Stedndobý plán rozvoje a udržitelnosti sociálních služeb na území obce s rozšíenou psobností Stíbro na období 2011 2014
Obsah Obsah... 2 1. Úvodní slovo... 3 2. Jak jsme tvoili plán... 4 2.1 Postup vzniku plánu... 4 2.2 Metodické vedení procesu... 6 2.3 Tvoili jsme plán spolen... 9 3 Základní popis území... 12 4 Pehled poskytovatel sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšíenou psobností Stíbro... 12 4.1 Poskytované služby... 12 5 Popis zdroj pro zajištní poteb... 17 5.1 Finanní prostedky rozdlované mstem Stíbro... 18 5.2 Prostedky poskytované ostatními obcemi SO ORP Stíbro... 19 5.3 Finanní situace poskytovatel sociálních a návazných služeb... 21 6 Analýza poteb obyvatel správního obvodu... 24 6.1 Vyhodnocení ankety Sociální služby na Stíbrsku... 24 6.2 Problematika senior a osob se zdravotním postižením... 24 6.3 Vyhodnocení dotazníkového šetení mezi rodii dtí ve Stíbe... 27 7 Priority ORP Stíbro v sociální oblasti... 27 7.1 Postup a zpracování SWOT analýzy... 27 7.2 Priority... 31 7.3 Rozpracované priority... 31 8 Co jsme již udlali... 32 9 Co bude následovat... 32 10 Seznam použitých zkratek... 33 11 Pílohy... 33
1. Úvodní slovo Vážení spoluobané, požádán o nkolik vt v úvodu materiálu "Komunitní plán sociálních služeb msta Stíbra" - jsem rád slíbil a nyní plním. Každý plán je ve svém zrodu pouhá vize, zámr. Ale je nutný. Pesvdujeme se o tom na každém kroku svého života. Vím, že mi dáte za pravdu. Pedkládaný materiál je závazným koncepním materiálem pro oblast sociálních služeb potebným spoluobanm. Nejenže stárneme, ale mžeme se v život dostat do situace, že budeme potebovat pomoc my sami, nebo naši blízcí. A pro takové situace musíme mít ve mst pipravenu širokou škálu sociálních služeb - o což se tento zpracovaný Komunitní plán sociálních služeb snaží. Pestože výrazn vtší úsilí a práci pedpokládáme až pi realizaci tohoto plánu, dovolím si podkovat už nyní tm, kteí se na tvorb plánu podíleli a vytvoili výchozí metu pro zajištní kvalitních sociálních služeb obanm našeho msta. Podkování proto patí všem, kteí se na vzniku pedkládaného Komunitního plánu sociálních služeb msta Stíbra podíleli, tj. manažer, metodik, poskytovatel služeb, uživatel. Nám, obanm msta Stíbra, peji, aby úsilí a práce všech, kterým uvádný dokument stanovuje povinnosti a úkoly, byly pro nás pínosem a rozsah a kvalita poskytovaných služeb se zvyšovala. Nejen proto, abychom se piblížili Evropským standardm, ale hlavn pro spokojenost našich oban. Ta je naším hlavním cílem! PaedDr. Bohuslav ervený starosta msta Stíbra
2. Jak jsme tvoili plán Co je komunitního plánování sociálních služeb? Každý z nás se nkdy mže dostat do situace, kdy mu dojdou síly a nebude mít možnost postarat se o sebe nebo o své blízké a bude potebovat pomoc njaké sociální služby. Je poteba, aby pak taková služba byla v dosahu, aby byla kvalitní a cenov dostupná. Smyslem komunitního plánování je spolen se dohodnout o tom, jaké služby chceme mít pro pípad nepíznivé životní situace pipravené. Pi plánování sociálních služeb se nejdíve zpracovávají sociáln demografické údaje, mapují se sociální služby a služby související, pak následuje popis a analýza pání a poteb veejnosti. V této fázi se mže do plánování zapojit každý oban s podnty a s názorem, jaké sociální služby by se v obci mly poskytovat. Jde vlastn o vyvolání diskuze mezi zadavatelem (ten, kdo je za zajištní sociálních služeb zodpovdný napíklad obec, poskytovateli (ti, kdo služby nabízejí) a uživateli (lidé v nepíznivé sociální situaci, kterým jsou služby ureny). Na základ tohoto dialogu a na základ spolupráce všech obcí v regionu se pak vytváí plán dalšího rozvoje sociálních služeb. Komunitní plánování tedy pomáhá zajišovat dostupnost a kvalitu sociální pomoci. Pi tom zárove šetí finanní prostedky, protože peníze se vynakládají jen na zizování tch zaízení, které jsou pro obany regionu doopravdy potebné. 2.1 Postup vzniku plánu Prbh procesu komunitního plánování: pípravná fáze (záí 2010 íjen 2010) analytická fáze (íjen 2010 kvten 2011) plánovací fáze (erven 2011 listopad 2011) Harmonogram prbhu zpracování Rok Klíová aktivita Období 2010 Vypracování základních dokument listopad - prosinec Analýza aktuální sociální situace v regionu íjen - prosinec Jednání ídící skupiny záí - listopad Informaní kampa záí - prosinec Koordinace a ízení projektu záí - prosinec 2011 Veejná setkání a vzdlávací seminá leden - íjen Analýza aktuální sociální situace v regionu leden - bezen Jednán ídící skupiny bezen - íjen Jednání pracovních skupin bezen - íjen Informaní kampa leden - listopad Vytvoení katalogu poskytovatel ervenec - záí Vytvoení realizaního plánu s Stedndobého plánu srpen - listopad rozvoje sociálních služeb po ORP Stíbro Koordinace a ízení projektu leden - listopad
Rozdlní úkol v rámci organizaní struktury: ídící skupina: stanovení cíl a priorit procesu a jejich pedkládání Rad nebo Zastupitelstvu msta, pedkládání prbžných závr Rad a Zastupitelstvu msta, zodpovdnost za kvalitní prbh procesu plánování sociálních služeb a naplování princip a hodnot komunitního plánování, komunikace se Sociální komisí Rady msta a dalšími lánky struktury, navrhování organizaní struktury, její aktualizaci, ízení procesu plánování sociálních služeb, projednání konené podoby návrhu Komunitního plánu a jeho pedložení ke schválení Rad a Zastupitelstvu msta, sledování plnní cíl Komunitního plánu, aktualizace plánu v dalších letech. Pracovní skupiny: popis poteb oban, popis souasné situace v oblasti poskytování sociálních služeb, stanovení návrhu prioritních oblastí, rozpracování priorit a opatení, vytipovávání realizátor. Koordinátorka procesu plánování: zajištní každodenní innost spojenou s komunitním plánováním sociálních služeb, zajištní informaní kampan, formování pracovních skupin, sbr podklad pro sociodemografickou analýzu, praktické analýz, organizace setkávání ídící skupiny, veejných projednání a pracovních skupin, úast na jejich jednáních, bžná administrativní práce, písemné zpracování všech výstup z KPSS a archivace materiál, píprava text pro katalog sociálních služeb, zpracování monitorovacích zpráv a závrené zprávy.
Metodika procesu: zajištní metodického a odborné vedení projektu, odborné porovnání stávajících sociálních služeb s jejich uživatelskou potebností, spolupráce na analytické ásti procesu, konzultace v oblasti strategické ásti, konzultace pi zpracování monitorovacích zpráv a závrené zprávy, postup zapojování veejnosti. 2.2 Metodické vedení procesu Metodické vedení procesu probíhalo na základ princip komunitní plánování a vycházelo ze souasného stavu správního území. Proces vycházel z princip doporuených Ministerstvem práce a sociálních vcí R - Metodiky pro plánování sociálních služeb: Principy metody komunitního plánování: triády rovnosti skutených poteb dohody Vše je veejné dosažitelnosti ešení cyklického opakování kompetence úastník pímé úmry Princip triády V rámci metody komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimáln ti strany: uživatelé zadavatelé poskytovatelé
Princip rovnosti Každý má právo starat se o vci veejné a spolené. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu oban s rozhodováním na úad. Každý má právo se vyjádit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez povení, funkce i mandátu od zájmové skupiny. Nikdo nesmí být vyluován a diskriminován. Organizace a procesy plánování musí zajistit všem úastníkm rovnost postavení a hlasu v prbhu všech jednání. Jedin pak je možná spolupráce, pi níž jsou ke spolenému prospchu využity jedinené znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivc. Legitimitu sociálním službám dávají pání a poteby uživatel (budoucích uživatel). Uživatelm je nutné vytváet podmínky, aby mohli vyslovovat svá pání a poteby, a tam, kde to jde, je i sami zkoumat. Užitený je i princip pozitivní diskriminace. Cílem pro uživatele je už nikdy o nás bez nás. Princip skutených poteb Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy mohou být užitenou pomckou pro plánování rozvoje sociálních služeb. Nemohou však nahradit aktivní zjišování skutených (ne domnlých) poteb všech zúastnných stran. Princip dohody Výsledný plán je svého druhu smlouva, ve které se (pinejmenším) ti strany (viz. princip triády) navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy a demokratické spolupráce. Dohoda musí být nejen o zámrech, ale také o zpsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. V komunitním plánování má pednost souhlasné rozhodnutí tj. dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic. Hlasování je nouzový prostedek, kterým piznáváme, že se neumíme dohodnout. Princip Vše je veejné Plánování sociálních služeb se zabývá vcmi veejnými. Informace o dní v nm jsou veejn dostupné a jednání jsou otevená. Informace o prbhu a výstupech plánování jsou veejnosti aktivn pedávány.
Princip dosažitelnosti ešení Plánování sociálních služeb mže být zameno na jeden nebo více problém v sociální oblasti. Šíe zábru musí být pimená místnímu spoleenství, jeho podmínkám, pání lidí a lidským i materiálním zdrojm. Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoí spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Princip kompetence úastník V ízení plánování sociálních služeb musí být pítomna profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovdnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozprav a uzavírání dohod úinn napomáhá dobrá koordinace, mediace, kouování a ízení, stejn jako dovednost budovat týmy, projektovídit a plánovat. Princip pímé úmry Kvalitn probíhající proces plánování je pro komunitu a její obany stejn pínosný jako výstup plánování vlastní plán. Kvalita výstup plánování je pímo úmrná kvalit jeho prbhu. Postupy zachycené v principech odlišují metodu komunitního plánování od jiných plánovacích postup. Do oblasti plánování sociálních služeb pináší: draz na aktivní roli uživatel sociálních služeb a zastoupení jejich zájm v procesu plánování; zapojení širokého okruhu lidí a spolupracovník do tvoivé práce; opakované ovování závr s páním lidí; draz na vyjednávání a zplnomocnní veejnosti kontrolovat postup rozhodování i uskuteování. Cílem procesu komunitního plánování je zefektivnit poskytování sociálních služeb na území SO ORP Stíbro tak, aby odpovídaly skuteným potebám oban.
2.3 Tvoili jsme plán spolen Zpracovatelem projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšíenou psobností Stíbro je Centrum pro komunitní práci západní echy a partnerem projektu je Msto Stíbro. Usnesením Zastupitelstva msta Stíbra ze dne 30. srpna 2010 byl schválen zámr procesu zapojit se do projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území SO ORP Stíbro jako partner. Projekt byl zahájen 1. záí 2010, koordinátorkou projektu byla jmenována Božena Nenutilová a metodikou procesu Martina Macurová, ob z Centra pro komunitní práci západní echy. V úvodní pípravné fázi projektu pro zajištní realizace KPSS byla jmenována ídící skupina, sestavená ze zástupc zadavatel, poskytovatel sociálních a návazných služeb a uživatel - oban. lenové ídící skupiny spolen s metodikou vypracovali základní dokumenty tzv. základní listinu a jednací ád ídící skupiny. V prbhu realizace komunitního plánu ídící skupina uskutenila celkem pt setkání, na kterých ešila aktuální problémy, podílela se na pípravách spolených setkání a prbžnešila výstupy z pracovních skupin. lenové ídící skupiny: PaedDr. Bohuslav ervený, starosta msta Stíbra Pavel Plánka, místostarosta msta Stíbra František Trhlík, starosta obce Kostelec Miroslava Válová, zástupkyn Mikroregionu Konstantinolázesko Michal Kandler, Kotec o.s., vedoucí nízkoprahového klubu RESET ve Stíbe Michaela Rusáková, 15. Pední hlídka Royal Rangers v R, sociální pracovnice Stedisko Víteek ernošín Ing. Teresa Kupcová, editelka Farní charity Stíbro Alena Ratajová, vedoucí sociálního odboru MÚ Stíbro Mgr. Veronika Svobodová, sociální pracovnice MÚ Stíbro Jaroslav Kupec, oban Stíbra Martina Sihelská, editelka MKS Stíbro Kristýna Hoppová, sociální pracovnice MÚ Bezdružice Božena Nenutilová, koordinátorka projektu CpKP západní echy Po celou dobu trvání projektu probíhala informaní kampa, která mla za cíl poskytnout široké veejnosti dostatek informací o komunitním plánování a zapojit obyvatelstvo do procesu plánování. Veejnost byla o projektu informována v regionálním tisku Tachovský deník a Stíbrském zpravodaji, na obecních vývskách a webových stránkách, prostednictvím roznesených anketních lístk do domácností, úad i zaízení poskytovatel sociálních služeb.
V další analytické fázi projektu byla vypracována sociodemografická analýza území ORP Stíbro. Základem pro vznik analýzy se staly údaje, jejichž hlavními zdroji byly MÚ Stíbro, MÚ Bezdružice, Obecní úady ostatních obcí, Územn analytické podklady ORP Stíbro, Úad práce Tachov, eský statistický úad, Ministerstvo práce a sociálních vcí eské republiky. Dalším podkladem pro analýzu byly výstupy z ankety pro veejnost Sociální služby na Stíbrsku a zpracování pehledu dosavadních poskytovatel sociálních a návazných služeb, které jsou v souasné dob poskytované obanm regionu. Analýza uživatel byla zamena na cílovou skupinu senior a osob se zdravotním postižením. Pro potebu plánování rozvoje sociálních a návazných služeb bylo teba provést finanní analýzu o zpsobu financování sociální oblasti mstem Stíbro a dalšími obcemi. Na prvním veejném setkání v lednu 2011 se do projektu zapojila široká veejnost, uživatelé sociálních služeb, osoby jim blízké, poskytovatelé, organizace vnující se souvisejícím službám, zástupci Msta Stíbro a zapojených obcí i úedníci mstských a obecních úad. Formou prezentace byl pedstaven projekt komunitního plánování sociálních služeb, jeho cíle, aktivity i harmonogram. Úastníci hodnotili stav dosavadních sociálních služeb, vyjadovali své kritické pipomínky a navrhovali lepší ešení. Pro získání potebných informací o sociálních službách byla na zaátku roku 2011 navázána spolupráce se zástupci všech 24 obcí na území správního obvodu obce s rozšíenou psobností Stíbro a v msíci únoru byl proveden przkum mezi starosty obcí. Cílem tohoto przkumu bylo zjistit, jaké sociální služby obce zajišují svým obanm, financování služeb, poteby a problémy jednotlivých cílových skupin obyvatel obce. Z ad zájemc o innost v pracovních skupinách byly vytvoeny ti pracovní skupiny: pracovní skupina pro seniory pracovní skupiny pro osoby se zdravotním postižením pracovní skupina pro rodiny s dtmi a mládež Tyto ti pracovní skupiny se scházely ve mst Stíbe od bezna do íjna 2011, byla uskutenna i dv setkání s obany v obcích Erpužice a Ošelín v kvtnu 2011. Zástupci pracovní skupiny pro osoby se zdravotním postižením upozorovali na problematiku nedostatku pracovních píležitostí a volnoasových aktivit pro mladší vkovou kategorii, stavební bariéry, chybjící krátkodobé odlehovací služby, malou kapacitu stacionáe, nedostatené informace ze sociální oblasti. Pozitivn lze hodnotit innost peovatelské služby na území regionu, provoz stacionáe Farní charity ve Stíbe a nízkoprahového zaízení pro
dti a mládež stediska Víteek v ernošín. Pracovní skupina zamená na cílovou skupinu senior mla pipomínky zejména k omezenému provozu a nedostatku volnoasových a zájmových aktivit v klubu senior ve Stíbe, provozu peovatelské služby pouze v pracovní dny, nedostatenému autobusovému spojení z centra msta, nepístupným bezbariérovým toaletám, špatnému stavu chodník a malému potu laviek. Skupina zamená na rodiny s dtmi a mládež poukazovala na nízkou kapacitu mateských škol, chybjící krizové bydlení pro matky s dtmi, nedostatené zájmové a volnoasové aktivity pro dti ze sociáln slabých rodin, bezplatné poradenství v oblasti právní a finanní, a zárove ocenila již fungující nabídku sociálních služeb pro obany (klub RESET, Centrum pro podporu rodiny). Obané okolních obcí nejvtší problémy vidí v nezamstnanosti a tím vznikající zadluženosti nkterých osob, v nedostateném dopravním spojení pi cest k lékai, na úady i za nákupy. Dále postrádají informace o sociálních a zdravotních službách. Za období od bezna do záí 2011 se uskutenilo dvanáct setkání pracovních skupin za úasti 152 osob. Nejvíce se projevila úast ve skupin pro seniory a osoby se zdravotním postižením, naopak ve skupin pro rodiny s dtmi a mládež se projevil malý zájem ze strany veejnosti. Bhem projektu byl v záí 2011 pro úastníky komunitního plánování uspoádán vzdlávací seminá na téma Pípadová setkání jako nástroj práce s klientem se zamením na oblast sociáln právní ochrany dtí.v závrené plánovací fázi byly jednotlivými pracovními skupinami stanoveny priority ORP Stíbro v oblasti sociálních služeb komunitního plánování sociálních služeb a vytvoen realizaní plán plánovaných aktivit, který v nkterých ástech specifikuje u každé plánované aktivity její charakter, realizátora, spolupracující subjekty pedpokládané finanní zdroje a asový harmonogram plnní aktivit. Tam, kde zatím neznáme možného realizátora, budeme zjišovat další možnosti území a dostupné finanní zdroje. Za pispní len pracovních skupin vznikl Katalog poskytovatel sociálních a zdravotních služeb na území ORP Stíbro. Finálním dokumentem je tento Stedndobý plán rozvoje a udržitelnosti sociálních služeb na území obce s rozšíenou psobností Stíbro na období 2011 2014, který bude po zapracování pipomínek pedložen ke schválení na jednání Zastupitelstva msta Stíbra.
3 Základní popis území Území obce s rozšíenou psobností Stíbro se nachází ve východní ásti okresu Tachov, který leží v severozápadní ásti Plzeského kraje, jeho severní strana piléhá ke Karlovarskému kraji. Hranií se správními obvody Nýany, Stod, Horšovský Týn a Tachov. Správní obvod zahrnuje území 24 obcí, z nichž s poveným úadem jsou obce Bezdružice (spravující Bezdružice, Cebiv, Horní Kozolupy, Konstantinovy Lázn, Kokašice) a Stíbro (spravující ostatní obce). V rámci všech tchto obcí je na 81 katastrálním území evidováno 90 ástí obcí. Obvod je svou rozlohou 431 km 2 stedn velký, zaujímá 5,7 % rozlohy kraje a žijí v nm 3 % obyvatel kraje, hustotou 39 obyvatel na 1 km 2 je pátý nejmén zalidnný v kraji (hustota zalidnní Plzeského kraje iní 73 obyvatel/1 km 2 ) a tvrtý v podílu obyvatel žijících v mstech (46,2 %). Sídelním a zárove pirozeným spádovým mstem pro dané území je msto Stíbro vzdálené 30 km západn od Plzn nad údolím eky Mže. Stíbro, vetn svých ástí Lhota u Stíbra, Milíkov, Otroín, Tchlovice, Butov a Jezerce, zahrnuje území o rozloze 47,8 km 2. Ve mst žije 46,8 % obyvatel správního obvodu. Podrobnjší popis území je zpracován v Sociodemografické analýze správního obvodu obce s rozšíenou psobností Stíbro, jež je samostatným dokumentem mapujícím stávající sociáln demografickou situaci, spoleenské jevy území a trendy sociálního vývoje z nich vyplývajících. Dokument je uveden jako Píloha 2 v závrené ásti plánu. 4 Pehled poskytovatel sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšíenou psobností Stíbro Pehled poskytovatel sociálních a návazných služeb vznikl v rámci podpory udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšíenou psobností Stíbro jako podklad pro zmapování sociálních služeb poskytovaných obanm daného území. Sbr dat probíhal v lednu a únoru 2011. 4.1 Poskytované služby Ze šetení vyplývá, že na území SO ORP Stíbro zajišuje 9 poskytovatel 11 druh sociálních služeb (sociální služby dle zákona. 2006/108 Sb.). Jejich poet však není úplný, nebo se jedná o poskytovatele, kteí se daného šetení zúastnili. Nejsou tak zcela podchyceni poskytovatelé, kteí nemají v mikroregionu registrovanou žádnou sociální službu, a pesto ji tam poskytují.
Poskytovatel Centrum pro zdravotn postižené Plzeského kraje Druh služby Odborné sociální poradenství Osobní asistence Registrace sociální služby Ano Ano Odborné sociální poradenství Diakonie CE stedisko v Rokycanech Sociáln aktivizaní služby pro rodiny s dtmi Ano Ano Farní charita Stíbro Týdenní stacioná Ano Kotec, o.s. Kontaktní centrum NZDM Terénní programy Ano Ano Ano Msto ernošín Peovatelská služba Ano Msto Kladruby Peovatelská služba Ano Msto Stíbro Odborné sociální poradenství Peovatelská služba Ne Ano Obec Konstantinovy Lázn Peovatelská služba Ano 15. Pední hlídka Royal Rangers v R Denní stacioná Sociáln terapeutické dílny Ano Ano Zdroj: Vlastní šetení. Tabulka. 1: Pehled poskytovatel a poskytovaných sociálních služeb Ze 14 sociálních služeb je 6 poskytováno ambulantní formou, 6 terénní, 1 pobytovou a 1 terénní i ambulantní zárove. Služby poskytované na území ORP Stíbro pokrývají tém všechny cílové skupiny sociálních služeb. Vtšina z nich se však zamuje na osoby se zdravotním postižením a seniory.
Cílová skupina Poet sociálních služeb Osoby se zdravotním postižením 11 Senioi 6 Etnické menšiny 4 Dti a mládež ve vku od 6 do 26 let ohrožené spoleensky nežádoucími jevy 3 Imigranti a azylanti 3 Obti domácího násilí 3 Obti obchodu s lidmi 3 Obti trestné innosti 3 Osoby do 26 let vku opouštjící školská zaízení pro výkon ústavní pée 3 Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 Osoby komern využívané 3 Osoby žijící v sociáln vylouených komunitách 3 Osoby, které vedou rizikový zpsob života nebo jsou tímto zpsobem života ohroženy 2 Osoby s chronickým onemocnním 2 Rodiny s díttem/dtmi 2 Zdroj: Vlastní šetení. Tabulka. 2: Cílové skupiny poskytovaných sociálních služeb
Nejvíce služeb se z hlediska vku klient zamuje na dosplé a seniory, celkov však všechny vkové skupiny vyplývají ze zamení jednotlivých sociálních služeb. Vk Poet sociálních služeb Bez omezení vku 4 0 26 let 1 0 64 let 1 11 26 let 1 11 64 let 1 16 64 let 2 27 a více let 2 65 a více let 2 Zdroj: Vlastní šetení. Tabulka. 3: Zamení sociálních služeb dle vku klient
Orientaní pehled kapacity jednotlivých sociálních služeb vycházející z dat získaných pi šetení, kde je uveden poet lžek, poet klient, vetn klient z SO ORP Stíbro, pop. poet kontakt, je patrný v tabulce. 4. 2009 2010 Poet neuspokojených žadatel 1 Druh služby Poskytovatel Poet lžek Poet uživatel/ kontakt z toho obyvatel ORP Poet lžek Poet uživatel/ kontakt z toho obyvatel ORP 2009 2010 Denní stacioná 15. Pední hlídka Royal Rangers v R 12 klient 3 12 klient 3 0 0 Kontaktní centrum NZDM (služba funguje až od r. 2011) Kotec, o.s. 121 klient Kotec, o.s. 80 klient/ 400 kontakt 99 0 0 klient 2 80 klient/ 400 kontakt Odborné sociální poradenství Centrum pro zdravotn postižené PK, pracovišt P- S, P-J 5 400 klient 52 5 400 klient 68 0 0 Diakonie CE - stedisko v Rokycanech 672 kontakt 685 kontakt 2 4 Msto Stíbro 0 0 Osobní asistence Centrum pro zdravotn postižené PK, pracovišt P- S, P-J 1 (1) 0 Peovatelská služba Msto ernošín 29 klient 24 27 klient 23 14 (9) 17 (11)! "#!$%&'()$* +,#!-./0!*
Msto Kladruby 34 byt 50 klient 34 byt 50 klient 38 (36) 41 (38) Msto Stíbro 358 klient 358 348 klient 348 0 0 Obec Konstantinovy Lázn 137 klient 137 136 klient 136 45 (43) 43 (40) Sociáln aktivizaní služby pro rodiny s dtmi Diakonie CE - stedisko v Rokycanech Sociáln terapeutické dílny 15. Pední hlídka Royal Rangers v R 12 klient 3 17 klient 3 12 (3) 17 (3) Terénní programy Kotec, o.s. 97 klient 62 0 0 klient 3 Týdenní stacioná Farní charita Stíbro 14 22 klient 12 14 20 klient Tabulka. 4: Kapacita jednotlivých druh služeb 12 23 (3) 25 (4) Zdroj: Vlastní šetení 5 Popis zdroj pro zajištní poteb Finanní analýza podává pehled o zpsobu financování sociální oblasti mstem Stíbro a dalšími obcemi a vnuje se finanní situaci poskytovatel sociálních a návazných služeb na území, a to pedevším finanním zdrojm využitých k zajištní služeb v letech 2009 a 2010. K porovnání pehled je rovnž uveden orientaní souhrn potu klient jednotlivých poskytovatel. Podkladem pro tuto analýzu byla data úetních uzávrek msta Stíbro a dalších obcí za léta 2009 až 2010 a údaje od samotných poskytovatel sociálních a návazných služeb, jež byla získána prostednictvím strukturovaných dotazník, a data uvedená v Registru poskytovatel sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních vcí R. +,#!-./0!*
5.1 Finanní prostedky rozdlované mstem Stíbro Msto Stíbro každý rok vynakládá z rozpotu msta urité finanní prostedky pro neziskové právnické organizace a fyzické osoby msta Stíbra na projekty v oblasti mládeže, tlovýchovy a sportu, sociálních služeb, kultury, vzdlávání a vdy, zdravotnictví, protidrogových aktivit a prevence kriminality. Píspvky a dary jsou poskytovány na krytí náklad spojených s organizací akce, na náklady spojené s provozem organizace i na nákup vybavení dle Všeobecných podmínek pro získání finanního prostedku. Žádosti se pijímají dvakrát ron a na píspvek i dar není právní nárok. Z rozpotu msta jsou podporovány také poskytovatelé zdravotnických, sociálních a návazných služeb, zejména Farní charit Stíbro, Klubu dchodc Stíbro a dalším. Subjekt Druh píspvku Výše píspvku 2009 2010 Podpora zdravotnických služeb 310 000 275 000 LSPP zdravotní sestra pi ZZS finanní píspvek 250 000 250 000 Spolenost KOTEC,o.s + provoz K-centra finanní píspvek 35 000 0 Svaz zdravotn postižených Stíbrska finanní dar 5 000 5 000 Svaz postižených civilizaními chorobami finanní dar 5 000 5 000 Píspvek tlesn postiženým obanm finanní dar 10 000 10 000 Centrum pro zdravotn postižené Plzeského kraje finanní dar 5 000 5 000 Podpora sociální pée 1 760 000 1 702 000 Farní charita Stíbro týdenní a denní stacioná finanní píspvek 300 000 300 000 Farní charita Stíbro krizový byt ve stacionái finanní dar 30 000 30 000 Klub dchodc Stíbro 132 000 100 000 Sociální služby dle zákona. 108/2006 neinvestiní úelová dotace 265 000 244 000 Sociální hospitalizace, pomoc, ostatní pée 33 000 28 000 Podpora tlovýchovné a zájmové innosti 4 650 000 4 504 000 CELKEM 5 720 000 5 481 000 Zdroj: Mstský úad Stíbro. Tabulka. 1: Pehled píspvk z rozpotu msta Stíbra dle typu oblasti v letech 2009 a 2010
5.2 Prostedky poskytované ostatními obcemi SO ORP Stíbro Krom Stíbra poskytují píspvky do sociální a souvisejících oblastí i další obce. Tyto prostedky smují zejména poskytovatelm sociálních a návazných služeb. ástka z rozpotu Obec Položka - neinvestiní CELKEM 2010 2011 Benešovice Farní charita Stíbro 3 500 0 3 500 Bezdružice Dovoz obd, pedikérské služby 25 000 0 25 000 Cebiv Dotace na charitu 5 000 0 5 000 Peovatelská služba Konstantinovy Lázn 30 000 0 30 000 Píspvky neziskovým organizacím 0 5 000 5 000 Sociální pée 0 30 000 30 000 ernošín Sdružení tlesn postižených ernošín 10 000 0 10 000 Erpužice Farní charita Stíbro 10 000 0 10 000 Centrum pro zdravotn postižené Tachov 10 000 0 10 000 Horní Kozolupy Centrum pro zdravotn postižené Plzeského kraje 1 000 1 000 2 000 Peovatelská služba 46 000-46 000 Kladruby ímsko-katolická farnost Kladruby 20 000 0 20 000 Centrum pro zdravotn postižené Tachov 1 000 0 1 000 Domovy penziony pro starší obany 873 200 816 500 1 689 700 Kokašice Dovoz jídla 13 304-13 304 Peovatelská služba Konstantinovy Lázn 30 000-30 000 Konstantinovy Lázn Léebna dlouhodob nemocných Planá 1 000 0 1 000 Dm s peovatelskou službou provoz 540 000 1 180 000 1 720 000 Peovatelská služba innost 356 000 395 000 751 000 Obanské záležitosti píspvky seniorm 25 000 25 000 50 000
Kostelec Farní charita Stíbro 1 000 0 1 000 Centrum pro zdravotn postižené Tachov 500 2 000 2 500 o.s. Aragonit Cheb 500 0 500 TJ Zora Praha 500 0 500 Sociální dávky (kultura pro seniory) - 75 000 75 000 Kšice Centrum pro zdravotn postižené Tachov 1 000 0 1 000 Olbramov Sdružení tlesn postižených ernošín 400 400 800 Centrum pro zdravotn postižené Tachov 500 500 1 000 o.s. Aragonit Cheb 200 0 200 Píspvek LSPP Tachov 0 2 500 2 500 Prostibo TJ Zora Praha - - - Centrum pro zdravotn postižené Tachov - - - LSPP Tachov - - - Sulislav Peovatelská služba píspvek 25 000 25 000 50 000 Svojšín Sdružení tlesn postižených ernošín 1 000 0 1 000 Sytno Peovatelská služba píspvek na stravu 15 910 15 910 31 820 Trpísty Charita Bor 5 000 0 5 000 Záchlumí Sdružení tlesn postižených Stíbro 3 000 3 000 6 000 CELKEM 2 054 514 2 576 810 4 631 324 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetení, internetové stránky jednotlivých obcí. Tabulka. 2: Pehled financí poskytnutých obcemi do sociální oblasti v letech 2010 a 2011 Nkteré obce krom finanních píspvk podporují sociální oblast i dalšími formami: ernošín bezplatný pronájem a materiálové zabezpeení pro stedisko Víteek v ernošín. Erpužice obec poskytuje 50 % slevu na poplatky za odvoz komunálního odpadu dtem do 5 let a seniorm starším 70 let. Kladruby msto umožnilo 6 nezamstnaným obanm z Kladrub pivýdlek k dávce v hmotné nouzi na veejnou službu.
Sulislav obec poskytuje 50% slevu na poplatky za odvoz komunálního odpadu seniorm starším 80 let. Trpísty obec zamstnala na veejnou službu pro nezamstnané 1 obyvatelku (pivýdlek v hmotné nouzi). Vranov senioi umístní dlouhodob v Domov dchodci LDN jsou osvobozeni od poplatk za komunální odpad. Zho obec poskytuje seniorm 50% slevu na poplatky za odvoz komunálního odpadu. Bezdružice msto umožuje nezamstnaným obanm z Bezdružic a blízkých osad pivýdlek k dávce v hmotné nouzi na veejnou službu (5 lidí) a zamstnalo v roce 2011 na veejn prospšné práce z ÚP 12 lidí. Na budov MÚ byl zízen bezbariérový zvonek. Horní Kozolupy obec umožuje nezamstnaným obanm pivýdlek k dávce v hmotné nouzi na veejnou službu. Olbramov obec umožuje nezamstnaným obanm pivýdlek k dávce v hmotné nouzi na veejnou službu. Obce na svém území rovnž pipravují i již realizovaly významné sociální projekty: Kladruby - ímsko-katolická farnost pipravuje zízení centra pro volnoasové aktivity mládeže. Kostelec Obec pipravuje projekt rekonstrukce MŠ, kde bude fungovat vývaovna obd pro seniory, centrum pro mimoškolní innost dtí a masérské služby. 5.3 Finanní situace poskytovatel sociálních a návazných služeb Tato kapitola uvádí orientaní pehled o jednotlivých finanních zdrojích poskytovatel sociálních a návazných služeb psobících na území ORP Stíbro zapojených do této analýzy. Souástí jsou také poty klient jednotlivých služeb. Vzhledem k obtížnému porovnávání uvádných dat (neúplnost dodaných finanních údaj, rozdílné uvádní potu klient) nelze provést žádné zhodnocení uvedených skuteností. Kapitola tedy slouží spíše jako pehledný zdroj k vyhledání základních dat.
Poskytovatel Druh služby poet lžek poet uživatel poet lžek poet uživatel 2009 2009 2010 2010 Centrum pro zdravotn postižené Plzeského kraje, pracovišt Plze-sever, Plzejih odborné poradenství osobní asistence sociální 5 400 (z ORP - 52) 5 400 (z ORP - 68) Diakonie CE - stedisko v Rokycanech odborné sociální poradenství sociáln aktivizaní služby pro rodiny s dtmi 672 kontakt 685 kontakt Farní charita Stíbro týdenní stacioná 14 22 (z ORP 12) 14 20 (z ORP 12) Msto ernošín peovatelská služba 29 (z ORP 24) 27 (z ORP 23) Msto Kladruby peovatelská služba 34 byt 50 34 byt 50 Obec Konstantinovy Lázn peovatelská služba 137 (z ORP 137) 136 (z ORP 136) Msto Stíbro peovatelská služba odborné sociální poradenství 358 (z ORP 358) 348 (z ORP 348) kontaktní centrum 121 99 (leden-erven) Kotec, o.s. NZDM (služba funguje až od 2011) terénní programy 97 62 (leden-erven) 15. Pední hlídka Royal Rangers v R denní stacioná sociáln terapeutické dílny 12 (z ORP 3) 12 (z ORP 3) 12 (z ORP 3) 17 (z ORP 3) Zdroj: Vlastní dotazníkové šetení, MPSV R Registr poskytovatel sociálních služeb (http://iregistr.mpsv.cz). Tabulka. 3: Pehled klient poskytovatel sociálních a návazných služeb v letech 2009 a 2010
Píjmy Provozní náklady Poskytovatel Rok Obce MPSV Plzeský kraj sponzoi úhrady klient Úad práce další Ostatní píjmy Celkem Celkem Centrum pro 2009 28 450 1 28235 0 5 500 37 668 0 99 853 99 853 zdravotn postižené Plzeského kraje, 2010 pracovišt Plzesever, 24 700 1 33 076 0 0 30 049 0 87 825 87 825 Plze-jih 3 151 Diakonie CE - 2009 445 stedisko v Rokycanech 1 697 2010 154 Farní charita Stíbro 2009 312 000 2 1 300 2 027 253 184 0 174 409 3 544 4 109 42 175 000 785 369 553 2010 318 000 3 1 281 1 936 0 97 000 126000 428 000 5 3 440 4 186 000 000 000 000 Msto ernošín 2009 189 204 6 52 201 241 405 241 405 2010 240 761 6 53 172 293 933 293 933 Msto Kladruby 2009 513 289 7 544 1 057 1 057 0 264 553 553 2010 357 392 7 275 589 1 1 222 000 647 222039 039 2009 839 000 8 170 1 032 1 032 23 000 Obec Konstantinovy 000 000 000 Lázn 2010 677 200 9 167 000 21 800 866 000 866 000 2009 1 600 399 2 016 2 016 017 761 10 0 0 000 109 870 870 Msto Stíbro Kotec, o.s. 15. Pední hlídka Royal Rangers v R 2010 954 342 10 591 000 2009 200 000 11 380 000 2010 250 000 12 553 000 946 2009 000 1 468 2010 000 111 000 0 365 2 141 021483 13 1 218 250 000 388 000 000 13 1 401 265 000 333 000 000 20 000 167 332 397 14 3 041 1 542 968 369 286 0 170 604 490 15 3 900 1 771 396 000 000 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetení, MPSV R Registr poskytovatel sociálních služeb (http://iregistr.mpsv.cz). Tabulka. 4: Pehled financování poskytovatel sociálních a návazných služeb v letech 2009 až 2011 2 021 483 3 073 669 3 900 000 ()#1$02# 3-456 #%46/ $%46467-4&$* ()#1$081)$949:2# 3-949:;7-949* ()#1$081)$949:2# 3-949:;7-949* &#)"%0</%/=#"-7>949:;- #(?@949* &#)"%0</%/=#"-7>949:;- #(?@949* ()#1$0817* ()#1$0816/ $%* ()#1$06-%A1949: $-4;/ 3-456 #%467-949* ()#1$06-%A1949: $-4;/ 3-456 #%467-949* ()#1$081)$* ()#1$0B=949:)$949:(949* ()#1$0B=949:)$949:(949* &#)"%0'//%#/--#-/C@#--%* &#)"%0D/D'&949:=#/)!-#/",$.949:2EF8(G-/--/ #" 66(6949* &#)"%0=#/)!-#/",$.949:2EF8(G-/--/ #"66(6949*
6 Analýza poteb obyvatel správního obvodu 6.1 Vyhodnocení ankety Sociální služby na Stíbrsku Za významný ukazatel poteb oban pi zpracování komunitního plánu je sociologický výzkum, který byl prostednictvím dotazníkového šetení proveden v lednu 2011. Obané celého regionu mohli zhodnotit stávající služby poskytované v regionu, stejn jako posoudit potebnost nových služeb. Dotazníky byly distribuovány do domácností a sociálních zaízení, na obecní úady a informaní centra, formulá byl zveejnn na webových stránkách msta Stíbra a ve Stíbrském zpravodaji. Cílem šetení bylo zjistit názor obyvatel správního obvodu na stávající sociální služby a pomoc a podporu oban nacházejících se v tžké životní situaci z dvod souvisejících se zdravotním stavem, stáím, sociální situací, rodinných problém a dalších. Získané informace sloužily jako dílí podklad pro zpracování Komunitního plánu sociálních služeb na území SO ORP Stíbro. V rámci šetení bylo rozšíeno 650 dotazník, vyhodnoceno bylo 53 navrácených. Ankety se zúastnilo 33 žen a 20 muž ze 17 z 24 obcí správního obvodu ve vku od 20 do 87 let. Vtšina dotazník pochází od obyvatel Stíbra, ostatní obce byly povtšinou zastoupeny jedním dotazovaným. Mezi respondenty pevládá stední odborné vzdlání a stední vzdlání s výuním listem. Vtšina respondent zná alespo jednu sociální službu, pop. poskytovatele sociální služby, jež v daném území psobí. Ze zaízení byla nejastji zmiována Peovatelská služba Stíbro, Stacioná Stíbro, Domy s peovatelskou službou ve Stíbe, Konstantinových Lázních a ernošín, z poskytovaných služeb se jednalo o dovoz stravy, pedikúru. Obané veskrze mají povdomí o nabídce sociálních služeb i o psobnosti poskytovatel sociálních služeb v území správního obvodu. Potýkají se zejména s nedostatenou nabídkou a kapacitou sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory, nedostupností zdravotnické pée a nedostatenou informovaností a poradenstvím v právní a finanní oblasti. Za nejvtší problémy ve svém okolí krom již zmínných považují nezamstnanost a nízkou nabídku pracovních míst a s tím související nárst rodin v tíživé životní situaci, nedostatek jeslí a školek, bariérovost, zejména v zimním období na špatn odklizených chodnících, nedostatek bezbariérových byt, nevyhovující dopravní obslužnost, malou nabídku kulturních akcí a prostoru pro setkávání oban. Informace získávají zejména na internetu, v tisku i regionálním tisku, pi osobním i telefonickém jednání, v rodin, mezi páteli a na úadech. 6.2 Problematika senior a osob se zdravotním postižením V rámci projektu se v ervenci 2011 uskutenilo další šetení, které se zamilo na problematiku senior a osob se zdravotním postižením. Poznatky shrnují výsledky ze 6 individuálních rozhovor s poskytovateli sociálních služeb a z 18 individuálních rozhovor se stávajícími i potencionálními uživateli sociálních služeb v rámci celého ORP Stíbro. Pro rozhovory s poskytovateli byli vybráni lidé, kteí se v rámci své profese se seniory i
zdravotn postiženými osobami každodenn osobn setkávají a mohou velice dobe zprostedkovat problémy tchto cílových skupin ve sledovaných lokalitách. Bhem šetení byli osloveni zástupci poskytovatel ze Stíbra (DPS, Farní charita Stíbro, Charitní ošetovatelská služba Stíbro, Klub senior a MÚ Stíbro) a ernošína ( 15. pední hlídka Royal Rangers). Nejmladšímu respondentovi senioru bylo 65 let, nejstaršímu pak 87 let. V rámci rozhovor byli kontaktováni rodie 2 postižených mladých muž ( ve vku 16 a 39 let ), obyvatelé pobírající píspvek na péi ( ve vku 57, 63 a 64 let) a osobu peující (o 56letého zdravotn postiženého muže). Závry a doporuení - Senioi ve Stíbe a okolí chtjí stárnout pedevším ve svém pirozeném prostedí. Pokud již toto prostedí musí ze zdravotních dvod opustit, preferují ústavní zaízení s domácím typem pée, které by bylo umístno co nejblíže k jejich bývalému domovu, rodin a známým. V tomto smyslu je velmi dobe hodnocen stacioná Farní charity Stíbro. Na druhou stranu se také vyskytly názory, že lidé chtjí za každou cenu, i v moment naprosté nesobstanosti, zstat s rodinou a na její pomoc spoléhají. - Zajistit dostupnost terénních služeb peovatelské služby ve všech obcích regionu. Jedná se pedevším o zajištní nákup (paradoxem je, že v obcích, kde tato služba nefunguje, je vyšší podíl obyvatel v seniorském vku a v oblasti zásobování zde chybí obchody se základními potravinami) a rozvoz obd (ideáln i o víkendech). Senioi pak velmi asto potebují zajištní dopravy do mst, pedevším k lékai a na úady. Na tyto služby by samozejm mly navázat služby z oblasti osobní hygieny, pée o domácnost apod. - V rámci šetení jsme se také asto setkali i s neochotou a nezájmem využívat sociální služby. Tato situace mže mít nkolik dvod: Pomoc rodiny opravdu velmi dobe funguje a je vyhovující. Na druhou stranu je možné, že pomoc rodiny a soused je vnímána jako jediná možnost. Senioi uvádjí, že žádné sociální služby v lokalit nejsou, pípadn je vnímají jako pro n finann nedostupné. Lidé mají pocit, že využití sociální služby znamená selhání rodiny, která by se o seniory mla postarat. Stydí se tuto situaci piznat. Narážíme i na finanní bariéry. Nkteí si myslí, že peovatelské služby jsou pro n finann nedostupné, pestože konkrétními informacemi nedisponují. Z tchto výše uvedených dvod doporuujeme zvýšit informovanost o sociálních službách, prezentovat sociální služby jako nco bžného, dostupného, nco co lidem pomáhá, usnaduje život, ale nezastupuje péi rodiny, která by pak mla fungovat pedevším na rovin psychické podpory svých len v seniorském vku. Takto zamenou lokální komunikaní kampaní se dá pomoci ke zlepšení vnímání funkce peovatelské služby v lokalit. Z našich zkušeností
víme, že efektivní zpsob komunikace se seniory je komunikace formou osobních setkání, pop. besed spojených s kulturními i jinými zajímavými programy. Velmi dobe fungují i reference lidí, kteí danou službu využívají. Peovatelky v oblasti samy udávají, že pokud se pekonají první bariéry a obavy, senior zane napíklad využívat službu dovážky obd a velmi brzy využije i služby další. Stejn tak funguje pedávání informací napíklad prostednictvím praktických léka. - Zlepšit obslužnost obcí veejnou dopravou a zvýšit poet nízkoprahových autobus. Zefektivnit dopravní spojení mezi centrem msta Stíbro a lokalitou, kde se nachází DPS, na základ poteb senior (ordinaní doby léka apod.). - Zmapovat problematická místa v obcích z hlediska požadavk na bezbariérovost. Navrhujeme to zjišovat nap. pomocí krátkého dotazníkového šetení, veejného setkání s obany, pípadn realizovat procházky po obcích s lidmi na vozíku i jinak pohybov omezenými osobami. - V oblasti žije relativn vysoký podíl senior, kteí bydlí ve venkovském prostoru ve svých vlastních domcích, nkdy i na odlehlejších místech. Jelikož je známo, že senioi žijící na vesnicích jsou v základních všedních innostech sobstanjší než senioi žijící ve mstech, mli bychom tmto lidem zachovat možnost stárnout v jejich prostoru. Vyšší psychickou pohodu by jim zajistila pravidelná kontrola ze strany peovatelské služby nap. zabezpeení jistoty, že i pestože doposud nevyužívají žádné sociální služby, každý týden se u nich nkdo zastaví, zkontroluje jejich situaci a pípadn se spolen domluví na ešení jejich aktuálních poteb. Dalším ešením mohou být mobilní telefony s automatickými tlaítky na peovatelskou službu i Mstskou policii apod. - Oslovení respondenti si pejí trávit svj volný as aktivn s ohledem na svj aktuální zdravotní stav. Uvdomují se, že jakákoliv aktivita ovlivuje jejich kvalitu života. Je proto velmi dležité v dané lokalit tyto aktivity podporovat, umožnit úast všem zájemcm, organizovat je vždy s ohledem na jejich fyzické možnosti a aktivity nenabízet pouze tm, kteí se cítí fit a nemají žádná fyzická omezení. Vzhledem k problematické dopravní obslužnosti regionu doporuujeme v rámci poádaných akcí vždy souasn nabízet i ešení dopravy z místa bydlišt nap. svozy pro zájemce s odlehlejších míst. - Vybudovat veejné prostranství, kde by mohli senioi a osoby se zdravotním postižením cviit za pomoci venkovního náadí. - Navázat spolupráci s 15. pední hlídkou Royal Rangers v R, využít jejich nabídku k provozování klubu pro zdravotn postižené dti a mládež. Pokud by byl klub oteven jednou týdn, lze nabídnout prostory klubu dchodc. - Využít stávající prostory klubu dchodc v DPS ve Stíbe. V rámci tchto prostor nabídnout seniorm organizované i volné aktivity. Senioi mají zájem o vzdlávací pednášky (nap. na téma bezpenosti), kurzy pamti, výtvarné innosti i besedy se zajímavými hosty. Na druhou stranu, senioi ocení, pokud kdykoliv v prbhu týdne budou moci do tchto
prostor zajít, setkat se s páteli a jen tak si s nimi popovídat. Organizované aktivity lze tak doplnit nap. seniorskou kavárnou s možností vypjení denního tisku, asopis i nkterých knih. - Podporovat innost Farní charity Stíbro. 6.3 Vyhodnocení dotazníkového šetení mezi rodii dtí ve Stíbe V rámci oslav Dne dtí v ervnu 2011 lenové pracovní skupiny pro rodiny s dtmi a mládež uskutenili dotazníkové šetení. Na stadion i v centru msta bylo osloveno celkem 51 rodi, kteí se vyjadovali k otázkám jaká zaízení, akce nebo aktivity chybjí rodim a dtem ve mst. Nejvíce postrádají zaízení pro sportovní vyžití (bazén nebo koupališt, cyklostezky, dráhu pro in-line bruslení), oplocená dtská hišt s herními prvky, bezbariérovou odpoinkovou zónu nebo park. Byly vysloveny pipomínky k nedostatené kapacit mateských škol a chybjícím pechodm pro chodce. Rodie s dtmi využívají programy domu dtí a mládeže nebo se scházejí na stadion, ped domy a vzájemn se navštvují v bytech. Vtšina nemá potebu vzniku mateského centra. Jen v zimních msících a v pípad nepíznivého poasí by nkteí rodie rádi využívali prostory pro spolené setkávání. 7 Priority ORP Stíbro v sociální oblasti 7.1 Postup a zpracování SWOT analýzy SWOT analýza je efektivním nástrojem, jež umožuje shrnout a analyzovat vnitní prostedí tzn. silné a slabé stránky a vnjší prostedí tzn. píležitosti a ohrožení systému sociálních a návazných služeb na daném území, kde: silné a slabé stránky jsou ty skutenosti, které lze pímo ovlivnit (nap. typy služeb, zpsob a formy jejich poskytování atd.) píležitosti a ohrožení jsou ty skutenosti, které vstupují do prostedí zvnjšku a jsou jen stží ovlivnitelné (nap. legislativa, finanní zdroje atd.) Tato analýza je dležitým podkladem v procesu komunitního plánování sociálních služeb na území SO ORP Stíbro, nebo zobrazuje jakými silnými a slabými stránkami lze souasný systém sociálních a návazných služeb charakterizovat, jakých vnjších píležitostí lze využít a
jakým hrozbám je teba elit. Výsledky SWOT analýzy byly použity jako základ pro smování plánování sociálních služeb, pro formulaci priorit, opatení a plánovaných aktivit SWOT analýza byla vytvoena na základ tchto materiál: Záznam s výstupy veejného setkání v rámci KPSS v SO ORP Stíbro, konaného dne 26. ledna 2011 Sociodemografická analýza SO ORP Stíbro Na dané veejné setkání byli pizváni zástupci z ad zadavatel, poskytovatel a uživatel a široká veejnost Stíbrska. V rámci sbru podnt ml každý úastník možnost sdlit svj názor, prodiskutovat ho s ostatními a na závr oznait své priority ve vzniklých oblastech. SILNÉ STRÁNKY - nabídka peovatelská služba (rozvoz obd, lék, úklid apod.) - terénní ošetovatelská služba - ochota pracovnic peovatelské služby - finanní dostupnost peovatelské služby - služby týdenního stacionáe pro seniory ve Stíbe - služby Centra podpory rodiny Diakonie CE Rokycany - služby 15. Pední hlídka Royal Rangers v R stedisko Víteek ernošín - služby denního stacionáe pro dti a mládež od 6 do 26 let - sociáln terapeutické dílny - základní škola speciální, vetn každodenního svozu - zdravotní dopravní služby pro OZP - záchranná služba (dispeink tel. 724 800 500) - služby Centra pro zdravotn postižené Plzeského kraje SLABÉ STRÁNKY - omezený provoz peovatelské služby (pracovní dny 7:00-15:00) - dosah peovatelské služby po celém regionu 9 rozvoz obd nefunguje o víkendech a prázdninách - v nabídce peovatelské služby chybí dietní strava - chybjící další terénní služby (peovatelská služba, kadeník, rehabilitace, apod.) - absence lékaské pée v DPS - nedostatek kompenzaních pomcek v DPS - klub senior v DPS Stíbro v prbhu léta nefunguje chybí stinné místo pro setkávání se - nízká kapacita týdenního stacionáe stíbro pro seniory - absence krátkodobé i dlouhodobé odlehovací služby - nedostupné služby osobní asistence - chybjící odlehovací služby (zejména dlouhodobé týden, msíc)
- poradenská a informaní innost - pjování kompenzaních pomcek, vetn možné dopravy - zajištní osobního asistenta - služby Nízkoprahového klubu RESET - služby o.s. KOTEC - Sdružení Rom a národnostních menšin Plzeského kraje - nabídka poradenské innosti - pomoc pi zajištní bydlení a pi ešení finanních potíží - douování - nabídka vzdlávání pro rodie na mateské/rodiovské dovolené - aktivity Domu dtí a mládeže Stíbro vzdlávací kurzy pro maminky s hlídáním dtí - vzdlávací kurzy s hlídáním dtí vzdlávací kurzy s hlídáním dtí - spolupráce se Sociálním odborem MÚ Stíbro - kulturní innost v obci Olbramov - setkávání se zástupci msta pi kulturních akcích pro seniory - služby mstské knihovny - nedostatek pracovních píležitostí pro OZP - absence chránných pracovních dílen - absence místa pro setkávání - bezbariérové byty jsou umístny v domech pro sociáln slabé obany - chybí azylové bydlení pro osoby bez písteší - zajištní mstského bytu pro azylové bydlení pro rodiny/matky s dtmi v tíživé životní situaci - malá kapacita mateských škol, absence jeslí - nedostatené volnoasové aktivity pro seniory, OZP - absence bezplatného poradenství ve finanní a právní oblasti - špatná komunikace mezi obany a úady - neexistence slev na kulturní vystoupení pro seniory - nevhodné chování mládeže ke starším lidem - málo informací o sociálních službách v regionu - není ve mst Stíbro bazén - chybjící finann dostupná nebo bezplatná kultura pro sociáln slabé rodiny - absence vhodných prostor pro setkávání mládeže a jejich aktivity v okolních obcích - nedostatená kapacita mateských škol a chybjící jesle - Doprava - málo autobusových spoj ve Stíbe z DPS do centra msta - málo dopravních spoj z okolních obcí do Stíbra vetn bezbariérových - chybí parkovací místa pro OZP ped poliklinikou, u mstského úadu, stadionu, bankomat - na vyhrazených místech pro automobily OZP parkují asto ostatní idii
- nedostatek pechod pro chodce (u stadionu) - prostedí - nedostatená bezbariérovost msta Stíbro - nevhodné chodníky ve mst - není zabezpeen bezbariérový pístup do Domu dtí a mládeže - bezbariérové toalety - bariérové pístupy od obchod - chybjící dopravní služby (nap. speciální taxislužba) - shlukování osob bez písteší a drogov závislých v oblasti bývalého letního kina a parku - malý poet laviek ve mst Stíbro - nepoádek v okolí rybníka pod DPS - pozdní úklid snhu na chodnících v okolí DPS - nekvalitní chodníky v ulici 28. íjna - dojíždjící školáci nemají k dispozici zázemí pro vyplnní volného asu do odjezdu autobusu, který tak tráví v okolí autobusového nádraží, kde se tvoí rzné partiky - chybjící dtská hišt (ul. Brožíkova, Dukelská), sportovišt a odpoinkové prostory PÍLEŽITOSTI - zvýšení preventivní práce s dtmi - dostupnost a existence dalších možností informaních tok - dobrovolníci - spolupráce poskytovatel služeb v regionu OHROŽENÍ - nedostatek pracovních píležitostí - vysoká nezamstnanost - nedostatené financování sociálních služeb - nejasn financování sociálních služeb ze strany státu
7.2 Priority Na základ prbhu procesu plánování sociálních služeb došlo ke stanovení priorit správního obvodu obce s rozšíenou psobností Stíbro. Návrh jednotlivých priorit byl stanoven ve spolupráci s ídící skupinou na základ vyhodnocení SWOT analýzy poskytovaných sociálních služeb a zpracování analýzy území ORP Stíbro. Rozpracování strategické ásti vychází ze standardní struktury strategií tohoto typu. Je stupovitlenna do základních úrovní: Vize je dlouhodobý konkretizovaný cíl, stanovení stavu kam chceme dlouhodob smovat a jaký je náš cílový stav. Prioritní oblasti korespondují s celkovou vizí koncepce a jejich definování je závislé na definici vize. Vize je tedy naplována prostednictvím jednotlivých prioritních oblastí. Jde o hlavní dílí oblasti zájmu, které je poteba ešit. To znamená, že jednotlivé ásti popisují konkrétní prioritní oblasti, kterými je nezbytné se zabývat pro úspšné naplnní vize koncepce. Každá prioritní oblast má definované obecné základní principy, kterými se má ídit interpretace nižších rovin dokumentu. Opatení rozpracovávají prioritní oblasti. Opatení upesují a vymezují soubor aktivit, které je nutné vykonat k naplování prioritních oblastí. Každé opatení má stanovenou vlastní strukturu: Struný popis situace strun informuje o problému, který bude ešen navrženým opatením a zdvoduje konkrétní opatení. Aktivity jsou návrhem možných inností realizovatelných v rámci opatení. Pokud se realizují navržené aktivity, dochází ke splnní cíle opatení. Pod úrovní aktivit si mžeme pedstavit typy konkrétních projekt naplujících cíle opatení. U aktivit nejde o definitivní výet všech možností, ale spíše o soupis návrh a aktuálních poteb. 7.3 Rozpracované priority Prioritní oblasti v ORP Stíbro v oblasti sociálních a návazných služeb na období 2011 2014 (viz. Píloha 1)