( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707



Podobné dokumenty
Nakloněná rovina II

Nakloněná rovina I

1.5.1 Mechanická práce I

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312


Pravoúhlý trojúhelník goniometrické funkce. Výpočet stran pravoúhlého trojúhelníka pomocí goniometrických funkcí

MATEMATIKA Srovnávací pololetní práce; příklady 8. ročník, II. pololetí

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Nakloněná rovina II

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Kopie z

Hodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.

Zjednodušená styčníková metoda

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Přibližná linearizace modelu kyvadla

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

Pruty namáhané. prostým tahem a tlakem. staticky neurčité úlohy

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí


Předmět studia klasické fyziky

2.7.7 Obsah rovnoběžníku


Rovinné nosníkové soustavy III Příhradový nosník

Výpočet obsahu rovinného obrazce

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn


STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek

VZÁJEMNÉ SILOVÉ PŮSOBENÍ VODIČŮ S PROUDEM A MAGNETICKÉ POLE

ý óň ú Ú Ú ó ř Ú ý ú ú ú Ú ů ú Ó

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu


Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

princip: části: Obr. B.1: Rozdělení částí brzdového zařízení.

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

Hledání hyperbol

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Větu o spojitosti a jejich užití


Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Příklad 4 Ohýbaný nosník napětí

1.3.5 Řešení slovních úloh pomocí Vennových diagramů II

Parciální funkce a parciální derivace

Trigonometrie trojúhelníku


5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

1.5.2 Mechanická práce II

Rovnice paraboly

Derivace funkce více proměnných


Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

1.7.5 Rovnováha na páce II

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK


Přijímací řízení akademický rok 2014/2015 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Řešený příklad - Chráněný nosník se ztrátou stability při ohybu

Vliv funkce příslušnosti na průběh fuzzy regulace



TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník


Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy


SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ


SPOJE OCEL-DŘEVO SE SVORNÍKY NEBO KOLÍKY

13 Analytická geometrie v prostoru

EI GI. bezrozměrný parametr působiště zatížení vzhledem ke středu smyku ζ g =

Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

Přijímací řízení akademický rok 2011/12 Kompletní znění testových otázek matematický přehled



1141 HYA (Hydraulika)

29. PL Čtyřúhelníky, mnohoúhelníky Čtyřúhelník = rovinný útvar, je tvořen čtyřmi úsečkami, které se protínají ve čtyřech bodech (vrcholech).

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

Výpočet vnitřních sil lomeného nosníku

- Ohybový moment zleva:


Vytvoření vytyčovací sítě a vytyčení stavby

Protipožární obklad ocelových konstrukcí

Statistika a spolehlivost v lékařství Spolehlivost soustav

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli


Kolmost rovin a přímek

Pohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady:

Transkript:

.7.8 Sik I Přeokly: 707 Peoická oznámk: Hoinu rozěluji n vě čási. V rvní čási (5 minu) očíáme rvní čyři říkly, ve ruhé (0 minu) zývjící ři. Př. : N koncích yče o hmonosi 0 k élce m jsou zvěšen závží o hmonosech 0 k 0 k. Ve kerém mísě je ře yč oeří, y yl v rovnováze? m = 0 k, = m, m = 0 k, m = 0 k, x =? x /-x -x Tyč je v rovnováze výslená síl je nulová, výslený momen ůsoících sil je nulový (vzhleem k liovolné ose). Osu oáčení zvolíme v mísě oložení, y yl momen síly o oložky nulový nemuseli jsme sílu oložky určov. o oložení ue o sřeu líže k věší síle. Momeny: M = x = m x (roi směru HR), M = 0 = 0 M x m = = x (o směru HR), M = x = m x (o směru HR). ( ) Výslený momen je nulový: M = M + M. m x m ( x) m = + x m x = m mx + m m x m x + mx + m x = m + m x m + m + m = m + m ( ) ( ) ( m + m ) ( 0 0) + ( m + m + m ) ( 0 + 0 + 0) x = = m = 0,4m Tyč je ře oeří ve vzálenosi 0,m o ůsoišě íhové síly směrem k ěžšímu závží.

Peoická oznámk: Snžím se, y sueni ochoili, že meo řešení říklů je sejná: nkreslíme si siuci, zvolíme nejvhonější osu oáčení, vyjáříme momeny oszením o momenové věy určíme ožovnou veličinu. Peoická oznámk: Možnosí, jk oznči vzálenosi n áce je více. Ješě o něco výhonější než uveené řešení je vol vzálenosi x jko vzálenosi míso oložení o ěžišě yče. Př. : Urči hmonos rámu n orázku, jesliže je v rovnováze ržen závžím o hmonosi 50 k oloženým n jeho levém konci. elková élk rámu je 3m, oložen je 50cm o levého okrje. 3m 0,5m m = 50k, r = 50cm = 0,5m, = 3m, m =? z r /-r / z N rám ůsoí ři síly: íh závží oloženého n levém konci ( z ), íh rámu ůsoící v jeho ěžiši ( ) síl oěry ( ). Trám je v rovnováze souče všech ůsoících sil je nulový, souče momenů všech ůsoících sil vzhleem k liovolné ose oáčení je nulový. Proože nás velikos síly nezjímá, můžeme využí ouze omínku ro momeny umísi osu oáčení o mís oložení. Momeny: M = r = m r (roi směru HR), z z z M = 0 = 0, M = r = m r (o směru HR). M = M z mz r m = r mzr mzr m = = r r

mzr 50 0,5 m = m = k = 5k. r 3 0,5 Trám má hmonos 5k. Př. 3: Dv lié nesou řemeno o hmonosi 99 k zvěšené n voorovné yči o élce 50cm. Tyč mjí ořenou o rmen. Závěsný o O řemene je umísěn ve vzálenosi 50cm nrvo o rmene rvního člověk. Jké síly ůsoí n rmen oou nosičů, je-li hmonos yče vůči hmonosi řemen zneelná? m = 99k, =,5m, = 0,5m =? =? - Síly, keré ůsoí n rmen oou nosičů, musí ý ole řeího Newonov zákon sejně velké jko síly, kerými ůsoí rmen n nosnou yč určíme síly, kerými ůsoí rmen nosičů n yč (hlené síly jsou sejně velké). Tyč je v rovnováze (nříkl ve chvíli, ky nosiči sojí) souče všech ůsoících sil je nulový, souče momenů všech ůsoících sil vzhleem k liovolné ose oáčení je nulový. Určujeme vě neznámé velikosi sil zvolíme osu oáčení k, y momen jené z ěcho sil yl nulový nemuseli jsme řeši sousvu rovnic. Os oáčení v ůsoiši síly momeny: M M = 0 M M = M = (o směru HR), = (roi směru HR). m 99 0 0,5 = = = = N = 330 N,3 + = = m = 99 0 N - 330 N = 660 N N rmeno rvního člověk ůsoí síl 660 N, ruhého 330 N. Př. 4: N homoenní yč oáčivou kolem osy v oě O, ůsoí v oech, síly,. Urči hmonos yče, je-li z éo siuce v rovnováze. Jsou ány yo honoy: = m, = 0, m, O = 0,4m = 4 N = 5 N = N, 3

α = 30 (úhel, kerý svírá síl se směrem áky). O = m, = 0, m, O = 0,4m = 4 N = 5 N = N, α = 30, m =? Tyč je v rovnováze souče všech ůsoících sil je nulový, souče momenů všech ůsoících sil vzhleem k liovolné ose oáčení je nulový. Proože nás velikos síly nezjímá, můžeme využí ouze omínku ro momeny umísi osu oáčení o mís oložení. Momeny: M = O sinα (o směru HR), M = (roi směru HR), M = 0 = 0, M M = O (o směru HR), = OT (o směru HR). O Momenová vě: M + M + M = M. O sinα + OT + O = Příkl ychom mohli řeši oecně, le roože rovnice je oměrně složiá, rovnou osíme. 4 0,4 0,5 + 0,+ 0,6 = 5 0, 0,8 + 0, +, = 3 = 0 N 0 = m m = = k = k 0 Hmonos yče je k. Peoická oznámk: Poku si oho něko ze žáků všimne, můžee si ooví, roč síl n orázku nesměřuje kolmo vzhůru. 4

Doek: Síl n orázku nesměřuje kolmo vzhůru (jk řeokláá věšin lií). Důvoem je rvní omínk ro rovnováhu (nulová výslená síl): n áku ůsoí síl s nenulovou voorovnou složkou roo n ní musí ůsoi jiná síl se sejně velkou voorovnou složkou očného směru. Touo silou může ý jeině síl (osní síly jsou svislé voorovnou složku mjí nulovou). Př. 5: Oliek o hmonosi 00 k je zvěšen u srou omocí vou ln zůsoem nkresleným n orázku. Urči síly, kerými jsou oě ln nínán. m = 00 k, α = 90, α = 60 =? =? Oliek je ři zvěšení v kliu výslenice ůsoících sil je nulová. Sejná omínk lí ro míso, ke jsou svázná ln: výslenice sil musí ý nulová vekory sil můžeme zkresli k, y vořily rojúhelník. Trojúhelník vořený silmi je rvoúhlý s jením úhlem o velikosi 45. Známe velikos síly, musí li: cos 45 = = cos 45 45 = = 45 m 00 0 = = = N 800 N cos 45 cos 45 cos 45 = 45 = m 45 = 00 0 45 N = 000 N Ln jsou nínán silmi 000 N 800 N. Peoická oznámk: Sejně jko u rovnováhy n ákách v očáku hoiny i nyní očíáme ři říkly velmi ooným zůsoem: nkreslíme si siuci, určíme si ůsoící síly, zkreslíme je o rojúhelníku omocí oniomerických funkcí (neo oonosi rojúhelníků) určíme jejich velikosi. 5

Peoická oznámk: Poku má něko rolém se směrem síly, vyzvěe ho, y si řesvil, co y nslo, kyy síl řesl ůsoi (oyčné lno y se řerhlo). Př. 6: Oliek o hmonosi 00 k je zvěšen u srou omocí vou ln zůsoem nkresleným n orázku. Urči síly, keré nínjí ln. m = 00 k, α = 60, α = 30 =? =? Oliek je ři zvěšení v kliu výslenice ůsoících sil je nulová. Sejná omínk lí ro míso, ke jsou svázná ln: výslenice sil musí ý nulová vekory sil můžeme zkresli k, y vořily rojúhelník. Trojúhelník vořený silmi je rvoúhlý s jením úhly o velikosech 30 60. Známe velikos síly, musí li (nříkl): = cos 30 = sin 30 = cos30 = m cos30 = 00 0 cos30 N 730 N = cos 60 = m cos 60 = 00 0 cos 60 N = 000 N Ln jsou nínán silmi 730 N 000 N. Peoická oznámk: Čás žáků kreslí šně síly (ruhou sílu si řesvují jko věší). uď s nimi můžee orovn velikosi voorovných složek oou sil (musí ý sejné, y voorovná složk výslenice yl nulová, neo je neche rozloži o vyznčených směrů sílu očnou k síle. 6

Př. 7: Závží o hmonosi m = 00 k je zvěšeno n nosníku sklájícího se ze vou rmen o élkách = 0,8m = m. Vzálenos mezi oy, ve kerých jsou rmen uevněn o zi, je c = 0, 4m. Urči síly, keré ůsoí n oě rmen nosníku. c m m = 00k, = 0,8m, = m, c = 0, 4m =? =? Závží je ři zvěšení v kliu výslenice ůsoících sil je nulová. Sejná omínk lí ro míso, ke je závží řievněno k nosníku: výslenice sil musí c c m m 0,8 = m = 00 0 N= 000 N c 0,4 = m = 00 0 N= 500 N c 0, 4 N rmen nosníku ůsoí síly = 000 N = 500 N. ý nulová vekory sil můžeme zkresli k, y vořily rojúhelník. Síl ůsoí n o zvěšení šikmo olů ke zi (ez nosníku y se o zvěšení vzlovl o zi). Síl ůsoí n o zvěšení šikmo vzhůru (ez nosníku y o zvěšení l olů). Trojúhelník vořený silmi je ooný rojúhelníku, kerý voří nosníky zeď (se srnmi,, c): Z rovnosi oměrů oovíjících si srn lyne: = = = m. c c c Z rovnosi oměrů oovíjících si srn lyne: = = = m c c c Př. 8: Koule o hmonosi k je zvěšen n rovázku řievněném ke svislé sěně k, že vlákno svírá se sěnou úhel 30. Urči síly, kerými koule ůsoí n sěnu i vlákno. m = k, α = 30 =? =? s Tíhová síl, kerá ůsoí n kouli se rozloží n vě složky. Složk má sejný směr jko rovázek, n kerém je zvěšen koule. Složk je oom silou, kerou ůsoí koule n rovázek. Složk s má směr kolmý ke sěně je ey silou, kerou ůsoí koule n sěnu. 7

Síl se rozkláá rávě o ěcho vou směrů, roože n kouli mohou ůsoi vnější síly ouze v ěcho směrech. Thová síl rovázku, kerá vyrovná složku lková síl sěny, kerá vyrovná sílu s. Koule k zůsne v kliu. s S Velikosi sil s určíme z rojúhelníku m cosα = = = cosα cosα s α = s = α = m α S m 0 = = = 3,N cosα cos 30 s = m α = 0 30 N =,5 N Koule ůsoí n rovázek silou 3,N n sěnu ůsoí silou,5 N. Př. 9: Provoná ruk o hmonosi m =,5 élce = 4m je n koncích zvěšen n vou ocelových lnech o élce l = 3m řievněných n ruhém konci n hák jeřáu. Urči sílu, kerá níná ln. l l = 4m l = 3m m =,5 = 500 k =? 8

l l E h D S / / N ruku ůsoí ři síly: hové síly oou ln ( ) íhová síl země. y yl ruk v kliu, musí ý výslenice všech ůsoících sil nulová. Oě hové síly můžeme rozloži o vou n see kolmých směrů n voorovné složky ( ) svislé složky ( ) ěmio složk mi je nhri. Tko získáme ě sil, keré ůsoí n ruku (, vě síly o velikosi vě síly o velikosi ) jsou vzájemně kolmé neo rovnoěžné. Všechny síly ůsoící ve voorovném směru musejí mí nulovou výslenici. Ve voorovném směru ůsoí síly, mjí očný směr, jejich velikosi ey musejí ý sejné. Plí =. Síl je voorovnou složkou síly, síl je voorovnou složkou síly. Síly svírjí s voorovným směrem sejný úhel, mjí-li sejnou voorovnou složku svírjí-li sejný úhel musejí mí i sejnou velikos sejné svislé složky, ro keré lí =. Ve svislém směru ůsoí ři síly (nhoru) (olů). Plí ey: + = osím = + = = = Známe ey voorovnou složku síly DE S : l = h l l = = h h. Velikos síly určíme z oonosi rojúhelníků Vzálenos h určíme omocí Pyhorovy věy: h = l ( ) h = l ( ) Dosíme z h: l l == = m h l ( ) ( ) 4 l 3 = m = 500 0 N = 0000 N l ( ) 3 9

Ocelová ln jsou nínán silmi 0000 N. Shrnuí: Při výoču rovnováhy sil je výhoné zkresli ůsoící síly o rojúhelníku. 0