Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 2 II. Klasikace cyklick ch grup d prvku: Nech (G ) je grupa, a 2 G. d prvku a denujeme jako nejmen slo n takov,
|
|
- Ivana Moravcová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 1 I. Cayleyova v ta pro grupy Izomorfn zobrazen : Bu G 1 G 2 grupy, f : G 1! G 2. ekneme, e f je izomorfn zobrazen, jestli e: 1. f je bijekce (injekce, surjekce) 2. f(a) f(b) =f(a b), pro 8a b 2 G (homomorsmus) Caleyova v ta Libovoln grupa G je izomorfn s jistou podgrupou grupy S(A) v ech permutac mno iny A, pro vhodn A. Za A lze vz t i G. Nech (G ) jelib. grupa. Pro pevn a 2 G ozna me a : G! G zobrazen denovan vztahem: a (x)=a:x, 8x 2 G Zobrazen a je : 1. injektivn : a (x)= a (y) ) ax = ay ) x = y 2. surjektivn : y 2 G, hled me x 2 G, a (x) =y ) y = a:x ) x = a ;1 :y ) x 2 G Zkonstruhujeme injektivn homomorsmus z G do S(G). Denujeme: f : G! S(G) p edpisem f(a) = a pro 8a 2 G Zobrazen f je: 1. injektivn : nebo a b 2 G, f(a) =f(b) ) a = b pro libovoln x 2 G je pak a (x) = b (x), neboli a:x = b:x ) a = b 2. homomorsmus: nebo pro a b 2 G, x 2 G: (f(a) f(b))(x) =( a b )(x) = a ( b (x)) = a (b:x) =a:b:x () f(a:b)(x) = ab (x) =a:b:x Pak dost v me, e f je vno en G do S(G), a tedy G je izomorfn s podgrupou f(g) grupy S(G). D sledek: Ka d kone n grupa du n je izomorfn s jistou podgrupou grupy permutac S n.
2 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 2 II. Klasikace cyklick ch grup d prvku: Nech (G ) je grupa, a 2 G. d prvku a denujeme jako nejmen slo n takov, e a n =1. Pokud takov slo neexistuje, ekneme, e d prvku je 0. <M>, gener tory grupy: Bu M podmno ina grupy G. Symbolem <M> ozna me pr nik v ech podgrup grupy G obsahuj c ch mno inu M. <M>se naz v podgrupa generovan mno inou M. Mno inu M naz v me mno inou gener tor grupy <M>. Pokud M = fa 1 ::: a n g, pak hovo me o podgrup generovan prvky a 1 ::: a n a ozna ujeme ji <a 1 ::: a n >. V ta: Bu M 6= podmno ina grupy G. Pak <M>= fa "1 1 ::: a"n n jn 2 N 0 a i ::: a n 2 M " 1 ::: " n 2f1 ;1g g. 1. (Y :) podgrupa grupy (G :). (a) a 0 =1) 1 2 Y (b) a b 2 Y ) a:b 2 Y (c) a 2 Y ) a ;1 2 Y, proto e (a " M Y : a 2 M, n =1,a 1 = a, " 1 =1 3. M Z, Z je podgrupa (G :) ) Y Z. ::: a"n n );1 = a ;"n n ::: a ;"1 1 a "1 1 ::: a"n 2 Y n a 1 ::: a n 2 M Z je podgrupa a "1 a "1 1 1 ::: a"n n 2 Z je podgrupa ::: a"n 2 Z n Cyklick grupa: Grupa (G ) se naz v cyklick, existuje-li a 2 G takov, e <a>= G. V ta: 1. Libovoln nekone n cyklick grupa je isomorfn s (Z +). 2. Libovoln n-prvkov cyklick grupa (n 2 N) je isomorfn se (Z n +). Nech (G :) cyklick grupa, a je jej gener tor, tj. fa k jk 2 Zg = G 1. 0, pak d a je 0 : G! Z a k 7! k je korektn (a k = a l, k = l) (a) je homomorsmus : (a k a l )=(a k+l )=k + l, (b) je prost : k = l ) a k = a l (a k )+(a l )=k + l
3 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 3 (c) je surjektivn : vzorem ke k je a k 2. jgj = n, n 2 N, paka je du n : G! Z n, a k 7! [k] n je korektn (a k = a l, [k] n =[l] n ) (a) je homomorsmus : (a k a l )=(a k+l )=[k +l] n, (b) je prost : [k] n =[l] n ) a k = a l (c) je surjektivn : [k] n m vzor a k (a k )+(a l )=[k] n +[l] n =[k +l] n
4 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 4 III. Faktorov grupy Lev t dy: Bu G grupa, H jej podgrupa, a 2 G: Mno inu ah = fa h jh 2 Hg naz v me lev t da grupy G podle podgrupy H (ur en prvkem a). lev rozklad: G=H = fah ja 2 Gg prav rozklad: HnG = fha ja 2 Gg Lemma I. Bu G je grupa, H je jej podgrupa. a b 2 G pak plat : a:h = b:h () a 2 b:h () b ;1 :a 2 H Norm ln podgrupa: Nech G je grupa. Podgrupa H se naz v norm ln, jestli e pro 8h 2 H, 8g 2 G plat g ;1 h g 2 H. Lemma II. Podgrupa H grupy G je norm ln, pr v kdy prolibovoln prvky a 2 G, h 2 H existuje prvek h 2 H, takov e h:a = a: h. h:a = a: h ) a ;1 :h:a = a ;1 :a: h. V ta o Faktorov grup (G=H :) Bu G grupa, H jej norm ln podgrupa. Denujeme sou in dvou lev ch t d a H, b H grupy G podle H vztahem: (a H) (b H) =(a b) H Pak je operace na mno in G=H a(g=h ) je grupa. 1. Korektnost operace na mno in G=H. a:h = a 0 :H, b:h = b 0 :H =)? (a:b):h =(a 0 :b 0 ):H Nech a a 0 b b 0 2 G, a:h = a 0 :H, b:h = b 0 :H. Z Lemmatu I. plyne existence prvk h 1 h 2 2 H takov, e a = a 0 :h 1, b = b 0 :h 2. Z Lemmatu II. plyne: h 2 H, h 1 :b 0 = b 0 : h Plat a:b = a 0 :h 1 :b 0 :h 2 = a 0 :b 0 : h:h 2 2 (a 0 :b 0 ):H =) (a:b):h =(a 0 :b 0 ):H. 2. (G=H) je grupa. (a) Asociativita: Nech a b c 2 G: Pak [(a:h):(b:h)] (c:h) = ((a:b):h):(c:h) = ((a:b):c):h =(a:(b:c)):h =(ah):[(b:h):(c:h)]: Tedy (G=H) je pologrupa. (b) Jednotkov prvek: Lev t da H =1 H je jednotkov prvek,nebo pro libovoln.a 2 G plat (1 H) (a H) =(1 a) H = a H =(a H) (1 H): (c) Inverzn prvek: inverzn m prvkem k lev t d a H je lev t da a ;1 H, nebo (a H) (a ;1 H) =(a a ;1 ) H =1 H =(a ;1 H) (a H):
5 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 5 V ta: Jestli e (G ) je grupa, H je jej norm ln podgrupa. Pak (G=H ) jeop tgrupa a zobrazen nath : G! G=H, nath : a 7! ah je surjektivn homomorsmus. (G=H ) je grupa - viz.p edchoz v ta. nath(a b) = abh nath(a) nath(b) =ah bh = abh -homomorsmus surjektivn m vzorem ah je a - surjektivita V ta D LO: Nech (G ) (K ) jsou grupy, :(G )! (K ) je surjektivn homomorsmus. Pak: 1. J() =fa 2 G j(a) =1g je norm ln podgrupou v (G ) 2. : G=J()! K, : aj() 7! (a) je isomorsmus. 3. natj() = 1. J() je norm ln podgrupa: (1) = 1 Nech a b 2 J(), (a) =(b) = 1, pak (ab) =(a) (b) =1 1= 1=) a:b 2 J() (a ;1 )=((a 1 )) ;1 =1 ;1 =12 J() norm lnost: g 2 G, (g ;1 a g) =((g)) ;1 1 (g) =12 J() 2. Zobrazen je : korektn denov no: aj() =bj() =)? (a) =(b) aj() =bj() () ab ;1 2 J() () 1=(ab ;1 )=(a)(b) ;1 ) (a) =(b) homomorsmus: (aj() bj()) = (abj()) = (ab) =(a):(b) (aj()) (bj()) = (a) (b) = (ab) surjektivn : b 2 K, exist.a 2 G tak, e (a) =b, (aj()) = (a) =b prost : a b 2 G, (aj()) = (bj()), pak (a) =(b), (a)(((b)) ;1 =1,(ab ;1 )=1,ab ;1 2 J(), aj() =bj() 3. Kone n : a 2 G (natj())(a) =(nat J()(a)) = (aj()) = (a)
6 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 6 IV. Okruhy Z n Kongruentnost: Bu n 2 N, a b 2 Z. a b se naz vaj kongruentn modle modulu n, jestli e plat nja ; b. P eme a b(mod n): Zbytkov t dy: Bu n 2 N a 2 Z. Mno ina [a] n = fk:n + a n k 2 Zg se naz v zbytkov t da podle modulu n. Mno ina v ech zbytkov ch t d: Z n = f[a] n n a 2 Zg Lemma: [a] n =[b] n $ a b(mod n) $ nja ; b Operace a + na mno in Z n [a] n +[b] n =[a + b] n D kaz korektnosti: [a] n =[a 0 ] n [b] n =[b 0 ] n =)? [a + b] n =[a 0 + b 0 ] n nj(a ; a 0 ) nj(b ; b 0 )=)? nj((a + b) ; (a 0 + b 0 )) [a] n =[a 0 ] n =) a ; a 0 = :n [b] n =[b 0 ] n =) b ; b 0 = :n (a + b) ; (a 0 + b 0 )=( + )n =) nj((a + b) ; (a 0 + b 0 )) [a] n [b] n =[a b] n D kaz korektnosti: [a] n =[a 0 ] n [b] n =[b 0 ] n =)? [a b] n =[a 0 b 0 ] n nj(a ; a 0 ) nj(b ; b 0 )=)? nj((a b) ; (a 0 b 0 )) [a] n =[a 0 ] n =) a ; a 0 = :n [b] n =[b 0 ] n =) b ; b 0 = :n a b ; a 0 b 0 =(a 0 + :n)(b 0 + :n) ; a 0 :b 0 = a 0 :b 0 + a 0 ::n + :n:b 0 + :n::n ; a 0 :b 0 = n(a 0 : + b 0 : + ::n) =) nj((a:b) ; (a 0 :b 0 )) Grupa (Z n +) (Z n +) je komutativn grupa pro libovoln n 2 N. 1. Z n je uzav en vzhledem k [0] n je jednotkov prvek [0] n +[a] n =[a] n =[a] n +[0] n 3. inverzn prvek k [a] n je [;a] n : [a] n +[;a] n = [a +(;a)] n = [0] n = [;a] n +[a] n 4. asociativita: ([a] n +[b] n )+[c] n =[a + b] n +[c] n =[a + b + c] n =[a] n + [b + c] n =[a] n +([b] n +[c] n ) 5. komutativita: [a] n +[b] n =[a + b] n =[b + a] n =[b] n +[a] n
7 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 7 Monoid (Z n :) (Z n :)jekomutativn monoid pro libovoln n 2 N. 1. Z n je uzav en vzhledem k operaci. 2. [1] n je jednotkov prvek: [1] n :[a] n =[a] n =[a] n [1] n 3. asociativita: ([a] n [b] n ) [c] n = [a:b] n [c] n = [a:b:c] n = [a] n [b:c] n = [a] n ([b] n [c] n ) 4. komutativita: [a] n [b] n =[a:b] n =[b:a] n =[b] n [a] n Grupa (Z n :) Bu n prvo slo, Z =[1] n n ::: [n ; 1] n v ech nenulov chzbytkov cht dpodle modulu n. Pak (Zn :) je grupa. Nech [a] n [b] n 2 Z. n n 6 ja n 6 jb =) n 6 ja:b Tedy [a:b] n 2 Z. (a n) =1prolibovoln a 2 n Z. (Z :) je grupa pokud libovoln [a] n n 2 (Z :)m inverzn prvek. P edpokl dejme existenci takov ho inverzn ho prvku [b] n. Plat [a] n [b] n = [1] n =) n a:b = q:n +1=) a:b + n:(;q) =1. Existence sel b q plyne z Bezoutovy v ty: f a.u + b.v = 1, (a,b)=1 g nebo (a n) =1. Okruh (Z n + :) Bu n 2 N pak (Z n + :) je okruh. 1. (Z n +) je komutativn grupa. 2. (Z n :)jemonoid. 3. Distributivita: [a] [b] [c] 2 Z n [a] ([b]+[c])=[a] [b + c] =[a (b + c)] = [a:b + a:c] =[a] [b]+[a] [c] ([b]+[c]) a =[b + c] [a] =[(b + c) a] =[b:a + c:a] =[b] [a]+[c] [a] Lemma o t lese: Netrivi ln komutativn okruh (R + :) je t leso, pr v kdy (R :) je grupa. Obor integrity (Z n + :) (Z n + :) je obor integrity, pr v kdy n je prvo slo. V tomto p pad je Z n dokonce t leso. Je-li n prvo slo, pak (Z n + :) je t leso, nebo (Z :) je grupa, d le z lemmatu o t lese. n Pokud n nen prvo slo, pak n = k:m, kde 1 k m n. Ze vztahu [k]:[m] =[k:m] = [0] plyne, e [k] [m] jsou d litel nuly v (Z n :). Tedy (Z n + ) nen obor integrity.
8 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 8 V. Pod lov t leso Denice R : Denujme R = R ;f0g. Lemma: Nech R =(R + ) jeoborintegrity. na mno in R R denujeme relaci takto: (a b) (c d), a d = b c: Pro libovoln a c 2 R, b d 2 R je relace ekvivalence. 1. reexivita (a b) (a b), ab = ba 2. symetrie z denice 3. tranzitivita (a b) (c d) ^ (c d) (e f) =)? (a b) (e f) M me ad = bc, cf = de achceme (a b) (e f), af = be. ale acf = bce, adf = bcf = bde =) d(af ; be) =0,(d 6= 0)=) af ; be =0=) af = be P eme: [(a b)] = a b Q(R) =fa b ja 2 R b 2 R g =(R R = + ) Na R R = denujeme operace + takto: a b + c d ad + bc = bd a b c d = ac bd Lemma: Uveden formulky korektn denuj operace na Q(R). Nech a = a0 c = c 0. b b 0 d d 0 ad+bc Chceme: = a 0 d 0 +b 0 c 0, ac = a 0 0 c, bd b 0 d 0 bd b 0 d 0 ab 0 = ba 0, cd 0 = dc 0, ab 0 cd 0 = a 0 bc 0 d, (chceme: (ad + bc)b 0 d 0 = bd(a 0 d 0 + b 0 c 0 ), a 0 c 0 bd = b 0 d 0 ac), ale (ad + bc)b 0 d 0 = ab 0 dd 0 + bb 0 cd 0 = a 0 bdd 0 + bb 0 c 0 d = bd(a 0 d 0 + b 0 c 0 ) ab 0 cd 0 = a 0 bc 0 d V ta: Je-li (R + :)oborintegrity, pakq(r) =(R R )= + ) je t leso. (R R +) komutativn grupa: asociativita: ( a b + c d )+ e f = ad+bc bd + e f a b +(c + e )= a cf +cd adf +bcf +cbf + = d f b df bdf komutativita: a b + c d = c d + a b neutr ln prvek: 0 + a = 0b+1a = a 1 b 1b b = adf +bcf +ebd bdf Inverzn prvek: ;a b + a b = ;ab+ab bb = 0 bb =0 (R R :) grupa: asociativita: ( a: c ): e b d f a :( c : e )= a c:e :( b d f b d:f = a:c b:d : e f )= a:c:e b:d:f komutativita: z ejm = a:c:e b:d:f
9 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 9 neutr ln prvek: 1 1 inverzn prvek: ( a b );1 = b a Distributivita: a:( c + e )= a c:f +d:e a:c:f +a:d:e : =, b d f b d:f b:d:f a b : c d + a b : e f = a:c + a:e b:d b:f = a:c:b:f +b:d:a:e a:c:f +a:d:e = b:d:b:f b:d:f V ta: Nech R = (R + ) je obor integrity a : R! (R R = ) je denov na p edpisem a 7! a 1.Pak: 1. je prost homomorsmus. 2. Pro libovoln t leso S(S + :) a prost homomorsmus : R!Sexistuje homomorsmus : Q(R)!S tak, e = (Q + :):=Q(Z + :) 1. Zobrazen je: a (a) prost : = b ) a = b 1 1 (b) homomorsmus: i. (1) = 1 1 ii. (a + b) = a+b (a)+(b) = a + b = a+b iii. (a:b) = a:b (a):(b) = a: b = a:b Zobrazen : Q(R)! S spl uj c = mus b t d no t mto p edpisem: ( a b ):=(a):((b));1 Uk eme e: = ) ( a b )=(a):((b));1 (a) =( a 1 )=(a) ) ( a 1 )=(a) (b ;1 )=( 1 b )=(b;1 ) ) ( 1 b )=(b;1 )=(b) ;1 (a:b ;1 )= (a): (b ;1 )=(a):((b)) ;1 3. Zobrazen je homomorsmus: (a) ( 1 1 )=(1) ((1));1 =1 (b) ( a + c ad+bc )=( )=(ad + bc) (bd);1 b d bd ( a )+( c ) = (a) b d (b);1 + (c) (d) ;1 = ((ad) +(bc)) ((bd) ;1 )=(ad + bc):(bd) ;1 (c) ( a b : c d )=( a b : c d ) (d) ()(a) =((a)) = ( c 1 )=(a):((1));1 = (a) Pod lov t leso (Q(R) + ) naz v me pod lov t leso.
10 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 10 VI. Euklid v algoritmus D litelnost: Bu R komutativn okruh, a b 2 R. ekneme e prvek b d l prvek a, jestli e existuje prvek q 2 R takov, ea = q:b. P eme bja. Spole n d litel: Bu R komutativn okruh, a b 2 R. prvk a b, pokudcja a cjb. Prvek c 2 R se naz v spole n d litel Nejv t spole n d litel: Bu R komutativn okruh, a b 2 R. Prvek c 2 R se naz v jejich nejv t m spole n m d litelem, zkr cen nsd(a b), jestli e je jejich spole n m d litelem a pro libovoln spole n d litel x 2 R prvk a b plat, e xjc. V ta o d litelnosti: Bu R obor integrity, f g 2 R[x] a nech vedouc koecient polynomu g je jednotka okruhu R. Pak existuje pr v jedna dvojice polynom q r 2 R[x] takov, e st(r) <st(g) af = g:q + r. Euklid v algoritmus: Bu R t leso. Pak v R[x] libovoln dva nenulov polynomy maj nejv t spole n d litel k jeho nalezen slou Euklid v algoritmus. Bu te f, g nenulov polynomy zr[x]. Zv ty o d litelnosti plyne, e existuje nez porn cel slo n a polynomy q 1 :::q n+1 r 1 ::: r n 2 R[x] takov, e st(g) > st(r 1 ) >:::>st(r n ) 0aplat : f = g:q 1 + r 1 g = r 1 :q 2 + r 2 r 1 = r 2 :q 3 + r 3. r n;3 = r n;2 :q n;1 + r n;1 r n;2 = r n;1 :q n + r n r n;1 = r n :q n+1 1. Dok eme, e r n je spole n d litel polynom f, g. r n j r n;1 z posledn ho dku r n j r n;2 z p edposledn ho dku. r n j g r n j f 2. Dok eme, e r n je nsd(f g). ((a j f) ^ (a j g) ) a j r n ) a j f ^ a j g ) a j r 1 z1. rovnice a j g ^ a j r 1 ) a j r 2 z2. rovnice. a j r n;2 ^ a j r n;1 ) a j r n z (n+2). rovnice
11 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 11 VII. N sobnost ko ene, pou it derivace Lemma pro R komutativn okruh 1. (f + g)(c) =f(c) +g(c) 2. (f:g)(c) =f(c) g(c) Ko en polynomu: Nech R je okruh, c 2 R, f 2 R[x] f = a n x n + :::+ a 1 x + a 0. Pokud plat f(c) =a n c n + :::+ a 1 c + a 0 = 0, pak c je ko enem polynomu. V ta o ko enu polynomu: Bu R komutativn okruh. Pak c 2 R je ko en polynomu f 2 R[x], pr v kdy (x ; c)jf. (= q 2 R[x]. (x ; c):q = f, 0=(c ; c):q(c) =f(c), c je ko en f. =) Nech c je ko en pak podle: f=g.q + r existuj q r 2 R[x], takov, e r je konstantn a f = (x ; c):q + r ) r = f ; (x ; c):q ) r = r(c) = f(c) ; (c ; c):q(c) =0: Tedy (x ; c)jf. N sobnost ko ene polynomu: Bu R komutativn okruh, f 2 R[x], c je ko en f. slo k 2 N se naz v n sobnost ko ene c, jestli e (x ; c) k jf a(x ; c) k+1 6 jf. Derivace: Nech R je okruh, f = a n x n + :::+ a 1 x + a 0 2 R[x]. Polynom f 0 = na n x n;1 + :::+2a 2 x + a 1 2 R[x] se naz v derivace polynomu f. V ta o po tu ko en : Bu R obor integrity. Pak nenulov polynom f 2 R[x] m nejv e n = st(f) ko en, po t me-li ka d ko en tolikr t, kolikr t je n sobn. Nech f m ko eny c 1 ::: c l,(podvou r zn ) n sobnost k 1 ::: k l. Pak (x ; c 1 ) k1 ::: (x ; c l ) kl d l f. Chceme uk zat e: f =(x ; c 1 ) k1 ::: (x ; c l ) k l q, kde q 2 R[x], pak st(f) =k 1 +:::+k l +st(q), k 1 ::: k l st(f), tedy k 1 +:::+k l +st(q) st(f). 1. (x ; c 1 ) k1 jf 2. (x ; c 2 ) k2 jf, f =(x ; c 1 ) k1 h 1 f(x ; c) l,(x ; d) k c 6= d, jsou nesoud ln ) jednozna nost rozklad g ) (x ; c 2 ) k2 jh 1 ) :::(x ; c l ) k l jf =(x ; c 1 ) k1 ::: (x ; c l;1 ) k l;1 jh l;1 ) (x ; c l ) k l jh l;2 ) f =(x ; c 1 ) k1 ::: (x ; c l ) k l q Lemma: Bu R okruh, f g 2 R[x]. Pak plat : 1. (f + g) 0 = f 0 + g 0 2. (f:g) 0 = f 0 :g + f:g 0
12 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 12 V ta I. Je-li prvek c komutativn ho okruhu R k-n sobn m ko enem polynomu f 2 R[x], pak c je i ko enem polynom f 0 f 00 ::: f 0 (k;1) Pokud a je k-n sobn m ko enem pak f =(x ; c) k :q, q 2 R[x]. D le (q:(x ; c) k ) 0 = k(x ; c) k;1 :q +(x ; c) k :q 0 =(x ; c) k;1 (k:q +(x ; c):q 0 )Odsud plyne tvrzen v ty. D sledek v ty o po tu ko en, pou it derivace. Bu (R + ) t leso charakteristiky 0, f 2 R[x], f 6= 0,a 2 R ko en f, pak pro libovoln k 2 plat : a je k n sobn ko en f () a je (k ; 1) n sobn ko en (f f 0 ) =) Je-li akn sobn ko en, pak a je podle v ty I.(k ; 1) n sobn ko en f 0, tak e (x ; a) k jf, (x ; a) k;1 jf 0 =) (x ; a) k;1 j(f f 0 ) (x ; a) k 6 jf 0 tak e ur it (x ; a) k;1 6 j(f 0 f), tedy a je (k ; 1) n sobn ko en (f f 0 ). (= Je-li (k;1) n sobn ko en (f f 0 ) pak zejm na a je ko en f s n sobnost l. Podle p edpokladu p edchoz sti d kazu je a (l;1)n sobn ko en (f f 0 )odtud lze (k ; 1)=(l ; 1) =) k = l V ta II. Bu R t leso charakteristiky 0, f 2 R[x], a 2 R a k 2 2 N. Pak plat : Je-li ak-n sobn ko en f pak a je (k-1) n sobn ko en f 0, d le je-li a jednoduch ko en f pak a nen ko enem f 0. Bu ak-n sobn ko en f. Pak (x ; a) k jf, (x ; a) k+1 6 jf, d lef =(x ; a) k :g, g 2 R[x] Pak f 0 =((x;a) k ) 0 :g+(x;a) k :g 0 = k(x;a) k;1 :g+(x;a) k :g 0 =(x;a) k;1 [kg+ (x ; a)g 0 ] tedy (x ; a) k;1 jf 0. Kdyby (x ; a) k jf 0 potom vzhledem k jednozna nosti rozkladu v R[x] (x ; a)j[kg +(x ; a)g 0 ] odtud (x ; a)jkg. Pon vad k 6= 0((R + :)jecharakteristiky 0) potom (x ; a)jq platilo by (x ; a) k+1 jf...spor. Tedy (x ; a) k 6 jf 0 ili a je (k ; 1) n sobn ko en f 0.
13 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 13 VIII. Racion ln ko eny polynom nad Q Primitivn polynom: Nenulov polynom g 2 Z[x] senaz v primitivn, je-li nejv t spole n d litel v ech koecient roven 1. Irreducibiln polynom: Polynom f 2 R[x] se naz v irreducibiln, jestli e je nekonstantn a nelze jej zapsat ve tvaru sou inu dvou nekonstantn ch polynom. V ta o ko enu polynomu Bu R komutativn okruh. Pak c 2 R je ko en polynomu f 2 R[x] () (x;c)jf. (= Jakmile x ; cjf, z ejm f(c) =0. ( f =(x ; c):q ) 0=(c ; c):q(c) = f(c) ) =) Nech c je ko en pak: f = g:q + r existuj q 2 R[x], r 2 R takov, e f =(x ; c):q + r ) r = f ; (x ; c):q ) r = f(c) ; (c ; c):q(c) =0: Tedy x ; cjf. Asociovan polynomy: Bu R t leso. Polynomy f g 2 R[x] naz vejme asociovan pr v kdy existuje 0 6= c 2 R, tak e plat f = c:g Lemma: Ka d polynom f 2 Q[x] je asociovan s n jak m polynomem g 2 Z[x]. Nech ( an bn )xn + :::+( a1 )x +(a0 ), f 2 f[x]. c = b 1 ::: b n. Potom jist b1 b0 g = c:f, g 2 Z[x]. D sledek: P i vy et ov n ko en polynom zq[x] se sta omezit na Z[x]. V ta o racion ln ch ko enech polynomu: Nech f = a n x n + :::+ a 1 x + a 0 a 2 Z[x] a r s takov, e(r s)=1. 1. Pak sja n a rja Pro libovoln c 2 Z je (r ; cs)jf(c) je racion ln ko en polynomu f 1. Polynom a n x n + :::+ a 1 x + a 0 =0. Za x dosad me ko en ( r s ). a n ( r s )n + a n;1 ( r s )n;1 + :::+ a 1 ( r s )+a 0 =0j s n a n :r n + a n;1 r n;1 :s + :::+ a 1 :r:s n;1 + a 0 :s n =0 P n j=0 a n;j:r n;j :s j = P n j=0 a j:r j :s n;j Pak proto e ko en je tvaru ( r s ), rja 0 :s n ) rja 0 nebo (r s)=1: sja 0 :r n ) sja n nebo (r s)=1: 2. D len m polynomu f polynomem (x ; c) nadz se zbytkem dostaneme: f = (x ; c)h + f(c), h 2 Z[x], odtud f(c) = f ; (x ; c)h. Dosazen m ( r s ) za x m me f(c) = f( r s ) ; ( r s ; c):h( r s ) = ;( r s ; c)h( r s ) nebo r s je ko en f. Vyn soben m s n dostaneme f(c)s n = ;(r ; cs):(s n;1 :h( r s )) tak e (r ; cs)jf(c)s n, ale pon vad (r s)=1tak (r ; cs s) =1,odtud (r ; cs)jf(c).
14 Okruhy ot zek k Algeb e I. P.H. & J.W. 14 D sledek: Tato v ta n m umo uje naj t racin ln ko eny polynomu, nebo pokud ( r s ) je ko enem f pak s:x ; rjf podle v ty oko enu polynomu. Einsensteinovo krit rium: Bu a n x n + :::+ a 1 x + a 0 a 2 Z[x], p prvo slo, pja 0 ::: pja n;1 p6 ja n p 2 6 ja 0. Pak f je irreducibiln nad Q[x]. V ta: Polynom f 2 Z[x] je irreducibiln, je irreducibiln nad Q. K vytvo en tohoto textu n s poh n la nouze, ale nakonec se n m ob ma "stra ka alb ka" poda ilo udolat. Aby sev m poda ilo tot V m p ej : Petr Handlar Ji Wotke
1 GRUPY 2 Prav neutr ln prvek e 2 A spl uje 8a 2 A : a e = a. Neutr ln prvek je lev neutr ln a prav neutr ln. Monoid je pologrupa s neutr ln m prvkem.
RNDr. Libor Pol k. Algebra I Z pisky z p edn ky zpracoval: Ji Dobe 20. dubna 1995 Obsah 1 Grupy 1 1.1 Grupy zbytkov ch t d : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 3 1.2 Z kladn vlastnosti grup
VíceLine rn oper tory v euklidovsk ch prostorech V t to sti pou ijeme obecn v sledky o line rn ch oper torech ve vektorov ch prostorech nad komplexn mi sl
Line rn oper tory v euklidovsk ch prostorech V t to sti pou ijeme obecn v sledky o line rn ch oper torech ve vektorov ch prostorech nad komplexn mi sly z p edchoz ch kapitol k podrobn j mu zkoum n line
Více1 1 Ide ly a faktorov okruhy Denice 1.1 Nech R =(R + :) je okruh, 6= I R nazveme ide lem, plat -li a b I =) a + b I a I r R =) ra ar I Ide l je zejm n
i doc. Libor Pol k Algebra II. zpracoval Ale K enek 11. kv tna 1995 Obsah 1 Ide ly a faktorov okruhy 1 Roz en t les 3 Teorie svaz 3 3.1 Dvoj denice : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :
Více3. Polynomy Verze 338.
3. Polynomy Verze 338. V této kapitole se věnujeme vlastnostem polynomů. Definujeme základní pojmy, které se k nim váží, definujeme algebraické operace s polynomy. Diskutujeme dělitelnost polynomů, existenci
Více6. Matice. Algebraické vlastnosti
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan 6 Matice Algebraické vlastnosti 1 Algebraické operace s maticemi Definice Bud te A,
VíceVěta o dělení polynomů se zbytkem
Věta o dělení polynomů se zbytkem Věta. Nechť R je okruh, f, g R[x], přičemž vedoucí koeficient polynomu g 0 je jednotka okruhu R. Pak existuje jediná dvojice polynomů q, r R[x] taková, že st(r) < st(g)
VíceModerní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 3. Reálná čísla
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ..07/..00/07.008 3. Reálná čísla RACIONÁLNÍ A IRACIONÁLNÍ ČÍSLA Význačnými množinami jsou číselné množiny. K nejvýznamnějším patří množina reálných čísel,
Více8. pln svazy. Svaz A se naz v distributivn, pokud pro libovoln prvky a; b; c 2 A plat
. 8. pln svazy Svaz A se naz v distributivn, pokud pro libovoln prvky a; b; c 2 A plat a (b ^ c) = (a b) ^ (a c) Lemma 8.1. Bu A distributivn svaz. Pak pro libovoln prvky a; b; c 2 A plat a ^ (b c) = (a
VíceZobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.
7. Shodná zobrazení 6. ročník 7. Shodná zobrazení 7.1. Shodnost geometrických obrazců Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor,
VíceÚlohy domácího kola kategorie C
50. ročník Matematické olympiády Úlohy domácího kola kategorie 1. Najděte všechna trojmístná čísla n taková, že poslední trojčíslí čísla n 2 je shodné s číslem n. Student může při řešení úlohy postupovat
Vícea m1 a m2 a mn zobrazení. Operaci násobení u matic budeme definovat jiným způsobem.
1 Matice Definice 1 Matice A typu (m, n) je zobrazení z kartézského součinu {1, 2,,m} {1, 2,,n} do množiny R Matici A obvykle zapisujeme takto: a 1n a 21 a 22 a 2n A =, a m1 a m2 a mn kde a ij R jsou její
Vícep (1) k 0 k 1 je pravd podobnost p echodu ze stavu k i v l ; 1 kroku do stavu k j
Markovovsk n hodn procesy U Markovovsk ho n hodn ho proces nez vis dal v voj na zp sobu, jak se proces dostal do sou asn ho stavu. Plat 8 t
Více1. Mno iny. Pojem mno iny je z kladn m pojmem matematiky. Mno ina je ur ena sv mi
1. Mno iny Pojem mno iny je z kladn m pojmem matematiky. Mno ina je ur ena sv mi prvky, t.j., mno inou rozum me souhrn prvk. Teorii mno in vybudoval n meck matematik G.Cantor v roce 1872. V e uveden vymezen
VíceExponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu
1 Tutoriál č. 3 Exponenciála matice a její užití řešení Cauchyovy úlohy pro lineární systémy užitím fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu 0.1 Exponenciála matice a její užití
VíceDiskr tn matematika Roman ada Tom Kaiser Zden k Ryj ek Katedra matematiky FAV Z pado esk univerzita v Plzni 2004 ii vodem M te p ed sebou text k p edn ce Diskr tn matematika pro prvn ro n k na Z pado esk
VíceALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 4: Grupy, okruhy a pole Základní pojmy unární operace, binární operace, asociativita,
VíceMatematika IV - 3. přednáška Rozklady grup
Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 3. 2008 Obsah přednášky Rozklady podle podgrup ô Normální podgrupy Martin Panák, Jan Slovák, Drsná
VíceNe tak letmý úvod k maticím První pracovní verze
Ne tak letmý úvod k maticím První pracovní verze Tento text na příkladech ukazuje vlastnosti základních algebraických struktur grup, okruhů, polí, vektorových prostorů a algeber. Zvláštní důraz je kladen
VíceUpozornění : barevné odstíny zobrazené na této stránce se mohou z důvodu možného zkreslení Vašeho monitoru lišit od fyzické dodávky.
Upozornění : barevné odstíny zobrazené na této stránce se mohou z důvodu možného zkreslení Vašeho monitoru lišit od fyzické dodávky. ODSTÍN SKUPINA CENOVÁ SKUPINA ODRÁŽIVOST A10-A BRIGHT A 1 81 A10-B BRIGHT
Více1 Matematické základy teorie obvodů
Matematické základy teorie obvodů Vypracoval M. Košek Toto cvičení si klade možná přemrštěný, možná jednoduchý, cíl dosáhnout toho, aby všichní studenti znali základy matematiky (a fyziky) nutné pro pochopení
VíceMatematická analýza KMA/MA2I 3. p edná²ka Primitivní funkce
Matematická analýza KMA/MAI 3. p edná²ka Primitivní funkce Denice a základní vlastnosti P íklad Uvaºujme následující úlohu: Najd te funkci F : R R takovou, ºe F () R. Kdo zná vzorce pro výpo et derivací
VíceMatematika IV - 3. přednáška Rozklady grup
S Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 3. 2008 s Obsah přednášky Rozklady podle podgrup ô Normální podgrupy s Doporučene zdroje Martin Panák,
VíceLineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy
Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy 1.1 Relace a funkce V celém textu budeme používat následující označení pro číselné množiny: N množina všech přirozených čísel bez nuly, N={1, 2,
VíceUčební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra študenti MFF 15. augusta 2008 1 8 Algebra Požadavky Grupa, okruh, těleso definice a příklady Podgrupa, normální podgrupa, faktorgrupa, ideál
VíceY36BEZ Bezpečnost přenosu a zpracování dat. Úvod. Róbert Lórencz. http://service.felk.cvut.cz/courses/y36bez lorencz@fel.cvut.cz
Y36BEZ Bezpečnost přenosu a zpracování dat Róbert Lórencz 1. přednáška Úvod http://service.felk.cvut.cz/courses/y36bez lorencz@fel.cvut.cz Róbert Lórencz (ČVUT FEL, 2007) Y36BEZ Bezpečnost přenosu a zpracování
VícePříprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB
Variace 1 Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Číselné
VíceNotice:Jagran Infotech Ltd. Printed by Fontographer 4.1 on 6/3/2003 at 7:12 PM
$ % $0 Undefined $1 Undefined $2 Undefined $3 Undefined $4 Undefined $5 Undefined $6 Undefined $7 Undefined $8 Undefined $9 Undefined $A Undefined $B Undefined $C Undefined $D Undefined $E Undefined $F
VíceVečerní kurzy matematiky Letní studentská konference Tudy Cesta Nevede
Večerní kurzy matematiky Letní studentská konference Tudy Cesta Nevede 1 Výroková logika výroky:a,b pravdivost výroku: 0 nepravda, 1 pravda logické spojky: A negace A A B konjunkce A B disjunkce A B implikace
VíceSoučin matice A a čísla α definujeme jako matici αa = (d ij ) typu m n, kde d ij = αa ij pro libovolné indexy i, j.
Kapitola 3 Počítání s maticemi Matice stejného typu můžeme sčítat a násobit reálným číslem podobně jako vektory téže dimenze. Definice 3.1 Jsou-li A (a ij ) a B (b ij ) dvě matice stejného typu m n, pak
VíceKonzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia
- - Konzultce z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studi ) Číselné obor ) Zákldní početní operce procentový počet ) Absolutní hodnot reálného čísl ) Intervl množinové operce ) Mocnin ) Odmocnin
VíceJak prochází světlo soustavou částečně propustných zrcadel?
Jak rochází světlo soustavou částečně roustných zrcadel? Když světlo rochází oloroustným zrcadlem, olovina světla rojde a olovina se odrazí. Co se však stane, když takových zrcadel máme víc za sebou a
Více3. Algebraické systémy
Markl: 3.1. Morfismy a kongruence /ras31.doc/ Strana 1 3. Algebraické systémy Na rozdíl od klasické algebry, jejíž ústředním tématem jsou rovnice a potřebný aparát pro jejich řešení /matice, polynomy,.../,
VíceVážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceJan Slov k. Algebraick geometrie
Jan Slov k Algebraick geometrie jen 995 { kv ten 996 OBSAH i Obsah P klady a motivace 2 Projektivn roz en ann ho prostoru 3 Polynomy 3 4 Ann variety 24 5 Projektivn variety 36 6 Homogenn polynomy 44 7
Více3.cvičení. k p = {X, Y } u(x, r 1 = XA ), v(y, r 1 = XA ) u v = {A, R} q = AR. 1. Bodem A kolmici: Zvolím bod X p k(a, r 1 = XA ),
3.cvičení 1. Bodem A kolmici: Zvolím bod X p k(a, r 1 = XA ), k p = {X, Y } u(x, r 1 = XA ), v(y, r 1 = XA ) u v = {A, R} q = AR Bodem A rovnoběžku: Ještě jednu kolmici. Tři úhly, které je možno rozdělit
VíceLine rn algebra II podle p edn ek prof. Franti ka ika Sazbu v L A TEXu p ipravil Du an Dobe Obsah Diagonalizovatelnost matic 2 Symetrick transformace 4 3 Hermitovsk matice a kongruentnost 5 4 Pozitivn
VíceM/146000, M/146100, M/146200 LINTRA PLUS
M/46000, M/4600, M/4600 LINTRA PLUS Bezpístnicové válce Dvojčinné, magnetický a nemagnetický píst - Ø 6 až 80 mm Nové odlehčené provedení výlisku s univerzálními montážními drážkami Osvědčený a patentovaný
VíceTeoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz. Algebra Struktury s jednou operací
Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz Algebra Struktury s jednou operací Teoretická informatika 2 Proč zavádíme algebru hledáme nástroj pro popis objektů reálného světa (zejména
VíceM - Příprava na čtvrtletní písemnou práci
M - Příprava na čtvrtletní písemnou práci Určeno pro třídu 1ODK. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
VíceModerní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 4. Komplexní čísla
Moderní technologie ve studiu aplikované fyiky CZ.1.07/..00/07.0018 4. Komplexní čísla Matematickým důvodem pro avedení komplexních čísel ( latinského complexus složený), byla potřeba rošířit množinu (obor)
Více6.3. Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty
H VRBENSKÁ J BĚLOHLÁVKOVÁ 63 Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s onstantními oeficienty 631 Definice Definice Lineární diferenciální rovnicí druhého řádu s onstantními oeficienty nazýváme rovnici
Více4 Stromy a les. Petr Hlin їn 0 5, FI MU Brno 1 FI: MA010: Stromy a les
4 Stromy a les Jedn m ze z kladn ch, a patrn ї nejjednodu 0 8 0 8 m, typem graf 0 1 jsou takzvan і stromy. Jedn se o souvisl і grafy bez kru 0 6nic. P 0 0es svou (zd nlivou) jednoduchost maj stromy bohatou
Více2 OBSAH Obsah 1 Z kladn pojmy z teorie jazyk 3 2 vod do teorie automat Historie : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :
Automaty a gramatiky Jaso korektury: Milo Teodorovi odborn rady a garance: V clav Koubek 10. listopadu 1996 Tato skripta slou jako pom cka k p edn ce Automaty a gramatiky na MFF UK. Obsahuj tedy pouze
Více= 8 25 + 19 12 = 32 43 32 = 11. 2 : 1 k > 0. x k + (1 x) 4k = 2k x + 4 4x = 2 x = 2 3. 1 x = 3 1 2 = 2 : 1.
4 4 = 8 8 8 = 5 + 19 1 = 4 = 11 : 1 k > 0 k 4k x 1 x x k + (1 x) 4k = k x + 4 4x = x = x 1 x = 1 = : 1. v h h s 75 v 50 h s v v 50 s h 75 180 v h 90 v 50 h 180 90 50 = 40 s 65 v 80 60 80 80 65 v 50 s 50
VíceKřenovice horní nádraží - Brno - Blansko - - Skalice nad Svitavou - Březová nad Svitavou (I. část)
S2+R2 Integrovaný dopravní systém ihomoravského kraje Informace a podněty: 5 4317 4317, www.idsjmk.cz Platí od 14.12.2014 do 12.12.2015 40 Brno 75 Brno zastávka 167 Vyškov 234 Boskovice město 258 Obora
Více14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
VíceOBSAH. strana. Hroty 1, 2. Céčka a eska. strana 2, 3. strana. Šišky. Gule a polgule. strana 5, strana
OBSAH Hroty 1, 2 Céčka a eska 2, 3 Šišky 3 Gule a polgule 4 Hrozno 5, 6 Lístky 7... 10 Tyčky a stĺpiky 11... 13 Pásoviny a madlá 14, 15 Pätky a krytky 16 Závesy 17 Kľučky 18, 19 Štítky Sortiment pojazdných
VíceAritmetika s didaktikou II.
Katedra matematiky PF UJEP Aritmetika s didaktikou II. KM / 0026 Přednáška 0 Desetinnáčísla O čem budeme hovořit: Budeme definovat desetinnáčísla jako speciální racionálníčísla. Naučíme se poznávat různé
VícePOKYNY Č. 45. Část I Zápis nové stavby jako samostatné věci
Český úřad zeměměřický a katastrální POKYNY Č. 45 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 20.12.2013 č.j. ČÚZK 25639/2013-22 pro zápis nové stavby, zápis vlastnického práva k nové stavbě a zápis
VícePolynomy nad Z p Konstrukce faktorových okruhů modulo polynom. Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30
Počítání modulo polynom 3. přednáška z algebraického kódování Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30 Obsah 1 Polynomy nad Zp Okruh Zp[x] a věta o dělení se zbytkem 2 Kongruence modulo polynom,
VíceB A B A B A B A A B A B B
AB ABA BA BABA B AB A B B A A B A B AB A A B B B B ABA B A B A A A A A B A A B A A B A A B A BA B A BA B D A BC A B C A B A B C C ABA B D D ABC D A A B A B C D C B B A A B A B A B A A AB B A AB A B A A
Vícegrupa těleso podgrupa konečné těleso polynomy komutativní generovaná prvkem, cyklická, řád prvku charakteristika tělesa
grupa komutativní podgrupa těleso generovaná prvkem, cyklická, řád prvku Malá Fermatova věta konečné těleso charakteristika tělesa polynomy ireducibilní prvky, primitivní prvky definice: G, je grupa kde
VíceMATEMATIKA I VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ NOVOTNÝ ZÁKLADY LINEÁRNÍ ALGEBRY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ NOVOTNÝ MATEMATIKA I ZÁKLADY LINEÁRNÍ ALGEBRY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Typeset by L A TEX 2ε, Podpořeno projektem
VíceKyvné pohony Série 6400. Miniaturní kompaktní suporty Série 6700. Tlumiče nárazu Série 6900
Manipulace Série 000 SpA 4050 LURANO (BG) - Italia Via Cascina Barbellina, 0 Tel. 035/49777 Fax 035/49740 035/4974 http://www.pneumaxspa.com CAP. SOC...700.000 I.V. R.E.A. BERGAMO N. 0798 R.E.A. MILANO
VíceReálná ísla a posloupnosti Jan Malý
Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý Obsah 1. Reálná ísla 1 2. Posloupnosti 2 3. Hlub²í v ty o itách 4 1. Reálná ísla 1.1. Úmluva (T leso). Pod pojmem t leso budeme v tomto textu rozum t pouze komutativní
Více1.7. Mechanické kmitání
1.7. Mechanické kmitání. 1. Umět vysvětlit princip netlumeného kmitavého pohybu.. Umět srovnat periodický kmitavý pohyb s periodickým pohybem po kružnici. 3. Znát charakteristické veličiny periodického
Více4 Počítání modulo polynom
8 4 Počítání modulo polynom Co se vyplatilo jendou, vyplatí se i podruhé. V této kapitole zavedeme polynomy nad Z p a ukážeme, že množina všech polynomů nad Z p tvoří komutativní okruh s jednotkou. Je-li
VíceVI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku
VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m
Více15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.
Učební texty k přednášce ALGEBRAICKÉ STRUKTURY Michal Marvan, Matematický ústav Slezská univerzita v Opavě 15. Moduly Definice. Bud R okruh, bud M množina na níž jsou zadány binární operace + : M M M,
VíceOperace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.
U stav matematiky a deskriptivnı geometrie Operace s maticemi Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2014 RNDr. Rudolf Schwarz,
VíceŘešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat.
KOMBINATORIKA ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Příklad 1 Pan Alois dostal od vedení NP Šumava za úkol vytvořit propagační poster se čtyřmi fotografiemi Šumavského národního parku, každou z jiného ročního období (viz obrázek).
VíceDiamantová suma - řešení příkladů 1.kola
Diamantová suma - řešení příladů.ola. Doažte, že pro aždé přirozené číslo n platí.n + 2.n + + n.n < 2. Postupujeme matematicou inducí. Levou stranu nerovnosti označme s n. Nejmenší n, pro než má smysl
Více1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =
I. L'HOSPITALOVO PRAVIDLO A TAYLOR V POLYNOM. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) a) lim tg sin ( + ) / e e) lim a a i) lim a a, a > P ipome me si: 3 tg 4 2 tg b) lim 3 sin 4 2 sin
Více)*+,*-../01*/12*+) /)-*914/:41;1
)*+,*-../01*/12*+)3456718/)-*914/:41;1 ?@A?@BCDEF?@GAA?@BCDF@?H?I JKLMNOKPNQKRSTKPOPLNOPLNUVLWXYKZ[\P]N^_LRPKǸaUbUMNKcNbPdVZZRZPK]NV]ZPLPLNePL_]RdWLRV]S fwlngwrnv]onop]nqp]z[\p]mnk]nopcnjv]z[\mnopcnewthnivnokp]p]mnkcnp\lp]op]nj]op]hp]
VíceROČNÍKOVÁ PRÁCE TEORETICKÉ ŘEŠENÍ STŘECH
ROČNÍKOVÁ PRÁCE TEORETICKÉ ŘEŠENÍ STŘECH Vypracoval: Jan Vojtíšek Třída: 8.M Školní rok: 2011/2012 Seminář: Aplikace Deskriptivní geometrie Prohlašuji, že jsem svou ročníkovou práci napsal samostatně a
VíceTlačné pružiny. Všechny rozměry pružin uvedených v katalogu jsou standardizovány. Také jsou zde uvedena potřebná technická data.
Tlačné pružiny Všechny rozměry pružin uvedených v katalogu jsou standardizovány. Také jsou zde uvedena potřebná technická data. Každá pružina má své vlastní katalogové číslo. Při objednávce udávejte prosím
Více11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice
11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice (r zné typy soustav rovnic a nerovnic, matice druhy matic, operace s maticemi, hodnost matice, inverzní matice, Gaussova elimina ní metoda, determinanty
VíceOperace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.
Jdi na stranu Celá obr./okno Zavřít 1 Operace s maticemi Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2014 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc.
VíceKarlovy Vary. Základní škola Truhlářská 19/681, modernizace silnoproudé elektroinstalace hlavní rozvody nízkého napětí TECHNICKÁ ZPRÁVA
TECHNICKÁ ZPRÁVA Úvod Projekt řeší nové hlavní rozvody nízkého napětí v prostorech základní školy v Truhlářské ulici čp.19 v Karlových Varech - Staré Roli. V rámci projektu je řešeno rozdělení stávajícího
VíceCyklické kódy. Definujeme-li na F [x] n sčítání a násobení jako. a + b = π n (a + b) a b = π n (a b)
C Ať C je [n, k] q kód takový, že pro každé u 1,..., u n ) C je také u 2,..., u n, u 1 ) C. Jinými slovy, kódová slova jsou uzavřena na cyklické posuny. Je přirozené takový kód nazvat cyklický. Strukturu
VíceAlgebra 2 KMI/ALG2. Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. slidy k přednáškám
Algebra 2 slidy k přednáškám KMI/ALG2 Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. Vytvořeno za podpory projektu FRUP_2017_052: Tvorba a inovace výukových opor
VíceV této části manuálu bude popsán postup jak vytvářet a modifikovat stránky v publikačním systému Moris a jak plně využít všech možností systému.
V této části manuálu bude popsán postup jak vytvářet a modifikovat stránky v publikačním systému Moris a jak plně využít všech možností systému. MENU Tvorba základního menu Ikona Menu umožňuje vytvořit
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Cyklus while, do-while, dělitelnost, Euklidův algoritmus
Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět Cílová skupina (ročník) Úroveň
VíceSTEREOMETRIE ZÁKLADNÍ POJMY, METRICKÉ VLASTNOSTI, ODCHYLKY, VZDÁLENOSTI. STEREOMETRIE geometrie v prostoru
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 4. května 2014 Název zpracovaného celku: STEREOMETRIE ZÁKLADNÍ POJMY, METRICKÉ VLASTNOSTI, ODCHYLKY, VZDÁLENOSTI STEREOMETRIE geometrie
VícePublikační a citační praxe v ekonomii RIV publikační strategie v SHV Panelová hodnocení v SHV v ČR (GAČR, II. pilíř, UK)
Publikační a citační praxe v ekonomii RIV publikační strategie v SHV Panelová hodnocení v SHV v ČR (GAČR, II. pilíř, UK) Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. CERGE UK a Národohospodářský ústav AV ČR GAČR seminář
Více6 Extrémy funkcí dvou proměnných
Obsah 6 Extrémy funkcí dvou proměnných 2 6.1 Lokálníextrémy..... 2 6.2 Vázanélokálníextrémy.... 4 6.2.1 Metodyhledánívázanýchlokálníchextrémů..... 5 6.2.2 Přímédosazení..... 5 6.2.3 Lagrangeovametoda.....
Vícematematika vás má it naupravidl
VÝZNAM Algebrický výrz se zvádí intuitivn bez p esn ího vmezení v kolizi s názv dvoj len, troj len, mnoho len. Stále se udr uje fle ná p edstv, e ísl ozn ují mno ství, e jsou zobecn ním vnímné skute nosti.
VíceJEDNODUŠE A PROSTĚ Tento katalog představuje v přehledném členění všechny potřebné technické údaje týkající se našich 8000 pružin.
S oprávněnou hrdostí si Vám dovolujeme představit naši rozsáhlou nabídku pružin a per. Náš sortiment totiž zahrnuje přes 8000 standardních provedení pružin, které jsme schopni dodávat z našich skladů v
VíceMatematický KLOKAN 2009 www.matematickyklokan.net. kategorie Benjamín
Matematický KLOKAN 2009 www.matematickyklokan.net kategorie Benjamín Úlohy za 3 body 1. Hodnota kterého výrazu je sudé číslo? (A) 200 + 9 (B) 200 9 (C) 200 9 (D) 2 + 0 + 0 + 9 (E) 2 0 + 0 + 9 2. Kolik
VíceSTEREOMETRIE, OBJEMY A POVRCHY TĚLES
STEREOMETRIE, OBJEMY POVRCHY TĚLES Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia utoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky
VíceMatematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan 2. Homomorfismy V souvislosti se strukturami se v moderní matematice studují i zobrazení,
VíceAlgoritmizace a programování
Algoritmizace a programování V algoritmizaci a programování je důležitá schopnost analyzovat a myslet. Všeobecně jsou odrazovým můstkem pro řešení neobvyklých, ale i každodenních problémů. Naučí nás rozdělit
VíceLineární algebra : Lineární zobrazení
Lineární algebra : Lineární zobrazení (6. přednáška František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 20. května 2014, 22:40 1 2 6.1 Lineární zobrazení Definice 1. Buďte P a Q dva lineární prostory
Více(1) Dokažte, že biprodukt je součin (a tím pádem i součet). Splňují-li homomorfismy. A B je izomorfismus stejně jako A B i+j
1. cvičení (1) Necht A je komutativní grupa. Dokažte, že End(A) společně s operacemi sčítání a skládání zobrazení je okruh. (2) Dokažte přímo z definice, že na každé komutativní grupě existuje právě jedna
VíceMatematická analýza 1
Matematická analýza 1 ZS 2019-20 Miroslav Zelený 1. Logika, množiny a základní číselné obory 2. Limita posloupnosti 3. Limita a spojitost funkce 4. Elementární funkce 5. Derivace 6. Taylorův polynom Návod
Vícek d K: a!b Hammingova vzd lenost: v ha slova po et jedni ek
ezpe nostn k dy ezpe nostn k dy 2 EZPE NOSTN K DY chyby? pam, - cesta, - a jednotka, d = KN L? d 6= a d = a modely kan l (charakter chyb): kan l symetrick : pravd(!)=pravd(!) nesymetrick : 6= s v mazem
Více( x ) 2 ( ) 2.5.4 Další úlohy s kvadratickými funkcemi. Předpoklady: 2501, 2502
.5. Další úlohy s kvadratickými funkcemi Předpoklady: 50, 50 Pedagogická poznámka: Tato hodina patří mezi ty méně organizované. Společně řešíme příklad, při dalším počítání se třída rozpadá. Já řeším příklady
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 16. ZÁKLADY LOGICKÉHO ŘÍZENÍ
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 16. ZÁKLADY LOGICKÉHO ŘÍZENÍ Obsah 1. Úvod 2. Kontaktní logické řízení 3. Logické řízení bezkontaktní Leden 2006 Ing.
VíceCharakteristika tělesa
16 6 Konečná tělesa V této kapitole budeme pod pojmem těleso mít na mysli vždy konečné komutativní těleso, tedy množinu s dvěma binárními operacemi (T, +, ), kde (T, +) je komutativní grupa s neutrálním
Více2. SÉRIE: SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC, METODY E ENÍ. lineárních rovnic (prove te zkou²ku dosazením):
ZÁKLADY MATEMATIKY 2 2. SÉRIE: SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC, METODY E ENÍ P ípravní úlohy. V této sérii se p edpokládá, ºe uº umíte ur it v²echna e²ení jednoduchých soustav lineárních rovnic. Otestujte se
VíceCyklické redundantní součty a generátory
Cyklické redundantní součty a generátory pseudonáhodných čísel Rostislav Horčík: Y01DMA 20. dubna 2010: CRC a pseudonáhodná čísla 1/17 Definice Řekneme, že polynomy a(x), b(x) jsou kongruentní modulo m(x),
Více1.4.1 Výroky. Předpoklady: Výrok je sdělení, u něhož má smysl otázka, zda je či není pravdivé
1.4.1 Výroky Předpoklady: Výrok je sdělení, u něhož má smysl otázka, zda je či není pradié Číslo π je iracionální. pradiý ýrok Ach jo, zase matika. není ýrok V rozrhu máme deset hodin matematiky týdně.
VícePolynomy v moderní algebře
Polynomy v moderní algebře Výsledky cvičení a návody k jejich řešení In: Karel Hruša (author): Polynomy v moderní algebře. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1970. pp. 94 [102]. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403718
VíceÚlohy k procvičování textu o svazech
Úlohy k procvičování textu o svazech Číslo za pomlčkou v označení úlohy je číslo kapitoly textu, která je úlohou procvičovaná. Každá úloha je vyřešena o několik stránek později. Kontrolní otázky - zadání
Více1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x
1 ZOBRAZENÍ 1 Zobrazení a algebraické struktury 1 Zobrazení Příklad 1.1. (a) Ukažte, že zobrazení f : x na otevřený interval ( 1, 1). x x +1 je bijekce množiny reálných čísel R (b) Necht a, b R, a < b.
Více1.2.5 Reálná čísla I. Předpoklady: 010204
.2.5 Reálná čísla I Předpoklady: 00204 Značíme R. Reálná čísla jsou čísla, kterými se vyjadřují délky úseček, čísla jim opačná a 0. Každé reálné číslo je na číselné ose znázorněno právě jedním bodem. Každý
VíceSIGNUM 3SB3 Tlačítka a signálky
SGNUM Tlačítka a signálky Ovladač s nosičem Kulaté plastové 0..-.. Kulaté kovové 5..-.. Čtvercové plastové 1..-.. pro otvor 26 26mm Upozornění! Prosvětlená tlačítka se dodávají včetně montážního můstku
VíceSkalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu
Skalární sou in Jedním ze zp sob, jak m ºeme dva vektory kombinovat, je skalární sou in. Výsledkem skalárního sou inu dvou vektor, jak jiº název napovídá, je skalár. V tomto letáku se nau íte, jak vypo
VíceZÁPISKY Z ANALYTICKÉ GEOMETRIE 1 SOUŘADNICE, BODY
1 Souřadnice, body 1.1 Prostor prostor můžeme chápat jako nějaké prostředí, ve kterém můžeme mít různé věci na různých místech místo, poloha - tohle potřebujeme nějak popsat abychom mohli změřit nebo říci,
Více4 DVOJMATICOVÉ HRY. Strategie Stiskni páku Sed u koryta. Stiskni páku (8, 2) (5, 3) Sed u koryta (10, 2) (0, 0)
4 DVOJMATICOVÉ HRY Strategie Stiskni páku Sed u koryta Stiskni páku (8, 2) (5, 3) Sed u koryta (10, 2) (0, 0) 125 DVOJMATICOVÁ HRA Je-li speciálně množina hráčů Q = {1, 2} a prostory strategií S 1, S 2
Více