Zpracováno dne 29. 9. 2013 ANALÝZA FINANCÍ OBCE Obsahuje: Analýzu finančního zdraví Analýzu vývoje a stavu financí města a stavu finančního řízení a plánování financí SWOT analýzu financí (uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí) IMPLEMENTACE METOD, POSTUPŮ A DOBRÉ PRAXE V OBLASTI FINANČNÍHO ŘÍZENÍ OBCE Zpracovali: TÝM ŠTĚTÍ a Ing. Luděk Tesař, M.C.TRITON, spol. s r.o. Číslovaná stránka 1 z 26
OBSAH ÚVOD... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 ÚVOD K ANALÝZE VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ... 5 ANALÝZA VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ... 8 SWOT ANALÝZA FINANCÍ - ZÁVĚR... 24 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 26 OBRÁZKY... 26 TABULKY... 26 GRAFY... 26 Číslovaná stránka 2 z 26
ÚVOD Tento dokument vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a je spolufinancován z dotace Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (www.esfcr.cz). Město Štětí (dále jen město nebo Štětí) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument vysoce nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu uváděných v 3 zmiňovaného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města. Dále uvádí finanční potenciál k financování cílů a možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se SWOT financí, tedy silnými stránkami, slabými stránkami, příležitostmi a hrozbami v oblasti financí a hledá doporučení. Navrhuje pravidla sestavování rozpočtů města s ohledem na rizika, příležitosti a dlouhodobou udržitelnost financí, definuje ukazatele řízení finančního zdraví a nastavuje finanční politiku - finanční plán. Rozpočtový výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě výhledu je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 2012 rozpočet města na rok 2013 přehled výsledků hospodaření města Štětí v letech 2006-2013 (v tis. Kč) přehled hospodaření Města Štětí v letech 2000-2011 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 26
výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 60M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 01M) upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 2014 až 2018 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 2013, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB a data ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled každý rok aktualizován. Číslovaná stránka 4 z 26
ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD K ANALÝZE VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. 2 www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 5 z 26
Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 3 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 4. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: www.cityfinance.cz Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu 3 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 4 Stejný problém by měl řešit stát ve svých financích. 5 Tzn. tzv. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 6 z 26
Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. Číslovaná stránka 7 z 26
ANALÝZA VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ Finanční řízení a plánování městem, jak bylo zjištěno, vychází z využití okamžitých příjmů s ohledem na plnění rozpočtu. Při plánování financí na straně výdajů město postupuje standardním způsobem s ohledem na požadavky jednotlivých správců rozpočtových kapitol a na město finančně napojených organizací. Tato požadavky jsou postupně korigovány s finančními možnostmi města a záměry samosprávy. Na straně příjmů města vedoucí finančního odboru 6 a zodpovědný člen vedení města zjišťuje stav aktuálních prognóz ekonomiky, změn zákonů a stav v oblasti dotací a mimořádných příjmů. Ve vazbě na to je sestaven návrh rozpočtu, který je dále projednáván v orgánech města. Město má definované procesy řízení financí ve vazbě na zákon o obcích, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon o finanční kontrole. Stejně tak má město nastaven systém řídící kontroly a podléhá řadě externích kontrol včetně přezkumu hospodaření. Stav finančního řízení má rezervy především v: oblasti zpětných vazeb grantového systému města, dále s ohledem na financování obnovy a oprav majetku a finanční krytí strategických cílů. Počet obyvatel města, na kterém závisí daňové příjmy, byl klesající. Počet obyvatel byl v roce 2012 celkem 8 887 7. Od roku 1997 ubylo ve městě 374 obyvatel. To znamená aktuálně na daňových příjmech ročně o cca 4,7 mil. Kč méně, než kdyby mělo město původní počet obyvatel. Co obyvatel, to řádově téměř 13 tis. Kč daňových příjmů za rok. Město průměrně přicházelo dlouhodobě za 14 let o 25 obyvatel, ale poslední dobou (za poslední 3 roky) byl úbytek obyvatel mnohem rychlejší a dosahoval cca 160 ročně, čímž město přichází cca o 2 mil. Kč ročně na daňových příjmech. 6 Město řešilo v nedávné době personální obsazení vedoucího finančního odboru. 7 Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Číslovaná stránka 8 z 26
Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru Štětí místo výkonu práce je 3,5 tis. a vyvíjel se od roku 2009 poměrně dobře. V roce 2012 mělo místo výkonu práce na katastru města 3 517 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. Po novele RUD od 1. 1. 2013 záleží část daňových příjmů města též na počtu žáků 8, kterých bylo v roce 2012 celkem 1194 a městu bylo z roku 2012 na rok 2013 převedeno z dotací do daňových příjmů podle tohoto nového kritéria cca 8,3 mil. Kč. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Štětí Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 12 000 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1 182 1 194 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz 8 Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 9 z 26
Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Štětí 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet obyvatel 9 261 9 272 9 283 9 338 9 338 9 202 9 165 9 193 9 144 8 961 9 614 9 543 9 225 9 109 9 020 8 887 Počet zaměstnanců 4 197 3 518 4 034 4 021 4 200 4 038 3 733 3 492 3 261 3 029 3 311 3 517 Počet žáků 1 182 1 194 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr od 2009 Počet obyvatel 99,7 100,1 100,1 100,6 100,0 98,5 99,6 100,3 99,5 98,0 107,3 99,3 96,7 98,7 99,0 98,5 98,2 Počet zaměstnanců 100,3 83,8 114,7 99,7 104,5 96,1 92,4 93,5 93,4 92,9 109,3 106,2 100,5 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 za 14 let Změna počtu obyvatel -24,9 11 11 55 0-136 -37 28-49 -183 653-71 -318-116 -89-133 -374 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz -308,7 66 66 341 0-1 005-283 243-450 -1 694 6 105-782 -3 327-1 350-1 019-1 543-4 631 tis.kč Z výše uvedeného vyplývá poměrně značná vnější finanční hrozba daná úbytkem počtu obyvatel města vyjádřená finančně 2 mil. Kč ročně. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 100 do 257 mil. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely trochu lépe než výdaje, avšak s poměrně velkým vlivem dotací. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Štětí tis. Kč 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1. Daňové příjmy 43 989 55 905 55 984 57 969 64 623 67 976 70 159 79 623 83 974 82 928 89 883 105 090 96 505 106 031 103 241 103 134 2. Nedaňové příjmy 41 448 47 049 14 812 13 431 13 736 42 871 16 124 9 455 8 309 9 789 8 493 10 282 23 841 23 667 21 962 22 806 3. Kapitálové příjmy 3 456 4 921 43 613 0 1 453 362 1 034 17 4 053 1 746 1 918 14 493 17 887 11 266 7 674 14 727 4. Přijaté dotace 11 589 18 267 32 997 40 006 72 456 103 565 95 922 92 503 39 083 41 920 38 717 29 546 119 221 41 234 41 118 22 849 Příjmy celkem 100 482 126 142 147 406 111 405 152 268 214 773 183 239 181 598 135 419 136 383 139 011 159 411 257 454 182 198 173 996 163 515 5. Běžné výdaje 87 457 106 627 92 160 94 368 135 470 168 327 205 066 159 117 128 493 129 801 119 512 129 665 151 128 160 970 156 494 133 022 6. Kapitálové výdaje 17 203 20 844 14 001 20 249 13 733 38 079 29 070 5 244 13 473 6 110 30 955 33 299 51 233 39 844 47 890 65 660 Výdaje celkem 104 660 127 470 106 162 114 617 149 203 206 406 234 136 164 361 141 965 135 911 150 467 162 964 202 361 200 814 204 384 198 682 Saldo příjmů a výdajů -4 178-1 328 41 244-3 212 3 065 8 367-50 897 17 237-6 547 472-11 456-3 553 55 093-18 616-30 388-35 166 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 104,6 127,1 100,1 103,5 111,5 105,2 103,2 113,5 105,5 98,8 108,4 116,9 91,8 109,9 97,4 99,9 103,2 2. Nedaňové příjmy 122,7 113,5 31,5 90,7 102,3 312,1 37,6 58,6 87,9 117,8 86,8 121,1 231,9 99,3 92,8 103,8 129,8 3. Kapitálové příjmy 142,4 886,2 0,0 24,9 285,7 1,6 23838,8 43,1 109,8 755,7 123,4 63,0 68,1 191,9 240,4 4. Přijaté dotace 113,1 157,6 180,6 121,2 181,1 142,9 92,6 96,4 42,3 107,3 92,4 76,3 403,5 34,6 99,7 55,6 133,9 Příjmy celkem 103,6 125,5 116,9 75,6 136,7 141,0 85,3 99,1 74,6 100,7 101,9 114,7 161,5 70,8 95,5 94,0 107,3 5. Běžné výdaje 101,0 121,9 86,4 102,4 143,6 124,3 121,8 77,6 80,8 101,0 92,1 108,5 116,6 106,5 97,2 85,0 102,8 6. Kapitálové výdaje 161,6 121,2 67,2 144,6 67,8 277,3 76,3 18,0 256,9 45,4 506,6 107,6 153,9 77,8 120,2 137,1 119,3 Výdaje celkem 104,1 121,8 83,3 108,0 130,2 138,3 113,4 70,2 86,4 95,7 110,7 108,3 124,2 99,2 101,8 97,2 106,1 POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz *POZ. Rok 2009 zde ještě neočištěný o převod hospodářské činnosti Číslovaná stránka 10 z 26
Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 2009 řádově o 18 mil. Kč na daňových příjmech. To velmi výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 2009. Rok 2009 je však specifický a zkreslený zrušením hospodářské činnosti a jejím převedením v roce 2009 do rozpočtu města na straně příjmů jako konečný zůstatek výsledku hospodářské činnosti (v oblasti transferů). Též bylo převedeno cca 77 mil. Kč peněžních prostředků do fondů města. Na finance města působil velmi výrazně prodej bytů, který ovlivnil finance města od roku 2005. Vliv zrušení hospodářské činnosti v roce 2009 je patrný v tabulce níže. Převod do rozpočtu města je metodickým opatřením v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Hospodářská činnost totiž probíhá mimo rozpočet města. Tabulka 3. Přehled hospodaření Štětí v letech 2000-2012 ROK HOSPODAŘENÍ MĚSTA (v tis. Kč) HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST (v tis. Kč) BANKOVNÍ ÚČTY (v tis. Kč) Hospodářský výsledek Stavy peněz v bance na konci roku Příjmy Výdaje Financování Prodej bytů Ost. činnosti Celkem Základní Fondy Podnikání Celkem 2000 111 405 114 617 3 212 nebyla dostupná relevantní data 43 286 880 21 764 65 930 2001 152 268 149 203-3 065-193 4 189 3 996 43 819 2 211 12 274 58 305 2002 214 773 206 406-8 367 5 300 2 692 7 992 47 137 8 760 18 093 73 990 2003 183 239 234 136 50 897 6 210 9 042 15 252 9 591 5 409 30 820 45 821 2004 181 598 164 361-17 237 8 969 21 164 30 134 16 707 10 430 45 550 72 687 2005 135 419 141 965 6 547 14 171 3 704 17 875 19 942 11 094 48 502 79 538 2006 136 383 135 911-472 25 822 4 035 29 857 21 119 10 907 72 848 104 874 2007 139 011 150 467 11 455 20 045 4 149 24 194 26 163 11 397 70 816 108 377 2008 159 411 162 961 3 550 29 879 5 383 35 262 48 049 12 190 77 528 137 767 2009 192 090 202 361 10 271 36 824 81 885 118 709 2010 182 196 200 814 18 617 hospodářská činnost již zrušena 50 964 49 310 již zrušeno 100 273 2011 173 996 204 384 30 388 27 282 42 164 69 445 2012 163 515 198 682 35 166 18 500 16 420 34 920 Zdroj: Město Štětí Pokud není uvedeno jinak, jsou další údaje očištěny o převod výsledku hospodářské činnosti do rozpočtu města. Číslovaná stránka 11 z 26
Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Štětí Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 60 000 40 000 20 000 0-20 000-40 000-60 000 Saldo příjmů a výdajů 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-4 178-1 328 41 244-3 212 3 065 8 367-50 89 17 237-6 547 472-11 45-3 553-10 27-18 61-30 38-35 16 www.cityfinance.cz Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska s tendencí deficitů od roku 2005, avšak po zahrnutí výsledků hospodářské činnosti vyrovnané. Největší deficity vznikly v období let 2003 a od 2010. Deficitní tlaky byly umocňovány poměrně vysokými provozními výdaji a také kofinancováním větších investičních akcí z dotací. Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Štětí Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Výdaje celkem 104 66 127 47 106 16 114 61 149 20 206 40 234 13 164 36 141 96 135 91 150 46 162 96 202 36 200 81 204 38 198 68 Příjmy celkem 100 48 126 14 147 40 111 40 152 26 214 77 183 23 181 59 135 41 136 38 139 01 159 41 192 09 182 19 173 99 163 51 www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 12 z 26
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Od změny financování školství v roce 2005 byly celkové příjmy a výdaje progresivní se znatelným výkyvem příjmů v roce 2009 daným již zmiňovaným vlivem zrušení hospodářské činnosti v roce 2009. V roce 2003 vznikly obce s rozšířenou přenesenou působností a v roce 2005 se změnilo financování školství. Pokles příjmů i výdajů v roce 2012 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Štětí 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj struktury příjmů v % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok www.cityfinance.cz Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Vzrostl podíl daňových příjmů města a na struktuře příjmů mají nadále význam nedaňové příjmy. Nedaňové příjmy města ve výši cca 20 mil. Kč pocházely především z oblasti navázané na skládku (cca 10 mil. Kč) a bytový fond a nebytové prostory, především z pronájmů a další vlastní činnosti. Každý, kdo by posuzoval příjmy, nesmí opomenout, že tyto příjmy váží též nároky výdajové. Opomíjí se často uplatnění a vliv odpisů a zohledňuje se pouhý tok příjmů a výdajů. Stejně tak je tomu i ve Štětí, kde např. dotace města do městské ubytovny se počítá částkou 1 mil. Kč, po uplatnění odpisů by to bylo mnohem více. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města, většinou však nerovnoměrně rozprostřené do dalších agend města. Daňové příjmy sice představovaly dosud cca 60 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také nový a značný vliv počtu dětí a žáků. V roce 2013 bylo převedeno z dotací do daňových příjmů v této souvislosti v úvodu analýzy již zmiňovaných cca 8,3 mil. Kč. Číslovaná stránka 13 z 26
Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Štětí po novele RUD účinné od 1. 1. 2013 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech 72% 13% 12% 3% Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Počtu dětí a žáků navštěvujících školy Započtené výměře katastrálního území Zdroj: www.cityfinance.cz Daňové příjmy města měly do roku 2009 opět rostoucí trend, ale v roce 2009 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí a do roku 2012 nedosáhly původní výše roku 2008. Novela RUD situaci v roce 2013 vylepší, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 2014 danou dosud nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a v případě Štětí velmi výrazně posílenou úbytkem počtu obyvatel (cca -2 mil. Kč ročně). Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Štětí Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 14 z 26
Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu svých obyvatel, a to proto, že poklesl a nejspíše poklesne význam dotací a vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 2013. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 140 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Štětí MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3. Kapitálové příjmy: 1 034 17 4 053 1 746 1 918 14 493 17 887 11 266 7 674 14 727 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 320 0 1 522 5 863 16 245 5 391 2 139 9 018 www.cityfinance.cz Město získalo mimořádné příjmy především od roku 2008. Město od roku 2008 prokazuje značnou schopnost získávat dotace. Celkem od roku 2003 do roku 2012 získalo město 40 mil. Kč investičních dotací a 74 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 2003 do roku 2012 celkem 114 mil. Kč mimořádných příjmů, což je 12,8 tis. Kč na obyvatele. Město bylo investičně aktivní. Zvýšená investiční aktivita města je patrná zejména od roku 2007, jinak ve výdajích města převažovaly provozní výdaje. Výrazné snížení běžných výdajů v roce 2012 způsobil však bez vlivu města již zmiňovaný odliv sociálních dávek. Číslovaná stránka 15 z 26
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Graf 8. Vývoj struktury výdajů Štětí Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok www.cityfinance.cz Město za posledních 10 let investovalo 323 mil. Kč, tedy celkem 36 tis. Kč na každého obyvatele, z toho 238 mil. Kč proběhlo v posledních 5 letech. Štětí realizovalo investice rozvážně. Pro finance mnohých měst a obcí je však obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 9 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Číslovaná stránka 16 z 26
Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Štětí BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 181 885 181 581 129 844 134 637 131 230 144 918 157 958 165 541 164 183 139 770 Běžné výdaje (provozní) 205 066 159 117 128 493 129 801 119 512 129 665 151 128 160 970 156 494 133 022 www.cityfinance.cz Kladně hodnotíme to, že město hospodařilo od roku 2005 vždy provozně rozumně s ohledem na běžné příjmy. Provozní výdaje města (běžné) vždy kryly běžné příjmy, ale nebylo tomu tak vždy, např. v roce 2003. Město zvládlo v roce 2005 také výpadek příjmů způsobený světovou finanční krizí. Běžné výdaje do jisté míry zkreslovaly opravy. Město dlouhodobě realizovalo ročně přes 10 mil. Kč oprav. Graf 10. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Štětí ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč 30 000 20 000 10 000 0-10 000-20 000-30 000-40 000-50 000-60 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -305-51 737 4 792-3 406 13 687 13 040 7 583-1 358-24 413 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -45 948-30 625 1 309-10 289 10 153 21 464 9 842-4 476-23 472 Číslovaná stránka 17 z 26
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Štětí je spíše postiženo trendem poklesu běžných příjmů, a bude to tak vyjma roku 2013 (vliv novely RUD) nejspíše i do budoucna. Graf 11. Výdaje na větší opravy města Štětí v mil. Kč Výdaje na větší opravy v mil. Kč 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rozp. Zdroj: Město Štětí Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Štětí 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 www.cityfinance.cz rok rok Číslovaná stránka 18 z 26
V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 2012 se přesunuly sociální transfery na úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Štětí především na straně platů a neinvestičních nákupů. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 13. Vývoj provozního salda Štětí FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč) 30 000 22 463 20 000 10 000 0 1 351 4 835 11 719 15 253 6 830 4 571 7 689 6 749-10 000-20 000-30 000 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) -23 180 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-23 180 22 463 1 351 4 835 11 719 15 253 6 830 4 571 7 689 6 749 Provozní saldo města je sice poměrně nízké a dosahuje sotva 5% běžných příjmů (průměr v ČR je cca 20%), tedy cca 6 mil. Kč, ale město realizuje opravy od roku Číslovaná stránka 19 z 26
tis. Kč 2009 průměrně za 14 mil. Kč ročně. Po zohlednění těchto výdajů by bylo 14% z běžných příjmů, přesto je třeba provozní saldo zlepšit města zlepšit. Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy (Štětí ale dluhy nemá) a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Štětí potřebuje ročně minimálně 10 mil. Kč 10 na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice. Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Štětí tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 181 885 181 581 129 844 134 637 131 230 144 918 157 958 165 541 164 183 139 770 5 Běžné výdaje (provozní) 205 066 159 117 128 493 129 801 119 512 129 665 151 128 160 970 156 494 133 022 Uhrazené splátky půjček -1 000-5 100-2 200-2 200-2 400 0 0 0 0 0 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) -23 180 22 463 1 351 4 835 11 719 15 253 6 830 4 571 7 689 6 749 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -24 180 17 363-849 2 635 9 319 15 253 6 830 4 571 7 689 6 749 % Podíl provozního salda na běžných příjmech -13% 12% 1% 4% 9% 11% 4% 3% 5% 5% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 20% 23% 24% 17% 22% 18% 20% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 15 000 6 806 31 036 32 026 37 561 60 239 115 332 100 273 69 445 34 920 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) -9 180 24 169 30 187 34 661 46 879 75 492 122 162 104 844 77 134 41 669 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -305-51 737 4 792-3 406 13 687 13 040 7 583-1 358-24 413 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -45 948-30 625 1 309-10 289 10 153 21 464 9 842-4 476-23 472 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 14: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Štětí 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 134 637 131 230 144 918 157 958 165 541 164 183 139 770 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 4 835 11 719 15 253 6 830 4 571 7 689 6 749 Stavby (tis. Kč) 639 868 536 492 540 101 554 823 594 270 478 336 402 063 10 Města od roku 2012 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. Číslovaná stránka 20 z 26
Majetek Štětí, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 400 až 800 mil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realitu). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy majetku celkem 10 mil. Kč ročně pouze na stavby. Pokud volíme obnovovací interval cca 50 let. Graf 15. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Štětí Běžné příjmy v tis. Kč 134 637 131 230 144 918 157 958 165 541 164 183 150 152 139 770 Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice 151 128 160 970 156 494 154 216 129 801 129 665 133 022 119 512 6 110 30 955 33 299 51 233 39 844 47 890 65 660 28 510 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rozpočet k 30.6. Město finanční rezervy dosud více rozpouštělo, ale nezapomínalo na opravy a kofinance dotací. Ke konci roku 2012 byla na základním běžném účtu a fondech města rezerva cca 35 mil. Kč 11 a skutečnost roku 2013 má dopadnout opět s lepším výsledkem rezerv. Někdy je kolísání rezerv dáno cash flow v oblasti dotací a investic. Graf 16: Základní běžný účet a fondy Štětí a provozní saldo Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 15 253 Základní běžný účet a fondy v tis. Kč 115 332 100 273 11 719 4 835 6 830 4 571 7 689 6 749 32 026 37 561 60 239 69 445 34 920 49 691 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-4 2013 065 rozpočet k 30.6. www.cityfinance.cz 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rozpočet k 30.6. 11 ARIS WEB 60M řádek 96, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy. Číslovaná stránka 21 z 26
Finančním potenciálem města lze poté vnímat hodnoty zůstatku na účtech, finanční aktiva jako cenné papíry, zůstatky fondů k danému datu spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně jakási finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Finanční potenciál města roku 2009 zkreslilo zrušení hospodářské činnosti a její převedení včetně finančních prostředků do rozpočtu města. Město rezervy trvale využívalo, především na investice a opravy. Do budoucna je třeba myslet více na rizika financí a lépe oddělit v rozpočtu finance na opravy a investice do dosavadního majetku. Město nemá dluhy. Město mělo k 31. 12. 2012 zůstatek 0 mil. Kč dluhů 12. Bezpečná výše dluhů, je někde na úrovni 40 mil. Kč 13. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Štětí Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 0 0 0 0 0 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rozpočet k 30.6. 0 0 0 0 0 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rozpočet k 30.6. Dlouhodobé pohledávky 14 představují zanedbatelnou částku a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů. 12 ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku 2010 ÚFIS 01M řádek 113. 13 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a výhledu daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 10 let bezpečně splatit. 14 ARIS WEB 60M řádek 75, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy. Číslovaná stránka 22 z 26
Graf 18. Pohledávky za dlužníky Štětí Pohledávky za dlužníky v tis. Kč 2 496 1 923 1 401 2010 2011 2012 Číslovaná stránka 23 z 26
SWOT ANALÝZA FINANCÍ - ZÁVĚR Finanční situace města je velmi dobrá, avšak finanční kondice slabší. Silnými stránkami financí je především nezadluženost a finanční rezerva spolu s tím, že město finančně zvládlo generovat finance na opravy svého majetku. Avšak přesto, že finanční situace města je velmi dobrá, existují značné a vážné hrozby. Sice stále náročnější situace financování provozu daná poklesem počtu obyvatel (dopad cca 1 až 2 mil. Kč ročně do daňových příjmů) a poměrně nízkým provozním saldem nízké provozní saldo (za rok 2012 jen 6,6 mil. Kč, 5% běžných příjmů). Bude sílit tlak na to, jak financovat běžné výdaje města bez příjmů ze skládky a bez rezerv. Vnější hrozba stagnace daňových příjmů po roce 2013 může situaci zhoršit. Financování provozu města by ohrozila jakákoliv situace budování nového na poměry města rozsáhlejšího majetku s tlakem na provozní výdaje. Rizikem přitom není sama investice, ale její provoz, opravy a udržování. Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Dosud nezadluženost Slabé stránky Příliš nízké provozní saldo jen cca 5 až 6 mil. Kč (pouze 5% běžných příjmů 15 ) Velmi dobrá výchozí situace pro plánování opatření s dopadem na finance Finanční rezerva (pozůstatek zrušení hospodářské činnosti v r. 2009) Město má dosud finanční potenciál na obnovu svého dosavadního majetku 15 Průměr v ČR za 2012 byl 20% provozního salda na běžných příjmech. Číslovaná stránka 24 z 26
Příležitosti Vyřešení státem dotovaných soukromých ubytoven 16 Ohrožení (rizika) Utlumení příjmů ze skládky (cca 10 mil. Kč) Úbytek obyvatel s průměrným dopadem -2 mil. Kč ročně do daňových příjmů. Stagnace daňových příjmů Růst cen (inflace) Ekonomika ČR, zejména hospodaření státu Město by mělo přijmout zodpovědná opatření ke stabilizaci a dlouhodobé udržitelnosti svých financí a opatření proti finančním rizikům. Město tím může zvýšit jistotu a zajistí dlouhodobou udržitelnost svých financí. 16 Pracovní tým zjistil, ale jedná se o podezření, že dávky státu sociálním případům jsou vázány na předložení smlouvy s poskytovatelem bydlení na úřad práce. Smlouva může uvádět virtuální sumu a jelikož smlouva není daňovým dokladem, je podezření, že podnikatelé mohou vybírat nájemné následně bez daňového dokladu a vyhýbat se tím odvodu daní adekvátnímu částce ze smlouvy. Sociální případ může získat taktéž tím, že mu část prostředků na bydlení zůstane. Tento postup město činit z principu nemůže. Možností je podat podnět ke kontrole finančním úřadem, aby prověřil smlouvy s vystavenými daňovými doklady podnikatelů poskytujících ubytování sociálně postiženým. Číslovaná stránka 25 z 26
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 6 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU ŠTĚTÍ... 10 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ŠTĚTÍ... 10 TABULKA 3. PŘEHLED HOSPODAŘENÍ ŠTĚTÍ V LETECH 2000-2012... 11 TABULKA 4. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ ŠTĚTÍ... 20 TABULKA 5. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU)... 24 GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU ŠTĚTÍ... 9 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU ŠTĚTÍ... 12 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ŠTĚTÍ... 12 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ... 13 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE ŠTĚTÍ PO NOVELE RUD ÚČINNÉ OD 1. 1. 2013 PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH... 14 GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ... 14 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ... 15 GRAF 8. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ ŠTĚTÍ... 16 GRAF 9. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY ŠTĚTÍ... 17 GRAF 10. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ... 17 GRAF 11. VÝDAJE NA VĚTŠÍ OPRAVY MĚSTA ŠTĚTÍ V MIL. KČ... 18 GRAF 12. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ ŠTĚTÍ... 18 GRAF 13. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA ŠTĚTÍ... 19 GRAF 14: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB ŠTĚTÍ... 20 GRAF 15. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC ŠTĚTÍ... 21 GRAF 16: ZÁKLADNÍ BĚŽNÝ ÚČET A FONDY ŠTĚTÍ A PROVOZNÍ SALDO... 21 GRAF 18. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ A SPLÁTKY ŠTĚTÍ... 22 GRAF 19. POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY ŠTĚTÍ... 23 Číslovaná stránka 26 z 26