Parametrický popis křivek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Parametrický popis křivek"

Transkript

1 Parametrický popis křivek Jan Suchomel Smíchovská střední průmslová škola Maturitní práce 013/014 Garant: Mgr. Zbšek Nechanický Konzultanti: RNDr. Alena Rbáková a RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D.

2 Obsah 1 Kuželosečk 1.1 Kružnice Parabola Elipsa Hperbola Další rovinné křivk 39 3 Šroubovice 45 4 Další prostorové křivk 59 5 Příklad na procvičení Výsledk Křivk v prai 78 1

3 1. Kuželosečk Kuželosečk nazýváme také kvadratické křivk, nebot mohou být popsáný pomocí kvadratického polnomu dvou proměnných a. Obecná rovnice kuželosečk je A + B + C + D + E + F = 0 (alespoň jedno z čísel A, B, E je nenulové). Takto mohou být popsán regulární kuželosečk (kružnice, elipsa, parabola, hperbola) i singulární kuželosečk (jeden bod, jedna přímka, dvě různoběžné přímk, dvě rovnoběžné přímk) a prázdná množina. Jsou-li os regulárních kuželoseček rovnoběžné se souřadnicovými osami soustav souřadné (O,, ), v obecné rovnici se nevsktuje člen E, tj. E = 0. V dalším tetu se budeme zabývat výhradně regulárními kuželosečkami s osami rovnoběžnými se souřadnicovými osami. Připomeňme, jak z obecné rovnice poznáme, o jakou kuželosečku se jedná. Je-li jedno z čísel A, B nulové, kuželosečka je parabola. Je-li A B > 0, je kuželosečka elipsa, je-li navíc A = B, je kuželosečka kružnice. Je-li A B < 0, je kuželosečka hperbola. U elips a hperbol převedeme obecnou rovnici na středový tvar, pak snadno určíme souřadnice středu a velikost poloos. U parabol převedeme obecnou rovnici na vrcholový tvar a snadno určíme souřadnice vrcholu a parametr.

4 1.1. KRUŽNICE KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY 1.1 Kružnice Pro určování hodnot goniometrických funkcí vužíváme jednotkovou kružnici + = 1. Souřadnice bodu kružnice jsou = cos t a = sin t, kde t je orientovaný úhel. Kružnici můžeme ted popsat takto Obrázek 1.1: Jednotková kružnice k(t) = [cos t, sin t] a to je právě parametrický popis kružnice (také parametrické rovnice kružnice), t se nazývá parametr. Parametr t je proměnný a jeho hodnot můžeme vbírat z různých intervalů: t R kružnice je probíhána neustále t 0, π výchozí bod je k(0) = [cos 0, sin 0] = [1, 0] koncový bod je k (π) = [cos π, sin π] = [1, 0] jeden oběh kružnice t 0, 4π výchozí bod je k(0) = [1, 0] koncový bod je k (4π) = [1, 0] dva oběh kružnice t 0, π výchozí bod je k(0) = [1, 0] koncový bod je k (π) = [ 1, 0] popis půlkružnice (horní půlkružnice) t π, π výchozí bod je k ( ) [ π = cos ( π ), sin ( π)] = [0, 1] koncový bod je k ( ) π = [0, 1] popis půlkružnice (pravá půlkružnice) t 3π, π výchozí bod je k ( ) [ 3π =, ] koncový bod je k ( ) [ π 3 = 1, ] 3 popis části kružnice 3

5 1.1. KRUŽNICE KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY O O O (a) t R (b) t 0, π (c) t 0, 4π O O O (d) t 0, π (e) t π, π (f) t 3π 4, π 3 Obrázek 1.: Kružnice k pro různé interval parametru t Při parametrickém vjádření k(t) = [cos t, sin t] je kružnice, či její část, probíhána vžd v kladném směru (tj. proti směru hodinových ručiček). Jak parametrický popis upravit, ab bla kružnice nebo její část probíhána v záporném směru? Zkusíme zaměnit parametr t hodnotou t: k(t) = [cos ( t), sin ( t)] = [cos t, sin t] (vužíváme, že cos je sudá funkce a sin je lichá funkce). Uvažujme pro parametr t interval 0, π. Snadno vpočítáme k(0) = [1, 0], k ( ) π = [0, 1], k(π) = [ 1, 0] a k(π) = [1, 0]. Výchozí i koncový bod je [1, 0] a kružnice je probíhána v záporném směru (tj. ve směru hodinových ručiček). Můžeme vzkoušet i další kombinace. Pro jeden oběh kružnice je výhodné použít vžd interval 0, π. 4

6 1.1. KRUŽNICE KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY k(t) = [ cos t, sin t] výchozí bod je k(0) = [ 1, 0] pro určení směru použijeme bod k ( ) π = [0, 1] tj. kružnice je probíhána v záporném směru k(t) = [ cos t, sin t] výchozí bod je k(0) = [ 1, 0] k ( ) π = [0, 1] tj. kružnice je probíhána v kladném směru Ještě můžeme zaměnit souřadnice (stále t 0, π ): k(t) = [sin t, cos t] k(0) = [0, 1] k ( ) π = [1, 0] záporný směr k(t) = [sin t, cos t] k(0) = [0, 1] k ( ) π = [1, 0] kladný směr k(t) = [ sin t, cos t] k(0) = [0, 1] k ( ) π = [ 1, 0] kladný směr k(t) = [ sin t, cos t] k(0) = [0, 1] k ( ) π = [ 1, 0] záporný směr Pro kružnici, která má střed [0, 0] a její poloměr r není roven 1, lze vužít podobné popis k(t) = [r cos t, r sin t], k(t) = [r cos t, r sin t] atd. Ve všech předchozích popisech jednotkové kružnice, kde t 0, π, je výchozí bod na jedné ze souřadnicových os a. Jak popsat kružnici, ab výchozí bod mohl být vbrán obecněji? Jistě bchom mohli změnit interval pro parametr t, t α, β, ale určení úhlu α nemusí [ být vžd jednoduché. Chceme vžd použít pro jeden oběh interval 0, π. Vberme 1 bod, ] 3 na jednotkové kružnici. Chceme, ab tento bod bl výchozí a kružnice bla probíhána v kladném[ směru. 1 Požadujeme k(0) =, ] 3 a k ( π ) [ = ] 3, 1. k O Obrázek 1.3: Kružnice probíhána z obecného bodu V první i druhé souřadnici parametrického popisu se musí objevit funkce cos i sin: [ ] k(t) = cos t sin t, cos t + 1 sin t, t 0, π. 5

7 1.1. KRUŽNICE KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Pro oběh kružnice v záporném směru stačí změnit znaménka u funkce sin, jak jsme mohli vpozorovat v předchozím popisu. Pro kružnici o středu S = [0, 0] a pro výchozí bod P = [p, q] můžeme psát k(t) = [p cos t q sin t, q cos t + p sin t], t 0, π, kladný směr, k(t) = [p cos t + q sin t, q cos t p sin t], t 0, π, záporný směr. Lze také použít zápis s vužitím vektorů nebo k(t) = [0, 0] + (p, q) cos t + ( q, p) sin t k(t) = [0, 0] + (p, q) cos t + (q, p) sin t, [0, 0] je střed S, vektor (p, q) = P S, vektor ( q, p) nebo (q, p) je kolmý k vektoru P S. Nní již snadno získáme parametrický popis libovolné kružnice o středu S = [m, n], jejíž výchozí bod je bod P = [p, q]: k n S q P p m Obrázek 1.4: Libovolná kružnice probíhána z obecného bodu P S = (p m, q n) a vektor kolmý je ( (q n), p m), pro kladný směr nebo (q n, (p m)), pro záporný směr. Ted k(t) = [m, n] + (p m, q n) cos t + ( (q n), p m) sin t, 6

8 1.1. KRUŽNICE KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY tj.: k(t) = [m + (p m) cos t (q n) sin t, n + (q n) cos t + (p m) sin t], t 0, π. kružnice probíhána (1 oběh) od bodu P v kladném směru. Pro změnu směru stačí změnit znaménko u funkce sin. Tento popis nevžaduje znalost poloměru kružnice, poloměr si lze ovšem vžd spočítat, je to vzdálenost bodů P, S: r = (p m) + (q n). Je vidět, že parametrický popis má oproti obecné rovnici navíc důležitou informaci. Parametr t si můžeme představit jako čas a z parametrického popisu lze včíst, jak je křivka probíhána v čase. 7

9 1.1. KRUŽNICE KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad Napište parametrické vjádření kružnice zadané obecnou rovnicí = 0. Ověřte, zda kružnice prochází počátkem soustav souřadné. Pokud ano, napište parametrické vjádření kružnice (jeden oběh), výchozí bod necht je počátek [0, 0] a kružnice je probíhána v záporném směru. Řešení: 1. Obecnou rovnici upravíme na středový tvar ( 3) + ( 4) = 5, popř. ( 3) 5 + ( 4) 5 Bod S = [3, 4] je střed, poloměr r = 5. Pokud nám nezáleží, jakým způsobem je kružnice probíhána, můžeme vužít vzorec cos t + sin t = 1. = 1. Dáme do rovnosti a (nebo 3 = sin t a 4 = cos t). 5 5 Vjádříme a : Parametrický popis kružnice je = cos t = sin t = cos t, = sin t. k(t) = [3 + 5 cos t, sin t], t 0, π. Dosazením t = 0 a t = π ( π ) k(0) = [8, 4], k = [3, 9] zjistíme, že výchozí bod je [8, 4] a kružnice je probíhána v kladném směru.. Bod [0, 0] je bodem kružnice (dosadíme do zadané rovnice = 0 a = 0). Nní můžeme použít vzorec k(t) = [m + (p m) cos t + (q n) sin t, n + (q n) cos t (p m) sin t], t 0, π 8

10 1.1. KRUŽNICE KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY kde [m, n] = [3, 4], [p, q] = [0, 0]. Nebo můžeme vjádřit vektor O S = [0, 0] [3, 4] = ( 3, 4) a vektor kolmý ( 4, 3): k(t) = [3, 4] + ( 3, 4) cos t + ( 4, 3) sin t, t 0, π. k(t) = [3 3 cos t 4 sin t, 4 4 cos t + 3 sin t], t 0, π. k 3 Obrázek 1.5: Kružnice probíhána v záporném směru pro t 0, π 9

11 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY 1. Parabola Uvažujme známou parabolu =. Tato rovnice je ve vrcholovém tvaru a vrchol parabol je bod [0, 0], osa parabol je osa. Parametr p je p = 1 ( = p, p = 1). Parametr je vzdálenost ohniska F od řídící přímk d. Ohnisko má souřadnice F = [ 0, 1 4], řídící přímka má obecnou rovnici d : = 1 4. Obrázek 1.6: Parabola = Souřadnice libovolného bodu jsou [, ]. Parametrický popis této parabol je např.: k(t) = [t, t ]. Ab bla popsána celá parabola, je potřeba pro parametr t brát interval (, ), k(0) = [0, 0]. Při kreslení parabol s vužitím grafického programu musíme interval omezit z obou stran, např. t 10,

12 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Parametrických popisů zadané parabol je stejně jako u kružnice nekonečné mnoho a liší se tím, jak je parabola probíhána. k(t) = [t, t ], t 3, 3 O Obrázek 1.7: Parabola k pro t 3, 3 k(t) = [ t, t ], t 3, 3 O Obrázek 1.8: Parabola k pro t 3, 3 11

13 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY k(t) = [t + 1, (t + 1) ], t 3, 3 O Obrázek 1.9: Parabola k pro t 3, 3 k(t) = [1 t, (1 t) ], t 3, 3 O Obrázek 1.10: Parabola k pro t 3, 3 1

14 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Podobně můžeme postupovat pro další parabol [ ] = p = t, t = p k(t) = t, t, t R, p [ ] = p = t, t t = p k(t) =, t, t R, p [ ] = p = t, t = p k(t) = t, t, t R. p V případě parabol s vrcholem V = [m, n] volíme často parametrizaci tak, ab k(0) = V. Volbou intervalu pro parametr t snadno vbereme požadovanou část parabol. Např. ( m) = p( n), t = m, = t + m, t = p( n), = t p + n, ] k(t) = [t + m, t p + n, t R, ( n) = p( m), t = n, = t + n, t = p( m), = t p + m, ] k(t) = [ t p + m, t + n, t R. 13

15 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad 1 Napište parametrické vjádření parabol zadané obecnou rovnicí = 0. Napište parametrické vjádření části parabol mezi jejími bod P a Q, jejichž -ové souřadnice jsou rovn 13. Řešení: 1. Obecnou rovnici upravíme na vrcholový tvar ( 3) = 10( 4). Bod V = [3, 4] je vrchol, parametr p = 5, ohnisko F = [ ] 3, 13, řídící přímka d : = 3 Volíme t = 3, pak t = 10( 4). Vpočítáme = t + 3, = t Parametrické vjádření parabol je ] k(t) = [t + 3, t , t R.. Obrázek 1.11: Parabola pro t 10, 10 14

16 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY. Souřadnice bodů P a Q můžeme vpočítat z obecné rovnice nebo z parametrického vjádření = = 0 1 = 8, = = t + 3, t = 3 t 1 = 5, t = 5 Pro parametr t vbereme interval 5, 5, [ k( 5) =, 13 ], [ k(5) = 8, 13 ]. t = 13 t 10 = 5 t = 5 t 1 = 5, t = 5 Obrázek 1.1: Parabola pro t 5, 5 15

17 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad Napište parametrické vjádření parabol zadané obecnou rovnicí = 0. Napište parametrické vjádření části parabol mezi bod P a Q, P = a Q = 13. Parametrizaci volte tak, ab k(0) = P a část parabol bla probíhána směrem od bodu P do bodu Q. Řešení: 1. Obecnou rovnici upravíme na vrcholový tvar ( 3) = 10( 4). Bod V = [3, 4] je vrchol, parametr p = 5, ohnisko F = [ 3, ] 3, řídící přímka d : = 13 Volíme t = 3, pak t = 10( 4). Vpočítáme = t + 3, = t Parametrické vjádření parabol je ] k(t) = [t + 3, t , t R.. Obrázek 1.13: Parabola pro t 10, 10 16

18 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY. Interval pro parametrizaci parabol mezi bod P a Q můžeme vpočítat například z parametrického vjádření t + 3 = t 1 = 5 t + 3 = 13 t = 10 Daná parabola b ted bla probíhaná z bodu P do bodu Q pro parametr t 5, 10. Ab blo k(0) = P, změníme parametr t = s 5 a máme: ] (s 5) k(s) = [s, + 4, s 0, (s = t + 5, s 1 = = 0, s = = 15). Obrázek 1.14: Parabola pro s 0, 15 17

19 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad 3 Napište parametrické vjádření parabol, bod V = [3, 4] je vrchol, osa parabol je rovnoběžná s osou a bod P = [13, 14] je bodem parabol. Napište parametrické vjádření části parabol mezi bodem P a průsečíkem parabol s osou. Řešení: 1. Abchom mohli parabolu parametrick vjádřit, nejdříve napíšeme vrcholový tvar rovnice parabol. Parabola má rovnici ( n) = p( m). Dosazením bodů V a P získáme parametr p: Obecná rovnice parabol je ted (14 4) = p(13 3), 100 = 0p, p = 5. ( 4) = 10( 3). Parametr je p = 5, ohnisko F = [ 11, 4], řídící přímka d : = 1. Volíme t = 4, pak t = 10( 3). Vpočítáme = t + 3, = t Parametrické vjádření parabol je [ ] t k(t) = , t + 4, t R. Obrázek 1.15: Parabola pro t 10, 10 18

20 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY. Hodnot parametru t pro požadovanou část parabol získáme z rovnic t + 4 = 0 (průsečík s osou ) t 1 = 4 t + 4 = 14 (bod P) t = 10 Část parabol mezi bodem P a průsečíkem s osou má parametrické vjádření [ ] t k(t) = , t + 4, t 4, 10. Obrázek 1.16: Parabola pro t 4, 10 19

21 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad 4 Napište parametrické vjádření parabol, bod F = [ 1, 4] je ohnisko, obecná rovnice řídící přímk d je = 11. Napište parametrické vjádření části parabol mezi průsečíkem P parabol s osou a průsečíkem Q parabol s osou, Q > 0. Řešení: 1. Abchom mohli parabolu parametrick vjádřit, nejdříve napíšeme vrcholový tvar rovnice parabol. Protože řídící přímka je rovnoběžná s osou, je osa parabol rovnoběžná s osou. Parametr p je vzdálenost ohniska F od řídící přímk d, p = 5. Snadno zjistíme i vrchol V = [3, 4]. Parabola má vrcholovou rovnici ( n) = p( m). Po dosazení konkrétních hodnot nám vjde ( 4) = 10( 3). Volíme t = 4, pak t = 10( 3). Vpočítáme = t + 3, = t Parametrické vjádření parabol je ] k(t) = [ t , t + 4, t R. Obrázek 1.17: Parabola pro t 10, 10 0

22 1.. PARABOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY. Hodnot parametru t pro požadovanou část parabol získáme z rovnic t + 4 = 0 (průsečík s osou ) t 1 = 4 t + 3 = 0 (bod Q) 10 t = 30 t = 30 ( Q > 0) Část parabol mezi průsečík P a Q má vjádření ] k(t) = [ t , t + 4, t 4, 30. Obrázek 1.18: Parabola pro t 4, 30 1

23 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY 1.3 Elipsa Kružnice je speciální případ elips. Dá se předpokládat, že parametrizace elips bude podobná parametrizaci kružnice. Uvažujme nejprve elipsu o středu O = [0, 0], velikost hlavní poloos značíme a, velikost vedlejší poloos značíme b. Platí a > b. Rovnice elips ve středovém tvaru je pak a + b = 1 a hlavní osa elips je osa, nebo b + a = 1 a hlavní osa elips je osa. Pro parametrizaci elips použijeme vzorec cos t + sin t = 1. Pro rovnici + = 1 dáme do rovnosti = cos t a = sin t (popř. = sin t a = cos t). a b a b a b Parametrický popis elips je k(t) = [a cos t, b sin t] (popř. k(t) = [a sin t, b cos t]), pro jeden oběh bereme t 0, π. Pro rovnici + = 1 dáme do rovnosti = cos t a = sin t (popř. = sin t a = cos t). b a b a b a Parametrický popis elips je k(t) = [b cos t, a sin t] (popř. k(t) = [b sin t, a cos t]), t 0, π. Snadno ověříme: je-li funkce cos v -ové souřadnici, výchozí bod k(0) je vrchol na ose, je-li funkce cos v -ové souřadnici, je výchozí bod k(0) vrchol elips na ose. Pro obecnější případ, kd střed elips je bod S = [m, n] a rovnice ve středovém tvaru je ( m) ( n) + = 1 a b nebo ( m) ( n) + = 1, b a změníme předchozí parametrický popis přičtením vektoru posunutí S O = (m, n), ted k(t) = [m + a cos t, n + b sin t] (popř. k(t) = [m + a sin t, n + b cos t]) nebo k(t) = [m + b cos t, n + a sin t].

24 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY (popř. k(t) = [m + b sin t, n + a cos t]) t 0, π pro 1 oběh. Změnou znaménka u funkce cos měníme výchozí vrchol elips, změnou znaménka u funkce sin měníme směr probíhání elips. Otázka je, zda můžeme vbrat za výchozí bod jiný bod elips než vrchol. To je možné, ale museli bchom brát v úvahu sdružené průměr elips, neblo b to tak jednoduché jako u kružnice. Tímto se v tetu zabývat nebudeme. V této části si ukážeme, jak jednoduše můžeme popsat tečn parametrick zadaných křivek. Mějme křivku k(t) = [(t), (t)], t I(interval), vbereme si bod na této křivce K = k(t 0 ) (t 0 je vbrané číslo z intervalu I ). Tečna křivk souvisí s derivací, u parametrick zadaných křivek derivujeme zvlášt každou souřadnici a značíme To jsou tečné vektor křivk k. Tečný vektor v bodě K = k(t 0 ) je vektor k (t) = ( (t), (t)), t I. k (t 0 ) = ( (t 0 ), (t 0 )). Velikost tohoto vektoru vpovídá navíc o rchlosti, jakou je křivka v daném bodě probíhána. Tečna křivk k v bodě K je určena bodem K = k(t 0 ) a směrovým vektorem k (t 0 ). 3

25 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad 1 Napište parametrické vjádření elips zadané obecnou rovnicí = 0. Dále napište souřadnice průsečíků se souřadnicovými osami a napište obecné rovnice tečen elips v těchto průsečících. Řešení: Obecnou rovnici upravíme na středový tvar ( 4) + 3 ( 3) 18 Střed elips je bod S = [4, 3], hlavní osa je rovnoběžná s osou, velikost hlavní poloos je a = 4, velikost vedlejší poloos b = 3. Dáme do rovnosti např. a máme parametrické vjádření 4 4 = cos t, 3 3 = sin t. = 1. k(t) = [4 + 4 cos t, sin t], t 0, π. Výchozí bod je bod k(0) = [4 + 4, 3], což je pravý hlavní vrchol. Protože k ( π ) = [4, ] je horní vedlejší vrchol, je elipsa probíhána v kladném směru. Souřadnice průsečíků se souřadnicovými osami můžeme určit z obecné rovnice nebo z parametrického vjádření: 1. průsečík s osou ( = 0) nebo 9 7 = 0 9( 8) = 0 1 = 0 = sin t = 0 sin t = t 1 = 5π 4 Průsečík s osou jsou bod P 1 P = [8, 0]. = [0, 0] a 4 t = 7π 4 (vbíráme řešení v 0, π ) ( ) 5π k = [0, 0] 4 ( ) 7π k = [8, 0] 4

26 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY. průsečík s osou ( = 0) = 0 16( 6) = 0 1 = 0 = cos t = 0 cos t = t 1 = 5π 4 Průsečík s osou jsou bod P 1 P 3 = [0, 6]. Nní vpočítáme tečné vektor: = [0, 0] a t 3 = 3π ( ) 4 5π k = [0, 0] 4 ( ) 3π k = [0, 6] 4 k (t) = ( 4 sin t, 3 cos t). V bodě k ( ) ( ) 5π 4 = [0, 0] je tečný vektor k 5π 4 = (4, 3) a obecná rovnice tečn je p 1 : = 0. V bodě k ( ) ( ) 3π 4 = [0, 6] je tečný vektor k 3π 4 = ( 4, 3) a obecná rovnice tečn je p 3 : = 0. V bodě k ( ) ( ) 7π 4 = [8, 0] je tečný vektor k 7π 4 = (4, 3) a obecná rovnice tečn je p : = 0. Poslední dvě tečn jsou rovnoběžné. 5

27 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY P 3 p 1 p p 3 P 1 O P Obrázek 1.19: Elipsa pro t 0, π 6

28 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad Napište parametrické vjádření elips, bod E = [3, ] a F = [3, 4 14] jsou její ohniska, velikost vedlejší poloos b = 3 Elipsu parametrizujte tak, ab výchozí bod k(0) bl levý vedlejší vrchol a elipsa bla probíhána v kladném směru. Napište obecné rovnice normál elips v jejich průsečících se souřadnými osami. Poznámka: Normála křivk v bodě K je přímka kolmá k tečně v tomto bodě K. Řešení: Ze zadaných ohnisek snadno získáme ecentricitu e = 14 a pomocí vztahu a = e + b dopočítáme velikost hlavní poloos a = 4. Střed leží ve středu úsečk EF a jeho souřadnice jsou ted S = [3, 4]. Hlavní osa je rovnoběžná s osou. Vpočítané hodnot použijeme pro napsání středového tvaru obecné rovnice elips: ( m) ( n) + = 1, b a ( 3) + 18 Pro parametrizaci dáme do rovnosti např.: ( 4) 3 = = cos t, = sin t. a máme parametrické vjádření k(t) = [3 + 3 cos t, sin t], t 0, π. Výchozí bod je bod k(0) = [3 + 3, 4], což je pravý vedlejší vrchol. Abchom napsali vjádření s výchozím bodem v levém vedlejším vrcholu, změníme znaménko u funkce cos. Protože je k ( ) π = [3, ], je elipsa probíhána v záporném směru. Změníme ted i znaménko u funkce sin. Požadované parametrické vjádření elips je pak k(t) = [3 3 cos t, 4 4 sin t], t 0, π. Souřadnice průsečíků se souřadnicovými osami můžeme určit například z parametrického vjádření: 7

29 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY 1. průsečík s osou ( = 0) 4 4 sin t = 0 sin t = t 1 = π 4. průsečík s osou ( = 0) t = 3π 4 (vbíráme řešení v 0, π ) ( π ) k = [0, 0] = P 1 ( 4 ) 3π k = [6, 0] = P cos t = 0 cos t = t 1 = π 4 Nní vpočítáme tečné vektor t 3 = 7π ( 4 π ) k = [0, 0] = P 1 ( 4 ) 7π k = [0, 8] = P 3 4 k (t) = (3 sin t, 4 cos t) V bodě k ( ) ( ) π 4 = [0, 0] je tečný vektor k π 4 = (3, 4) a obecná rovnice normál je n 1 : 3 4 = 0. V bodě k ( ) ( ) 3π 4 = [6, 0] je tečný vektor k 3π 4 = (3, 4) a obecná rovnice normál je n : = 0. V bodě k ( ) ( ) 7π 4 = [0, 8] je tečný vektor k 7π 4 = ( 3, 4) a obecná rovnice normál je n 3 : = 0. 8

30 1.3. ELIPSA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY p3 p 3 p k O Obrázek 1.0: Elipsa pro t 0, π 9

31 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY 1.4 Hperbola Uvažujme hperbolu o středu O = [0, 0], os hperbol jsou souřadnicové os. Rovnice hperbol ve středovém tvaru je a b = 1. hlavní osa je osa, vrchol jsou bod A = [a, 0], B[ a, 0] nebo b + a = 1. hlavní osa je osa, vrchol jsou bod A = [0, a], B[0, a] Kladné číslo a je velikost hlavní poloos, kladné číslo b je velikost vedlejší poloos. O O (a) Hperbola 16 9 = 1 Obrázek 1.1: Hperbol v základní poloze (b) Hperbola = 1 Připomeňme, že může být a > b i a < b. Je-li a = b, hperbola se nazývá rovnoosá. Každá hperbola má tzv. asmptot, jsou to přímk, ke kterým se tato křivka přibližuje. Pro hperbolu a b = 1 získáme asmptot z rovnice a ( a ) ( b a + ) = 0. b b = 0, tj.: Rovnice asmptot ve směrnicovém tvaru jsou = b a a = b a. 30

32 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Pro hperbolu b + a = 1 získáme asmptot z rovnice b ( b + ) ( a b a) + = 0, + a = 0, tj.: a = a b = a b. O Obrázek 1.: Asmptot = a = rovnoosé hperbol = 1 Vzhledem k předchozím poznatkům bchom pro parametrizaci hperbol chtěli najít dvě funkce f a g, pro které b platilo f (t) g (t) = 1. Takové funkce se nazývají hperbolické a jsou jimi funkce a D f = D g = R f(t) = et + e t g(t) = et e t. 31

33 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY O O (a) Funkce f (b) Funkce g Obrázek 1.3: Graf hperbolických funkcí f a g Snadno ukážeme, že f (t) = g(t), f (t) = f(t), g (t) = f(t) a f (t) = g(t). Něco podobného známe pro funkce sin a cos (až na znaménka): (cost) = sin t, (cost) = cos t, (sin t) = cos t a (sint) = sin t. Proto se funkce f(t) = et +e t nazývá kosinus hperbolický, značíme cosh t. Funkce g(t) = et e t se nazývá sinus hperbolický a značíme sinh t. Nní si ověříme, že platí cosh t sinh t = 1: ( ) ( ) 1 1 (et + e t ) (et e t ) 1 ( e t + e t e t + e t) 1 ( e t e t e t + e t) et e t 4 et e t = 1 3

34 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Pro parametrizaci hperbol dáme do rovnosti a = cosh t a b a b = 1 = sinh t a získáme parametrické vjádření k(t) = [a cosh t, b sinh t], t R. Toto je ovšem parametrický popis jedné větve hperbol. Víme, že cosh t 1 pro všechna t R (viz graf f ). Uvedený parametrický popis je popisem pravé větve hperbol. Parametrický popis obou větví (smetrie podle os ) je k(t) = [±a cosh t, b sinh t], t R. Pro parametrický popis hperbol + = 1 dáme do rovnosti = sinh t a = cosh t b a b a (zdůrazněme, že se rozhodujeme podle znamének v obecné rovnici). Parametrický popis obou větví je k(t) = [b sinh t, ±a cosh t], t R. (znaménko + je pro horní větev, znaménko - je pro dolní větev). Souřadnice vrcholů jsou k(0) = [b sinh 0, ±a cosh 0] = [0, ±a 1] = [0, ±a]. Pro obecnější případ, kd střed hperbol je bod S = [m, n] a rovnice ve středovém tvaru je ( m) ( n) = 1 a b nebo ( m) ( n) + = 1 b a změníme předchozí parametrizaci přičtením vektoru posunutí S O = (m, n). Parametrický popis hperbol ( m) a ( n) b = 1 je k(t) = [m ± a cosh t, n + b sinh t], t R. parametrický popis hperbol ( m) b + ( n) a = 1 je k(t) = [m + b sinh t, n ± a cosh t], t R. Při kreslení hperbol s vužitím grafického programu musíme interval pro parametr t omezit z obou stran, např. t 10, 10 33

35 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad 1 Napište parametrické vjádření hperbol zadané obecnou rovnicí = 0. Napište souřadnice vrcholů a ohnisek hperbol. Dále napište obecné rovnice asmptot. Řešení: Obecnou rovnici upravíme na středový tvar: ( 3) 16 ( 4) 9 Střed hperbol je bod S = [3, 4], hlavní osa je rovnoběžná s osou. Velikost hlavní poloos je a = 4, velikost vedlejší poloos je b = 3. Pro parametrizaci dáme do rovnosti = a získáme parametrický popis pravé větve = cosh t, = sinh t Parametrický popis obou větví je k(t) = [3 + 4 cosh t, sinh t], t R. k(t) = [3 ± 4 cosh t, sinh t], t R. Vrchol můžeme vpočítat z parametrického vjádření k(0) = [3 ± 4 1, ], ted A = [7, 4], B = [ 1, 4]. Pro velikost ecentricit e platí vztah e = a + b. V našem případě e = a ted e = 5. Rovnice asmptot získáme z rovnice E = [3 + 5, 4] = [8, 4] F = [3 5, 4] = [, 4] ( 3) ( 4) = tj.: 9( 3) 16( 4) = 0 [3( 3)] [4( 4)] = 0 [3( 3) 4( 4)] [3( 3) + 4( 4)] = 0. 34

36 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Rovnice asmptot jsou a 1 : = 0 a a : = 0. a O k a 1 Obrázek 1.4: Hperbola pro t, 35

37 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Příklad Napište parametrické vjádření hperbol zadané obecnou rovnicí = 0. Napište souřadnice vrcholů, ohnisek a průsečíků hperbol se souřadnicovými osami. Dále napište obecné rovnice asmptot. Řešení: Obdobně jako v minulém příkladu upravíme obecnou rovnici na středový tvar: ( 4) 9 ( 3) 16 Střed hperbol je bod S = [3, 4], hlavní osa je rovnoběžná s osou. Velikosti poloos jsou a = 3 a b = 4. Pro parametrizaci dáme do rovnosti = a získáme parametrický popis horní větve = cosh t, = sinh t Parametrický popis obou větví je k(t) = [3 + 4 sinh t, cosh t], t R. k(t) = [3 + 4 sinh t, 4 ± 3 cosh t], t R. Vrchol můžeme vpočítat z parametrického vjádření k(0) = [ , 4 ± 3 1], ted A = [3, 7], B = [3, 1]. Pro velikost ecentricit e platí vztah e = a + b. V našem případě e = a ted e = 5. Rovnice asmptot získáme z rovnice E = [3, 4 + 5] = [3, 9] F = [3, 4 5] = [3, 1] ( 4) ( 3) = tj.: 16( 4) 9( 3) = 0 [4( 4)] [3( 3)] = 0 [4( 4) 3( 3)] [4( 4) + 3( 3)] = 0. 36

38 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY Rovnice asmptot jsou a 1 : = 0 a a : = 0. Souřadnice průsečíků hperbol se souřadnicovými osami můžeme určit a) z obecné rovnice nebo b) z rovnice ve středovém tvaru nebo c) z parametrického vjádření. 1. Průsečík s osou ( = 0) a) b) = 0 1, = 54 ± , = 54 ± = = c) průsečík s osou má pouze dolní větev 16 9 ( 3) = 1 16 ( 3) = ( 3) = = = = cosh t = (et + e t ) = (e t + e t ) = 0 8 3e t 3 1 e t = 0 8e t 3(e t ) 3 = 0 3(e t ) 8e t + 3 = 0 e t = 8 ± 8 6 e t = 4 ± 7 3 pro e t = je sinh t = 1 (et 1 e t ) = = 1 ( ) = = 1 ( (4 7) ) = 3 9 = = 3 3 pro e t = je sinh t = 1 ( ) = = = Z výpočtu je vidět, že nejrchlejší výpočet vchází z rovnice ve středovém tvaru. Průsečík s osou jsou bod P 1 = [ , 0 ] a P = [ , 0 ]. 37

39 1.4. HYPERBOLA KAPITOLA 1. KUŽELOSEČKY. Průsečík s osou ( = 0) vpočítáme z rovnice ve středovém tvaru: ( 4) = 1 ( 4) = ( 4) = = = = 31 4 = = 1 4 Průsečík s osou jsou bod P 4 = [ ] 0, 31 4 a P3 = [ ] 0, 1 4. a k P4 P3 P O P1 a 1 Obrázek 1.5: Hperbola pro t, 38

40 . Další rovinné křivk Nní si můžeme definovat nejrůznější křivk sami. Např. k(t) = [t, cos t], t 0, π je část (1 perioda) grafu funkce cos, k(t) = [cos t, cos t], t 0, π je úsečka, která leží na přímce =, k(t) = [ 1 t, 1 t], t (, 0) (0, + ) je rovnoosá hperbola se středem S = [0, 1]. Mnoho křivek je známo, některé mají i své názv a nebo se po někom jmenují. Než si některé z nich ukážeme, zavedeme si pojm singulární bod křivk a uzlový bod křivk. Singulární bod křivk je takový bod K = k(t 0 ), ve kterém neeistuje tečna. To nastane tehd, kdž neeistuje některá z derivací (t 0 ), (t 0 ) (k (t) = ( (t), (t)) je tečný vektor) nebo tečný vektor je nulový, tj. k (t 0 ) = (0, 0). Už jsme poznamenali, že délka tečného vektoru vpovídá o rchlosti, s jakou je křivka v daném bodě probíhána. Pokud je k (t 0 ) = (0, 0), dojde při probíhání křivk v bodě K = k(t 0 ) k zastavení. Uzlový bod křivk je bod, kterým křivka projde vícekrát a tečn v tomto bodě jsou různé. te na (a) Singulární bod te na (b) Uzlový bod 39

41 KAPITOLA. DALŠÍ ROVINNÉ KŘIVKY Příklad 1 Je dána křivka k(t) = [ cos t ] sin t, cos t sin t, t 0, π. Napište souřadnice singulárních bodů křivk. Dále napište parametrické i obecné rovnice tečen křivk v jejích průsečících s osou. Řešení: Vpočítáme tečné vektor křivk k, tj.: k (t) = ( sin t sin t cos t, cos t sin t). Abchom našli singulární bod, řešíme soustavu a zároveň sin t sin t cos t = 0 cos t sin t = 0. Můžeme najít všechna řešení rovnic na intervalu 0, π a pak udělat průnik. Nebo můžeme najít všechna řešení jedné rovnice na intervalu 0, π a vbrat z nich ta řešení, která splňují i druhou rovnici (ověříme dosazením). Jednodušší je použít druhý způsob. Vbereme rovnici sin t sin t cos t = 0 sin t(1 + cos t) = 0, bud sin t = 0 nebo cos t =. Všechna řešení na intervalu 0, π jsou t {0, 3π4, π, 5π4 }, π. Dosazujeme postupně do rovnice cos t sin t = 0. Této rovnici vhovují pouze t 1 = 3π 4 t = 5π. Singulární bod jsou bod 4 ( ) [ ] 3π S 1 = k = 3 4 4, 1. ( ) [ ] 5π S = k = 3 4 4, 1. a Průsečík s osou ( = 0) vpočítáme z parametrického vjádření křivk k. cos t sin t = 0 40

42 Průsečík křivk k s osou jsou 3 bod KAPITOLA. DALŠÍ ROVINNÉ KŘIVKY t {0, π, π, 3π }, π P 1 = k(π) = [ 1, 0], ( π ) ( ) [ ] 3π P = k = k =, 0, P 3 = k(0) = [1, 0] = k(π). Vpočítáme tečné vektor a napíšeme rovnici tečen: k(π) = [ 1.0], k (π) = (0, 1), p 1 (s) = [ 1, s], s R parametrická rovnice, p 1 : = 1 obecná rovnice, ( ) [ ] 3π k =, 0, ( ) 3π k = (1, 1), [ ] p (s) = + s, s, s R, p : + + = 0, [ ( π ) ] k =, 0, ( k π ) = ( 1, 1) (1, 1), [ ] q (s) = + s, s, s R, q : + = 0, bod [ ], 0 je uzlový bod křivk k, k(0) = [1, 0] = k(π), k (0) = k (π) = (0, 1), p 3 (s) = [1, s], s R, p 3 : = 1. 41

43 KAPITOLA. DALŠÍ ROVINNÉ KŘIVKY Nakreslíme-li zadanou křivku, vidíme na obrázku singulární bod (špičk) i uzlový bod. Je také jasné proč se křivka nazývá rba (fish curve). p 3 k O p 3 Obrázek.: Fish curve pro t 0, π 4

44 KAPITOLA. DALŠÍ ROVINNÉ KŘIVKY Příklad Je dána křivka k(t) = [16 sin 3 t, 13 cos t 5 cos t cos 3t cos 4t], t 0, π. Napište souřadnice singulárních bodů křivk. Dále napište souřadnice bodů křivk, ve kterých má křivka tečn rovnoběžné s osou, napište obecné rovnice těchto tečen. Řešení: Vpočítáme tečné vektor křivk k, tj.: k (t) = (48 sin t cos t, 13 sin t + 10 sin t + 6 sin 3t + 4 sin 4t). Abchom našli singulární bod, řešíme soustavu rovnic a zároveň 48 sin t cos t = 0 13 sin t + 10 sin t + 6 sin 3t + 4 sin 4t = 0. Najdeme všechna řešení první rovnice na intervalu 0, π, jsou to t { 0, π, π, 3π, π}. Tato řešení dosazujeme do druhé rovnice, druhé rovnici vhovují 3 hodnot t 1 = 0, t = π a t 3 = π. Křivka má dva singulární bod: S 1 = k(0) = k(π) = [0, 5], S = k(π) = [0, 17]. Tečný vektor je rovnoběžný s osou, je-li jeho první složka nulová a druhá nenulová. To nastane pro hodnot t 4 = π a t 5 = 3π. Obecné rovnice tečen rovnoběžných s osou jsou: ( ) 3π k = [ 16, 4] = P 1, ( ) 3π k = (0, 19), p 1 : = 16 a ( π ) k = [16, 4] = P, ( π ) k = (0, 19), p : =

45 KAPITOLA. DALŠÍ ROVINNÉ KŘIVKY Nakreslíme-li zadanou křivku, vidíme na obrázku singulární bod (špičk na křivce). Tato křivka se nazývá srdce (heartcurve) a řadíme ji mezi další křivk, které se často souhrnně označují srdcovk. Obrázek.3: Rovinná křivka pro t 0, π 44

46 3. Šroubovice Nní se budeme věnovat prostorovým křivkám. Nejčastěji se v prai používá šroubovice na válcové ploše. Abchom mohli popsat šroubovici bodu, musíme zadat šroubový pohb. Šroubový pohb je dán 1. osou o,. smslem (pravotočivý a levotočivý), 3. výškou závitu v. Osa šroubového pohbu může být libovolná přímka v prostoru, pro zjednodušení budeme v dalším tetu používat osu z souřadné soustav (O,,, z). Používáme vžd pravotočivou kartézskou souřadnou soustavu, kterou vužívají i grafické program. Šroubový pohb je složením rovnoměrného rotačního pohbu a rovnoměrného translačního pohbu. Pokud je rotační pohb proti směru hodinových ručiček a translační pohb ve směru kladné poloos os z nebo rotační pohb ve směru hodinových ručiček a translační pohb ve směru záporné poloos os z, je šroubový pohb pravotočivý, v opačném případě je levotočivý. z=o z=o O O (a) Pravotočivý šroubový pohb (b) Levotočivý šroubový pohb 45

47 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE Vberme si bod A v prostoru, který neleží na ose šroubového pohbu. Bod se při šroubovém pohbu rovnoměrně otáčí kolem os o a zároveň se rovnoměrně posunuje ve směru os o. Šroubovice bodu A leží na válcové ploše, jejíž osou je osa o šroubového pohbu a poloměr je roven vzdáleností bodu A od os o. Výška závitu v je vzdálenost bodu A a bodu A, kde A a A jsou bod na povrchové přímce p válcové ploch a mezi nimi není žádný jiný bod šroubovice. Část šroubovice mezi bod A a A je tzv. 1 závit šroubovice a odpovídá otočení o úhel π. o p v A Obrázek 3.: Šroubovice na válcové ploše Po rozstřižení válcové ploch podél p a rozvinutí do rovin máme následující obrázek. p p v A Obrázek 3.3: Válcová plocha rozstřižená podél přímk p a rozvinutá do rovin 46

48 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE To je také návodem, jak si snadno šroubovici vrobit. Stačí slepit papír, na kterém jsme narýsovali úsečku pro jeden závit nebo více rovnoběžných úseček pro více závitů. V technické prai se často užívá místo výšk závitu tzv. redukovaná výška závitu, kterou značíme v 0. Je to výška posunutí odpovídající otočení o úhel 1 radián (přibližně ). Úhlu 1 radián odpovídá délka oblouku kružnice rovná poloměru r kružnice. Z obrázku v r Obrázek 3.4: Ilustrační obrázek snadno odvodíme vztah mezi výškou v závitu a redukovanou výškou v 0 : v 0 r = v πr v 0 = v π Jak napsat parametrické vjádření šroubovice bodu A = [a 1, a, a 3 ]? Zadejme šroubový pohb: 1. osa o je souřadnicová osa z,. pravotočivý (resp. levotočivý), 3. výškou závitu je v (nebo redukovaná výška je v 0 ). Šroubovice leží na válcové ploše, jejíž osou je osa z. Průnik této ploch s půdorsnou (, ) je kružnice. Začneme parametrickým popisem kružnice v rovině (, ), střed kružnice je bod [0, 0] a kružnice prochází bodem [a 1, a ]. Je-li šroubový pohb pravotočivý, musíme kružnici popsat tak, ab bla probíhána proti směru hodinových ručiček, tj. v kladném směru. Navíc požadujeme, ab pro t = 0 bl výchozí bod [a 1, a ]. Je-li šroubový pohb levotočivý, musíme kružnici popsat tak, ab bla probíhána ve směru hodinových ručiček, tj. v záporném směru. Opět v čase t = 0 jsme v bodě [a 1, a ]. Ted m(t) = [a 1 cos t a sin t, a cos t + a 1 sin t] pro kladný směr, m(t) = [a 1 cos t + a sin t, a cos t a 1 sin t] pro záporný směr. 47

49 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE Třetí z-ová souřadnice se týká posunutí, parametrický popis pravotočivé šroubovice je k(t) = [a 1 cos t a sin t, a cos t + a 1 sin t, a 3 + v 0 t], t R. Parametrický popis levotočivé šroubovice je k(t) = [a 1 cos t + a sin t, a cos t a 1 sin t, a 3 + v 0 t], t R. Šroubovice je neomezená křivka v obou směrech. Důležitý je jeden závit šroubovice, který se dále jen posunuje. Pokud chceme popsat 1 závit, bereme parametr t z intervalu délk π. Použijeme-li výše uvedený parametrický popis, je k(0) = A a pro jeden závit s krajním bodem A bereme t 0, π. 48

50 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE Příklad 1 Napište parametrické vjádření šroubovice bodu A = [0, 4, 0]. Osa šroubového pohbu je osa z, šroubový pohb je 1. pravotočivý. levotočivý Výška závitu v = 1. Řešení: 1. Popíšeme kružnici m v rovině (, ), střed je bod [0, 0], výchozí bod je bod [ A, A ] = [0, 4], kružnice je probíhána v kladném směru: m(t) = [ 4 sin t, 4 cos t]. Pro popis pravotočivé šroubovice doplníme z-ovou souřadnici z A +v 0 t, kde v 0 = v = π 1 = 6 : π π k(t) = [ 4 sin t, 4 cos t, 6π ] t, t R, (nebo t 0, π pro 1 závit šroubovice).. Parametrický popis levotočivé šroubovice získáme z předchozího popisu změnou znaménka u funkce sin (oběh kružnice v záporném směru): k(t) = [4 sin t, 4 cos t, 6π ] t, t R, (nebo t 0, π pro 1 závit). 49

51 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE z k O m A Obrázek 3.5: Pravotočivá šroubovice pro t 0, 4π z k m O A Obrázek 3.6: Levotočivá šroubovice pro t 0, 4π 50

52 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE Příklad Napište parametrické vjádření šroubovice bodu A = [ 4, 0, 0]. Osa šroubového pohbu je osa z, šroubový pohb je 1. pravotočivý. levotočivý Výška závitu je v = 18. Řešení: 1. Popíšeme kružnici v rovině (, ), střed je bod [0, 0], výchozí bod je bod [ A, A ] = [ 4, 0], kružnice je probíhána v kladném směru: m(t) = [ 4 cos t, 4 sin t]. Pro popis pravotočivé šroubovice doplníme z-ovou souřadnici z A +v 0 t, kde v 0 = v = π 18 = 9 : π π k(t) = [ 4 cos t, 4 sin t, 9π ] t, t R, (nebo t 0, π pro 1 závit šroubovice). z k A O m Obrázek 3.7: Pravotočivá šroubovice pro t 0, 4π 51

53 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE. Parametrický popis levotočivé šroubovice získáme z předchozího popisu změnou znaménka u funkce sin (oběh kružnice v záporném směru): k(t) = [ 4 cos t, 4 sin t, 9π ] t, t R, (nebo t 0, π pro 1 závit). z k A O m Obrázek 3.8: Levotočivá šroubovice pro t 0, 4π 5

54 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE Příklad 3 Napište parametrické vjádření šroubovice bodu A = [0, 4, 0]. Osa šroubového pohbu je osa z, šroubový pohb je 1. pravotočivý. levotočivý Redukovaná výška závitu je v 0 = 3. Řešení: 1. Popíšeme kružnici v rovině (, ), střed je bod [0, 0], výchozí bod je bod [ A, A ] = [0, 4], kružnice je probíhána v kladném směru: m(t) = [4 sin t, 4 cos t]. Pro popis pravotočivé šroubovice doplníme z-ovou souřadnici z A + v 0 t: (nebo t 0, π pro 1 závit šroubovice). k(t) = [4 sin t, 4 cos t, 3t], t R, z k A O m Obrázek 3.9: Pravotočivá šroubovice pro t 0, 4π 53

55 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE. Parametrický popis levotočivé šroubovice získáme z předchozího popisu změnou znaménka u funkce sin (oběh kružnice v záporném směru): (nebo t 0, π pro 1 závit). k(t) = [ 4 sin t, 4 cos t, 3t], t R, z k A O m Obrázek 3.10: Levotočivá šroubovice pro t 0, 4π 54

56 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE Příklad 4 Napište parametrické vjádření šroubovice bodu A = [4, 0, 3]. Osa šroubového pohbu je osa z, šroubový pohb je 1. pravotočivý. levotočivý Redukovaná výška závitu je v 0 =. Dále popište tečnu šroubovice v bodě A. Řešení: 1. Popíšeme kružnici v rovině (, ), střed je bod [0, 0], výchozí bod je bod [ A, A ] = [4, 0], kružnice je probíhána v kladném směru: m(t) = [4 cos t, 4 sin t]. Pro popis pravotočivé šroubovice doplníme z-ovou souřadnici z A + v 0 t: (nebo t 0, π pro 1 závit šroubovice). Tečné vektor získáme derivováním Pro bod A = k(0) je tečný vektor a parametrický popis tečn p je k(t) = [4 cos t, 4 sin t, t + 3], t R, k (t) = ( 4 sin t, 4 cos t, ). k (0) = (0, 4, ) p(s) = [4, 4s, 3 + s], s R.. Parametrický popis levotočivé šroubovice získáme z předchozího popisu změnou znaménka u funkce sin (oběh kružnice v záporném směru): (nebo t 0, π pro 1 závit). Tečné vektor získáme derivováním Pro bod A = k(0) je tečný vektor k(t) = [4 cos t, 4 sin t, t + 3], t R, k (t) = ( 4 sin t, 4 cos t, ). k (0) = (0, 4, ) 55

57 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE a parametrický popis tečn p je p(s) = [4, 4s, 3 + s], s R. z k A O p m Obrázek 3.11: Pravotočivá šroubovice pro t 0, π z k p A O m Obrázek 3.1: Levotočivá šroubovice pro t 0, π 56

58 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE Příklad 5 Napište parametrické vjádření šroubovice bodu A = [3, 4, ]. Osa pravotočivého šroubového pohbu je osa z, výška závitu je v = 0. Dále popište tečn šroubovice v bodech A, k ( π ), k(π) a k(π). Řešení: Popíšeme kružnici v rovině (, ), střed je bod [0, 0], výchozí bod je bod [ A, A ] = [3, 4], kružnice je probíhána v kladném směru: m(t) = [3 cos t 4 sin t, 4 cos t + 3 sin t]. Pro popis pravotočivé šroubovice doplníme z-ovou souřadnici z A + v 0 t, kde v 0 = v 10 : π [ k(t) = 3 cos t 4 sin t, 4 cos t + 3 sin t, 10 ] π t +, t R, (nebo t 0, π pro 1 závit šroubovice). Tečné vektor získáme derivováním ( k (t) = 3 sin t 4 cos t, 3 cos t 4 sin t, 10 ). π Konkrétní tečné vektor jsou ted: ( k (0) = 4, 3, 10 ), π ( π ) ( k = 3, 4, 10 ), π ( k (π) = 4, 3, 10 ), π ( k (π) = 4, 3, 10 ). π V bodech: k(0) = A = [3, 4, ], ( π ) k = [ 4, 3, 7], k(π) = [ 3, 4, 1], k(π) = [3, 4, ] = 0 = π π 57

59 KAPITOLA 3. ŠROUBOVICE je parametrický popis tečen: [ p 1 (s) = 3 4s, 4 + 3s, + 10 ] π s, s R, [ p (s) = 4 3s, 3 4s, ] π s, s R, [ p 3 (s) = 3 + 4s, 4 3s, ] π s, s R, [ p 4 (s) = 3 4s, 4 + 3s, + 10 ] π s, s R. z p 3 k p 4 p m O A p 1 Obrázek 3.13: Pravotočivá šroubovice pro t 0, 5π 58

60 4. Další prostorové křivk Nní si můžeme definovat nejrůznější křivk sami. Například k(t) = [cos t, ln t sin t, ln t], t (0, + ), z k O Obrázek 4.1: Křivka k pro t 1 10, 10 [ k(t) = 1 t + 1, ] t t + 1, t, t R, t + 1 k z O Obrázek 4.: Křivka k pro t 10, 10 (je to elipsa v rovině + z 1 = 0), 59

61 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY k(t) = [sinh t, cosh t, sin 6t], t π, π. z O Obrázek 4.3: Křivka k pro t π, π Stejně jako u rovinných křivek mohou na prostorových křivkách být singulární bod nebo uzlové bod. Tečný vektor v singulárním bodě K(t 0 ) bud neeistuje nebo je nulový, tj.: k (t 0 ) = (0, 0, 0). 60

62 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY Příklad 1 Je dána křivka k(t) = [cos 3 t, sin 3 t, cos t], t 0, π. Napište souřadnice singulárních bodů. Dále popište tečnu křivk v bodě T = k ( π 6 ). Řešení: Vpočítáme tečné vektor k (t) = ( 3 cos t sin t, 3 sin t cos t, sin t). Má-li být nějaký bod singulární, musí být tečný vektor nulový. Řešíme soustavu rovnic na intervalu 0, π : 3 cos t sin t = 0, 3 sin t cos t = 0, sin t = 0. Můžeme najít řešení všech tří rovnic na intervalu 0, π a pak udělat průnik řešení. Výhodnější je najít všechna řešení jedné rovnice na intervalu 0, π a do zbývajících rovnic tato řešení dosadit. Vbereme ta řešení, která vhovují pro všechn rovnice. Vbereme si poslední rovnici sin t = 0 t = kπ t = k π Na intervalu 0, π máme 5 řešení t {0, π, π, 3π }, π Všech 5 řešení vhovuje i zbývajícím rovnicím. Máme 4 singulární bod S 1 = k(0) = k(π) = [1, 0, 1], ( π ) S = k = [0, 1, 1], S 3 = k(π) = [ 1, 0, 1], ( ) 3π S 4 = k = [0, 1, 1]. Tečný vektor v bodě T = k ( ) [ π 6 = 3 3, 1, nahradit vektorem (3 3, 3, 8). Tečna p křivk k v bodě T je p(s) = ] je k ( ) ( ) π 6 = 9, 3 3, 3, ten můžeme 8 8 [ ] 3s, s, 1 + 8s, s R. 61

63 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY z T k O p Obrázek 4.4: Prostorová křivka pro t 0, π 6

64 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY Příklad Je dána křivka k(t) = [ ] 1 sin t, sin t, cos t, t 0, π. Napište souřadnice singulárních bodů. Dále popište tečnu křivk v bodě T = k (0) a napište rovnici normálové rovin v bodě T. Poznámka: Normálová rovina v bodě T je množina všech přímek (normál), které procházejí bodem T a jsou kolmé k tečně v bodě T. Řešení: Vpočítáme tečné vektor k (t) = (cos t, cos t, sin t). Pro singulární bod řešíme soustavu rovnic na intervalu 0, π : cos t = 0, cos t = 0, sin t = 0. Druhá a třetí rovnice nejsou splněn zároveň pro žádné t. Křivka nemá singulární bod. Tečný vektor v bodě T = k(0) = [0, 0, 1] je vektor k (0) = (1, 1, 0). Tečna p křivk k v bodě T je p(s) = [s, s, 1], s R. Tečný vektor (1, 1, 0) je vektor kolmý k hledané normálové rovině α. Rovina α má rovnici + + d = 0, číslo d určíme dosazením bodu T, d = 0, α : + = 0. 63

65 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY p T z O k Obrázek 4.5: Prostorová křivka pro t 0, π 64

66 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY Příklad 3 Je dána křivka k(t) = [cos 3t, sin t, cos 4t], t 0, π. Popište tečnu křivk v bodě T = k (0) a napište rovnici normálové rovin v bodě T. Řešení: Vpočítáme tečné vektor k (t) = ( 3 sin 3t, cos t, 4 sin 4t). Tečný vektor v bodě T = k(0) = [1, 0, 1] je vektor k (0) = (0,, 0) (ten můžeme v popisu tečn nahradit vektorem (0, 1, 0)). Tečna p křivk k v bodě T je p(s) = [1, s, 1], s R. Tečný vektor (0, 1, 0) je vektor kolmý k hledané normálové rovině α. Rovina α má rovnici + d = 0, číslo d určíme dosazením bodu T, d = 0, Je to rovina (, z). α : = 0, 65

67 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY (a) t 0, π 4 (b) t 0, π (c) t 0, 3π 4 (d) t 0, π (e) t 0, 5π 4 (f) t 0, 3π (g) t 0, 7π 4 (h) t 0, π Obrázek 4.6: Prostorová křivka k pro různé interval parametru t 66

68 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY z p T O k Obrázek 4.7: Tečna a normálová rovina křivk k (t 0, π ) 67

69 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY Příklad 4 Je dána křivka k(t) = [sin t, 1 cos t, cos t], t 0, π. Zjistěte, zda má křivka uzlový bod. Pokud ano, popište všechn tečn v tomto bodě. Pokud všechn tečn v uzlovém bodě leží v jedné rovině, napište obecnou rovnici této rovin. Řešení: Z předpisu křivk k(t) = [sin t, 1 cos t, cos t] můžeme získat 3 rovinné křivk. Křivka l v rovině (, ) l(t) = [sin t, 1 cos t, 0], t 0, π. je pravoúhlý průmět křivk k do rovin (, ) (tzv. půdors křivk k). Křivka m v rovině (, z) m(t) = [0, 1 cos t, cos t], t 0, π je pravoúhlý průmět křivk k do rovin (, z) (tzv. bokors křivk k). Křivka n v rovině (, z) n(t) = [sin t, 0, cos t], t 0, π je pravoúhlý průmět křivk k do rovin (, z) (tzv. nárs křivk k). Zajímavá je pro nás křivka l, ve které snadno rozpoznáme kružnici o středu S = [0, 1, 0] a poloměru r = 1.Tato kružnice je při t 0, π oběhnuta dvakrát. Obrázek 4.8: Půdors křivk k pro t 0, π Křivka k leží na rotační válcové ploše, kružnice l je její řídící kružnice, osa válcové ploch je přímka o rovnoběžná s osou z. Třetí z-ové souřadnice křivk k jsou kladné pro t ) ( 0, π, záporné pro t π, ) 3π a kladné pro t ( 3π, π ). Pro interval ) ) 0, π a π, 3π (pravá polovina kružnice l) má křivka k různě z-ové souřadnice. 68

70 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY Stejně je tomu tak pro interval ( π, π a ( 3π, π (levá polovina kružnice l). Stejné souřadnice při různých hodnotách parametru t jsou pouze Vpočteme tečné vektor a dosadíme k(0) = k(π) = [0, 0, ] = T, ( π ) ( ) 3π k = k = [0,, 0] = U. k (t) = ( cos t, sin t, sin t). k (0) = k (π) = (, 0, 0), ( π ) k = (, 0, ) (1, 0, 1), ( ) 3π k = (, 0, ) (1, 0, 1). V bodě T je jen jedna tečna rovnoběžná s osou. Křivka začíná a končí v jednom bodě T, křivka je uzavřená. V uzlovém bodě U má křivka dvě různé tečn: Tto tečn určují rovinu: p(s) = [s,, s], s R, q(u) = [u,, u], u R. α : = 0. Podívejme se ještě na křivk m a n, ted na bokors a nárs křivk k. Křivku m(t) = [0, 1 cos t, cos t], t 0, π upravme m(t) = [0, 1 cos t + sin t, cos t] = [0, cos t, cos t]. a provedeme substituci v = cos t. Dostaneme jinou parametrizaci křivk m: m(v) = [0, v, v], v 1, 1. Odsud již vidíme, že bokorsem křivk k je část parabol. 69

71 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY Obrázek 4.9: Bokors křivk k pro t 0, π Křivku n(t) = [sin t, 0, cos t], t 0, π nakreslíme s vužitím grafického programu. Z tohoto obrázku je již zřejmé, že křivka má uzlový bod. Obrázek 4.10: Nárs křivk k pro t 0, π Křivka k se nazývá Vivianiho křivka (nebo také Vivianiho okénko) a je průnikem válcové ploch + ( 1) = 1 a kulové ploch + + z = 4. Viz práce studenta Michala Šestáka: Parametrické vjádření rotačních a šroubových ploch. 70

72 KAPITOLA 4. DALŠÍ PROSTOROVÉ KŘIVKY T z k O U p Obrázek 4.11: Křivka k pro t 0, π q 71

73 5. Příklad na procvičení Příklad 1 Je dána křivka k(t) = [3 cos 3 t, 3 sin 3 t], t 0, π. Napište souřadnice singulárních bodů. Pokud tto bod leží na jedné kružnici, napište její parametrické vjádření. Napište souřadnice průsečíků křivk k a přímek = a =. Napište obecné rovnice tečen křivk v těchto průsečících. Křivku nakreslete. Příklad Je dána křivka k(t) = [3 cos t cos 3t, 3 sin t sin 3t], t 0; π. Napište souřadnice průsečíků křivk k se souřadnicovými osami. Napište obecné rovnice tečen v těchto průsečících. Křivku nakreslete. Příklad 3 Napište parametrické vjádření 1 závitu (t 0; π ) šroubovice bodu A = [ 3, 4, 5]. Osa levotočivého šroubového pohbu je osa z. Redukovaná výška v 0 =. Popište tečnu šroubovice v bodě T = k ( ) π a napište obecnou rovnici normálové rovin křivk v tomto bodě. Příklad 4 Je dána křivka k(t) = [t + t, 3t, t 3 t], t R. Popište tečn křivk, které jsou rovnoběžné s rovinou α : + 3z = 0. 7

74 5.1. VÝSLEDKY KAPITOLA 5. PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ 5.1 Výsledk Příklad 1 p 1 p O p 4 p 3 Křivka se nazývá astroida. Singulární bod jsou Kružnice procházející singulárními bod je Obrázek 5.1: Křivka k pro t 0, π S 1 = k (π) = [ 3, 0], ( π ) S = k = [0, 3], ( ) 3π S 3 = k = [0, 3], S 4 = k (0) = k (π) = [3, 0]. m(s) = [3 cos t, 3 sin t], s 0, π. 73

75 5.1. VÝSLEDKY KAPITOLA 5. PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Průsečík přímek = a = s křivkou k jsou [ T 1 = 3 4, 3 ] ( 3π = k 4 4 [ T = 3 ] ( 5π 4, 3 = k 4 4 [ 3 ] ( 7π T 3 = 4, 3 = k 4 4 [ 3 T 4 = 4, 3 ] ( π ) = k. 4 4 Rovnice tečen v těchto bodech jsou ), ), ), p 1 : + 3 p : p 3 : 3 p 4 : + 3 = 0, = 0, = 0, = 0. 74

76 5.1. VÝSLEDKY KAPITOLA 5. PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Příklad p O p 3 Obrázek 5.: Křivka k pro t 0, π Průsečík křivk k se souřadnicovými osami jsou P 1 = k(π) = [, 0], ( π ) P = k = [0, 4], ( ) 3π P 3 = k = [0, 4], P 4 = k(0) = k(π) = [, 0]. Bod P 1 a P 4 jsou singulární bod, nebot k (0) = k (π) = k (π) = (0, 0). Tečn v bodech P a P 3 jsou p : = 4 p 3 : = 4 75

77 5.1. VÝSLEDKY KAPITOLA 5. PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Příklad 3 z k p T A O Obrázek 5.3: Levotočivá šroubovice pro t 0, π Parametrické vjádření jednoho závitu šroubovice k je k(t) = [ 3 cos t + 4 sin t, 4 cos t + 3 sin t, 5 + t], t 0, π. Tečna v bodě T = k ( π ) = [4, 3, 5 + π] je Normálová rovina v bodě T je p(s) = [4 + 3s, 3 4s, 5 + π + s], s R. m α : z 10 π = 0. 76

78 5.1. VÝSLEDKY KAPITOLA 5. PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Příklad 4 z p 1 T1 O T p k Tečné vektor křivk k jsou Obrázek 5.4: Křivka k pro t 10, 10 k (t) = (t +, 3, 3t 1). a vektor kolmý k α je (0,, 3). Ab bla tečna rovnoběžná s rovinou α, musí být Tato rovnice má řešení t = 1 a t = 1. Tečna v bodě T 1 = k(1) = [3, 3, 0] je (t +, 3, 3t 1) (0,, 3) = 0, tj t 3 = 0. p 1 (s) = k(1) + s k (1), p 1 (s) = [3 + 4s, 3 3s, s], s R. Tečna v bodě T = k( 1) = [ 1, 3, 0] je p (u) = k( 1) + u k ( 1), p (u) = [ 1, 3 3u, u], u R. 77

79 6. Křivk v prai Pokud se pozorně porozhlédnete kolem sebe, jistě někde uvidíte kružnici nebo kruh, at už je to okraj hrnečku, prstýnek na ruce nebo kruhová značka. Kruhová okna (rozet) pak můžeme vidět na gotických chrámech. Obrázek 6.1: Rozeta v kostele svatého Matáše v Richmondu v Anglii Velmi často se setkáme také s elipsou. Stačí vzít válcovou skleničku s vodou (ne úplně plnou) a tu trochu naklonit. Povrch vodní hladin je ohraničen elipsou. Nebo ukrojte našikmo válcovou šišku salámu. Elipsu můžeme vidět i v architektuře, zejména v barokní architektuře (půdors staveb aj.). Kovová vrata u metra Malostranská v Praze jsou sestaven z mnoha nejrůznějších elips. Svítí-li vhodně Slunce, jsou stín na zdech zase elips (jiné než na vratech). 78

80 KAPITOLA 6. KR IVKY V PRAXI Obra zek 6.: Elips na vratech u stanice metra Malostranska v Praze V architektur e najdeme take c a sti parabol, jsou to c asto mostnı oblouk. Obra zek 6.3: Mostnı oblouk v Bechni tvor en c a stı parabol U administrativnı budov v C esk ch Bude jovicı ch je vuz ita parabola pro ohranic enı oken. Va lcova ve z je zastr es ena s ikmou str echou, hranic nı mnohou helnı k je na hradou elips. 79

81 KAPITOLA 6. KŘIVKY V PRAXI Obrázek 6.4: Administrativní budova v Českých Budějovicích Co se týče hperbol, můžete mít pocit, že tu hned neuvidíme. Ale vezměte si lampu se stínítkem zakončeným kružnicí v rovině rovnoběžné s podlahou. Lampu postavte blízko zdi. Hranice mezi stínem a světlem je část hperbol. Obrázek 6.5: Hranice mezi stínem a světlem je část hperbol Jistě dokážete naklonit lampu tak, ab hranicí bla elipsa nebo část parabol. Co se týče prostorových křivek, nejčastěji uvidíme šroubovici. Bývá to zábradlí točitých schodišt. Na obrázcích jsou schodiště z Lorettské kaple a z Vatikánského muzea. 80

82 KAPITOLA 6. KR IVKY V PRAXI Obra zek 6.6: Toc ite schodis te v Lorettske kapli v Santa Fe v Nove m Meiku Obra zek 6.7: Toc ite schodis te tvor ene dvous roubovicı ve Vatika nske m muzeu Jiste si jes te vzpomenete na s roub, v vrtk aj. V neposlednı r ade si pr ipomeneme molekulu DNA (deoribonukleove kselin), ac koliv tu vide t pouh m okem nemu z eme vzhledem k jejı m rozme ru m. DNA ma tvar pravotoc ive dvous roubovice (ale mu z e b t i levotoc iva ). Dve s roubovice majı spolec nou osu a stejnou v s ku za vitu v, jen jsou vza jemne posunut (posunutı ve sme ru spolec ne os). Poznamenejme, z e eistujı i jine zpu sob uspor a da nı. 81

83 KAPITOLA 6. KR IVKY V PRAXI Obra zek 6.8: DNA ma tvar pravotoc ive s roubovice Obra zek 6.9: Dals ı struktur DNA 8

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1) .6. Analtická geometrie lineárních a kvadratických útvarů v rovině. 6.1. V této kapitole budeme studovat geometrické úloh v rovině analtick, tj. lineární a kvadratické geometrické útvar vjádříme pomocí

Více

Analytická geometrie přímky, roviny (opakování středoškolské látky) = 0. Napište obecnou rovnici. 8. Jsou dány body A [ 2,3,

Analytická geometrie přímky, roviny (opakování středoškolské látky) = 0. Napište obecnou rovnici. 8. Jsou dány body A [ 2,3, Analytická geometrie přímky roviny opakování středoškolské látk Jsou dány body A [ ] B [ 5] a C [ 6] a) přímky AB b) osy úsečky AB c) přímky na které leží výška vc trojúhelníka ABC d) přímky na které leží

Více

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vlastní čísla a vlastní vektory 5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi

Více

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0. Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin

Více

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) max. 3 body 1 Zjistěte, zda vektor u je lineární kombinací vektorů a, b, je-li u = ( 8; 4; 3), a = ( 1; 2; 3), b = (2; 0; 1). Pokud ano, zapište tuto lineární kombinaci.

Více

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které Kapitola 5 Kuželosečky Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které společně s kružnicí jsou známy pod společným názvem kuželosečky. Říká se jim tak proto, že každou z nich

Více

Analytická geometrie lineárních útvarů

Analytická geometrie lineárních útvarů ) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod

Více

Kuželosečky. Copyright c 2006 Helena Říhová

Kuželosečky. Copyright c 2006 Helena Říhová Kuželosečk Copright c 2006 Helena Říhová Obsah 1 Kuželosečk 3 1.1 Kružnice... 3 1.1.1 Tečnakekružnici..... 3 1.2 lipsa.... 4 1.2.1 Rovniceelips...... 5 1.2.2 Tečnakelipse... 7 1.2.3 Konstrukceelips.....

Více

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce 1) Šroubový pohyb ŠROUBOVICE Šroubový pohyb vznikne složením dvou pohybů : otočení kolem dané osy o a posunutí ve směru této osy. Velikost posunutí je přitom přímo úměrná otočení. Konstantou této přímé

Více

17 Kuželosečky a přímky

17 Kuželosečky a přímky 17 Kuželosečky a přímky 17.1 Poznámka: Polára bodu M ke kuželosečce Nechť X = [x 0,y 0 ] je bod. Zavedeme následující úpravy: x x 0 x y y 0 y xy (x 0 y + xy 0 )/ x (x 0 + x)/ y (y 0 + y)/ (x m) (x 0 m)(x

Více

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2]. Kružnice množina bodů, které mají od středu stejnou vzdálenost pojmy: bod na kružnici X [x, y]; poloměr kružnice r pro střed S[0; 0]: SX =r x 0 2 y 0 2 =r x 2 y 2 =r 2 pro střed S[m; n]: SX =r x m 2 y

Více

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou Rozvinutelné plochy Rozvinutelná plocha je každá přímková plocha, pro kterou existuje izometrické zobrazení do rov iny, tj. lze ji rozvinout do roviny. Dá se ukázat, že každá rozvinutelná plocha patří

Více

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině V následujícím textu se budeme postupně zabývat kružnicí, elipsou, hyperbolou a parabolou, které souhrnně označujeme jako kuželosečky. Současně budeme

Více

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce Určete a grafick znázorněte definiční obor funkce Příklad. z = ln( + ) Řešení: Vpíšeme omezující podmínk pro jednotlivé části funkce. Jmenovatel zlomku musí být 0, logaritmická funkce je definovaná pro

Více

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y]. Konzultace č. 6: Rovnice kružnice, poloha přímky a kružnice Literatura: Matematika pro gymnázia: Analytická geometrie, kap. 5.1 a 5. Sbírka úloh z matematiky pro SOŠ a studijní obory SOU. část, kap. 6.1

Více

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti. U. 4. Goniometrie Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti. 4.. Orientovaný úhel a jeho velikost. Orientovaným úhlem v rovině rozumíme uspořádanou dvojici polopřímek

Více

Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu

Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu ŠROUBOVICE Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu ZÁKLADNÍ POJMY osa šroubovice o nosná válcová plocha (r poloměr řídicí kružnice

Více

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce. KŘIVKY Křivka = dráha pohybujícího se bodu = = množina nekonečného počtu bodů, které závisí na parametru (čase). Proto můžeme křivku také nazvat jednoparametrickou množinou bodů. Zavedeme-li souřadnicový

Více

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence : Skládání různoběžných kmitů Uvědomme si principiální bod tohoto problému : na jediný hmotný bod působí dvě nezávislé pružné síl ve dvou různých směrech. Jednotlivé mechanické pohb, které se budou skládat,

Více

1.13 Klasifikace kvadrik

1.13 Klasifikace kvadrik 5 KAPITOLA 1. KVADRIKY JAKO PLOCHY. STUPNĚ 1.13 Klasifikace kvadrik V této části provedeme klasifikaci kvadrik. Vyšetříme všechny případy, které mohou různou volbou koeficientů v rovnici kvadriky a 11

Více

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Cyklografie. Cyklický průmět bodu Cyklografie Cyklografie je nelineární zobrazovací metoda - bodům v prostoru odpovídají kružnice v rovině a naopak. Úlohy v rovině pak převádíme na řešení prostorových úloh, např. pomocí cyklografie řešíme

Více

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem Analytická geometrie - kružnice Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A = ; 5 [ ] Napište středový i obecný tvar rovnice kružnice, která má střed

Více

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení .. Výklad Nní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení M R, kde M R nazývat stručně funkce. Zopakujeme, že funkce je každé zobrazení f : M R, M R, které každému

Více

Parametrická rovnice přímky v rovině

Parametrická rovnice přímky v rovině Parametrická rovnice přímky v rovině Nechť je v kartézské soustavě souřadnic dána přímka AB. Nechť vektor u = B - A. Pak libovolný bod X[x; y] leží na přímce AB právě tehdy, když vektory u a X - A jsou

Více

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u) Diferenciální počet příklad 1 Dokažte, že funkce F, = n f 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vhovuje vztahu + 2 = nf ; 0 Řešení: Označme u = 2. Pak je F, = n fu a platí Podle vět o derivaci složené

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,

Více

ploch Maturitní práce 2013/2014 Oponenti: RNDr. Alena Rybáková, RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D.

ploch Maturitní práce 2013/2014 Oponenti: RNDr. Alena Rybáková, RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D. Parametrické vjádření rotačních a šroubových ploch Michal Šesták Maturitní práce 2013/2014 Smíchovská střední průmslová škola Fakulta architektur ČVUT Vedoucí práce: Mgr. Zbšek Nechanický Oponenti: RNDr.

Více

37. PARABOLA V ANALYTICKÉ GEOMETRII

37. PARABOLA V ANALYTICKÉ GEOMETRII 37.. Napiš rovnici paraboly, která má osu rovnoběžnou s osou y a prochází body A 0; 60, B 4; 8, C 8;36. 0m p60n 4m p8n 8m p36n m p pn 0 6 8 6 mm p pn 64 6 7 3 mm p pn 6 8m64 p 3 64 6m9 p Je-li osa rovnoběžná

Více

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512 7.5.6 Hperbola Předpoklad: 7507, 75 Pedagogická poznámka: Na první pohled se nezdá, že b hodina bla příliš zaplněná, ale kreslení obrázků studentům (spíše studentkám) docela trvá. Je dobré vsvětlit, že

Více

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta. 1 Implicitní funkce Implicitní funkce nejsou funkce ve smyslu definice, že funkce bodu z definičního oboru D přiřadí právě jednu hodnotu z oboru hodnot H. Přesnější termín je funkce zadaná implicitně.

Více

7. Aplikace derivace 7E. Křivky. 7E. Křivky

7. Aplikace derivace 7E. Křivky. 7E. Křivky 7E. Křivky Derivace nacházejí uplatnění také při studiu křivek. Obrazně řečeno křivka v rovině je množina bodů, která vznikne pohybem pera po papíře. Předpokládáme přitom, že hrot pera je stále v kontaktu

Více

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI Pojem zobrazení a funkce Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic

Více

Michal Zamboj. January 4, 2018

Michal Zamboj. January 4, 2018 Meziřádky mezi kuželosečkami - doplňkový materiál k přednášce Geometrie Michal Zamboj January 4, 018 Pozn. Najdete-li chybu, neváhejte mi napsat, může to ušetřit tápání Vašich kolegů. Pozn. v dokumentu

Více

KRUHOVÁ ŠROUBOVICE A JEJÍ VLASTNOSTI

KRUHOVÁ ŠROUBOVICE A JEJÍ VLASTNOSTI KRUHOVÁ ŠROUBOVICE A JEJÍ VLASTNOSTI Šroubový pohyb vzniká složením otáčení kolem osy o a posunutí ve směru osy o, přičemž oba pohyby jsou spojité a rovnoměrné. Jestliže při pohybu po ose "dolů" je otáčení

Více

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII V úvodu analytické geometrie jsme vysvětlili, že její hlavní snahou je popsat geometrické útvary (body, vektory, přímky, kružnice,...) pomocí čísel nebo proměnných.

Více

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE

Více

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod, 5.4 Parabola Parabola je křivka, která vznikne řezem rotační kuželové plochy rovinou, jestliže odchylka roviny řezu od osy kuželové plochy je stejná jako odchylka povrchových přímek plochy a rovina řezu

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ANALYTICKÁ GEOMETRIE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu

Více

14. přednáška. Přímka

14. přednáška. Přímka 14 přednáška Přímka Začneme vyjádřením přímky v prostoru Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje Přímka v prostoru je určena bodem A= [ a1

Více

VYSOK A ˇ SKOLA POLYTECHNICK A JIHLAVA Katedra matematiky Matematick y semin aˇ r Petra Hor aˇ ckov a, Miroslav Han aˇ cek 2016

VYSOK A ˇ SKOLA POLYTECHNICK A JIHLAVA Katedra matematiky Matematick y semin aˇ r Petra Hor aˇ ckov a, Miroslav Han aˇ cek 2016 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra matematik Matematický seminář Petra Horáčková, Miroslav Hanáček Za jazkovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídají autoři. Tet neprošel jazkovou ani redakční

Více

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL . VOJROZMĚRNÝ (VOJNÝ) INTEGRÁL Úvodem připomenutí základních integračních vzorců, bez nichž se neobejdete: [.] d = C [.] d = + C n+ n [.] d = + C n + [4.] d = ln + C [5.] sin d = cos + C [6.] cos d = sin

Více

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3. Plošný integrál Několik pojmů Při našich úvahách budeme často vužívat skalární součin dvou vektorů. Platí F n F n cos α, kde α je úhel, který svírají vektor F a n. Vidíme, že pokud je tento úhel ostrý,

Více

4.2. Graf funkce více proměnných

4.2. Graf funkce více proměnných V této kapitole se soustředíme na funkce dvou proměnných. Poue v tomto případě jsme schopni graf funkcí dvou proměnných obrait. Pro funkce tří a více proměnných trácí grafické vjádření smsl. Výklad Definice

Více

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky. 5 Vektor II Předpoklad: 4 Umíme už vektor sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složk Př : Na obrázku je nakreslena síla Nakresli do obrázku síl a tak, ab platilo = + Kolik má úloha řešení?

Více

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky Př. 1: Určete rovnice všech kružnic, které procházejí bodem A = * 6; 9+, mají střed na přímce p: x + 3y 18 = 0 a jejich poloměr

Více

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek MATEMATIKA ŘÍKLADY NA RCVIČENÍ arametrický ois křivek 1 Jedánakřivka k(t)=[t t+ ; t 3 3t], t R. Nakresletečástkřivk kro t 3 ;3.Naišterovnicetečenkřivkvbodech k( 1), k(1) a k(). Dosazením několika hodnot

Více

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Funkce základní pojmy a vlastnosti Funkce základní pojm a vlastnosti Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Pojem funkce Vlastnosti funkcí Inverzní funkce 4 Základní elementární funkce Mocninné Eponenciální Logaritmické

Více

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz 1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině

Více

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil 4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr

Více

Michal Zamboj. December 23, 2016

Michal Zamboj. December 23, 2016 Meziřádky mezi kuželosečkami - doplňkový materiál k přednášce Geometrie Michal Zamboj December 3, 06 Pozn. Najdete-li chybu, neváhejte mi napsat, může to ušetřit tápání Vašich kolegů. Pozn. v dokumentu

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky ANALYTICKÁ GEOMETRIE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu

Více

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu 22- a3b2/df.te. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, ita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu. Určete definiční obor funkce a proveďte klasifikaci bodů z R 2 vzhledem k a rozhodněte

Více

P ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE

P ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE 3.1 Pojem zobrazení a funkce 2 3 Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic (x, y) A B,

Více

10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod

10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod 10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod 10.1. Kružnice opsaná obdélníku ABCD, kde A[2, 3], C[8, 3], má rovnici a) x 2 10x + y 2 + 7 = 0, b) (x 3) 2 + (y 3) 2 = 36, c) x 2 + 10x + y 2 18 = 0, d) (x 10)

Více

Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru

Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru Graf elementárních funkcí v posunutém tvaru Vsvětlíme si, jak se změní graf funkce, jestliže se částečně změní funkční předpis základní elementární funkce Všechn změn původního grafu budou demonstrován

Více

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a DERIVACE 1. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x 3. Zderivuj funkci y = 3 e sin2 (x 2 ) 4. Zderivuj funkci y = x3 +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2 x

Více

2. FUNKCE Funkce 31

2. FUNKCE Funkce 31 Základ matematik FUNKCE 0 Základní vlastnosti Ohraničená a neohraničená funkce Monotónnost funkce, funkce rostoucí a klesající Prostá funkce Sudá a lichá funkce 7 Periodická funkce 9 Inverzní funkce 0

Více

Další plochy technické praxe

Další plochy technické praxe Další plochy technické praxe Dosud studované plochy mají široké využití jak ve stavební tak ve strojnické praxi. Studovali jsme možnosti jejich konstrukcí, vlastností i využití v praxi. Kromě těchto ploch

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2)

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Projekt: Příjemce: Digitální učební materiál ve škole, registrační číslo projektu CZ..07/.5.00/3.057 Střední zdravotnická škola a Všší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 37 60 České Budějovice Název

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii

Více

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH Funkce více proměnných 6 DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH Ve čtvrté kapitole jsme studovali vlastnosti funkcí jedné nezávisle proměnné K popisu mnoha reálných situací však s jednou nezávisle

Více

Funkce dvou proměnných

Funkce dvou proměnných Funkce dvou proměnných Funkce dvou proměnných harmonická vlna Postupné příčné vlnění T=2, = 2 ( t, ) Asin t 2 Asin t T v t Asin 2 T Počátek koná harmonický pohb, ten se šíří dál řadou oscilátorů ve směru

Více

Funkce dvou a více proměnných

Funkce dvou a více proměnných Funkce dvou a více proměnných. Motivace V praxi nevstačíme s funkcemi jedné proměnné, většina veličin závisí více než na jedné okolnosti, např.: obsah obdélníka: S( ) kinetická energie: Ek = = x mv ekonomika:

Více

Parabola a přímka

Parabola a přímka 755 Parabola a přímka Předpoklad: 755, 756, 75, 75, 753 Pedagogická poznámka: Na probrání celého obsahu je třeba tak jeden a půl vučovací hodin Pokud tolik času nemáte, je potřeba buď rchle proběhnout

Více

Algebraické rovnice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Ohraničenost kořenů a jejich. Aproximace kořenů metodou půlení intervalu.

Algebraické rovnice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Ohraničenost kořenů a jejich. Aproximace kořenů metodou půlení intervalu. Algebraické rovnice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Základní pojm 2 Metod řešení algebraických rovnic Algebraické řešení Grafické řešení Numerické řešení 3 Numerické řešení Ohraničenost

Více

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie Jaroslav Horáček KAM MFF UK 2013 Co je to vektor? Šipička na tabuli? Ehm? Množina orientovaných úseček majících stejný směr. Prvek vektorového prostoru. V

Více

KRUŽNICE, KRUH, KULOVÁ PLOCHA, KOULE

KRUŽNICE, KRUH, KULOVÁ PLOCHA, KOULE Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 IV-2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti žáků středních škol KRUŽNICE,

Více

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné 66 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné I. 5. Vyšetřování průběhu funkce Monotonie a lokální etrémy Důsledek. Nechť má funkce f) konečnou derivaci na intervalu I. Je-li f ) > 0 pro každé I, pak

Více

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v . a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z xy 8 = v bodě A =, ]. b) e grafu funkce f najděte tečnou rovinu, která je rovnoběžná s rovinou ϱ. f(x, y) = x + y x, ϱ : x

Více

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2 4.1 Křivkový integrál ve vektrovém poli přímým výpočtem 4.1 Spočítejte práci síly F = y i + z j + x k při pohybu hmotného bodu po orientované křivce, která je dána jako oblouk ABC na průnikové křivce ploch

Více

1 4( 1) Co je řešením rovnice 2y 1 = 3? Co je řešením, pokud přidáme rovnici x + y = 3? Napište

1 4( 1) Co je řešením rovnice 2y 1 = 3? Co je řešením, pokud přidáme rovnici x + y = 3? Napište Řešená cvičení lineární algebr I Karel Král 10. října 2017 Tento tet není určen k šíření. Všechn chb v tomto tetu jsou samořejmě áměrné. Reportujte je prosím na adresu kralka@iuuk.mff.cuni... Obsah 1 Cviceni

Více

7.2.12 Vektorový součin I

7.2.12 Vektorový součin I 7 Vektorový součin I Předpoklad: 708, 7 Při násobení dvou čísel získáváme opět číslo Skalární násobení vektorů je zcela odlišné, protože vnásobením dvou vektorů dostaneme číslo, ted něco jiného Je možné

Více

Obsah a průběh zkoušky 1PG

Obsah a průběh zkoušky 1PG Obsah a průběh zkoušky PG Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná část (cca 6 minut) dvě konstrukční úlohy dle části po. bodech a jedna úloha výpočetní úloha dle části za bodů. Ústní část jedna

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna Předmět: Matematika Náplň: Stereometrie, Analytická geometrie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 4 hodiny týdně Pomůcky: PC a dataprojektor, učebnice Stereometrie Volné rovnoběžné promítání Zobrazí

Více

2 Reálné funkce jedné reálné proměnné

2 Reálné funkce jedné reálné proměnné 2 Reálné funkce jedné reálné proměnné S funkcemi se setkáváme na každém kroku, ve všech přírodních vědách, ale i v každodenním životě. Každá situace, kd jsou nějaký jev nebo veličina jednoznačně určen

Více

1 Analytická geometrie

1 Analytická geometrie 1 Analytická geometrie 11 Přímky Necht A E 3 a v R 3 je nenulový Pak p = A + v = {X E 3 X = A + tv, t R}, je přímka procházející bodem A se směrovým vektorem v Rovnici X = A + tv, t R, říkáme bodová rovnice

Více

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu Úvod Kótované promítání Každá promítací metoda má z pohledu praxe určité výhody i nevýhody podle toho, co při jejím užití vyžadujeme. Protože u kótovaného promítání jde o zobrazení prostoru na jednu rovinu,

Více

y = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +

y = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R + Funkce. Vlastnosti funkcí Funkce f proměnné R je zobrazení na množině reálných čísel (reálnému číslu je přiřazeno právě jedno reálné číslo). Z grafu poznáme, zda se jedná o funkci tak, že nenajdeme žádnou

Více

Šroubovice... 5 Šroubové plochy Stanovte paprsek tak, aby procházel bodem A a po odrazu na rovině ρ procházel bodem

Šroubovice... 5 Šroubové plochy Stanovte paprsek tak, aby procházel bodem A a po odrazu na rovině ρ procházel bodem Geometrie Mongeovo promítání................................ 1 Řezy těles a jejich průniky s přímkou v pravoúhlé axonometrii......... 3 Kuželosečky..................................... 4 Šroubovice......................................

Více

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R Rovnice přímky Přímka p je určená dvěma různými body (A, B)(axiom) směrový vektor nenulový rovnoběžný (kolineární) s vektorem s = AB = B A pro libovolný bod X na přímce platí: X A = t s tj. Vektorová rovnice

Více

2. Kinematika bodu a tělesa

2. Kinematika bodu a tělesa 2. Kinematika bodu a tělesa Kinematika bodu popisuje těleso nebo také bod, který se pohybuje po nějaké trajektorii, křivce nebo jinak definované dráze v závislosti na poloze bodu na dráze, rychlosti a

Více

Úvodní informace. 17. února 2018

Úvodní informace. 17. února 2018 Úvodní informace Funkce více proměnných Přednáška první 17. února 2018 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Limita a spojitost Derivace, diferencovatelnost, diferenciál Úvodní

Více

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH 1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH V minulém semestru jsme studovali vlastnosti unkcí jedné nezávislé proměnné. K popisu mnoha reálných situací obvkle s jednou proměnnou nevstačíme. FUNKCE DVOU

Více

Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY

Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY Přípravný kurs z matematik Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY Přípravný kurs z matematik 1 Obsah 1 Přehled použité smbolik 3 Základní pojm matematické logik a teorie množin 4.1 Element matematické logik.........................

Více

tečen a osu o π, V o; plochu omezte hranou vratu a půdorysnou a proved te rozvinutí

tečen a osu o π, V o; plochu omezte hranou vratu a půdorysnou a proved te rozvinutí Řešené úlohy Rozvinutelná šroubová plocha v Mongeově promítání Příklad: V Mongeově promítání zobrazte půl závitu rozvinutelné šroubové plochy, jejíž hranou vratu je pravotočivá šroubovice, která prochází

Více

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Funkce RNDR. Yvetta Bartáková Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Derivace funkce VY INOVACE_05 0_M Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Definice Mějme funkci f definovanou v okolí bodu 0. Eistuje-li

Více

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1 Diferenciální počet funkce jedné proměnné Limita funkce Pojem limita můžeme česk vjádřit jako mez, případně hranice Zavedení pojmu limita si objasníme na příkladu Příklad : Funkce f ( ) Obr 6: Graf funkce

Více

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel. 5. Funkce 9. ročník 5. Funkce ZOPAKUJTE SI : 8. ROČNÍK KAPITOLA. Funkce. 5.. Kvadratická funkce Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených

Více

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s. 3.4. Výklad Předpokládejme, že v prostoru E 3 jsou dány body A, B, C neležící na jedné přímce. Těmito body prochází jediná rovina, kterou označíme ABC. Určíme vektory u = B - A, v = C - A, které jsou zřejmě

Více

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou Funkce jedné reálné proměnné lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou lineární y = ax + b Průsečíky s osami: Px [-b/a; 0] Py [0; b] grafem je přímka (získá se pomocí

Více

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015) MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015 doplněné o další úlohy 13. 4. 2015 Nalezené nesrovnalosti ve výsledcích nebo připomínky k tomuto souboru sdělte laskavě F. Mrázovi ( e-mail: Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz.

Více

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32 Matematika 1 12. přednáška MA1 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy 2 Skalární, vektorový a smíšený součin, projekce vektoru 3 Přímky a roviny 4 Vzdálenosti 5 Příčky mimoběžek 6 Zkouška;

Více

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání Jaroslav Švrček a kolektiv Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Tematický okruh: Závislosti

Více

8 Plochy - vytvoření, rozdělení, tečná rovina a normála. Šroubové plochy - přímkové, cyklické. Literatura:

8 Plochy - vytvoření, rozdělení, tečná rovina a normála. Šroubové plochy - přímkové, cyklické. Literatura: 8 Plochy - vytvoření, rozdělení, tečná rovina a normála. Šroubové plochy - přímkové, cyklické. Literatura: (1)Poláček, J., Doležal, M.: Základy deskriptivní a konstruktivní geometrie, díl 5, Křivky a plochy

Více

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Závislosti a funkční vztahy Gradovaný řetězec úloh Téma: graf funkce, derivace funkce a její

Více

Elementární křivky a plochy

Elementární křivky a plochy Příloha A Elementární křivky a plochy A.1 Analytický popis geometrických objektů Geometrické vlastnosti, které jsme dosud studovali, se týkaly především základních geometrických objektů bodů, přímek, rovin

Více

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Geometrie Různé metody řešení Téma: Analytická geometrie v prostoru, vektory, přímky Autor:

Více

Parametrické rovnice křivek

Parametrické rovnice křivek Parametrické rovnice křivek Kreslení křivek a tečný vektor Parametrizace křivek, tečna ke křivce. p.1/8 Kreslení křivek a tečný vektor Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x

Více

13. cvičení z Matematické analýzy 2

13. cvičení z Matematické analýzy 2 . cvičení z atematické analýz 2 5. - 9. května 27. konzervativní pole, potenciál Dokažte, že následující pole jsou konzervativní a najděte jejich potenciál. i F x,, z x 2 +, 2 + x, ze z, ii F x,, z x 2

Více

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 = Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu

Více