Souhrnná roní zpráva o ešení. Výzkumného zámru. Masarykova onkologického ústavu v Brn MZ v roce 2004

Transkript

1 Souhrnná roní zpráva o ešení Výzkumného zámru Masarykova onkologického ústavu v Brn MZ v roce 2004 Pedkládají : Doc. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., editel Masarykova onkologického ústavu Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., námstek editele pro rozvoj, vdu a výuku 1

2 I. Výsledky ešení v roce 2004 podle struktury VZ Dílí odborné programy : I. Prevence nádor a organizace onkologické pée II. Genetika nádorové predispozice III. Úloha antionkogen a jejich homolog v maligní pemn buky IV. Prediktivní onkologie V. Lokoregionální léba nádor VI. Optimalizace a monitorace systémové léby nádor Rozvojové projekty v pípravné fázi : RI : Mikroipy pro onkologii RII: Farmakogenetika cytostatik a cytotoxin RIII: Funkní zobrazování nádor RIV: Telemedicína v onkodiagnostice 2

3 Program I : Primární a sekundární prevence nádor Koordinátor : MUDr. Jií Novák 1.1. Primární prevence a onkologická výchova veejnosti Vedoucí projektu : PhDr.Zuzana Joukalová Masarykv onkologický ústav se v posledních letech se významnou mrou zamil na osvtovou innost v adách široké veejnosti i na zvyšování informovanosti onkologických pacient. 3. prosince 2004 to byly ti roky od založení Onkologického informaního centra (OIC), které má nkolik cíl: - podávat základní informace o zhoubných onemocnních pacientm, - pomáhat zvládat problémy s tímto onemocnním spojené rodinným píslušníkm a pátelm, - zamit se na prevenci v adách široké veejnosti, protože pouze vasný záchyt nádorového onemocnní dává pacientm šanci na uzdravení a kvalitní život, a navíc léba onkologického onemocnní v raném stadiu je daleko levnjší. Cílem projektu bylo však nejen zavedení dosud ojedinlých informaních služeb, ale zejména prbžná analýza zájmu o jednotlivé kategorie informací, která má pomoci cílené píprav materiál a metod pro primární prevenci podle aktuální poptávky. OIC je bezplatn k dispozici každý pracovní den od 8.00 do Pro ty, kteí bydlí ve vzdálenjších místech republiky byla souasn s OIC zízena také bezplatná nádorová telefonní linka Linka jediná v R, která se zabývá nádorovými onemocnním obecn v celém spektru onkologické problematiky. Ostatní linky v R jsou zameny na jednotlivá onemocnní, nap. na rakovinu tlustého steva nebo na rakovinu prsu. Tento široký zábr informací si mžeme dovolit díky komplexnosti služeb, které v MOÚ nabízíme. Bezplatné nádorové linky už využívají obyvatelé celé republiky viz graf 3

4 Rok pehled telefonát v OIC podle bydlišt echy 20% Morava 31% Brno 49% Brno Morava echy Tabulka jasn ukazuje, že zájem o služby OIC rok od roku roste. Navíc je zejmé, že nabídka všech tí zpsob komunikace osobní návštva, mén kontaktní telefon a zcela anonymní Internet - je potebná a dokáže oslovit celou populaci návštvy OIC telefonáty dotazy Internet

5 Témata, o která se v dotazech lidé nejvíce zajímají, ilustrují následující grafy: Rok návštvy OIC - pehled nejastji dotazovaných diagnóz u nádor mužské nádory 8% gynekologické nádory 13% nádory ledvin 3% nádory prsu 50% tlusté stevo a koneník 17% kže 9% tlusté stevo a koneník kže nádory prsu gynekologické nádory mužské nádory nádory ledvin Rok pehled nejastjších dotaz v OIC (mimo diagnózy) terapie 40% možnost vyšetení v MOÚ 17% právní a sociální problémy 6% prevence nádor 9% možnost vyšetení v MOÚ právní a sociální problémy prevence nádor psychol.problémy výživa 24% psychol. problémy 3% výživa terapie 5

6 Na vyžádání jsou distribuovány brožury a letáky zásilkovou službou po celé republice. V roce 2004 byla takto z MOÚ cílen rozdáno kolem kus tiskových materiál s informacemi o základních onkologických diagnózách, léebných metodách a diagnostických postupech. OIC disponuje pehledem o všech brožurách a písemných materiálech s onkologickou tématickou distribuovaných v R. Prbžn doplujeme jen ty materiály, které dosud v nabídce chybí nebo je teba je aktualizovat. V posledních letech se stále více do popedí zájmu, pedevším u mladší generace, dostává komunikace pes Internet. MOÚ instaloval a provozuje dv domény: jednu zamenou na již vzniklá onkologická onemocnní, druhou na prevenci nádor: V obou je možnost využít on line porady, kterou jsme zavedli od roku Do té doby byla možnost komunikovat s našimi odborníky prostednictvím rubriky napište nám. Tímto krokem jsme nkolikanásobn zvýšili zájem o komunikaci s MOÚ. Na dotazy, které koordinuje Edukaní centrum, jehož souástí je i OIC, odpovídáme v souinnosti s lékai nejpozdji den po doruení dotazu. Veškerý provoz OIC je pro zájemce zdarma, financován s institucionální podporou MOÚ, VZ a projekt Ministerstva zdravotnictví R. Publikace : Joukalová Z, Puchríková H.: Edukaní centrum MOÚ. Edukaní sborník XXVIII.Brnnských onkologických dn 2004, 13, ISBN X V roce 2004 byly takto s podporou VZ a OCI MOÚ nov pro veejnost zpracovány a vydány následující brožury : Imunita a zhoubné nádory - Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Co potebujete vdt o nádorech jater MUDr. Andrea Jureková, MUDr. Ilona Kocáková, Co potebujete vdt o nádorech mozku doc. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. 6

7 Pednášky: - Informovanost veejnosti o onkologických onemocnních, prevence pro seniory Mgr. Puchriková Klub dchodc Brno- Lesná Senioi a onkologická onemocnní PhDr. Zuzana Joukalová Seminá v MOÚ Pée o seniory AS OIC a práce s veejností Mgr. Puchriková dvoudenní konference pro sestry na téma Kolorektální karcinom MOÚ - Výuka medik v MOÚ téma pednášky: Organizace práce s veejností, osvtové materiály, dostupnost, odborné konzultantské služby léka pes 1x za 14 dn ve školním roce jsou poádány exkurze stedních zdravotních škol 1.2. Parametrizace onkologických záznam a ekonomika zdravotní onkologické pée Vedoucí projektu : doc. MUDr,. Rostislav Vyzula, CSc. Spolupráce : doc. Dr. Ladislav Dušek,PhD (CBA MU), MUDr. Pavel Andres, ing. Strašková, MUDr. Jií Novák Projekt, který v závru roku 2004 vyústil v zadání finálního produktu "manažerský informaní systém MOÚ jako model pro jednotné zpracování parametrických záznam v onkologii " zpracoval a sjednotil nkolik systém zpracování onkologických informací. Jednak je to dvanáct rok fungující a každoron rozvíjený nemocniní informaní systém GreyFox, v jehož rámci vznikl také unikátní modul pro chemoterapii nádor. Dále je to systém CORIS (comprehensive oncological registration and information system) vyvinutý Centrem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v úzké souinnosti s MOÚ a testovaný již v praxi v dtské onkologii. Dalším zdrojem se systém ekonomických analýz nákladovosti onkologické diagnostiky a léby provádný v posledních dvou letech v MOÚ. 7

8 V roce 2004 byla také vypracovány a veejn diskutovány cíle a metodika vyhodnocování datových zdroj v rámci koncepce HTA (health technology assessment, hodnocení zdravotnických technologií). Toto téma je souborn zpracováno v suplementu Klinické onkologie 2004 (viz publikace) a bylo také pedmtem jednání I. evropské konference o HTA v polském Krakow v ervnu 2004 (viz publikace). V závru roku 2004 tedy projekt získal zázemí datových základ, informaních platforem pro zpracování i jednotné metodiky registrace a hodnocení záznam. Cíle byly redukovány na dva, a to prbžná kontrola kvality onkologické pée a hodnocení nákladovosti. V této fázi probíhá ve spolupráci s firmou Medicon implementace nových požadavk na manažerský systém do fungující platformy informaního systému MOÚ GreyFox. Zdrojem sumarizovaných výstup je také vklad MOÚ do Národního onkologického registru a komparativní analýza tchto dat porovnávající výsledky celorepublikové, krajské a MOÚ s pomocí software SVOD ( systém vizualizace onkologických dat). MOÚ od roku 2004 prezentuje sebeevaluaci výsledk své onkologické pée u hlavních diagnóz v kivkách pežití nemocných s rozložením podle stádií na svých webových stránkách Publikace : Žaloudík J, Dušek L, Vyzula R : Koncepce HTA pro onkologii. Klinická onkologie 2004, Supplement, 5-10 Dušek L, Žaloudík J, Koptíková J, Mužík J, Abrahámová J, Vyzula R, Vorlíek J : Datová základna pro hodnocení zdravotnických technologií v onkologii. Klinická onkologie 2004, Supplement, Kiss I, Skiková J, Tomášek J, Vyzula R, Žaloudík J, Vorlíek J, Sedláková Š : Parametrický záznam diagnostiky a léby onkologického pacienta se solidním nádorem poteba a souasné možnosti. Klinická onkologie 2004, Supplement, Kiss I, Skiková J, Vyzula R, Žaloudík J, Tomášek J, Sedláková Š, Vorlíek J : Model parametrického hodnocení vývoje stavu onkologického pacienta v reálném klinickém provozu a ase pípadová studie u karcinomu kolorekta. Klinická onkologie 2004, Supplement,

9 Dušek L, Žaloudík J, Koptíková J, Mužík J, Abrahámová J, Vyzula R, Vorlíek J : Univerzální datový model pro hodnocení onkologické léby a jejích výsledk. Edukaní sborník XXVIII. Brnnských onkologických dn 2004, ISBN X, 182, Žaloudík J, Vyzula R, Dušek L, Pavliš P : Sebeevaluace Masarykova onkologického ústavu: analýza pežití nemocných. Edukaní sborník XXVIII. Brnnských onkologických dn 2004, ISBN X, 187, Svobodník, A., Coufal, O., Švihálek, J., Šmíd, R., Dušek, L. Možnosti a limity využití dat randomizovaných klinických studií v projektech HTA. Klinická onkologie 2004, 17, Supplement, s ISSN X Analýza víceetných malignit Vedoucí projektu : MUDr. H. Vítová V prbhu roku 2004 jsme analyzovali soubor 2053 pacient s víceetnými malignitami (VM) z let Cílem bylo vymezit v rámci tohoto nesourodého souboru podsoubory pacient, které by byly charakterizovány uritými spolenými rysy pro úely dalšího výzkumu, pípadn za úelem vytvoení uritých pravidel pro prevenci vzniku následných malignit. Prakticky jsme se zamili na zhodnocení vlivu rizikových faktor životního stylu a protinádorové terapie. Samostatn byly analyzovány pípady tí a víceetných malignit. Byla provedena pilotní studie kvality života u souboru pacient s VM : kolorekta, nemelanomových nádor kže, sekundárním lymfedémem. U souboru pacient s VM jde o polyetiologické onemocnní, u nhož mže jít o genetické zmny vrozené, získané nebo obojí. Proto byla vytvoena databáze cca 500 pežívajících pacient s VM z let , kteí jsou pravideln dispenzarizováni v Masarykov onkologickém ústavu, od nichž je možno získat vzorky krve pro výzkumné úely v oblasti genetiky, cytogenetiky, proteomiky, dále je možno získat data týkající se jejich životního stylu a data jimi vnímané nové kvality života, nebo i pežívající pacienti po úspšné protinádorové léb se musí asto vyrovnávat s trvalým zdravotním poškozením vzniklým v souvislosti s touto lébou. 9

10 Výše zmínná studie ukázala, že existuje ada nejasností pi optovném zaazování onkologických pacient do pracovního procesu, pi posuzování jejich invalidity, pi pípadné rekvalifikaci. Nepoítá se s motivací k aktivní innosti. Asi u 1% pacient jde o VM asociované s kouením ( smoking related cancers) s nejastjšími nádorovými kombinacemi: plíce hrtan, dutina ústní plíce, u nichž bylo zjištno ve 100 % kuáctví. Další skupinou jsou hereditární formy VM, kdy u 80 % geneticky testovaných pacientek v letech s nádorovými kombinacemi : prs prs, prs ovarium byla zjištna pozitivita BRCA1, nebo BRCA2. U mladých pacient do 40 let s mnohoetnými zhoubnými nádory (ZN) kže sehrává velmi nežádoucí úlohu slunení záení (pi profesní i mimo pracovní expozici), zejména pak u hereditárních syndrom jako je Gorlinv syndrom. Protinádorová chemo- a radioterapie zvýšila relativní riziko vzniku následných nádor v oblasti malé pánve. Zatímco zdravotní dokumentace nám poskytla velmi dobré údaje o aplikované protinádorové terapii, tak že bylo možno pomrn pesn urit její charakteristiky (vypoítat kumulativní dávky, místo aplikace atd), informace o faktorech životního stylu, rizikové profesi a rodinné zátži jsou naprosto nedostaující. Ze 70 nov léených pacient se sekundárním lymfedémem pipadalo více než 10 % na VM, s významnou pevahou bilaterálních ZN prs. Z pístupu zdravotních pojišoven vyplývá, že s touto situací vbec nepoítají. Velmi stresujícím faktorem je nepochopení rodiny, opuštní partnerem v dsledku oboustranné totální mastektomie, nemožnost provádní bžných domácích prací v plném rozsahu, nutnost asového omezení zdánliv vhodné práce s poítaem. S ohledem na výše uvedené skutenosti jsme navrhli pro praxi speciální dotazníky : 1) dotazník životního stylu, který je zamen na podrobnou rodinnou anamnesu, resp. pímo na sestavení rodokmenu se zamením na nádorovou zátž, dále na podrobnou pracovní anamnesu zamenou na pracovní rizika a podrobné dotazy týkající se dynamiky zmn životního stylu, 2) dotazník kvality života strukturovaný dle participujících ZN, využívajících popisu situace formou kvantitativních škál. 10

11 Snažili jsme se, aby dotazníkový materiál ml v uritém smyslu nadasový charakter, aby bylo možno zapojit do analýz i data získaná od pacient s VM nov diagnostikovaných v roce 2002 a pozdji. Od získání dotazníkových údaj oekáváme následující pínos : 1) možnost genetického poradenství a preventivního zásahu do rodin s výskytem hereditárních forem ZN (u VM : prs prs, prs ovarium, u mnohoetných malignit s participujícími ZN popisovanými u Lynchova syndromu, FAP a dalších), 2) získáme podrobnjší informace, které bude možno využívat v pracovn lékaské oblasti pi zaazování onkologických pacient do pracovního procesu, 3) podaí se vybalancovat hranici, kdy má význam pesvdovat onkologické pacienty k radikální zmn životního stylu (napíklad k nekuáctví) jako prevenci následných malignit a kdy už jde o kontraproduktivní innost, kterou vnímá pacient jako zhoršení kvality života, bez významného preventivního efektu, 4) získané informace pomohou v interpretaci výsledk genetického testování a proteomického vyšetení, zvlášt pokud bude kvalitn proveden staging, grading, histologické vyšetení participujících ZN a zhodnocen vliv protinádorové terapie, 5) získáme zkušenosti, jak úinn motivovat onkologické pacienty k pracovní innosti, bez rizika újmy na jejich zdraví, jak provádt jejich edukaci pro bžnou denní innost, získáme zkušenosti pro psychologickou podporu jejich partner a ostatních len rodiny. Publikaní innost k tématu : 1) Vítová V., Vítová H., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L.: Problematika víceetných malignit v mammologii a gynekologii (poster), Onkologie v gynekologii a mammologii, 9. ro. sympozia, Brno, leden ) Vítová V., Vítová H., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L.: Problematika víceetných malignit v mammologii a gynekologii, Onkologie v gynekologii a mammologii, Sborník pednášek 9.ro. sympozia, Brno, leden 2004, str ) Vítová V., Vítová H., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L. : Zvláštní pípady víceetných malignit (poster), XXVIII. Brnnské onkologické dny, Brno kvtna ) Vítová V., Vítová H., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L. : Zvláštní pípady víceetných malignit. Edukaní sborník XXVIII. Brnnských onkologických dní kvtna 2004, ISBN X, str

12 5) Vítová V., Vítová H., Pecen L., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L. : Mnohoetné malignity s nádorem žaludku a kolorekta (poster), XI. Jihoeské onkologické dny, eský Krumlov ) Vítová V., Vítová H., Pecen L., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L. : Mnohoetné malignity s nádorem žaludku a kolorekta, XI. Jihoeské onkologické dny, eský Krumlov , Sborník pednášek, ISBN , str : Helicobacter pylori v patogeneze karcinomu žaludku Vedoucí projektu : MUDr. M. Šachlová,CSc. Na základ ady studií byl Helicobacter pylori uznán za kancerogen I.tídy. Vztah mezi HP a karcinomem je však zatížen mnoha problémy. Kmeny HP podle schopnosti produkovat cytotoxiny mžeme rozdlit na skupinu produkující vakuolizaní toxin Vac A a protein vázaný na cytotoxin Cag A (souhrnn oznaeno jako kmeny I) a na skupinu neprodukující cytotoxiny (kmeny II). Jsou pesvdivé doklady o tom, že kmeny typu I mají dominantní úlohu pi rozvoji zántu. Vyšetili jsme protilátky proti HP metodou Elisa a western blot v souboru 65 pacient s karcinomem žaludku a u kontrolního souboru (35 osob). Prokázali jsme statisticky významn vyšší prevalenci protilátek proti invazivním kmenm HP u pacient s karcinomem žaludku než u kontrolního souboru. Statisticky významný rozdíl v prevalenci protilátek proti agresivním kmenm HP ve vztahu k lokalizaci nádoru a k histologickému typu karcinomu se prokázat nepodailo. Tento výsledek je pravdpodobn ovlivnn malým potem pacient v souboru. Pesto se zdá, že kmeny produkující cytotoxiny mají z hlediska patogeneze svj význam. Pokud víme, v eské odborné literatue nebyl podobný soubor dosud publikován. Vyšetili jsme 12 rodin, ve kterých žije v trvalém kontaktu 22 píbuzných. V osmi rodinách jsme prokázali protilátky proti invazivním kmenm HP u 14 osob/oproti tyem rodinám (8 osob) s protilátkami negativními. Publikace : Šachlová M., Koukalová H., * Kapiková * M.,Štpániková O. : Vliv Helicobactera pylori na žaludení kancerogenezi. Klinická onkologie, 17, 2004, 4 12

13 Program II : Genetika nádorové predispozice Koordinátor programu : MUDr. Lenka Foretová 2.1. Genetické poradenství ešitelé : MUDr. L. Foretová, MUDr. M. Navrátilová, D.Hanousková, B. Dvoáková Tento projekt zpracovává metodiku onkogenetické pée, která je modelov zavedena do praxe v Masarykov onkologickém ústavu a lze ji pevzít kterýmkoli onkologicky profilovaným a vybaveným pracovištm. 1. Projekt genetického poradenství se zabýval dalším prohloubením organizace poradenství, zkvalitnním služeb, rozšíením nabídky. 2. Dále se v rámci zámru výzkumu provádlo sledování psychosociálních zmn u žen po genetickém testování, které byly diagnostikovány hereditární dispozicí ke karcinomu prsu/ovaria a byly preventivn sledovány v rizikové ambulanci MOU. 3. Další ástí projektu bylo rozšíení registru hereditárních forem nádor. 4. Byly vytvoeny a vydány osvtové preventivní brožury: Poznejme nádorová rizika a Prevence nádorových onemocnní pro ženy po U diagnózy kolorektálního karcinomu je zaveden immunohistochemický screening pípad odpovídajících hereditární etilogii, tedy zejména HNPCC. 6. Program zvyšování kvality innosti molekulárn genetických laboratoí 1. O genetickém testování byli informováni gynekologové a praktití lékai v oblasti Jižní Moravy. Byly jim rozeslány informaní materiály i osvtové brožury pro pacienty. Jejich zájem o možnosti genetického poradenství i testování u svých pacient vzrostl. Byla vytvoena hlubší spolupráce se všemi genetickými pracovišti v R. V dsledku toho vtšina molekulárn genetických vyšetení BRCA1/2 u rizikových pacientek v R byla provádna v laboratoi OEGN MOÚ. Celkový objem testovaných osob s podezením na ddinou etiologii nádoru vzrostl na dvojnásobek. 2. Další ástí bylo prohloubení role sestry v prevenci nádor, v osvt o genetickém vyšetení v rodin. V rámci organizace sekundární prevence v ambulanci onkologických rizik na MOÚ zajišuje genetická sestra ve vtšin pípad rizikových jedinc celý harmonogram sledování, zajišuje jejich zvaní na kontroly, a pi pravidelných kontrolách je osobn 13

14 kontaktuje a konzultuje jejich další problémy psychosociálního charakteru a navrhuje jejich možnosti ešení. Spolupracuje s dalšími odborníky našeho ústavu. Prohlubuje tím dvru pacient v dlouhodobou prevenci, kontroluje jejich psychický stav, sociální problémy. Pokud to pacient vyžaduje, umožní jim další konzultace s genetikem nebo jinými odborníky ústavu. 3. Registr hereditárních forem nádor se dále rozšíil o nov testované rodiny. Souástí registru je klinická informace o pacientovi, testovaných píbuzných, výsledek genetického testování a podrobný rodokmen. V souasné dob má registr hereditárních nádor 625 rodin s rznou diagnozou. Tyto rodiny splovaly kriteria ke genetickemu testování. V rozvoji registru spolupracujeme s prof. Janem Lubinskim z Pomeranian Medical University ve Szczecine v Polsku. 4. V rámci osvty OEGN úzce spolupracuje s nov vzniklým centrem Mamma Help v Brn a centrem v Praze. Dr. Foretová se stala garantem brnnského centra, kde probhla osvtová pednáška na téma genetické riziko vzniku nádor prsu. Byl vydán v asopise Mamma Help 11/04 lánek Kdy mohou být nádory prsu ddiné? Dále byly vytvoeny a vydány osvtové preventivní brožury: Poznejme nádorová rizika a Prevence nádorových onemocnní pro ženy po Pro diagnostiku Lynchova syndromu ( HNPCC- hereditární nepolyposní kolorektální karcinom) byla zajistna immunohistochemická detekce (IHC) protein MLH1, MSH2, MSH6 a PMS2. Tyto proteiny jsou produkty gen DNA reparaního systému, které u HNPCC mohou být poškozené zárodenou mutací a v tumoru mže dojít ke kompletní ztrát proteinové exprese. Pokud se po vyhodnocení vtšího souboru tato primární detekce osvdí, bude sloužit jako prescreeningový krok k rozpoznání suspektních ddiných forem nádoru kolorekta. Jako indikace k IHC vyšetení bude sloužit vk pacienta pi výskytu karcinomu kolorekta nizší než 50 let. Pokud se bude jednat o pacienta s rodinnou anamnézou, bude indikovat toto vyšetení klinický genetik na základ analýzy rodokmenu. 6. Naše oddlení se úastnilo celostátních jednání o akreditacích genetických laboratoí a standardizacích laboratorních postup. Byly aktualizovány Standardní postupy pro diagnostiku BRCA1/2 mutací. Tyto materiály jsou souástí webových stránek V tomto roce se opt laborato OEGN úastnila mezinárodní kontroly kvality EMQN. Byla 14

15 vypracována kapitola Multifaktoriální ddinost pro Encyklopedii laboratorních metod zpracovávanou pro eské laboratoe Optimalizace laboratorních metod genetického testování ešitelé: Mgr. M.Lukešová, Mgr. E. Macháková PhD., MUDr. L. Foretová, H. Pavl V laboratoi OEGN provádíme kompletní screening kódujících oblastí a míst sestihu (splice sites) jednotlivých exon gen BRCA1 (22 kódujících exon, mrna = 5711 nt) a BRCA2 (26 kódujících exon, mrna = nt). Doposud jsme provedli vyšetení asi u 500 rodin a z výsledk vyšetení vyplývá, že v eské republice 5 nejastjších patogenních mutací odpovídá za více než 50 % mutací nalezených u pozitivn testovaných osob. Mezi tchto 5 nejastjších mutací patí: c.5385dupc (exon 20 BRCA1 genu), c.3819_3823delgtaaa (exon 11 BRCA1 genu), c.300t>g (exon 5 BRCA1 genu), c.8138_8142delccttt (exon 17 BRCA2 genu) a c.8765_8766delag (exon 20 BRCA2 genu). Díky tmto poznatkm jsme upravili strategii vyšetovacích metod, což nám pomohlo zkrátit dobu vyšetení. V první fázi testování vyhledáváme za využití metody heteroduplex analýzy 5 nejastjších mutací. Pokud je screening na tchto 5 mutací negativní, pokraujeme dále a metodami protein truncation test (PTT) a heteroduplex analýza (HA) vyhledáváme mutace ve zbývajících úsecích obou gen. Fragmenty s aberantní mobilitou detekované pomocí PTT nebo HA vždy sekvenujeme na ALFexpress DNA automatickém sekvenátoru (Pharmacia). Pacientky z rizikových rodin, u kterých se nám nepodaí nalézt patogenní mutaci metodami založenými na PCR reakci jsou vhodnou skupinou pro vyšetení metodou MLPA (Multiplex Ligation-Dependent Probe Amplification), což je nová metoda detekce intragenových peskupení. V intronických sekvencích BRCA1 genu se vyskytují s nezvyklou etností Alu-repetitivní sekvence, které zpsobují zvýšenou náchylnost k rozsáhlým intragenovým rekombinacím. O spektru a frekvenci intragenových peskupení v BRCA1 genu u pacient s ddinou formou karcinomu prsu/ovaria v eské populaci není doposud nic známo. 15

16 V naší laboratoi byla provádna optimalizace metody MLPA. Separace amplifikaních produkt na ALF express II automatickém DNA sekvenátoru za využití softwaru fragmentaní analýzy není ideální a pi interpretaci výsledk vznikají nejasnosti. Proto se chystáme využít k analýze tykapilárový automatický sekvenátor ABI 3100, který je umístn na pracovišti ÚBLG FN Motol v Praze. Dosud jsme nezachytili pacientku s velkou pestavbou v genu BRCA1, ale ve vyšetování pacientek se pokrauje Ovení významnosti vybraných mutací gen nádorové predispozice ešitelé: MUDr. L. Foretová, Mgr. E. Macháková PhD., H. Pavl, Mgr. M. Lukešová, MUDr. M. Navrátilová, B. Dvoáková, D. Hanousková, V. Foltánová Pi molekulárn genetickém screeningu gen BRCA1 a 2 nacházíme krom patogenních mutací také varianty neznámého významu (unknown variants), jejichž interpretace je problematická. Tab.1: Varianty neznámého významu v BRCA1 genu Exo n BIC nomenklatura Aminokyseli na Výskyt ve vyšetova né skupin 2 c.172t>a M18K 3 x 0x IVS7 c t>c intron 1 x 0x 8 c.655a>g Y179C 1 x 0x IVS1 c a>g intron 1 x 0x 4 15 c.4755g>a D1546N 1 x 0x 16 c.4931a>g Q1604Q 1 x 0x 16 c.5075g>a M1652I 18 x 4x IVS2 0 IVS2 0 c _ d intron 3 x 0x up12 c g>a intron 1 x 0x Výskyt v kontr. skupin 16

17 Tab.2: Varianty neznámého významu v BRCA2 genu Exon BIC nomenklatura Aminokyselina Výskyt ve vyšetované skupin 5 c703g>a V159M 1 x 0x 10 c.1184a>c N319T 1 x 0x 10 c.1206c>a S326R 1 x 0x 15 c.7772c>t T2515I 3 x 0x 18 c.8377g>t A2717S 1 x 0x 21 c.8951t>g V2908G 1 x 0x IVS2 c t>c intron 2 x 1x IVS4 c g>c intron 3 x 0x 25 c.9599a>t N3124I 4 x 0x 27 c.10323delcins11 stop x 1x (frame shift) 27 c.10462a>g I3412V 2 x 0x Výskyt v kontr. skupin Publikace zahraniní : Foretova L, Machackova E, Navratilova M, et al. BRCA1 and BRCA2 mutations in women with familial or early-onset breast/ovarian cancer in the Czech Republic. Human Mutation (4), p Plevova P., Krepelova A., Papezova M., Sedlakova E., Curik R., Foretova L., Navratilova M., Novotny J., Zapletalova J., Palas J., Nieslanik J., Horacek J., Dvorackova J., Kolar Z. Immunohistochemical detection of the hmlh1 and hmsh2 proteins in hereditary non-polyposis colon cancer and sporadic colon cancer. Neoplasma (4): Foretova L., Lukesova M., Navratilova M., Pavlu H., Machackova E. BRCA1 and BRCA2 mutation analysis in the Czech breast/ovarian cancer patients. Familial cancer. Madrid Book of abstracts. p. 49. Machackova E., Lukesova M., Damborsky J., Navratilova M., Pavlu H., Foretova L.: Missense mutations within RING finger domain of BRCA1 gene detected in high risk Czech patients with hereditary breast and ovarian cancer, European Human Genetics Conference 2004, Munich European Journal of Human Genetics: June 2004, Vol. 12, Suppl.1, p

18 Publikace tuzemské : Foretová L., Pohlreich P., Štekrová J., Bendlová B., Kepelová A., Krutílková V., Kratochvílová A., Šubrt I., Vrtl R. Stav genetického testování hereditárních onkologických syndrom v R. XXVIII. Brnnské onkologické dny. Brno Edukaní sborník s Lukesova M., Machackova E., Damborsky J., Navratilova M., Pavlu H., Foretova L. Three Germline Missense Mutations within Ring Finger Domain of BRCA1 Gene. 9 th European Workshop on Cytogenetics and Molecular Genetics of Human Solid Tumors. Book of abstracts. Brno 2004.p 67 Schneiderová M., Bartoková H., Petráková K., Foretová L. Úskalí asné diagnostiky karcinomu mléné žlázy u mladých rizikových žen. XXVIII. Brnnské onkologické dny. Brno Edukaní sborník s. 140 Plevová P., Navrátilová M., Foretová L., Zapletalová J., Sedláková E., uík R., Bluchová V., Palas Z., Šilhánová E., Zvolská J., Nieslanik J., Horáek J., Utíkal Z., Rosická P., Kolá Z. Imunofenotyp nádor prsu vzniklých na podklad zárodené mutace gen BRCA1 a BRCA2 ve srovnání s nádory sporadickými. XXVIII. Brnnské onkologické dny. Brno Edukaní sborník s Lukešová M., Navrátilová M., Pavl H., Urbánková V., Foretová L.: Výsledky testování BRCA1 a BRCA2 gen u rizikových pacientek v molekulárn genetické laboratoi MOÚ, XXVIII. Brnnské onkologické dny, Brno Edukaní sborník s Vítová V., Vítová H., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L. Zvláštní pípady víceetných malignit. Brnnské onkologické dny. Brno Edukaní sborník s Krutílková V., Šeneklová Z., Navrátilová M., Michal M., Kodet R., apková Š., Válková J., Hoínek A., Havlovicová M., Foretová L. Gorlinv-Goltzv syndrom (syndrom basocelulárního névu)-kasuistiky. XXVIII. Brnnské onkologické dny. Brno Edukaní sborník s

19 Foretová L., Goetz P. Familial Cancer Conference-Madrid Klinická onkologie /5. S Foretová L. Kdy mohou být nádory prsu ddiné? Mamma Help. 2004, 11. s. 3-5 Dvoáková B. Co potebujete vdt o významu prevence v onkologii So kampel tumenge te džanel pale onkolgija. Brožura v eském a romském jazyce MOÚ, UOC ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brn Pednášky a postery zahraniní : Foretova L., Lukesova M., Navratilova M., Pavlu H., Machackova E. BRCA1 and BRCA2 mutation analysis in the Czech breast/ovarian cancer patients. Familial cancer. Madrid Poster. Machackova E., Lukesova M., Damborsky J., Navratilova M., Pavlu H., Foretova L.: Missense mutations within RING finger domain of BRCA1 gene detected in high risk Czech patients with hereditary breast and ovarian cancer, European Human Genetics Conference 2004, Munich Pednášky / postery tuzemské : Foretová L., Navrátilová M., Hanousková D., Dvoáková B.: Kdo má právo na genetické testování pro ddinou formu ca prsu/ovaria-etický problém? Kaprasv den-klinická genetika. Pracovní den Spolenosti lékaské genetiky. Praha Lukesova M., Machackova E., Damborsky J., Navratilova M., Pavlu H., Foretova L. Three Germline Missense Mutations within Ring Finger Domain of BRCA1 Gene. 9 th European Workshop on Cytogenetics and Molecular Genetics of Human Solid Tumors. Brno Foretová L. Novinky v onkogenetice ( Familial Cancer Conference Madrid). IX. Onkogenetický den s mezinárodní úastí. Praha

20 Plevová P., Navrátilová M., Foretová L., Zapletalová J., Sedláková E., uík R., Bluchová V., Palas Z., Šilhánová E., Zvolská J., Nieslanik J., Horáek J., Utíkal Z., Rosická P., Kolá Z. Imunofenotyp nádor prsu vzniklých na podklad zárodené mutace gen BRCA1 a BRCA2 ve srovnání s nádory sporadickými. Onkogenetický den s mezinárodní úastí. Praha Foretová L., Pohlreich P., Štekrová J., Bendlová B., Kepelová A., Krutílková V., Kratochvílová A., Šubrt I., Vrtl R. Stav genetického testování hereditárních onkologických syndrom v R. XXVIII. Brnnské onkologické dny. Brno Schneiderová M., Bartoková H., Petráková K., Foretová L. Úskalí asné diagnostiky karcinomu mléné žlázy u mladých rizikových žen. XXVIII. Brnnské onkologické dny. Brno Plevová P., Navrátilová M., Foretová L., Zapletalová J., Sedláková E., uík R., Bluchová V., Palas Z., Šilhánová E., Zvolská J., Nieslanik J., Horáek J., Utíkal Z., Rosická P., Kolá Z. Imunofenotyp nádor prsu vzniklých na podklad zárodené mutace gen BRCA1 a BRCA2 ve srovnání s nádory sporadickými. XXVIII. Brnnské onkologické dny. Brno Lukešová M., Navrátilová M., Pavl H., Urbánková V., Foretová L.: Výsledky testování BRCA1 a BRCA2 gen u rizikových pacientek v molekulárn genetické laboratoi MOÚ, XXVIII. Brnnské onkologické dny, Brno Vítová V., Vítová H., Jón Z., Navrátilová M., Foretová L. Zvláštní pípady víceetných malignit. Brnnské onkologické dny. Brno Krutílková V., Šeneklová Z., Navrátilová M., Michal M., Kodet R., apková Š., Válková J., Hoínek A., Havlovicová M., Foretová L. Gorlinv-Goltzv syndrom (syndrom basocelulárního névu)-kasuistiky. Brnnské onkologické dny. Brno Dvoáková B., Hanousková D., Navrátilová M., Foretová L. Preventivní pée o onkologicky nemocné a jejich píbuzné s hereditární dispozicí k nádorm - spolupráce klinického genetika, genetické sestry a preventivní rizikové ambulance v MOÚ Brnnské onkologické dny. Brno

21 Dvoáková B., Hanousková D., Navrátilová M., Foretová L. Preventivní pée o onkologicky nemocné a jejich píbuzné s hereditární dispozicí k nádorm. Spolupráce klinického genetika, genetické sestry a preventivní rizikové ambulance MOÚ Brno. Odborný seminá genetických laborant a sester v Ostrav Navrátilová M., Kepelová A., Štekrová J., Hanousková D., Dvoáková B., Foretová L. Ddiné formy nádor tlustého steva, možnost genetického vyšetení a prevence. Jihoeské onkologické dny Štpánková H., Foretová L. Genetické poradenství u nemocných s kolorektálním karcinomem. Jihoeské onkologické dny Navrátilová M. : Ddiné formy kolorektálního karcinomu, možnosti genetického testování. Vzdlávací program pro sestry. Téma: Kolorektální karcinom. MOÚ

22 Program III : Úloha antionkogen v maligní pemn buky Program byl v rámci VZ ukonen rokem 2003 naplnním základních cíl a pechodem koordinátorky RNDr. J. Šmardové, CSc. na pracovišt Patologicko-anatomického ústavu FNB. Problematika antionkogen je v Masarykov onkologickém ústavu dále ešena dále ešena v projektech podporovaných úelovými granty IGA MZ R a GA R pod vedením Dr. B.Vojtška, DrSc. Problematika pešla také zásti do rozvojového programu studia genomových a protemových profil R I rozvíjeného již na bázi pokroilejších technologií (viz dále ást R I ). 22

23 Program IV : Prediktivní onkologie Koordinátor : MUDr. Rudolf Nenutil, CSc. Plnní programu prediktivní onkologie ovlivnily v roce 2004 významné personální zmny. Ve funkci koordinátora programu nahradil MUDr.V. Vagundu, PhD nový vedoucí oddlení patologie MOÚ MUDr. Rudolf Nenutil, PhD a program se pln orientoval jednak na výstupy pro klinickou praxi z dosažených výsledk, jednak na pípravu výzkumného zámru v letech , kde dosažené výsledky prediktivní onkologie tvoí podstatný základ pro další výzkum tzv. funkního ratingu zhoubných nádor, což je nosným tématem nového VZ MOÚ. Z ešitelského kolektivu dále odešli MUDr. M. Vagundová a MUDr. Z.Pavlovský, nov se do ešení zapojil MUDr.P.Fabian.V roce 2004 pešel z ústavu na pracovišt v Los Angeles, USA Mgr. Michael Sheard,CSc., který ukonil v MOÚ projekt studia mechanism indukce apoptózy. Vedení projektu se poté ujala jeho spolpracovnic Mgr.L.Dubská. 4.1 Studium mechanism indukce apoptózy Vedoucí projektu : Mgr. M. Sheard,CSc, Mgr.L Dubská V rámci studia mechanizm indukce apoptózy jsme sledovali expresi a funkci death receptoru CD95/Fas na podklad transkripn aktivní a neaktivní konformace proteinu p53 u nádorových bunk exprimujících teplotn senzitivní mutantní p Lys. Naše výsledky ukázaly, že pi teplot 32 C konformaní zmny proteinu p Lys umožují jeho funkní reaktivaci spojenou s obnovením exprese receptoru CD95, jehož následná interakce s agonistickou protilátkou nebo ligandem vede k indukci apoptózy. Transkripn aktivní p53 je navíc stabilizován psobením agens poškozujícím DNA, jmenovit UV záením, mitomycinem C a doxorubicinem, což vede k dalšímu zvýšení exprese CD95 a apoptotické odpovdi po indukci apoptózy ligací tohoto receptoru. Tyto výsledky rozšiující poznatky o funkci proteinu p53 pi regulaci apoptózy u nádorových bunk byly prezentovány jako plakátové sdlení na mezinárodní konferenci (2). 23

24 Dále byla dokonena práce týkající se interference anti-her2 protilátky trastuzumabu (Herceptin ) s apoptotickou drahou indukovanou death ligandem TRAIL. Inhibice dráhy vedoucí od Her-2 trastuzumabem vede k potlaení. MAPK a Akt kinázové dráhy, nicmén naše výsledky ukazují, že za inhibiní efekt trastuzumabu na apoptózu indukovanou ligandem TRAIL odpovídá suprese PI3-K/Akt kinázové dráhy. Výsledkem inhibice Her-2/PI3- K/Akt kinázové dráhy je snížení exprese death receptor TRAIL-R1 a TRAIL-R2, což je píinou redukované senzitivity k apoptóze indukované ligandem TRAIL. Práce s výsledky demonstrujícími, že onkoprotein Her-2 mže mít v uritém bunném kontextu proapoptotickou funkci, byla pedložena k publikaci v asopise International Journal of Cancer (3) a rozšíená metodika detekce receptoru Her-2 na bunném povrchu pomocí prtokové cytometrie použitá v rámci tohoto projektu byla uveejnna na BOD 2004 (1). Publikace: 1. Dubská L., Valík D. Interakce Her2 receptor trastuzumab: nástroj pro kvantitativní analýzu exprese membránového Her2 u nádorových bunk pomocí prtokové cytometrie. XXVIII. Brnnské onkologické dny, Brno (poster) 2. Dubska L, Muller P, Vojtesek B, Valik D, Sheard MA. Rescuing the Function of Temperature-sensitive Mutant p Lys restores CD95-Mediated Apoptosis. 5 th Interdisciplinary Conference on Mechanisms of cell Death and Disease, Cascais, Portugal (poster) 3. Dubska L, Andera L, Sheard MA. Trastuzumab-mediated downregulation of Her-2 and suppression of the PI3-K/Akt kinase pathway protect breast cancer cells from TRAILinduced apoptosis. Int J Cancer. (manuscript submitted) 24

25 4.2 Srovnání imunohistochemické a biochemické metody stanovení steroidních receptor Vedoucí projektu: MUDr. Rudolf Nenutil, CSc. V dsledku zastavení výroby kit pro biochemickou metodu nelze pokraovat v kvantitativních komparaních studiích. V rámci standardizace vyšetení receptor je testováno a od 11/2004 pokusn zavedeno do všech nález semikvantitativní hodnocení imunohistochemického stanovení receptor pomocí Histoscore, poítaného na digitálních mikroskopických snímcích pomocí poloautomatické obrazové analýzy RGBpick, která byla za tímto úelem vyvinuta. Celkem bylo takto vyšeteno v roce mammárních karcinom Prediktivní testy chemorezistence stanovením mrna transkriptu gen enzym metabolismu fuoropyrimidin TS, TP a DPD Vedoucí projektu : RNDr.M.Svoboda Pro stanovení TS, TP, DPD a TNFalfa mrna jsme dosud izolovali RNA od 62 pacient ped zahájením léby a v prbhu terapie, z kontrolní sliznice a z nádoru. Po vylouení sad, v nichž byla RNA nkterého vzorku zdegradovaná, jsou k dispozici kompletní sady RNA vzork od 48 pacient. U všech 48 tchto kompletních sad RNA jsme po pepisu do cdna pomocí Real Time RT PCR stanovili relativní hladiny mrna výše uvedených marker vi mrna housekeepingového genu GAPDH. Ped terapií jsou hladiny TS zvýšeny v nádorové tkáni oproti kontrolní sliznici (v souladu s literaturou). V prbhu terapie dochází k indukci TS mrna, a to výrazn v kontrolní sliznici, avšak mén výrazn nebo vbec v nádoru. Indukce TS vlivem terapie byla v literatue popsána. Relativní hladiny TNF jsou výrazn zmnny jak v nádorové tkáni, tak v kontrolní nenádorové, neexistuje však vztah mezi odpovdí na lébu a hladinami TNF mrna. Relativní hladiny DPD mrna jsou nižší v nádoru než v kontrolní tkáni, což je v souladu s literaturou. Relativní hladiny TP mrna jsou vyšší v nádoru než v kontrolní tkáni. Zjistili jsme 25

26 nárst hladin TP v prbhu léby, což je opt v souladu s literaturou. Bohužel však není jednoznaný vztah mezi hladinami TS, TP, DPD mrna a léebnou odpovdí, na rozdíl od prezentací v dívjší literatue. Protože jsme používali jako kontrolní housekeepingový gen GAPDH, který je znám svojí indukovatelností hypoxickými stavy a nkterými léivy, provedli jsme v minulém roce též porovnání hladin TS, TP, DPD vi jiným housekeepingovým genm (B-actin, Macropain 26S, Calnexin). Statistické výsledky ukazují na nejednoznanost vztahu relativních hladin mrna TS, TP, DPD/housekeepingové geny vi odpovdi na lébu bez ohledu na použitý housekeepingový gen. Proto jsme pešli na sledování expresních profil cdna arrays nkterých metabolických drah u vybraných pacient, s cílem osvtlit metabolické zmny, ke kterým dochází bhem terapie a nalézt markery rezistence. Existují významné, vtší než dvojnásobné zmny v hladinách více než 10-ti gen ze sledované sady 200 gen mezi nádory pacient na lébu odpovídajících a neodpovídajících.. Ješt významnjší jsou ovšem rozdíly mezi nádorem a homologní sliznicí nebo rozdíly ped a v prbhu terapie u téže tkán (tumor-tumor, sliznicesliznice). Soubor je dosud malý pro finální statistické hodnocení. Výsledky stanovení mrna TS, TP, DPD, TNFA jsou pipraveny k publikaci v zahraniním asopise. Publikace : 1. Kocáková I., Vyzula R, Šlampa P., Špelda S., Kocák I., oupek P., Šefr R., Svoboda M., Pacal M., Svobodník A. Pedoperaní chemoradioterapie s kapecitabinem u lokáln pokroilého karcinomu rekta reálná cesta ke zvýšení R0 resekcí a záchovných operací koneníku. Masarykv onkologický ústav, Brno, BOD 2004, Edukaní sborník, abstrakt. 98, str Kocáková I, Kocák I, Špelda S, Šlampa P, Šefr R, Pacal M, Penka I, Svoboda M, Vetchá H, Vyzula R Pedoperaní radioterapie s capecitabinem u karcinomu rekta vliv na downstaging a možnost sfinkter šetících operací, dvouleté sledování Masarykv onkologický ústav, Brno, XI. Jihoeské onkologické dny 2004, sborník abstrakt, str Svoboda M., Slabý O., Individualizace farmakoterapie inhibitory tymidylát syntázy u nádor GIT. Klinická farmakologie a farmacie, 50-53,

27 Publikace zahraniní : 1. P. Šlampa, I. Kocáková, R. Šefr, H. Horová, I. Kocák, P. oupek, V. Chrenko, S. Špelda. Neoadjuvant treatment for locally advanced rectal adenocarcinoma with concomitant radiotherapy and oral capecitabine, Journal of BUON 9: 33-40, Kocáková, M. Svoboda, K. Klocová, S. Špelda, I. Kocák, P. Šlampa, I. Penka, R. Šefr, R. Vyzula, Combined Therapy of Locally Advanced Rectal Adenocarcinoma with Capecitabine and Concurrent Radiotherapy, ASCO, 2004, Proceeding book, poster 3720, page Kocakova I, Spelda S, Kocak I, Vetchá H., Šlampa P., Penka i., Šefr R., Vyzula R, Two years follow up results of neoadjuvant capecitabine and radiotherapy in locally advanced rectal cancer, Sixth international congress: Perspective in colorectal cancer, Barcelona, (PICC 2004), Proceeding book, poster 38, page : Tkáová banka Vedoucí: RNDr. M. Šimíková CSc. Spolupráce: MUDr. Rudolf Nenutil CSc., MUDr. Eva Krejí, MUDr. P. Fabian, MUDr. V. Chrenko, CSc., MUDr. V. Fait, CSc., MUDr. R. Šefr, CSc., MUDr. I. Penka, CSc., prof. MUDr. J. Žaloudík, CSc., ing. E. Konená Bylo pokraováno ve sbru materiálu vybraných maligních lokalit dosud bylo uloženo asi tkání nádor, event. metastáz i pilehlé normální tkán. Celkové poty nádor odebraných za tento rok, nárst v mezironím srovnání i sumární stav jsou uvedeny v tab. 1. Soubžn s nádorovými tkánmi pokrauje v tomto roce sbr sér odebraných ped operací. 27

28 Tab.1. Poty tkání a pedoperaních sér zamražených ve tkáové bance MOÚ pro vybrané diagnózy v letech Rok Celkem Poet Poet uložených tkání podle vybraných diagnóz tkání sér C16 C18 C19 C20 C43 C50 C56 C61 C62 C64 C77 C a Celkem a poty do Publikace : 1. M.Šimíková, M.Vagundová, E.Krejí, L.Rašovská, M.Svoboda, V.Chrenko, O.Coufal, J.Žaloudík: Tkáová nádorová banka a její role v molekulární onkologii: pedstavy a fakta Klinická onkologie 2/2004, M.Šimíková, R.Nenutil, M.Vagundová, M.Svoboda, V.Chrenko, O.Coufal, J.Žaloudík: Tumor tissue bank and its role in molecular oncology. Cechtuma Praha , Abstrakt in: Biomarkers and Environment, 2004 ;3,4; : Prediktivní testy chemorezistence in vitro Vedoucí projektu : RNDr. L. Hanák V Laboratoi chemorezistence MOÚ Brno byl cytotoxický test zavádn a optimalizován v prbhu roku 2003 za úelem klinického využití. Pln rutinní podoby nabyl od poátku roku 2004, kdy také zaal být zásti hrazen zdravotními pojišovnami. Pasportizaci testu chemoresistence nádor v primokultue pokládáme za dobrý píklad pímého výstupu 28

29 výzkumných výsledk do klinické praxe. Reprezentativnost vzork zptn verifikována pomocí imunohistochemické detekce proporce epiteliálních bunk v cytospinu. Cytotoxickým testem chemorezistence je vyšetována široká škála solidních tumor, zejména kolorekta, ovarií, mammy, ledvin, maligního melanomu a sarkom mkkých tkání. V roce 2004 bylo vyšeteno 324 vzork pacient na chemorezistenci, z toho 83 kultivací bylo neúspšných hlavn pro nedostatek bunk ve vzorku, vzácn pro uhynutí bunk bhem kultivace. Úspšnost kultivace je tedy bez zohlednní histotypu 74.4%. Dalším sledovaným parametrem je výtžnost, která podmiuje poet cytostatik, která mohou být v ad koncentrací na primokultivovaných nádorových bukách testována. Pímo z MOÚ bylo vyšeteno 282 pípad, z jiných brnnských nemocnic 42 vzork. Podle jednotlivých diagnóz je pehled pot testovaných a úspšnosti primokultivace následující : 1) U karcinom trávícího traktu (kolorektum, rectum, žaludek, jaterní nádory, pankreas) 118 vzork pacient, z toho 31 nevyhodnoceno (úspšnost 73,8%). Na pacienta pipadla prmrn 3 cytostatika z 5 zavedených do panelu jako nejastji používaných. 2) U karcinom prsu 45 pacientek, z toho 16 nevyhodnoceno (úspšnost 64,4%). Na pacienta pipadla prmrn 3 cytostatika (z 5 až 6 používaných). Zde je nutno pipomenout, že i pes vysoké poty pacientek léených pro karcinom prsu v MOÚ se s ohledem na pevažujícíc asný záchyt, drobné nádory, potebu uchování dostatku materiálu pro standardizované imunohistochemické analýzy i ustálené léebné postupy, se k testu chemoresistence dostává jen zhruba každý desátý pípad, a to z vtších, porkoilejších a asto již pedléených nádor. Pedchozí léba, zejména byla-li ásten úspšná, pak ovlivuje i výtžnost a úspšnost primokultivace. 3) U maligního melanomu 18 pacient, selhalo 5 kultivací (úspšnost 72,2%). Na pacienta pipadlo prmrn 5 cytostatik ze 7 potenciáln používaných. 4) U sarkom mkkých tkání 17 pacient, selhalo 10 kultivací (úspšnost 41,2%). Na pacienta pipadla prmrn 2 cytostatika ze 6 používaných. 5) U ovariálních karcinom 54 pacientek, neúspšných byla 10 (úspšnost 81,5%). Na pacientku pipadlo prmrn 5 cytostatik ze 6 používaných. 29

30 6) U renálních karcinom z 30 kultivací jen 1 selhala (úspšnost 96,7%). Analýza chemorezistence a potenciální chemosenzitivity in vitro zaslouží u tohoto typu nádoru po získání vtších pot testovaných zvláštní pozornost s ohledem na praktickou absenci úinné chemoterapie u renálního karcinomu v klinické praxi. 7) U ostatních rzných nádorových diagnóz 42 pacient, z toho 10 kultivací selhalo (úspšnost 76,2%). Poet cytostatik zde byl stanoven individuáln podle aktuální poteby a možností s ohledem na dosaženou výtžnost primokultury Obecn lze konstatovat, že na vtšinu cytostatik byly vzorky rezistentní, což je dáno jejich narstající diverzitou pokroilejších nádor a situacemi, kdy se jedná o chirurgicky odebrané metastázy po již provedené pedchozí léb nebo recidivující nádory. I toto zjištní má však znaný dopad do praxe a pouze podtrhuje význam testování chemoresistence, nebo bez této prediktivní diagnostiky je velká ást pacient léena s nízkou úinností, i zbyten, a je vystavena zbytené toxicit chemoterapie. Zanedbatelné nejsou ani náklady na tuto zbytenou chemoterapii, které jsou o ád vyšší než náklady laboratorní diagnostiky chemorezistence. Pokud byly odebrány primární nádory ped lébou, byly obvykle na cytostatika citlivjší, a to i pi hodnocení u stejného pacienta. Omezením metody mže být ovlivnní výsledku pítomností vysokého procenta normálních bunk v kultue, kdy výsledek se pak mže jevit jako falešn rezistentní. Proto jsme zavedli, jak již bylo naznaeno, alespo jako zptnou kontrolu cytospinové barvení vzork za úelem stanovení jejich reprezentativnosti. Z celkem 98 vzork barvených v roce 2004 bylo vyhodnoceno jako velmi reprezentativních 56. U 57 % vzork bylo tedy zastoupeno alespo 60 % nádorových bunk. Z dvodu nepíliš vysoké celkové reprezentativnosti a s tím spojené nižší výtžnosti nádorových bunk ze vzork danou metodikou bylo pistoupeno k paralelnímu srovnávání asi vybraných vzork s Laboratoí experimentální medicíny FN Olomouc, používající obdobnou metodiku. Výsledky by mly být známy v první polovin roku Je nesporné, že tento benchmarking dále rozšiuje dvryhodnost metody a její širší aplikaci v praxi. Metodika testování chemorezistence nádor v primokultue je dnes v MOÚ uvedena do rutinního provozu. Dále sledujeme její limitace a korelujeme výsledky s úinky chemoterapie v praxi. V návaznosti na jiný projekt podporovaný IGA MZdR je v souasné dob testována možnost odbr nádorové tkán vakuovou biopsií, což by v pípad úspšnosti rozšíilo aplikace testování chemorezistence i na pokroilé inoperabilní,le vakuovou biopsií 30

31 dosažitelné nádory. Testy chemorezistence v primokultue jsou také metodologickým základem pro sledování funkního ratingu nádor, což je obsahem VZ MOÚ v dalších letech. 4.6: Detekce mikrometastáz a reziduální choroby stanovením mrna transkript cytokeratin. ešitel : Mgr. Jií Sedláek Cílem projektu je kvantifikace hladin mrna pro cytokeratin v mízních uzlinách a v periferní krvi, sledování pípadné korelace mezi úrovnmi mrna cytokeratinu a stavem onemocnní. Výsledky: Pevedli jsme nested PCR stanovení mrna cytokeratinu 19, 20 na Real Time PCR kvantifikaci transkriptu. Na základ dosavadních výsledk byl marker CK 20 mrna vyazen ze studie, protože marker nevykazoval korelaci mezi potem kontrolních nádorových bunk (HT 29) vnesených do krve kontrolní skupiny zdravých lidí a hladinou markerové mrna. Místo CK20 mrna jsme zaali používat jako marker CEA mrna. ešitel optimalizoval Real TIme PCR, dosud však není otestován dostatený poet vzork aby bylo možné provést statistickou analýzu Hladiny CK 19 mrna dle Real Time PCR korelují s potem vnesených kontrolních nádorových bunk (MCF7) do kontrolní krve zdravých lidí. Expresi CK 19 mrna lze prokázat u 36,6 % pacient s nádory prsu. 4.7 : Detekce mikrometastáz a minimální reziduální choroby stanovením aktivity telomerázy Vedoucí projektu : RNDr. M.Šimíková,CSc. Spolupráce: RNDr. L. Lauerová, CSc. Zkracování telomer (specifických struktur na koncích chromozom) na uritou délku mže dát somatické buce signál k zastavení dlení s následnou bunnou smrtí. Ribonukleoproteinový enzym telomeráza je klíová složka, která je schopna za uritých 31

32 podmínek udržet délku telomer a tím zaruit bukám nesmrtelnost. Aktivita telomerázy a zvýšené hladiny jejích dvou podjednotek, ribonukleové složky (htr) a katalytického enzymu reverzní transkriptázy (htert) jsou asociovány s bunnou proliferací. Pestože je zvýšená aktivita charakteristická pedevším pro maligní tkán, je možno ji nalézt v omezené míe v endometriální tkáni, v proliferaní zón intestinálních krypt, nebo v mitogenn stimulovaných lymfocytech. Cílem naši práce bylo posoudit, zda semi-kvantitativní metoda stanovení aktivity telomerázy (na trhu jsou ti rzné modifikace) je dostaten senzitivní a reprodukovatelná pro detekci minimální reziduální choroby, tj. nádorových bunk uvolnných v prbhu maligního procesu do periferní krve. Pro tento úel byl již díve zpracovávaný soubor rozšíen o další nemocné s progresivním onemocnním karcinomu prsu a kontrolní skupinu zdravých osob. Metody, soubor nemocných. Zájem o stanovení aktivity telomerázy jako diagnostický a prognostický marker vedl k tomu, že pvodní TRAP protokol (Telomerase Repeat Amplification Protocol), využívající PCR-amplifikaci a gelovou detekci produktu extenze telomer, byl modifikován pro detekci prostednictvím imunostanovení. Pro všechny metody dostupné na trhu (Trapeze XL-Telomerase detection kit /Intergen/, Trapeze ELISA detection kit /Intergen/ a PCR ELISA plus /Roche/) byla testována analytická senzitivita a reprodukovatelnost stanovení. Imunomagnetickou separaci cirkulujících epiteliálních bunk z krve bylo teba zavést z dvodu oddlení potenciálních cirkulujících nádorových bunk od aktivovaných lymfocyt, které v malé míe rovnž mohou obsahovat aktivní telomerázu. Záchyt epiteliálních bunk z izolovaných mononuklerních bunk krve byl provádn na magnetických partikulích nesoucích protilátku proti epiteliálnímu membránovému antigenu BerEP4. Takto izolované a zakoncentrované epiteliální buky byly podrobeny lýze a následnému stanovení aktivity telomerázy. Náš soubor nemocných, spolený jak pro hodnocení aktivity telomerázy, tak exprese mrna pro CK 19, tvoilo 33 nemocných s metastatickým karcinomem prsu, u nichž nebyla obvykle v dob odbru aplikována terapie. Zdravé osoby byli zamstnanci MOÚ, jejichž krev byla získána v rámci preventivních prohlídek (N=21). Odbry pro oba analytické postupy byly provedeny souasn. 32