Matematick y semin aˇ r RNDr. Edita Kol aˇ rov a USTAV MATEMATIKY
|
|
- Radomír Mareš
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Matematický seminář RNDr. Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY
2
3 Matematický seminář Obsah Přehled použité symboliky 4 Základní pojmy matematické logiky a teorie množin 5. Elementy matematické logiky Základní operace s množinami Aiomy, definice, věty a důkazy Vektorová algebra a analytická geometrie 9 3. Základní operace s vektory Přímka v rovině Přímka v prostoru a rovnice roviny Kuželosečky v rovině Úpravy agebraických výrazů a rovnice 8 4. Úpravy agebraických výrazů Rovnice Soustavy rovnic 9 5. Soustavy lineárních rovnic Gaussova eliminační metoda Řešení nerovnic Operace s nerovnicemi Lineární nerovnice Kvadratická nerovnice Nerovnice s absolutními hodnotami Iracionální nerovnice a soustavy nerovnic Elementární funkce 4 7. Lineární funkce Kvadratická funkce Mocninná funkce Eponenciální funkce a logaritmická funkce Vlastnosti funkce jedné proměnné Vlastnosti a druhy funkcí Inverzní funkce Limita a spojitost funkce Derivace funkce Geometrický a fyzikální význam derivace Výpočet derivace L Hospitalovo pravidlo
4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Goniometrické funkce 7. Oblouková míra Goniometrické funkce Goniometrické rovnice Integrál funkce jedné proměnné 78. Primitivní funkce Určitý integrál Komplení čísla 86. Algebraický tvar kompleního čísla Goniometrický tvar kompleního čísla Moivreova věta Řešení binomických rovnic v C Posloupnosti a řady 9 3. Aritmetická a geometrická posloupnost Nekonečná geometrická řada Kombinatorika Permutace, variace a kombinace Binomická věta
5 Matematický seminář 3 Seznam tabulek 9. Vzorce pro derivace elementárních funkcí Hodnoty goniometrických funkcí pro některé důležité úhly Vzorce pro integraci elementárních funkcí
6 4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Přehled použité symboliky N = {,, 3,...} množina všech přirozených čísel N = N {} Z = {,,,,,...} Q = {p/q; p, q Z, q } množina všech celých čísel množina všech racionálních čísel R R + množina všech reálných čísel množina všech reálných kladných čísel C = { + iy;, y R} množina všech kompleních čísel { },Ø prázdná množina a M a M a je prvek množiny M a není prvek množiny M { M; v()} množina všech prvků množiny M s vlastností v P Q P Q P Q P Q konjunkce výroků P, Q disjunkce výroků P, Q P implikuje Q ekvivalence výroků P a Q obecný kvantifikátor (každý...) eistenční kvantifikátor (eistuje...) M N M je podmnožina N M = N (M N ) (N M) ; M se rovná N M N M N {; M N } sjednocení množin {; M N } průnik množin M N {; M N } A[a ; a ; a 3 ] bod o souřadnicích a, a, a 3 u = (u ; u ) vektor o složkách u, u AB a, z vzdálenost bodů A, B; velikost úsečky AB absolutní hodnota reálného resp. kompleního čísla
7 Matematický seminář 5 Základní pojmy matematické logiky a teorie množin. Elementy matematické logiky Výrok je vyslovená nebo napsaná myšlenka, která sděluje něco, co může být pouze pravdivé nebo nepravdivé. Jednoduché výroky označujeme velkými písmeny, např. A, B, V,.... Pomocí logických spojek dostáváme složené výroky. Nejdůležitější jsou: A (nona; A ; A;...) negace výroku A (není pravda, že A) A B konjunkce (A a zároveň B) A B disjunkce (A nebo B; platí alespoň jeden) A B implikace (jestliže A, pak B; z A plyne B) A B ekvivalence (A platí tehdy a jen tehdy, když platí B; A platí právě tehdy, když platí B) Kvantifikované výroky jsou výroky, udávající počet: obecný kvantifikátor (čteme: ke každému, pro každé, pro všechna) vyjadřující, že každý (všichni, libovolný, kterýkoliv) uvažovaný objekt má - nebo nemá - požadovanou vlastnost. eistenční kvantifikátor (čteme: eistuje alespoň jeden) vyjadřuje, že některé (alespoň jeden, někteří, lze nalézt, eistuje,...) objekty mají vlastnost, o kterou jde. Příklad. Výrok A je rok má 3 měsíců a výrok B je = 4. Utvořte A, A B, A B, A B, A B a rozhodněte, jsou-li pravdivé nebo nepravdivé. A : rok nemá 3 měsíců - pravdivý výrok A B : rok má 3 měsíců nebo = 4 - pravdivý výrok A B : rok má 3 měsíců a = 4 - nepravdivý výrok A B : má-li rok 3 měsíců, pak = 4 - pravdivý A B : rok má 3 měsíců právě tehdy, je-li = 4 - nepravdivý výrok Příklad. Vyslovte negaci výroku A: a) Všechny kořeny mnohočlenu jsou rovny nule. b) Ne všechna reálná čísla jsou kladná. c) < 7 d) Levná výroba proudu. a) Alespoň jeden kořen mnohočlenu je nenulový; b) Všechna reálná čísla jsou kladná; c) 7; d) není výrok
8 6 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad.3 Výrok A číslo a je dělitelné osmi, výrok B číslo a je dělitelné dvěma. Formulujte A B, a rozhodněte zda je pravdivý. Je-li číslo a dělitelné osmi, pak je dělitelné dvěma. Pravdivá implikace. Základní operace s množinami Množinou rozumíme souhrn libovolných, navzájem různých objektů, které mají určitou vlastnost. Základní operace s množinami : A B A = B A B A B inkluze množin A, B rovnost množin A, B sjednocení množin průnik množin A B rozdíl množin (A \ B) A B doplněk množiny A v množině B Připomínáme ješte intervaly, jejich názvy, znázornění na číselné ose: uzavřený interval a; b = { R; a b} otevřený interval (a; b) = { R; a < < b} a a b b polootevřený interval (a; b = { R; a < b} (polouzavřený) a; b) = { R; a < b} neomezený interval a; ) = { R; a } (a; ) = { R; a < } ( ; b = { R; b} ( ; b) = { R; < b} a a a a b b b b oboustranně neomezený interval ( ; ) = R Příklad.4 M je množina všech sudých čísel, P množina všech lichých čísel, která nejsou dělitelná třemi, R množina všech čísel, která jsou dělitelná třemi. Určete M R, M P R, P R. M P R = Z M R množina všech celých čísel dělitelných šesti P R = { }
9 Matematický seminář 7 Příklad.5 M je množina všech sudých přirozených čísel menších než deset. Najděte všechny její podmnožiny. M = {, 4, 6, 8} jednoprvkové {}, {4}, {6}, {8} dvouprvkové {, 4}, {, 6}, {, 8}, {4, 6}, {4, 8}, {6, 8} trojprvkové {, 4, 6}, {, 4, 8}, {4, 6, 8}, {, 6, 8} čtyřprvkové {, 4, 6, 8} množina prázdná.3 Aiomy, definice, věty a důkazy Základem logické výstavby matematiky je soubor aiomů, t.j. matematických výroků, které se považují za pravdivé a nedokazují se. K zavedení nových pojmů slouží definice, která stanoví název pojmu a určí jeho základní vlastnosti. Věta v matematice je pravdivý výrok, který musíme logicky odvodit - dokázat - z aiomů, definic a dříve dokázaných vět. Podle použitých postupů rozlišujeme důkaz přímý, nepřímý, důkaz sporem, důkaz matematickou indukcí. Příklad.6 Věta: Součin dvou libovolných sudých čísel je dělitelný čtyřmi. Důkaz přímý: Jde o součin l k = 4lk (l, k Z) a to bylo dokázat. Příklad.7 Věta: Necht rovnice a + b + c = má celočíselné koeficienty, a, b je číslo liché. Dokažte, že rovnice nemůže mít dvojnásobný kořen. Důkaz sporem: Předpokládáme, že rovnice má dvojnásobný kořen. Pak diskriminant je nulový. Víme, že b = k +, k Z. Tedy D = (k + ) 4ac = 4k + 4k + = 4ac. Na levé straně rovnice je liché číslo, na pravé straně sudé a to je spor. Neplatí tedy předpoklad, že kvadratická rovnice má za daných podmínek dvojnásobný kořen. Příklad.8 Matematickou indukcí dokažte, že čísel je roven S n = n(n + )(n + ). 6 součet čtverců prvních n přirozených Důkaz: Matematickou indukcí dokazujeme výrok V (n) tak, že nejprve dokážeme platnost V (a), kde a je nejmenší přirozené číslo pro danou úlohu. Pak předpokládáme platnost V (n) a ukážeme platnost implikace V (n) V (n + ). Pak V (n) platí pro všechna n. V našem případě: V () : S = 3 =, což odpovídá S 6 =. Předpokládáme V (n) : S n = n(n + )(n + ). 6 Počítáme V (n + ) : S ( n + ) = S ( n) + (n + ) = n(n + )(n + ) + (n + 6 ) = (n + 6 )(n + 7n + 6) = (n + )(n + )(n + 3). 6
10 8 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad.9 Necht množina M je množina všech řešení rovnice cos π je množina všech řešení rovnice sin π =. Najděte M N, M N. =, množina N Příklad. Najděte sjednocení a průnik intervalů: a) ; 3) a ; ) b) ( ; 3 a ( 8; 5) Příklad. Přímým důkazem dokažte: [M N = Z; M N = kladná a záporná lichá čísla ] a) Zvětší-li se číslo a o, zvětší se jeho druhá mocnina o (a + ). [a) ; ), ; 3) b) ( ; 5), ( 8; 3 ] b) Zvětší-li se číslo o h, zvětší se jeho dekadický logaritmus o log ( + h ). c) Součet dvou čísel lichých je sudé číslo. Příklad. Sporem dokažte: a) Rovnice a = b, kde a, má jediné řešení. b) V každém trojúhelníku leží proti stejným úhlům stejné strany. Příklad.3 Metodou matematické indukce dokažte: a) n = (3n ) b) n(n + ) = n(n + )(n + ) 3 c) (n ) = n(n )(n + ) 3
11 Matematický seminář 9 3 Vektorová algebra a analytická geometrie 3. Základní operace s vektory Vektorem nazýváme množinu všech souhlasně orientovaných úseček téže velikosti. Je-li u = AB libovolný nenulový vektor s počátečním bodem A[a ; a ; a 3 ] a koncovým bodem B[b ; b ; b 3 ], pak souřadnice vektoru u jsou: Zapisujeme u(u ; u ; u 3 ). u = b a, u = b a, u 3 = b 3 a 3. Je-li A = B, pak dostáváme vektor nulový o(; ; ). U vektorů v rovině vypustíme třetí souřadnici. Pro vektory u(u ; u ; u 3 ) a v(v ; v ; v 3 ) zavádíme: velikost vektoru u = u + u + u 3 rovnost vektorů u = v (u = v ) (u = v ) (u 3 = v 3 ) součet vektorů u + v = w = (u + v ; u + v ; u 3 + v 3 ) rozdíl vektorů u v = w = (u v ; u v ; u 3 v 3 ) opačný vektor k u u = ( u ; u ; u 3 ) k-násobek vektoru k u = (ku ; ku ; ku 3 ), k R, k skalární součin u v = u v + u v + u 3 v 3 úhel ϕ dvou vektorů cos ϕ = 3. Přímka v rovině Přímka p v rovině: u v, ϕ ; π) u v Je-li přímka p určena bodem A[a ; a ] a nenulovým směrovým vektorem s(s ; s ) jsou její parametrické rovnice = a + ts, y = a + ts, t R. Budeme používat i zkrácený zápis p {[a +ts ; a +ts ], t R}. Vyloučením parametru t z parametrických rovnic dostaneme obecnou rovnici přímky p a + by + c =. Je-li v této rovnici b, lze najít směrnicový tvar p y = k + q; k, q R.
12 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Vzdálenost bodu M[ ; y ] od přímky p a + by + c = je dána d(m, p) = a + by + c a + b. Pro odchylku dvou přímek p a + b y + c = a p a + b y + c = lze odvodit a a + b b cos ϕ =, ϕ ; π a + b a + b. Jsou-li přímky p a p kolmé, pak pro jejich směrnice k a k platí k k =. Příklad 3. Přímka je určena body A[6; ], B[; 3]. Najděte všechny tvary rovnice této přímky. Směrový vektor této přímky je s = ( 4; 4). Parametrické rovnice tedy jsou = 6 4t, y = + 4t, t R. Sečtením těchto rovnic a vyloučením parametru t dostaneme obecnou rovnici + y 5 =. Jednoduchou úpravou dostáváme 5 + y 5 =, připomínáme tímto úsekový tvar rovnice přímky. Úseky, které přímka vytíná na souřadnicových osách jsou stejné a rovny pěti. Z obecného tvaru odvodíme směrnicový y = + 5. Vidíme, že směrnice k =, úhel přímky s kladným směrem osy je α = 3π 4. Příklad 3. V trojúhelníku ABC, kde A[7; 8], B[5; ], C[ 3; 6], určete velikost výšky v a a napište rovnici přímky, na níž leží výška v a. Výška v a má velikost rovnou vzdálenosti bodu A od přímky p, na níž leží strana BC. Je BC = C B = ( 8; 4). Parametrické rovnice přímky p jsou: Odtud obecná rovnice y 9 =. Tedy = 3 8t, y = 6 4t. d(a, p) = =
13 Matematický seminář Směrnicová rovnice přímky p je y = 9, směrnice výšky v a je tedy k = =. Rovnice přímky rovnoběžné s výškou pak je y = + q a posunutí q dostaneme z podmínky, že výška v a bodem A prochází, tedy 8 = 7 + q q =. Je tedy + = y rovnice přímky na níž výška v a leží. Příklad 3.3 Určete odchylku přímek Je cos ϕ = a a + b b a + b a + b p 3 y + = a p 5 + y 3 =. = 3 5 = 3 = Přímka v prostoru a rovnice roviny Přímka p v prostoru:, tedy ϕ = π 4. Je-li přímka p určena bodem A[a ; a ; a 3 ] a nenulovým směrovým vektorem s(s ; s ; s 3 ) jsou její parametrické rovnice = a + ts, y = a + ts, z = a 3 + ts 3, t R. Zkrácený zápis p {[a + ts ; a + ts ; a 3 + ts 3 ], t R}. Přímku v prostoru lze také zadat jako průsečnici dvou různoběžných rovin. Rovina ϱ v prostoru: Je-li rovina ϱ určena bodem A[a ; a ; a 3 ] a dvěma nenulovými, nekolineárními vektory u(u ; u ; u 3 ) a v(v ; v ; v 3 ) jsou její parametrická rovnice = a + tu + rv, y = a + tu + rv, z = a 3 + tu 3 + rv 3, t, r R. Zkrácený zápis ϱ {[a + tu + rv ; a + tu + rv ; a 3 + tu 3 + rv 3 ], t, r R}. Vyloučením parametrů t, r z parametrických rovnic dostaneme obecnou (normálovou) rovnici roviny ϱ ve tvaru a + by + cz + d =, kde alespoň jeden z koeficientů a, b, c je nenulový. Vektor n(a; b; c) je normálový vektor roviny ϱ. Vzdálenost bodu X[ ; y ; z ] od roviny ϱ je d(x, ϱ) = a + by + cz + d a + b + c.
14 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 3.4 Najděte rovnici roviny ϱ, která prochází bodem A[5; ; ] a má normálový vektor n( ; ; ). Souřadnice normálového vektoru jsou koeficienty a, b, c v obecné rovnici roviny. Tedy ϱ + y + z + d =. Bod A leží v rovině, potom 5 + z + d = d = 6. ϱ + y + z + 6 = Příklad 3.5 Rovina ϱ je určena body A[4; ; 3], B[4; ; 5], C[; ; 3]. Najděte parametrické vyjádření a obecnou (normálovou) rovnici ϱ. Je AB = (; ; ), AC = ( 3; ; 6). Pak parametrické rovnice roviny ϱ jsou = 4 + t 3r, y = + t + r, z = 3 + t 6r, t, r R. Vyloučením parametrů t, r z těchto rovnic dostaneme ϱ + 6y 3z 3 =. Příklad 3.6 Určete vzdálenost dvou rovnoběžných rovin: ϱ 4 y z 3 =, ϱ y z =. V rovině ϱ volíme například bod X(; ; 3 ) a počítame d(x, ϱ ) = = 6 = 6.
15 Matematický seminář Kuželosečky v rovině Kružnice k(s, r) se středem v S[m; n] a poloměrem r > má středovou rovnici ( m) + (y n) = r. Elipsa se středem v bodě S[m; n] a poloosami (rovnoběžnými se souřadnicovými osami) velikosti a a b má středovou rovnici y ( m) (y n) + =. a b y r b S[m,n] a S[m,n] Kružnice k(s, r) Elipsa Příklad 3.7 Určete rovnici kružnice k, je-li určena středem S a poloměrem r : a) S[; 3], r = b) S[ ; ], r = Dosazením do středového tvaru rovnice kružnice dostaneme: a) ( ) + (y + 3) = ( ) + (y + 3) = b) ( + ) + (y ) = Příklad 3.8 Najděte střed a poloměr kružnice k + y 5 + 4y =. Rovnici kružnice upravíme doplněním na úplný čtverec: 5 + ( 5 ) + y + 4y + 4 = + ( 5 ) + 4 ( 5 ) + (y + ) = ( 7 ) S[ 5 ; ], r = 7.
16 4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 3.9 Rozhodněte, zda rovnice a) 5 + 6y + 96y 56 = b) 9 + 4y y + 5 = je rovnicí elipsy. Určete střed a délku poloos. a) Upravíme: 5( ) + 6(y 6y + 9) = ( + ) + 6(y 3) = 4 Je tedy S[ ; 3], a = 4, b = 5. ( + ) (y 3) + = 4 5 b) Podobně 9( 4 + 4) + 4(y + y + 5) = ( ) + 4(y + 5) = 6. Na levé straně je číslo nezáporné, na pravé záporné, daná rovnice není rovnici elipsy. Hyperbola se středem v bodě S[m; n] a poloosami (rovnoběžnými se souřadnicovými osami) a a b má středovou rovnici ( m) (y n) ( m) (y n) = nebo + =. a b a b y y S S Příklad 3. Najděte průsečíky hyperboly y = 5 s osou O (vrcholy hyperboly). Rovnice osy O je y =, pak 49 = 5, = ± 5 7. Je tedy V [ 5 7 ; ], V [ 5 7 ; ].
17 Matematický seminář 5 Parabola je nestředová kuželosečka. Je-li její vrchol V [m; n], pak rovnice paraboly je (y n) = p( m) nebo ( m) = p(y n). y y V V osa paraboly je rovnoběžná s osou, p > osa paraboly je rovnoběžná s osou y, p > Příklad 3. Najděte vrchol a osu paraboly 3y 6 + y + 5 =. Upravíme na vrcholový tvar 3(y + 4y + 4) = 6 5 +, tedy (y + ) = ( ). Vrchol paraboly je V [ ; ], osa je rovnoběžná s osou O, parametr p =. Příklad 3. Jsou dány tři po sobě jdoucí vrcholy rovnoběžníka ABCD, kde A[; ; ], B[4; ; ], C[7; 4; 3]. Určete vrchol D. Příklad 3.3 Najděte vnitřní úhly trojúhelníku o vrcholech A[; 4; 9], B[ ; 4; 5], C[6; 4; 6]. [D[5; ; 5]] [α = π, β = γ = π 4 ] Příklad 3.4 Pro jakou hodnotu parametru a jsou přímky p a q rovnoběžné, je-li p 3a 8y + 3 = a q (a + ) ay =. [a {, 3 }] Příklad 3.5 Přímka p a + 3y =. Určete a tak, aby přímka svírala s kladným směrem osy úhel 3 4 π. [a = 3] Příklad 3.6 Najděte rovnici přímky, která prochází bodem A[4; ] a má od počátku vzdálenost d =. [p y + =, p 4 + 3y = ]
18 6 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 3.7 Najděte obecnou rovnici přímky, která prochází bodem M[5; 3] a průsečíkem přímek 3 5y + =, 5 + y 4 =. [ + y = ] Příklad 3.8 Určete množinu bodů, které mají od bodů A[7; 3], B[ ; ] stejnou vzdálenost. [8 8y 53 = ] Příklad 3.9 Přímka p je dána rovnicemi = + t, y = 3 t, t R. Určete parametrické rovnice přímky q, je-li p q a dále q prochází bodem Q[; 3]. [ = + t, y = 3 + t, t R] Příklad 3. Najděte číslo n, aby body A[3; 4], B[; n], C[ ; ] ležely na jedné přímce. [n = ] Příklad 3. Najděte parametrické rovnice přímky procházející bodem A[4; 5; 7] rovnoběžně a) s osou O, b) s osou O y, c) s osou O z, d) s přímkou p = 3 t, y = + t, z = 3, t R. [a) = 4 + t, y = 5, z = 7, t R; b) = 4, y = 5 + t, z = 7, t R; c) = 4, y = 5, z = 7 + t, t R; d) = 4 t, y = 5 + t, z = 7, t R] Příklad 3. Určete odchylku ϕ rovin ϱ + y z + = a σ y + z =. [ϕ = π ] Příklad 3.3 Rozhodněte, která z rovin ϱ y 3 =, σ + y z + = má větší vzdálenost od počátku souřadnic. Příklad 3.4 Určete rovnici průsečnice rovin ϱ 3 + y z = a σ y + z =. [rovina ϱ] [p = t, y = 3t, z = 3t, t R] Příklad 3.5 Najděte rovnici kružnice opsané trojúhelníku o vrcholech A[; ], B[7; 7], C[; ]. [k + y 3y + 7 = ]
19 Matematický seminář 7 Příklad 3.6 Najděte rovnici kružnice, která se dotýká obou souřadnicových os a prochází bodem M[; 4]. [k ( ) + (y ) =, k ( ) + (y ) = 4] Příklad 3.7 Jsou dány body A[; 3], B[; 4], C[ 3; 5]. Popište jejich polohu vzhledem k elipse 5 + 9y = 45. [A je uvnitř, B je uvnitř, C je bod elipsy] Příklad 3.8 Najděte rovnici elipsy s osami rovnoběžnými se souřadnicovými, jestliže se osy O dotýká v bodě A[ 4; ] a osy O y v bodě B[; 5]. Příklad 3.9 Hyperbola má rovnici 9 4y 8 8y 3 =. Najděte její střed a délky poloos. [ (+4) 6 + (y 5) 5 = ] [S[, ], a =, b = 3] Příklad 3.3 Najděte rovnici hyperboly, jsou-li její vrcholy V [; ], V [8; ] a prochází bodem M[ ; 5]. [ ( 4) 6 (y ) 6 = ] Příklad 3.3 Najděte rovnici paraboly, která má vrchol v počátku a prochází body A[8; 3], B[ 8; 3]. [ = 64 3 y] Příklad 3.3 Najděte rovnici paraboly, jejíž osa je rovnoběžná s osou O, vrchol V [8; 5], parametr p = 4. [(y 5) = 8( 8)] Příklad 3.33 Najděte rovnici přímky, která prochází průsečíky paraboly kružnice + y + 64 =. y = 8 a [p = ]
20 8 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 4 Úpravy agebraických výrazů a rovnice 4. Úpravy agebraických výrazů Algebraický výraz je zápis, který je správně vytvořen z matematických operačních znaků, čísel, proměnných, výsledků operací a hodnot funkcí. Při úpravách používame poznatků o mocninách, odmocninách, zlomcích a mnohočlenech tak, abychom výraz převedli na nejjednodušší tvar. Nutnou součástí řešení jsou podmínky, které stanoví, kdy jsou výrazy definovány. Pravidla pro počítání s mocninami: Pro každé reálné r, s a každé a >, b >, (respektive pro každé celé r, s a každé a, b ) platí: a = a r = a, r a r a s = a r+s a r : a s = a r s (a r ) s = a rs (ab)r = a r b r ( a b ( a b ) r = a r b r ) = b a Pravidla pro počítání s odmocninami: Necht m, n N, a. Pak platí: n a = a n. Pro a = je n =. Pro n = je a = a. Pro n = zapisujeme a = a. n a n b = n ab, a b n a n b = n a b, a b > ( n a) m = n a m = a m n, a m n a = mn a, a Rozklady nejjednodušších mnohočlenů: (a ± b) = a ± ab + b (a ± b) 3 = a 3 ± 3a b + 3ab ± b 3 a b = (a b)(a + b) a 3 b 3 = (a b)(a + ab + b ) a 3 + b 3 = (a + b)(a ab + b )
21 Matematický seminář 9 Rozklad kvadratického trojčlenu na součin kořenových činitelů: Jsou-li, kořeny kvadratického trojčlenu a + b + c, kde a, pak platí: a + b + c = a( )( ) Připomínáme definici absolutní hodnoty: Každému reálnému číslu a přiřazujeme právě jedno nezáporné číslo a takto: a pro a a = a pro a <. Jestliže a, b jsou reálná čísla, pak absolutní hodnota má tyto vlastnosti: ) a = ma{a, a} 5) ab = a b ) a = a 6) a n = a n, pro každé přirozené n 3) a a 7) a = a, b b pro každé b 4) a = a 8) a + b a + b, (trojuhelníková nerovnost) 9) Necht ε >, pak pro libovolná reálná čísla a, platí: a ε < < a + ε a < ε Příklad 4. Upravte výraz V na nejjednodušší tvar: a) V = 3 ( ) + +, Pro > : V = [ ( )] [ ( )] + = 83 + Pro < : V = ( ) ( ) + = 83 b) V = V = ( ) 3( ) ( 3) = platí pro,, 3. ( )( + )( 3) ( + )( 3) =,
22 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně c) V = a b ab + a b a b (a b )(ab + a b + ) V = a + b b b a a ( )( a + b + ) a b a b b a a b a b = a4 a 3 b + b 4 ab 3 (b a)(a + b + ab) = = a3 (a b) b 3 (a b) (a b)(a + ab + b ) = (a b)(a3 b 3 ) (a 3 b 3 ) pro a b a b. d) V = = b a, ( 3 + )( ) + ( 3 + )( + ) = = 3 + = ( ) ( ) = ( ); Pro : V = Pro < : V = 4. Rovnice Jsou-li f() a g() funkce proměnné definované na množině D R, pak úloha najít všechna D, pro něž f() = g(), znamená řešit rovnici o jedné neznámé. Lineární rovnici o jedné neznámé R lze psát ve tvaru a + b =, kde a R, b R, a. Má právě jeden kořen = b a. Graficky tento kořen určíme jako průsečík přímky y = a + b s osou. Příklad 4. V oboru reálných čísel řešte rovnici ( ) 3 = 9 Celou rovnici vynásobíme 8, tím se zbavíme zlomků: 5( + ). 8 6( ) 44( 3) = 79 55( + )
23 Matematický seminář a po roznásobení je: sloučíme = , = , k oběma stranám rovnice přičteme a to je rovnice tvaru a + b =. Takže 7 6 = = 6 7 = 3. Nemusíme provádět zkoušku, veškeré úpravy (násobení rovnice nenulovým číslem, přičítání stejného čísla k oběma stranám rovnice) jsou ekvivalentní. Zkouška pak má jen charakter kontroly výpočtu. Příklad 4.3 a) = Řešte v R rovnici: b) 3 + ( 7 6 ) = 5. 3 a) Řešíme za předpokladu + 7, tzn. 7, úpravou: ( + 7) + 3 = = + = 7 což je spor { } b) Zbavíme se zlomků 3(3 + ) 7 + ( ) = = 3 = Rovnice má nekonečně mnoho řešení = t, t R. Kvadratickou rovnici o jedné neznámé R lze psát ve tvaru a + b + c =, kde a, b, c R, a. Kořeny této rovnice vypočítáme pomocí diskriminantu D = b 4ac. Pro D > dostaneme dva reálné různé kořeny, = b ± D. a Pro D = dostaneme jeden dvojnásobný kořen, = b a. Pro D < nemá rovnice v R řešení. Graficky kořeny určíme jako průsečíky paraboly y = a + b + c s osou.
24 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 4.4 Řešte v R následující kvadratické rovnice: a) =, = 4 ± 6 + = 4 ± 6 = = 5 b) =, = 6 ± = 3 dvojnásobný kořen c) =, = 4 ± 6 6 v R nemá rovnice řešení d) + 6 = ( + 6) = = = 6 e) 5 4 = ( 5 )( 5 + ) = = 5 5 = 5 5 f) + 6 = v R neřešitelná rovnice Příklad 4.5 Napište kvadratickou rovnici, jejíž kořeny jsou = 3 3 a = 3. ( )( ) = ( + 3 3)( 3) = = Nebo podle vztahů mezi kořeny, a koeficienty p, q kvadratické rovnice + p + q = kde + = p, = q pak a úpravou dostaneme + (+3 3 3) = =. Při řešení rovnic s absolutní hodnotou vycházíme z definice absolutní hodnoty a řešíme rovnice v intervalech, které dostaneme pomocí tzv. kritických bodů. Příklad 4.6 V oboru reálných čísel řešte rovnice s absolutními hodnotami: a) = 5 b) 7 + = 3 c) 3 = + d) = + 3 a) Pro (, ), rovnice přejde v rovnici 3 4( ) = 5. Tato má řešení =, které patří do daného intervalu. 9
25 Matematický seminář 3 Pro, ) : 3 + 4( ) = 5 = 5, ) Sjednocení řešení pak je = 9. b) (, ) : = 3 = (, ), 7 ) : = 3 =, 7 ) 7, ) : 7 + = 3 = 4 7, ) Závěr: {, 4} c) (, ) : 3 + = + = (, ), ) : 3 + = + = Závěr:, ) d) (, 3 ) : = + 3 = 3 5 (, 3 ) 3, ) : = + 3 = 3, ) Závěr: {, 3 5 } Rovnice s parametrem jsou rovnice, které kromě neznámých obsahují ještě další proměnné - parametry. Řešení rovnic s parametry spočívá v určení kořenů v závislosti na parametrech a v úplném rozboru všech možností parametrů. Příklad 4.7 Řešte v R rovnici + + a + a = a, kde a R je parametr. a Pro a = rovnice nemá smysl. Pro a dostaneme a + a a = a pro a = : =, spor (a ) = a + = pro a : = a+ a Závěr: a = rovnice nemá smysl a = rovnice nemá řešení a a rovnice má jediné řešení = a + a Příklad 4.8 Pro které hodnoty reálného parametru m má kvadratická rovnice + 3 m + m + 3 = o neznámé R jeden kořen rovný nule? Najděte druhý kořen.
26 4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Absolutní člen m + m + 3 = m, = ± Druhý kořen = 3. m = m = 3. Příklad 4.9 Pro které hodnoty parametru t má kvadratická rovnice + t + = reálné různé kořeny? Reálné různé kořeny D = t 6 > t > 6 t > 4 t (, 4) (4, ) Algebraické rovnice vyššího stupně řešíme převodem na součinový tvar, někdy jako rovnice binomické. Příklad 4. V oboru reálných čísel řešte rovnice: a) 4 = 6 b) = a) 4 6 =, upravíme na součinový tvar ( )( + )( + 4) = reálné kořeny jsou =, = b) = ( + ) = { } Iracionální rovnice obsahují odmocniny z výrazů s neznámou. Odmocniny odstraňujeme neekvivalentní úpravou - umocněním, proto je nutně součastí řešení zkouška. Příklad 4. V oboru reálných čísel řešte iracionální rovnici: a) 4 = b) 7 5 = 3 a) Řešíme za předpokladu 4 4 Umocněním dostaneme ( 4) = + 6 =, = ± 64 Podmínce řešitelnosti vyhovuje pouze = 8. Umocnění je neekvivalentní operace, provedeme zkoušku: } L(8) = 8 4 = 4 P (8) = = 8 6 = 4 = ± 6 b) Řešíme za předpokladu 7 5 {} rovnice nemá řešení.
27 Matematický seminář 5 Logaritmické rovnice jsou rovnice, v nichž se vyskytují logaritmy výrazů s neznámou R. Jestliže stanovíme podmínky řešitelnosti a řešíme ekvivalentními úpravami, pak zkouška není nutná. Příklad 4. Řešte v R logaritmické rovnice: a) log + 3 log = 4 b) log( 3) = log( 3) a) Podmínky: > log (, ) (, ). Rovnici vynásobíme log, dostaneme log 4 log + 3 = Odtud log = 3 log =, je tedy = 3 =. Obě řešení patří do oboru řešitelnosti. b) Podmínky > 3 > 3 > 3. Úpravou log( 3) = log( 3). Pak 3 = ( 3), neboli 3 = Z toho = = 4, =. Podmínkám vyhovuje pouze = 4. Eponenciální rovnice jsou rovnice, kde neznámá R se vyskytuje v eponentu nějaké mocniny. Rovnice řešíme bud logaritmováním, nebo porovnáním eponentu při stejném základu, často až po úpravách. Příklad 4.3 a) ( 4 5 ) +3 Řešte v R eponenciální rovnice. ( 5 8 ) 4 = 5 a) Upravíme vše na mocniny o základu a = 5. b) = c) = ( 5 (+3) ) ( 5 3(4 ) ) = = = = b) Položíme = y, pak 3y + 8 =, neboli y 3y y + 8 =. Kořeny y, = ± 96 = 4 3
28 6 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Pak je = =. Druhý kořen = 4 3 a logaritmováním = log 3. c) Položíme 3 = y, pak y + y 3 = (y )(y + 3) =. y = 3 = = y = 3 není možné, nebot 3 > R. Zůstává =. Příklad 4.4 Užitím rozkladu kvadratického trojčlenu převed te na součin: a) b) c) [a) 3 ( 8)( + 7); b) ( )( + )( + 3); c) ( + 5)( 5)( + 8)( 8)] Příklad 4.5 Zjednodušte následující výrazy: a) y + y y y b) a y a + b a b a + ( c) + y + y ) ( ) y y : y + y + y ( a b d) + b ) ( a + b + ) a b a ( a 4 ) b4 b a : (a b ) e) + (4 a ) ( a) a ( + a) + (4 a ) a ( ) [( + y f) + y : + ) ] 3 y 3 y + y ( g) v + u v ) ( ) v(u v) : h) + uv + uv ( a + : a ) a [a) y +y, ±y; b) a (a b), a a b; c), ±y y; Příklad 4.6 Usměrněte zlomky: d), a b a ±b; e) a +, a ( ; ) (; ); f) y y, y y ; g) u, uv ; h) 3, ] a) b) [a) 5 + 6; b) + 4, > ]
29 Matematický seminář 7 Příklad 4.7 Na základě vět o absolutní hodnotě reálného čísla zjistěte, pro která čísla platí rovnosti: a) ( )( 4) = ( )( 4) b) ( 4)( 3) = 4 3 c) ( )( 5) = ( )( 5) d), 5, 5, =, e) 3 = 3 [a) 4 b) R c), 5 ; d) R {,} e) (, 3 ] Příklad 4.8 Rozhodněte, který z výroků je pravdivý: a) < < < b) < 3 c) < 3 < 4 d) 3; 5) < 5 [a) pravdivý; b) není pravdivý; c) není pravdivý; d) není pravdivý] Příklad 4.9 Řešte v R rovnici = 8 3. [ = 5 = 5] 4 Příklad 4. Řešte v R následující rovnice: a) + 6 = b) + + = c) = 4 d) 3 5 = e), +, = f) ( ) = 3 [a) = 5 = ; b) = ; c) = 9 = 4; d) = = 3 ; e), =, f) { }] Příklad 4. Řešte v R rovnici a = (4 + ), parametr a R. 3 a [a ; pro a = rovnice nemá řešení; a = nekonečně mnoho řešení = t, t R; a,, je = a(a ) ] Příklad 4. Určete reálnou hodnotu parametru a tak, aby rovnice 6a a+ = 5, R měla kladný kořen. [ = 3(a 5) a >, a (, ) ( 5, )]
30 8 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 4.3 Pro které reálné hodnoty parametru má rovnice a) t + t = reálné různé kořeny? b) + m m = jeden kořen roven nule? [a) t (, ) (, ); b) m = 3 m = 4; 3 3 =, = ] Příklad 4.4 Najděte kvadratickou rovnici, jejíž kořeny jsou =, = 3. [ = ] Příklad 4.5 Řešte v R iracionální rovnice: a) + 4 = b) + + = + 3 c) 3 4 = d) = e) + + = 3 [a) = 3; b) = 5 ; c) = 6 d) {}; e) = 5 3 ] Příklad 4.6 Řešte v R logaritmické rovnice: a) log (4 + 6) log ( ) = b) log ( ) = log (4 ) c) log ( + ) + log ( ) = log + log ( + ) d) log ( 3) = log ( 3) [a) = ; b) = 5; c) { }; d) = 6] Příklad 4.7 Řešte v R eponenciální rovnice: a) = 49 b) = c) = d) 64 5 ( ) = ( 5 5 ) 3 [a) = ; b) = 4, 48; c) = ; d) = 4 = 3 ]
31 Matematický seminář 9 5 Soustavy rovnic 5. Soustavy lineárních rovnic Několik rovnic o dvou a více neznámých, které mají být současně splněny, tvoří soustavu rovnic. Řešením soustavy je průnik řešení jednotlivých rovnic. Při řešení soustavy se používají ekvivalentní úpravy soustavy rovnic, tj. takové úpravy, jimiž se nemění řešení soustavy. V takovém případě není nutná zkouška, ale je vhodná pro kontrolu. Přehled ekvivalentních úprav soustavy rovnic: Nahrazení libovolné rovnice soustavy rovnicí, která je s ní ekvivalentní, tj.má totéž řešení. Nahrazení libovolné rovnice soustavy součtem této rovnice a libovolné jiné rovnice soustavy. Dosazení neznámé nebo výrazu s neznámou z jedné rovnice soustavy do jiné její rovnice. My se budeme zabývat soustavou lineárních rovnic. Základním typem metod řešení lineárních algebraických rovnic jsou eliminační metody, jejichž podstatou je postupná eliminace (vylučování) neznámých z rovnic soustavy. Podle způsobu, jimž eliminujeme jednu neznámou, rozlišujeme několik metod řešení: Metoda sčítací - rovnice soustavy násobíme čísly zvolenými tak, aby se po sečtení vynásobených rovnic jedna neznámá vyloučila. Příklad 5. Metodou sčítací řešte v R R soustavu rovnic. y = + 3y =. První rovnici vynásobíme třemi, dostávame rovnici 6 3y = 3. Získali jsme tímto způsobem ekvivalentní soustavu 6 3y = 3 + 3y =. Rovnice ted sečteme, tím vyloučíme neznámou y a pro neznámou dostáváme rovnici 7 = 4, =. Obdobně lze vyloučit neznámou vynásobením druhé rovnice minus dvěma a sečtením s první rovnicí. Dostáváme rovnici 7y =, y = 3. Řešením soustavy je uspořádaná dvojice [, y], =, y = 3.
32 3 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Metoda dosazovací - vyjádříme jednu neznámou z jedné rovnice soustavy a dosadíme ji do dalších rovnic, čímž se jedna neznámá ze soustavy vyloučí. Příklad 5. Metodou dosazovací řešte v R R soustavu rovnic. y = y = 9. Z první rovnice vyjádříme y = 5, a dosadíme do druhé rovnice. Dostáváme 3 + 4( 5) = 9, = 9 +, =. Potom y = 5 = 5 = 3. Dostali jsme řešení =, y = 3. Metodu sčítací a dosazovací můžeme také kombinovat. Příklad 5.3 V R R řešte soustavy rovnic: a) + y = 4 b) 4 + 4y = 3 c) 3y = 5 + 3y = y = 4 6y = a) + y = 4 / ( 3) 3 3y = = 5, y = + 3y = 7 + 3y = 7 b) 4 + 4y = y = 3 soustava nemá 7 + y = / 4 + 4y = 4 řešení c) 3y = 5 / 4 6y = 4 6y = 4 6y = soustava má nekonečně mnoho řešení = t, y = (t 5), t R 3 5. Gaussova eliminační metoda Při řešení více než dvou rovnic je nejvýhodnější použití Gaussovy eliminační metody, která spočívá v postupném převedení dané soustavy rovnic ekvivalentními úpravami na tzv. trojúhelníkový tvar. Příklad 5.4 Užitím Gaussovy eliminační metody řešte v R R R soustavu rovnic y z = 5 () 8 + 6y + 3z = 5 () 3 7y + 4z = 7 (3)
33 Matematický seminář 3 Nejprve soustavu upravíme tak aby v první rovnici koeficient u neznámé byl. Bylo by možné toho dosáhnout dělením první rovnice číslem 9, tím bychom ovšem dostali v první rovnici desetinná čísla. Raději od první rovnice odečteme druhou, čímž dostaneme soustavu rovnic: y 5z = () 8 + 6y + 3z = 5 () 3 7y + 4z = 7 (3) Dále v získané soustavě od druhé rovnice odečteme 8-krát první, a od třetí rovnice odečteme 3-krát první. Tím eliminujeme neznámou v těchto rovnicích a dostáváme tuto ekvivalentní soustavu: y 5z = () 4y + 43z = 5 () 4y + 9z = 7 (3) Nyní druhou rovnici dělíme čtrnácti, abychom u neznámé y získali koeficient. Dále k třetí rovnici přičteme 4-krát druhou, čímž v ní eliminujeme neznámou y. Tím přecházíme k této soustavě rovnic: y 5z = () y z = 43 5 () 9z = 9 (3) Tato soustava má trojúhelníkový tvar a její řešení určíme snadno takto: Z třetí rovnice po dělení číslem 9 dostáváme: z =. Dosazením do druhé rovnice vypočteme y = (5 43) = 4 a po dosazení do první rovnice vychází = + 5 = 3. Dostali jsme řešení = 3, y =, z =. Příklad 5.5 V R 3 řešte soustavy rovnic: a) + y + 3z = 7 b) + y + 3z = c) + y + 3z = 3 y + z = 6 + 3y + 5z = + 4y + 6z = + y + z = 4 + 5y + 8z = y + z = 4 Soustavy budeme řešit Gaussovou eliminační metodou. a) + y + 3z = 7 + y + 3z = 7 + y + 3z = 7 3 y + z = 6 7y 8z = 5 y + z = 3 + y + z = 4 y + z = 3 6z = 6
34 3 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Tato soustava má trojúhelníkový tvar a můžeme jej snadno vyřešit. Postupně dostáváme z =, y = 3 z =, = 7 y 3z = 7 3 =. Dostali jsme tedy řešení =, y =, z =. b) + y + 3z = + y + 3z = + y + 3z = + 3y + 5z = y + z = y + z = + 5y + 8z = y + z = = 9 Z trojuhelníkového tvaru vidíme, že soustava nemá řešení. c) + y + 3z = + y + 3z = + y + 3z = + 4y + 6z = = 3y + z = 3 y + z = 4 3y + z = 3 soustava má nekonečně mnoho řešení. Zvolíme-li z = t, pak postupně máme y = 3 t a = t + 3t = t. Řešením soustavy potom bude uspořádaná trojice = t, y = t, z = t, t R. 3 Příklad 5.6 Řešte v R R soustavy lineárních rovnic: a) 8 3y + = b) 6y = c) + y = y 33 = 3y = 4 + 4y = 8 [a) = 3, y = ; b) nemá řešení; c) = 4 a, y = a, a R] Příklad 5.7 Převedením na trojúhelníkový tvar řešte v R 3 soustavy rovnic: a) 3y + 4z = 8 b) + 4y 3z = c) + y + 4z = y z = 3y z = 5 + y + z = 9 7 y + 7z = 5 + y 4z = 3 y + z = [a) nemá řešení; b) = 3t/7, y = t/7, z = t; c) = 3, y = 4, z = 5] Příklad 5.8 Převedením na trojúhelníkový tvar řešte v R 4 soustavy rovnic: a) 3y + 6z u = b) + y z u = + y z = + y + z + u = 8 + 3y z u = y z + u = 9 y + 5z 5u = + y + z u = 4 [a) soustava nemá řešení; b) =, y =, z =, u = 3]
35 Matematický seminář 33 Příklad 5.9 Určete vzájemnou polohu tří rovin: α : 3y + z = β : + y z 3 = γ : + y + z = [roviny se protínají v bodě [, 3, 5]] Příklad 5. Užitím Gaussovy eliminační metody řešte v R 3 soustavu rovnic v závislosti na parametru a. + 9y + z = 7a y + 4z = 3a 6 4 6y + z = a 8 [[, y, z] = [a, a/3, a/]]
36 34 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 6 Řešení nerovnic 6. Operace s nerovnicemi Jsou-li f a g funkce proměnné definované na množině D R, pak úloha: najděte všechna D, která po dosazení do jednoho ze vztahů: f() < g(), f() > g(), f() g(), f() g() dají pravdivou nerovnost znamená řešit nerovnici s neznámou. Při řešení nerovnic používáme ekvivalentní úpravy:. Záměna stran nerovnice se současnou změnou znaku nerovnice: f() < g() g() > f(). Přičtení konstanty nebo funkce h(), definované v D, k oběma stranám nerovnice: f() < g() f() + h() < g() + h() 3. Násobení nenulovou konstantou nebo funkcí h() definovanou v D : a) h() > pro D : f() < g() f()h() < g()h() b) h() < pro D : f() < g() f()h() > g()h() 4. Umocnění pro případ nezáporných stran nerovnice: f() < g() f n () < g n (), n N 5. Odmocnění pro případ nezáporných stran nerovnice: f() < g() n f() < n g(), n N Pokud používáme při řešení nerovnic ekvivalentní úpravy, není potřeba provádět zkoušku, snad jen pro vyloučení vlastních chyb. Klasifikace nerovnic Elementární nerovnice s neznámou můžeme rozdělit (podobně jako rovnice) podle toho, v jaké pozici se v dané nerovnici nachází neznámá. Rozlišujeme nerovnice lineární a kvadratické, nerovnice s absolutní hodnotou, eponenciální a logaritmické nerovnice, iracionální nerovnice. Postup řešení pro jednotlivé typy nerovnic ukážeme na příkladech.
37 Matematický seminář Lineární nerovnice Příklad 6. Řešte v R nerovnici Odstraníme zlomky a upravíme roznásobením. ( 7) 4(8 ) 6 8( 4) \ ( ) 5 5; ) Příklad 6. Řešte v N nerovnici Odstraníme zlomky a upravíme roznásobením, stejně jako když hledáme řešení nerovnice v R \ 4 3 (5 6) Hledáme řešení v oboru přirozených čísel. Dostaneme 43 9 N {,, 3, 4} Příklad 6.3 Řešte v R nerovnici v podílovém tvaru 4 >.
38 36 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 4 > [( ) > ( 4) > ] [( ) < ( 4) < ] [ < > 4] [ > < 4] 4 < < { } (4; ) Jiný způsob řešení: Najdeme tzv. nulové body čitatele a jmenovatele - to jsou body, ve kterých je polynom v čitateli nebo ve jmenovateli rovný nule - a v intervalech mezi nulovými body zjistíme znaménko čitatele, jmenovatele a nakonec celého zlomku. ( ; 4) (4; ) (; ) podíl Máme ostrou nerovnost, takže řešením naší nerovnice je (4; ). Příklad 6.4 Řešte v R nerovnici 4 +. Upravíme na podílový tvar: ( + ) Můžeme využít nulových bodů čitatele a jmenovatele, pak dostaneme řešení ( ; 4) ; ) Danou rovnici můžeme řešit i jinak: 4 + \ (4 + ) a) 4 + > 4 + Dostali jsme, že b) 4 + < 4 + Dostali jsme, že ( > 4 ). ( < 4 ) < 4. Tedy < 4 čili ( ; 4) ; ).
39 Matematický seminář Kvadratická nerovnice Příklad 6.5 Řešte v R nerovnici ( 5)( + ) [( 5) ( + ) ] [( 5) ( + ) ] 5 ( ; 5; ) Úlohu můžeme řešit i pomocí nulových bodů polynomu nebo také graficky: y = 4 5 je rovnice paraboly, y její vrcholový tvar je y + 9 = ( ), 5 vrchol je V [; 9], průsečíky s osou : P [ ; ] P [5; ], protože ( ) = 9 = ±3 = 5, =. Načrtneme graf. Vidíme, že y pro ( ; ) 5; ). 9 V Příklad 6.6 Řešte v R nerovnici ( + 3)( 4) + ( + 4)( ) ( )( 4) Převedeme na podílový tvar ( )( 4) ( ) úpravě čitatele ( )( 4). Pomocí nulových bodů: ( ; ) (; (; 4) (4; ) zlomek a po (; (4; )
40 38 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 6.4 Nerovnice s absolutními hodnotami Příklad 6.7 Řešte v R nerovnici > Pomocí nulových bodů výrazů v absolutních hodnotách rozdělíme R na intervaly, ve kterých nerovnice řešíme. Pro ( ; 3 : > 5 + ( + 3) < 3. }{{} < 3 Pro ( 3; : > 5 ( + 3) <. }{{} { } Pro (; ) : + > 5 ( + 3) >. }{{} > Celé řešení rovnice ( ; 3) (; ). 6.5 Iracionální nerovnice a soustavy nerovnic Příklad 6.8 Řešte v R nerovnici 3 < 5. Nerovnice má smysl pouze pro 3 t.j. 3, potom na obou stranách nerovnice jsou nezáporná čísla a lze umocnit: Řešení je pak 3; 8). 3 < 5 < 8. Příklad 6.9 Řešte v R nerovnici + < 6 4. Řešíme za předpokladu 6 4 +, tedy 7 3. Po umocnění + + < <. Kvadratický trojčlen má komplení kořeny (D < ). Parabola y = nikde neprotne osu, proto řešení je { }.
41 Matematický seminář 39 Příklad 6. Řešte v R soustavu nerovnic + > 3 <. Ekvivalentní soustava je + > ( ) <. Na znaménko polynomu nemají vliv kořeny se sudou násobností. Tedy ( ; ) (; ). Příklad 6. Která přirozená čísla splňují nerovnici Příklad 6. Řešte v R nerovnice: a) < b) + c) 3 + < d) + + > 4. 5 [ {49, 5, 5,...} ] [a) ( ; 4) ( 7 ; ); b) (; 4 ; c) ( ; 3); d) ( ; ] 5 Příklad 6.3 V množině celých záporných čísel řešte nerovnici >. [ { 8, 9,,...} ] Příklad 6.4 Jaké musí být číslo k, aby rovnice 5k 9 = 3k měla kladné řešení? [ < k < 3 ] Příklad 6.5 Řešte v R kvadratické nerovnice: a) 3 > b) 36 c) + + < d), +, [a) ( ; ) (; ); b) ; 8 ; c) { }; d) =,] Příklad 6.6 Pro která m R bude platit (5m )(m ) > pro všechna reálná? [m ( ; 4 ) (; ) ] 5
42 4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 6.7 Řešte v R nerovnice: a) b) ( 7 + ) > c) < d) < ( 6) Příklad 6.8 V oboru reálných čísel řešte nerovnice: a) 3 > 5 b) + < 8 Příklad 6.9 Pomocí absolutní hodnoty zapište nerovnice: a) < < b) 3 c) 3 [a) ( ; 3) ( ; ); b) (; ) (5; ); 3 c) ( ; ) (3; 6); d) ( ; ) (3; )] [a) ( ; ) (8; ); b) ( ; 6) ] [a) < ; b) ; c) + ] Příklad 6. Najděte množinu všech řešení nerovnic s absolutní hodnotou: a) + < b) < c) + + d) + e) < f) g) 3 + < h) i) > [a) ( ; ); b) ( ; ); c) 3; ; d) R; e) (; 4 ) (; ); 3 f) ( ; ; g) ; h) R; i) R, 4,, 3 ] Příklad 6. Řešte v R iracionální nerovnice: a) + 6 b) 3 4 c) + < 8 d) + > 4 e) + 8 > 3 [a) ( ; 4 3; 48 3 ; b) 6; ); c) (; ); d) (3; ); e) (3; 5)]
43 Matematický seminář 4 Příklad 6. Řešte v R soustavu nerovnic 4 5 < <. [ (3; 5)] Příklad 6.3 Najděte R, která splňují složenou nerovnost. a) < < + b) 3 < < 3 + [a) 3 < < ; b) 4 < < ] Příklad 6.4 Najděte zlomek, pro nějž platí: zmenšíme-li jmenovatele o, je zlomek roven, zvětšíme-li čitatele o, dostaneme zlomek z intervalu (;3). [ 4 9, 5 ]
44 4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 7 Elementární funkce 7. Lineární funkce Lineární funkcí nazýváme každou funkci f, která je daná předpisem f : y = k + q, k, q R. Grafem lineární funkce je vždy přímka různoběžná s osou O y. Definiční obor D lineární funkce f (značíme D f ) je R. Obor hodnot funkce f pro k (značíme H f ) je R. Význam konstant k, q je vidět z následujícího obrázku: Pro k = dostáváme konstantní funkci. y y y q q q k > k = tg α, α < π rostoucí funkce k <, k = tg α, α > π klesající funkce k = k = tg α, α = konstantní funkce Příklad 7. Určete lineární funkci, jejímiž prvky jsou uspořádané dvojice [ ; 3], [ ; 4] a jejíž obor funkčních hodnot je interval 6;. Sestrojte graf. Je y = k + q a dosadíme souřadnice bodů. Pak 3 = k + q 4 = k + q. y Řešením této soustavy dostaneme k =, q = 5. 5 Lineární funkce pak je y = 5. Pro y 6; dostaneme krajní body úsečky [; 6], [ 5; ]. 5
45 Matematický seminář 43 Příklad 7. Nakreslete grafy těchto funkcí: a) f : y = + 3 Funkce je definována pro každé R, grafem lineární závislosti je přímka. H(f ) = R Zvolíme = y = 3, dále y = = 3. Tyto průsečíky se souřadnicovými osami nám určí přímku. b) f : y = + pro,5; Příslušná úsečka má krajní body [ ; ] a [; 5] D(f ) =,5;, H(f ) = ; 5 y y f : y = + 3 f : y = + Příklad 7.3 Nakreslete graf funkce y = +. Body =,, rozdělí osu na čtyři intervaly a určíme tvar funkce y v jednotlivých intervalech:
46 44 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně ( ; (; (; (; ) ( + ) ( + ) ( ) ( ) y + 4 y y Kvadratická funkce y = + Kvadratickou funkcí nazýváme každou funkci, která je daná předpisem f : y = a + b + c, kde a, b, c R, a. Definiční obor kvadratické funkce f je D f = R. Grafem kvadratické funkce je parabola s osou rovnoběžnou s osou y. y y V V f : y = a + b + c, a < f : y = a + b + c, a >
47 Matematický seminář 45 Máme-li sestrojit graf kvadratické funkce y = a + b + c, vyjdeme ze základní paraboly y = a postupnými transformacemi určíme souřadnice vrcholu. Je také vhodné určit průsečíky s osami. Příklad 7.4 Načrtněte graf kvadratické funkce y = Předpis upravíme na tvar y + 3 = 3 4 ( + ) a postupně sestrojíme y =, y = ( + ), y 3 = 3 4 ( + ), y = 3 4 ( + ) 3 neboli y 3 = 3 4 ( + ). 5 y 4 3 y 3 3 y = y y y 4 3 y = ( + ) y y.75 3 y 3 y 3 = 3 ( + ) 4 4 y + 3 = 3 ( + ) 4 Obecně tedy: Rovnoběžným posunutím paraboly y = a do vrcholu V (m; n) dostaneme parabolu y n = a( m). Osa paraboly zůstává rovnoběžná s osou y.
48 46 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 7.3 Mocninná funkce Mocninná funkce s přirozeným eponentem je funkce f : y = n, n N, n >. Definiční obor mocninné funkce je D = R. Příklad 7.5 Načrtněte grafy funkcí f : y = 3, f : y = ( ) 3, f 3 : y = 4 4, f 4 : y = 4 3. Upravíme analogicky jako u kvadratické funkce: f : y + = 3, graf dostaneme posunutím grafu funkce y = 3 do vrcholu V [; ]. f : y + = ( ) 3, V [; ] f 3 : y + = ( + 4 )4, V [; ] f 4 : Nakreslíme postupně grafy y + 3 = 4 a pak y = y. 3 y 3 y y 3 f : y + = 3 y 3 3 f : y + = ( ) 3 y y y y f 3 : y = 4 4 f 4 : y = 4 3
49 Matematický seminář 47 Příklad 7.6 Bez výpočtu rozhodněte, které z čísel 4 3, 3 4 je větší. Upravíme 4 3 = (4 3 ), 3 4 = (3 4 ). Obě mocniny lze chápat jako hodnoty funkce y =. Tato funkce je pro : ) rostoucí, 4 3 < 3 4, proto 4 3 < 3 4. Příklad 7.7 Uvažujme množinu všech kvádrů, jejichž délky hran jsou v poměru : : 3. Určete funkci vyjadřující závislost objemu kvádru na délce jeho nejdelší hrany a načrtněte její graf. V y /9 b Označme délku nejdelší hrany b, pak a = b ; c = b pro b >. 3 3 Pak V = 9 b3. Příklad 7.8 Určete definiční obor funkcí: a) y = 6 b) y = + a) Aby byla funkce y = 6 definovaná, musí být 6, tedy 3. Můžeme tedy psát, že D(f) =< 3, ) b) Definičním oborem funkce bude řešení nerovnice +, Nulové body čitatele a jmenovatele jsou = a =. Dostaneme D(f) = (, ) <, )
50 48 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Mocninná funkce s celým záporným eponentem je funkce f : y = n, n N Definiční obor této funkce D f = R {}. Příklad 7.9 Nakreslete grafy funkcí f : y = a f : y =. y y f : y = f : y = Lineární lomená funkce je funkce daná předpisem f : y = a + b c + d, kde a, b, c, d R, d c, c. Definiční obor této funkce je D f = R { d c }. Nejjednodušší případ nastane pro a = d =, pak y = k a grafem je rovnoosá hyperbola. V případě, kdy ad cb dostaneme po úpravě y a c = a c b a d c + d c opět rovnoosou hyperbolu se středem v bodě S[ d c ; a ], asymptoty procházejí středem a c jsou rovnoběžné s osami souřadnými.
51 Matematický seminář 49 Příklad 7. Nakreslete graf funkce f : y = k (nepřímá úměrnost). y y k k f : y = k k > f : y = k k < Příklad 7. V kartézském souřadnicovém systému nakreslete graf funkce f : y =. Upravíme y = + = + =, tedy y + =. Asymptoty procházejí bodem S[; ]. Můžeme určit průsečíky se souřadnicovými osami: X[; ], Y [;,5] y S[, ]
52 5 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 7.4 Eponenciální funkce a logaritmická funkce Eponenciální funkce o základu a > a je každá funkce f : y = a. Definiční obor této funkce D f = R. Obor hodnot H f = (; ). Pro případ a = e dostaneme přirozenou eponenciální funkci. Graficky: y y y y = a, a > y = a, < a < y = e Inverzní k eponenciální funkci y = a je: Logaritmická funkce o základu a > a. Značíme f : y = log a. Definiční obor D f = { R, > }. Obor hodnot H f = R. Pro základ a = e dostaneme přirozený logaritmus, který používáme nejčastěji. Graficky: y y y y = log a, a > y = log a, < a < y = ln
53 Matematický seminář 5 Příklad 7. V téže kartézské soustavě souřadnic načrtněte grafy funkcí: f =, f =, f 3 = + a f 4 =. Sestavíme tabulku pro získání několika funkčních hodnot: y Příklad 7.3 Načrtněte grafy funkcí: a) y = + 3, R b) y = +, R c) y = ( ), 3; ) [a) y = 5, ( ; ); y = 5, ; ); y = + 5, ; ); b) y =, ( ; ); y =, ; ); c) y = +, 3; ); y =, ; )]
54 5 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 7.4 Úpravou rovnice paraboly určete souřadnice vrcholu a průsečíky P a P s osou O, průsečík Q s osou O y. a) y = 4 6 b) y = + 4 [a) y = ( ) 8, V [; 8], P [ ; ], P [3; ], Q[; 6]; b) y = ( ) + 4, V [; 4], P [; ], P [4; ], Q[; ] ] Příklad 7.5 Sestrojte graf lineární lomené funkce: a) y = + b) y = + 4 c) y = + Příklad 7.6 Najděte všechna p R, pro něž eponenciální funkce a) rostoucí, ( ) p je p + b) klesající. [ a) p ( ; ); b) p (; ) ] Příklad 7.7 V téže kartézské soustavě souřadnic nakreslete grafy funkcí: a) y =,5, y =,5, y =,5, y =,5 b) y = log 3, y = log 3 ( ), y = log 3 ( + ), y = log 3 Příklad 7.8 Najděte definiční obor těchto funkcí: a) y = log a ( + 3) b) y = log 3 c) y = log 5 ( ) d) y = ln + g) y = log 3 e) y = log 5 4 f) y = log3 h) y = ln + ++ [a) ( 3; ); b) R, ; c) ( ; ); d) ( ; ) (; ); e) ( ; 4); f) ; ); g) (; 3 ); h) (; ] Příklad 7.9 Najděte definiční obor následujících funkcí: a) y = + 7 b) y = 9 + log(3 5) + c) y = + ln ( + ) d) y = e) y = log f) y = log ( + 5) [a) 3; 4 ; b) ( 5; 3 ; c) (; ); d) ( ; 3) ( 9 ; ); e) ; ); f) ; )] 3
55 Matematický seminář 53 8 Vlastnosti funkce jedné proměnné 8. Vlastnosti a druhy funkcí Sudá funkce, lichá funkce Necht je f funkce definována na množině D(f) R, taková, že pro každé D(f) je také D(f). Říkáme, že funkce f je sudá funkce, jestliže pro každé D(f) je f() = f( ). Říkáme, že funkce f je lichá funkce, jestliže pro každé D(f) je f() = f( ). Graf sudé funkce je souměrný podle osy y, graf liché funkce je souměrný podle počátku. Příklad 8. Zjistěte zda funkce : a) y = b) y = 3 c) y = ( ) je sudá nebo lichá. a) D(f) = R, f( ) = ( ) = = f(). Funkce je sudá. 4 3 f() = f(-) - Obrázek 8.: Sudá funkce
56 54 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 3 f() - 3 f(-) Obrázek 8.: Lichá funkce b) D(f) = R, f( ) = ( ) 3 = 3 = f(). Funkce je lichá. c) D(f) = R, f( ) = ( ) = ( + ) f(), ( + ) f( ). Funkce není ani sudá ani lichá. Periodická funkce Funkce f se nazývá periodická funkce, právě když eistuje takové reálné číslo p, že pro každé D(f) je také ± p D(f) a platí Číslo p se nazývá perioda funkce f. f( ± p) = f(). Jestliže p je perioda funkce f, potom platí, že f( + kp) = f() pro každé D(f) a každé celé k. Má-li tedy periodická funkce f periodu p, pak také každé číslo kp, (k, celé) je rovněž periodou funkce f. Nejvýznamnějšími příklady periodických funkcí jsou goniometrické funkce.
57 Matematický seminář 55 y y y = sin, perioda p = π Omezená funkce y = cotg, perioda p = π Funkce f se nazývá zdola omezená na množině M D(f), právě když eistuje takové reálné číslo d, že pro všechna M je f() d. Funkce f se nazývá shora omezená na množině M D(f), právě když eistuje takové reálné číslo h, že pro všechna M je f() h. Funkce f se nazývá omezená na množině M D(f), a shora omezená na množině M. právě když je zdola omezená Monotonní funkce Funkce f se nazývá rostoucí na množině M D(f), právě když pro každé dva prvky, M platí: Je-li < pak f( ) < f( ). Funkce f se nazývá klesající na množině M D(f), právě když pro každé dva prvky, M platí: Je-li < pak f( ) > f( ). Funkce f se nazývá neklesající na množině M D(f), prvky, M platí: Je-li < pak f( ) f( ). Funkce f se nazývá nerostoucí na množině M D(f), prvky, M platí: Je-li < pak f( ) f( ). právě když pro každé dva právě když pro každé dva Rostoucí a klesající funkce se souhrnně nazývají ryze monotonní funkce na množině M; nerostoucí a neklesající funkce se souhrnně nazývají monotonní funkce na množině M.
Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY
Přípravný kurs z matematik Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY Přípravný kurs z matematik 1 Obsah 1 Přehled použité smbolik 3 Základní pojm matematické logik a teorie množin 4.1 Element matematické logik.........................
VíceFAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV MATEMATIKY. Matematický seminář
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV MATEMATIKY Matematický seminář (Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika) Edita Kolářová Ústav
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické
VíceFunkce pro studijní obory
Variace 1 Funkce pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Funkce Funkce je přiřazení,
VíceFunkce a lineární funkce pro studijní obory
Variace 1 Funkce a lineární funkce pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Funkce
VíceMaturitní témata profilová část
Seznam témat Výroková logika, úsudky a operace s množinami Základní pojmy výrokové logiky, logické spojky a kvantifikátory, složené výroky (konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence), pravdivostní tabulky,
VíceMgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014. 1. Obor reálných čísel
Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014 1. Obor reálných čísel - obor přirozených, celých, racionálních a reálných čísel - vlastnosti operací (sčítání, odčítání, násobení, dělení) -
Více1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:
Opakování středoškolské matematiky Slovo úvodem: Tato pomůcka je určena zejména těm studentům presenčního i kombinovaného studia na VŠFS, kteří na středních školách neprošli dostatečnou průpravou z matematiky
VícePraha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,
E-sbírka příkladů Seminář z matematiky Evropský sociální fond Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti Daniel Turzík, Miroslava Dubcová, Pavla Pavlíková Obsah 1 Úpravy výrazů................................................................
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Cvičení z matematiky algebra (CZMa) Systematizace a prohloubení učiva matematiky: Číselné obory, Algebraické výrazy, Rovnice, Funkce, Posloupnosti, Diferenciální
VíceMaturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008
Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008 1. Některé základní poznatky z elementární matematiky: Číselné obory, dělitelnost přirozených čísel, prvočísla a čísla složená, největší společný dělitel,
VíceMaturitní témata z matematiky
Maturitní témata z matematiky G y m n á z i u m J i h l a v a Výroky, množiny jednoduché výroky, pravdivostní hodnoty výroků, negace operace s výroky, složené výroky, tabulky pravdivostních hodnot důkazy
VíceNezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky.
Maturitní témata Matematika Školní rok 2016/17 Nezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut, ústní zkouška
VíceMaturitní otázky z předmětu MATEMATIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA 1. Výrazy a jejich úpravy vzorce (a+b)2,(a+b)3,a2-b2,a3+b3, dělení mnohočlenů, mocniny, odmocniny, vlastnosti
VíceMATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA
MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA Osmileté studium 1. ročník 1. Opakování a prohloubení učiva 1. 5. ročníku Číslo, číslice, množiny, přirozená čísla, desetinná čísla, číselné
VíceUčební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky
Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky Ročník I II III IV Dotace 3 3+1 2+1 2+2 Povinnost povinný povinný povinný povinný Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky Ročník 1 2 3 4 5 6 Dotace
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,
VíceGymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021
Maturitní témata MATEMATIKA 1. Funkce a jejich základní vlastnosti. Definice funkce, def. obor a obor hodnot funkce, funkce sudá, lichá, monotónnost funkce, funkce omezená, lokální a globální extrémy funkce,
VíceA[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz
1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině
VíceTematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová
Tematický plán Vyučující: Ing. Joanna Paździorová 1. r o č n í k 5 h o d i n t ý d n ě, c e l k e m 1 7 0 h o d i n Téma- Tematický celek Z á ř í 1. Opakování a prohloubení učiva základní školy 18 1.1.
VíceObecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.
5. Funkce 9. ročník 5. Funkce ZOPAKUJTE SI : 8. ROČNÍK KAPITOLA. Funkce. 5.. Kvadratická funkce Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených
VíceKOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE
VíceFunkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou
Funkce jedné reálné proměnné lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou lineární y = ax + b Průsečíky s osami: Px [-b/a; 0] Py [0; b] grafem je přímka (získá se pomocí
VíceCVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19
CVIČNÝ TEST 5 Mgr. Václav Zemek OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19 I. CVIČNÝ TEST 1 Zjednodušte výraz (2x 5) 2 (2x 5) (2x + 5) + 20x. 2 Určete nejmenší trojciferné
VíceOpakování k maturitě matematika 4. roč. TAD 2 <
8.. Otázka číslo Mocniny a odmocniny. b.) Zjednodušte: 6 b. b Opakování k maturitě matematika. roč. TAD : 6.) Zjednodušte: 6 6.) Vypočtěte: a. y : ( a. y ) =.) Usměrněte zlomek =.. Otázka číslo Lineární
VíceMaturitní témata od 2013
1 Maturitní témata od 2013 1. Úvod do matematické logiky 2. Množiny a operace s nimi, číselné obory 3. Algebraické výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami 4. Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy
VíceVZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)
VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) max. 3 body 1 Zjistěte, zda vektor u je lineární kombinací vektorů a, b, je-li u = ( 8; 4; 3), a = ( 1; 2; 3), b = (2; 0; 1). Pokud ano, zapište tuto lineární kombinaci.
VícePOSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
POSLOUPNOSTI A ŘADY Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
VíceOdvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].
Konzultace č. 6: Rovnice kružnice, poloha přímky a kružnice Literatura: Matematika pro gymnázia: Analytická geometrie, kap. 5.1 a 5. Sbírka úloh z matematiky pro SOŠ a studijní obory SOU. část, kap. 6.1
VíceMatematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze
Matematika vzorce Ing. Petr Šídlo verze 0050409 Obsah Jazyk matematiky 3. Výrokový počet.......................... 3.. Logické spojky...................... 3.. Tautologie výrokového počtu...............
VíceAnalytická geometrie lineárních útvarů
) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod
VíceFunkce - pro třídu 1EB
Variace 1 Funkce - pro třídu 1EB Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv využití výukového materiálu je povoleno pouze s odkazem na www.jarjurek.cz. 1. Funkce Funkce je přiřazení, které každému
VíceBakalářská matematika I
1. Funkce Diferenciální počet Mgr. Jaroslav Drobek, Ph. D. Katedra matematiky a deskriptivní geometrie Bakalářská matematika I Některé užitečné pojmy Kartézský součin podrobnosti Definice 1.1 Nechť A,
VíceMaturitní nácvik 2008/09
Maturitní nácvik 008/09 1. Parabola a) Načrtněte graf funkce y + 4 - ² a z grafu vypište všechny její vlastnosti. b) Určete čísla a,b,c tak, aby parabola s rovnicí y a + b + c procházela body K[1,-], L[0,-1],
VíceCZ 1.07/1.1.32/02.0006
PO ŠKOLE DO ŠKOLY CZ 1.07/1.1.32/02.0006 Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.32/02.0006 Název projektu: Po škole do školy Příjemce grantu: Gymnázium, Kladno Název výstupu: Prohlubující semináře Matematika (MI
VícePOSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
POSLOUPNOSTI A ŘADY Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
VíceMATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011
MATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 1. Výroková logika a teorie množin Výrok, pravdivostní hodnota výroku, negace výroku; složené výroky(konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence);
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺın společného
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplín společného
VíceFUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI
PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI Pojem zobrazení a funkce Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic
Více(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74,
1. V oboru celých čísel řešte soustavu rovnic (4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74, kde (n) k značí násobek čísla k nejbližší číslu n. (P. Černek) Řešení. Z první rovnice dané soustavy plyne, že číslo
VíceLineární funkce, rovnice a nerovnice 3 Soustavy lineárních rovnic
Lineární funkce, rovnice a nerovnice Soustavy lineárních rovnic motivace Využívají se napřklad při analytickém vyšetřování vzájemné polohy dvou přímek v rovině a prostoru. Při řešení některých slovních
VíceCVIČNÝ TEST 1. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23
CVIČNÝ TEST 1 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23 I. CVIČNÝ TEST 1 Určete výraz V, který je největším společným dělitelem výrazů V 1 V 3 :
VíceII. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.
Ukázky typových maturitních příkladů z matematiky..reálná čísla. 3} x R; I. Zobrazte množiny A = {x є 3} < + x R; B = {x є II. Zapište ve tvaru zlomku číslo, 486.Komplexní čísla. I. Určete a + b, a - b,
VíceX = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)
.6. Analtická geometrie lineárních a kvadratických útvarů v rovině. 6.1. V této kapitole budeme studovat geometrické úloh v rovině analtick, tj. lineární a kvadratické geometrické útvar vjádříme pomocí
VíceALGEBRA LINEÁRNÍ, KVADRATICKÉ ROVNICE
ALGEBRA LINEÁRNÍ, KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE, SOUSTAVY ROVNIC A NEROVNIC Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21.
VícePOŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY
TU v LIBERCI FAKULTA MECHATRONIKY POŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY Tematické okruhy středoškolské látky: Číselné množiny N, Z, Q, R, C Body a intervaly na číselné ose Absolutní hodnota Úpravy
VíceMaturitní témata z matematiky
Maturitní témata z matematiky 1. Lineární rovnice a nerovnice a) Rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou absolutní hodnota reálného čísla definice, geometrický význam, srovnání řešení rovnic s abs. hodnotou
VíceDiferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
VíceFAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK
FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 00 007 TEST Z MATEMATIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-M-00-0. tg x + cot gx a) sinx cos x b) sin x + cos x c) d) sin x e) +. sin x cos
VíceFUNKCE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
FUNKCE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE DO ROZVOJE
VíceFunkce. Vlastnosti funkcí
FUNKCE Funkce zobrazení (na číselných množinách) předpis, který každému prvku z množiny M přiřazuje právě jeden prvek z množiny N zapisujeme ve tvaru y = f () značíme D( f ) Vlastnosti funkcí 1. Definiční
VíceFUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného
VíceParametrická rovnice přímky v rovině
Parametrická rovnice přímky v rovině Nechť je v kartézské soustavě souřadnic dána přímka AB. Nechť vektor u = B - A. Pak libovolný bod X[x; y] leží na přímce AB právě tehdy, když vektory u a X - A jsou
VíceLineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice
Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice 4.1 ekvivalentní úpravy Při řešení lineárních nerovnic používáme ekvivalentní úpravy (tyto úpravy nijak neovlivní výsledek řešení). Jsou to především
VíceDodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k 1. 9. 2009)
Střední průmyslová škola Jihlava tř. Legionářů 72/3, Jihlava Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu Technické lyceum (platné znění k 1. 9. 09) Tento dodatek nabývá platnosti dne 1. 9. 13 (počínaje
VíceVZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava I Úprav algebraických výrazů zlomk, rozklad kvadratického trojčlenu,
VícePřehled funkcí. Funkce na množině D R je předpis, který každému číslu z množiny D přiřazuje právě jedno reálné číslo. přehled fcí.
Přehled funkcí Martina Hetmerová Gymnázium Přípotoční 1337 Praha 10 Vlastnosti funkcí Funkce na množině D R je předpis, který každému číslu z množiny D přiřazuje právě jedno reálné číslo Zapisujeme: f:y=f(x)
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii
Vícey = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +
Funkce. Vlastnosti funkcí Funkce f proměnné R je zobrazení na množině reálných čísel (reálnému číslu je přiřazeno právě jedno reálné číslo). Z grafu poznáme, zda se jedná o funkci tak, že nenajdeme žádnou
VíceFUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Pojem funkce Vlastnosti funkcí Inverzní funkce 4 Základní elementární funkce Mocninné Eponenciální Logaritmické
VíceMatematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA
Matematika ročník TÉMA 1-4 Operace s čísly a - provádí aritmetické operace v množině reálných čísel - používá různé zápisy reálného čísla - používá absolutní hodnotu, zapíše a znázorní interval, provádí
VíceDodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k 1. 9. 2009)
Střední průmyslová škola Jihlava tř. Legionářů 1572/3, Jihlava Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu Strojírenství (platné znění k 1. 9. 09) Tento dodatek nabývá platnosti dne 1. 9. 13 (počínaje
VíceP ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE
PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE 3.1 Pojem zobrazení a funkce 2 3 Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic (x, y) A B,
VícePRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, 1000..a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná
PRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, 1000..a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná Racionální čísla Zlomky Rozšiřování a krácení zlomků
VíceMatematika I. Katedra matematiky a deskriptivní geometrie mdg.vsb.cz
Matematika I Úvod Mgr. Iveta Cholevová, Ph. D iveta.cholevova@vsb.cz A 829, 597 324 146 Mgr. Jaroslav Drobek, Ph. D. jaroslav.drobek@vsb.cz, A 837, 597 324 101 Mgr. Arnošt Žídek arnost.zidek@vsb.cz, A
VíceFunkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015
Funkce jedné reálné proměnné Derivace Přednáška 2 15. října 2015 Obsah 1 Funkce 2 Limita a spojitost funkce 3 Derivace 4 Průběh funkce Informace Literatura v elektronické verzi (odkazy ze STAGu): 1 Lineární
VíceSystematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Cvičení z matematiky Systematizace a prohloubení učiva matematiky 4. ročník 2 hodiny Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné
Více11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ
11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ Dovednosti: 1. Chápat pojmy orientovaná úsečka a vektor a geometrický význam součtu, rozdílu a reálného násobku orientovaných úseček a vektorů..
VíceMatematika. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání:
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Matematika Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
VíceM - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK
M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu povoleno pouze s odkazem na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceÚvod, základní pojmy, funkce
Úvod, základní pojmy, funkce Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 1. přednáška z ESMAT Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 69 Obsah 1 Matematická logika 2 Množiny 3 Funkce,
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Cvičení z matematiky Náplň: Systematizace a prohloubení učiva matematiky Třída: 4. ročník Počet hodin: 2 Pomůcky: Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné obory
VíceKFC/SEM, KFC/SEMA Elementární funkce
Elementární funkce Požadované dovednosti: lineární funkce kvadratická funkce mocniná funkce funkce s asolutní hodnotou lineárně lomená funkce exponenciální a logaritmická funkce transformace grafu Lineární
VíceMATEMATIKA I. Marcela Rabasová
MATEMATIKA I Marcela Rabasová Obsah: 1. Úvod 1.1. Osnovy předmětu 1.2. Literatura 1.3. Podmínky absolvování předmětu 1.4. Použité označení a symbolika 2. Funkce jedné reálné proměnné 2.1. Definice 2.2.
VíceM - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídy 2P a 2VK
M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídy P a VK Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu dovoleno pouze s odkazem na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceNejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.
U. 4. Goniometrie Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti. 4.. Orientovaný úhel a jeho velikost. Orientovaným úhlem v rovině rozumíme uspořádanou dvojici polopřímek
VíceCVIČNÝ TEST 9 OBSAH. Mgr. Václav Zemek. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19
CVIČNÝ TEST 9 Mgr. Václav Zemek OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19 I. CVIČNÝ TEST 1 Vypočítejte (7,5 10 3 2 10 2 ) 2. Výsledek zapište ve tvaru a 10 n, kde
VíceCVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
CVIČNÝ TEST 15 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 Je dána čtvercová mřížka, v níž každý čtverec má délku
VícePříklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar
Řešte v : má rovnice tvar takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar takže rovnice v zadání má v tomto případě opět jedno řešení. Sjednocením obou případů dostaneme úplné
VíceB) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.
4.8.3. Cvičení z matematiky Předmět Cvičení z matematiky je vyučován v sextě a v septimě jako volitelný předmět. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky vychází ze vzdělávací oblasti
Více----- Studijní obory. z matematiky. z matematiky. * Aplikovaná matematika * Matematické metody v ekonomice
Minimum Maximum Minimum Maximum Studijní obory z matematiky z matematiky z matematiky z matematiky * Aplikovaná matematika * Matematické metody v ekonomice * Obecná matematika Navazující magisterský studijní
VíceM - Příprava na 12. zápočtový test
M - Příprava na 1. zápočtový test Určeno pro studenty dálkového studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
Víceobecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].
Kružnice množina bodů, které mají od středu stejnou vzdálenost pojmy: bod na kružnici X [x, y]; poloměr kružnice r pro střed S[0; 0]: SX =r x 0 2 y 0 2 =r x 2 y 2 =r 2 pro střed S[m; n]: SX =r x m 2 y
Více0. ÚVOD - matematické symboly, značení,
0. ÚVOD - matematické symboly, značení, číselné množiny Výroky Výrok je každé sdělení, u kterého lze jednoznačně rozhodnout, zda je či není pravdivé. Každému výroku lze proto přiřadit jedinou pravdivostní
VíceM - Příprava na 4. zápočtový test - třídy 1DP, 1DVK
M - Příprava na 4. zápočtový test - třídy 1DP, 1DVK Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je dovoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz VARIACE 1 Tento
VíceMATEMATIKA Přijímací zkoušky na ČVUT
Kolektiv MATEMATIKA Přijímací zkoušky na ČVUT Praha 200 Vydavatelství ČVUT Lektoři: doc. RNDr. Čeněk Zlatník, CSc. doc. RNDr. Ludmila Machačová, CSc. Jaroslav Černý, Růžena Černá, František Gemperle, Vladimíra
VíceModelové úlohy přijímacího testu z matematiky
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Modelové úlohy přijímacího testu z matematiky r + s r s r s r + s 1 r2 + s 2 r 2 s 2 ( ) ( ) 1 a 2a 1 + a 3 1 + 2a + 1 ( a b 2 + ab 2 ) ( a + b + b b a
Více1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.
1 LIMITA FUNKCE 1. 1 Definice funkce Pravidlo f, které každému z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné. Píšeme y f ( ) Někdy používáme i jiná písmena argument (nezávisle
VícePříklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6
Příklad 1 Vyšetřete průběh funkce: a) = b) = c) = d) =ln1+ e) =ln f) = Poznámka K vyšetřování průběhu funkce použijeme postup uvedený v zadání. Některé kroky nejsou již tak detailní, všechny by ale měly
Víceanalytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.
4.. Funkce více proměnných, definice, vlastnosti Funkce více proměnných Funkce více proměnných se v matematice začal používat v rámci rozvoje analtické geometrie v prostoru s počátkem 8. stol. I v sami
Více14. přednáška. Přímka
14 přednáška Přímka Začneme vyjádřením přímky v prostoru Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje Přímka v prostoru je určena bodem A= [ a1
Více0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Lineární rovnice o 2 neznámých Definice 011 Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je rovnice, která může být vyjádřena ve tvaru ax + by = c, kde
VíceCVIČNÝ TEST 36. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
CVIČNÝ TEST 36 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST 1 Určete iracionální číslo, které je vyjádřeno číselným výrazem (6 2 π 4
VíceINTERNETOVÉ ZKOUŠKY NANEČISTO - VŠE: UKÁZKOVÁ PRÁCE
INTERNETOVÉ ZKOUŠKY NANEČISTO - VŠE: UKÁZKOVÁ PRÁCE. Součin 5 4 je roven číslu: a) 4, b), c), d), e) žádná z předchozích odpovědí není správná. 5 5 5 5 + + 5 5 5 5 + + 4 9 9 4 Správná odpověď je a) Počítání
VícePožadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015
Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,
VíceM - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci
M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci Určeno pro třídu ODK VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
VíceMatematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
VíceZáklady matematiky kombinované studium 714 0365/06
Základy matematiky kombinované studium 714 0365/06 1. Některé základní pojmy: číselné množiny, intervaly, operace s intervaly (sjednocení, průnik), kvantifikátory, absolutní hodnota čísla, vzorce: 2. Algebraické
Více