Úloha č. 4 Kapacitní posouzení neřízené průsečné úrovňové křižovatky

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úloha č. 4 Kapacitní posouzení neřízené průsečné úrovňové křižovatky"

Milena Svobodová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Úloha č. 4 Kaacitní osouzení neřízené růsečné úrovňové křižovatky Pro zjednodušení budeme v úloze očítat s narosto symetrickým zatížením křižovatky, které by v raxi nastalo zřídka. Jelikož zatížení je symetrické, omezí se výočet ouze na dva vjezdy. Zadání: Stanovte kaacitní osouzení symetrické růsečné úrovňové neřízené křižovatky (ÚKD ro jednotlivé vjezdy i celou křižovatku, délku fronty na všech vjezdech). Pro výočet uvažujte: Intenzity roudů (voz/h) hlavní vedlejší římo vlevo vravo Označení řednosti v jízdě: P4 - dej řednost v jízdě Rychlost na hlavní komunikaci: 90 km/h Usořádání jízdních ruhů: na hlavní i vedlejší komunikaci má každý roud samostatný jízdní ruh. Postu výočtu: ejrve s omocí tab. A.6 a A.7 určíme kritickou časovou mezeru t g a následnou časovou mezeru t f. Ty se liší odle rychlosti na hlavní komunikaci, daného manévru a vyznačení řednosti v jízdě. Pro toto zadání latí (zaokrouhleno na desetiny): odbočení vlevo z hlavní t g 5,3s t f,6s odbočení vravo z vedlejší t g6 6,3s t f6 3,s křižování t g5 7,7s t f5 3,3s odbočení vlevo z vedlejší t g4 7,s t f4 3,5s Jak již bylo řečeno v ředchozím textu, doravní roudy na křižovatce se dělí do čtyř stuňů odle své odřízenosti.vlastní osouzení robíhá ro každý roud zvlášť. Základní kaacita -tého roudu je:

Zadání: Stanovte kaacitní osouzení symetrické růsečné úrovňové neřízené křižovatky (ÚKD ro jednotlivé vjezdy i celou křižovatku, délku fronty na všech vjezdech).

2 G 3600 * e t f I H *( t 3600 g t f ) kde G základní kaacita jízdního ruhu -tého roudu I H rozhodující intenzita nadřazených roudů -tému roudu ) Proudy. stuně Mezi roudy. stuně atří růběžný roud na hlavní a odbočení dorava z hlavní. Proudy. stuně nedávají nikomu řednost a tudíž se neosuzují. Kaacita těchto roudů je 800 voz/h. C C 800voz 3 ) Proudy. stuně Mezi roudy. stuně atří odbočení vlevo z hlavní a odbočení vravo z vedlejší. Pro roudy. stuně se kaacita C rovná základní kaacitě G. C G a) U odbočení vlevo z hlavní dáváme řednost rotijedoucím vozidlům, a to jak těm, které jedou římo ( 8 ), tak i těm, co odbočují vravo ( 9 ). Intenzita nadřazených roudů tedy je: I H voz 8 9 kaacita tohoto roudu otom je: 450,6 C G 3600 *(5,3 * e 3600 ) 840voz,6 C 840voz 50voz

stuně Mezi roudy. stuně atří odbočení vlevo z hlavní a odbočení vravo z vedlejší. Pro roudy. stuně se kaacita C rovná základní kaacitě G.

3 b) U odbočení vravo z vedlejší dáváme řednost ouze růběžnému roudu na hlavní ( ). Intenzita nadřazeného roudu je: I H 350voz 6 kaacita roudu 3 otom je: 350 C G 3600 *(6,3 * e 3600 ) voz 3, 3, C 6 73voz 6 70voz 3) Proudy 3. stuně Mezi roudy 3. stuně atří křižování řes hlavní komunikaci. Proud 3. stuně může uskutečnit svůj ohyb tehdy, jestliže: jsou otřebné mezery v roudech. a. stuně a zároveň nejsou zdržena vozidla. stuně Při výočtech je otřeba zohlednit ravděodobnost nevzdutí rozhodujících nadřazených doravních roudů, která snižuje jejich základní kaacitu. Pravděodobnost nevzdutého stavu -tého nadřazeného roudu se stanoví odle vztahu: a max. I max. C V 0, kde nadřazený doravní roud a v I C stueň vytížení ro -tý roud intenzita doravy -tého doravního roudu kaacita jízdního ruhu -tého doravního roudu Pro tento říad je ravděodobnost nevzdutého stavu roudu : I max. C 50 0,94 max. max , Jelikož v nadřazených roudech a 7 mohou nezávisle na sobě vzniknout fronty vozidel, je nutné vyočítat ravděodobnost x současného nevzdutí roudů a 7. 0,94 x 0, * 0,7 ro tento říad tedy x 0, * 0,

stuně atří křižování řes hlavní komunikaci. Proud 3. stuně může uskutečnit svůj ohyb tehdy, jestliže: jsou otřebné mezery v roudech. a. stuně a zároveň nejsou zdržena vozidla.

4 Kaacita C se otom ro roudy 3. stuně rovná základní kaacitě G řenásobené ravděodobností x současného nevzdutí roudů a 7. C * G x Při křižování hlavní komunikace dáváme řednost všem roudům jedoucím na hlavní (kromě jednoho odbočení vravo), intenzita nadřazených roudů tedy je: I H + + *350 + * voz 5 9 základní kaacita roudu 5 otom je: 900 3,3 G 3600 *(7,7 * e 3600 ) 5 4voz 3,3 Kaacita ovlivněná říadným vzdutím nadřazených roudů je: C * G 0,94*0,94* 4 3voz 5 0, * 0, 5 C 5 3voz 5 00voz 4) Proudy 4. stuně 0,94 z ředchozího výočtu 0, ejodřazenějším roudem, a tedy roudem 4. stuně, je odbočení vlevo z vedlejší. Oět musíme zohlednit ravděodobnost nevzdutí nadřazených doravních roudů, což jsou nyní roudy. i 3. stuně. ejrve se vyočítají hodnoty ravděodobnosti ro nadřazené roudy 0,, 0,7, 0,6, 0,, 0,5 a 0,. Vzhledem k symetričnosti zatížení se ro tento zjednodušený říad jedná o ravděodobnosti 0,, 0, a 0,. Jejich hodnoty jsou: I 70 0,904 max. max. max C 0 0 0, I max. C 00 0,06 max. max , 0,904 0,06 Z těchto hodnot je nutné určit hodnoty ravděodobností z,5 a z,, které vyjadřují ravděodobnost současného nevzdutí roudů, 7, 5 res.,7,.

kaacita roudu 5 otom je: 900 3,3 G 3600 *(7,7 * e 3600 ) 5 4voz 3,3 Kaacita ovlivněná říadným vzdutím nadřazených roudů je: C * G 0,94*0,94* 4 3voz 5 0, * 0, 5 C 5 3voz 5 00voz 4) Proudy 4.

5 z, kde doravní roud 5 nebo x 0, + + x 0, Pro tento říad je třeba určit hodnotu z, : + + 0, 0,94*0,94 0, ,94*0,94 0,06 z, x 0, x 0,06 Při odbočování vlevo z vedlejší musíme dát řednost všem vozidlům jedoucím na hlavní (vyjma odbočení vravo) a ještě rotijedoucím z vedlejší. Intenzita nadřazených roudů je: I H *350 + * voz základní kaacita roudu 4 otom je: 070 3,5 G 3600 *(7, * e 3600 ) 4 04voz 3,5 Kaacita ovlivněná říadným vzdutím nadřazených roudů je: C z * G 0,06*0,904* 04 voz 4, * 0, 4 C 4 voz 4 40voz 5) Stanovení ÚKD a délky fronty na vjezdech Pro stanovení ÚKD je nutné stanovit střední dobu zdržení na jednotlivých vjezdech. Střední dobu zdržení je možné vyočítat na základě vzorců v řílohách níže, ro tento říad ostačí stanovení z grafu 6, uvedeného tamtéž. Pro každý vjezd stanovíme rezervu kaacity a v grafu odle říslušné kaacity najdeme vravo ÚKD. ÚKD celé křižovatky je otom dáno vjezdem s nejhorší ÚKD. Re z C I Jako oslední stanovíme délky fronty na jednotlivých vjezdech. Tento ukazatel je možné stanovit jak z grafu, tak i výočtem. Obecný vzorec je: 3 8* * ( ( ) a 95% C av + av + 3,0 * C v ) kde I a v C

Intenzita nadřazených roudů je: I H 4 + + + *350 + *50 + 00 + 70 070voz základní kaacita roudu 4 otom je: 070 3,5 G 3600 *(7, * e 3600 ) 4 04voz 3,5 Kaacita ovlivněná říadným vzdutím nadřazených

6 a) vlevo z hlavní Re z C I voz z grafu: ÚKD A doba zdržení velmi malá a v C I 0,06 3 8*0,06 95 % *840*(0,06 + ( 0,06) + 3,0* ), m délka fronty 5 m 840 Pozn.: Délka fronty se udává minimální hodnotou 5 m (délka vozidla). b) vravo z vedlejší Re z 6 C6 I voz z grafu: ÚKD A doba zdržení velmi malá a v C I 0, *0, % *73*(0,096 + ( 0,096) + 3,0* ), 9m délka fronty 5 m 73 c) křižování hlavní Re z 5 C5 I voz z grafu: ÚKD E nestabilní stav 00 3 a v C I 0,94 3 8*0,94 95 % * 3*(0,94 + ( 0,94) + 3,0* ) 87m délka fronty 87 m 3 d) vlevo z vedlejší Re z 4 C4 I voz z grafu: neurčíme I 4 40 a v 4 3,33 ÚKD F, okud a v > C 4 3 8*3,33 95 % **(3,33 + ( 3,33) + 3,0* ) 05m délka fronty 05 m Stanovená ÚKD na křižovatce: F řekročená kaacita

b) vravo z vedlejší Re z 6 C6 I6 73 70 66voz z grafu: ÚKD A doba zdržení velmi malá 70 73 a v 6 6 6 C I 0,096 3 8*0,096 95 % *73*(0,096 + ( 0,096) + 3,0* ), 9m délka fronty 5 m 73 c) křižování

Podobné dokumenty

Kapacita neřízených úrovňových křižovatek TP 188. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Kapacita neřízených úrovňových křižovatek TP 188 Ing. Michal Dorda, Ph.D. Literatura k problematice Tato prezentace byla zpracována podle: TP 188 Posuzovaní kapacity neřízených úrovňových křižovatek. V