví, tj. zdravotní pée poskytovaná obvodními lékai, na poliklinikách a v nemocnicích, léebn preventivní pée, lázeská pée, bezplatné poskytování lék výchova a vzdlání, tj. zabezpeování bezplatné výchovy a vzdlávání v základních školách, pi píprav na povolání ve stedních odborných školách, gymnáziích a vysokých školách, ve školách pro mládež vyžadujících zvláštní péi; bezplatné poskytování školních poteb, pomcek a uebnic; rozšiování výchovn vzdlávacích informací hromadnými sdlovacími prostedky (tiskem, televizí, filmem, rozhlasem); mimoškolní výchova a vzdlávání tlovýchova a sport výstavba a údržba bytového fondu ochrana pírodního a pracovního prostedí ešení sociálních stránek píjm obyvatelstva (sociální problémy mzdové politiky, výše minimální mzdy a starobních dchod, vztah výše píjmu k výši životních náklad, apod.) realizace práva na práci a udržování co nejmenší míry nezamstnanosti (tvorba a uplatování pracovn právních a jiných pedpis týkajících se 3 RÝZNAR, L. a kolektiv: Podniková sociální politika v období pestavby. Pardubice 1988. 9

pracovních sil, vytváení potebných pracovních píležitostí, nábor, výbr a pijímání pracovník, prbh a ukonení pracovního procesu, další výchova a vzdlávání, sociální služby, skupinová a individuální práce, pracovní aktivita a iniciativa) sociální zabezpeení zahrnující: a) zabezpeení a péi pi doasné pracovní neschopnosti (nemocenské, podpora pi ošetování lena rodiny, placená mateská dovolená, porodné) b) péi o obany s dlouhodob poškozeným zdravím vetn pracovní rehabilitace, poskytování invalidních dchod c) zabezpeení pi úrazech a nemocech z povolání d) spoleenskou pomoc poskytovanou rodinám, tj. rodinné pídavky, sirotí dchody, stipendium pi studiu dítte, mateský píspvek, výchova dtí zanedbaných špatnou péí rodi nebo opuštných rodii e) péi o staré obany (starobní dchod, domovy dchodc, slevy na vstupech) f) péi o sociáln slabé obany, nap. o podmínn odsouzené a propuštné vzn, boj proti alkoholismu, drogové závislosti, prostituci a kriminalit mladistvých a náprava tchto oban g) sociální služby (poradenství, sociáln právní ochrana, terénní pée o staré obany a tžce zdravotn postižené obany, apod.) 10

1.2. VYMEZENÍ POJMU PODNIKOVÁ SOCIÁLNÍ POLITIKA Sociální politiku podniku mžeme charakterizovat jako prodlouženou ruku sociální politiky státu, jejíž obsah i formy, prostedky i zdroje jsou pizpsobeny podmínkám práce v organizaci. Podniková sociální politika je pro státní sociální politiku nepostradatelnou formou realizace ady sociálních práv oban. Souasn také plní i jinou dležitou funkci: vytváí sociální pedpoklady, podmínky a prostedí pracovního procesu. 4 Mezi nejdležitjší aktéry sociální politiky mžeme v tomto pípad adit: a) firmy a zamstnavatele b) odbory Firmy a zamstnavatelé realizují v podstat dvojí sociální politiku. Jsou povinni zabezpeovat opatení stanovená státem (nap. naízení stanovující výši minimální mzdy, dodržování hygieny práce, apod.). Dále zajišují také podnikovou sociální politiku cílenou na vlastní pracovníky a realizují rzná dobrovolná sociáln politická opatení (nap. podpora zamstnaneckých obd, rehabilitace, apod.). 5 Odbory (sdružení zamstnanc) hájí zájmy svých len v pracovní a sociální oblasti. Vznik a innost odborových organizací jsou pímo uvedeny v Listin základních práv a svobod, hlava tvrtá Hospodáská, sociální a kulturní práva. Ke vzniku odborové organizace není poteba žádné povolení státních orgán, po- et odborových organizací není ani nijak omezen. Sdružování v odborových organizacích se ídí obecnou úpravou, zákonem. 83/1990 Sb., o sdružování oban, v platném znní. Zakladatelé se domluví na pípravném výboru, který musí mít nejmén ti leny, piemž alespo jeden z nich musí být starší 18 let. Dále pak vyberou jednoho zmocnnce, který bude oprávnn jednat jménem pípravného výboru. Pípravný výbor založí odborovou organizaci. Její vznik oznámí Ministerstvu vnitra eské republiky, podá návrh na její evidenci a zašle stanovy ve dvojím vyhotovení. Stanovy musí obsahovat název odborové organizace, sídlo, cíl innosti, pehled orgán odborové organizace, zpsob jejich ustavování, urení 4 RÝZNAR, L. a kolektiv: Podniková sociální politika v období pestavby. Pardubice 1988. 5 KREBS, V. a kolektiv: Sociální politika. CODEX Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-33-7. 11

orgán a funkcioná oprávnných jednat jménem odborové organizace, ustanovení o organizaních jednotkách (pokud budou zízeny a pokud budou jednat svým jménem) a zásady hospodaení. Pokud ministerstvo nezjistí dvod k odmítnutí registrace, provede do deseti dn od zahájení ízení registraci a v této lht zašle zmocnnci pípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na nmž vyznaí den registrace, kterým je den odeslání. Vznik odborové organizace, její název a sídlo oznámí ministerstvo do sedmi dn po registraci eskému statistickému úadu, který vede evidenci organizace. Vztahy mezi zamstnavatelem a odborovou organizací se ídí zejména zákoníkem práce a zákonem o kolektivním vyjednávání. Obecn mžeme sociální politiku podniku vymezit jako soubor aktivit firmy, které promyšlen smují ke zlepšení životních a pracovních podmínek zamstnanc a sociálního bezpeí v rámci ekonomických možností firmy. 6 Dále Hála vysvtluje nkteré podnty pro zavedení sociální politiky ve firm. Jedním z nich je neustálý pohyb zejména kvalifikovaných zamstnanc, kterému je poteba zamezit. Dalším podntem je nap. snaha vytvoit firm dobré jméno a image. Oproti sociální politice ízené státem, která sleduje pevážn uspokojení oban, by mlo být hlavním cílem podnikové sociální politiky regulovat chování zamstnanc v souladu se zájmy firmy, piemž uspokojování sociálních poteb zamstnanc by mlo být pouze prostedkem této regulace. 7 Podniková sociální politika tvoí jeden ze subsystém podnikové politiky personální. V následujícím výtu okruh inností sociální politiky ve firm vycházím ze struktury dvou autor: L. Rýznara a J. Hály. J. Hála zaujímá novjší stanovisko k dané problematice. Jeho (již zmínná) studie Vnitropodniková politika, ze které jsem informace erpala, je z roku 2000. Zatímco publikace L. Rýznara: Podniková sociální politika v období pestavby je z pedrevoluního období a pedstavuje tak starší pojetí. 6 HÁLA, J.: Vnitropodniková sociální politika [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vcí, 2000. [cit. 2008-03-19]. Dostupný z WWW: <http://www.vupsv.cz/>, str. 6. 7 HÁLA, J.: Vnitropodniková sociální politika [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vcí, 2000. [cit. 2008-03-19]. Dostupný z WWW: <http://www.vupsv.cz/>, str. 6. 12

Za základní lze podle L. Rýznara oznait tyto okruhy innosti sociální politiky podniku: péi o zdraví zamstnanc zajišuje firma na základ smlouvy uzavené s lékakou závodní preventivní pée; pedmtem smlouvy je zajišování zdravotních prohlídek zamstnanc vyplývajících ze zákona a poskytování první pomoci celoživotní výchova a vzdlávání oban pokrauje u ekonomicky aktivního obyvatelstva etapou další výchovy a vzdlávání pracujících, kterou umožují organizace na vlastní náklady svým pracovníkm; zmny technologií a organizace práce vyvolávají zmny kvalifikace pracovník; za tímto úelem organizace bu samy pipravují a realizují výchovn vzdlávací akce nebo zabezpeují zmny kvalifikace pracovník studiem pi zamstnání na školách, pomaturitním nebo postgraduálním studiem i absolvováním specializaních nebo rekvalifikaních kurz poádaných ve výchovn vzdlávacích zaízeních; dále zabezpeují pípravu mládeže (v rámci povinných odborných praxí) na dlnická povolání ve stedních odborných uilištích pée o bezpenou a hygienickou práci zlepšováním vybavenosti pracoviš odpovídajícími hygienickými a sociálními zaízeními, odstraováním fyzikálních, chemických a jiných škodlivin z pracoviš, instruováním pracovník o pedpisech týkajících se bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, jejich dsledným dodržováním; snižováním psychické a fyzické zátže, snižováním potu rizikových pracoviš a pracovník na nich, nap. snižováním exhalací, omezováním zneišování vod a pdy, omezováním hlunosti a prašnosti v nkterých podnicích zaazování pracovník do tarifních tíd podle ov- ené pracovní zpsobilosti, stanovení kritérií pro vyplácení prémií a odmn 13

Hála pak uvádí následující oblasti, kterými se podniková sociální politika zabývá: sociální výhody a služby vetn pímých sociálních služeb zahrnuté do náklad nebo financované ze zisku a poskytované zamstnancm, pípadn jejich rodinným píslušníkm nebo také bývalým zamstnancm (starobním a invalidním dchodcm) zamstnanecké výhody spoívající ve zvýhodnném, nekomerním poskytování výrobk nebo služeb produkovaných v rámci pedmtu podnikání firmy investiní náklady sociálního charakteru vynaložené na rekonstrukci, modernizaci a rozvoj materiáln technické základny firemní sociální politiky (firemní stravovací, rekreaní, sportovní, rehabilitaní, lázeská, ubytovací zaízení, služební byty ve vlastnictví firmy, nestátní zdravotnická zaízení, apod.) investice zlepšující vybavenost pracovního prostedí v podnikových provozních objektech (tj. zamené na oblast pracovních podmínek vetn BOZP) pracovn právní nároky zamstnanc v oblasti sociální (tj. nároky sociální povahy opené o píslušná ustanovení zákoníku práce); nap. zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, rozšíený nárok na dovolenou, zapoítání doby potebné k osobní oist po skonení práce do pracovní doby, zapo- ítání dalších nejvýše 15 minut pestávky v práci pi smn pesahující 10 a pl hodiny do pracovní doby aj.) pvodn typicky manažerské firemní benefity patící ke standardu manažerských smluv, kterým se však zejména v posledních letech dostává uplatnní i v nemanažerských funkcích (nap. pidlení podnikového automobilu i k soukromým úelm, poskytnutí mobilního telefonu, zajištní 14

nadstandardního zdravotního pojištní, životního, respektive dchodového pojištní, nabídka zamstnaneckých akcií, aj. 1.3. NÁSTROJE A PROSTEDKY SOCIÁLNÍ POLITIKY Sociální politika se realizuje pomocí širokého spektra nástroj, které lze tídit. Dležité však je, aby respektovaly základní principy sociální politiky, psobily v jejich zámrech a cílích a umožovaly naplovat cíle a funkce sociální politiky. Za principy sociální politiky považujeme: 1) Princip sociální spravedlnosti Je klíovým principem sociální politiky. Hovoí se zde o tech zásadách sociální spravedlnosti: každému stejn, každému podle jeho poteb, každému podle jeho zásluhy. 2) Princip sociální solidarity Pojmem sociální solidarita rozumíme vzájemnou podporu, sounáležitost. Je vedena úsilím o sjednocování zájm na základ svobodné vle lidí a jejich ochoty podídit se zájmm spolenosti. Solidarita je výrazem lidského porozumní, pospolitosti, soudržnosti a odpovdnosti lidí. 3) Princip subsidiarity Tento princip vychází z pístupu k lovku jako individuu; souvisí s poskytováním pomoci. Podle principu subsidiarity je každý povinen nejdíve pomoci sám sob. Pokud tuto možnost nemá, musí mu pomoci jeho rodina. Je to princip spojující osobní odpovdnost se solidaritou. 4) Princip participace Naplování principu participace je dlouhodobjším procesem, který lze nazvat jako pechod od lovka jako objektu sociální politiky, k lovku jako plnoprávnému, odpovdnému a respektovanému subjektu. Jedná se o možnost podílet se na spoleenském život. 15

Sociální politika musí vždy pracovat se dvma základními typy nástroj: s uritým dlouhodobým i dlouhodobjším programem (plánem) a s nástroji zamenými aktuáln a krátkodob, ke kterým mžeme zaadit zejména kolektivní vyjednávání. 8 Nyní bych chtla strun vymezit nejdležitjší nástroje sociální politiky. Mezi nejdležitjší nástroje sociální politiky podle V. Krebse adíme: program a plán (pro prosazování dlouhodobých zámr, jak dosáhnout cíl a jakými prostedky, jak cíle realizovat) kolektivní vyjednávání (podrobn se budu vnovat na následující stran) sociální služby (aktivity zamstnavatele zabezpeující uspokojování sociálních poteb zamstnanc, odborné poradenství, právní ochrana) vcné dávky (léky, zdravotní pomcky, ochranné pracovní pomcky) rzné úlevy a výhody poskytované urenému okruhu osob (daové úlevy, výhody poskytované mladistvým, studujícím, dchodcm) úelové pjky (výhodnjší podmínky; nap. novomanželské pjky, pjky na vzdlání) sociální píjmy (dávky dchodového a nemocenského zabezpeení, pomoc rodinám s dtmi, dávky sociální pomoci, podpory v nezamstnanosti atd.) M. Galvas a Z. Gregorová pak uvádjí tyto další nástroje sociální politiky: právo a právní ád (právní normy, zákony, ústava) ekonomické nástroje (nap. neviditelná ruka trhu 9 ) sociální innosti (nap. personalisté vytváející obsah podnikové sociální politiky) Nástroje podnikové sociální politiky jsou smovány pímo k zamstnancm dané spolenosti. Podniky cílen ovlivují chování zamstnanc ve svj prospch. Firma se snaží vyjít svým zamstnancm vstíc, vytvoit jim co nejlepší pracovní podmínky, poskytnout co nejlepší péi. Je ale teba zdraznit, že to 8 KREBS, V. a kolektiv: Sociální politika. CODEX Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-33-7. Str. 57. 9 Jedinec, který sleduje svj vlastní zájem a prospch, zárove pispívá k rstu blahobytu celé spolenosti. 16

všechno firmy dlají pro svj vlastní užitek. Jde o to, co nejvíce motivovat zamstnance, aby byl ve firm spokojený, a tudíž podával dobré pracovní výkony. Firma se touto formou snaží zamezit fluktuaci zamstnanc nebo naopak zvýšit poet kvalifikovaných a schopných pracovník. Nyní bych se chtla hloubji vnovat kolektivnímu vyjednávání. Kolektivní smlouva je podle mého názoru jednou z nejdležitjších vcí v podnikové sociální politice vbec. Jsou v ní uvedena veškerá práva a povinnosti zamstnance a zamstnavatele, která však nevyplývají pouze ze zákona. Kolektivní smlouva obsahuje pedevším individuální práva a povinnosti smluvních stran, které pímo vymezuje daný podnik. V dnešní dob má již velké množství firem velmi dobe propracovanou sociální politiku; díve tomu tak nebývalo, protože v pedrevoluním období tento nástroj sociální politiky úpln chybl. Kolektivní vyjednávání podrobnji definuje V. Krebs: 10 Kolektivní vyjednávání je proces, ve kterém dochází k jednání o uritých sociálních skutenostech mezi jednotlivými partnery. Je to základní forma komunikace mezi nimi. Sociálními partnery jsou nap. odbory hájící zájmy zamstnanc. Nejde však pouze o systém kolektivního vyjednávání, jde tu i o prezentaci a stetávání názor smluvních stran. Kolektivní vyjednávání má výrazn preventivní charakter, má konfliktm pedevším pedcházet, ne je ešit až následn. Výsledkem kolektivního vyjednávání jsou kolektivní smlouvy. V následující charakteristice kolektivních smluv vycházím z Kubínkové. 11 Autorka oznauje kolektivní smlouvu za zvláštní smluvní typ. Proces kolektivního vyjednávání, jehož cílem je uzavení kolektivní smlouvy, ešení spor o její uzavení, je pedmtem zákona. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Kolektivní smlouva provádí úpravu nap. mzdových nebo platových práv a ostatních práv zamstnanc. Kolektivní smlouva je úinný právní nástroj pro hromadnou úpravu pracovních podmínek zamstnanc, vztah zamstnavatele a odborové organizace, která zamstnance zastupuje. 10 KREBS, V. a kolektiv: Sociální politika. CODEX Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-33-7. 11 KUBÍNKOVÁ, M., Nový zákoník práce (s úinností od 1.ledna 2007 a související pedpisy). Sondy - Edice Paragrafy do kapsy, Praha 2006. ISBN: 80-86846-15-6. 17

Rozlišujeme ti rzné typy kolektivních smluv: generální dohoda vymezuje vzájemné závazky vlády, podnikatelských a odborových svaz v hospodáské a sociální politice; je východiskem pro kolektivní smlouvy nižších typ kolektivní smlouvy vyššího typu ty jsou uzavírány mezi uritými zamstnavatelskými a odborovými svazy dalším typem kolektivních smluv jsou práv podnikové kolektivní smlouvy; ty jsou uzavírány mezi píslušným odborovým orgánem a zamstnavatelem uritého podniku Oblast firemní politiky je tradin jedním ze základních témat kolektivního vyjednávání na úrovni podniku i z hlediska odvtvového. Zejména podnikové kolektivní smlouvy mají pro ešení základních otázek podnikové sociální politiky zcela nezastupitelný význam, a to nejenom tím, že zakotvují urité výhody pro zamstnance, ale také proto, že zeteln odrážejí kulturu personálního ízení podniku. 12 Obecn mžeme íct, že pomocí kolektivních smluv lze napíklad: efektivnji využívat pracovní síly zdokonalovat organizaci a metody práce zdokonalovat pracovní podmínky a pracovní prostedí upevovat pracovní morálku lépe využívat pracovní dobu zvyšovat a využívat kvalifikaci zamstnanc rozvíjet pracovní iniciativu zabezpeovat soulad hodnocení zamstnanc s jejich odmováním a osobními perspektivami zlepšovat podmínky pro vybrané skupiny pracovník 12 Výzkumný ústav práce a sociálních vcí. Podniková sociální politika z hlediska kolektivních smluv [online]. listopad 2000. Praha : eské informaní centrum sociální ochrany, 2000. [cit. 2008-05-11]. Dostupný z WWW: <http://www.vupsv.cz/newsletter_06.pdf> 18

zmírovat nepíznivé dsledky práce na psychiku zvyšovat bezpenost a ochranu zdraví pi práci omezovat práci v prostedí ohrožujícím zdraví pracovník využívat prostedky fondu kulturních a sociálních poteb Výše popsané body, které mže kolektivní smlouva upravovat, uvádjí ve své publikaci nazvané Podniková sociální politika autoi Z. Pánek a H. Šálková. 13 Publikace je to sice již nkolik desítek let stará, ale použila jsem ji spíše pro inspiraci a také pro její pehlednost. Kolektivní smlouvu má každý podnik v individuální form. Kolektivní smlouvy, ze kterých jsem erpala pro svou pípadovou studii (tzn. kolektivní smlouva firmy FOMA Bohemia, s.r.o. a EZ Mení, s.r.o.) nejsou voln pístupné veejnosti. Dostala jsem je k nastudování pouze na základ objasnní tématu mé bakaláské práce. U obou firem jsem se setkala s tím, že neradi voln zpístupují podnikovou kolektivní smlouvu. I když samozejm vycházejí z platných právních pedpis a legislativy, k nkterým jejím ástem pistupují jako k interním informacím. 1.4. CÍLE A STRATEGIE PODNIKOVÉ SOCIÁLNÍ POLITIKY Strategickým cílem sociální politiky podniku musí být takové ovlivnní vlastností práce a pracovních proces ve firm, aby se co nejvíce negativních (stresujících, demotivujících) faktor postupn transformovalo na pozitivn orientované faktory, které by vévodily zamstnaneckému kolektivu firmy. 14 Takto obecn definuje J. Hála ve své publikaci Vnitropodniková politika hlavní cíl podnikové sociální politiky. Dále autor charakterizuje pojem strategie firemní sociální politiky, který úzce souvisí s realizací a dosahováním cíl. Podle J. Hály rozumíme strategii podnikové sociální politiky jako souboru dlouhodobých cíl v oblasti stabilizace zamstnanc formulovaných v podprném vztahu k obchodní strategii firmy 13 PÁNEK, Z., ŠÁLKOVÁ, H.: Podniková sociální politika. Institut SKV, Praha 1974. 14 HÁLA, J.: Vnitropodniková sociální politika [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vcí, 2000. [cit. 2008-03-19]. Dostupný z WWW: <http://www.vupsv.cz/>, str. 6. 19

a smujících k vytváení firemní kultury. Strategie podnikové sociální politiky by mla reflektovat celospoleenské trendy; nap. zavedení zamstnaneckého penzijního pipojištní, píspvku na životní pojištní, apod. Obecným cílem firemní sociální politiky je pedcházení konfliktm uvnit spolenosti a dlouhodobé zabezpeení dobrých pracovních podmínek pro zamstnance. J. Hála uvádí nkteré podstatné faktory, které firemní strategii z velké míry ovlivují: a) Sektor (odvtví), ve kterém podnik psobí b) Velikost (poet zamstnanc) c) Vlastnické pomry d) Teritoriální psobnost (rozmístní pracoviš) e) Charakter podnikové tradice, kvalita managementu a jeho pístup k firemnímu personálu vetn pevládající organizace a stylu ízení f) Existence a psobení odborové organizace Cílem každé firmy je mít co nejvyšší zisk, dostatený poet kvalifikovaných pracovník a omezení jejich fluktuace, výše mezd stanovená v rozsahu, který bude pijatelný pro firmu a dostatený pro zamstnance apod., nezávisle na tom, jakou má firma velikost, v jakém odvtví psobí, ve kterém regionu se nachází. Obecné strategické cíle všech firem se tedy budou navzájem velmi podobat. Primárn se firmy snaží elit sociálním a ekonomickým ohrožením, vytváet píznivé podmínky pro rozvoj jedinc. Cíle jsou z velké vtšiny výsledkem kompromisu pi ešení poteb a zájm jednotlivých stran. 1.5. SOCIÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ ZABEZPEENÍ Sociální politika pedstavuje jeden ze základních pojm, které tvoí jádro sociálního zabezpeení. Sociálním zabezpeením rozumíme soubor institucí, zaízení, opatení a vztah, jejichž pomocí a prostednictvím se uskuteuje pedcházení, zmírování a odstraování následk sociálních událostí, v nichž se obané 20

mohou ocitnout. 15 Právní úpravu organizace a provádní sociálního zabezpeení obsahuje zákon. 582/1991 Sb., o organizaci a provádní sociálního zabezpeení, ve znní pozdjších pedpis, který nabyl úinnosti dne 1. ledna 1992. Sociální zabezpeení podle tohoto zákona zahrnuje: nemocenské pojištní zamstnanc a osob postavených jim v tomto pojištní na rove, nemocenské pojištní osob samostatn výdlen inných dchodové pojištní Systém sociálního zabezpeení má ti pilíe: 1) sociální pojištní (dchodové, zdravotní, nemocenské, na politiku zamstnanosti) 2) státní sociální podporu (cílovou skupinou jsou hlavn rodiny s dtmi) 3) sociální pomoc (pée, služby) Organizaní uspoádání sociálního zabezpeení je ešeno na území eské republiky a podílejí se na nm orgány státní správy eské republiky, obce a právnické a fyzické osoby, které zamstnávají obany. Orgány sociálního zabezpeení jsou: a) Ministerstvo práce a sociálních vcí b) eská správa sociálního zabezpeení c) Okresní správy sociálního zabezpeení d) Ministerstvo vnitra e) Ministerstvo spravedlnosti f) Ministerstvo obrany 16 15 GALVAS, M., GREGOROVÁ, Z.: Úvod do práva sociálního zabezpeení. Masarykova univerzita, Brno 1992. ISBN 80-210-0424-X, str. 5, 13. 16 Sociální pojištní : Organizace a provádní sociálního zabezpeení [online]. Praha : Ministerstvo práce a sociálních vcí, 2002-2006, [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/1349> 21

2. PÍPADOVÁ STUDIE VYBRANÝCH PODNIK Tato kapitola je vnována konkrétní studii systému sociální politiky dvou podnik. Jak už jsem zmínila v úvodu, spolenost FOMA Bohemia jsem si pro svou práci vybrala z dvodu absolvování praxe na jejich personálním oddlení. Odborná praxe m inspirovala ke zvolení tématu bakaláské práce. Na personálním oddlení jsem mla pístup k materiálm týkajících se sociální politiky podniku, a tak jsem se rozhodla toto téma následn zpracovat. Bakaláskou práci jsem zpracovala metodou popisnou, komparativní. Bylo tedy nutné si zvolit k firm FOMA Bohemia ješt další podnik, a následn jejich systém sociální politiky porovnat. Pomrn dlouho jsem váhala, kterou další firmu si zvolit. Chtla jsem porovnávat dv firmy podobného charakteru, aby jejich sociální politika byla srovnatelná. FOMA Bohemia je firma stední velikosti, takže jsem vybírala spolenost téže velikosti, aby byl poet zamstnanc rovnž porovnatelný. A také jsem chtla najít firmu, která by mla alespo podobné zamení jako FOMA, tzn. technické. Dobrou volbou se nakonec ukázala být spolenost EZ Mení, která splovala všechna výše zmínná kritéria. Vybrala jsem ji na základ doporuení rodinného pítele, který zde pracuje, a tak bylo jednodušší sehnat si potebné kontakty a informace. Navíc bylo také výhodou, že ob firmy sídlí v Hradci Králové. Sociální politiku ve firmách jsem hodnotila zejména na základ przkumu tchto oblastí: vzdlávání zamstnanc, mzdové podmínky, innost odbor, pracovní prostedí pro zamstnance. Dále pak sociální oblast; tam jsem se soustedila na sociální péi, odmny zamstnancm, lékaskou péi, stravování zamstnanc. Nejdležitjším prostedkem pro m bylo nastudování kolektivní smlouvy v obou podnicích. Informace jsem také získávala od jednotlivých pracovník a z nkolika interních firemních publikací. Systém sociální politiky ve firm FOMA Bohemia jsem sledovala po dobu trnácti dn v prbhu odborné praxe v ervnu roku 2007. Veškerý pístup k interním materiálm, publikacím, kolektivní smlouv mi zprostedkovala paní Mgr. Ivana Koubová, vedoucí personálního oddlení. Následn jsem mla s paní 22

Koubovou ješt nkolik konzultací. Ve firm EZ mi materiály a informace zprostedkovávali zamstnanci na personálním oddlení a na sekretariát. Vtšinou jsem do firmy docházela v dopoledních hodinách; po dobu zhruba tí týdn v lednu a únoru roku 2008. 2.1. PROFIL SPOLENOSTI FOMA BOHEMIA Spolenost FOMA Bohemia je výrobcem materiál s dlouholetou tradicí. Vznik firmy se datuje rokem 1921, kdy byla v Hradci Králové založena spolenost Fotochema, s.r.o. Své výrobky produkovala pod ochrannou znakou FOMA. Zpoátku se vyrábly fotografické desky a zpracovatelské chemikálie. Po deseti letech byla zahájena výroba ernobílých papír, o rok pozdji výroba ernobílých svitkových film. 17 Po roce 1990 se nosným programem firmy stává výroba ernobílých fotografických materiál, speciálních záznamových a registraních materiál a výroba a prodej rentgenové pístrojové techniky. Privatizací státního podniku vznikla roku 1995 spolenost FOMA Bohemia. Ta vlastní tyi dceiné spolenosti a to se sídlem v Polsku, Slovensku, Rusku a Rumunsku. V souasné dob má FOMA 370 380 zamstnanc. Roní obrat firmy za rok 2007 je 443 milion K. Pozornost firma zamila na zlepšení výrobních technologií s cílem vyvinout materiály nové generace schopné obstát na trhu vedle zahraniních výrobk. FOMA vyrábí pedevším produkty pro amatérské a profesionální fotografy, zdravotnictví, polygrafický prmysl, strojírenství, dále za zamuje na výrobu speciálních fotografických materiál a zpracovatelských lázní. 2.1.1. Mzdová oblast Pro odmování zamstnanc se uplatují dvanáctistupový tarifní systém a individuální dohody o mzd. Tarifní odmování je obsaženo v kolektivní 17 Uvedené informace jsem erpala z Interní publikace spolenosti FOMA Bohemia, s.r.o. z roku 1996, a také ze setkání s vedoucí personálního oddlení paní Mgr. Ivanou Koubovou ze dne 4.6.2007. 23

smlouv. Tarifní stupnice obsahuje základní tarif a maximální rozptí (prémie), kterého mže zamstnanec dosáhnout. Pokud se jedná o nového zamstnance, mže dosáhnout pouze 25 % z maximálního rozptí. Po tech msících následuje vyhodnocení a možné piznání vyššího rozptí. Základní tarif hodnotí náronost daného pracovního místa (nutnost vyššího vzdlání, ztížené pracovní podmínky, apod.), pohyblivá složka hodnotí pímo zamstnance (množství odvádné práce, kvalita práce, ochota spolupracovat, apod.). Výše pohyblivé složky závisí pouze na vedoucím zamstnanci. Zamstnavatel se zavazuje zajistit rst mezd odvozený od tempa ekonomického rstu, produktivity práce, míry inflace a rstu úrovn reálných mezd o 4 % ron. Tarifní stupnice pro 37,5 hodinový pracovní týden je stanovena v tchto minimálních výších základního tarifu: Tabulka 1 Tarifní mzdová stupnice (FOMA) Tarifní stupe Základní tarif Maximální rozptí 1 6 200 K 3 210 K 2 6 800 K 3 430 K 3 7 500 K 3 770 K 4 8 300 K 4 210 K 5 9 000 K 4 650 K 6 9 800 K 5 210 K 7 10 900 K 5 760 K 8 12 000 K 6 430 K 9 13 100 K 6 870 K 10 14 200 K 7 650 K 11 15 500 K 8 420 K 12 17 000 K 9 310 K Zdroj: Podniková kolektivní smlouva FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové, 2007 Pi hodnocení zamstnanc využívá FOMA tzv. hodnotícího dialogu. Jedná se o rozmluvu pouze mezi vedoucím a zamstnancem. Zamstnanec si nejprve pipraví vlastní hodnocení sebe samého. Vyjádí své názory na pracovní podmínky, vedení, inovace, vymezí okruh problém a pipomínek. Vedoucí by 24

ml vyzdvihnout pozitiva, vytknout nedostatky, nastínit, co od zamstnance oekává v nastávajícím období. Potom následuje vzájemná konfrontace. Cílem hodnotícího dialogu je ztotožnit názory vedoucího a zamstnance tak, aby došlo k co nejvtší shod mezi obma stranami. Firma s hodnotícím systémem neustále pracuje, bylo zavedeno školení ohledn hodnotícího dialogu. Hlavní zámr školení spoívá ve zlepšení komunikace, kladné hodnocení i kritika by mly mít za výsledek pozitivní motivaci zamstnance. Hodnotící dialog by se ml uskutenit vždy jednou za tvrt roku, ale jak jsem se dozvdla od jednotlivých vedoucích, ve skutenosti probíhá velmi nepravideln. I když vtšina z dotázaných potvrdila, že pokud je dostatek asu, je forma hodnocení zamstnanc pomocí tohoto dialogu velmi pínosná. Dialog vede nejen k posouzení pracovní innosti zamstnance, ale prohlubuje se tak i vztah a vzájemná dvra zamstnance a vedoucího. Mzdová zvýhodnní, mzdové píplatky, odmny Mzdová zvýhodnní a mzdové píplatky slouží zejména k ocenní práce vykonávané ve zvláštních pracovních podmínkách. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režim vyplývajících z rozvržení pracovní doby, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo rizikovosti pracovního prostedí. V tabulce uvádím pehled pracovních výkon, za které zamstnanci dostávají mzdový píplatek. Informace jsem erpala z Podnikové kolektivní smlouvy FO- MA Bohemia 2007, pro vtší pehlednost jsem je však penesla do tabulky: 25

Tabulka 2 Píplatky za práci ve ztížených pracovních podmínkách (FOMA) Píplatek za práci v noci Píplatek za práci v odpoledních smnách Píplatek za práci o sobotách a nedlích nebo ve svátek Píplatek za práci pesas v pracovních dnech Píplatek za práci pesas v noci, o sobotách a nedlích nebo ve svátek Píplatek za práci pesas pro zamstnance ostrahy, zamstnance s pružnou pracovní dobou v pracovních dnech, v noci, o sobotách a nedlích nebo ve svátek Píplatek za práci pesas v pípad, že se jedná o výkon práce trvající nepetržit 16 hodin 10 K/hod Min. 7 K/hod Min. 50 % základního 18 hodinového tarifu Min. 25 % základního hodinového tarifu Min. 50 % základního hodinového tarifu Min. 33 % základního hodinového tarifu Za 8 hodin min. 33 % základního hodinového tarifu Za trvale mimoádný pracovní výkon lze zamstnanci piznat osobní tídu, která se rovná o jeden tarifní stupe vyšší úrovni, než zamstnanci písluší podle jeho zaazení. Tém 40 % zamstnanc ve firm FOMA Bohemia pracuje ve ztížených pracovních podmínkách. Píplatek za práci ve ztíženém pracovním prostedí iní nejmén 10 % ástky ze základní minimální mzdy (základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hodin iní 8 000 K za msíc nebo 48,10 K za hodinu 19 ). Nesmí být nižší, ale mže být vyšší. Píplatky ve vyšší sazb jsou však ve firm výjimkou. Píplatky za práci v obtížných pracovních podmínkách nebo ve ztíženém a zdraví škodlivém prostedí nejsou ve spolenosti FOMA Bohemia pevn stanovené, ale posuzují se až podle konkrétního typu práce, podle míry obtížnosti pracovních podmínek. Ti zamstnanci, kteí pracují výhradn ve ztížených pracovních podmínkách, dostávají k msíní mzd píplatek 700 K. Zamstnanci, je- 18 Základní mzdový tarif nezahrnuje pohyblivou složku (maximální rozptí). 19 Informace o minimální mzd [online]. Praha : Ministerstvo práce a sociálních vcí, 2002-2006, [cit. 2008-05-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4973> 26

jichž práce ve ztížených pracovních podmínkách je vyšší nebo odpovídá 75 % celkové pracovní doby, mají msín nárok na píplatek v hodnot 600 K. Pokud zamstnanci pracují ve ztížených pracovních podmínkách více než 50 % celkové pracovní doby, náleží jim píplatek v hodnot 450 K msín. Zamstnanci pracující ve ztížených pracovních podmínkách více jak 25 % celkové pracovní doby, dostávají msíní píplatek ve výši 250 K. Odmny za pracovní pohotovost písluší zamstnanci ve výši minimáln 10 % prmrného výdlku. 2.1.2. Sociální oblast Sociální podpora Zamstnavatel pispívá na penzijní pipojištní tm zamstnancm, kteí uzavou nebo již uzaveli s penzijním fondem smlouvu o penzijním pipojištní se státním píspvkem s pravidelnými msíními platbami ve výši nejmén 100 K. Nárok na píspvek však mají zamstnanci, kteí uzaveli smlouvu pouze s Penzijním fondem eské pojišovny. ástka píspvku se vypoítává z vymovacího základu zamstnance na daný msíc. Tuto výhodu zamstnanci hojn využívají; vtšina zamstnanc firmy má smlouvu o penzijním pipojištní uzavenou práv u eské pojišovny. idim referentských vozidel, kteí mají uzavenou smlouvu s pojišovnou Amcico, zamstnavatel pispívá na úrazové pojištní. Zamstnancm mže být v mimoádn závažných pípadech pro peklenutí tíživé sociální situace poskytnuta jednorázová návratná nebo nenávratná sociální výpomoc, nebo v pípad úmrtí zamstnance jejich nejbližším pozstalým. Nenávratná sociální výpomoc se poskytuje ve výši maximáln 5 000 K pouze na základ ádné smlouvy. Zamstnanec musí o výpomoc zažádat odborovou organizaci. Ta zaujme stanovisko a pípadn potvrdí doporuení. O poskytnutí nenávratné sociální výpomoci nakonec rozhoduje vedení firmy. Návratná sociální výpomoc mže být poskytnuta jedenkrát ron, a to ve výši maximáln 15 000 K. Její splatnost je dvanáct msíc. 27

Odmny vyplácené pi mimoádných událostech K ocenní pracovních výsledk pi píležitosti významných pracovních a životních výroí mohou být zamstnancm poskytnuty jubilejní odmny. Výše odmn je závislá na pracovním hodnocení odmovaného zamstnance. Píležitostí k ocenní mže být: a) 25 let celkové doby zamstnání v pracovním pomru od prvého vstupu do zamstnání pi: Tabulka 3 - Odmna za dobu strávenou v pracovním pomru (FOMA) 5 9 letech práce ve spolenosti Min. 2 000 K 10 14 letech práce ve spolenosti Min. 2 500 K 15 19 letech práce ve spolenosti Min. 3 000 K 20 a více letech práce ve spolenosti Min. 4 000 K Zdroj: Podniková kolektivní smlouva FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové, 2007 b) životní jubileum 50 let vku pi: Tabulka 4 - Odmna pi dosažení 50 let vku (FOMA) 5 9 letech práce ve spolenosti Min. 3 000 K 10 14 letech práce ve spolenosti Min. 3 500 K 15 19 letech práce ve spolenosti Min. 4 000 K 20 a více letech práce ve spolenosti Min. 4 500 K Zdroj: Podniková kolektivní smlouva FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové, 2007 c) první skonení pracovního pomru pi nabytí nároku na starobní a invalidní dchod pi: 28

Tabulka 5 - Odmna pi odchodu do dchodu (FOMA) 5 9 letech práce ve spolenosti Min. 3 500 K 10 14 letech práce ve spolenosti Min. 4 000 K 15 19 letech práce ve spolenosti Min. 4 500 K 20 24 letech práce ve spolenosti Min. 5 000 K 25 34 letech práce ve spolenosti Min. 6 000 K 35 a více letech práce ve spolenosti Min. 9 000 K Zdroj: Podniková kolektivní smlouva FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové, 2007 d) životní jubileum 60 let vku pi: Tabulka 6 - Odmna pi dosažení 60 let vku (FOMA) 5 14 letech práce ve spolenosti Min. 3 000 K 15 a více letech práce ve spolenosti Min. 3 500 K Zdroj: Podniková kolektivní smlouva FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové, 2007 Zamstnanci mají možnost získat odmnu pi pedcházení rzným živelným událostem, jejich likvidaci nebo odstraování jejich následk nebo pi jiných mimoádných událostech, pi kterých mže být ohrožen život, zdraví nebo majetek. Dovolená, náhrada mzdy Základní výmra dovolené se prodlužuje o jeden týden nad zákonem stanovený rozsah. Zamstnanci tudíž mají pt týdn dovolené ron. Pro zamstnance pracující v režimu dvanáctihodinových smn je stanovena dodatková dovolená v rozsahu pti pracovních dn v kalendáním roce. Nemže-li zamstnanec konat práci pro pechodnou závadu, jde o prostoj, a pokud nebyl peveden na jinou práci, písluší mu náhrada mzdy ve výši 90 % prmrného výdlku. V dsledku perušené práce zpsobené nepíznivými povtrnostními vlivy nebo živelní událostí, a nebyl-li peveden na jinou práci, písluší mu náhrada mzdy ve výši 70 % prmrného výdlku. 29

Rekreace, sportovní a kulturní akce FOMA Bohemia vlastní rekreaní zaízení Dachova u Hoic v Podkrkonoší a horskou chatu Fomnka v Krkonoších. Zamstnancm spolenosti spolu s rodinnými píslušníky se pi rekreaci v tchto zaízeních poskytuje sleva na ubytování. V minulých letech spolenost organizovala v chatové osad Dachova i dtské letní tábory. Firma také poádá sportovní a kulturní akce. Jedenkrát ron FOMA poádá spoleenskou akci pro své zamstnance, která je spojena s vyhlášením nejlepších pracovník za pedešlý rok. Organizátorem tchto akcí je Výbor základní organizace a zamstnavatel mu pevede na úet finanní dar po zútování všech akcí v kalendáním roce. Zamstnavatel také poskytuje píspvek na organizovanou dtskou rekreaci v dob jarních a letních prázdnin (nap. tábor, soustední, ozdravný pobyt) prostednictvím finanního daru Základní organizace FOMA. Pravidlem je, že se poskytuje jeden píspvek na jedno dít školou povinné nebo studující stední školu nebo uilišt, a to v kalendáním roce v maximální výši 2000 K. Pée o zdraví zamstnanc Pée o zdraví zamstnanc je zajišována na základ smlouvy uzavené s lékakou závodní preventivní pée a ochrany zdraví ped nemocemi z povolání a pracovními úrazy. Pedmtem smlouvy je zajišování lékaských preventivních vstupních prohlídek, periodických prohlídek, mimoádných prohlídek a poskytování první pomoci. Ped nástupem do pracovního pomru musí každý zamstnanec absolvovat vstupní zdravotní prohlídku. Lékaská prohlídka je nutná i v pípad pechodu na jinou pracovní pozici. Vstupní prohlídku si zamstnanec hradí sám, ale po jeho nástupu do pracovního pomru mu její úhradu zamstnavatel proplatí. Mezi další mimoádné prohlídky, které hradí zamstnavatel, patí nap.: a) obsluha výpoetní techniky, sváei (oní) jedenkrát za dva roky b) všeobecné preventivní prohlídky jedenkrát za ti roky (spolu s odbrem krve) 30

K ochran zdraví a zabezpeení pracovní pohody zamstnanc vytvoila firma tzv. Program zdraví. V rámci programu poskytuje nebo zprostedkovává zamstnavatel preventivní a zubní lékaskou péi pímo v areálu závodu. Podnik také preferuje, aby zamstnanci chodili na preventivní lékaské prohlídky v pracovní dob, mimo dobu jejich pracovního volna. Dále mají možnost využít bezplatné rehabilitaní masáže a parafinové zábaly. Zamstnancm je také poskytován píspvek na vstup do mstských lázní. K zajištní pitného režimu jsou pro všechny zamstnance bezplatn zajištny dodávky pitné vody. Navíc ti, kteí pracují ve smnných provozech, mají dvakrát ron nárok na preventivní dávky vitamin. Minulý rok byla v areálu firmy zízena odpoinková místnost a venkovní prostor pro pestávky na jídlo a oddech. Odpoinková místnost je zaízena tak, aby se v ní zamstnanci cítili co nejpíjemnji. Je vybavena pohodlnými kesly, nkolika lehátky, televizí, rádiem, stolky s asopisy a jinými materiály ke tení. V celém areálu spolenosti je zakázáno kouení. Pro kuáky jsou vyhrazeny prostory k tomu urené. Všichni zamstnanci spolenosti musí ped nástupem do pracovního pomru projít školením o BOZP. Nejmén jedenkrát ron jsou na všech pracovištích a zaízeních spolenosti organizovány také provrky BOZP. Jedenkrát ron a pi zavádní nových technologií, výrob a zizování nových pracoviš se provádí ve spolupráci s lékakou závodní preventivní pée pravidelná kontrola k vyhledávání a prevenci rizik pi ochran zdraví pi práci. Ve firm je také uritý poet zamstnanc vyškolen pro poskytování první pomoci tak, aby mohla být pomoc poskytnuta v každé smn. Stravování zamstnanc Zamstnavatel zabezpeuje stravování formou jednoho teplého jídla v prbhu pracovní doby trvající nejmén pt hodin vetn možnosti podávání nápoj k jídlu ve sjednaném stravovacím zaízení. Zabezpeuje také zamstnancm možnost zakoupit si nápoje a peivo v prbhu ranní smny. Zamstnanci mají zajištno stravování v jídeln SOŠ a SOU Vocelova, která sídlí jen nkolik desítek metr od areálu podniku. Na stravování ve smluveném zaízení si zamstnanec doplácí 26 K, zbytek hradí zamstnavatel. Nárok na stravenky tedy zamstnanci nemají. Stravenky dostávají zamstnanci pouze v pípad, že pracují 31

v sobotu, v nedli nebo ve svátek. Pi odpracování jedenácti hodin v pracovním dni (tzn. pi dvanáctihodinových smnách) mají zamstnanci nárok na dv teplá jídla. 2.1.3. Vzdlávání zamstnanc Zamstnavatel napomáhá zamstnancm pi jejich osobním rozvoji prohlubováním a zvyšováním kvalifikace. Poskytuje jim k tomu pracovní úlevy a potebné hmotné zabezpeení. Pée o odborný rozvoj zamstnanc zahrnuje dále také zaškolení a zauení zamstnanc a odbornou praxi absolvent škol. Vzdlávání mžeme rozdlit na vnjší a vnitní: a) vnjší, tzv. regulovaná oblast povinná, ze zákona (BOZP, ízení motorových vozík, idii referentských vozidel, školení elektriká) b) vnitní, tzv. neregulovaná oblast záleží pouze na firm, co zamstnancm nabídne Spolenost FOMA Bohemia využívá ke vzdlávání zamstnanc vlastní lektory a lektory najaté agenturou. Zamstnavatel zprostedkovává výuku pímo v areálu podniku. Realizace výuky probíhá jak v pracovní, tak i mimo pracovní dobu. U obou pípad však výuku hradí zamstnavatel. Z dvodu výrazného exportu zboží a nákupu materiál ze zahranií nabízí Foma velký výbr jazykových kurz. Konkrétn pak kurzy anglitiny, nminy, španlštiny, italštiny, francouzštiny a ruštiny. Kurzy absolvují zamstnanci, kteí mají znalost jazyka v popisu pracovní innosti a nebo potebují k práci základní znalost jazyka. O kurzy je zájem, využívá je i velké množství lidí, kteí jazyk ke své práci nepotebují. Dalším kurzem, který je navštvován nejastji, je základní kurz práce na PC. Kurzy vtšinou probíhají jednou týdn hodinu a pl. Jazykové kurzy jsou dlouhodobjšího trvání; podle pokroilosti mže zamstnanec docházet na kurz i dva ti roky. Oproti tomu poítaové kurzy jsou vtšinou na pl roku, v nkterých pípadech mohou trvat až jeden rok. Na konci kurz mže personální 32

editel vyhlásit pezkoušení jednotlivých zamstnanc. Zkoušení probíhá za úasti lektora, zamstnance a personálního editele. Ve firm ale tato forma atestu není pravidlem. Pezkoušení probhlo dosud jen dvakrát. Ve firm také probíhají tzv. vzdlávací akce. Ty jsou ve vtšin pípad ureny pro stední management (nap. pro mistry). Úastníci tchto program jsou zde školeni za úelem zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace, schopnosti vedení lidí, hodnocení pracovník. Dále pak za úelem zlepšení enických a prezentaních dovedností, písemné komunikace. Tyto vzdlávací akce jsou dotovány Evropskou unií. Programy vzdlávání se sestavují jedenkrát ron na základ požadavku vedoucích. Ti vycházejí z firemní strategie, z hodnocení zamstnanc a z analýzy vnjšího prostedí (nap. pi zavádní nových technologií). Dále se firma soustedí pedevším na školení a kurzy zamstnanc se speciální odborností. Z dvodu rychle se vyvíjející technologie a astých zmn ve vyhláškách a normách se i nkolikrát ron úastní školení nap. pracovníci v oboru výpoetní techniky. Misti na jednotlivých pracovištích také nkolikrát do roka navštvují veletrhy nových technologií a technických zaízení z dvodu prohloubení znalostí v dané oblasti a osvojení si nových postup. asto jezdí na odborné veletrhy a výstavy i do zahranií. 33