Aktualizovaná metodická pomcka pro oblast výkladu pojm v plynárenství a vztahu mezi zákonem. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákonem. 183/2006 Sb.

Transkript

1 Aktualizovaná metodická pomcka pro oblast výkladu pojm v plynárenství a vztahu mezi zákonem. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákonem. 183/2006 Sb., stavební zákon. Listopad 2014

2 Úvod: K aktualizaci metodické pomcky vydané v kvtnu 2010 bylo pistoupeno na základ úinnosti zákona.350/2012 Sb., kterým se mní zákon. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve znní pozdjších pedpis, a nkteré související zákony. V první ásti jsou blíže vysvtleny pojmy z oblasti plynárenství, nebo plynárenství je specializovaný obor, který používá odborné výrazy a pojmy, které nejsou všeobecn známy. Hlavním cílem této metodické pomcky je urit pro jednotlivé druhy staveb plynových zaízení postupy podle stavebního zákona z hlediska jejich umístní, povolení a užívání nových staveb plynových zaízení, jakož i pro provádní prací na stavbách stávajících zaízení, a napomoci tak sjednocení aplikaní praxe. Obsah: 1. Použité zkratky a definice pojm z oblasti plynárenství Použité zkratky Užívané pojmy v oblasti plynárenských zaízení Plynárenská soustava eské republiky Pepravní soustava Distribuní soustava (DS) Plynárenské zaízení (PZ) Plynové zaízení Zásobník plynu Plynovod Tžební plynovod Pímý plynovod Plynovodní pípojka Kompresní stanice Micí stanice Regulaní stanice (RS) Typová regulaní stanice Atypová regulaní stanice Odorizaní stanice (OS) Posilovací regulaní zaízení a blokové regulaní zaízení Trasový uzávr (TU), odbokový uzávr (OU), armaturní uzel (AU) Katodická ochrana (KAO) Stanice katodické ochrany (SKAO) Elektrická polarizovaná drenáž (EPD) Galvanická anoda Uzemovací anoda; úložná anoda; anodové uzemnní Diodový oddlovací len (DO) ichaka Chránika Ochranná trubka Orientaní sloupek Propojovací objekt Kontrolní vývod (KVO) Izolaní spoj Další související technologické objekty Užívané pojmy v oblasti odbrného plynového zaízení Hlavní uzávr plynu (HUP) Odbrné místo Odbrné plynové zaízení (OPZ) Spolené odbrné plynové zaízení z 23

3 1.3.5 Micí zaízení Regulátor tlaku plynu Domovní regulátor Domovní plynovod Vnjší plynovod Prostup domovního plynovodu Vnitní plynovod Spotební rozvod Pipojení spotebie Spotebi Ostatní pojmy Ochranné pásmo Bezpenostní pásmo Zmna tlakové hladiny Zvýšení tlakové hladiny v plynárenském zaízení Snížení tlakové hladiny v plynárenském zaízení Peložka plynárenského zaízení Pipojení odbrného plynového zaízení k plynárenské soustav Pipojení odbrného plynového zaízení k distribuní soustav Plynovodní pípojka - úel, vlastnictví, povinnost údržby, zajištní provozu Poátek pípojky Konec pípojky Umístní HUP (viz l. 4.4 TPG ): Pipojení odbrného plynového zaízení k pepravní soustav Povolovací režimy staveb plynárenských zaízení Stavební práce na stávajících plynárenských zaízeních Udržovací práce Stavební úpravy Výmna vedení technické infrastruktury Zmna v užívání stavby Umístní staveb Povolování staveb plynárenských zaízení Zahajování staveb Zmna stavby ped dokonením Užívání staveb plynárenských zaízení Propojovací práce na stávající plynárenskou soustavu Užívání dokonené stavby Odstranní stavby plynárenského zaízení Havárie plynárenských zaízení Oznamování havárií ešení mimoádných havárií z 23

4 1 POUŽITÉ ZKRATKY A DEFINICE POJM Z OBLASTI PLYNÁRENSTVÍ 1.1. Použité zkratky Pojem / Zkratka AU SN DO DS EPD EZ HUP KAO kpa KVO MPa NTL OPZ OS OU PD PKO POA POB POIS POCH PZ RESO RS SKAO STL SÚ SZ TPG TU VTL Definice Armaturní uzel eská technická norma Diodový oddlovací len Distribuní soustava Elektrická polarizovaná drenáž Zákon.458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon), ve znní pozdjších pedpis Hlavní uzávr plynu Katodická ochrana Kilo Pascal jednotka tlaku Kontrolní micí napový vývod nadzemní na potrubí Mega Pascal jednotka tlaku Tlaková hladina nízkotlak (tlak do 5 kpa) Odbrné plynové zaízení Odorizaní stanice Odbokový uzávr Projektová dokumentace Protikorozní ochrana Propojovací objekt soubžných potrubí Propojovací objekt protikorozní ochrany s cizím zaízením Propojovací objekt izolaního spoje Propojovací objekt u chrániky Plynárenské zaízení Regulaní souprava Regulaní stanice plynu Stanice katodické ochrany Tlaková hladina stedotlak (tlak od 5 do 400 kpa) Stavební úad Zákon.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) ve znní pozdjších pedpis Technická pravidla G Trasový uzávr Tlaková hladina vysokotlak (tlak od 0,4 do 10 MPa) 4 z 23

5 1.2. Užívané pojmy v oblasti plynárenských zaízení Plynárenská soustava eské republiky Plynárenskou soustavou eské republiky je vzájemn propojený soubor zaízení pro výrobu, pepravu, distribuci a uskladnní plynu, vetn systému ídicí a zabezpeovací techniky a zaízení k pevodu informací pro innosti výpoetní techniky a informaních systém, které slouží k provozování tchto zaízení. EZ obsahuje definici plynárenské soustavy eské republiky v 2 odst. 2, písm. b) bod Pepravní soustava Pepravní soustava je vzájemn propojený soubor vysokotlakých plynovod (o provozním tlaku nad 4,0 MPa) a kompresních stanic a souvisejících technologických objekt, vetn systému ídící a zabezpeovací techniky a zaízení k penosu informací pro innosti výpoetní techniky a informaních systém, propojený s plynárenskými soustavami v zahranií, na kterém zajišuje pepravu plynu držitel licence na pepravu plynu; pepravní soustava je zizována a provozována ve veejném zájmu. EZ obsahuje definici pepravní soustavy v 2 odst. 2 písm. b) bod 15. Poznámka: Provozovatel PS nemusí být obligatorn vlastníkem veškerého zaízení, které je souástí pepravní soustavy. V 7 odst. 4 EZ se stanoví, že k žádosti o licenci se pipojí mimo jiného podle písmene e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zaízení. Z tohoto vyplývá, že se mže jednat nap. o nájemní vztah, který je však žadatel povinen prokázat uzavenou smlouvou Distribuní soustava (DS) Distribuní soustava je vzájemn propojený soubor vysokotlakých (o provozním tlaku do 4,0 MPa), stedotlakých a nízkotlakých plynovod, plynovodních pípojek ve vlastnictví provozovatele distribuní soustavy a souvisejících technologických objekt, vetn systému ídicí a zabezpeovací techniky a zaízení k pevodu informací pro innosti výpoetní techniky a informaních systém, který není pímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuní soustava je zizována a provozována ve veejném zájmu. EZ obsahuje definici distribuní soustavy - 2 odst. 2 písm. b) bod 1. Poznámka: Provozovatel DS nemusí být obligatorn vlastníkem veškerého zaízení, které je souástí distribuní soustavy. V 7 odst. 4 EZ se stanoví, že k žádosti o licenci se pipojí mimo jiného podle písmene e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zaízení. Z tohoto vyplývá, že se mže jednat nap. o nájemní vztah, který je však žadatel povinen prokázat uzavenou smlouvou. Souasn bez licence na distribuci plynu není nikdo oprávnn distribuci zajišovat Plynárenské zaízení (PZ) Plynárenským zaízením jsou veškerá plynová zaízení s výjimkou odbrných plynových zaízení. EZ obsahuje definici plynárenského zaízení v 2 odst. 2 písm. b) bod Plynové zaízení Plynovým zaízením je zaízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalnných plyn, plynojemy, plnírny, zkapalovací, odpaovací, kompresní a regulaní stanice, nízkotlaké, stedotlaké, vysokotlaké a pímé plynovody, plynovodní pípojky, tžební plynovody, odbrná plynová zaízení, související technologická zaízení. Plynovým zaízením jsou veškerá plynárenská zaízení a odbrná plynová zaízení. EZ obsahuje definici plynového zaízení v 2 odst. 2 písm. b) bod Zásobník plynu Zásobník plynu je plynové zaízení, vetn souvisejících technologických objekt a systému ídicí a zabezpeovací techniky a zaízení k pevodu informací pro innosti výpoetní techniky a informaních systém, sloužící k uskladování plynu; podzemní zásobník plynu je zizován a provozován ve veejném zájmu. EZ obsahuje definici podzemního zásobníku v 2 odst. 2 písm. b) bod z 23

6 Plynovod Plynovod je zaízení k potrubní doprav plynu pepravní nebo distribuní soustavou a pímé a tžební plynovody. EZ obsahuje definici plynovodu v 2 odst. 2 písm. b) bod Tžební plynovod Tžební plynovod je plynovod pipojující výrobnu plynu k pepravní soustav nebo distribuní soustav nebo jinému tžebnímu plynovodu. EZ obsahuje definici tžebního plynovodu v 2 odst. 2 písm. b) bod Pímý plynovod Pímý plynovod je plynovod, který není souástí pepravní soustavy nebo distribuní soustavy, a který je dodaten zízený pro dodávku plynu zákazníkovi, slouží pouze pro vlastní potebu zákazníka. EZ obsahuje definici pímého plynovodu v 2 odst. 2 písm. b) bod Plynovodní pípojka Plynovodní pípojka je zaízení zaínající odboením z plynovodu pepravní nebo distribuní soustavy a ukonené ped hlavním uzávrem plynu; toto zaízení slouží k pipojení odbrného plynového zaízení. EZ obsahuje definici plynovodní pípojky v 2 odst. 2, písm. b) bod 11. STL nebo NTL plynovodní pípojka ve vlastnictví provozovatele je podle EZ souásti distribuní soustavy, je projektována a provozována na tlak do 0,4 MPa. Z hlediska postupu stavebního úadu není rozhodné vlastnictví plynovodní pípojky. Poznámka: Jedna plynovodní pípojka mže být ukonena více HUP. Související technologické objekty: Kompresní stanice Kompresní stanice plynu je plynárenské zaízení urené ke stlaování plynu a slouží bu k peprav plynu potrubím, nebo k vtláení plynu z plynovodu do zásobníku plynu a pi poklesu tlaku v zásobníku pod hodnotu tlaku v pipojeném plynovodu též k vtláení plynu ze zásobníku do plynovodu. Kompresní stanice mže plnit více než jednu z uvedených funkcí souasn nebo postupn za sebou Micí stanice Micí stanice je zaízení pro obchodní mení plynu. Je vybavena micím zaízením, kterým je kompletní soubor nainstalovaných micích pístroj a dalších zaízení urených k provádní stanovených mení vetn vstupního a výstupního potrubí až k uzávrm a vetn konstrukcí, uvnit nichž je umístno. V micí stanici nedochází k redukci tlaku plynu, ale micí stanice mže být vybavena regulací prtoku plynu a dalším zaízením, nap. filtrací apod. Micí stanice se dlí na hraniní micí stanice, kde dochází k mení objemu plynu, který vstupuje na území eské republiky a/nebo vystupuje z území eské republiky a vnitrostátní micí stanice, kde dochází k mení objemu plynu mezi plynárenskými zaízeními v rámci plynárenské soustavy eské republiky Regulaní stanice (RS) RS je zaízení používané pro regulaci tlaku plynu a zabezpeení proti nepípustnému zvýšení provozního tlaku, zahrnující veškerá zaízení vetn vstupního a výstupního potrubí, uzavíracích armatur a staveb, ve kterých je toto zaízení umístno. RS zaíná hlavním uzávrem plynu ped regulaní stanicí a koní výstupním potrubím 1 m za obvodovou konstrukcí stavební ásti. Technologické zaízení regulaní stanice se zpravidla umisuje v nadzemním prefabrikovaném objektu viz. obrázek. 1. V pípad, že RS musí být vybavena hlavním uzávrem na výstupu, koní RS touto armaturou. Souástí RS mohou být pedehev zemního plynu píp. kotelna, odorizaní stanice, telemetrická stanice atd. Požadavky na RS jsou uvedeny v SN EN a TPG Definice a požadavky na kotelny jsou uvedeny v SN z 23

7 Typová regulaní stanice U typové RS je strojní ást továrn vyrobena a odzkoušena podle typového projektu. Tato strojní ást je pak umístna v prefabrikovaném objektu zpravidla z betonového skeletu nebo jiného materiálu. Mže být v nadzemním nebo v podzemním provedení Atypová regulaní stanice U atypové RS je strojní ást zpravidla montována nebo kompletována na míst stavby a stavební ást je budována klasickou stavební technologií. Jedná se zpravidla o RS s velkými výkony. Obrázek. 1: Regulaní stanice v prefabrikovaném objektu: Odorizaní stanice (OS) Odorizaní stanice je zaízení, kterým se pidává požadované množství odorantu do zemního plynu za úelem zajištní dostatené úrovn jeho naodorování (zapáchavosti). Mže být ešena jako samostatná stavba nebo jako souást RS. Definice a požadavky na odorizaní zaízení jsou uvedeny v TPG Posilovací regulaní zaízení a blokové regulaní zaízení Regulaní zaízení (regulátor) zajišující posílení nízkotlaké plynovodní sít, píp. zásobující samostatnou plynovodní sí je souástí této sít. Požadavky jsou uvedeny v TPG Poznámka: Posilovací a blokové regulaní zaízení mohou být provedeny i v podzemním provedení formou zemního modulu. 7 z 23

8 Trasový uzávr (TU), odbokový uzávr (OU), armaturní uzel (AU) Trasový uzávr je trvale zabudovaný soubor zaízení sloužící k doasnému perušení toku plynu, pípadn odtlakování plynovodu, pepouštní plynu mezi úseky plynovodu a eventuálnímu ištní úsek plynovodu. Píklady provedení trasových uzávr jsou uvedeny na obrázcích Odbokový uzávr je trvale zabudovaný soubor zaízení sloužící k doasnému perušení toku plynu, pípadn odtlakování ásti plynovodu nebo pípojky a umísuje se v míst odboení pípojky nebo plynovodu ze stávajícího plynovodu. Armaturní uzel je soubor více trasových nebo odbokových uzávr. Konstrukci trasových uzávr popisují TPG Trasové uzávry plynovod z ocelových trub. Poznámka: TU, OU a AU mohou být provedeny v nadzemním i v podzemním provedení. Souástí nadzemních TU, AU, OU je zpravidla oplocení. Obrázek. 2: Trasový uzávr s obtokem a odbokovým uzávrem - armatury jsou uloženy v zemi, nad zemí jsou pouze ovládací prvky 8 z 23

9 Obrázek. 3:Trasový uzávr s obtokem a odbokovým uzávrem v nadzemním provedení Obrázek. 4: Trasový uzávr v zemním provedení bez obtoku používá se zpravidla u dimenzí do 150 mm 9 z 23

10 Katodická ochrana (KAO) KAO je systém protikorozní ochrany ocelových potrubí vloženým proudem cizího zdroje naptí nebo galvanickými anodami. Vytváí se elektrický obvod, jehož katodou je ocelové potrubí a anodou jsou pomocné elektrody v rzném provedení pipojené na usmrova (zdroj), nebo použitím galvanických anod, které ve spojení s potrubím vytváí galvanický lánek. V EZ je systém KAO zahrnut v 2 odst. 2 písm. b) bod 1 jako související technologický objekt. Poznámka: Požadavky na KAO jsou obsaženy zejména v SN EN a TPG Katodická ochrana potrubí uložených v zemi. Katodickou aktivní ochranou je nap. SKAO (viz ) a EPD (viz ) Stanice katodické ochrany (SKAO) SKAO je zaízení pro katodickou ochranu ocelových potrubí, sestávající ze zdroje stejnosmrného naptí (obvykle transformátor-usmrova s pípojkou stídavého naptí), který je zpravidla umístn v prefabrikovaném objektu, dále pak rozvodu stejnosmrného proudu a uzemovací anody (anodového uzemnní). Definice je uvedena v SN Poznámka: Kladná svorka zdroje stejnosmrného naptí je propojena s uzemovací anodou a záporná svorka s úložným chránným zaízením. Poznámka: Stanice katodické ochrany je souástí KAO ocelových potrubí (viz ). Obrázek. 5: Objekt budovy stanice katodické ochrany 10 z 23

11 Elektrická polarizovaná drenáž (EPD) EPD je zaízení zajišující možnost prtoku elektrického proudu pouze ve smru z uloženého zaízení ke zdroji bludných proud, nap. vazením polovodie nebo stykae. Definice je uvedena v SN Poznámka: Elektrická polarizovaná drenáž je souástí KAO ocelových potrubí (viz ) Galvanická anoda Galvanická anoda (obtovaná anoda elektroda) specifický druh úložné anody, která vytváí proud pro katodickou ochranu. Poznámka: Galvanická anoda je souástí KAO ocelových potrubí (viz ) Uzemovací anoda, úložná anoda, anodové uzemnní Uzemovací anoda, úložná anoda, anodové uzemnní - jde o uzemovací soustavu, kterou prochází do pdy elektrický proud z kladné svorky zdroje stejnosmrného naptí SKAO. Definice je uvedena v SN Poznámka: Uzemovací anodou jsou pásy, trubky, tye, desky a jiné tvary materiál obvykle z oceli, grafitu, nebo fersilitu (kemíková litina). Poznámka: Uzemovací anoda, úložná anoda, anodové uzemnní je souástí KAO ocelových potrubí (viz ) Diodový oddlovací len (DO) Diodový oddlovací len je stejnosmrné ochranné zaízení, kterým prochází proud pi pekroení pedem nastavené hodnoty prahového naptí. Tímto zaízením lze svést stídavé proudy vzniklé indukcí z cizích elektrických vedení, které jsou pro katodickou ochranu nežádoucí do uzemovacích systém ichaka ichaka je zaízení, sloužící v pípad úniku plynu z potrubí k pivedení plynu ze sledovaného místa na podzemním potrubí do místa, kde se provádí kontrola. Definice je uvedena v TPG Poznámka: ichaka je píslušenstvím plynovodu Chránika Chránika je trubka nebo potrubí chránicí okolní prostor ped únikem plynu, pípadn plynovod ped vnjšími silovými úinky. Chránika musí být na obou koncích zajištna proti vnikání vody a neistot. Chránika je vybavena ichakou (ichakami) a kontrolním vývodem, jež jsou vyvedeny na povrch. Definice je uvedena nap. v TPG Poznámka: Chránika je píslušenstvím plynovodu Ochranná trubka Ochranná trubka je trubka nebo potrubí sloužící k ochran plynovodu ped vnjšími silovými úinky (mechanické poškození nebo nadmrné namáhání). Ochranná trubka musí být na obou koncích zajištna proti vnikání neistot. Ochranná trubka není vybavena ichakou (ichakami) ani kontrolním vývodem. Definice je uvedena nap. v TPG Poznámka: Ochranná trubka je píslušenstvím plynovodu Orientaní sloupek Orientaní sloupek je zaízení sloužící k oznaení polohy potrubí a jeho píslušenství v terénu. Rozsah a zpsob oznaování plynovod a jejich píslušenství uvádí TPG Oznaování plynovod a pípojek. Poznámka: Orientaní sloupek je píslušenstvím plynovodu. 11 z 23

12 Propojovací objekt Propojovací objekt je zaízení, obvykle nad úrovní terénu, umožující propojení dvou nebo více kovových úložných zaízení pi spolené ochran proti korozi nebo pi potlaování interference. Nap. POCH, POA, POB, POIS apod. Definice je uvedena v SN Poznámka: Propojovací objekt je souástí KAO ocelových potrubí (viz ) Kontrolní vývod (KVO) Kontrolní vývod je zaízení, nacházející se obvykle nad úrovní terénu, umožující pipojení pístroj pro provedení rzných kontrolních mení na úložném zaízení (pedevším potenciálu úložné zaízení/pda). Definice je uvedena v SN Poznámka: Kontrolní vývod je souástí KAO ocelových potrubí (viz ) Izolaní spoj Izolaní spoj je úelové perušení podélné elektrické vodivosti plynového potrubí izolaním prvkem. Poznámka: Izolaní spoj je souástí KAO ocelových potrubí (viz ) Další související technologické objekty Za další související technologické objekty k vedením pepravní nebo distribuní soustavy se považují zejména kabely pro systémy ídící, zabezpeovací, informaní a telekomunikaní techniky urené pro ízení pepravní nebo distribuní soustavy, solární panely nebo vtrné turbíny urené pro vlastní spotebu elektrické energie v RS a mících stanicích apod Užívané pojmy v oblasti odbrného plynového zaízení Hlavní uzávr plynu (HUP) HUP je uzavírací armatura OPZ, která oddluje OPZ od plynovodní pípojky. EZ obsahuje definici hlavního uzávru plynu v 2 odst. 2 písm. b) bod Odbrné místo Odbrné místo je místo, kde je instalováno OPZ jednoho zákazníka, do nhož se uskuteuje dodávka plynu mená micím zaízením. EZ obsahuje definici odbrného místa v 2 odst. 2 písm. b) bod Odbrné plynové zaízení (OPZ) Odbrným plynovým zaízením jsou veškerá zaízení poínaje hlavním uzávrem plynu vetn zaízení pro konené využití plynu; není jím micí zaízení. EZ obsahuje definici odbrného plynového zaízení v 2 odst. 2 písm. b) bod Spolené odbrné plynové zaízení Spolené odbrné plynové zaízení je OPZ v nemovitosti vlastníka, jehož prostednictvím je plyn dodáván zákazníkm v této nemovitosti. EZ obsahuje definici spoleného odbrného plynového zaízení v 2 odst. 2 písm. b) bod Micí zaízení Micím zaízením jsou veškerá zaízení pro mení, penos a zpracování namených hodnot. EZ obsahuje definici mícího zaízení v 2 odst. 2 písm. b) bod Regulátor tlaku plynu Regulátor tlaku plynu je zaízení, které snižuje tlak plynu na nastavenou hodnotu za regulátorem a udržuje jej v daných mezích. Definice a požadavky na regulátor tlaku plynu jsou uvedeny v SN EN a TPG z 23

13 Domovní regulátor Domovní regulátor je regulátor instalovaný za úelem zajištní nastavení hodnoty tlaku plynu v domovním plynovodu za regulátorem. Definice je uvedena v TPG Poznámka: Domovní regulátor tlaku plynu je pednostn umisován za HUP, tzn. jako souást OPZ. V odvodnných pípadech, mže být domovní regulátor tlaku plynu realizován formou zemního (podzemního) modulu ped HUP, tzn. jako souást plynovodní pípojky Domovní plynovod Domovní plynovod je plynovod od pedávacího místa plynu (od HUP) ke vstupnímu pipojení spotebie. Definice je uvedena v TPG Vnjší plynovod Vnjší plynovod je ást domovního plynovodu, umístná mimo budovu, zaínající hlavním uzávrem plynu a konící na poátku prostupu plynovodu vnjší obvodovou zdí (základem budovy, stnou). Definice je uvedena v TPG Prostup domovního plynovodu Prostup domovního plynovodu je ást domovního plynovodu, která prostupuje základem budovy, obvodovou zdí (stnou) budovy, vnitními stnami, stropy apod. Definice je uvedena v TPG Vnitní plynovod Vnitní plynovod je ást domovního plynovodu, zaínající jeho prostupem vnjší obvodovou zdí (základem budovy, stnou, stropy apod.) do budovy a konící ped vstupním pipojením spotebie. Definice je uvedena v TPG Spotební rozvod Spotební rozvod je ást domovního plynovodu zaínající uzávry ped mícím zaízením (plynomry pro obchodní mení) a konící ped uzávrem spotebie. Definice je uvedena v TPG Pipojení spotebie Pipojení plynového spotebie je zaízení k pipojení plynového spotebie na spotební rozvod. Zaíná uzávrem plynového spotebie. Jeho souástí je spojovací potrubí, hadice, nebo jejich kombinace (potrubí a hadice) pípadn i spotebiový regulátor. Definice je uvedena v TPG Spotebi Spotebi je souhrnné oznaení pro zaízení, které využívá energii plynu vzniklé jeho spalováním pro pípravu teplé vody, k píprav pokrm, k vytápní nebo k technologickým úelm. Definice je uvedena v TPG z 23

14 Poznámka: poz. 1 a 2 uli ní rozvod je plynárenské za ízení (plynovody a plynovodní p ípojky). 14 z 23

15 1.4 Ostatní pojmy Ochranné pásmo Plynárenská zaízení jsou chránna ochrannými pásmy k zajištní jejich bezpeného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístní stavby nebo dnem úinnosti územního souhlasu o umístní stavby, pokud není podle SZ vyžadován ani jeden z tchto doklad, potom dnem uvedení plynárenského zaízení do provozu. Pesná specifikace a rozsahy ochranných pásem jsou definovány v 68 EZ Bezpenostní pásmo Bezpenostní pásma jsou urena k zamezení nebo zmírnní úink pípadných havárií plynových zaízení a k ochran života, zdraví, bezpenosti a majetku osob. Bezpenostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístní stavby nebo dnem úinnosti územního souhlasu o umístní stavby, pokud není podle SZ vyžadován ani jeden z tchto doklad, potom dnem uvedení plynárenského zaízení do provozu. Pesná specifikace je definována v 69 EZ a rozsahy bezpenostních pásem jsou uvedeny v píloze EZ Zmna tlakové hladiny Zvýšení tlakové hladiny v plynárenském zaízení Nejastji se používá pechod z nízkotlaké hladiny (NTL) na stedotlakou hladinu (STL). Technicky je zmna tlakové hladiny provedena bu výmnou potrubí ve stávající trase nebo vtažením nového potrubí do stávajícího potrubí a osazením domovních regulátor tlaku plynu, nebo pímým zvýšením tlakové úrovn na stávajícím potrubí a osazením domovních regulátor tlaku plynu dle projektové dokumentace Snížení tlakové hladiny v plynárenském zaízení Nejastji se používá pechod z VTL na STL, výjimen z VTL na NTL, nebo z STL na NTL. Technicky je zmna tlakové hladiny provedena snížením tlakové úrovn na stávajícím potrubí Peložka plynárenského zaízení Peložkou PZ se rozumí dílí zmna trasy plynovodu nebo pípojky i pemístní PZ nebo nkterého z jeho prvk. EZ definuje peložku PZ v PIPOJENÍ ODB RNÉHO PLYNOVÉHO ZAÍZENÍ K PLYNÁRENSKÉ SOUSTAV 2.1 Pipojení odbrného plynového zaízení k distribuní soustav Plynovodní pípojka - úel, vlastnictví, povinnost údržby, zajištní provozu Plynovodní pípojka slouží k pipojení OPZ k distribuní soustav. Dle 66 EZ musí být pípojka zízena a provozována v souladu se smlouvou o pipojení. Vlastníkem pípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zízení. Vlastník pípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala píinou ohrožení života, zdraví i majetku osob. Provozovatel píslušné distribuní soustavy je povinen za úplatu pípojku provozovat a opravovat, pokud jej o to vlastník písemn požádá Poátek pípojky Pípojka zaíná odboením z plynovodu distribuní soustavy. 15 z 23

16 2.1.3 Konec pípojky Pípojka je ukonena ped HUP. Na domovním plynovodu se umísuje HUP v míst stanoveném provozovatelem distribuní soustavy. Pro nov budované plynovodní pípojky platí zásada, že jeden HUP nesmí být instalován pro dva i více domovních objekt, stavebn samostatných a majících samostatná popisná ísla Umístní HUP (viz l. 4.4 TPG ): a) na vnjší zdi budovy ve výklenku, pístavku, skíni, pilíi, kleci apod., b) v oplocení píslušné budovy, a to ve skíni, výklenku, pilíi, kleci apod., c) v pípad, že pozemek není oplocen v prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku v montované nebo zdné skíni, d) uvnit budovy nejdále 1 m za prostupem obvodovou zdí, e) v zemních skíních (ocelových, plastových, prefabrikovaných, zdných apod.) nebo v zemi, opatený zemní soupravou. (Ovládací element uzávru v zemní skíni smí být instalován nejvíce 0,4 m pod povrchem, skí musí být provedena tak, aby nedošlo k jejímu zaplavení povrchovou nebo podzemní vodou). HUP se pednostn umísuje podle bod a) a b) na hranici pozemku majitele objektu, a to tak, aby byl dostupný z veejn pístupného pozemku. Poznámka: detailní podmínky pro umístní HUP a provedení OPZ eší TPG Pipojení odbrného plynového zaízení k pepravní soustav Pipojení zákazníka k pepravní soustav je možné v pípadech, kdy zákazník spluje podmínky pro pipojení k pepravní soustav a/nebo byl zákazníkovi odmítnut pístup k distribuní soustav. Zákazník je povinen uhradit provozovateli pepravní soustavy podíl na oprávnných nákladech na pipojení a umožnit provozovateli pepravní soustavy instalaci micího zaízení. 3. POVOLOVACÍ REŽIMY STAVEB PLYNÁRENSKÝCH ZAÍZENÍ 3.1 Stavební práce na stávajících plynárenských zaízeních Udržovací práce Dle 3 odst. 4 SZ se údržbou stavby rozumjí práce, jimiž se zabezpeuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Dle 79 odst. 6 SZ udržovací práce nevyžadují rozhodnutí o umístní stavby ani územní souhlas. Udržovací práce, jejichž provedení nemže negativn ovlivnit zdraví osob, požární bezpenost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostedí a bezpenost pi užívání a nejde o udržovací práce na stavb, která je kulturní památkou, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úadu [ 103 odst. 1 písm. c) SZ]. Pokud by však nebyla splnna by jedna z uvedených podmínek, vyžadují udržovací práce dle 104 odst. 1 písm. j) SZ ohlášení stavebnímu úadu. Typickými píklady udržovacích prací u staveb PZ jsou výmny trasových uzávr ve stejném míst, výmny pípojek, nátry nadzemních ástí, opravy izolace, opravy poruch potrubí, výmny a opravy chrániek apod. V pípad pemístní stávajícího trasového uzávru na jiné místo nebo osazení nového trasového uzávru, pokud si jeho umístní vyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (pdorysný prmt) plynovodu, tj. s výjimkou pípadu uvedeného na obrázku. 4, se postupuje jako u nových staveb Stavební úpravy Stavební úpravy nevyžadují rozhodnutí o umístní stavby ani územní souhlas ( 79 odst. 6 SZ). Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemní se vzhled stavby ani zpsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vliv na životní prostedí a jejich provedení nemže negativn ovlivnit požární bezpenost stavby a nejde 16 z 23

17 o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou [( 103 odst. 1 písm. d) SZ]. Pokud by však nebyla splnna by jedna z uvedených podmínek, jedná se o stavební úpravy, které vyžadují stavební povolení. Stavební povolení mže být nahrazeno veejnoprávní smlouvou, nebo oznámením stavebního zámru s certifikátem autorizovaného inspektora. Za stavební úpravu se považuje nap. osazení nového trasového uzávru bez obtoku, jehož umístní nevyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (pdorysný prmt) plynovodu (viz. obrázek. 4) Výmna vedení technické infrastruktury Dle 79 odst. 2 písm. s) SZ výmna vedení technické infrastruktury pokud se nemní jejich trasa a nedochází k pekroení hranice stávajícího ochranného nebo bezpenostního pásma nevyžaduje rozhodnutí o umístní stavby ani územní souhlas. Pokud pi výmn potrubí dochází k významnému zvýšení jeho kapacity (dimenze) tak, že si výmna potrubí vyžaduje posouzení z hlediska vlivu na životní prostedí (zákon. 100/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis), nebo se výmna potrubí nachází v památkovém území (viz. 79 odst. 3 a 4 SZ), vyžaduje výmna potrubí územní rozhodnutí nebo územní souhlas. Pokud se mní trasa, musí být tato zmna územn posouzena. Za výmnu vedení technické infrastruktury se u staveb plynárenských zaízení považuje výmna potrubí plynovodu, a to vetn souvisejících technologických objekt, tj. zejména výmny RS a OS nebo jejich technologických ástí za podmínky, že se nezvtší zastavná plocha, aniž by se pihlíželo k tomu, zda se mní jejich výkonové nebo tlakové parametry a také dílí úpravy potrubních systém v uzavených areálech. Poznámka: Výmna vedení technické infrastruktury nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úadu [viz. 103 odst. 1 písm. a) SZ] a nekolauduje se Zmna v užívání stavby Stavbu lze užívat jen k úelu vymezenému zejména v kolaudaním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudaním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle 119 odst. 1 SZ, lze ji užívat jen k úelu vymezenému v povolení stavby ( 126 odst. 1 SZ). a) Zmna v úelu užívání stavby, v jejím provozním zaízení, ve zpsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíení a zmna v innosti, jejíž úinky by mohly ohrozit život a veejné zdraví, život a zdraví zvíat, bezpenost nebo životní prostedí, nebo zmna doby trvání doasné stavby, je pípustná jen na základ souhlasu nebo povolení stavebního úadu ( 126 odst. 2 SZ). b) Pokud je zmna v užívání stavby podmínna zmnou dokonené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úad projedná zmnu dokonené stavby ( 126 odst. 4 SZ). Podle charakteru zmny dokonené stavby se postupuje podle 78 až 96a a 104 až 117 SZ. c) Zmna v užívání stavby, která není podmínna zmnou dokonené stavby, jež si vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, oznamuje stavebnímu úadu osoba, která má ke stavb vlastnické právo nebo prokáže právo zmnit užívání stavby. Dle 127 odst. 2 SZ je-li oznámení úplné a oznámená zmna v úelu užívání spluje podmínky podle 126 odst. 3 SZ, nedotýká se práv tetích osob, nevyžaduje podrobnjší posouzení úink na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není teba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištní ochrany veejných zájm, stavební úad vydá souhlas se zmnou v užívání stavby do 30 dn ode dne podání oznámení. Dojde-li stavební úad k závru, že oznámení není úplné nebo zmna v užívání stavby nespluje podmínky pro vydání souhlasu se zmnou v užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou zmnu v užívání projedná v ízení. Takovouto zmnou v užívání stavby je zmna tlakové hladiny stávajícího plynovodu, pokud pi její realizaci nedojde k pekroení hranice stávajícího ochranného nebo bezpenostního pásma, konkrétn pak zmna tlakové hladiny z NTL na STL, z STL na NTL, z VTL na STL a z VTL na NTL. 17 z 23

18 3.2 Umístní staveb Podle 76 SZ lze umisovat stavby nebo zaízení, jejich zmny, mnit vliv jejich využívání na území, mnit využití území a chránit dležité zájmy v území jen na základ územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li SZ jinak. Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavk uvedených v 90 SZ a být šetrný k zájmm vlastník sousedních pozemk a staveb. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zetele na jejich stavebn technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na úel využití a dobu trvání [ 2 odst. 3) SZ]. Pokud se používá pojem stavba, rozumí se tím podle okolností i její ást nebo zmna dokonené stavby [ 2 odst. 4) SZ]. Nové stavby plynárenských zaízení a peložky stávajících zaízení vetn plynovodních pípojek vyžadují podle 77 písm. a) SZ rozhodnutí o umístní stavby. Místo územního rozhodnutí mže stavební úad vydat územní souhlas, a to na základ žádosti, pokud je zámr v zastavném území nebo v zastavitelné ploše, pomry v území se podstatn nemní a zámr nevyžaduje nové nároky na veejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v pípadech zámr posuzovaných ve zjišovacím ízení, nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vliv provedení zámru na životní prostedí podle zákona o posuzování vliv na životní prostedí. Územní souhlas nelze vydat, pokud je teba pro umístní zámru stanovit podmínky vyplývající ze závazného stanoviska doteného orgánu. O umístní stavby mže být rovnž rozhodnuto ve zjednodušeném územním ízení za splnní podmínek dle 95 odst. 1 SZ. Územní rozhodnutí mže být nahrazeno veejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulaní plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje územní rozhodnutí. V pípad staveb uvedených v 103 odst. 1 písm. e) bod 6 SZ, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, je vhodné, aby stavební úad uložil v územním rozhodnutí investorovi zpracování dokumentace pro provedení stavby. Územní souhlas postaí v pípadech uvedených v 96 odst. 2 SZ (jedná se nap. o stavební zámry podle 103 SZ, nevyžadující stavební povolení ani ohlášení; ohlašované stavby, jejich zmny a zaízení atd.). Stavební úad mže vydání územního souhlasu spojit se souhlasem s provedením ohlášeného stavebního zámru ( 96a SZ). Územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují zámry uvedené v 79 odst. 2 SZ (s výjimkou pípad uvedených v odst. 3 a 4 tohoto ustanovení) a dále stavební úpravy a udržovací práce [ 79 odst. 6 SZ]. Územnímu posouzení podléhá též pemístní stávajícího trasového uzávru na jiné místo nebo osazení nového trasového uzávru, pokud si jeho umístní vyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (pdorysný prmt) plynovodu, s výjimkou pípadu uvedeného na obrázku. 4. Poznámka: Režimy pro umísování staveb plynárenských zaízení jsou podle druhu plynárenského zaízení a charakteru stavby (nová stavba, výmna stávajícího zaízení, apod.) uvedeny v píloze.1 této metodické pracovní pomcky. Stavební úad píslušný k umístní plynárenského zaízení: a) stavby pepravní soustavy a zásobník plynu U staveb pro pepravu plynu, pokud je územní ízení vedeno pro celou stavbu plynovodu, a dále u staveb zaízení pro uskladování plynu, vykonává psobnost stavebního úadu k vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo uzavení veejnoprávní smlouvy Ministerstvo pro místní rozvoj R. Za celou stavbu plynovodu je považován plynovod od kompresní stanice k další kompresní stanici, nebo plynovod od pedávací stanice k regulaní stanici, nebo plynovod od trasového uzávru k dalšímu trasovému uzávru. Tato zásada bude zachována i v pípad zmn dokonených staveb, které vyžadují územní rozhodnutí. V pípad pochybností, zda se jedná o celou stavbu i nikoliv, bude rozhodující stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj R. Pro ostatní stavby vykonává psobnost stavebního úadu místn píslušný obecný stavební úad. 18 z 23

19 b) stavby distribuní soustavy Pro všechny stavby distribuní soustavy a stavby samostatných plynovodních pípojek vykonává psobnost stavebního úadu místn píslušný obecný stavební úad. Poznámka: K žádosti o vydání územního rozhodnutí stavby pepravní nebo distribuní soustavy se nepedkládají souhlasy vlastník pozemk, na nichž má být stavební zámr plynárenského zaízení uskutenn, protože lze pozemek na základ EZ vyvlastnit (viz. 86 odst. 3 SZ). 3.3 Povolování staveb plynárenských zaízení Podle 108 odst. 1 SZ se stavební povolení vyžaduje u staveb všeho druhu bez zetele na jejich stavebn technické provedení, úel a dobu trvání, nestanoví-li SZ nebo zvláštní právní pedpis jinak. Stavby vedení pepravní nebo distribuní soustavy plynu a související technologické objekty, vetn systém ídící, zabezpeovací, informaní a telekomunikaní techniky, s výjimkou budov dle ust. 103 odst. 1 písm. e) bod 6. SZ, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Za budovu se dle 3 vyhlášky. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, považuje nadzemní stavba vetn její podzemní ásti prostorov soustedná a navenek pevážn uzavená obvodovými stnami a stešní konstrukcí. Z plynárenských zaízení se za budovy považují zejména atypové regulaní stanice (viz. bod této metodické pomcky), mící stanice (viz. bod této metodické pomcky), kompresní stanice (viz. bod této metodické pomcky), pedávací stanice a jiné objekty charakteru budovy. Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují dle ust. 103 odst. 1 písm. e) bod 1. SZ stavby (budovy) o jednom nadzemním podlaží do 25 m² celkové zastavné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zaízení ani vytápní, neslouží k ustájení nebo chovu zvíat, neslouží k výrob nebo skladování holavých kapalin nebo holavých plyn a nejedná se o jaderná zaízení. Podle 103 odst. 1 písm. e) bod 16. SZ stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úadu nevyžadují výrobky plnící funkci stavby, vetn základových konstrukcí pro n. Takovými výrobky plnící funkci stavby jsou typové regulaní stanice v prefabrikovaném provedení (viz. bod této metodické pomcky) bez omezení velikosti jejich zastavné plochy, odorizaní stanice a také objekty budov stanic katodické ochrany (viz. obrázek. 5). Stavby (budovy) do 50 m² celkové zastavné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m dle 104 odst. 1 písm. d) SZ vyžadují ohlášení stavebnímu úadu. Podle tohoto ustanovení stavby atypových regulaních stanic a micích stanic o celkové zastavné ploše nad 25 m² do 50 m², vyžadují ohlášení. Stavby (budovy) nad 50 m 2 a nad 5 m výšky vyžadují stavební povolení. Stavební povolení mže být nahrazeno veejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebnímu úadu s certifikátem autorizovaného inspektora. Stavební povolení tedy vyžadují stavby atypových regulaních stanic, micích stanic a kompresních stanic o celkové zastavné ploše nad 50 m². Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují dle 103 odst. 1 písm. e) bod 10. SZ energetické pípojky vetn pipojení stavby a odbrných plynových zaízení vedených mimo budovu nebo pipojení staveb plnících doplkovou funkci ke stavb hlavní na rozvodné sít. Stavební úad píslušný k povolení stavby plynárenského zaízení: a) stavby pepravní soustavy a zásobník plynu ohlášení nebo žádost o stavební povolení stavebník podává u stavebního úadu Ministerstva prmyslu a obchodu R. b) stavby distribuní soustavy ohlášení nebo žádost o stavební povolení stavebník podává u místn píslušného obecného stavebního úadu. Poznámka: Režimy pro povolování staveb plynárenských zaízení jsou podle druhu plynárenského zaízení uvedeny v píloze. 1 této metodické pracovní pomcky. 19 z 23

20 3.4 Zahajování staveb K zahájení stavby dle bodu 3.2 a 3.3 mže stavebník pistoupit po nabytí oprávnní provést stavbu podle SZ (viz. bod 3.2 a 3.3 této metodické pomcky) a po nabytí vcného práva k pozemkm (uzavení smlouvy o smlouv budoucí na zízení vcného bemene nebo uzavení smlouvy na zízení vcného bemene, smlouvou o zízení služebnosti inženýrské sít nebo uzavením smlouvy o právu provést stavbu nebo nabytí právní moci vyvlastovacího rozhodnutí). Stavby se provádí podle dokumentace pro provedení stavby s výjimkou odstraování závažných havarijních stavešených dle 177 SZ. Na základ 152 odst. 3 písm. a) SZ je u staveb podléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úadu stavebník povinen pedem oznámit stavebnímu úadu termín zahájení stavby, název stavby a dodavatele stavby. Oznámení se podává u stavebního úadu, který provedení stavby povolil. 3.5 Zmna stavby ped dokonením Stavebník je povinen provádt stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle stavebního zákona ( 118 odst. 1 SZ). Zmnou stavby ped jejím dokonením se rozumí podle 2 odst. 6 SZ zmna v provádní stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ovené stavebním úadem nebo autorizovaným inspektorem. Platí zásada, že zmna stavby ped jejím dokonením musí být nejprve s píslušným stavebním úadem kladn projednána a teprve poté mže být s její realizací zapoato. Zmnu stavby ped jejím dokonením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí; vyžaduje-li zmna stavby ped jejím dokonením zmnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout ve spojeném ízení. Náležitosti žádosti o povolení zmny stavby ped jejím dokonením a jejích píloh stanoví 118 v odst. 1 SZ. Zmnu ohlášené stavby lze provést na základ ohlášení. Zmnu stavby ped jejím dokonením mže stavební úad povolit na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce. Zmnu stavby ped jejím dokonením je možné provést i na základ veejnoprávní smlouvy nebo na základ oznámení stavebnímu úadu s certifikátem autorizovaného inspektora. Zmnu stavby ped jejím dokonením, která se nedotýká práv ostatních úastník stavebního ízení, nedotýká se podmínek územního rozhodnutí, veejných zájm chránných zvláštními právními pedpisy nebo v pípad, kdy píslušný dotený orgán písemn anebo prohlášením do protokolu se zmnou souhlasí, mže stavební úad takovou zmnu stavby schválit rozhodnutím vydaným na míst pi kontrolní prohlídce stavby. Žádost nebo ohlášení se podává u stavebního úadu, který realizaci stavby povolil. 4. UŽÍVÁNÍ STAVEB PLYNÁRENSKÝCH ZAÍZENÍ 4.1 Propojovací práce na stávající plynárenskou soustavu Ped úplným dokonením stavby plynárenského zaízení se nejprve musí provést jeho propojení na stávající plynárenskou soustavu. Zpsob napojování stavby plynárenského zaízení na stávající plynárenskou soustavu je ešen v dokumentaci pro územní rozhodnutí a upesnn v dokumentaci pro provádní stavby. Propojovací práce je možno provést souasn s vpuštním plynu bu do celé stavby, nebo do jednotlivých ucelených dílích ástí stavby po provedení úspšné tlakové zkoušky a vyhotovení výchozí revizní zprávy a jejich pedložení provozovateli. O vpuštní plynu do plynovodu a odvzdušnní plynovodu se sepíše zápis. Pro provedení propojovacích prací a vpuštní plynu do stavby plynárenského zaízení není vyžadován žádný správní úkon stavebního úadu. 20 z 23

21 4.2 Užívání dokonené stavby Dokonenou stavbu, popípad ást stavby schopnou samostatného užívání uvedenou v 103 odst. 1 písm. e) bod 4 až 8 SZ lze užívat pouze na základ oznámení stavebnímu úadu ( 120 SZ) nebo kolaudaního souhlasu ( 122 SZ). Po provedení propojovacích prací a úplném dokonení stavby v souladu s vydaným veejnoprávním titulem (územní rozhodnutí, veejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí, územní souhlas, souhlas s ohlášením, stavební povolení, veejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení, nebo oznámení zámru s certifikátem autorizovaného inspektora) zajistí stavebník provedení a vyhodnocení zkoušek pedepsaných zvláštními právními pedpisy ( 119 SZ). Ke kolaudaci stavebník dále opatí závazná stanoviska dotených orgán k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními pedpisy, a pokud je stavba pedmtem evidence v katastru nemovitostí, zajistí i geometrický plán ( 122 odst. 1 SZ). Stavby vedení pepravní nebo distribuní soustavy plynu a související technologické objekty vyžadují dokumentaci geodetické ásti skuteného provedení stavby. Podle 18i vyhlášky. 503/2006 Sb., o podrobnjší úprav územního rozhodování, územního opatení a stavebního ádu, ve znní vyhlášky. 63/2013 Sb., se žádost o vydání kolaudaního souhlasu podává na formulái, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v píloze. 12 k této vyhlášce. Dále se k žádosti pipojí pílohy uvedené v ásti B pílohy. 12. Žádost o kolaudaci podává stavebník u stavebního úadu, který stavbu povolil. Poznámka: Režimy pro užívání staveb plynárenských zaízení jsou podle druhu plynárenského zaízení a charakteru stavby (nová, peložka stávajícího zaízení, udržovací práce stávajícího zaízení, výmna stávajícího zaízení, apod.) uvedeny v píloze. 1 této metodické pracovní pomcky. 5. ODSTRAN NÍ STAVBY PLYNÁRENSKÉHO ZAÍZENÍ Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úadu zámr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v 103, nejde-li o stavbu podle 103 odst. 1 písm. e) bod 4. až 8., nebo o stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavb, pedpokládaný termín zapoetí a ukonení prací, zpsob odstranní stavby a identifikaci sousedních pozemk nezbytných k provedení bouracích prací ( 128 odst. 1 SZ) To znamená, že stavby vedení pepravní nebo distribuní soustavy plynu, stavby zásobník plynu a stavby budov nad 25 m 2 celkové zastavné plochy je možno odstranit jen na základ souhlasu stavebního úadu. K odstranní samostatných plynovodních pípojek, typových regulaních stanic, budov do 25 m 2 celkové zastavné plochy (tj. vetn atypových regulaních stanic a objekt budov SKAO viz. obr.. 5) se nevyžaduje ohlášení stavebnímu úadu. 6. HAVÁRIE PLYNÁRENSKÝCH ZAÍZENÍ 6.1 Oznamování havárií Havárie stavby PZ, došlo-li pi nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvíat nebo ke znaným majetkovým škodám, jsou dle 155 SZ stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor, autorizovaní inspektoi, stavebníci a vlastníci staveb povinni bezodkladn oznamovat píslušnému stavebnímu úadu. Dle TPG Základní požadavky na bezpenost plynárenských zaízení se za havárii PZ považuje náhodn vzniklé poškození plynárenského zaízení, které má za následek: a) ohrožení života a zdraví osob, poškození zdraví i ztrátu na životech; b) poškození plynárenského zaízení provozovatele, náhlým vnjším zásahem, pesahující ástku ,- K; 21 z 23

22 c) únik plynu spojený s následným výbuchem i požárem; d) omezení i perušení pepravy nebo distribuce plynu pro více než 500 odbrných míst; e) vznik situace, která mže mít nebo má za následek vyhlášení stavu nouze. Oznámení musí obsahovat zejména místo, as, popis oznamované události a jejích dsledk, povahu stavby, popípad další okolnosti dležité pro správné posouzení píin; nezabývá se hodnocením i posuzováním viny nebo odpovdnosti. Pesný rozsah pedávaných údaj je obsažen v 18s vyhlášky. 503/2006 Sb., o podrobnjší úprav územního rozhodování, územního opatení a stavebního ádu, ve znní vyhlášky. 62/2013 Sb. 6.2 ešení mimoádných havárií Pokud pi vyhlášení stavu nebezpeí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo váleného stavu podle zvláštního právního pedpisu 54) anebo pi bezprostedn hrozící živelní pohrom i závažné havárii je teba bezodkladn provést opatení k odvrácení nebo zmírnní možných dopad mimoádné události, lze se na základ 177 SZ Mimoádné postupy v následujících mezích odchýlit od postup stanovených v pedchozích ástech této metodiky. Opatení na stavbách a pozemcích spoívající podle okolností i v provádní staveb, terénních úprav nebo odstraování staveb, jimiž se pedchází bezprostedn hrozícím dsledkm živelní pohromy nebo závažné havárie, elí jejich úinkm a zabrauje ohrožení života nebo zdraví osob, popípad jiným škodám, mohou být zahájena bez pedchozího rozhodnutí nebo jiného opatení podle SZ, nestanoví-li zvláštní právní pedpisy jinak. Stavebnímu úadu však musí být neprodlen oznámeno, že jsou taková opatení provádna. V následném stavebním ízení o stavb, pokud je podle SZ vyžadováno, lze postupovat podle následujících odstavc: Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zniené nebo poškozené živelní pohromou nebo závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními právními pedpisy obnovit ve shod s pvodními rozhodnutími nebo jinými opateními stavebního úadu, postaí, že takové opatení bylo pedem stavebnímu úadu ohlášeno. Pro tento postup platí ustanovení 106 odst. 1 SZ obdobn s tím, že lhta pro písemné sdlení stavebního úadu, že proti obnovení stavby nemá námitek, iní 7 dn. V ohlášení se uvedou údaje o stavb nebo terénních úpravách, které mají být obnoveny, jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude innost provádt. Souhlas stavebního úadu podle pedchozího odstavce platí po dobu 12 msíc; nepozbývá však platnosti, pokud v této dob bylo s provádním ohlášených prací zapoato. Lhta zaíná bžet dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doruen písemný souhlas, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 7 dn ode dne ohlášení. U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladn provést ke zmírnní nebo odvrácení dopad živelní pohromy nebo závažné havárie stavby, mže být a) po projednání se stavebním úadem upuštno od vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, popípad stanoveno, že k provedení stavby nebo terénních úprav postaí souhlas stavebního úadu s jejich ohlášením, b) po projednání se stavebním úadem omezen obsah žádosti a jejích píloh na nejnutnjší míru nezbytnou pro rozhodnutí, c) stanoveno v rozhodnutí, že nkteré doklady pedepsané jako pílohy k žádosti, popípad jiné doklady budou pedloženy ve stanovené lht dodaten, d) v odvodnných pípadech vydáno pedbžné povolení, v nmž se stanoví lhta dodateného pedložení podklad; po jejich pedložení se provede ízení a vydá rozhodnutí, e) zkrácena lhta pro provedení právního úkonu úastník ízení, nejvýše však na polovinu lhty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním pedpisem; o zkrácení lht stavební úad pouí úastníky ízení v oznámení o zahájení ízení. 54) Zákon. 239/2000 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon), ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 254/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis. 22 z 23