Modul: ÚČETNICTVÍ. Podmodul: ZÁKLADNÍ ÚČTOVÁNÍ U NEPLÁTCE DPH. Název tématu Počet hodin Počet pracovních listů

Transkript

1 Žadatel: Název projektu: Registrační číslo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola CZ.1.07/3.2.01/ Modul: ÚČETNICTVÍ Podmodul: ZÁKLADNÍ ÚČTOVÁNÍ U NEPLÁTCE DPH Název tématu Počet hodin Počet pracovních listů Počet průběžných testů Krátkodobý finanční majetek peněžní prostředky Úvěry Pohledávky a závazky Zásoby Dlouhodobý majetek Cestovné zaměstnance Náklady a výnosy Soubor příkladů 2,5 x x Závěrečný test* 0,5 x x Celkem * Testy nejsou součástí tohoto materiálu

2 Obsah: 1. téma Krátkodobý finanční majetek peněžní prostředky téma Úvěry téma Pohledávky a závazky téma Zásoby téma Dlouhodobý majetek téma Cestovné zaměstnance téma Náklady a výnosy téma Soubor příkladů téma Závěrečný test Řešení pracovních listů Řešení souboru příkladů

3 Metodický list Modul - podmodul: Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) Počet vyučovacích hodin modulu: 42 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Krátkodobý finanční majetek - peněžní prostředky Počet vyučovacích hodin tématu: 5 Počet pracovních listů: 3 Počet testů: 1 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Peněžní prostředky - úvod 2. Výkladová skripta Pokladna 3. Výkladová skripta Ceniny 4. Výkladová skripta Inventarizační rozdíly v pokladně a pokladně cenin 5. Pracovní list 1 Pokladna - zadání 6. Pracovní list 1 - Pokladna řešení 7. Pracovní list 2 Ceniny - zadání 8. Pracovní list 2 Ceniny - řešení 9. Výkladová skripta Běžný účet 10. Výkladová skripta Peníze na cestě 11. Pracovní list 3 Běžný účet, peníze na cestě zadání 12. Pracovní list 3 Běžný účet, peníze na cestě - řešení 13. Průběžný test Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Peněžní prostředky - úvod 2. Prostudujte si výkladová skripta Pokladna 3. Vypracujte určené úkoly (úkoly č. 1 a 2) v pracovním listu 1 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1 5. Prostudujte si výkladová skripta Ceniny 6. Vypracujte určené úkoly (úkol č. 1) v pracovním listu 2 7. Zkontrolujte si vypracovaný úkol v pracovním listu 2 8. Prostudujte si výkladová skripta Inventarizační rozdíly v pokladně a pokladně cenin 9. Vypracujte určené úkoly (úkoly 3 a 4) v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Vypracujte určené úkoly (úkoly 2 a 3) v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Běžný účet 14. Vypracujte určené úkoly (úkol č. 1) v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Peníze na cestě 17. Vypracujte určené úkoly (úkol č. 2) v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Zopakujte si látku v průběžném testu 3

4 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv 4

5 TÉMA 1: KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY KNIHA 1: PĚNĚŽNÍ PROSTŘEDKY ÚVOD 1 Peněžní prostředky Je pojem, který označuje část aktiv (majetku) účetní jednotky, která má podobu: - peněžních prostředků v hotovosti - vkladů u peněžních ústavů (bezhotovostní peněžní prostředky) - ekvivalentů peněžních prostředků (cenin, šeků, poukázek na zboží či služby) Peněžní prostředky patří do finančního majetku (2. účtová třída). Oceňujeme je nominální hodnotou. Mezi odběrateli a dodavateli vznikají vzájemné dlužnické a věřitelské vztahy (závazky a pohledávky), které je třeba uhradit. Peněžní prostředky jsou nejlikvidnější složkou aktiv. Platební styk zná 2 hlavní způsoby placení: Hotovostní platební styk (s použitím hotových peněz) Bezhotovostní platební styk (převodem peněžních částek na bankovním účtu) Kde má účetní jednotka tyto peněžní prostředky uloženy? v pokladně podniku (na drobná vydání, výplaty zaměstnanců v hotovosti, výplaty cestovného) v pokladně cenin na bankovním účtu (většina peněžních prostředků v podniku) 5

6 KNIHA 2: POKLADNA 1 Pokladna - eviduje se zde stav a pohyb peněžních prostředků v hotovosti - co tvoří pokladní hotovost? Hotové peníze Valuty Šeky přijaté místo hotovosti Poukázky k zúčtování - za peněžní prostředky je hmotně zodpovědný pokladník (hmotná odpovědnost za pokladnu, pokladníkovi musí být více než 18 let) 2 Evidence v pokladně - syntetická evidence - účet 211 Pokladna (účet AKTIV) - analytická evidence: pokladní kniha, vede ji pokladník, který je hmotně zodpovědný za svěřené peníze - účtujeme na něm podle pokladních dokladů - pouze inventarizační rozdíly a kursové rozdíly se účtují podle VÚD - vše o pokladních dokladech je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují pokladní doklady, kdo ho vystavuje, kdo podepisuje apod.) Výdajový pokladní doklad (budeme značit VPD) - popisuje výdej peněz z pokladny (podkladem pro jeho vystavení je např. paragon z obchodu za drobný nákup, výplatní listina zaměstnanců, cestovní příkaz apod.) - většinou stačí vyhotovit v jednom vyhotovení - pokud účtujeme účetní případ dle VPD, vždy účtujeme na účtu 211 Pokladna na straně DAL, protože jde o úbytek peněžních prostředků (AKTIVA klesají) Příjmový pokladní doklad (budeme značit PPD) - popisuje příjem peněz do pokladny (příjem peněz z běžného účtu, příjem tržeb v hotovosti) - vyhotovujeme ve dvojím vyhotovení (jedno si nechám, druhé předám zákazníkovi) - pokud účtujeme účetní případ dle PPD, vždy účtujeme na účtu 211 Pokladna na straně MD, protože jde o přírůstek peněžních prostředků (AKTIVA rostou) 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 a 2 v pracovním listě Pokladna 6

7 Pracovní list 1 Pokladna V pokladně je k letošního roku stav ve výši Kč 6 205,- Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč VPD22 Nákup kancelářských potřeb 500,- 500, PPD23 Příjem tržeb za poskytnuté služby 2 500, ,- v hotovosti VPD24 Vyplaceno cestovné našemu 2 104, ,- zaměstnanci VPD25 Nákup benzínu 1 000, , VPD26 Zaplaceno v hotovosti nájemné 5 000, , VPD27 Zaplacena v hotovosti služba kopírování 24,- 24,- Úkol č. 2: Zapište (dle ukázky) ostatní účetní případy do pokladní knihy: Pokladní kniha Datum Doklad Text Přírůstek Úbytek Zůstatek VÚD1 Počáteční stav pokladny 6 205, VPD22 Nákup kanc. potřeb 500, , PPD23 Příjem tržeb 2 500, ,- 7

8 KNIHA 3: CENINY 1 Pokladna cenin - eviduje se zde stav a pohyb cenin, ceniny jsou ekvivalentem a substitucí peněz, jsou platebním prostředkem nahrazujícím peníze; nemají však univerzální charakter peněz. - nelze je používat k libovolným platbám, jednotlivé druhy cenin mají své účelové poslání. Jsou určeny k úhradě konkrétních služeb, k platbě správních a některých dalších poplatků nebo k úhradě při nákupu konkrétního zboží. Jen výjimečně jsou některé ceniny využitelné pro úhradu při nákupu širšího sortimentu služeb nebo zboží. Ceniny využívané v současné době je možné podle jejich určení rozdělit do několika skupin: ceniny používané k úhradě poplatků (kolkové známky, dálniční nálepky) ceniny využívané k úhradě služeb (poštovní známky, stravenky použitelné v zařízeních veřejného stravování, telefonní karty, poukázky na úhradu různých služeb) ceniny určené k platbám za zboží (často označované jako dárkové poukázky") kontrolní pásky určené ke značení lihu poukázky na pohonné hmoty 2 Evidence v pokladně cenin - syntetická evidence - účet 213 Ceniny (účet AKTIV) - analytická evidence: kniha cenin, vede ji zaměstnanec, který je hmotně zodpovědný za svěřené ceniny, vede se podle jednotlivých druhů cenin Nákup cenin účtujeme na MD na účet 213 Ceniny (aktiva rostou) ** účtování na straně D - nakupujeme v hotovosti (VPD) účtujeme 211 Pokladna na straně D (aktiva klesají) - nakupujeme na fakturu (FaD) účtujeme 321 Dodavatelé na straně D (pasiva rostou) Spotřebu cenin účtujeme na D na účet 213 Ceniny (aktiva klesají) Účtování na straně MD vzniká náklad (na příslušný nákladový účet účtujeme podle druhu ceniny) - poštovní známky, telefonní karty účet 518 Ostatní služby (protože platíme službu) - kolky, dálniční známky účet 538 Ostatní daně a poplatky (platíme poplatek státu) - poukázky na pohonné hmoty účet 501 Spotřeba materiálu (pohonné hmoty účtujeme jakou součást materiálových zásob, protože jde o provozovací látky) - stravenky mají složitější účtování (proto se mu zde nevěnujeme), část hodnoty stravenky totiž platí zaměstnanec, jinak část hrazenou zaměstnavatelem účtujeme na účet 527 Zákonné sociální náklady 8

9 3 Účtování cenin II. ÚČTOVÁNÍ CENIN, KTERÉ ROVNOU SPOTŘEBUJEME Účtování je v podstatě stejné, pouze vypouštíme účtování na účtu 213 Ceniny. 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 v pracovním listě Ceniny Pracovní list Ceniny V pokladně cenin je k letošního roku 20 ks poštovních známek v nominální hodnotě Kč 12,- Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč VPD29 Nákup 2 ks kolků po Kč 100,- (do zásoby) VÚD 21 Spotřeba 10 ks poštovních známek VPD30 Nákup 10 ks poštovních známek po Kč 10,- (do zásoby) FaD58 Za 100 ks poukázek na pohonné hmoty po Kč 300, VÚD 22 Spotřeba 1 ks kolku za Kč 100, VPD31 Nákup dálniční známky na služební automobil Kč 440,- (měsíční) hned nalepena na služební automobil VÚD 23 Spotřeba 5 ks poštovních známek za Kč 12,- a 5 ks poštovních známek za Kč 10, VPD32 Nákup 1 ks kolků za Kč 500,- - ihned použit VÚD ks poukázek na pohonné hmoty bylo rozdáno řidičům VBÚ15 FaD58 byla uhrazena 9

10 KNIHA 4: INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY V POKLADNĚ A POKLADNĚ CENIN 1 Opakování inventarizace Zákon o účetnictví nám nařizuje provést inventarizaci majetku (a peněžní prostředky a ceniny jsou součástí majetku) a závazků alespoň 1x za účetní období, k datu účetní uzávěrky. Pokud účetní jednotka chce provádět inventarizaci častěji, tak může, uvede to ve vnitřní směrnici účetní jednotky. Inventarizace v pokladně má 3 fáze: 1) fyzická inventura peněžních prostředků, cenin (pokladní skontro), končí sepsáním inventurního soupisu, kde je uveden skutečný stav peněžních prostředků, cenin 2) porovnání stavu účetního (zjištěného z pokladní knihy, pokladní knihy cenin) se stavem zjištěným fyzickou inventurou (inventurní soupis) 3) vyúčtování případných inventarizačních rozdílů Co může po provedení inventarizaci nastat? Ideální stav, kdy se účetní i skutečný stav peněžních prostředků (stav cenin) v pokladně rovnají (nemusím nic účtovat) Přebytek, kdy účetní stav peněžních prostředků (cenin) je nižší než skutečný stav peněžních prostředků (cenin) v pokladně Schodek (v pokladně nikdy nehovoříme o manku), kdy účetní stav peněžních prostředků (cenin) je vyšší než skutečný stav peněžních prostředků (cenin) v pokladně 2 Účtování inventarizačních rozdílů v pokladně Inventarizační rozdíly se účtují podle VÚD, protože nedochází k pohybu peněz. A) Kdy vzniká přebytek peněz v pokladně? Pokud účetní stav hotovosti je nižší než skutečný stav hotovosti. (Mám v pokladně více peněz než mám mít). Např. V pokladní knize (= účetní stav) je Kč ,-, dle inventury zjištěn skutečný stav ve výši Kč ,-. Vzniká inventarizační rozdíl - přebytek, který zaúčtujeme. Na MD účtujeme na účet Pokladna proto, abychom upravili účetní stav na vyšší dle skutečnosti (zvýšení aktiva), na D mi vzniká finanční výnos. B) Kdy vzniká schodek peněz v pokladně? Pokud účetní stav hotovosti je vyšší než skutečný stav hotovosti. (Mám v pokladně méně peněz než mám mít). Např. V pokladní knize (= účetní stav) je Kč ,-, dle inventury zjištěn skutečný stav ve výši Kč ,-. Vzniká inventarizační rozdíl - schodek, který zaúčtujeme. Na D účtujeme na účet Pokladna proto, abychom upravili účetní stav na nižší dle skutečnosti (pokles aktiva). Na MD mi vzniká finanční náklad. Zároveň musíme schodek předepsat k úhradě zaměstnanci (pokladníkovi), který má podepsanou hmotnou zodpovědnost. Na MD mi vzniká pohledávka za zaměstnancem (pohledávka je aktivum, roste) a na D mi vzniká finanční výnos. 10

11 Sice mi vznikl v prvním účetním případu náklad, ale protože mi pokladník vzniklý schodek uhradí, tak mi to neovlivní výsledek hospodaření, proto účtuji do výnosů. Pokladník musí chybějící hotovost uhradit, což lze učinit různými způsoby *: - uhradí chybějící hotovost do pokladny (PPD a na MD účet Pokladna) - uhradí chybějící hotovost převodem na běžný účet (VBÚ a na MD účet 221 Bankovní účty) - zaměstnavatel mu chybějící hotovost předepíše jako srážku ze mzdy (VÚD a na MD Zaměstnanci) Na straně D pak účtujeme snížení pohledávky za zaměstnancem (335 Pohledávky za zaměstnanci) 3 Účtování inventarizačních rozdílů v pokladně cenin ÚČETNÍ PŘÍPADY VYPLÝVAJÍCÍ Z INVENTARIZACE POKLADNY CENIN Inventarizační rozdíly se účtují podle VÚD, protože nedochází k pohybu peněz. A) Kdy vzniká přebytek cenin v pokladně cenin? Pokud účetní stav cenin je nižší než skutečný stav cenin. (Mám v pokladně cenin ceniny větší hodnoty, než mám mít). Např. V knize cenin (= účetní stav) je Kč 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav ve výši Kč 550,-. Vzniká inventarizační rozdíl - přebytek, který zaúčtujeme. Na MD účtujeme na účet Ceniny proto, abychom upravili účetní stav na vyšší dle skutečnosti (zvýšení aktiva) Na D mi vzniká finanční výnos. B) Kdy vzniká schodek cenin v pokladně cenin? Pokud účetní stav cenin je vyšší než skutečný stav cenin. (Mám v pokladně cenin ceniny menší hodnoty, než mám mít). Např. V knize cenin (= účetní stav) je Kč 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav cenin ve výši Kč 480,-. Vzniká inventarizační rozdíl - schodek, který zaúčtujeme. Na D účtujeme na účet Ceniny proto, abychom upravili účetní stav na nižší dle skutečnosti (pokles aktiva). Na MD mi vzniká finanční náklad. Zároveň musíme schodek předepsat k úhradě zaměstnanci (pokladníkovi), který má podepsanou hmotnou zodpovědnost. Na MD mi vzniká pohledávka za zaměstnancem (pohledávka je aktivum, roste) a na D mi vzniká finanční výnos. Sice mi vznikl v prvním účetním případu náklad, ale protože mi pokladník vzniklý schodek uhradí, tak mi to neovlivní výsledek hospodaření, proto účtuji do výnosů. 11

12 Pokladník musí chybějící hotovost uhradit, což lze učinit různými způsoby *: - uhradí chybějící částku do pokladny (PPD a na MD účet Pokladna) - uhradí chybějící částku převodem na běžný účet (VBÚ a na MD účet 221 Bankovní účty) - zaměstnavatel mu chybějící částku předepíše jako srážku ze mzdy (VÚD a na MD Zaměstnanci) (není obvyklé, aby zaměstnanec odpovědný za pokladnu cenin hradil schodek vkladem cenin) Na straně D pak účtujeme snížení pohledávky za zaměstnancem (335 Pohledávky za zaměstnanci) 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 3 a 4 v pracovním listě Pokladna a dále úkoly 2 a 3 v pracovním listě Ceniny Pracovní list 1 Pokladna Úkol č. 3: Dne byla provedena mimořádná inventarizace pokladny (výměna pokladníka). V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 57,-. Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající. Případný schodek hradí pokladník v hotovosti. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 4: Jaký inventarizační rozdíl by vznikl, pokud by byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 107,-. Úkol č. 5: Jak by se účtoval případný inventarizační rozdíl? Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Pracovní list 2 Ceniny Úkol č. 2: Dne byla provedena mimořádná inventarizace pokladny cenin (výměna pokladníka). V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav: 1 ks kolku za Kč 100,- 3 ks poštovních známek za Kč 12,- 5 ks poštovních známek za Kč 10,- 55 poukázek na pohonné hmoty po Kč 300,- Určete účetní stav: Kč... Úkol č. 3: Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 12

13 KNIHA 5: BĚŽNÝ ÚČET 1 Běžný účet - běžný účet slouží k bezhotovostním úhradám, zde má účetní jednotka uložené své finanční prostředky - při založení běžného účtu sepisuje zástupce firmy (jednatel, majitel) s bankou smlouvu - součástí této smlouvy s bankou je dispoziční právo = právo osoby disponovat s penězi na účtu - s účtem může disponovat pouze osoba, která má k účtu dispoziční právo - banka vyžaduje na smlouvě podpisový vzor této osoby - v současné moderní době lze s peněžními prostředky disponovat i na dálku prostřednictvím internetového bankovnictví - každá banka má ceník služeb, protože služby banky nejsou zadarmo (majitel účtu platí bankovní poplatky) - většina bank také vaše peníz úročí (připisuje vám úrok za to, že jí peníze půjčujete) 2 Evidence na běžném účtu - syntetická evidence - účet 221 Běžný účet (účet AKTIV) (pokud je veden tzv. kontokorentní účet, pak může účet 221 Běžný účet vykazovat pasivní zůstatek) - analytická evidence se vede podle jednotlivých účtů - účtujeme na něm podle výpisu z běžného účtu (VBÚ) - pouze kursové rozdíly se účtují podle VÚD - operativní evidence = doklady při styku s bankou: výběrní lístek- při vybírání hotovosti z běžného účtu pokladní složenka - při skládání hotovosti na běžný účet příkaz k úhradě - při převodu bezhotovostní platby z našeho účtu na jiný účet, impuls k platbě dává majitel účtu jednotlivý jedna platba v jeden den hromadný - více plateb v jeden den trvalý - stálá platba v opakujícím se intervalu příkaz k inkasu - při převodu bezhotovostní platby z našeho účtu na jiný účet, impuls k platbě dává příjemce peněz (příkaz k inkasu je vlastně souhlas, že příjemce peněz to může udělat) PODLE TĚCHTO PLATEBNÍCH DOKLADŮ SE NEÚČTUJE VŽDY JEN PODLE VBÚ!!! 3 Základní účtování na běžném účtu Výpis z běžného účtu (budeme značit VBÚ) - je vnější účetní doklad, který vystavuje banka spravující běžný účet, jde vlastně o oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách - pokud mi banka peníze připisuje na účet účtujeme vždy na účtu 221 Běžný účet na straně MD, protože jde o přírůstek peněžních prostředků (AKTIVA rostou) - pokud mi banka peníze odpisuje z účtu účtujeme vždy na účtu 221 Běžný účet na straně D, protože jde o úbytek peněžních prostředků (AKTIVA klesají) Jak často mi vystavuje banka výpis z běžného účtu? Banka mi vystavuje VBÚ podle toho, jak jsme se dohodli ve smlouvě (může to být denně, po jakékoli změně, týdně, dekádně nebo měsíčně) 13

14 Podle jakého data budu účtovat položky uvedené za výpisu z běžného účtu? Datum uskutečnění účetního případu je uvedeno ve vnitřní směrnici účetní jednotky (většinou je to datum, kdy k uvedené operaci došlo) TYPICKÉ ÚČETNÍ PŘÍPADY NA BĚŽNÉM ÚČTU 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 v pracovním listě Běžný účet, peníze na cestě Pracovní list 3 Běžný účet, peníze na cestě Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč FaD33 za opravu stroje , , FaV21 za prodané výrobky , , VBÚ4 zaplacena FaD VBÚ4 zaplacena FaV VBÚ4 zaplaceny bankovní poplatky 85,- 85, VBÚ4 připsány úroky z vkladu 1,25 1,25 14

15 KNIHA 6: PENÍZE NA CESTĚ 1 Peníze na cestě - syntetická evidence - účet 261 Peníze na cestě - slouží k překlenutí časového nesouladu mezi vystaveným pokladním dokladem a příchodem dokladu z banky (popř. mezi příchodem 2 výpisů z banky) = překlenovací účet - ke dni účetní uzávěrky většinou nevykazuje žádný zůstatek (může vykázat aktivní nebo pasivní zůstatek - účet AKTIV nebo PASIV, tzn. je rozvahový!!!) Do této chvíle jsme pro převody mezi pokladnou a bankou používali 1 účetní případ, který byl doložen 2 účetními doklady - pokladním a výpisem z běžného účtu. Od této chvíle bude tento účetní případ rozdělen do dvou a účtovat budeme vždy podle jednoho účetního dokladu. Příjem peněz z běžného účtu do pokladny (doplnění pokladní hotovosti) Odvod peněz z pokladny na náš běžný účet Zaúčtováním druhého účetního případu se účet Peníze na cestě vždy vyruší. 2 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 2 v pracovním listě Běžný účet, peníze na cestě Pracovní list 3 Běžný účet, peníze na cestě Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč PPD z běžného účtu bylo převedeno Kč ,- do pokladny VPD byly zaplaceny mzdy zaměstnancům Kč , VBÚ5 převod z účtu do pokladny PPD přijaty tržby za poskytnuté služby v hotovosti Kč , VPD Kč ,- bylo převedeno z pokladny na běžný účet VBÚ5 převod z pokladny do banky VBÚ5 zaplaceny bankovní poplatky 123,- 123, VBÚ5 připsány úroky z vkladu 0,85 0,85 Odpovězte na otázky průběžného testu: Peněžní prostředky 15

16 Metodický list Modul - podmodul: Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) Počet vyučovacích hodin modulu: 42 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Úvěry Počet vyučovacích hodin tématu: 2 Počet pracovních listů: 1 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Úvěry 2. Výkladová skripta Účtování úvěrů 3. Pracovní list 4 Úvěry - zadání 4. Pracovní list 4 - Úvěry řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Úvěry 2. Prostudujte si výkladová skripta Účtování úvěrů 3. Vypracujte úkoly v pracovním listu 4 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 4 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv 16

17 TÉMA 2: ÚVĚRY KNIHA 1: ÚVĚRY 1 Úvěry - pojem, členění - jsou dočasně poskytnuté peněžní prostředky bankou - je to část pasiv účetní jednotky (zdroj krytí majetku, jde vlastně o druh závazku) Úvěry můžeme členit: A) Podle doby splatnosti - krátkodobé (se splatností do 12 měsíců včetně) - dlouhodobé (se splatností delší jak 12 měsíců) B) Podle způsobu poskytnutí - běžný úvěr (vzniká připsáním peněžních prostředků na běžný účet) - účelový úvěr (vzniká zaplacením závazku účetní jednotky bankou) - eskontní úvěr (vzniká odkoupením směnky bankou před její splatností a poskytnutím majiteli směnky tento úvěr, přičemž si sráží úrok diskont za dobu od eskontu do dne splatnosti směnky) 2 Evidence úvěrů v účetní jednotce Pro evidenci úvěru se používají účty: Krátkodobé bankovní úvěry zde se evidují krátkodobé úvěry Bankovní úvěry zde se evidují dlouhodobé úvěry (- popř Eskontní úvěry - zde se evidují krátkodobé eskontní úvěry - nebudeme probírat) Na těchto účtech se eviduje stav a pohyb závazku z titulu úvěru od banky podle výpisu z úvěrového účtu. Analytická evidence se vede podle jednotlivých účtů bankovních úvěrů otevřených účetní jednotce. S úvěrem jsou spojené také určité náklady pro účetní jednotku: - bankovní poplatky (= poplatek poskytnutí úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za transakci, poplatek za správu úvěru) - úroky (= částky placené účetní jednotkou za půjčení peněžních prostředků) Všechny tyto náklady se účtují do finančních nákladů 17

18 KNIHA 2: ÚČTOVÁNÍ ÚVĚRŮ 1 Účtování poskytnutí běžného úvěru Proč používám účet 261 Peníze na cestě? Protože mám 2 doklady, které určitě nepřijdou najednou. Pomocí účtu 261 Peníze na cestě překlenuji nesoulad mezi příchodem jednoho a druhého dokladu. Pro evidenci úvěru použijeme účet 231 Krátkodobé bankovní úvěry, protože splatnost poskytnutého úvěru je menší než 12 měsíců. Pro evidenci úvěru použijeme účet 461 Bankovní úvěry, protože splatnost poskytnutého úvěru je větší než 12 měsíců. 2 Účtování poskytnutí účelového úvěru 3 Účtování splácení úvěru Splátka běžného i účelového úvěru se účtuje stejně. (Liší se pouze účtování splátky eskontního úvěru) 18

19 4 Účtování nákladů spojených s úvěrem Náklady spojené s úvěrem se buď se strhávají z běžného účtu účetní jednotky nebo se o ně zvyšuje úvěr (závazek vůči bance) Jak bude banka postupovat v našem případě, se dozvím ze smlouvy o úvěru. *V případě dlouhodobého úvěru bychom použili místo účtu 231 Krátkodobé bankovní úvěry účet 461 Bankovní úvěry 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Úvěry 19

20 Pracovní list 4 Úvěry Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč VBÚ na náš účet byl připsán úvěr od banky ve výši Kč ,- se splatností 9 měsíců VÚÚ vznik úvěru nám byl oznámen výpisem z úvěrového účtu VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 350, VÚÚ - úroky z úvěru Kč 5 625,- - splátka úvěru 20

21 Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč FaD, VÚD za výrobní linku Kč ,-, zároveň zařazena do užívání VÚÚ FaD za výrobní linku byla zaplacena z bankovního úvěru (splatnost úvěru 5 let) VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - úroky z úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 450, VÚÚ - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - úroky z úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 450, VÚÚ - splátka úvěru VBÚ - splátka úvěru Kč ,- - úroky z úvěru Kč ,- - bankovní poplatky Kč 450, VÚÚ - splátka úvěru 21

22 Metodický list Modul - podmodul: Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) Počet vyučovacích hodin modulu: 42 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Pohledávky a závazky Počet vyučovacích hodin tématu: 1 Počet pracovních listů: 0 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Pohledávky a závazky 2. Výkladová skripta Evidence a účtování pohledávek 3. Výkladová skripta Evidence a účtování závazků Pracovní listy zde nejsou připojeny, protože v následujících tématech bude účtováno i o pohledávkách a závazcích Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Pohledávky a závazky 2. Prostudujte si výkladová skripta Evidence a účtování pohledávek 3. Prostudujte si výkladová skripta Evidence a účtování závazků Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv 22

23 TÉMA 3: POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY KNIHA 1: POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY 1 Pohledávky a závazky - pojem = vztah naší účetní jednotky s jinými ekonomickými subjekty účetními jednotkami, v nichž vystupuje naše účetní jednotka buď jako věřitel, který má právo požadovat úhradu, nebo jako dlužník, který je povinen úhradu provést. V prvním případě jde o zúčtovací vztah ve formě pohledávky, v druhém případě jde o zúčtovací vztah ve formě závazku, dluhu. Subjektů, s nimiž vstupuje účetní jednotka do zúčtovacích vztahů, je velké množství, a proto patří evidence zúčtovacích vztahů v účetnictví ke složitým a velmi rozsáhlým. Pohledávky a závazky se většinou oceňují nominální hodnotou. KNIHA 2: EVIDENCE A ÚČTOVÁNÍ POHLEDÁVEK 1 Pohledávky a jejich členění Pohledávka vyjadřuje právo věřitele požadovat po druhé osobě (dlužníkovi) plnění určitého závazku. Pohledávka většinou zaniká uspokojením věřitele, tj. vyrovnáním závazku dlužníkem Pohledávky představují majetek účetní jednotky, tj. aktiva podniku Pohledávky můžeme členit z hlediska času: - krátkodobé pohledávky (splatnost do 1 roku) - dlouhodobé pohledávky (splatnost delší než 1 rok) Dále můžeme pohledávky členit na: - pohledávky z obchodního styku - pohledávky za zaměstnanci - pohledávky za společníky a členy sdružení - jiné pohledávky My se zatím budeme zabývat pohledávkami z obchodního styku, hlavně pohledávkami za odběrateli. Pohledávky nejčastěji vznikají z obchodního styku, tj. vůči odběratelům za dodávky našich výrobků, zboží či služeb, a to na základě dokladu, který se obvykle nazývá faktura vydaná či faktura odběratelská. Pohledávku tedy máme vůči odběrateli po dobu její splatnosti vydaná faktura je splatná například 10 či 14 dní (obvyklé jsou ale i delší či kratší splatnosti). Pohledávky nejčastěji zanikají jejich zaplacením na bankovní účet, v hotovosti apod. 23

24 2 Evidence pohledávek z obchodního styku - syntetická evidence - účet 311 Odběratelé (účet AKTIV) - analytická evidence: podle jednotlivých odběratelů, na dlouhodobé a krátkodobé Pohledávky z obchodního styku se evidují v tzv. knize vydaných faktur, kam se zapisují údaje jako je identifikace (číslo) faktury, osoba dlužníka (odběratele), částka k úhradě celkem, datum vystavení faktury, datum splatnosti a dále informace o tom, kdy, jakým způsobem, na základě jakého dokladu a v jaké výši byla pohledávka zaplacena. Souhrn neuhrazených FaV z knihy vydaných faktur musí souhlasit se zůstatkem syntetického účtu 311 Odběratelé. Vše o zpracování vydaných faktur je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují vydané faktury, kdo ji vystavuje, kdo podepisuje apod.) Datem uskutečnění účetního případu (= datum, ke kterému účtujeme účetní případ do účetní knihy) bývá ve většině firem datum vystavení faktury 3 Účtování pohledávek z obchodního styku Účtování pohledávek z obchodního styku - vznik pohledávky se účtuje většinou podle vydaných faktur - zánik pohledávky (její zaplacení) se účtuje buď podle PPD nebo VBÚ Faktura vydaná (budeme značit FaV) - popisuje vznik pohledávky za odběratelem - vyhotovujeme ve 2 vyhotovením (jedno si nechám, druhé pošlu zákazníkovi) KNIHA 3: EVIDENCE A ÚČTOVÁNÍ ZÁVAZKŮ 1 Závazky a jejich členění Závazek vyjadřuje povinnost účetní jednotky zaplatit věřiteli. Závazek většinou zaniká zaplacením. Závazky se též označují jako dluhy. Závazky představují zdroje krytí majetku účetní jednotky, tj. pasiva podniku Závazky můžeme členit z hlediska času: - krátkodobé závazky (splatnost do 1 roku) - dlouhodobé závazky (splatnost delší než 1 rok) Dále můžeme závazky členit na: - závazky z obchodního styku - závazky vůči zaměstnancům - závazky vůči státu (finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení) - závazky vůči společníkům a členům sdružení - jiné závazky Závazky nejčastěji vznikají vůči dodavatelům jedná se o závazky z obchodního styku. Dodavatel nám dodá své výrobky, zboží či službu a než mu tuto dodávku uhradíme, máme vůči dodavateli závazek, tj. dluh. Závazky mají většinou určitou splatnost (např. 10 či 14 dní, ale i více či méně). 24

25 Závazek z obchodního styku vzniká obvykle na základě došlé (či dodavatelské) faktury (neboli faktury přijaté). Závazek vzniká většinou ke dni příchodu faktury do účetní jednotky. My se zatím budeme zabývat závazky z obchodního styku, hlavně závazky vůči dodavatelům. 2 Evidence závazků z obchodního styku - syntetická evidence - účet 321 Dodavatelé (účet PASIV) - analytická evidence: podle jednotlivých dodavatelů Došlé faktury (závazky z obchodního styku) evidujeme obvykle tzv. knize došlých faktur, kde sledujeme označení (číslo) faktury, osobu dodavatele, celkovou částku k úhradě, datum vzniku závazku (např. datum, kdy faktura došla k nám do firmy), datum (předpokládané) splatnosti a následně též datum, způsob, doklad a výši úhrady zániku závazku. Zatímco pohledávky a krátkodobé závazky evidujeme převážně ve 3. účtové třídě, pro dlouhodobé závazky je vymezena 4. účtová třída Souhrn neuhrazených FaD z knihy došlých faktur musí souhlasit se zůstatkem syntetického účtu 321 Dodavatelé Vše o zpracování došlých faktur je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují došlé faktury, kdo je vystavuje, kdo podepisuje apod.) Datem uskutečnění účetního případu (= datum, ke kterému účtujeme účetní případ do účetní knihy) bývá ve většině firem datum přijetí faktury (datum příchodu faktury do účetní jednotky) 3 Účtování závazků z obchodního styku Vznik závazku se většinou účtuje podle faktur došlých, jeho zánik (zaplacení) se účtuje buď podle VPD nebo VBÚ Faktura došlá (budeme značit FaD) - popisuje vznik závazku vůči dodavateli - tento doklad obdržím od svého dodavatele, nikdy ho nesmím opravit (vnější doklad) 25

26 Metodický list Modul - podmodul: Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) Počet vyučovacích hodin modulu: 42 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Zásoby Počet vyučovacích hodin tématu: 9 Počet pracovních listů: 5 Počet testů: 1 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Zásoby základní pojmy 2. Výkladová skripta Rozlišení materiálu, drobného majetku a SMV 3. Pracovní list 5 Určení druhu zásoby - zadání 4. Pracovní list 5 - Určení druhu zásoby řešení 5. Pracovní list 6 Určení druhu materiálové zásoby - zadání 6. Pracovní list 6 Určení druhu materiálové zásoby - řešení 7. Výkladová skripta Evidence zásob 8. Výkladová skripta Oceňování nakupovaných zásob, způsoby pořízení zásob 9. Výkladová skripta Účtování pořízení nakupovaných zásob - materiál 10. Pracovní list 7 Účtování materiálu zadání 11. Pracovní list 7 Účtování materiálu řešení 12. Výkladová skripta Účtování pořízení nakupovaných zásob - zboží 13. Pracovní list 8 Účtování zboží zadání 14. Pracovní list 8 Účtování zboží řešení 15. Výkladová skripta Zásoby vlastní výroby 16. Výkladová skripta Inventarizace zásob 17. Pracovní list 9 Účtování inventarizačních rozdílů u zásob zadání 18. Pracovní list 9 Účtování inventarizačních rozdílů u zásob řešení 19. Průběžný test 26

27 Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Zásoby základní pojmy 2. Prostudujte si výkladová skripta Rozlišení materiálu, drobného majetku a SMV 3. Vypracujte úkoly v pracovním listu 5 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 5 5. Vypracujte úkoly v pracovním listu 6 6. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 6 7. Prostudujte si výkladová skripta Evidence zásob 8. Prostudujte si výkladová skripta Oceňování nakupovaných zásob, způsoby pořízení zásob 9. Prostudujte si výkladová skripta Účtování pořízení nakupovaných zásob - materiál 10. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Účtování pořízení nakupovaných zásob - zboží 13. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Zásoby vlastní výroby 16. Prostudujte si výkladová skripta Inventarizace zásob 17. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Zopakujte si látku v průběžném testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv 27

28 TÉMA 4: ZÁSOBY KNIHA 1: ZÁSOBY ZÁKLADNÍ POJMY 1 Základní pojmy ZÁSOBY = představují oběžný majetek, který alespoň po nějakou dobu ukládáme do skladů. Sklad = ta část účetní jednotky, v níž se shromažďují různé předměty, které jsou určeny k podnikání Z hlediska stupně rozpracovanosti skladovaných zásob: sklad materiálu sklad polotovarů sklad výrobků Popř. v obchodní účetní jednotce sklad zboží Typickými složkami zásob jsou: Materiál Nedokončená výroba Polotovary vlastní výroby Výrobky Zboží Zvířata 2 Nakupované zásoby Materiál (dle vyhlášky č. 500/2002 Sb.) zahrnuje mimo jiné: a) suroviny (tj. základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu) b) pomocné látky (které přecházejí také do výrobku, ale netvoří jeho podstatu) c) provozovací látky (látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čistící prostředky) d) náhradní díly e) obaly a obalové materiály (pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží) f) další movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění g) drobný hmotný majetek ( = samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, tj. většinou nesplňuje hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku, v současné době Kč ,-) h) pokusná zvířata 28

29 Zboží a) produkty, které účetní jednotka koupí a v nezměněné formě prodá b) výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen c) zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji (s výjimkou jatečních zvířat) 3 Zásoby vlastní výroby Nedokončená výroba Produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým polotovarem nebo výrobkem (nelze je samostatně prodat) Polotovary vlastní výroby Odděleně evidované produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu výrobní jednotky Výrobky Produkty vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky 4 Zvířata Zvířata Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, včetně jatečních zvířat, která nejsou vykazována v položkách dlouhodobého majetku, materiálu nebo zboží - mladá chovná zvířata, (jakmile dospějí a stanou se plemennými jedinci, přeúčtují se do dlouhodobého hmotného majetku), - zvířata na výkrm (za účelem prodeje, či užití ve vlastní účetní jednotce), - další zvířata, např. kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm (jejich podnikatelský přínos může být realizován v podobě kožešin, medu, vajec) - dále sem ale mohou patřit i služební psi držení za účelem ostrahy, o nichž účetní jednotka rozhodla, že o nich nebude účtováno jako o dlouhodobém majetku 29

30 KNIHA 2: ROZLIŠENÍ MATERIÁLU, DROBNÉHO HMOTNÉHO MAJETKU A SMV 1 Rozlišení materiálu, drobného majetku, SMV 2 Schéma rozlišení 3 Drobný hmotný majetek Seznámili jsme se s novým pojmem: drobný hmotný majetek Jde tedy o movitou věc, která má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale cenu nižší než Kč ,- (v současné době je ve většině účetních jednotek určena tato hranice, protože jde o hranici ze zákona o daních z příjmů) Tento majetek se většinou účtuje rovnou do nákladů a eviduje se v evidenci drobného majetku. Patří sem dost věcí: např. vrtačky, stavební nářadí, notebooky apod. 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly v pracovních listech - Určení druhu zásoby - Určení druhu materiálové zásoby 30

31 Pracovní list 5 Určení druhu zásob Zařaďte níže uvedený majetek do jednotlivých skupin: A materiálové zásoby B zboží C nedokončená výroba D polotovary vlastní výroby E vlastní výrobky F nejde o zásobu Úkol č. 1: Firma DORTÍK, s. r. o. se zabývá výrobou cukrářských výrobků, určete jednotlivé druhy zásob malý šlehač za Kč 5 000,- profimixér za Kč ,- mouka, cukr, droždí, vejce za Kč ,- marcipánové ozdoby na svatební dorty (sami jsme si je vyrobili a také je prodáváme samostatně) v hodnotě Kč 1 600,- budova, ve které máme výrobnu Kč ,- upečené vánoční cukroví za Kč ,- ušlehaný krém v hodnotě Kč 240,- upečený svatební dort v hodnotě Kč 2 000,- upečené korpusy na dorty (také prodáváme) v hodnotě Kč 2 300,- těsto na vánoční cukroví (linecké apod.) v hodnotě Kč ,- (také ho prodáváme) Úkol č. 2: Firma AJETO, s. r. o. se zabývá nákupem a prodejem výpočetní techniky, určete jednotlivé druhy zásob velké igelitové tašky pro zákazníky za Kč ,- peníze na našem běžném účtu u ČSOB v Liberci Kč ,- 20 ks počítačů po Kč ,-, které jsme nakoupili a chceme je hned prodat 1 ks počítače za Kč ,-, který jsme nakoupili a budeme ho ve firmě používat dodávkové auto Kč ,- náhradní díly na toto dodávkové auto v hodnotě Kč ,- poštovní známky v hodnotě Kč 200,- 31

32 Pracovní list 6 Určení druhu materiálových zásob Zařaďte níže uvedený majetek do jednotlivých skupin: a suroviny, základní materiál b pomocné látky c provozovací látky d náhradní díly e obaly f další movité věci s dobou použitelnosti kratší než 1 rok bez ohledu na výši ocenění g samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách h nejde o materiálovou zásobu, ale o jiný druh zásoby i nejde vůbec o zásoby, ale o jiný druh majetku Úkol č. 1: Firma VLÁČEK, s. r. o. se zabývá výrobou dřevěných hraček, určete druh materiálové zásoby dřevo za Kč ,- papírové krabice na výrobky za Kč ,- software do počítače pro vývoj nových hraček Kč ,- dřevěná kolečka za Kč ,- (sami jsme si je vyrobili, také je prodáváme) vruty (šroubky) do dřeva Kč 6 700,- bezbarvý ekologický lak na dřevo za Kč ,- dřevěné mašinky za Kč ,- protikorozní spreje za Kč 3 000,- barvy na dřevo za Kč ,- bruska na dřevo za Kč ,- brusný pás za Kč 2 721,- jednorázový měřicí přístroj za Kč ,- odmašťovače za Kč 3 450,- kotoučová pila s předřezem za Kč ,- náhradní kotouč do kotoučové pily za Kč 4 350,- dodávkové auto za Kč ,- zimní pneumatiky na toto auto za Kč ,- pohonné hmoty (nafta) do tohoto auta za Kč 2 000,- 32

33 KNIHA 3: EVIDENCE ZÁSOB 1 Nutnost evidence zásob Proč je nutná evidence zásob? Zásoby se musí pečlivě evidovat (celkově i podrobněji) Je nezbytné mít přesný přehled o jednotlivých druzích materiálu, zajistit včasné doplňování zásob a udržovat jejich přiměřenou výši velká zásoba x malá zásoba váže moc peněz ohrožení plynulosti výroby potíže se skladováním 2 Úkol evidence zásob Co je úkolem evidence nakupovaných zásob? 1) zaznamenat pořízení materiálu (zboží), jeho příjem na sklad, výdej ze skladu a jeho spotřebu při hospodářských činnostech 2) poskytnout podklady pro kontrolu stavu zásob Co je úkolem evidence zásob vlastní výroby? 1) zaznamenat přírůstek nedokončené výroby, úbytek nedokončené výroby, přírůstek polotovarů vlastní výroby, úbytek polotovarů vlastní výroby, přírůstek hotových výrobků a úbytek hotových výrobků (např. při prodeji) 2) poskytnout podklady pro kontrolu stavu zásob 3 Druhy evidence zásob a) syntetická (celková, udává celkovou hodnotu zásob v Kč) b) analytická (skladní karta zásob) podle jednotlivých skladů podle druhů zásob = zřizuje se pro každý druh zásoby, zapisuje se do nich podle příjemek, výdejek, převodek c) operativní = závěsný štítek (slouží pro orientaci skladníka ve skladu, vyskytují se přímo u skladovaného druhu materiálu nebo zboží, většinou je vyplňován v měrných jednotkách, obsahuje minimální zásobu nutnou pro plynulost výroby) Formy vedení evidence: - ručně - na počítači (v současné době už převažuje) 33

34 4 Evidence nakupovaných zásob postup 5 Způsoby evidence zásob Způsob A evidence zásob (průběžný způsob účtování) = v průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují na MD příslušného účtu pořízení (111 Pořízení materiálu, 131 Pořízení zboží); při převzetí zásob na sklad se zaúčtuje na MD účtu určeného ke sledování zásob (112 Materiál na skladě, 132 Zboží na skladě a v prodejnách) a na D účtu pořízení (111, 131); spotřeba materiálu a prodej zboží se účtují na MD příslušných nákladových účtů (501, 504) a na stranu D účtu určeného ke sledování zásob Způsob B evidence zásob (periodický způsob účtování) = v průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují přímo do nákladů (501 Spotřeba materiálu, 504 Prodané zboží); při uzavírání účetních knih se počáteční stavy příslušných účtů zásob převedou na MD příslušných nákladových účtů (501, 504), poté se účetní stav zásob podle evidence o zásobách zaúčtuje na MD příslušného účtu zásob (112, 132) souvztažně s příslušným nákladovým účtem (501, 504). I při způsobu B evidence zásob je nutné vést evidenci o zásobách (skladovou evidenci) tak, aby bylo možné zjistit a prokázat stav zásob včetně ocenění i v průběhu účetního období. Při použití obou způsobů by mělo dojít ke stejným konečným stavům rozvahových a výsledkových účtů. Účetní jednotka může zaúčtovat zásoby způsobem A i způsobem B. Při účtování podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů. Způsob B evidence zásob bude probírán v modulu Účetnictví - podmodul Účtování u plátce DPH. 34

35 KNIHA 4: OCEŇOVÁNÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB, ZPŮSOBY POŘÍZENÍ ZÁSOB 1 Způsoby pořízení zásob Zásoby můžeme pořídit: nákupem (z tuzemska, ze zemí EU, z třetích zemí) darem vkladem do podnikání vlastní výrobou Zatím se budeme zabývat pouze pořízením materiálu nákupem v tuzemsku. 2 Stanovení pořizovací ceny nakupovaných zásob Nakupované zásoby (materiál a zboží) oceňujeme při pořízení nákupem pořizovací cenou. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Do nákladů, které souvisí s pořízením zásob, patří: doprava materiálu pojištění při dopravě provize clo Je velkou chybou účtovat tyto náklady rovnou na nákladové účty. 35

36 KNIHA 5: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB MATERIÁL 1 Nový účet Pořízení materiálu Převážnou část materiálových zásob tedy nakoupíme a spotřebujeme při výrobě našich výrobků. Některé účty, které se používají při účtování nakupovaných zásob, už známe: Dodavatelé (P) konečný stav tohoto účtu nám udává, závazek vůči dodavatelům Materiál na skladě (A) konečný stav tohoto účtu nám udává hodnotu materiálu ve skladě materiálu Spotřeba materiálu (N) nákladový účet, který používáme při účtování vyskladnění materiálu Nový účet: Pořízení materiálu kalkulační účet (neobjeví se v rozvaze, k bude mít nulový zůstatek) kalkulační znamená, že jeho úkolem je zjistit (vykalkulovat, vypočítat) pořizovací cenu nakupovaných zásob 2 Účtování pořízení materiálových zásob v hlavní knize: 1) FaD za materiál Kč ,- (100 kg) 2) VPD - doprava materiálu zaplacena v hotovosti Kč 2 000,- 3) VPD - pojištění materiálu při dopravě Kč 590,- 4) Příjemka - dodávka materiálu přijata na sklad Kč... (100kg) Cena dodávky se skládá v našem případě z ceny za material, dopravu a pojištění při dopravě, tj. Kč ,- + Kč 2 000,- + Kč 590,- = Kč ,- Jak zjistíme pořizovací cenu materiálu na měrnou jednotku (v našem případě na 1 kg)? Vydělíme Kč ,- / 100 kg, tzn. pořizovací cena 1 kg materiálu je Kč 365,90. V této ceně bude evidováno těchto 100 kg na skladě. 5) Výdejka - výdej 50 kg materiálu do spotřeby Kč kg x Kč 365,90 tj. Kč ,- 36

37 3 Účtování pořízení materiálových zásob v deníku: 4 Doprava materiálu Doprava materiálu, zboží, dlouhodobého majetku může být provedena těmito způsoby: a) smluvním dopravcem, od kterého mi přijde faktura b) autem dodavatele c) naším autem (ve vlastní režii) 4.1 Smluvním dopravcem 4.2 Autem dodavatele Pak mám na faktuře za materiál (zboží) o položku více a účtuji najednou s cenou za materiál nebo zboží 4.3 Naším autem, ve vlastní režii Máme auto v majetku firmy, kterým jezdíme pro materiál (zboží), do tohoto auta kupujeme pohonné hmoty, platíme silniční daň, opravujeme ho, odepisujeme to jsou všechno náklady, které by neměly zatím být náklady, protože souvisí s pořízením zásob, takže do nákladů by se měly dostat až v okamžiku vyskladnění materiálu nebo zboží ze skladu, proto zaúčtujeme tzv. aktivaci služeb =přeúčtováním na účet 111 (MD) dostanu tyto náklady na účet pořízení a zároveň zaúčtováním na účet 622 neutralizuji výsledek hospodaření 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování materiálu 37

38 Pracovní list 7 Účtování pořízení materiálu Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou plastových výrobků, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za nákup granulí Kč ,- 2. VPD za dopravu granulí Kč ,- 3. VPD zaplaceno pojistné při dopravě granulí Kč 8 200,- 4. Příjem. granule převzaty na sklad 5. FaD2 za barviva Kč ,- a doprava těchto barviv Kč 1 000,- 6. Příjem. na barviva 7. VBÚ - zaplacena FaD1 - zaplacena FaD2 - bankovní poplatky Kč 104,- 8. Výdej. granule Kč ,- barviva Kč 6 500,- Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou konfekce, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za 200 m látky A, cena Kč 360,-/1 m 2. VÚD doprava látky A ve vlastní režii Kč 1 575,- 3. Příj. na látku A 4. FaD2 za 500 m látky B (cena Kč 264,-/1 m) 5. FaD3 za dopravu látky B 1 700,- od soukromého dopravce 6. Příj. na látku B 7. Výdej. látky do výroby Kč ,- 8. FaV prodej pánské konfekce Kč ,- 9. PPD tržby za pánskou konfekci 4 400,- Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou nábytku, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za smrková prkna Kč ,- 2. FaD2 za dopravu smrkových prken Kč ,- 3. Příjem. prkna převzata na sklad 4. Výdej. ve sledovaném měsíci spotřeba poloviny nakoupených prken 5. VBÚ - úhrada FaD1 - úhrada FaD2 6. VPD nákup ředidel a laků Kč ,- 7. VÚD doprava ředidel a laků ve vlastní režii Kč 520,- 8. Příjem. převzetí ředidel a laků na sklad 38

39 Úkol č. 4: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou pečiva, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za nákup mléka Kč ,- 2. VPD za dopravu mléka Kč 2 890,- 3. Příjem. mléko převzato na sklad 4. FaD2 za vejce Kč 4 000,- a jejich dopravu Kč 300,- 5. Příjem. vejce převzaty na sklad 6. FaD3 na 10 t hladké mouky (1 t / 6 800,-) 7. FaD4 na 5 t cukru (1 t / ,-) 8. VÚD doprava mouky hladké Kč 2 400,- ve vlastní režii 9. FaD5 za dopravu cukru 3 050,- od soukromého dopravce 10. Příj. na mouku 11. Příj. na cukru 12. VBÚ poskytnut krátkodobý bank. úvěr VÚÚ poskytnut krátkodobý bank. úvěr 14. VBÚ úhrada FaD1 úhrada FaD2 úhrada FaD3 bankovní poplatky úroky z vkladu úroky z úvěru Výdej na materiál

40 KNIHA 6: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB ZBOŽÍ 1 Nový účet Pořízení zboží Zboží jsou produkty, které nakoupíme a v nezměněné formě prodáme. Při nákupu je oceňujeme pořizovací cenou. Některé účty, které se používají při účtování nakupovaných zásob, už známe: Nový účet: Pořízení zboží kalkulační účet (neobjeví se v rozvaze, k bude mít nulový zůstatek) kalkulační znamená, že jeho úkolem je zjistit (vykalkulovat, vypočítat) pořizovací cenu nakupovaných zásob 2 Účtování pořízení zásob zboží v deníku: Odběrateli fakturujeme v prodejní ceně - jde o náš výnos. Vyskladnění zboží účtujeme v nákupní ceně - jde o náš náklad. Prodejní cena je vyšší o obchodní marži účetní jednotky. 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování zboží 40

41 Pracovní list 8 Účtování pořízení zboží Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem hraček, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za nákup stavebnic Kč ,- 2. VPD za dopravu stavebnic Kč ,- 3. VPD zaplaceno pojistné při dopravě stavebnic Kč 2 200,- 4. Příjem. stavebnice převzaty na sklad 5. FaD2 dřevěné kostičky Kč 9 550,- a dopravu těchto kostiček Kč 1 200,- 6. Příjem. na dřevěné kostičky 7. VBÚ - zaplacena FaD1 - zaplacena FaD2 - bankovní poplatky Kč 104,- 8. FaV na stavebnice Kč ,- 9. PPD prodány dřevěné kostičky v hotovosti Kč 8 460,- 10. Výdej. stavebnice Kč ,- kostičky Kč 4 500,- Úkol č. 2: Určete obchodní marži v předchozím příkladu: Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem konfekce, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za 50 ks sukní, cena Kč 460,-/1 ks 2. VÚD doprava sukní ve vlastní režii Kč 675,- 3. Příj. na sukně 4. FaD2 za 80 ks šatů (cena Kč 854,-/1 ks) 5. FaD3 za dopravu šatů Kč 900,- od soukromého dopravce 6. Příj. na šaty 7. PPD prodej sukní Kč ,- prodej šatů Kč ,- 8. Výdej. sukní, šatů Kč ,- Úkol č. 4: Určete obchodní marži v předchozím příkladu: 41

42 KNIHA 7: ZÁSOBY VLASTNÍ VÝROBY 1 Probrání tématu Toto téma bude probráno v kurzu Účtování u plátce DPH - Zásoby - evidence zásob vlastní výroby KNIHA 8: INVENTARIZACE ZÁSOB 1 Inventarizace zásob materiálu, zboží Podle zákona o účetnictví se musí alespoň jednou ročně provést inventarizace majetku a závazků. Nejčastěji se provádí k poslednímu dni účetního období. 1. Zjistíme skutečný stav zásob (přepočítání, vážení, změření) = fyzická inventura; výsledkem fyzické inventury je inventurní soupis, ve kterém je uveden skutečný stav zásob zjištěný inventurou. Inventurní soupis musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem o účetnictví. 2. Porovnáme se stavem ve skladové evidenci (skladních kartách) = účetním stavem zásob 3. Mohou vzniknout inventarizační rozdíly: a) manko do normy přirozeného úbytku zásob b) manko nad normu přirozeného úbytku zásob c) přebytek zásob Norma přirozeného úbytku materiálu Některé druhy materiálu mohou: vyschnout (barvy), rozprášit se (mouka a jiné sypké materiály) apod. zmizet, aniž by za to někdo mohl. Účetní jednotka si stanoví pro takový druh materiálu tzv. normu přirozeného úbytku a toto stanovené množství se pak účtuje jako normální spotřeba materiálu. Tato norma přirozeného úbytku je uvedena ve vnitřní směrnici účetní jednotky. Norma přirozeného úbytku a ztratné u zboží (normy nezaviněných mank) K přirozeným úbytkům vyplývajícím z povahy zboží patří úbytky zboží vzniklé vysušením, vypařením, vychlazením, vymražením, prosakováním, táním, rozlitím, rozptýlením, rozsypáním, rozdrobením, krájením, porcováním, řezáním, tvrdnutím, ulpěním na obalech nebo jiných předmětech U ztratného se jedná např. o rozbití zboží při navážení a manipulaci při nezjištění odpovědné osoby nebo o krádeže zboží zákazníky, kteří nebyli přistiženi, zejména u samoobslužného prodeje. 42

43 2 Účtování inventarizační rozdílů u materiálu v hlavní knize: 1) VÚD - manko materiálu A do normy přirozeného úbytku Kč 400,- 2) VÚD - manko nad normu B (nebo zaviněné) Kč 2 000,- 3) VÚD - přebytek materiálu C Kč 300,- 4) VÚD - předpis manka nad normu skladníkovi k úhradě 5) PPD - úhrada předepsané náhrady skladníkem 3 Účtování inventarizačních rozdílů u zásob materiálu a zboží v deníku: Účtování inventarizačních rozdílů u materiálu v deníku: Účtování inventarizačních rozdílů u zboží v deníku: Pozor na odlišnost oproti účtování inventarizačních rozdílů u finančních účtů. Inventarizační rozdíly u zásob neovlivňují finanční náklady a výnosy, ale provozní, účtujeme tedy na účty účtových skupin 54x a 64x. 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování inventarizačních rozdílů u zásob 43

44 Pracovní list 9 Účtování inventarizačních rozdílů u zásob Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené řádné inventarizace. Účetní období v účetní jednotce je kalendářní rok. Skutečný stav Účetní stav Materiál A Kč ,- Kč ,- Materiál B Kč ,- Kč ,- Norma přirozeného úbytku u materiálu A a B je Kč 300,-. Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené mimořádné inventarizace z důvodu změny zodpovědné osoby k Skutečný stav Účetní stav Materiál C Kč ,- Kč ,- Materiál D Kč ,- Kč ,- Norma přirozeného úbytku u materiálu C a D není stanovena Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené mimořádné inventarizace z důvodu změny zodpovědné osoby k Skutečný stav Účetní stav Zboží X Kč ,- Kč ,- Zboží Z Kč ,- Kč ,- Norma přirozeného úbytku u zboží X není stanovena. U zboží Z je Kč 500,- Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Odpovězte na otázky průběžného testu: Úvěry, pohledávky, závazky, zásoby 44

45 Metodický list Modul - podmodul: Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) Počet vyučovacích hodin modulu: 42 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Dlouhodobý majetek Počet vyučovacích hodin tématu: 10 Počet pracovních listů: 4 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Dlouhodobý majetek základní pojmy 2. Výkladová skripta Opakování pojmu drobný majetek 3. Pracovní list 10 Účtování pořízení drobného majetku - zadání 4. Pracovní list 10 - Účtování pořízení drobného majetku řešení 5. Výkladová skripta Evidence dlouhodobého majetku 6. Výkladová skripta Oceňování dlouhodobého majetku, způsoby pořízení DM 7. Výkladová skripta Účtování pořízení dlouhodobého majetku nákupem 8. Pracovní list 11 Účtování pořízení dlouhodobého majetku zadání 9. Pracovní list 11 Účtování pořízení dlouhodobého majetku řešení 10. Výkladová skripta Druhy odpisů 11. Výkladová skripta Účetní odpisy 12. Výkladová skripta Právní úprava účetních odpisů 13. Výkladová skripta Výpočty účetních odpisů 14. Pracovní list 12 Výpočty účetních odpisů zadání 15. Pracovní list 12 Výpočty účetních odpisů řešení 16. Výkladová skripta Účtování odpisů 17. Pracovní list 13 Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů zadání 18. Pracovní list 13 Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Dlouhodobý majetek základní pojmy 2. Prostudujte si výkladová skripta Opakování pojmu drobný majetek 3. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Evidence dlouhodobého majetku 6. Prostudujte si výkladová skripta Oceňování dlouhodobého majetku, způsoby pořízení DM 7. Prostudujte si výkladová skripta Účtování pořízení dlouhodobého majetku nákupem 8. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Druhy odpisů 11. Prostudujte si výkladová skripta Účetní odpisy 12. Prostudujte si výkladová skripta Právní úprava účetních odpisů 13. Prostudujte si výkladová skripta Výpočty účetních odpisů 14. Vypracujte úkoly v pracovním listu 12 45

46 15. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Účtování odpisů 17. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 13 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 Bulla, Miroslav. Daňové versus účetní odpis majetku. Dostupné z WWW vlastní archiv 46

47 TÉMA 5: DLOUHODOBÝ MAJETEK KNIHA 1: DLOUHODOBÝ MAJETEK ZÁKLADNÍ POJMY 1 Členění dlouhodobého majetku DLOUHODOBÝ MAJETEK = představují majetek, který nemění svoji podobu, opotřebovává se, doba použitelnosti je delší než 1 rok Dlouhodobý majetek dělíme na Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek 2 Dlouhodobý hmotný majetek (dále DHM) V našich jednoduchých příkladech se zaměříme hlavně na účtování samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí, staveb a pozemků. 47

48 3 Dlouhodobý nehmotný majetek (dále DNM) Obsahuje majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určení účetní jednotkou (v současné době účetní jednotky volí Kč ,- dle zákona o daních z příjmů), jde zejména o: V našich jednoduchých příkladech se zaměříme na účtování zřizovacích výdajů a software. 4 Dlouhodobý finanční majetek Toto téma bude probráno v modulu Účetnictví podmodulu Účetnictví u plátce DPH tématu Zúčtovací vztahy cenné papíry 48

49 KNIHA 2: OPAKOVÁNÍ POJMU DROBNÝ MAJETEK 1 Drobný hmotný majetek S termínem drobný hmotný majetek jsme se již seznámili v podkapitole Zásoby Drobný hmotný majetek = hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale pořizovací cenou nižší než Kč ,- Účtujeme o něj jako o zásobách (je součástí materiálových zásob) a) buď budeme účtovat jako pořízení materiálu b) nebo rovnou všechny složky pořizovací ceny DHM na účet 501 Spotřeba materiálu 2 Drobný nehmotný majetek Pro úplnost uvádíme nový pojem: drobný nehmotný majetek Drobný nehmotný majetek = nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale pořizovací cenou nižší než Kč ,- Účtujeme vždy na účet 518 Ostatní služby Pro drobný hmotný i nehmotný majetek platí, že ho musíme vždy zapsat do evidence drobného majetku. (Firma si určuje hranici pro tento zápis) 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování pořízení drobného majetku 49

50 Pracovní list 10 Účtování drobného majetku Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá ekonomickým poradenstvím, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč FaD za notebook Kč , zařazení notebooku do užívání FaD za uživatelský software Kč , zařazení software do užívání Úkol č. 2: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč VPD za vrtačku Kč 7 999, zařazení vrtačky do užívání VPD za zbíjecí kladivo Kč , zařazení zbíjecí kladivo do užívání VPD za 8 ks koleček po Kč 1 500, zařazení koleček do užívání Úkol č. 3: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá propagací, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč FaD za fotoaparát Kč , zařazení fotoaparátu do užívání VPD za program pro úpravu fotografií a vkládání textu Photoshop Kč 3 999, zařazení programu do užívání Úkol č. 4: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč FaD za kontrolní pokladnu Kč , zařazení kontrolní pokladny do užívání VPD za software do kontrolní pokladny za Kč 2 600, zařazení do software do užívání 50

51 KNIHA 3: EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU 1 Úkoly evidence dlouhodobého majetku Co je úkolem evidence dlouhodobého majetku? 1) zaznamenat pořízení dlouhodobého majetku 2) zaznamenat opotřebení dlouhodobého majetku 3) zaznamenat vyřazení dlouhodobého majetku 4) poskytnout podklady pro kontrolu stavu dlouhodobého majetku Druhy evidence: a) syntetická (celková, udává celkovou hodnotu DM v Kč) b) analytická podle inventárních předmětů (inventární karta dlouhodobého majetku) = zřizuje se pro každý inventární předmět, zapisuje se do ní podle protokolu o zařazení DM, vnitřních účetních dokladů, protokolu o vyřazení DM c) operativní = protokoly o zařazení DM, protokoly o vyřazení DM, odpisové plány Formy vedení evidence: ručně na počítači (v současné době už převažuje) 2 Evidence dlouhodobého majetku 51

52 3 Ukázka zápisu o zařazení DM 4 Ukázka inventární karty 52

53 5 Ukázka zápisu o vyřazení DM 53

54 KNIHA 4: OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU, ZPŮSOBY POŘÍZENÍ DM 1 Oceňování hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku VSTUPNÍ CENA = cena, ze které se majetek odepisuje Druhy vstupní ceny (záleží na způsobu pořízení DM) pořizovací cena reprodukční pořizovací cena vlastní náklady Nakupovaný DM oceňujeme při pořízení nákupem pořizovací cenou. Co patří mezi náklady související s pořízením dlouhodobého majetku: doprava dlouhodobého majetku pojištění při dopravě dlouhodobého majetku montáž dlouhodobého majetku provize za zprostředkování dlouhodobého majetku clo při dovozu z třetí země Co nikdy do pořizovací ceny nepatří: opravy a údržby daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, (darovací daň), a dále daň z převodu nemovitostí kursové rozdíly náklady na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení smluvní pokuty a úroky z prodlení (popř. jiné sankce ze smluvních vztahů) 2 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Dlouhodobý majetek můžeme pořídit: nákupem - z tuzemska - ze zemí EU - z třetích zemí (ostatní země, které nejsou součástí EU) darem (přijatý dar) vkladem do podnikání (převodem majetku z osobního užívání do podnikání u OSVČ) vlastní výrobou (vlastní činnosti) finančním leasingem Zatím se budeme zabývat pouze dlouhodobým majetkem, který jsme pořídili nákupem v tuzemsku. 3 Ostatní základní pojmy Další důležité pojmy používané v souvislosti s dlouhodobým majetkem. ODPIS = peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku za účetní období (1 rok) OPRÁVKY = součet všech odpisů za dobu používání ZŮSTATKOVÁ CENA = vstupní cena - oprávky 54

55 KNIHA 5: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU NÁKUPEM 1 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem a) Nákup SMV (stroje, auta, nábytku apod.) Na účet Pořízení DM se účtují všechny složky pořizovací ceny, zaškolení zaměstnanců v našem výkladovém příkladu není součástí pořizovací ceny, proto jej účtujeme do nákladů. 2 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem b) Nákup SMV (počítač) 3 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem c) Nákup nemovitostí (pozemek, budova), nemovitosti se zapisují do katastru nemovitostí Pozor v tomto případě při zařazení do užívání (to je ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí) používáme jiné majetkové účty: pro pozemky účet Pozemky pro budovy a stavby účet 021 Stavby 55

56 4 Účtování pořízení dlouhodobého nehmotného majetku nákupem d) nákup software Pro nehmotný majetek jako je např. software používáme účet pořízení Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a majetkový účet 013 Software 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování pořízení dlouhodobého majetku 56

57 Pracovní list 11 Účtování pořízení dlouhodobého majetku Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá vedením účetnictví, daňovým poradenstvím a auditorskými pracemi, do deníku Datum Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč VPD nákup počítače s tiskárnou za Kč , VÚD doprava počítače ve vlastní režii Kč 100, VÚD zařazení počítače do užívání FaD za uživatelský software za Kč , VÚD zařazení uživatelského software do užívání VBÚ platba faktury za software VPD nákup kopírky za Kč , VÚD doprava kopírky ve vlastní režii Kč 150, VPD instalace kopírky Kč 500, VÚD zařazení kopírky do užívání FaD za osobní automobil Kč , VÚD zařazení osobního auta VÚÚ platba FaD za osobní automobil Úkol č. 2: Zaúčtujte násl. účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku Datum Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč FaD za stavební stroj Kč , VPD za dopravu stavebního stroje Kč , VPD pojištění stavebního stroje při dopravě Kč , VÚD zařazení stavebního stroje do užívání VÚÚ - zaplacení FaD za stavební stroj z krátkodobého účelového úvěru - bankovní poplatky Kč 256, FaD za nákladní automobil Kč , VÚD zařazení nákladního auta 57

58 KNIHA 6: DRUHY ODPISŮ 1 Dělení majetku 2 Druhy odpisů 3 Daňové nebo účetní odpisy majetku Účetní jednotky mnohdy pro zjednodušení považují za účetní odpisy dlouhodobého majetku odpisy daňové, tj. účtují o odpisech zjišťovaných pro účely stanovení daňového základu. Takto zjištěné odpisy však nevyjadřují skutečné opotřebení majetku v procesu podnikání, tímto chybným odpisováním majetku pak může dojít k porušení zásady věrného zobrazení skutečnosti. Především u auditovaných společností jde zpravidla o nepřípustný způsob odpisování a může ovlivnit výrok auditora, protože účetní závěrka pak nemusí být věrným obrazem skutečnosti. Tento postup odpisování lze z důvodů administrativního zjednodušení používat snad jen u velmi malých firem s minimálním množstvím dlouhodobého majetku, které nepodléhají auditu a např. pro účely cenové kalkulace svých výrobků nepotřebují znát přesné kalkulační odpisy majetku. 58

59 KNIHA 7: ÚČETNÍ ODPISY 1 Stanovení správné metody účetních odpisů Každá účetní jednotka si musí stanovit určitý systém, jak bude dlouhodobý majetek odepisovat. Musí při tom vycházet z toho, jak jednotlivé druhy dlouhodobého majetku využívá. Např. pracuje-li stroj v třísměnném provozu, musí ho odepisovat rychleji než při jeho využití v jednosměnném provozu. Při vypracování odpisového plánu se musí vyřešit dvě základní otázky: podle čeho se bude příslušný druh DM odepisovat, zda podle času nebo podle výkonu, zda není vhodné použít metodu komponentního odepisování; zda roční (měsíční) odpisová sazba v % nebo odpis v Kč na jednotku výkonu budou po celou dobu odepisování stejné nebo se budou měnit; pokud se budou měnit, tak jakým způsobem; musí se tedy určit, zda půjde o odepisování rovnoměrné (lineární) nebo zrychlené (degresivní) nebo zpomalené (progresivní). 2 Co musím znát před sestavením odpisového plánu Pro odepisování je potřeba znát: vstupní cenu majetku dobu odepisování metodu odepisování popř. zbytkovou hodnotu majetku 3 Základní zásady při odepisování majetku: 1) vždy můžeme odepsat pouze vstupní cenu majetku, nikdy ne více 2) odpisy se zaokrouhlují na Kč nahoru 59

60 KNIHA 8: PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNÍCH ODPISŮ 1 Zákon o účetnictví 2 Vyhláška 500/2002 k zákonu o účetnictví 60

61 3 Vyhláška 500/2002 k zákonu o účetnictví metoda komponentního odepisování 4 Český účetní standard pro podnikatele č

62 KNIHA 9: VÝPOČTY ÚČETNÍCH ODPISŮ 1 Časový odpis bez zbytkové hodnoty příklad 1 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je ,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Výpočet odpisů 1. rok: /48 = ,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v lednu, budeme měsíční odpis násobit 12 měsíci a dostaneme roční odpis Kč ,- V dalších letech budou odpisy stejné. 2 Časový odpis bez zbytkové hodnoty příklad 2 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je ,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Výpočet odpisů 1. rok: /48 = ,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v srpnu, budeme měsíční odpis násobit 5 měsíci a dostaneme roční odpis v prvním roce Kč ,- V dalších letech (2., 3., 4. rok) budou odpisy stejné jako v minulém příkladu, protože budeme majetek odepisovat 12 měsíců. Poslední rok (všimněme si, že se odpis prodlouží do pátého roku) budeme odepisovat 7 měsíců. 62

63 3 Časový odpis se zbytkovou hodnotou příklad 1 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je ,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Účetní jednotka uvažuje zbytkovou hodnotu automobilu Kč ,- (plánuje, že automobil ještě prodá za Kč ,-). V tomto případě odepisujeme do výše zbytkové hodnoty. Výpočet odpisů 1. rok: ( )/48 = ,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v lednu, budeme měsíční odpis násobit 12 měsíci a dostaneme roční odpis Kč ,- V dalších letech budou odpisy stejné. 4 Časový odpis se zbytkovou hodnotou příklad 2 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je ,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Účetní jednotka uvažuje zbytkovou hodnotu automobilu Kč ,- (plánuje, že automobil ještě prodá za Kč ,-). V tomto případě odepisujeme do výše zbytkové hodnoty. Výpočet odpisů 1. rok: ( )/48 = ,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v srpnu, budeme měsíční odpis násobit 5 měsíci a dostaneme roční odpis v prvním roce Kč ,- V dalších letech (2., 3., 4. rok) budou odpisy stejné jako v minulém příkladu, protože budeme majetek odepisovat 12 měsíců. Poslední rok (všimněme si, že se odpis prodlouží do pátého roku) budeme odepisovat 7 měsíců. 63

64 5 Výkonové odpisy Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je ,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne Účetní jednotka se rozhodla uplatnit výkonové odpisy podle počtu ujetých km. Předpokládaný počet ujetých km je V prvním roce ujel dodávkový automobil km, v druhém roce km, ve třetím roce km a ve čtvrtém roce km. Výpočet odpisů 1. rok: / km = odpis na 1 km = 2,40 Kč, odpis na 1 km násobíme počtem ujetých km v tomto případě , odpis je tedy ,- V dalších letech bude postup výpočtu stejný, lišit se bude pouze počet ujetých km Nesmíme zapomenout, že odepisujeme pouze do výše vstupní ceny, proto 4. rok už odepíšeme celou zůstatkovou cenu. Vypočtený odpis by byl vyšší. 6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočty účetních odpisů 64

65 Pracovní list 12 Výpočty účetních odpisů Úkol č. 1: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis bez zbytkové hodnoty. Vstupní cena majetku je Kč ,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 5 let. Majetek byl zařazen do užívání letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy. Rok Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena Úkol č. 2: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis se zbytkovou hodnotou. Vstupní cena majetku je Kč ,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 4 roky. Předpokládá se zbytková hodnota majetku Kč ,- Majetek byl zařazen do užívání letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy Rok Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena Úkol č. 3: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro výkonové odpisy Vstupní cena majetku je Kč ,-. Předpokládaná doba používání je stanovena na výrobu ks výrobků. Přepokládaný počet vyrobených ks je uveden v tabulce pro odpisový plán. Firma zaokrouhluje odpis na 1 ks výrobku na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru. Rok Počet vyrobených ks Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena 65

66 KNIHA 10: ÚČTOVÁNÍ ODPISŮ 1 Způsob odepisování v ČR V ČR se používá nepřímý způsob odepisování. Znamená to, že po celou dobu, kdy dlouhodobý majetek používáme, ho evidujeme na majetkových účtech (021 Stavby, 022 SMV a SMV, Software) ve vstupní ceně. 2 Nové účty 551 Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (nákladový účet) účty oprávek 07x, 08x jsou to kontraaktivní účty, tzn., že jsou to rozvahové účty, které mají pasivní zůstatky (a chovají se jako pasivní), ale ve výkazu ROZVAHA se oprávky uvádí jako položky snižující aktiva ve sloupečku Korekce (opravují vstupní cenu na zůstatkovou cenu) účet 081 Oprávky ke stavbám účet 082 Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí účet 073 Oprávky k software 3 Účtování odpisů V našem účetnictví se tedy odepisuje nepřímo prostřednictvím oprávek. Co je pro firmu odpis? a) náklad, proto nám vzniká náklad, který zaúčtujeme na účet 551 Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (na straně MD) b) součást oprávek, protože oprávky jsou součtem odpisů za dobu odepisování, proto na straně D budou účty oprávek Účtování odpisů: Kdy? K poslednímu dni účetního období, pokud je tedy účetním obdobím kalendářní rok tak k Podle jakého dokladu budeme účtovat odpisy? Podle vnitřního účetního dokladu vystaveného podle přehledu odpisů za toto účetní období Jak? 66

67 4 Shrnutí a zopakování některých pojmů Kde najdeme dlouhodobý hmotný majetek v účtové osnově (účtovém rozvrhu)? 02x odepisovaný dlouhodobý hmotný majetek (ve vstupních cenách) 08x oprávky k majetku evidovanému v účtové skupině 02x (oprávky) 03x neodepisovaný dlouhodobý hmotný majetek (ve vstupních cenách) Kde najdeme dlouhodobý nehmotný majetek v účtové osnově (účtovém rozvrhu)? 01x odepisovaný dlouhodobý nehmotný majetek (ve vstupních cenách) 07x oprávky k majetku evidovanému v účtové skupině 01x (oprávky) Jak zjistíme v účetnictví zůstatkovou cenu celkovou? Rozdílem mezi cenou na účtech majetkových a cenou na účtech oprávek. Jak zjistíme v účetnictví zůstatkovou cenu pro jednotlivé inventární předměty? Na inventární kartě. Nepleťme si přehled odpisů a odpisový plán! Odpisový plán = plán (s uvedením vstupní ceny, odpisu, oprávek a zůstatkové ceny) jak budeme odepisovat jeden inventární předmět (= 1 stroj, 1 auto) za celou dobu používání. Přehled odpisů = přehled odpisů pro všechny inventární předměty za 1 účetní období 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů 67

68 Pracovní list 13 Přehled odpisů a jejich účtování Údaje o dlouhodobém majetku účetní jednotky jsou v následující tabulce (stav k ) Vstupní cena v Zbytková Datum Způsob Životnost Druh DM Kč hodnota v Kč pořízení odepisování Pozemek Budova A časový se ZH 50 let Budova B časový se ZH 30 let SMV - počítače I časový 4 roky SMV - počítače II časový 4 roky Účetní software časový 4 roky Výrobní linka výkonový ks Nábytek I časový 8 let Nábytek II časový 8 let Nábytek III časový 8 let Nákladní auto výkonový km Osobní auto výkonový km Úkol č. 1: Sestavte přehled odpisů výše uvedeného majetku k , v roce 2012 nebyl pořízen ani vyřazen žádný dlouhodobý majetek, účetní jednotka zaokrouhluje měsíční odpisy a odepisuje majetek už v měsíci pořízení; údaje pro výkonové odpisy: Výrobní stroj: v roce 2009 bylo vyrobeno ks výrobků, v roce 2010 bylo vyrobeno ks, v roce 2011 bylo vyrobeno ks výrobků a v roce 2012 bylo vyrobeno ks výrobků Nákladní auto: v roce 2009 bylo ujeto km, v roce 2010 bylo ujeto km, v roce 2011 bylo ujeto km, v roce 2012 bylo ujeto km Osobní auto: v roce 2011 bylo ujeto km, v roce 2012 bylo ujeto km Přehled odpisů k Druh DM Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena Účet Úkol č. 2: Zaúčtujte odpisy dle přehledu odpisů za rok 2012 Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 68

69 Metodický list Modul - podmodul: Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) Počet vyučovacích hodin modulu: 42 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Cestovné zaměstnance Počet vyučovacích hodin tématu: 8 Počet pracovních listů: 4 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Právní úprava cestovních náhrad zákoník práce, vyhláška MPSV 2. Odkaz na zákoník práce 3. Výkladová skripta Složky cestovních náhrad, výpočty náhrady za ubytování, ostatní nutné výdaje 4. Výkladová skripta Náhrada jízdního výdajů charakteristika a výpočty 5. Pracovní list 14 Výpočet jízdného - zadání 6. Pracovní list 14 - Výpočet jízdného řešení 7. Výkladová skripta Náhrada stravného charakteristika a výpočty 8. Pracovní list 15 Výpočet stravného - pracovní cesta trvající 1 den - zadání 9. Pracovní list 15 - Výpočet stravného - pracovní cesta trvající 1 den řešení 10. Pracovní list 16 Výpočet stravného - pracovní cesta trvající více dní - zadání 11. Pracovní list 16 - Výpočet stravného - pracovní cesta trvající více dní řešení 12. Výkladová skripta Podnikatelská x nepodnikatelská sféra 13. Výkladová skripta Formulář cestovního příkazu 14. Výkladová skripta Účtování cestovních náhrad 15. Pracovní list 17 Výpočty a účtování cestovních náhrad zadání 16. Pracovní list 17 Výpočty a účtování cestovních náhrad řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Právní úprava cestovních náhrad zákoník práce, vyhláška MPSV 2. Uvedenou problematiku si můžete prostudovat v zákoníku práce 3. Prostudujte si výkladová skripta Složky cestovních náhrad, výpočty náhrady za ubytování, ostatní nutné výdaje 4. Prostudujte si výkladová skripta Náhrada jízdního výdajů charakteristika a výpočty 5. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Náhrada stravného charakteristika a výpočty 8. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 16 69

70 12. Prostudujte si výkladová skripta Podnikatelská x nepodnikatelská sféra 13. Prostudujte si výkladová skripta Formulář cestovního příkazu 14. Prostudujte si výkladová skripta Účtování cestovních náhrad 15. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 17 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 Karel Janoušek: Cestovní náhrady, mimořádná příloha časopisu Daně a právo v praxi, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 vlastní archiv 70

71 TÉMA 6: CESTOVNÉ ZAMĚSTNANCE KNIHA 1: PRÁVNÍ ÚPRAVA CESTOVNÍCH NÁHRAD ZÁKONÍK PRÁCE, VYHLÁŠKA MPSV 1 Právní úprava pracovních cest zaměstnanců V jakém zákoně najdeme upraveny nároky a povinnosti ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů týkající se pracovních cest? V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce) Jde poměrně o složitou problematiku. 42 Pracovní cesta (zákoník práce) (1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Pracovní cesty můžeme rozdělit na pracovní cesty: - tuzemské (těm se budeme věnovat) - zahraniční 2 Základní pojmy - místo výkonu práce Vysvětlíme si některé pojmy: Místo výkonu práce = jde o místo (místa) sjednané v pracovní smlouvě, kde se předpokládá, že zaměstnanec bude provádět výkon práce sjednaný v pracovní smlouvě. Místo výkonu práce může být ve smyslu 34 odst. 1 a 2 zákoníku práce sjednáno jako: - jedno konkrétní místo, tj. místo, určené zpravidla konkrétní adresou anebo jiným nezaměnitelným způsobem, kde má zaměstnanec svůj pracovní prostor, např. sídlo firmy, úřadu, školy, ústavu, pobočka či jiné pracoviště organizace, dílna apod., - více konkrétních míst, např. všechna anebo vybraná pracoviště (budovy, pobočky) zaměstnavatele, všechny stavby firmy apod., - šířeji sjednané místo, např. území obce anebo její části, příp. i větší území, např. kraj, anebo jinak určená územní oblast, Česká republika. 71

72 3 Základní pojmy - místo pravidelného pracoviště Místo pravidelného pracoviště = jde o místo sjednané v pracovní smlouvě pro účely cestovních náhrad Je-li místo pravidelného pracoviště se zaměstnancem sjednáváno, musí tak být učiněno v pracovní smlouvě nebo dodatku k pracovní smlouvě. 34a (zákoník práce) Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec Pokud není v pracovní smlouvě sjednáno místo pravidelného pracoviště, považuje se za něj místo výkonu práce. Které místo bude jako pravidelné pracoviště sjednáno, závisí na způsobu sjednání místa výkonu práce. Jestliže v pracovní smlouvě sjednaným místem výkonu práce je: a) konkrétní místo (např. sídlo firmy), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat - totéž konkrétní místo, b) více konkrétních míst (např. některá anebo všechna pracoviště firmy), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat - jedno z uvedených míst, - více anebo všechna uvedená místa, c) sjednáno šířeji (např. část obce, obec, kraj), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat - konkrétní místo, více konkrétních míst (některá anebo všechna pracoviště firmy), - část obce, - obec. 4 Kdy vzniká nárok na náhradu cestovních výdajů? Protože vždy, když je zaměstnanec vyslán vykonat práci mimo místo pravidelného pracoviště, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů, které mu v souvislosti s takovouto cestou vznikly a protože místo pravidelného pracoviště má úzkou souvislost s místem výkonu práce, jsou tato místa skutečně z hlediska cestovních náhrad klíčová. 152 (zákoník práce) Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při a) pracovní cestě b) cestě mimo pravidelné pracoviště, c) mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, d) přeložení e) dočasném přidělení f) přijetí do zaměstnání v pracovním poměru, g)výkonu práce v zahraničí. 72

73 5 Právo zaměstnance na cestovní náhrady? Kteří zaměstnanci mají nárok na náhrady cestovních výdajů - zaměstnanci v hlavním pracovním poměru - někteří zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr 155 (zákoník práce) (1) Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. (2) Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště 6 Jiná úprava pro zaměstnance nepodnikatelského sektoru a podnikatelského sektoru Kdo je považován za zaměstnance nepodnikatelského sektoru dle 109 (3) zákoníku práce? Ti, co pobírají plat (ne mzdu) 109 zákoníku práce (3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je a) stát b) územní samosprávný celek c) státní fond d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona Výklad bude zaměřen na podnikatelský sektor, pouze na konci výkladu budou uvedeny odlišnosti pro nepodnikatelský sektor. Odkaz na zákoník práce 73

74 KNIHA 2: SLOŽKY CESTOVNÍCH NÁHRAD, VÝPOČTY NÁHRADY ZA UBYTOVÁNÍ, OSTATNÍ NUTNÉ VÝDAJE 1 Složky náhrad cestovních výdajů Budeme se zabývat cestovními výdaji při pracovní cestě zaměstnance ( 152 (a) zákoníku práce) 156 Druhy cestovních náhrad (1) Zaměstnavatel uvedený v této hlavě je povinen za podmínek stanovených v této hlavě poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu a) jízdních výdajů, b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, c) výdajů za ubytování, d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen stravné ), e) nutných vedlejších výdajů. Kde v zákoníku práce najdu upravené tyto náhrady: Jízdní výdaje Výdajů za ubytování 162 Stravné 163 Nutné vedlejší výdaje Náhrada jízdních výdajů Bude probrána v samostatných výkladových skriptech - viz dále. 1.2 Náhrada výdajů za ubytování - zaměstnanci přísluší náhrada v prokázané výši (účet z ubytovacího zařízení) - nelze si vykázat náhradu, pokud nejde o oficiální ubytovací zařízení - na účtu by měla být nejdříve uvedena firma, poté teprve jméno zaměstnance 1.3 Náhrada zvýšených stravovacích výdajů Bude probrána v samostatných výkladových skriptech - viz dále. 1.4 Nutné vedlejší výdaje zaměstnanci náleží náhrada vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou a to v prokázané výši Jde například o tyto výdaje: - dálniční nálepka (i na soukromé auto, pokud koupíme tu nejkratší a těsně před pracovní cestou) - výdaje za parkovné - výdaje za výkony spojů (telefon, internet, fax) - cena školení placená na místě - vstupenky na výstavu - odborná literatura Co není vedlejším nutným výdajem: - poplatek za pobyt v sauně, bazénu, masáže - kino, divadlo - vypůjčení sportovního nářadí - mytí soukromého vozidla - pokuty, poplatky 74

75 KNIHA 3: NÁHRADA JÍZDNÍCH VÝDAJŮ CHARAKTERISTIKA A VÝPOČTY 1 Náhrada jízdních výdajů Závisí na použitém dopravním prostředku. Čím může zaměstnanec cestovat? hromadným dopravním prostředkem autem zaměstnavatele vlastním autem zaměstnance (se souhlasem zaměstnavatele) 2 Hromadný dopravní prostředek A. Zaměstnanec cestuje hromadným dopravním prostředkem (letadlo, vlak, autobus, MHD, taxi) Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Musí předložit doklad (prokázat) a přísluší mu náhrada jízdních výdajů v prokázané výši Při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. Příklad 1: Zaměstnankyně Květa Modrá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na služební cestu do Prahy, kde použila MHD. Cena jízdenky je Kč 32,-. Aby obdržela náhradu jízdních výdajů, musí předložit tyto jízdenky. Příklad 2: Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na Finanční úřad v Liberci a použila MHD. Cena jízdenky je Kč 18,-. Aby obdržela náhradu jízdních výdajů, nemusí předložit tyto jízdenky, pokud ji zaměstnavatel nezajistil použití MHD způsobem, na který nemusela finančně přispět, např. přenosnou časovou síťovou jízdenkou. 3 Určený hromadný dopravní prostředek, ale jel autem B. Zaměstnavatel mu určí hromadný dopravní prostředek, zaměstnanec ale s jeho souhlasem použije jiný dopravní prostředek (svoje auto) Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný prostředek Příklad 3: Zaměstnanec Jiří Černý (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Pardubic. Zaměstnavatel mu určil jako dopravní prostředek autobus. Po dohodě se zaměstnavatelem jel svým autem. Obdržel náhradu jízdních výdajů ve výši 2 x 140,- Kč, protože to je cena jízdného. 75

76 4 Služební automobil C. Zaměstnanec cestuje služebním automobilem (= auto v majetku firmy) Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Nesmí si uplatnit žádnou náhradu jízdních výdajů (všechny náklady má firma zaúčtovány ve svém účetnictví, zaměstnanec nic neplatí) Příklad 4: Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Prahy. Jel služebním autem. Neobdrží žádnou náhradu jízdních výdajů. Pokud by cestou čerpal PHM, tak by obdržel částku za ně zaplacenou, ale tady nejde o náhradu jízdních výdajů, ale o nákup PHM do služebního auta. 5 Soukromý automobil zaměstnance D. Zaměstnanec cestuje svým soukromým automobilem na žádost zaměstnavatele Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Výpočet se tedy dělí na 2 části: Základní náhrada za ujetý km jízdy Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty 5.1 Základní náhrada za ujetý km jízdy (tzv. amortizace) záleží na druhu dopravního prostředku, je určena absolutní částkou a každý rok se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem (vyhláška vydávaná Ministerstvem práce a sociálních věcí). Pro rok 2012 platí následující náhrady: a) pro jednostopá vozidla a tříkolky Kč 1,- b) pro osobní silniční motorová vozidla Kč 3,70 c) pro nákladní automobily, autobusy a traktory přísluší zaměstnanci dvojnásobek náhrady b) tj. Kč 7,40 Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %. Co potřebujeme znát: - náhradu na 1 km - počet ujetých km Výpočet: Počet ujetým km x náhrada za 1 km 76

77 5.2 Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Co potřebujeme znát: a) cenu pohonné hmoty (jde o druh pohonné hmoty uvedený v technickém průkazu vozidla) - zaměstnanec buď prokáže dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou; prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen - jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou vyhláškou MPSV - ve vnitřní směrnici zaměstnavatel stanoví cenu pohonné hmoty, přičemž vychází z výše uvedené vyhlášky MPSV b) spotřebu pohonné hmoty - spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit - jestliže technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců - při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie - není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených. c) počet ujetých km - dle skutečně ujetých km (uvede zaměstnanec) Výpočet Počet ujetých km x cena PHM v Kč x spotřeba v litrech 100 Obě složky výpočtu (náhrada za ujetý km jízdy a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty) se sečtou a zaokrouhlí na Kč nahoru. 77

78 5.3 Příklad na výpočet jízdného při použití vlastního auta zaměstnance Příklad 5: Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 195 km. Jeho auto Citroen C4 má v technickém průkazu tyto údaje: spotřeba ve městě: 7,7 litrů/ 100 km spotřeba při rychlosti 90 km/h: 5,1 litrů/100 km spotřeba při rychlosti 120 km/h: 6,0 litrů/100 km dále má uvedeno palivo BA 95 B (benzín 95 oktanový) Firma používá pro výpočty cestovních náhrad cenu benzínu uvedenou ve vyhlášce MPSV. Výpočet: a) výpočet amortizace 195 km x 3,70 Kč/1 km = 721,50 Kč b) výpočet náhrady za pohonné hmoty Nejdříve si spočítáme průměrnou spotřebu (7,7 + 5,1 + 6,0)/3 tj.6,27 litrů/100 km (195 km x 6,27 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 426,70 Kč c) celková částka Obě částky sečteme a pak zaokrouhlíme na Kč nahoru. 721, ,7 = 1 148,2 to zaokrouhleno na 1 149,- Kč Výpočet pomocí paušálu: a) vypočteme paušální částku na 1 km (6,27 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = částka náhrady PHM za 1 km = 2,19 Kč amortizace za 1 km = 3,70 Kč tj. celkem Kč 5,89 /1 km b) znásobíme počtem km 195 km x 5,89 = 1 148,55 Kč c) zaokrouhlíme zaokrouhleno 1 149,- Kč 6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet jízdného 78

79 Pracovní list 14 Výpočet jízdného Firma BARVIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici, že pokud zaměstnanci použijí své vozidlo na služební cestu, tak se pro výpočet náhrady za pohonné hmoty vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV, pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů Kč 34,90, cena u automobilového benzinu 98 oktanů Kč 36,80, cena u motorové nafty Kč 34,70; pro amortizace je stanovena částka 3,70 Kč / 1 km Úkol č. 1: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnankyně Anna Šedivá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na služební cestu do Prahy, tam i zpět použila hromadnou dopravu. Po Praze jezdila MHD. Jedna cesta do Prahy stojí Kč 85,-. Za MHD zaplatila 4 x 32,-. a) Určete výši jízdného:... b) Musí toto jízdné něčím doložit? Úkol č. 2: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednáno sídlo firmy: České mládeže 452, Liberec) jela na OSSZ v Liberci a použila MHD. Cena jedné jízdenky je Kč 18,-. a) Určete výši jízdného:... b) Musí toto jízdné něčím doložit? Úkol č. 3: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Brna. Jel služebním autem. Ujel celkem 642 km. Služební auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 8,2 l / 100 km, jako používané palivo benzín 95 oktanový. a) Určete výši jízdného:... Úkol č. 4: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Jan Bronzový (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Hradce Králové. Jel svým vlastním autem. Ujel celkem 226 km. Jeho auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 6,3 l / 100 km, jako používané palivo motorová nafta. a) Určete výši jízdného:... b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by šlo o dodávku Úkol č. 5: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Hrádek nad Nisou) jel na služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 223 km. Jeho auto Seat Ibiza má v technickém průkazu tyto údaje: spotřeba ve městě: 7,6 litrů/ 100 km spotřeba při rychlosti 90 km/h: 5,0 litrů/100 km spotřeba při rychlosti 120 km/h: 6,1 litrů/100 km dále má uvedeno palivo benzín 95 oktanový a) Určete výši jízdného:... b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by zaměstnanec použil vozík za auto (přívěs)? Úkol č. 6: Vypočítejte výši jízdného Vyřešte úkol č. 3 za předpokladu, že nejde o služební, ale o soukromé auto zaměstnance. a) Určete výši jízdného:... 79

80 KNIHA 4: NÁHRADA STRAVNÉHO CHARAKTERISTIKA A VÝPOČTY 1 Náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné) Je nutné upozornit, že nejde o náhradu všeho, co zaměstnanec utratí za jídlo během pracovní cesty. Jde vlastně o to, že během služební cesty se nemůže stravovat obvyklým způsobem a stravování ve stravovacích zařízeních je dražší. Jde tedy o určitou kompenzaci. Dále musíme rozlišovat, zda zaměstnanci bylo během pracovní cesty poskytnuto nějaké jídlo, za které neplatil nebo nikoli. A) Zaměstnanec neobržel během pracovní cesty jídlo, na které finančně nepřispěl (dále bezplatné jídlo ), tzn. že neobdržel "bezplatné jídlo" B) Zaměstnanec obdržel během pracovní cesty "bezplatné jídlo", které mělo charakter snídaně, oběda nebo večeře Příklad 1: Zaměstnankyně Alena Žlutá byla na jednodenním školení, kde jí byla poskytnuta pouze svačina (káva, chlebíček). Zaměstnankyně má nárok na stravné. Příklad 2: Zaměstnankyně Jana Červená byla na dvoudenní výstavě, spala v hotelu (ubytování platil zaměstnavatel) a součástí ceny ubytování byla snídaně. Zaměstnankyně bude mít kráceno stravné. 2 Výpočet stravného Výpočet stravného, pokud zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo Podle zákoníku práce (aktualizace vyhláškou MPSV) náleží za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné nejméně ve výši (částky platné pro rok 2012) a) 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (budeme mluvit o 1. intervalu) b) 96 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (budeme mluvit o 2. intervalu) c) 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (budeme mluvit o 3. intervalu) Důležité je slovíčko nejméně. Jde tedy o nejnižší možné náhrady. V praxi si firma své náhrady uvede ve vnitřní směrnici účetní jednotky. Částky nesmí být nižší. 2.1 Výpočet při jednodenní pracovní cestě je velmi jednoduchý, spočítáme celkovou délku pracovní cesty Příklad 1: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 8:30 hodin a vrátil se v 12:45 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 4 a ¼ hodiny nenáleží mu žádná náhrada stravného, předpokládá se, že se může stravovat obvyklým způsobem. Příklad 2: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 18:30 hodin Byl tedy na pracovní cestě 11 ¾ hodiny má nárok na stravné v 1. intervalu Příklad 3: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v 18:45 hodin Byl tedy na pracovní cestě 12 hodiny má nárok na stravné v 1. intervalu (protože je tam včetně) Příklad 4: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:30 hodin Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 55 minut - má nárok na stravné v 2. intervalu 80

81 Příklad 5: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut - má nárok na stravné v 3. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Pak by zaměstnanec v příkladu č. 2 obdržel: Kč 75,- č. 3 obdržel: Kč 75,- č. 4 obdržel: Kč 105,- č. 5 obdržel: Kč 160,- 2.2 Výpočet při pracovní cestě trvající více pracovních dní Podstatou výpočtu je, že si musíme pracovní cestu rozdělit do jednotlivých kalendářních dní. Příklad 6: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu v pondělí ráno v 8:30 hodin a vrátil se druhý den ve 11:45 hodin. V pondělí byl na pracovní cestě od 8:30 do 24:00 tj. 15 a ½ hodiny náhrada v 2. intervalu; v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 11:45 tj. 11 a ¾ hodiny náhrada v 1. intervalu Příklad 7: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v pátek v 15:30 hodin V pondělí byl na pracovní cestě od 5:45 do 24:00 tj. 18 a ¼ hodiny náhrada v 3. intervalu; v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 24:00 tj. 24 hodin náhrada v 3. intervalu ve středu byl na pracovní cestě od 0:00 do 15:30 tj. 15 a ½ hodiny náhrada v 2. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 110 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 170 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Pak by zaměstnanec v příkladu č. 6 obdržel: Kč 190,- ( ) Zaměstnanec v příkladu č. 7 by obdržel: Kč 450,- ( ) Výjimka: Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. 81

82 Příklad 8: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 12:45 hodin a vrátil se v noci ve 2:00 hodin První den byl na pracovní cestě 11 ¼ hodiny má nárok na stravné v 1. intervalu Druhý den byl na pracovní cestě 2 hodiny nemá nárok na stravné. Ale pokud bychom neposuzovali dobu trvání pracovní cesty odděleně, pak by pracovní cesta trvala 13 ¼ hodiny má nárok na stravné v 2. intervalu a to tedy vyplatíme, protože je to pro zaměstnance výhodnější 3 Krácení stravného Výpočet stravného, pokud zaměstnanec obdržel bezplatné jídlo Zaměstnanec měl jídlo, na které finančně nepřispěl (dále bezplatné jídlo ) Pak musíme příslušné vypočítané stravné zkrátit o a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin za každé poskytnuté jídlo Pokud bychom stravné nezkrátili, tato nezkrácená částka by pak byla zaměstnaneckým benefitem (něco jako nepeněžní příjem zaměstnance, který podléhá dani z příjmu, sociálnímu i zdravotnímu pojištění) Zaměstnanci stravné nenáleží, pokud zaměstnanci bylo během pracovní cesty, která trvá: 5 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla 3.1 Výkladový příklad I. Vrátíme se k příkladu 3: Příklad 3: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 18:45 hodin Byl tedy na pracovní cestě 12 hodiny má nárok na stravné v 1. intervalu (protože je tam včetně) Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Situace 1: zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo stravné v plné výši Kč 75,- Situace 2: zaměstnanec obdržel oběd pak stravné krátíme o 70% tj. o 52,50; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 75 52,50 tj. Kč 22,50 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na Kč 23,- Situace 3: zaměstnanec obdržel oběd a večeři neobdrží žádné stravné 82

83 3.2 Výkladový příklad II. Vrátíme se k příkladu 4: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:30 hodin Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 55 minut - má nárok na stravné v 2. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Situace 1: zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo stravné v plné výši Kč 105,- Situace 2: zaměstnanec obdržel oběd pak stravné krátíme o 35% tj. o 36,75; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: ,75 tj. Kč 68,25 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na Kč 69,- Situace 3: zaměstnanec obdržel oběd a večeři pak stravné krátíme o 70% (2 x 35 %) tj. o 73,50; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: ,50 tj. Kč 31,50 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na Kč 32,- Situace 4: zaměstnanec obdržel snídani, oběd a večeři neobdrží žádné stravné 3.3 Výkladový příklad III. Vrátíme se k příkladu 5: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut - má nárok na stravné v 3. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Situace 1: zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo stravné v plné výši Kč 160,- Situace 2: zaměstnanec obdržel oběd pak stravné krátíme o 25% tj. o 40,-; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: tj. Kč 120,- Situace 3: zaměstnanec obdržel oběd a večeři pak stravné krátíme o 50% (2 x 25 %) tj. o 80,-; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: tj. Kč 80,- Situace 4: zaměstnanec obdržel snídani, oběd a večeři pak stravné krátíme o 75% (3 x 25 %) tj. o 120,- částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: tj. Kč 40,- 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Výpočet stravného pracovní cesta trvající 1 den, Výpočet stravného pracovní cesta trvající více dní 83

84 Pracovní list 15 Výpočet stravného pracovní cesta trvající 1 den Firma KYTIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých zaměstnanců ve výši a) 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce Úkol č. 1: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Josef Kytička vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se v 14:45 hodin téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného Úkol č. 2: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jan Karafiát vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se ve 14:45 hodin téhož dne. Bylo mu poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: Úkol č. 3: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jaroslav Tulipán vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 4: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jiří Chrpa vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož dne. Bylo mu poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: Úkol č. 5: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Aleš Zvoneček vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 21:45 hodin téhož dne. Byla mu poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře). Určete výši stravného: Úkol č. 6: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Jana Kopretinová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Nebylo jí poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 7: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Alena Kalová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Bylo jí poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: Úkol č. 8: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Zdena Růžičková vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Byla jí poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře). Určete výši stravného: 84

85 Pracovní list 16 Výpočet stravného pracovní cesta trvající více dní Firma Opičárna, a. s. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých zaměstnanců ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 115 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 170 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce Úkol č. 8: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Jiřina Paviánová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. Nebylo ji poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 9: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Eva Orangutanová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala večeři, druhý den snídani. Určete výši stravného: Úkol č. 10: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Lucie Makaková vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala oběd a večeři, druhý den snídani. Určete výši stravného: Úkol č. 11: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Karel Šimpanz vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 12: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jiří Lidoop vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek ve 18:50 hodin. Každý den měl oběd. Určete výši stravného: Úkol č. 13: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Eduard Gorila vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Ve středu měl večeři, ve čtvrtek a pátek měl snídani a večeři. Určete výši stravného: Úkol č. 14: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Evžen Opička vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Po celou dobu pobytu měl plnou penzi. Určete výši stravného: 85

86 KNIHA 5: PODNIKATELSKÁ X NEPODNIKATELSKÁ SFÉRA 1 Nepodnikatelská sféra Stravné zaměstnavatel má daný interval, ve kterém určí hranici stravného Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši (platí pro rok 2012) a) 64 Kč až 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 96 Kč až 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, c) 151 Kč až 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře nemůže stanovit vyšší náhrady než je horní sazba rozpětí. Krácení stravného zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře krátit stravné musí Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí. 2 Podnikatelská sféra Stravné zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout libovolné stravné Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může stanovit vyšší náhrady než je horní sazba rozpětí. Krácení stravného zaměstnavatel v podnikatelské sféře krátit stravné nemusí Daňové dopady: Pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj Pro zaměstnance jde o benefit, takže o částku, která převyšuje horní hranici stravného stanoveného vyhláškou MPSV (nebo o částku povinného krácení), bude navýšen vyměřovací základ pro sociální i zdravotní pojištění i základ daně. 86

87 KNIHA 6: FORMULÁŘ CESTOVNÍHO PŘÍKAZU 1 Výplata náhrady cestovních výdajů Podkladem pro výplatu cestovného je formulář VYÚČTOVÁNÍ PRACOVNÍ CESTY. Před pracovní cestou vyplní zaměstnanec 1. část cestovního příkazu, zaměstnavatel potvrdí. 2 Výpočet cestovného na zadní straně vyúčtování Po skončení pracovní cesty vyplní zaměstnanec zadní stranu vyúčtování pracovní cesty 87

88 3 Časové lhůty po pracovní cestě Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu, předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Nedohodnou-li se smluvní strany na jiné době, je zaměstnavatel povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojit jeho práva. 4 Kolik cestovních příkazů se vyplňuje? Příklad 1 Na služební cestu jede 1 zaměstnanec, jede svým osobním autem, bude na služební cestě nocovat, hotel mu vystaví účet. Bude vystaven jeden cestovní příkaz, kde uvede všechny své nároky na náhrady cestovních výdajů. Příklad 2 Na služební cestu jedou 2 zaměstnanci, jedou autem zaměstnance A, budou na služební cestě nocovat, hotel jim vystaví společný účet (ten zaplatil zaměstnanec B) Každý zaměstnanec bude mít svůj cestovní příkaz. Pouze navíc vyplní kolonku o spolucestujícím. Zaměstnanec A si v něm bude nárokovat stravné za sebe, jízdné. Zaměstnanec B si v něm bude nárokovat stravné za sebe, náhradu za ubytování. KNIHA 7: ÚČTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD 1 Účtování cestovních náhrad zaměstnance bez zálohy Cestovní náhrady zaměstnance se skládají z jízdného stravného náhrady za ubytování ostatních nutných výdajů spojených s pracovní cestou Ve všech případech jde o náklad zaměstnavatele. Budeme tedy účtovat vznik nákladu na straně MD nákladového účtu. První tři jmenované náhrady účtujeme na účet 512 Cestovné. Ostatní nutné výdaje účtujeme podle povahy na příslušné účty: - dálniční známka (účet 538 Ostatní daně a poplatky) - výdaje za parkovné, výdaje za výkony spojů (telefon, internet, fax), školení, vstupenky na výstavu (účet 518 Ostatní služby) - odborná literatura (účet 501 Spotřeba materiálu) Na straně D bude většinou účet 211 Pokladna, protože cestovní náhrady jsou převážně vypláceny v hotovosti. 88

89 ÚČTOVÁNÍ CESTOVNÉHO (bez poskytnuté zálohy) 2 Účtování cestovních náhrad zaměstnance se zálohou Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta a) byla poskytnuta záloha, která je nižší, než cestovní výdaje zaměstnance Zálohu účtujeme na MD jako pohledávku za zaměstnancem na účet 335 Pohledávky za zaměstnanci, na D účtujeme úbytek peněz z pokladny (aktiva klesají) Vyúčtování cestovného účtujeme stejně, jako když není záloha poskytnuta, pouze musíme vyúčtovat zálohu a to na straně D účtu 335 Pohledávky za zaměstnanci (pohledávka se ruší) b) byla poskytnuta záloha, která je vyšší, než cestovní výdaje zaměstnance Účtování zálohy je stejné jako v předchozím příkladu Vyúčtování cestovného účtujeme stejně, jako když není záloha poskytnuta, pouze musíme vyúčtovat zálohu a to na straně D účtu 335 Pohledávky za zaměstnanci (pohledávka se ruší), tentokrát zaměstnanec vrací zaměstnavateli rozdíl mezi zálohou a náhradou, na kterou má nárok (proto PPD a účet 211 Pokladna na straně MD) 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů zaměstnance 89

90 Pracovní list 17 Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů zaměstnance Výňatek z vnitřní směrnice firmy OVOCIT, s. r. o. Pro výpočet náhrady za pohonné hmoty při použití soukromého automobilu zaměstnance se vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů Kč 34,90 cena u automobilového benzinu 98 oktanů Kč 36,80 cena u motorové nafty Kč 34,70 Pro výpočet náhrady za použití vozidla je stanovena částka 3,70 Kč /1 km Stravné přísluší zaměstnanci na pracovní cestě ve výši a) 72 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 100 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 165 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce. Všichni zaměstnanci firmy mají jako místo výkonu práce ve smlouvě sjednáno sídlo firmy ul. Milady Horákové 52, Liberec Úkol č. 1: Paní Jana Jablíčková jela dne na pracovní cestu (školení na používání nového software) do Jablonce nad Nisou. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 22,- Kč. Vyjela v 7:12 h z Liberce. Zpátky přijela 15:30 hodin. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Školení bylo placeno z účtu firmy předem. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 2: Paní Lucie Švestková jela dne na pracovní cestu (školení) do České Lípy. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 77,- Kč. Vyjela v 7:30 hodin z Liberce. Zpátky přijela 16:40 hodin. Na pracovní cestě jí byl poskytnut bezplatný oběd. Školení platila na místě, proto obdržela zálohu (dne ) ve výši Kč 1 700,-, což byla cena školení. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte včetně poskytnuté zálohy: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 90

91 Úkol č. 3: Paní Aneta Meruňková jela dne na pracovní cestu (jednání s obchodními partnery) do Ústí nad Labem. Jela svým vlastním autem a ujela 214 km (spotřeba 6,7 litrů /1 km, jezdí na naftu). Vyjela v 8:45 hodin z Liberce. Zpátky přijela 14:40 hodin téhož dne. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Platila parkovné ve výši Kč 50,-. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 4: Paní Veronika Višňová jela dne na pracovní cestu (kontraktační výstava) do Brna. Jela svým vlastním autem a ujela 645 km (spotřeba 8,2 litrů /1 km, jezdí na benzín 95 oktanů). Vyjela v 5:45 hodin z Liberce, zpátky přijela v 17:40 hodin druhý den. Bydlela v hotelu (cena 1 noci Kč 1 200,- včetně snídaně). Jiné jídlo neměla bezplatné. Platila parkovné ve výši Kč 80,-. Zálohu neobdržela. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 5: Zaúčtujte příklad 4 za předpokladu, že zaměstnankyně obdržela zálohu ve výši Kč 2 000,- Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč Úkol č. 6: Zaúčtujte příklad 4 za předpokladu, že zaměstnankyně obdržela zálohu ve výši Kč 6 000,- Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 91

92 Metodický list Modul - podmodul: Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) Počet vyučovacích hodin modulu: 42 Počet témat modulu (podmodulu) 7 Téma kursu: Náklady a výnosy Počet vyučovacích hodin tématu: 4 Počet pracovních listů: 3 Počet testů: 0 Autor: Ing. Ludmila Berešová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Náklady a výnosy základní pojmy 2. Výkladová skripta Náklady 3. Výkladová skripta Výnosy 4. Pracovní list 18 Náklady a výnosy I. - zadání 5. Pracovní list 18 Náklady a výnosy I. řešení 6. Pracovní list 19 Náklady a výnosy II. - zadání 7. Pracovní list 19 Náklady a výnosy II. řešení 8. Výkladová skripta Výsledek hospodaření účetní jednotky 9. Pracovní list 20 Výsledek hospodaření - zadání 10. Pracovní list 20 Výsledek hospodaření řešení 11. Průběžný test Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Náklady a výnosy základní pojmy 2. Prostudujte si výkladová skripta Náklady 3. Prostudujte si výkladová skripta Výnosy 4. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Prostudujte si výkladová skripta Výsledek hospodaření účetní jednotky 9. Vypracujte úkoly v pracovním listu Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu Zopakujte si látku v průběžném testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, 92

93 a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv 93

94 TÉMA 7: NÁKLADY A VÝNOSY KNIHA 1: NÁKLADY A VÝNOSY - ZÁKLADNÍ POJMY 1 Základní pojmy náklad, výdaj náklady = spotřeba výrobních činitelů vyjádřená v peněžních jednotkách (např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, spotřeba oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku) výdaj = úbytek peněžních prostředků Náklady nemusí vznikat ve stejném okamžiku jako výdaje. Vysvětlení na příkladu: Nakoupili jsme a zaplatili materiál, který jsme uložili na sklad jde o výdaj. Vyskladnili jsme materiál do výroby (teprve teď ho použijeme pro výrobu) jde o náklad. Nakoupili jsme, zaplatili a zařadili stroj do užívání jde o výdaj. Na konci roku jsme zúčtovali odpisy tohoto stroje jde o náklad 2 Základní pojmy - výnos, příjem výnosy = výkony vyjádřené v peněžních jednotkách (např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby) příjem = přírůstek peněžních prostředků Výnosy nemusí vznikat ve stejném okamžiku jako příjmy. Vysvětlení na příkladu: Vystavili jsme fakturu za provedené služby jde o výnos. Tato faktura nám byla zaplacena jde o příjem. 3 Zásady při účtování nákladů a výnosů Co je typické pro účtování nákladů a výnosů: náklady rostou na MD (klesají na D) výnosy rostou na D (klesají na MD) na začátku roku nevykazují žádný počáteční stav účtují se narůstajícím způsobem od začátku účetního období na konci roku převedeme náklady a výnosy na účet 710 Účet zisku a ztrát a zjistíme účetní výsledek hospodaření účetní jednotky Náklady a výnosy - účtují se vždy do období, se kterým věcně a časově souvisejí (když zaplatím v prosinci nájemné za leden příštího roku, není to náklad v prosinci, ale až v tom lednu, proto musíme náklady a výnosy časově rozlišovat viz podmodul Účtování u plátce DPH) = akruální princip - je (až na výjimky) zakázána vzájemná kompenzace nákladů a výnosů (např. nemůžu zaúčtovat jen rozdíl mezi nákladovými a výnosovými úroky musím nákladové celé zaúčtovat do nákladů a výnosové celé do výnosů), aby nedošlo ke zkreslení výsledku hospodaření 94

95 KNIHA 2: NÁKLADY 1 Náklady účtové skupiny, členění Účtový rozvrh účetní jednotky vychází ze směrné účtové osnovy, která účtovou třídu 5 Náklady, člení na 10 účtových skupin 50 Spotřebované nákupy 51 Služby 52 Osobní náklady 53 Daně a poplatky 54 Jiné provozní náklady 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 56 Finanční náklady 57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 Mimořádné náklady 59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Skupiny 50x 55x zahrnuje náklady, kterým se říká provozní Skupiny 56x 57x zahrnuje náklady, kterým se říká finanční Skupina 58x zahrnuje náklady, kterým se říká mimořádné 2 Náklady účtová skupina 50x Modré písmo nová látka, černé písmo opakování. 95

96 3 Náklady účtová skupina 51x 4 Náklady účtové skupiny 52x a 53x 96

97 5 Náklady účtové skupiny 54x a 55x 6 Náklady účtové skupiny 56x a 57x 7 Náklady účtové skupiny 58x a 59x 97

98 KNIHA 3: VÝNOSY 1 Výnosy účtové skupiny, členění Účtový rozvrh účetní jednotky vychází ze směrné účtové osnovy, která účtovou třídu 6 Výnosy člení do těchto účtových skupin 60 Tržby za vlastní výkony a zboží 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 Aktivace 64 Jiné provozní výnosy 66 Finanční výnosy 68 Mimořádné výnosy Skupiny 60x 64x zahrnují výnosy, kterým se říká provozní Skupina 66x zahrnuje výnosy, kterým se říká finanční Skupina 68x zahrnuje výnosy, kterým se říká mimořádné 2 Výnosy účtové skupiny 60x 64x 3 Výnosy účtové skupiny 66x, 68x a 69x 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Náklady a výnosy I. a Náklady a výnosy II. 98