Výroční zpráva. II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie. 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.



Podobné dokumenty
Specializační stáže. II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK

Výroční zpráva 2014 II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK

Norské fondy Program CZ08

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

Případové studie využití HTA v diplomových pracích FBMI. Ing. Veronika Burianová

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

Dotazník pro neziskové organizace

SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV

INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

Z Á P I S. PŘÍTOMNI: Komora akademických pracovníků: Mgr. Marek Bužga, Ph.D., MUDr. Jana Povová, Ph.D., doc. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D.

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Projednáno VR FTK UP Olomouc dne

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. doc. Ing. Kamil Kuča, Ph.D.

1 Úvod Plán realizace Dlouhodobého záměru UHK pro rok

Zpravodaj projektu PREGNET

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice,

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013

Obsah:

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Domov Bílá Opava, příspěvková organizace Rybářská 27, OPAVA IČ:

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

Plán odpadového hospodářství

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek.

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

Plán nezbytné modernizace zdravotních registrů jako datové základny ehealth. Ladislav Dušek

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

Zápis ze setkání koordinační skupiny Systém včasného varování před novými drogami EWS. 9. března 2012, 13:00 15:00 hod.

Kontrola léčby pomocí telemetrie

a) DOZP Hliňany: b) DOZP Všebořice: c) DOZP Trmice:

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení

Výroční zpráva o činnosti školy

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

Zásady dotačního programu pro podporu činností, které navazují, kooperují nebo rozšiřují sociální služby v Královéhradeckém kraji pro rok 2012.

Jak zavést systém managementu kvality

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o.

Jinak řečeno se věnujeme

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30, Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Dobývání znalostí z databází (MI-KDD) Přednáška číslo 1 - Úvod

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení

PODROBNÉ PODMÍNKY OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ KONCESNÍHO ŘÍZENÍ

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Jednání bylo zahájeno v 16:00.

STANOVY FILOSOFICKÉHO STUDENTSKÉHO SPOLKU THEMA

Poznámky na úvod. Prezentace z auly byla v několika směrech rozpracována, aby byla srozumitelnější a přesnější; výsledkem je následující text.

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

S t ř e d o č e s k ý k r a j

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

Sdělení ředitele školy o průběhu maturitní zkoušky v roce 2019

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015

Informační audit teorie a praxe v České republice

Pozn.: v číselníku je často obsaženo více možností k výběru, ale pro program Interreg V-A ČR-Polsko jsou relevantní pouze možnosti výběru zde uvedené.

Prováděcí předpisy pro soutěžní lezení pro rok 2014

Transkript:

Výrční zpráva 2009 II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie 1. lékařské fakulty UK a Všebecné fakultní nemcnice v Praze Praha 2010

Úvdní slv přednsty kliniky Vážené dámy a pánvé, pdbně jak v minulých letech vydává II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie VFN svu výrční zprávu za rk 2009, tentkrát však v rzsáhlejší a pdrbnější frmě. Jejím cílem je přinést maximum infrmací nejen pr naše zaměstnance, pacienty, pr vedení Všebecné fakultní nemcnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK, ale také pr dbrnu i laicku veřejnst. V rámci výrční zprávy Vám představíme naši kliniku, její strukturu, náplň práce a pslání, ale také persnální slžení a statistické údaje vypvídající naší činnsti. Věřím, že tyt infrmace Vám umžní získat ucelený braz činnsti a hspdaření II. chirurgické kliniky kardivaskulární chirurgie VFN a 1.LF v rce 2009. Jak přednsta kliniky bych na tmt místě rád uvedl nejvýznamnější pčiny naší kliniky v rce 2009: V červenci 2009 pracvala klinika na žádsti pr zařazení d sítě kardivaskulárních center. V kmplexních centrech se sustředí nejnákladnější péče, špičkví dbrníci a nejlepší vybavení. Budu d nich také směřvat evrpské dtace. Klinika, ve splupráci s II. interní kliniku a KARIM, splnila pdmínky pr zařazení d sítě kardicenter, čímž se tevírají především další mžnsti financvání špičkvéh vybavení. Pr zefektivnění práce persnálu byl d knce rku 2009 zaveden nvý prgram na tvrbu peračníh plánu kliniky. Nvý prgram umžní nejen efektivně plánvat výkny, ale také vytvářet statistiky údajů kliniky, prvnávat je a na základě th směřvat další fungvání kliniky. Prgram bude financván z velké části na základě spnzrskéh daru klinice s mžnstí jeh následnéh rzšíření d dalších blastí administrativy. Velké úspěchy klinika zaznamenala také v blasti vzdělávání svých zaměstnanců. Od pčátku rku 2009 úspěšně dknčil něklik zdravtních sester bakalářské neb magisterské studium a něklik lékařů dktrské studium. Klinika dále zaměstnala nvéh lékaře v bru cévní chirurgie. Od začátku rku 2009 klinika uvedla d prvzu mim jiné něklik unikátních přístrjů. Jedná se přístrj pr mimtělní běh s autmatickým sběrem dat, který je zaveden jediný 2

v ČR na II. chirurgické klinice VFN, nvé unikátní ECHO a zavedení miniinvazivníh mimtělníh běhu d klinické praxe. Krmě tht jsme zavedli mnitrvací systém pr sm lůžek na cévním ddělení. II. chirurgická klinika se také pdílet na léčbě maligníh melanmu znvuzavedením metdy knčetinvé perfuze, spčívající v izlaci knčetinvéh běhu s napjením na mimtělní běh, cž je metda, která jev sučasné dbě v ČR pužívaná jen v CKTCH Brn. V rce 2009 jsme také zažádali statut transplantačníh centra I. stupně, abychm mhli prvádět dběry rgánů a následné transplantace. Transplantační centra jsu zřizvána puze se suhlasem ministerstva zdravtnictví, a t vždy jak sučást nemcnice, a pracují v suladu se záknem č. 285/2002 Sb. V sučasné dbě čekáme na vyřízení žádsti a zařazení mezi transplantační centra. Díky zakupení dvu srdečních pdpr LEVITRONIX jsme pdstatně rzšířili mžnsti v blasti srdečních pdpr. I přes skutečnst, že d ledna 2009 d 10.5.2009 spadal II. lůžkvé ddělení pd I.chirurgicku kliniku dkázala klinika v rce 2009 dpervat téměř stejný pčet perací jak v rce předešlém. O dalším dění na klinice a výsledcích jejíh hspdaření a výknech se dzvíte v následujícím textu. Na závěr bych rád pděkval všem zaměstnancům kliniky, bez jejichž vynikající práce bychm dnes nebyli ve svém bru na tak vyské úrvni. Pevně dufám, že v příštích letech se činnst kliniky dále rzšíří a budeme mci stále pskytvat minimálně takvu zdravtní péči jak dnes. dc. MUDr. Jarslav Lindner, CSc. Přednsta kliniky 3

Obsah 1 ÚVOD... 10 2 STRUKTURA KLINIKY... 11 3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KLINIKY... 14 4 PRACOVNÍCI KLINIKY... 16 5 CHARAKTERISTIKA POSKYTOVANÉ PÉČE... 20 5.1 KARDIOCHIRURGIE... 20 5.2 CÉVNÍ CHIRURGIE... 21 6 NÁVAZNOST PRACOVIŠŤ... 28 7 KONKURENCE... 28 8 SPOKOJENOST PACIENTŦ... 29 9 EKONOMICKÉ VÝSLEDKY KLINIKY V ROCE 2009... 31 9.1 SMLUVNÍ VZTAH S POJIŠŤOVNAMI... 31 9.2 VÝNOSY A NÁKLADY... 31 10 VYBAVENÍ KLINIKY... 33 10.1 TECHNICKÉ VYBAVENÍ KLINIKY... 33 10.2 POČÍTAČOVÉ A PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ KLINIKY... 34 11 VĚDECKO VÝZKUMNÁ ČINNOST... 34 11.1 PEDAGOGICKÁ ČINNOST... 34 11.2 GRANTOVÁ ČINNOST... 35 11.3 KLÍČOVÉ PROGRAMY... 36 12 ZÁVĚREM... 38 13 KONTAKTY... 39 4

Seznam tabulek TABULKA Č. 1: PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ KLINIKY... 18 TABULKA Č. 2: POČET PROVEDENÝCH VÝKONŦ V ROCE 2009... 23 TABULKA Č. 3: PLNĚNÍ NÁKLADOVÝCH LIMITŦ V ROCE 2009... 31 Seznam grafŧ GRAF Č. 1: STRUKTURA PERSONÁLU PRO OŠETŘOVATELSKOU PÉČI... 19 GRAF Č. 2: STRUKTURA PERSONÁLU PRO LÉČEBNOU PÉČI... 19 GRAF Č. 3: POČET PROVEDENÝCH KARDIO VÝKONŦ V ROCE 2009... 24 GRAF Č. 4: POČET PROVEDENÝCH CÉVNÍCH VÝKONŦ V ROCE 2009... 25 GRAF Č. 5: CELKOVÝ POČET KARDIO A CÉVNÍCH OPERACÍ V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH ROKU 2009... 26 GRAF Č. 6: POČET PROVEDENÝCH PEA VÝKONŦ V LETECH 2004-2009... 27 GRAF Č. 7: PLNĚNÍ NÁKLADOVÝCH LIMITŦ V ROCE 2009... 32 GRAF Č. 8: MZDOVÉ NÁKLADY KLINIKY ZA ROK 2009... 33 Seznam schémat SCHÉMA Č. 1: STRUKTURA II. CHIRURGICKÉ KLINIKY KARDIOVASKULÁRNÍ CHIRURGIE... 12 SCHÉMA Č. 2: KLINICKÁ PRACOVIŠTĚ II. CHIRURGICKÉ KLINIKY KARDIOVASKULÁRNÍ CHIRURGIE... 13 SCHÉMA Č. 3: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KLINIKY... 15 5

Seznam zkratek: ACT AV ČR CABG CKTCH CT CTEPH ECHO ECMO GAČR IF IKEM ICHS ČVUT JIAP JIP KARIM LF MIDCABG MO NIRS OPCABG PZP PEA TOS UK VFN Aktivvaný kagulační test Akademie věd ČR Crnary Artery Bypass Graft - Revaskularizace mykardu v mimtělním běhu Centrum kardivaskulární a transplantační chirurgie Pčítačvá tmgrafie - zařízení, využívající rentgenva záření k vytvření brazů lidskéh těla Chrnická trmbemblická plicní hypertenze Echkardigrafie ultrazvukvé vyšetření srdce Mimtělní membránvá xygenace metda ke kntrlvané výměně plynů mim rganizmus, pkud tut funkci nemhu vyknávat plíce. Grantvá agentura České republiky Impact factr - významný ukazatel prestižnsti publikace, ukazatel četnsti, s jaku se citval průměrný článek v určitém časpise za pslední dva rky. Institut klinické a experimentální medicíny Ischemická chrba srdeční - ischemie mykardu České vyské učení technické Jedntka intensivní angilgické péče Jedntka intenzivní péče Klinika anestezilgie, resuscitace a intenzivní medicíny Lékařská fakulta Minimally invasive direct crnary artery vypase - standardní metda přímé revaskularizace mykardu Mimtělní běh Near infrared spectrphtmetry - blízká infračervená spektrskpie analytická, nedestruktivní a rychlá technika, která využívá zdrj emitující záření známé vlnvé délky a která umžňuje získat kmpletní braz rganickéh slžení analyzvané látky. Off pump crnary artery bypas - perace bez využití mimtělníh běhu Pmcný zdravtnický persnál Endarterektmie plicnice ptenciálně kurativní metdu pr pacienty s CTEPH, především při pstižení centrálních větví plicnice. Úžinvý syndrm - tracic utlet syndrmu Univerzita Karlva Všebecná fakultní nemcnice 6

dc. MUDr. Jarslav Lindner, CSc. Přednsta kliniky dc. MUDr. Michal Semrád, CSc. Primář kliniky Bc. Alena Chmaitillivá Vrchní sestra

MUDr. Dagmar Vndráčkvá Veducí lékař ambulance Dana Šiškvá Staniční sestra ambulance dc. MUDr. Jan Tšvský, CSc. Veducí lékař II. lŧžkvéh ddělení Bc. Jitka Běhavkvá Staniční sestra I.lŧžkvéh ddělení MUDr. Tmáš Klika Veducí lékař I. lŧžkvéh ddělení Martina Nvákvá Staniční sestra II. lŧžkvéh ddělení MUDr. Jarslav Hlubcký Veducí lékař ddělení peračních sálŧ Klára Maternvá Staniční sestra ddělení peračních sálŧ

MUDr. Vilém Rhn, CSc. Veducí lékař JIP I. Jana Prŧchvá Staniční sestra ddělení centrální sterilizace MUDr. Tmáš Grus Veducí lékař JIP II. 9

1 Úvd II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie Všebecné fakultní nemcnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlvy pskytuje vysce specializvanu péči pr pacienty s kardivaskulárním nemcněním. Tat péče má ve Všebecné fakultní nemcnici více než padesátiletu tradici. Náplň práce II. chirurgické kliniky prdělala v psledních letech velku přeměnu. Prfilvala se ve specializvanu kliniku se zaměřením na chirurgii srdce a cév - kardivaskulární chirurgii. Nejcennější devizu kliniky je kmplexnst pskytvané péče, vytváření zázemí dalších splupracujících klinik a teretických ústavŧ, které umžňují řešit i velice kmplikvané a nestandardní situace, a realizace vědeck výzkumných prjektŧ na bázi interdisciplinární splupráce. V psledních letech se rvněž výrazně prhlubila splupráce hlavně s II. interní kliniku, KARIM, ale i mnha dalšími klinikami a dděleními v rámci VFN. Sučasná II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie je knslidvané pracviště s persnálním a přístrjvým vybavením na vyské úrvni. Kardivaskulární chirurgie je stále se vyvíjející br. Spektrem peračních výknŧ se zásadně nedlišujeme d jiných, stejně zaměřených klinik. Některé nvé trendy jsme zařadily d spektra perací, v některých máme minimálně v rámci republiky nesprnu priritu. Stárnutí ppulace nemcných je nevyhnutelný prces, který se netýká jen kardivaskulární chirurgie. Prblém není jen v bilgickém věku, ale zejména v přidružených chrbách u těcht nemcných, které mhu zásadním zpŧsbem vlivnit pperační prŧběh. Zaměřili jsme svji pzrnst na prblematiku nemcných v sedmém a smém věkvém deceniu a výsledkem je pstup, který přináší výbrné výsledky. Rzhdující byl, pkud t lze, prvádět tyt perace bez pužití mimtělníh běhu, tím byla dstraněna řada kmplikací, které suvisejí s jeh pužitím a také s manipulací s artu při jeh pužití. V pdstatě d stejné kategrie patří i tzv. hybridní výkny, cž jsu kmbinvané výkny při kterých se zúžení na věnčitých tepnách řeší kmbinací aartkrnárníh bypassu a pmcí balónkvé angiplastiky. Tyt výkny prvádíme ve splupráci s invazivními kardilgy. Smyslem je mezit rzsah a délku výknu při ptimálním výsledku. 10

2 Struktura kliniky Klinika pskytuje kmplexní chirurgické lŧžkvé, ambulantní i knsiliární služby v blasti kardichirurgie a cévní chirurgie. Budva II. chirurgické kliniky byla znvutevřena p generální reknstrukci v rce 2004, díky čemuž se pdařil pdstatně zvýšit pčty perací srdce i cév. V přízemí kliniky se nachází chirurgická, cévní a kardilgická ambulance, centrální sterilizace, jeden z peračních sálŧ kliniky a ECHO. Klinika dispnuje dvěma standardními klinickými dděleními s 28 a 14 lŧžky v prvním patře budvy. Ve druhém patře kliniky je situván pperační ddělení s 9 intensivními a 7 intermediálními lŧžky, které zahrnuje také dva jednlŧžkvé intensivními bxy. Krmě pperačníh ddělení II.Chirurgické kliniky je část druhéh patra budvy využíván Kliniku anestezilgie, resuscitace a intenzivní medicíny, která zde prvzuje ddělení se 6 lŧžky. Na naší klinice máte mžnst využít nadstandardníh pkje, který je vybaven dvěma lŧžky a samstatným sciálním zařízením. Samstatný perační trakt kliniky zahrnuje pět peračních sálŧ ve třetím patře a jeden perační sál v přízemí budvy, který však není vybaven klimatizací. Sučástí kliniky je také samstatné ddělení centrální sterilizace, které sterilizuje perační nástrje nejen pr II. chirurgicku kliniku, ale také pr další pracviště VFN, jak je interní klinika, KARIM a I.chirurgická klinika. V rce 2008 pršla reknstrukcí také psluchárna ve čtvrtém patře budvy, která byla nvě vybavena mderní techniku a mim jiné audivizuálně prpjena s peračními sály. T umžňuje sledvat prŧběh perace, kmunikvat s peratérem, sledvat například ECHO vyšetření neb endskpické pstupy, a t vše ve vyské kvalitě. Mžnst sledvání perací v přímém přensu z psluchárny kliniky vedl k výraznému zlepšení výuky medikŧ a dále k přádání cílených seminářŧ, či wrkshpŧ. Psluchárna je prpjena s nemcniční infrmační sítí, takže je mžné prezentvat výsledky RTG, CT a další. Psluchárnu je též mžné napjit na teleknferece. Ve čtvrtém patře budvy je dále seminární místnst, která je využívána především k výuce studentŧ.

Schéma č. 1: Struktura II. chirurgické kliniky kardivaskulární chirurgie Sekretariát kliniky Pracvny přednsty a primáře kliniky Pracvna vrchní sestry Psluchárna a seminární úsek Kanceláře eknmickéh úseku Lékařské pkje 4. patr budvy administrativa Tři sály pr kardichirurgické výkny Dva sály pr cévní výkny Zázemí pr službu 3. patr budvy trakt peračních sálŧ 2. patr budvy ddělení pperační intenzivní péče Oddělení pperační intenzivní péče Oddělení pperační intenzivní péče II. ddělení Kardichirurgické klinické ddělení Cévní klinické ddělení Centrální výdej stravy pr pacienty 1. patr budvy klinická ddělení Chirurgická ambulance Cévní ambulance Kardilgická ambulance ECHO Operační sál A V zkraty, ambulantní výkny RTG pracviště Centrální sterilizace Přízemí budvy 12

Schéma č. 2: Klinická pracviště II. chirurgické kliniky kardivaskulární chirurgie Klinická pracviště Lŧžkvá část Ambulantní část Operační sály Centrální sterilizace KARIM I. ddělení pperační intenzivní péče KARIM II. ddělení pperační intenzivní péče Příjmvá kancelář Karttéka Kardichirurgické sály I. klinické ddělení kardichirurgie II. klinické ddělení cévní chirurgie Chirurgická ambulance Cévní sály Pčet lŧžek na lŧžkvých dděleních (stav k 31.12.2009) Standardní klinická péče (I. kardiddělení): 26 Standardní klinická péče (II. cévní ddělení): 13 Pperační intenzivní péče (KARIM): 39 Cévní ambulance A V Shunty Kardilgická ambulance ECHO 13

3 Organizační struktura kliniky II.chirurgická klinika zaměstnává 173 pracvníkŧ. V čele kliniky stjí její přednsta dc. MUDr. Jarslav Lindner, CSc. Organizační struktura dále zahrnuje úsek administrativy, v rzdělení na sekretariát kliniky a její eknmický úsek. Léčebná a šetřvatelská péče pjímá všechny lékařské i nelékařské zdravtní pracvníky. Ošetřvatelsku péči II.chirurgické kliniky vede vrchní sestra Bc. Alena Schmaitillivá a léčebnu péči primář kliniky dc. MUDr. Michal Semrád, CSc. Organizační struktura kliniky je zbrazena v následujícím schématu. 14

Schéma č. 3: Organizační struktura kliniky Přednsta kliniky Léčebná a šetřvatelská péče Administrativa Primář kliniky Veducí lékař ambulance Vrchní sestra Staniční sestra ambulance Sekretariát Eknmický úsek Lékaři Všebecné zdravtní sestry Prvzní kliniky Veducí lékař 1. ddělení Pmcný zdravtnický persnál Eknm kliniky Lékaři Staniční sestra 1. ddělení Dkumentátr pjišť. dat Veducí lékař 2. ddělení Všebecné zdravtní sestry Knihvna Lékaři Pmcný zdravtnický persnál Veducí lékař JIP I. Staniční sestra 2. ddělení Lékaři Všebecné zdravtní sestry Veducí lékař JIP II. Pmcný zdravtnický persnál Lékaři Staniční sestra peračních sálŧ Veducí lékař peračních sálŧ Všebecné zdravtní sestry Lékaři Pmcný zdravtnický persnál Veducí technikŧ MO Staniční sestra ce ntr. sterilizace Technici MO Všebecné zdravtní sestry Pmcný zdravtnický persnál

4 Pracvníci kliniky Chirurgvé: MUDr. Hlubcký Jarslav dc. MUDr. Lindner Jarslav, CSc. MUDr. Plcvá Kateřina MUDr. Prskavec Tmáš MUDr. Rhn Vilém, CSc. MUDr. Salmay Myrslav dc. MUDr. Semrád Michal, CSc. MUDr. Špunda Rudlf Prf. MUDr. Teršíp Karel, DrSc. dc. MUDr.Tšvský Jan,CSc. MUDr. Urban Tmáš, PhD. MUDr. Brlicvá Lenka MUDr. Grus Tmáš. Ph.D. MUDr. Hrubý Jan MUDr. Klika Tmáš dc. MUDr. Krajíček Milan, DrSc. dc. MUDr. Lindner Jarslav, CSc. MUDr. Mitáš Petr dc. MUDr. Semrád Michal, CSc. MUDr. Slavíkvá Marcela MUDr. Špaček Mirslav Prf. MUDr. Teršíp Karel, DrSc. MUDr. Urban Tmáš, PhD. MUDr. Valešvá Jana MUDr. Vyšhlíd Radek Kardilgvé: MUDr. Hrnig Alfréd MUDr. Vndráček Vladimír, CSc. MUDr. Rháč Jan MUDr. Vndráčkvá Dagmar 16

Vrchní sestra: Bc. Chmaitillivá Alena Staniční sestry: Bc. Běhavkvá Jitka (I. lŧžkvé ddělení) Maternvá Klára (Oddělení p. sálŧ) Nvákvá Martina (II. lŧžkvé ddělení) Prŧšvá Jana (Oddělení centr. sterilizace) Šiškvá Dana (Ambulance) Technici MO: Fichtl Jarmír Bc. Hdkvá Gabriela Mgr. Mlejnský František Macháčkvá Šárka Nikitinský David Mgr. Samkvá Markéta Švrcvá Zuzana Ing. Vykydal Igr Sekretariát kliniky: Rybáčkvá Otakara Eknm kliniky: Pěknicvá Bžena Prvzní kliniky: Línkvá Rmana Dkumentátr dat ZP: Čechvá Bhuslava Knihvnice: PhDr. Tŧmvá Mirslava 17

Tabulka č. 1: Persnální zajištění kliniky Persnál pr šetřvatelsku péči (stav k 31.12.2009) I. klinické ddělení 17 II. klinické ddělení 10 Operační sály 19 Ambulance 6 Splečné náklady - vrchní sestra 1 Sterilizace 7 fyziterapeut 1 Pmcný zdravtnický persnál 20 Celkem 81 Persnál pr lékařsku péči (stav k 31.12.2009) Kardichirurgvé 11 Cévní chirurgvé 15 Kardilgvé 4 Celkem 30 18

Graf č. 1: Struktura persnálu pr šetřvatelsku péči 7% 1% 9% 1% 23% 26% 12% 21% I. klinické ddělení II. klinické ddělení Operační sály Ambulance Splečné náklady - vrchní sestra Sterilizace fyziterapeut Pmcný zdravtnický persnál Graf č. 2: Struktura persnálu pr léčebnu péči 13% 37% 50% Kardichirurgvé Cévní chirurgvé Kardilgvé 19

5 Charakteristika pskytvané péče Pracvní náplň kliniky je relativně vyvážená. Asi z plviny ji tvří kardivýkny a z druhé plviny výkny cévní. Klinika zaměřila svji pzrnst na prblematiku nemcných v sedmém a smém věkvém deceniu, cž je pstup, který přináší výbrné výsledky. Rzhdující byl, pkud t lze, prvádět perace bez pužití mimtělníh běhu, čímž byla dstraněna řada kmplikací, suvisejících s jeh pužitím. V pdstatě d stejné kategrie patří i tzv. hybridní výkny, cž jsu kmbinvané výkny při kterých se zúžení na věnčitých tepnách řeší kmbinací aartkrnárníh bypassu a pmcí balónkvé angiplastiky. Tyt výkny prvádíme ve splupráci s invazivními kardilgy. Smyslem je mezit rzsah a délku výknu při ptimálním výsledku. Dále je třeba se zmínit aplikaci mechanických pdpr selhávajících plicních a srdečních funkcí. Nejde nvum. Rŧzné typy pdpr jsu známé desítky let, ale z rŧzných dŧvdŧ, zvláště pr eknmicku zátěž a mžné kmplikace jsu využívány jen na některých kardichirurgických pracvištích. Klinika má mim jiné zkušenst s minituarizvaným mimtělním během, schpným nahradit p dbu něklika dnŧ, maximálně týdnŧ, selhávající funkci srdce a plic. 5.1 Kardichirurgie Hlavní náplní kardichirurgie jsu přes celsvětvě klesající pčty revaskularizace mykardu, které tvří nadále asi 60-80% cž je největší část kardichirurgických výknŧ.v České republice je t asi 8000 výknŧ rčně. Jejich pčet klesl jak v pměru výknŧ tak v abslutních číslech a tent trend je pzrván stejně v západevrpských zemích i USA, a je zpŧsben nárŧstem kardiintervenčních pstupŧ a zlepšením technlgie těcht pstupŧ v řešení ICHS. Jedním z dŧvdŧ prefervání intervenčníh pstupu před chirurgickým je t, že je tent méně invasivní, druhým t, že pacient je primárně infrmván kardilgem a prt preferenčně vlí kardilgický pstup i v případech, kde jsu chirurgické pstupy srvnatelné neb s lepšími dluhdbými výsledky. Guidelines ( dpručené pstupy ) jsu určvány kardilgickými splečnstmi. Dalším závažným dŧvdem je i t, že dsud neexistuje randmizvaná studie prvnávající stejné skupiny, které by pdstupily chirurgicku a intervenční léčbu. Dsud jsu prvnávány výsledky jak prŧchdnsti, tak přežívání nestejných skupin pacientŧ s rzdílnými riziky, věkem a dalšími faktry. 20

Druhu nejčastější skupinu perací jsu perace chlpní, které tvří klem 20 prcent kardichirurgických výknŧ II. Chirurgické kliniky a jsu zde prváděny d rku 2003. Nejčastější jsu perace artální chlpně, dále mitrální a trikuspidální chlpně. Například u mitrální chlpně se v sučasné dbě pdaří u více než 65 % nemcných zachvat vlastní chlpeň. Záchvné perace mitrální chlpně jsu již standardem a i v blasti artálních chlpní se rzšiřují indikace reknstrukcí a záchvných perací.vyšší kvalitu bilgických chlpní, vyšší dlnstí k degenerativním změnám a tím k reperacím dšl k rzšíření indikací těcht chlpní. Implantace i pacientŧm nižšíh věku, jsu již pevně zaktveny v dpručeních evrpských i amerických kardilgických splečnstí. Rizik antikagulační léčby je vyšší pr výskyt kmplikací než kmplikace reperace. Mrtalita reperace je však stále větší než mrtalita při antikagulační léčbě. Dalším celsvětvým trendem je rzšíření pčtu perací pr fibrilaci siní MAZE, ať již kryenergií neb radifrekvencí. Dále mŧžeme sledvat nárŧst kmbinvaných výknŧ, revaskularizací sučasně s perací na chlpni neb MAZE. Nárŧst pčtu MAZE perací suvisí i se zvyšujícím se věkem pervaných a tím incidencí fibrilace síní. Další kapitlu je chirurgická léčba sekundární plicní hypertenze vzniklé nejčastěji na pdkladě chrnické plicní emblizace. V indikvaných případech tat perace výrazně zlepší stav nemcnéh i jeh dluhdbu prgnózu. Endarterektmií plicnice byl dperván d rku 2004 100 nemcných s mrtalitu 4% a s křivku kumulativníh přežívání p 4 letech 92%. Graf č.3 ukazuje pčty PEA výknŧ v letech 2004 až 2008. V sučasné dbě je II.chirurgická klinika jediné pracviště v republice, které tyt perace systematicky prvádí, a t ve splupráci s dalšími klinikami, které se léčbu plicní hypertenze zabývají. 5.2 Cévní chirurgie Cévní chirurgie má mimřádně výhdné zázemí v susedící a splupracující II. interní klinice s její jedntku intensivní angilgické péče (JIAP), s vysce kvalitním týmem a zázemím. T umžňuje kmpletní péči nemcné s cévním nemcněním a kmplexní cévněchirurgický prgram.více než 75% pervaných nemcných je indikván právě ve splupráci s II. Interní kliniku VFN. Cévní chirurgie sleduje trend chirurgických záchran knčetin bércvými a pedálními reknstrukcemi. Veškeré cévní reknstrukce (bypassy) v blasti periferních knčetinvých 21

tepen včetně bypassŧ na drbné tepny bérce a chdidla jsu výhradně indikvány pr záchranu knčetiny u ischemických trfických defektŧ a gangrén. Na klinice jsu prváděny kmbinvané neb hybridní výkny, kdy je sučasně neb návazně prveden chirurgický a angiinterveční výkn. Klinika se také zabývá reknstrukcí nepárvých břišních tepen jak u akutních tak chrnických stenóz a uzávěrŧ. Kmplexní náhrady hrudní a břišní arty u výdutí a disekcí se na klinice prvádí za využití levstrannéh mimtělníh běhu. Na klinice jsu prváděny reknstrukce extrakraniálních tepen zásbujících mzek, reknstrukce bluku arty a hrudní arty včetně thrakabdminálních výdutí. Krmě chirurgie tepen, se perují nemcní i pr žilní nemcnění a t jak pr žilní insuficienci tak pr akutní trmbsu hlubkých žil. Byly prvedeny i vzácnější reknstrukce hlubkých žil pr žilní insuficienci. Operujeme úžinvé syndrmy včetně tracic utlet syndrmu (TOS). Kmpletní žilní chirurgii dplňují i endskpické perace perfrátrŧ. Klinika šetřuje také cévní traumata a plytraumata ve splupráci s traumatlgií I. Chirurgické kliniky VFN. 22

Tabulka č. 2: Pčet prvedených výknŧ v rce 2009 KARDIO OPERACE OPERACE Leden Únr Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listpad Prsinec Celkem CABG s MO 8 10 14 13 6 4 6 4 3 11 4 4 87 Chlpně 6 4 11 4 10 5 3 7 9 8 6 5 78 Kmbinvané 15 20 11 15 16 20 16 14 13 24 15 10 189 OPCABG 16 14 15 15 16 25 11 27 24 15 20 16 214 MIDCABG 5 4 6 5 5 2 2 1 5 3 9 2 49 Ostatní kardi perace 3 4 9 5 3 10 2 11 5 5 2 15 74 CELKEM KARDIO OPERACE 53 56 66 57 56 66 40 64 59 66 56 52 691 CÉVNÍ OPERACE S prtézu 20 21 15 14 7 11 14 16 9 18 18 18 181 Bez prtézy 21 35 48 18 31 30 25 19 30 32 28 16 333 Varixy 11 10 9 14 7 1 6 17 18 11 104 Shunty s prtézu 6 4 5 13 8 7 5 0 9 1 7 4 69 Shunty bez prtézy 35 27 28 28 32 31 37 23 44 24 35 22 366 Ostatní cévní perace 6 2 1 2 0 2 1 5 2 5 4 7 37 Stentgraft 0 0 1 1 4 4 4 3 0 4 0 0 21 C-ramen 11 4 5 2 3 5 2 6 2 2 1 43 CELKEM CÉVNÍ OPERACE 110 103 112 92 89 88 92 68 106 103 112 79 1154 OSTATNÍ OPERACE 7 8 14 26 40 30 26 27 25 19 34 8 264 CELKEM 170 167 192 175 185 184 158 159 190 188 202 139 2109 23

Graf č. 3: Pčet prvedených kardi výknŧ v rce 2009 30 25 20 15 10 5 0 Leden CABG s Únr MO Březen ChlpněDuben Květen Kmbinvané Červen Červenec OPCABG Srpen MIDCABG Září Říjen Listpad Ostatní kardi perace Prsinec 24

Graf č. 4: Pčet prvedených cévních výknŧ v rce 2009 60 50 40 30 20 10 0 Leden Únr Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listpad Prsinec S prtézu Bez prtézy Varixy Shunty s prtézu Shunty bez prtézy Ostatní cévní perace Stentgraft C-ramen 25

Graf č. 5: Celkvý pčet kardi a cévních perací v jedntlivých měsících rku 2009 120 110 100 90 80 Leden Únr Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listpad Prsinec 70 60 50 Leden Únr Březen Duben Květen Červen Srpen Září Říjen Listpad Prsinec 40 30 Červenec Kardi perace v rce 2009 Cévní perace v rce 2009 26

Graf č. 6: Pčet prvedených PEA výknŧ v letech 2004-2009 35 30 25 20 15 10 5 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 27

6 Návaznst pracvišť Identifikvat spádvé území je dŧležité pr zpětné pŧsbení a vyhdncvání výsledkŧ d indikujících kardilgŧ, kteří nemcné dluhdbě pečují. II. Chirurgická klinika nemá klasický územní spád. Kardichirurgie knsiliárně pracuje pr celu VFN, kardilgičtí pacienti přicházejí na základě dpručení z indikačních seminářŧ na II. interní klinice VFN, Kardilgie Bulvka, Kardilgie Karlvy Vary a Kardilgie Liberec. Puze malý pčet nemcných přichází přím neb na dpručení reginálníh kardilga. Tent pčet by měl v buducnu zvýšením infrmvansti nemcných a indikujících kardilgŧ vzrŧstat. Cévní chirurgie má spádvé území větší, které přím nerespektuje krajské uspřádání. V největší míře však dpvídá spádu II. Interní kliniky. Samstatně přichází nejvíce nemcných z kresŧ Benešv, Klín, Příbram, Teplice, Luny, Sedlčany a Mladá Bleslav. I zde je nutné znát spád pr zpětné pŧsbení na indikující lékaře a napak d nich znát dluhdbé výsledky a stav péče v jejich blasti. Díky renmé MUDr. Slavíkvé peruje A-V shunty II. chirurgická klinika z celé České republiky. 7 Knkurence V Praze je v rámci České republiky největší zastupení kardichirurgických klinik, cž vyplývá z celé řady klnstí. V první řadě zde fungují tři lékařské fakulty, z nichž každá prvádí výuku na své klinice, a dále zde existují dvě další kardicentra, a t IKEM, s tradicí tht bru a velkým ptenciálem experimentálníh zázemí, a Akademie věd. Nejnvějším kardicentrem je centrum v Nemcnici na Hmlce, které byl vybudván při ddělení cévní chirurgie a sučasnými výsledky a mderními přístupy si vytváří pevné pstavení. Jeh přednstí je především kmplexní mderní nemcniční péče s nadstandardním vybavením a tuzemsku i mezinárdní klientelu. Silný knkurenční bj v blasti kardichirurgických pacientŧ panuje také mezi kardicentry mim Prahu, tedy p celé České republice Pacienti z některých klinik a nemcnic, které nemají mžnst prvádět určité perativní výkny, jsu perváni právě na II. chirurgické klinice. Jedná se například nemcnici: Bulvka, kde část pacientŧ přebírá VFN (II. chirurgická klinika), část IKEM a část Fakultní nemcnice Vinhrady. v Karlvých Varech, kde část pacientŧ přebírá VFN (II. chirurgická klinika), část nemcnice Plzeň a část nemcnice Hmlka. 28

v Liberci, kde část pacientŧ přebírá VFN (II. chirurgická klinika), část FN Vinhrady a část IKEM. II. chirurgická klinika se bude ucházet také pacienty z Ústí nad Labem, neb krajvých kresŧ ústeckéh kraje. Pr cévní chirurgii je knkurenční prstřední dlišné. V tmt bru nemají ani fakultní nemcnice tak rzsáhlý a kmplexní prgram. Puze některé speciální perace, vyžadující speciální vybavení pracviště, jsu unikátně prváděny puze v nemcnici na Hmlce. Hlavní knkurenční výhdy kardichirurgie VFN jsu: Kmplexní kardivaskulární péče s hrudní chirurgií. Špičkvá kardianestesie umžňující peraci rizikvých pacientŧ Unikátní prgramy (plicní hypertenze, srdeční pdpry, plicní emblie) Zázemí statních klinik mezibrvá splupráce! Zázemí ANGIOJIPU Pr výzkum a vývj zázemí teretických ústavŧ l.lf. Heliprt má klinika k dispzici v dsahu sanitních vzŧ 8 Spkjenst pacientŧ Spkjenst pacientŧ je ve Všebecné fakultní nemcnici mnitrvána hdntícím střediskem. Od rku 2006 je prvzván Call centrum, které prŧběžně hdntí všechny kliniky. Výsledky tht hdncení jsu uveřejněny na internetvých stránkách VFN. Na knkrétní připmínky reaguje vrchní sestra kliniky. Call centrum je efektivním nástrjem, který pskytuje zpětnu vazbu a pmáhá klinice ve zvyšvání úrvně pskytvané péče. Všebecná fakultní nemcnice se v prvnání spkjensti pacientŧ a zaměstnancŧ umístila na 4. místě v rámci ČR a na prvním místě mezi z pražskými nemcnicemi. Pr kmplexní hdncení kvality pskytvané péče je nutné hdntit také spkjenst zaměstnancŧ kliniky, bezpečnst pacientŧ a fungvání kntrlních mechanismŧ. Tyt metdy a pstupy tvří také základní pžadavky pr získání mezinárdní akreditace, cž je jeden z priritních cílŧ kliniky i nemcnice. V bezpečnsti nemcných, jednznačné identifikaci nemcných jsu ještě rezervy. Na knci listpadu 2009 se knal v Praze 4. rčník Středevrpské dbrné knference Efektivní nemcnice 2009. Letšní téma Středevrpské dbrné knference nesl název 29

Strategie a Vize: Jak budu (by měly) naše nemcnice a zdravtní pjišťvny vypadat za 3 až 5 let? aneb Hspdářská recese urychlí naše rzhdvání pr změny. Zúčastnili se jí ředitelé a majitelé nemcnic a zdravtních pjišťven nejen z Česka, ale také z Plska a Slvenska. V rámci knference prběhl vyhlášení žebříčku českých nemcnic ve 4. rčníku celrepublikvéh kmplexníh hdncení českých nemcnic Nejlepší nemcnice ČR 2009. V prjektu byly nemcnice kmplexně hdnceny ze tří klíčvých hledisek: Spkjenst pacientŧ, Spkjenst zaměstnancŧ nemcnic, Finanční zdraví nemcnic. Na základě vyhdncení cca 36 tisíc dtazníkŧ byl vytvřen žebříček nemcnic v České republice. Všebecná fakultní nemcnice v Praze, d které patří také II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie, získala následující cenění: - Nemcnice čima pacientŧ: 1. míst v kategrii fakultních nemcnic - Nemcnice čima zaměstnancŧ: 1. míst v kategrii fakultních nemcnic - Nemcnice ČR - abslutní hdncení: 1. míst v kategrii fakultních nemcnic 30

9 Eknmické výsledky kliniky v rce 2009 9.1 Smluvní vztah s pjišťvnami Výčet zdravtních pjišťven, s nimiž má pracviště smluvu výknech dbrnstí kardilgie, kardichirurgie, angilgie, cévní chirurgie, intervenční radilgie suvisejících s pskytváním kardivaskulární péče zahrnuje tyt rganizace: 111 Všebecná zdravtní pjišťvna ČR 201 Vjenská zdravtní pjišťvna ČR 205 Hutnická zaměstnanecká pjišťvna 207 Obrvá zdravtní pjišťvna bank, pj.a stav. 209 Zaměstnanecká pjišťvna ŠKODA 211 Zdravtní pjišťvna ministerstva vnitra ČR 213 Revírní bratrská pkladna v Ostravě 217 Zdravtní pjišťvna METAL-ALIANCE 222 Česká nárdní zdravtní pjišťvna 228 Zdravtní pjišťvna MÉDIA veřejný příslib 9.2 Výnsy a náklady Při svém hspdaření musí klinika sledvat na jedné straně své náklady, tedy sptřebu, a držet se stanvených limitŧ. Vedle th je musí vykazvat dstatečný pčet bdŧ a ZUM, které by měly dpvídat vynalženým nákladŧm. Následující grafy, tabulky a text přibližuje hspdaření kliniky v rzdělení na náklady, výnsy, HV, bdy a ZUMy. Tabulka č. 3: Plnění nákladvých limitŧ v rce 2009 Plnění rzpčtu 2009 Náklady v Kč Skutečné náklady 164 657 402 Limity nákladŧ 170 233 317 Rzdíl mezi skutečnstí a rzpčtem 5 575 914 31

Graf č. 7: Plnění nákladvých limitŧ v rce 2009 180 000 000 Nevyčerpané zdrje 5, 6 mil. Kč 160 000 000 140 000 000 Skutečnst Rzpčet 120 000 000 100 000 000 1 2 V rce 2009 splnila klinika limity nákladŧ s rezervu více než 5 mil Kč, cž činí nevyčerpané zdrje za rk 2009. Celkvé limity byly stanveny na úrvni 170 233 317 Kč a skutečná sptřeba dsáhla 164 657 402 Kč. 32

Graf č. 8: Mzdvé náklady kliniky za rk 2009 Skutečnst Rzpčet Rzdíl 10 Vybavení kliniky 10.1 Technické vybavení kliniky Technické vybavení peračních sálŧ je pr většinu výknŧ na dbré úrvni. Klinika má k dispzici nvé endskpické vybavení, které však není v sučasné dbě plně využíván. Mimtělní běh byl dplněn jeden nvý přístrj. Základním endskpickým thrakskpickým vybavením klinika v sučasné dbě dispnuje. Pr zvýšení bezpečnsti výknŧ s pužitím mimtělníh běhu bude nutné dplnit stávající systém nvým mnitrvacím zařízením pr sledvání krevních plynŧ a dále přístrjem na kntrlu antikagulace (ACT). Sučasné zařízení na sále pr prhlížení RTG bude nutné nahradit neb dplnit velkým mnitrem na prhlížení digitálních záznamŧ RTG, CT, angigrafie, ECHO. Pr nvé prgramy bude ptřeba dplnit instrumentarium pr angiinvazivní a kmbinvané výkny. Výhledvě bude nutné dplnit také hrudní instrumentarium. Pr realizaci výknŧ na špičkvé úrvni je dále nutné dplnit vybavení kliniky přístrj Cler pr chlazení hlavy -Plar Care 500. 33

10.2 Pčítačvé a prgramvé vybavení kliniky Klinika má v sučasné dbě fungující pčítačvu sít s centrálním nemcničním systémem MEDEA. Pr přens a prhlížení brazvé dkumentace je na řadě pčítačŧ nainstalván a využíván prgram PACS. Systém dálkvéh přensu dat a brazvé dkumentace pr sdílení dat pacientech z indikujících kardilgických pracvišť v sučasné dbě není plně využíván, ale umžňuje realizvat teleknference, videknference, knzultace a indikace kmplikvaných pacientŧ na dálku p dplnění dpvídajícím sftwarem. 11 Vědeck výzkumná činnst 11.1 Pedaggická činnst Na klinice prbíhá výuka medikŧ 4. a 6. rčníku magisterskéh studia, výuka anglické paralelky 4. a 6. rčníku ve splupráci s I. Chirurgicku kliniku VFN a 1.LF UK, která je pr studenty kmenvu fakultu. Prf. Teršíp, dc. Tšvský a dc. Lindner se účastní státních závěrečných zkušek jak předsedvé kmise, statní pedaggičtí pracvníci z II. Chirurgické kliniky jak členvé kmise. Mim jiné na klinice prbíhá také výuka studijníh prgramu šetřvatelství. V rámci pstgraduální výuky uknčili v letšním rce dva studenti Ph.D. prgram a dalších 10 studentŧ pkračuje ve studiu. Klinika přádá pravidelně d rku 2002 Divišŧv večer - Splek lékařŧ českých. Další Divišŧv večer prběhne 23.listpadu 2009. Splečně s kliniku KARIM realizuje každrčně II. chirurgická klinika VFN v Pardubicích Kardianestesilgické dny. Klinika také realizuje přednášky na statních klinikách l.lf UK. Jedná se téma Plicní hypertenze prezentvané na II. Interní klinice, III. Interní klinice, IV. Interní klinice VFN. Mim 1.LF UK realizuje klinika také přednášky na: 2.Lékařské fakultě FN Mtl (Plicní klinika) Interní klinice LF Hradec Králvé Kardilgii Nemcnice na Hmlce Nemcnice Tábr Nemcnice Příbram 34

Přednsta II. Chirurgické kliniky, Dc. J. Lindner se mim jiné zúčastnil nemála mezinárdních knferencí a kurzŧ, kde prezentval své příspěvky: Prague Ech 2007: Mezinárdní wrkshp. Téma Přednášky: Chlpenní vady-chirurgický phled Vídeň: Mezinárdní sympzium CTEPH, Evrpská kardilgická splečnst. Téma přednášky: Suitability fr PEA Kurz plicní hypertenze realizvaný pr české a slvenské kardilgy. Mezinárdní kurz plicní hypertenze Wrkshp Plicní emblie Karlvy Vary, XII.2008: Sympzium Akutní kardilgie 11.2 Grantvá činnst V rce 2009 prbíhají dva aktuální prjekty: Název grantu: Řešitelé: Obdbí: 2007-2009 Úlha cytkinŧ v periperačním prŧběhu léčby nemcných s plicní hypertenzí NR 9224-3 IGA MZ dc. MUDr. Jarslav Lindner, CSc., II.chirurgická klinika VFN Název grantu: Řešitelé: Obdbí: 2008-2010 Predikce rzvje cmpartment syndrmu p reperfuzi ischemické knčetiny na základě bichemickéh mnitringu NR 9787-3 MUDr. Petr Mitáš, II.chirurgická klinika VFN 35

11.3 Klíčvé prgramy Na klinice byla zahájena celá řada prgramŧ. V sučasné dbě prbíhá na klinice grantvý prjekt, jehž hlavním řešitelem je dc.mudr. Jarslav Lindner, CSc.. Jedná se grantvý prjekt na téma Úlha cytkinŧ v periperačním bdbí chirurgické léčby plicní hypertenze. Hlavním řešitelem dalšíh významnéh grantvéh prjektu, na kterém se naše klinika pdílí, je dc. Pavel Maruna ze III. interní kliniky VFN a spluřešitelem pak dc. Jarslav Lindner. Grant je zaměřen na genetiku cytkinŧ. Klinika se v sučasné dbě mim jiné pdílí na studii Syntax a v minulsti se účastnila studie GALA a Stich. V sučasné dbě II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie splupracuje s něklika tuzemskými i zahraničními vyskými šklami a univerzitami. České vyské učení technické Od rku 2000 splupracujeme se Strjní fakultu ČVUT, kde jsme splečně řešili některé prblémy hemdynamiky a vypracvali prjekt zaměřený na hemdynamiku cévníh spjení. V letech 2005-2007 II. Chirurgická klinika VFN ve splupráci s ČVUT a týmem z Akademii věd, Ústavu hydrdynamiky, úspěšně vyřešila grantvý prjekt GAČR. Hlavním řešitelem grantvéh prjektu byl dc. Ing. Adamec ze Strjní fakulty ČVUT, II. Chirurgické kliniky VFN reprezentval dc. Krajíček a dc. Lindner, AV ČR Prf. Klimeš. Výsledky byly úspěšně publikvány a ceněny jak nejlepší publikace v Prague Medical Reprt za rk 2007 (Grus,T. Lindner,J. a kl.). Dále byl pster s výsledky mdelvání hemdynamiky cévníh spjení ceněn na ASVS kngrese v Orlandu, v USA. Pr studenty Strjní fakulty ČVUT realizuje klinika 2x za rk přednášky a rganizuje exkurze a seminář na klinice. Přírdvědecká fakulta UK Splečně s Katedru antrplgie a genetiky Přírdvědecké fakulty UK jsme prvedli piltní prjekt za pdpry grantu EUROMISE Příčiny dilatace arty - v závislsti na genetických změnách fibrilinu.(dc. Mazura, I. - dc. Lindner, J.) Výsledky byly prezentvány na Asijském kardivaskulárním kngrese v Osace 2006 a dále v pdbě přednášky na mezinárdním genetickém kngresu v Mntrealu, Kanada. ( c.mazura) 36

II. Lékařská fakulta UK V rámci výzkumu plicní hypertenze jsme navázali splupráci s jedním z nejlepších experimentálních center v Evrpě s týmen Prf. Hergeta a Prf. Hampla. Ve splupráci s Ústavem patlgické fyzilgie, především s Prf. Hergetem, se zabývá klinika zkumáním mžnstí regresivní změny plicních tepen u plicní hypertenze. Na splečném prjektu pracuje především Dr. Kubzvá (II.chirurgická klinika) v rámci svéh pstgraduálníh studia dktrandskéh prgramu (šklitel dc. Lindner, J.) Německ- Mainz, Klinika Kardichirurgie a hrudní chirurgie. Universita Jhana Guttenberga (Prf. Mayer - Dc. Lindner) Díky splupráci s Prf. Mayerem je klinika schpna jak jediné pracviště v České republice realizvat chirurgicku léčbu plicní hypertenze. V sučasné dbě prbíhá splupráce na prjektu hdncení perability nemcných s Chrnicku trmbemblicku plicní hypertenzí (CTEPH). Japnsk - Sappr- Hkkaid University- V září 2008 byla pdepsána smluva splupráci- Prf. Zima a Prf. Hnma- děkan lékařské fakulty Hkkaid University. P přípravných jednáních dc. Lindnera (Sappr 2006) s prrektrem Hkkaid University Prf. Tadauki Hayashi, p jeh návštěvě I. lékařské fakulty a jeh jednání s prděkanem Prf. Hanušem, byla následná splupráce stvrzena pdpisem děkanŧ (září 2008). V sučasné dbě je připravena splupráce Prf. Matsui a přednsty II. chirurgické kliniky VFN dc. Lindnera. Tat smluva tevírá mžnsti výměnných pbytŧ pr studenty i pedaggy a pskytuje rámec i pr splečné výzkumné prjekty. Klinika i v rce 2009 dále rzvíjela splupráci s institucemi a jejich představiteli. Jedná se tyt instituce a jejich zástupce: UK Bratislava - Kardilgická klinika: dc. Šimkvá - dc. Lindner Univerzita Mainz: Prf. Mayer - dc. Lindner Univerzita Vídeň- Prf. Lang, Prf. Bdermann, Prf. Klepetk - dc. Lindner. Sappr-Hkkaid University: Prf. Matsui - dc. Lindner Univerzita San Dieg: Prf. Jamiesn,M. Madani - dc. Lindner Univerzita Regensburg: dc.tšvský, Dr. Rhn. 37

12 Závěrem Tat výrční zpráva byla zpracvána II. chirurgicku kliniku kardivaskulární chirurgie VFN a 1. LF prt, aby přiblížila dbrné i laické veřejnsti činnst a hspdaření kliniky. Dufáme, že jsme Vám pskytli dstatek infrmací a umžnili Vám nahlédnut d zákulisí naší kliniky. 38

13 Kntakty Pracviště Telefn Email II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie Sekretariát 22 496 2709 kardi@vfn.cz Přednsta kliniky dc. MUDr. Jarslav Lindner, CSc. 224 96 2700 jarslav.lindner@vfn.cz Primář kliniky dc. MUDr. Michal Semrád, CSc. 224 96 2797 michal.semrad@vfn.cz Vrchní sestra kliniky Bc. Alena Chmaitillivá 224 96 2710 alena.chmaitilliva@vfn.cz II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie Ambulance 224 96 2721 kardi@vfn.cz II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie I. ddělení kardichirurgické 224 96 2716 kardi@vfn.cz II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie II. ddělení cévní 224 96 3466 kardi@vfn.cz II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie Operační sály 224 96 2731 kardi@vfn.cz Internetvé stránky II. chirurgické kliniky VFN: Internetvé stránky Všebecné fakultní nemcnice v Praze: Internetvé stránky 1. lékařské fakulty UK: http://kardichirurgie.1lf.cuni.cz http://vfn.cz http://www.lf1.cuni.cz 39

II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie Všebecná fakultní nemcnice v Praze a 1. lékařská fakulta UK U Nemcnice 2, Praha 2, 128 08 II. chirurgická klinika kardivaskulární chirurgie VFN a 1. LF 40