4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie."

Transkript

1 4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie. Od genu k proteinu - centrální dogma biologie Geny jsou zakódovány v DNA - Jakým způsobem? - Jak se projevují? Již v roce 1902 anglický lékař Archibald Edward Garrod vyšetřoval dítě s vzácnou chorobou, která se projevuje tmavnutím moči na vzduchu (pojmenovaná alkaptonurie). V té době byla znovuobjevena Mendelova práce, která si pomalu hledala cestu i k lékařům. Garrod věděl, že rodiče dítěte byli bratranec se sestřenicí a proto přemýšlel, že by alkaptonurie mohla být vzácným recesivním dědičným onemocněním, kdy onemocní jedinec pouze pokud získá obě postižené alely genu. Takové případy jsou mnohem častější v rodinách, kde jsou si rodiče blízce příbuzní a mají tudíž větší šanci sdílet stejné alely. Garrod ovšem také správně vytušil, že postiženému dítěti zřejmě chybí nějaký enzym, který přeměňuje meziprodukty při tvorbě moči. Později zjistil, že se jedná o enzym metabolismu tyrosinu, který dioxygenuje kyselinu homogentisovou. Nadbytek kys. homogentisové při alkaptonurii se vylučuje močí, která stáním (oxidací) tmavne. Chybění tohoto enzymu se v rodině dědilo. Během dalšího desetiletí Garrod naschromáždil znalosti i o dalších dědičných metabolických poruchách a formuloval hypotézu: jeden gen = jeden enzym V roce 1909 pak svoje poznatky publikoval ve svazku Inborn Errors of Metabolism. Sir Archibald Garrod těmito poznatky příliš předběhl dobu, ale dal tímto základ pro objasnění spojitosti mezi dědičnou informací, tedy geny, a proteiny, jako produkty této informace. Po objasnění struktury DNA v roce 1953 se konečně rozplynuly poslední pochyby o její roli jako nositelky dědičné informace. Po tomto objevu se Francis Crick začal intenzivně zajímat o biologické důsledky svého objevu a v druhé polovině 50. let se pustil do objasňování, jak se tvoří proteiny. Kolem roku 1958 dozrály myšlenky Francise Cricka v poměrně správný popis celého procesu syntézy proteinu: messenger RNA nese instrukce o vytvoření proteinu v cytoplazmě adaptorové molekuly ( mohou obsahovat nukleotidy ) rozpoznávají krátké sekvence v mrna, které kódují aminokyseliny ribonukleoproteinové komplexy katalyzují poskládání jednotlivých aminokyselin v proteiny podle mrna Adaptorové molekuly se nakonec ukázaly být trna, které na základě komplementarity bazí rozeznávaly genetickou informaci v mrna a přinášely na sobě navázané specické aminokyseliny. Proteiny se pak syntetizují na předpovězených ribonukleoproteinových komplexech, které byly nazvány ribozomy. Zbývalo rozluštit genetický kód. Hypotéza byla, že nejmenší jednotkou musí být triplet nukleotidů, který by mohl kódovat jednu aminokyselinu. Esenciálních aminokyselin bylo 20, tudíž 2 nukleotidy poskládané ze 4

2 možných dávají max. 4x4=16 možných kombinací a to nestačí. Triplet dává 4x4x4=64 kombinací. Takový kód by byl degenerovaný, kdy více kombinací kóduje jednu aminokyselinu. Rozluštění genetického kódu Do začátku 60. let byl genetický kód pouhou spekulací. Až Marshall Nirenberg a Heinrich Matthaei vyvinuli metodu, jak cracknout genetický kód a určit, který triplet je zodpovědný za jakou aminokyselinu. Nirenberg a Matthaei byli schopni syntetizovat řetězce mrna s vybranými nukleotidy. Když takovýto umělý řetězec smíchali ve zkumavce se všemi ostatními ingrediencemi, potřebnými pro syntézu proteinů, byli schopni zjistit, jaký oligopeptid (řetězec aminokyselin) vzniká při jaké kombinaci nukleotidů. Během následujících 4 let spolu s dalšími vědci byli schopni rozluštit triplety pro všech 20 aminokyselin a tak v roce 1966 je znám genetický kód: Genetickým kódem je v DNA, resp. v RNA, zakódována aminokyselinová sekvence proteinů, přičemž jedna aminokyselina je vždy kódována třemi po sobě jdoucími nukleotidy (tzv. triplet) dle výše uvedené tabulky. Protože genetický kód je degenerovaný (je více kombinací tripletů, než je aminokyselin), je většina aminokyselin kódována více než jedním tripletem (tj. více tripletů kóduje jednu stejnou aminokyselinu). Podle toho, jak jsou triplety za sebou uspořádány v kódující sekvenci, se řadí jednotlivé aminokyseliny za sebou v řetězci vznikajícího proteinu (více v panelu 3 níže). Centrální dogma bylo poprvé formulováno Francisem Crickem v roce 1958 (viz výše) a publikováno v časopise Nature v roce 1970: Central Dogma of Molecular Biology by Francis Crick (Nature 1970)

3 PANEL 3.

4 Zrod molekulární biologie Nyní tedy víme, jak vypadá DNA a také víme princip, jakým způsobem se v ní kóduje genetická informace. Ale jak v ní hledat konkrétní geny, jak se v ní naučit číst, naučit se s ní pracovat a analyzovat ji? Odpovědí byl bouřlivý (někdy pomalý a velmi pracný, jindy velmi rychlý) vývoj biotechnologických postupů. DNA je příliš malinká, než abychom v ní mohli číst přímým pozorováním (je možné ji vidět, ať už jako vlákno pomocí elektronové mikroskopie, nebo obrovský shluk vláken poskládaných do kompaktního chromozomu pomocí normálního světelného mikroskopu, dokonce je možné ji vidět ve velkém množství vysráženou ve zkumavce pouhým okem, ale bohužel jednotlivá písmenka seřazená pěkně za sebou v jednom vlákně DNA takto nepřečteme). Bylo třeba vyvinout nepřímé metody. Základem je získat určitou DNA v dostatečném množství, které nám umožní s ní dále pracovat (různých postupů pro různé aplikace je nepřeberně). Kromě malých bakteriálních plazmidů jsou DNA molekuly příliš dlouhé a obsahují příliš mnoho písmen, než aby se s nimi dalo snadno pracovat vcelku. Je třeba tedy DNA rozbít na menší kousky, se kterými by se již snáze pracovalo. Tyto kousky je nutné ale nějakým způsobem udržet, případně vybraný konkrétní kousek znovu namnožit. Pro tento úkol byly velmi rychle využity bakteriální buňky, které jsou pro to doslova stvořené. Některé bakterie totiž v sobě kromě své chromozomální DNA s esenciálními geny mají také malou plazmidovou DNA, se kterou lze poměrně snadno manipulovat, aniž by to bakterie poškozovalo. Především si ale mohou bakterie mezi sebou tuto plazmidovou DNA předávat procesem zvaným transformace (základ Griffithova experimentu při ustanovování DNA jako nositelky dědičné informace). Vědci se brzy naučili, že mohou kousky své DNA vložit do těchto bakteriálních plazmidů, transformovat je zpět do bakterií, kde se jim spolu s množením bakterií v kultuře namnoží i jejich vybraný kousek DNA a může zároveň být takto uložen pro další práci. Problém s tímto postupem byl v začátcích v tom, že vědci neměli kontrolu nad rozkouskováním a vkládáním úseků DNA do plazmidů. DNA byla rozbíjena mechanicky, přičemž pokaždé vznikly jinak dlouhé a v jiném

5 místě naštípané úseky DNA. Průlom v biotechnologiích přinesl až objev enzymů zvaných restrikční endonukleázy, populárně také zvané molekulární nůžky. Ty umožnily vědcům (1) rozstříhat DNA v konkrétních místech ( molecular scissors ) a (2) specificky spojit dva úseky DNA, ať už pocházely z jakéhokoliv zdroje ( molecular paste ).V dobách, kdy svět ovládaly prokaryotické organismy, bakterie byly neustále atakovány kousky genetické informace (v podobě virů) ty bakterie, které se uměly tomuto bránit, měly evoluční výhodu nad ostatními. Jednou ze strategií, jak se bránit virům, je rozštípat jejich nukleovou kyselinu na kousky. K tomu bakterie vyvinuly arzenál enzymů, zvaných restrikční endonukleázy, které právě toto dělají. Tyto enzymy ovšem neštěpí DNA kdekoliv, ale pouze v místech jedné konkrétní sekvence. Vlastní DNA bakterií je pak v těchto místech chráněna proti rozstřihání pomocí metylace DNA v místě rozpoznávací sekvence. Příklad štepení EcoRI restrikční endonukleázy a specifické spojení dvou různých fragmentů DNA: Nyní jsme tedy schopni základní manipulace s DNA její izolace, rozkouskování, uchování a dokonce jejího specifického rozstříhání a spojování cizorodých fragmentů do sebe (rekombinantní DNA). Ale pro její analýzu jí potřebujeme nějakým způsobem zviditelnit. Dvě základní metody, které nám to umožňují, jsou elektroforéza a hybridizace. Elektroforéza Základem gelové elektroforézy je záporný elektrický náboj nukleových kyselin, v elektirckém poli tedy mohou cestovat ke kladné elektrodě - v agarozovém nebo polyakrylamidovém gelu pak můžeme rozdělit DNA fragmenty podle jejich délky (na sekvenci až na speciální aplikace v podstatě nezáleží, rozhodující je velikost fragmentu - kratší fragmenty se snáze proplétají póry gelu a putují rychleji) a následně zviditelnit barvením vláken DNA např. ethidium bromidem:

6 Hybridizace Hybridizace využívá důležité vlastnosti nukleových kyselin rádi se párují do dvou komplementárních řetězců (podstata Watsonova a Crickova objevu dvojšroubovice DNA a párování bazí, princip exprese genetické informace DNA se přepisuje do RNA na základě komplementarity, vazba trna na mrna atd.) Zde se přímo nabízí metoda pro zviditelnění DNA na základě její sekvence ona kýžená touha číst v DNA. Hybridizaci nukleových kyselin můžeme využít k detekci fragmentu DNA či RNA na základě jeho sekvence. K tomu je třeba si vyrobit próbu s komplementární sekvencí k hledanému fragmentu a tuto próbu naznačit (radioktivně nebo fluorescenčními barvičkami), abychom ji později mohli detekovat. Příklad detekce vybrané sekvence na chromozomu pomocí fluorescenční in situ hybridizace (FISH):

7 Polymerázová řetězová reakce (Polymerase Chain Reaction - PCR) Množení vybraných úseků DNA pomocí klasických metod zaklonování fragmentů do plazmidových DNA bylo pomalé a velice náročné. Převrat přišel s objevem polymerázové řetězové reakce v roce Pomocí PCR je možné během krátké doby namnožit vybraný úsek DNA do velkého počtu kopií. Specifické určení úseku DNA zajistí tzv. primery, krátké sekvence DNA, které rozeznávají začátek a konec vybraného úseku. Primery jsou zpravidla dlouhé alespoň 18 nukleotidů, což ve většině případů zajistí, že bude specificky rozpoznána jedna unikátní oblast v celém genomu, z kterého chceme DNA množit. Pro PCR potřebujeme: 1. DNA, kterou chceme namnožit a která tedy bude sloužit jako templát 2. Primery, krátké oligonukleotidové sekvence, které na základě komplementarity vyhledají správnou sekvenci a ze kterých začne syntéza nových řetězců 3. Termostabilní DNA polymerázu (nejčastěji Taq polymeráza, izolovaná z termorezistentních bakterií Thermophillus aquaticus) 4. datp, dgtp, dctp a dttp deoxyribonukleotidtrifosfáty (souhrnně značené jako dntp), které slouží jako stavební kameny pro syntézu nových řetězců Reakce je pak vlastně jen střídání vysokých a nízkých teplot, kdy se při 94 C rozdělí řetězce původní templátové DNA (denaturace DNA), na které pak mohou nasednout primery (při teplotách mezi C) a z nich začne syntéza nových řetězců. Pak se znovu DNA zahřeje a vše se opakuje. Po takovýchto cyklech máme miliony nově syntetizovaných fragmentů, které jsou ohraničeny sekvencí dvou primerů, použitých pro PCR: Princip PCR popsal již v roce 1971 Dr. Kjell Kleppe (Kleppe K, Ohtsuka E, Kleppe R, Molineux I, Khorana HG. Studies on polynucleotides. XCVI. Repair replications of short synthetic DNA's as catalyzed by DNA polymerases. Journal of Molecular Biology Mar 14; 56(2): ):

8 "... one would hope to obtain two structures, each containing the full length of the template strand appropriately complexed with the primer. DNA polymerase will be added to complete the process of repair replication. Two molecules of the original duplex should result. The whole cycle could be repeated, there being added every time a fresh dose of the enzyme." Nicméně o opravdovou aplikaci PCR se zasloužil až Kary B. Mullis, který v roce 1983 pracoval ve firmě Cetus Corp. a který v roce 1993 za to získal Nobelovu cenu.

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

USING OF AUTOMATED DNA SEQUENCING FOR PORCINE CANDIDATE GENES POLYMORFISMS DETECTION

USING OF AUTOMATED DNA SEQUENCING FOR PORCINE CANDIDATE GENES POLYMORFISMS DETECTION USING OF AUTOMATED DNA SEQUENCING FOR PORCINE CANDIDATE GENES POLYMORFISMS DETECTION VYUŽITÍ AUTOMATICKÉHO SEKVENOVÁNÍ DNA PRO DETEKCI POLYMORFISMŮ KANDIDÁTNÍCH GENŮ U PRASAT Vykoukalová Z., Knoll A.,

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země 6+ Věda v prostoru Jak vědci pracují v laboratoři? Proč je zelená víc než jen obyčejná barva? Jak můžeme použít prášek do pečiva ke sfouknutí svíčky? Získejte odpovědi na všechny otázky v tomto vzrušujícím

Více

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Genetika - maturitní otázka z biologie (2) Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY 3 složky Nukleotidy dusík obsahující báze (purin či pyrimidin) pentosa fosfát Fosfodiesterová vazba. Vyskytuje se mezi

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII Martina Nováková, VŠCHT Praha MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE V BIOREMEDIACÍCH enumerace FISH průtoková cytometrie klonování produktů PCR sekvenování

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010

Více

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

MODERNÍ BIOFYZIKÁLNÍ METODY:

MODERNÍ BIOFYZIKÁLNÍ METODY: MODERNÍ BIOFYZIKÁLNÍ METODY: POKROČILÉ PRAKTICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGII Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/09.0046 Praktický kurz pokročilých

Více

Polymerázová řetězová reakce. Základní technika molekulární diagnostiky.

Polymerázová řetězová reakce. Základní technika molekulární diagnostiky. Polymerázová řetězová reakce Základní technika molekulární diagnostiky. Kdo za to může? Kary Mullis 1983 Nobelova cena 1993 Princip PCR Polymerázová řetězová reakce (polymerase chain reaction PCR) umožňuje

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA CHEMICKÁ ÚSTAV CHEMIE POTRAVIN A BIOTECHNOLOGIÍ FACULTY OF CHEMISTRY INSTITUTE OF FOOD SCIENCE AND BIOTECHNOLOGYOGY IZOLACE DNA V KVALITĚ

Více

POLYMERÁZOVÁ ŘETĚZOVÁ REAKCE (PCR)

POLYMERÁZOVÁ ŘETĚZOVÁ REAKCE (PCR) POLYMERÁZOVÁ ŘETĚZOVÁ REAKCE (PCR) Polymerázová řetězová reakce (PCR, z anglického Polymerase Chain Reaction) je metoda rychlého zmnožení (amplifikace) vybraného úseku DNA. Množený (amplifikovaný) úsek

Více

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS Základy metod forenzní genetiky Hana Šumberová, DiS Bakalářská práce 2011 PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona

Více

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

METODY STUDIA PROTEINŮ

METODY STUDIA PROTEINŮ METODY STUDIA PROTEINŮ Mgr. Vlasta Němcová vlasta.furstova@tiscali.cz OBSAH PŘEDNÁŠKY 1) Stanovení koncentrace proteinu 2) Stanovení AMK sekvence proteinu Hmotnostní spektrometrie Edmanovo odbourávání

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Možnosti stanovení Listeria monocytogenes popis metod a jejich princip Mária Strážiková Aleš Holfeld Obsah Charakteristika Listeria monocytogenes Listerióza Metody detekce

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

1 Biochemické animace na internetu

1 Biochemické animace na internetu 1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Kde se NK vyskytují?

Kde se NK vyskytují? ukleové kyseliny Kde se K vyskytují? Struktura ukleotid H 2 - H báze Zbytek kyseliny fosforečné H Cukerná složka H H H H H H H H H H H ribosa β-d-ribofuranosa H H H H H H H H H H deoxyribosa 2-deoxy-β-D-ribofuranosa

Více

PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER

PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER Trojan V., Hanáček P., Havel L. Department of Plant Biology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

Kapitola 3 Biomolecular Design and Biotechnology. Překlad: Jaroslav Krucký

Kapitola 3 Biomolecular Design and Biotechnology. Překlad: Jaroslav Krucký Kapitola 3 Biomolecular Design and Biotechnology Překlad: Jaroslav Krucký Problémy chemie a biologie mohou být velmi nápomocné, jestliže se naše schopnost vidět to, co děláme, a dělat věci na atomární

Více

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série

Více

Ivo Papoušek. Biologie 8, 2015/16

Ivo Papoušek. Biologie 8, 2015/16 Ivo Papoušek Biologie 8, 2015/16 Doporučená literatura: Metody molekulární biologie (2005) Autoři: Jan Šmarda, Jiří Doškař, Roman Pantůček, Vladislava Růžičková, Jana Koptíková Izolace nukleových kyselin

Více

OBSAH. PP Master Mixy... 11 PPP Master Mix 12 Plain PP Master Mix 13 Combi PPP Master Mix 14

OBSAH. PP Master Mixy... 11 PPP Master Mix 12 Plain PP Master Mix 13 Combi PPP Master Mix 14 OBSAH DNA polymerázy pro PCR a pufry.................. 3 Taq DNA polymeráza 4 Taq DNA polymeráza Unis 5 TaqPurple DNA polymeráza 6 Taq DNA polymeráza 1.1 7 Combi Taq DNA polymeráza 8 LA DNA Polymerases

Více

Izolace, klonování a analýza DNA

Izolace, klonování a analýza DNA Izolace, klonování a analýza DNA Ing. Pavel Kotrba, Ph.D., Ing. Zdeněk Knejzlík, Ph.D., Ing. Zdeněk Chodora Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha HTpavel.kotrba@vscht.czTH, HTzdenek.knejzlik@vscht.czTH,

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci

Více

Molekulární základ dědičnosti

Molekulární základ dědičnosti Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení

Více

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.

Více

Genetický screening predispozice k celiakii

Genetický screening predispozice k celiakii VETERINÁRN RNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO Farmaceutická fakulta Ústav humánn nní farmakologie a toxikologie Genetický screening predispozice k celiakii RNDr. Ladislava Bartošov ová,ph.d. 1, PharmDr.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

DIAGNOSTICKÝ KIT PRO DETEKCI MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBY U KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

DIAGNOSTICKÝ KIT PRO DETEKCI MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBY U KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Úvod IntellMed, s.r.o., Václavské náměstí 820/41, 110 00 Praha 1 DIAGNOSTICKÝ KIT PRO DETEKCI MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBY U KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Jednou z nejvhodnějších metod pro detekci minimální

Více

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

PP Master Mixy... 13 PPP Master Mix 14 Plain PP Master Mix 15 Combi PPP Master Mix 16 new Plain Combi PP Master Mix 17

PP Master Mixy... 13 PPP Master Mix 14 Plain PP Master Mix 15 Combi PPP Master Mix 16 new Plain Combi PP Master Mix 17 Obsah DNA polymerázy pro PCR a pufry............................... 5 Taq DNA polymeráza 6 Taq DNA polymeráza Unis 7 TaqPurple DNA polymeráza 8 Taq DNA polymeráza 1.1 9 Combi Taq DNA polymeráza 10 LA DNA

Více

Využití PCR metod při stanovení alergií na lepek. Bc. Nikola Königová

Využití PCR metod při stanovení alergií na lepek. Bc. Nikola Königová Využití PCR metod při stanovení alergií na lepek Bc. Nikola Königová Diplomová práce 2014 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),

Více

DIAGNOSTICKÝ KIT PRO DETEKCI MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBY U KARCINOMU PANKREATU

DIAGNOSTICKÝ KIT PRO DETEKCI MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBY U KARCINOMU PANKREATU Úvod IntellMed, s.r.o., Václavské náměstí 820/41, 110 00 Praha 1 DIAGNOSTICKÝ KIT PRO DETEKCI MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBY U KARCINOMU PANKREATU Jednou z nejvhodnějších metod pro detekci minimální reziduální

Více

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013. Ročník: devátý

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013. Ročník: devátý BÍLKOVINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s oblastmi chemického

Více

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně

Více

Bioscience Imaging Centre

Bioscience Imaging Centre Bioscience Imaging Centre (Středisko mikroskopie) zajišťujeme moderní mikroskopické zařízení a softwary pro analýzu obrazu poradíme s plánováním experimentů (histologie, detekce proteinů a mrna) pomůžeme

Více

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE - 4

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE - 4 MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE - 4 V této přednášce si představíme metody, které získávají molekulární znaky bez použití sekvenace. Všechny tyto metody je teoreticky možné sekvenací nahradit. Oproti sekvenaci celých

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

5. Sekvenování, přečtení genetické informace, éra genomiky.

5. Sekvenování, přečtení genetické informace, éra genomiky. 5. Sekvenování, přečtení genetické informace, éra genomiky. Minulá přednáška nastínila zrod molekulární biologie a představila některé možnosti, jak pracovat s DNA - jak ji analyzovat na základě velikosti

Více

Havarijní plán PřF UP

Havarijní plán PřF UP Havarijní plán PřF UP v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy (GMO), zpracovaný podle 20, odst. 4 zákona č. 78/2004 Sb. pro pracoviště kateder Buněčné biologie a genetiky a Oddělení molekulární

Více

TESTOVÁNÍ GMO Praktikum fyziologie rostlin

TESTOVÁNÍ GMO Praktikum fyziologie rostlin Teoretický úvod: TESTOVÁNÍ GMO Praktikum fyziologie rostlin 1 Teoretický úvod: TESTOVÁNÍ GMO Obecně na úvod Určitě jste už slyšeli pojem geneticky modifikovaný organismus (GMO). Úprava vlastností přirozeně

Více

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu úloha II Jan Komárek, Gabriel Demo Adenin Struktura DNA Thymin 5 konec 3 konec DNA tvořena dvěmi řetězci orientovanými antiparalelně (liší se orientací

Více

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek Enzymy v molekulární biologii, RFLP Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek Enzymy v molekulární biologii umožňují nám provádět celou řadu přesně cílených manipulací Výhody enzymů:

Více

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie

Více

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Vliv vnitřních a vnějších faktorů na mikroorganizmy v potravinách

Vliv vnitřních a vnějších faktorů na mikroorganizmy v potravinách Vliv vnitřních a vnějších faktorů na mikroorganizmy v potravinách Faktory ovlivňující růst mikroorganismů v potravinách Vnitřní : živiny, ph, redox potenciál, vodní aktivita,antimikrobiální aktivity Vnější:

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Základy biochemie KBC/BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407

Základy biochemie KBC/BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Základy biochemie KBC/BC Nukleové kyseliny Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN I. Přehled RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Definice bioinformatiky (Molecular) bio informatics: bioinformatics is conceptualising biology

Více

Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT

Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT Letní semestr, 2. Ročník PMB Kapitola 3 Biomolecular Design and Biotechnology Strany 43 54 Překlad : Jaroslav Krucký Předmět: Nanotechnologie 11.4.2011 Biomolekulární

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Biologie. Katedra antropologie a genetiky člověka.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Biologie. Katedra antropologie a genetiky člověka. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Katedra antropologie a genetiky člověka Lenka Dvořáková Využití metod PCR ve forenzní genetické analýze Use of PCR in forensic

Více

Pracovní listy pro žáky

Pracovní listy pro žáky Pracovní listy pro žáky : (Ne)viditelná DNA Úvod do tématu Přečtěte si následující tři odborné články a přiřaďte k nim názvy oborů, ve kterých se využívá metod izolace DNA: forenzní genetika, paleogenetika,

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

Biologie zadání č. 1

Biologie zadání č. 1 Biologie zadání č. 1 Otázky za 3 body 1. Pojmem vitální kapacita plic označujeme: a) objem vzduchu v horních dýchacích cestách b) objem vzduchu vydechnutý po maximálním nádechu c) objem vzduchu vydechnutý

Více

MODERNÍ BIOFYZIKÁLNÍ METODY:

MODERNÍ BIOFYZIKÁLNÍ METODY: MODERNÍ BIOFYZIKÁLNÍ METODY: POKROČILÉ PRAKTICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGII Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/09.0046 Praktický kurz pokročilých

Více

Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

LABORATORNÍ PŘÍRUČKA. Laboratoř HLA systému a PCR diagnostiky

LABORATORNÍ PŘÍRUČKA. Laboratoř HLA systému a PCR diagnostiky LABORATORNÍ PŘÍRUČKA Transfuzní oddělení Laboratoř systému a PCR diagnostiky Účinnost od 15. 9. 2015 Verze č. 4 Tímto předpisem se ruší Verze č. 3, platnost od 1. 4. 2014 Odborný garant Jméno a příjmení,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY POROVNÁVÁNÍ MITOCHONDRIÁLNÍ DNA PRO IDENTIFIKACI DRUHŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY POROVNÁVÁNÍ MITOCHONDRIÁLNÍ DNA PRO IDENTIFIKACI DRUHŮ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT

Více

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer Lesnická genetika Dušan Gömöry, Roman Longauer Brno 2014 1 Tento studijní materiál byl vytvořen v rámci projektu InoBio Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurence schopnost, registrační

Více

Ondřej Scheinost Nemocnice České Budějovice, a.s.

Ondřej Scheinost Nemocnice České Budějovice, a.s. Ondřej Scheinost Nemocnice České Budějovice, a.s. Nové technologie přelomové období principy technologií klinická použitelnost chips (arrays) sekvenační technologie Důležitost genetických informací i další

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

GRAFEN VERSUS MWCNT; POROVNÁNÍ DVOU FOREM UHLÍKU V DETEKCI TĚŽKÉHO KOVU. Název: Školitel: Mgr. Dana Fialová. Datum: 15.3.2013

GRAFEN VERSUS MWCNT; POROVNÁNÍ DVOU FOREM UHLÍKU V DETEKCI TĚŽKÉHO KOVU. Název: Školitel: Mgr. Dana Fialová. Datum: 15.3.2013 Název: Školitel: GRAFEN VERSUS MWCNT; POROVNÁNÍ DVOU FOREM UHLÍKU V DETEKCI TĚŽKÉHO KOVU Mgr. Dana Fialová Datum: 15.3.2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0148 Název projektu: Mezinárodní spolupráce

Více