Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU

Transkript

1 Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU Jiří Rusnok Vrchní ředitel, člen bankovní rady ČNB Univerzita Pardubice 28. dubna 2014

2 Plán prezentace Česká ekonomika po vstupu do EU Reálná konvergence ČR k rozvinutým zemím Oslabení kurzu koruny a jeho důvody Shrnutí 2

3 Plán prezentace Česká ekonomika po vstupu do EU Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím Oslabení kurzu koruny a jeho důvody Shrnutí 3

4 Růst HDP po vstupu do EU zrychlil 8 Průměrný růst HDP (v %) ČR Polsko EZ12 Slovensko Maďarsko 2 Zdroj: Eurostat Česká ekonomika (ale i ostatní země střední Evropy) zažila v letech po vstupu do EU až do finanční krize výrazné oživení ekonomického růstu. Na tato vysoká tempa se však zatím nepodařilo navázat. 4

5 Exporty do EU hlavní tahoun růstu České vývozy (v mld. EUR) Obchodní bilance (v mld. EUR) Mimo EU Zbytek EU EZ Mimo EU Zbytek EU EZ12 Celkem Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ Od vstupu do EU se hodnota vývozů do zemí EU zvýšila na dvojnásobek (81 % celkových exportů)... a přebytek obchodní bilance na pětinásobek. Obojí potvrzuje rostoucí provázanost ČR s ekonomikami EU. 5

6 Vazba ČR na německý průmysl Průmyslová produkce ve strojírenství (mzr., v %) PMI v průmyslu 65 Růst výroby Pokles výroby Zdroj: ČSÚ, Bloomberg eurozóna USA Německo Čína Zdroj: Bloomberg Těsnou vazbu např. mezi českým a německým průmyslem potvrzuje i jejich souběžný cyklus. Oživení německého průmyslu zvyšuje poptávku po českém vývozu. Předstihový ukazatel PMI (index nákupních manažerů) naznačuje další oživení průmyslové výroby zejména v Německu a tedy i v ČR. 6

7 ČR se stala atraktivním cílem zahraničních investorů Kumulace přímých zahraničních investic z EU15 (per capita, v EUR) ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: Eurostat V porovnání s ostatními zeměmi středoevropského regionu přilákala česká ekonomika relativně největší podíl zahraničních investic; převážně ze starých členských států EU. 7

8 Finanční toky mezi EU a ČR celkový vývoj Toky mezi EU a ČR v letech , čistá pozice ČR (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí ČR Česká republika je od vstupu do EU tzv. čistý příjemce (saldo mezi příjmy z EU a platbami do EU je trvale v přebytku). 8

9 Plán prezentace Česká ekonomika po vstupu do EU Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím Oslabení kurzu koruny a jeho důvody Shrnutí 9

10 Recese české ekonomiky ve srovnání s regionem (Meziroční změna v %) V období 2008 až 2013 však česká ekonomika prošla dvěma recesemi, z nichž druhá (4Q11 až 1Q13) byla nejdelší recesí v novodobé české historii. 10

11 Reálná konvergence - HDP HDP v paritě kupních sil (per capita, průměr EU15 = 100) Průměr EU ČR Polsko Slovensko Maďarsko Zdroj: Eurostat Na rozdíl od ostatních zemí regionu se české ekonomice po roce 2007 nepodařilo udržet trend přibližování ekonomického výkonu k zemím EU15. 11

12 Reálná konvergence čistý národní důchod Čistý národní důchod (průměr EU15 = 100) Čistý národní důchod (podíl na HDP v %) EU15 Maďarsko Slovensko Zdroj: Eurostat (hodnoty vyjádřené v paritě kupních sil) ČR Polsko V životní úrovni (měřené ČND) Slovensko předehnalo ČR a ztrátu za námi dohání i Polsko. Podíl českého ČND na HDP dlouhodobě klesá (snižuje se podíl rezidentů na celkových příjmech z české ekonomiky) EU15 ČR Maďarsko Polsko Slovensko

13 Vývoj veřejných rozpočtů Saldo veřejných rozpočtů (podíl na HDP v %) Veřejný dluh (podíl na HDP v %) Zdroj: Eurostat ČR Maďarsko Polsko Slovensko K ekonomické recesi a oddálení oživení ČR částečně přispěla také výraznější fiskální restrikce české veřejné rozpočty díky kombinaci růstu nepřímých daní a škrtů ve výdajích dosahovaly nižšího schodku, než u sousedních států. Nižší míra veřejného zadlužení však činí českou ekonomiku méně zranitelnější vůči případným dalším vlnám dluhových krizí ČR Maďarsko Polsko Slovensko

14 Vliv fiskální restrikce Vládní opatření na snížení deficitu VR svým rozsahem odpovídalo opatřením slovenské vlády. Rozdíl je ve struktuře: v ČR bylo omezení deficitu dosaženo více na úkor výdajů; především investic. Kromě toho se ČR výrazně potýkala s problémy ohledně čerpání EU fondů. Opatření vlády pro snížení deficitů (kumulace v % HDP) ČR Slovensko Polsko Opatření na straně příjmů 1,6 2,2 0,4 Nepřímé daně 1,4 1,1 0,2 Daně z příjmu FO 0,1 0,1 0,0 Daně z příjmu PO 0,0 0,2-0,3 Odvody na sociální politiku 0,1 0,7 0,5 Opatření na straně výdajů 3,1 2,4 3,3 Spotřeba 0,6 1,2 0,5 Náhrady zaměstnancům 0,4 0,5 0,4 Sociální dávky 0,1 0,0 0,8 Veřejné investice 1,9 0,7 1,6 Vládní opatření celkem 4,7 4,6 3,7 Zdroj: Lisický a kol., ECFIN 14

15 Pracovní síla (věk let, podíl na celkové populaci v %) Eurozóna ČR Maďarsko Polsko Slovensko F 2030F 2040F Zdroj: Eurostat; Světová banka (dlouhodobé projekce) Od roku 2007 poklesla pracovní síla v ČR o 3 %, tedy nejvíce ze všech zemí středoevropského regionu. Vzhledem k dlouhodobým projekcím demografického vývoje nelze očekávat v dohledné době pozitivní obrat v nastoupeném trendu. 15

16 Produktivita práce Současná produktivita ČR odpovídá produktivitě SRN v roce 1980 a USA v roce 1970 (!). Nezbytným impulsem k návratu na trend dlouhodobého přibližování k vyspělejším ekonomikám je tedy především zvýšení produktivity. Zdroj: OECD Produkt/hodinu v USD (přepočteno na paritu kupních sil) Rok kdy byla produktivita srovnatelná s produktivitou ČR Rakousko 44,5 - Belgie 50, ČR 27,7 - Francie 49, Německo 49, Maďarsko 21,9 - Itálie 37, Japonsko 35, Korea 26,2 srovnatelné Polsko 23,2 23,2 Slovensko 29, Španělsko 41, Švédsko 44, Velká Británie 42, USA 56, (!) 16

17 Plán prezentace Česká ekonomika po vstupu do EU Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím Oslabení kurzu koruny a jeho důvody Shrnutí 17

18 Hrozba deflace v EU HICP březen 2014 (meziročně v %) Zdroj: Eurostat Některé země v EU procházejí bolestným deflačním přizpůsobením, riziko deflace v eurozóně je stále považováno za hrozbu pro oživení. 18

19 Faktory cenového vývoje základní pojmy Cenový vývoj v české ekonomice je determinován faktory zahraničními (např. cenou surovin či zahraniční inflací), a domácími. Ty lze dělit na nabídkové (kurz koruny, vývoj produktivity) a poptávkové. Často využívaným souhrnným ukazatelem působení poptávkových faktorů je tzv. mezera výstupu. Tento ukazatel měří rozdíl mezi tzv. potenciálním produktem a produktem v běžném období. Potenciální produkt si můžeme představit jako takovou úroveň produktu, která může být vyrobena a prodána bez dodatečných tlaků na změnu cen a zaměstnanosti. 19

20 Mezera výstupu 8 (v % potenciálního produktu) I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 HP filtr Kalmanův filtr Produkční funkce Mezera výstupu je výrazně záporná, a ani při záporných úrokových sazbách by k jejímu uzavření nedošlo před koncem roku To znamená, že česká ekonomika výrazně zaostává za svými produkčními možnostmi a vytváří protiinflační (až deflační) tlaky. Oživení ekonomiky od 2.čtvrtletí 2013 na tomto zatím moc nezměnilo. 20

21 Jádrová inflace (meziročně v %) Nízká pozorovaná a očekávaná inflace nebyla pouze odrazem poklesu regulovaných cen; jádrová inflace je záporná již od poloviny roku Poprvé v moderní historii se zastavil růst cen neobchodovatelných statků (tj. služeb); a opět je nutno zdůraznit, že toto není pouze důsledek snižování cen v telekomunikacích, ale i slabé poptávky. 21

22 Měnověpolitické úrokové sazby 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Lombardní sazba 2T repo sazba Diskontní sazba Úrokové sazby jakožto standardní nástroj měnové politiky v režimu cílování inflace narazily na podzim 2012 na svou nulovou dolní mez. V případě potřeby dalšího uvolnění MP tak bylo nutno sáhnout k jinému nástroji a v podmínkách ČR je nejúčinnější použít kurz. 22

23 Měnové podmínky v dlouhodobém pohledu Vývoj 2T Repo sazby (v%) a kurzu koruny k euru CZK/EUR 2T REPO (pravá osa) Stejně jako v předchozích obdobích ekonomického útlumu došlo k výraznému uvolnění měnových podmínek v obou jejich složkách, poprvé se však stala omezením nulová dolní mez úrokových sazeb. 23

24 Potřeba dalšího uvolnění v listopadu M PRIBOR (v %) S listopadovou prognózou (2013) byl konzistentní výrazný pokles tržních úrokových sazeb zřetelně pod nulovou úroveň. To při existenci nulové dolní meze pro úrokové sazby ukázalo na významnou potřebu uvolňování měnové politiky jinými nástroji. 24

25 Potenciální důsledky pasivní měnové politiky Co by se pravděpodobně stalo, pokud by ČNB nepřistoupila k intervencím? Nastala by deflace minimálně na 2-3 čtvrtletí; spotřebitelské ceny a ceny výrobců by klesaly přibližně o 1 %; radost spotřebitelů z klesajících cen by kalily zprávy o omezování výroby a propouštění; koruna by posílila a oživení ekonomické aktivity by se výrazně zbrzdilo; dosud relativně stabilní inflační očekávání domácností a firem by zamířila dolů, což by otevíralo cestu dlouhodobé deflaci. To vše by vzdalovalo cenový vývoj primárnímu cíli ČNB tj. cenové stabilitě vyjádřené mechanismem inflačního cílení 2% (±1%). 25

26 Prognóza inflace a její naplňování 6 5 (Meziroční celková inflace v %) Horizont měnové politiky Inflační cíl I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Inflace v souladu s prognózou skokově klesla na velmi nízké, avšak kladné hodnoty; bez oslabení kurzu by byla výrazně záporná. Oproti prognóze mírně nižší číslo souvisí s hlubším propadem regulovaných cen. Během roku 2014 se bude inflace postupně zvyšovat k 2% cíli. 26

27 Prognóza inflace v dlouhodobějším pohledu (Míra inflace v %) I přes oslabení devizového kurzu bude letošní inflace druhá nejnižší za poslední desetiletí. V průměru za roky bude inflace ležet jen nepatrně pod cílem ČNB. Rizika prognózy jsou vychýlena mírně směrem dolů f 2015 f 27

28 Vývoj kurzu koruny 28,0 27,5 27,0 26,5 26,0 25,5 25,0 24,5 24,0 23,5 1/12 7/12 1/13 7/13 1/14 CZK/EUR Hranice 27 CZK/EUR Kurz velmi rychle oslabil k hranici 27 CZK/EUR; intervence byly masivní, avšak probíhaly jen v prvních dnech. Od té doby ČNB do vývoje kurzu v souladu s jednostranných charakterem svého kurzového závazku přímo nezasahuje. Stávající režim potrvá přinejmenším do začátku roku

29 Hodnocení mezinárodních institucí OECD, A. Guría, Praha, březen 2014: Rádi bychom viděli, že intervence už nejsou nutné. Ale dokud vidíme, že nutné jsou, považujeme je za přiměřené situaci Je třeba se vyhnout příliš extrémním výkyvům na trzích. A pokud k nim dojde, tak je (jako centrální banka) musíte zmírňovat. Nechcete mít deflaci, stejně jako nechcete mít extrémní inflaci. IMF, World Economic Outlook, duben 2014: Zkušenost České národní banky ilustruje, jak výhodné je mít k dispozici další nástroje měnové politiky v případě, že měnověpolitická sazba dosáhne nulové dolní hranice. Česká republika je malá otevřená ekonomika, a tak měnový kurz představuje účinný nástroj ovlivňování cen, a protože kurz koruny byl nadhodnocený, byly devizové intervence považovány za vhodné. Centrální banka tedy přikročila k intervencím doplněným o intenzivní komunikaci, čímž zvýšila krátkodobá inflační očekávání, ale udržela dlouhodobější inflační očekávání v souladu s cílem. 29

30 Plán prezentace Česká ekonomika po vstupu do EU Reální konvergence ČR k rozvinutým zemím Oslabení kurzu koruny a jeho důvody Shrnutí 30

31 Shrnutí Česká ekonomika zažila v letech bezprostředně po vstupu do EU výrazné oživení ekonomického růstu, těšila se masivnímu přílivu zahraničních investic a její provázanost s vyspělejšími státy EU se výrazně prohloubila. V posledních pěti letech však trend dohánění vyspělejších zemí výrazně oslabil. Vzhledem k nepříznivým demografickým trendům musí být hlavním cílem hospodářských politik podpora dlouhodobého růstu produktivity. Úkolem ČNB je zajišťování cenové stability, která přispívá k rozvoji podnikatelských aktivit a k dlouhodobě udržitelnému ekonomickému vývoji. Uvolnění měnové politiky prostřednictvím devizových intervencí přispívá k odvrácení rizika deflace, k rychlejšímu návratu inflace do cíle a k rychlejšímu oživení domácí ekonomiky. 31

32 Děkuji za pozornost Jiří Rusnok Česká národní banka Na Příkopě Praha 1 Jiri.Rusnok@cnb.cz