ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA. Píbh obrazu Dlení rží

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA Obraz Dlení rží je tém neodmyslitelným symbolem jižních ech. Zatímco samotné legend o pvodu nejslavnjších starožitných eských rod a s tím souvisejícím fenoménem uchování a pedávání rodové pamti byl vnován dostatek pozornosti, 1) výpovdi obrazu v rovin ikonografického pramene se nedostala tém žádná pozornost, akoli se jedná o nejstarší známé vyobrazení, které nám mže pomoci alespo ásten osvtlit Píbh obrazu Dlení rží Zlata Gersdorfová roník XX, 2009,. 4 vzhled eskokrumlovského hradu ped velkorysou pestavbou Viléma z Rožmberka, která je již dostaten zachycena písemnými prameny. 2) Vzhledem k vyobrazeným stavebním prvkm lze pedpokládat, že nejstarší obraz vzniknul v rozmezí let Jak vypadal renesanní originál se dnes mžeme pouze dohadovat, vtšinu expozic jihoeských památkových objekt spojených s pány z rže zdobí Dlení rží, olejomalba, 1848 Johann See (foto archiv autorky) 49

2 kopie obrazu z poloviny 19. století. V depozitái Státního hradu a zámku v eském Krumlov je však uložena ješt jedna kopie o více jak 200 let starší, pocházející z roku 1742, autorem je dle inventárního záznamu Antonín Streer. Spolehlivé zaznamenání obrazu s tímto námtem lze v pípad eského Krumlova v písemných pramenech datovat až do dvacátých let 17. století. Kolik bylo celkem obraz s touto tématikou, dnes není jasné. Rovnž tak pvodní podobu jednotlivých obraz i jejich kopií z inventárních záznam jednotlivých panských sídel dnes není možno rekonstruovat. Vlastnímu dji povsti o dlení erbovních znamení rží mezi Vítkovy syny tvoí kulisu statky, které rodu náležely. Sice se jedná pouze o prostedí, v nmž se dj odehrává, pesto je ale zajímavé srovnání vybraného objektu (tj. eskokrumlovského zámku) s jeho reálným historickým vývojem. Bereme-li tento obraz v rovin ikonografické pramene, shledáváme zde velké nepesnosti, což je dáno ješt stedovkou malískou tradicí a jejímu specifickému vnímání a pizpsobování skutenosti; níže uvedený rozbor stavby se proto soustedil pouze na dominantní prvky, tj. nejvtší hmoty Horního hradu. Vzhledem k dataci osazení vyobrazených architektonických prvk (arký na jižním prelí zámku) obraz nevznikl díve než v letech Snad lze vzít v potaz dataci obrazu do poloviny 16. století, kterou uvádí vtšina literatury s pihlédnutím k tehdy probíhajícímu sporu Viléma z Rožmberka s pány z Plavna o výsadní postavení mezi eskou stavovskou obcí. V této dob byla však rozvíjena zejména první rovina legendy o spíznní rodu Rožmberk s italským rodem Orsini a ne samotný akt dlení rží. Za nejstarší ást celého hradu je považován tzv. Hrádek, jednalo se pvodn o hrad bergfritového typu, základní typ šlechtických hrad, který se v nejstarším horizontu objevuje od druhé tvrtiny 13. století. V písemných pramenech máme krumlovský hrad (?) doložen k roku ) Nkdy bývá za starší zmínku o existenci krumlovského hradu považována zmínka v autobiografické básni rakouského minnesängera Ulricha z Liechtensteinu Die Frauendienst, která je kladena do poátku 40. let 13. století a líí pozvání na rytíský turnaj do zem eské na Krumlov ( Ein ritterschaft in Beheim lant/ waer ze Krumbenowe genomen/ 4) ). Zmínka se však nemusí bezpodmínen vztahovat na eský Krumlov, pesvdivjší je zatím argumentace, že se zmínka váže k Moravskému Krumlovu. 5) Diskuse na toto téma není doposud uzavena. Dle píspvk do diskuse o stavebn historickém vývoji hradu je snad možné sledovat analogii s hrady Rožmberk a Weitra, jejichž založení pedchází polovinu 13. století a ze stavebního vývoje Horního hradu 50 Pokus o rekonstrukci pohledu, který se mohl naskýtat malíi na krumlovský zámek v pol. 16. stol. z výšin nad dnešní Rybáskou ulicí (3D rekonstrukce) v eském Krumlov se objevila hypotéza, že hrad byl pvodn dvoujádrový (analogie s Rožmberkem) a stáí Horního hradu mže být vyšší, než bylo doposud v literatue uvádno. Tato domnnka vede k další hypotéze, že jádro Horního hradu je starší než Hrádek. 6) První písemné zprávy, které se bezpen váží k objektu Hrádku pochází až z roku 1451 a je zajímavé, že již tehdy objekt sloužil jako sklad. Zajímavé jsou i nálezy gotických omítek pod renesanními vrstvami zvení i uvnit Hrádku, piemž v interiérech nebyly dosud nalezeny zbytky nástnných maleb, což by znailo, že stavba nenabyla reprezentativní charakter je snad možné hovoit o jisté nedokonenosti stavby. Pro to by svdily i výsledky dendrochronologií, které asov tém souvisí s vymením pán z Krumlova roku 1302 a nástupem Rožmberk, kteí snad dokonili starší zapoatou stavbu a sami zaali budovat nové reprezentativnjší a prostornjší sídlo na skalním hbetu západn od Hrádku, pokud snad již nebyl Horní hrad zapoat díve, i když doposud odebrané vzorky pro dendrochronologické analýzy tuto tezi nepotvrzují a na Horním hrad nejsou ani žádné architektonické prvky, které by tak raný vznik stavby dosvdovaly. Zajímavé je i komunikaní schéma mezi prvním nádvoím a Horním hradem, které Hrádek ponechává zcela stranou. 7) Nálezy ostní oken a gotických omítek na severní stran Hrádku v podstat vyluují, že by do Hrádku vedl vstup od severu z dnešního druhého nádvoí pes palácové stavení; jako nejpravdpodobnjší varianta se jeví vstup z dnešního prvního nádvoí branou vedle bergfritu, tj. dnešním východním kídlem paláce Hrádku. V rámci rekonstrukce budovy další výzkumy budou následovat, ale již nyní je jasné, že Hrádek vznikl jako kompaktní stavba, která mla od poátku trojkídlou dispozici (tj. nejen kídlo západní, ale i jižní a severní). Patra pvodního gotického paláce byla na jiné úrovni než dnes; o tom informují mimo jiné nálezy zazdných tém tvercových gotických oken s profilovaným ostním odkrytých pi restaurátorských pracích obnovy fasády. Za jeden z nejstarších stavebních prvk byl do-

3 posud považován nález zazdného okna s kamenným profilovaným ostním odkrytého na západní nádvorní stran Hrádku v roce 1910 a považovaný za dílo vrcholné gotiky. Novjší restaurátorské zprávy odkazují na mladší osazení tohoto okna. Vž Hrádku má dnes pdorysnou základnu o prmru 11,2 m celkovou výšku 54,5 m, výška vže k ochozu je 24,6 m, což odpovídá tyem podlažím, která náleží gotickým fázím výstavby. Odebrané vzorky nkterých devných prvk ukázaly, že devo na stavbu vže (1. 3. podlaží) bylo skáceno mezi lety , gotickým je i podlaží tvrté (20. léta 15. století). Na výše pojednaném obraze je možné spatit podobu vže ped tím, než nabyla tu souasnou, kterou získala v devadesátých letech 20. století v rámci obnovy renesanní výmalby prelí vže, která vznikla za pestaveb v 80. letech 16. století dle projektu architekta Baldassare Maggi di Arogna. Podle odebraných vzork dendrochronologie tuto podobu vž nabyla za pestaveb Oldicha II., kdy se pestavoval i celý Hrádek. 8) Výez z veduty zachycující eský Krumlov kolem r jedná se o jednu z nejstarších vedut zachycující kompletn celý objekt zámku (foto archiv autorky) 51 Na západní stran dnešního druhého nádvoí dle obrazu piléhala k objektu Hrádku budova. Archeologické przkumy 9) provedené v prostoru druhého nádvoí odkryly základy metalurgického pracovišt z pelomu 13. a 14. století. První zmínky o rožmberské huti jsou z roku 1475 v horním privilegiu a jsou hojné ješt v prbhu 16. století. V prbhu 15. století s hutí patrn provozn souvisela i mincovna a nemusí být vyloueno, že se jedná o objekt tohoto charakteru. Objekt nestál na základech dnešní budovy tzv. Mincovny, nýbrž byl situován více na sever. Na severní obvodové zdi eggenberské Mincovny byla archeologickým przkumem doložena existence hradní obvodové zdi (toto lze ostatn zjistit pímo na míst ve sklepních prostorách budovy). Na obraze Dlení rží však na jižní stran není žádná hradba a jihozápadní stranu nádvoí uzavírá výše zmínná budova. Pi srovnání s mladšími vedutami (konkrétn z roku 1660) však jižní stranu nádvoí uzavírá prostá ze. Starší konstrukce (gotické a renesanní) se v prostorách Mincovny zatím nepodailo a zejm ani nepodaí prokázat. Nad stechou výše zmínné budovy lze zpozorovat ješt jeden objekt; pravdpodobn se jedná o objekt brány, kterou se vcházelo na druhé nádvoí. V rámci sondáží bhem archeologického výzkumu byly odkryty pozstatky konstrukce mostu tzv. kolébkového typu. Renesanní budova tzv. Buchalterie byla dostavna východnji do prostoru pvodního píkopu mezi dva (?) pásy pvodního gotického opevnní. Vznik nalezeného východního úseku opevnní je snad možno nejpravdpodobnji položit do 2. poloviny 13. století a od tohoto se tudíž odvíjí i pedpoklad souvislého opevnní celé plochy druhého nádvoí. 10) Avšak vzhledem k pevýšení prvního a druhého nádvoí se autoi lánku shrnující archeologický výzkum domnívají, odvolávajíce se na tvrzení Theodora Wagnera, schwarzenberského archiváe a Emila von Hartenthala, stavebního editele, že v míst dnešní Buchalterie stávala ješt jedna brána. Vž nad branou mla být stržena podle tvrzení výše zmínných osob z let ) až v roce 1589, tj. 11 let po dostavb budovy Buchalterie. Po jejím dokonení byly zasypány i nefunkní ásti fortifikace, takže se plocha druhého nádvo- í zvtšila pibližn do dnešních rozmr. Bylo by logické, že posledním lánkem, který by byl odstrann, byla práv vstupní brána, aby se i bhem stavby zajistila plynulá komunikace mezi jednotlivými ástmi hradu. Pokud však províme zprávu, na kterou se výše zmínní odvolávají, zjistíme, že myln ztotožnili okrouhlou vž Hrádku s objektem brány stojícím údajn v míst renesanní Buchalterie. 12) Pro existenci staršího vstupního objektu v míst Buchalterie tedy nehovoí ani prameny, ani záv-

4 ry stavebn historického przkumu budovy, který nenalezl v objektu pozstatky starších, tj. gotických konstrukcí. 13) V píkopu mezi druhým nádvoím a Horním hradem zachycuje obraz budovu Máselnice, jejíž podoba není píliš vzdálena od dnešního stavu. Dle zpráv Václava Bezana dostala své renesanní štíty v roce ) Máselnice ale nebyla komunikaním lánkem mezi Horním hradem a níže položeným nádvoím, nebo je zcela Pohled na zámek od jihovýchodu (3D rekonstrukce ideálního stavu pol. 16. stol.). Šipka oznauje domnlý objekt vstupní brány v míst dnešní Buchalterie 52 mimo osu prjezdu. 15) Její hmota vystupuje z hrazení druhého nádvoí a pln kryje z východní strany elo paláce Horního hradu, který pvodn piléhal k severovýchodní vži a tvoil ást severního prelí Horního hradu. K severozápadnímu nároží Máselnice piléhala hradba parkánové zdi, která se zárove stala podnoží severní pístavby Máselnice, která se na obraze pohledov neuplatuje; pravdpodobn se jedná až o renesanní pístavek. Ze západní strany druhého nádvoí vybíhá na obraze rampa do Horního hradu, která strm stoupá pes vyhloubený píkop a zajišuje komunikaci mezi Horním hradem a druhým nádvoím. I pes etné studie a názory se zatím nepodailo uspokojiv vyešit zpsob komunikaního propojení mezi tmito ástmi hradu, ale jako nejpravdpodobnjší se jeví, že úprava Viléma z Rožmberka nebyla tak razantní jak se dosud soudilo a v podstat navázala velkou mrou na starší ešení. Vstup do Horního hradu vede skrze vžovitou budovu, objekt brány, jejíž nároží bylo identifikováno v souvislosti s restaurováním fasád jižního prelí. Akoli tato ást Horního hradu byla považována za renesanní novostavbu, podailo se prokázat její gotický pvod, piemž na pd zámku je dodnes znatelný otisk prejzové stechy, která objektu náležela. Východní vž, která stála severnji a bezprostedn navazovala na gotický objekt brány, byla již v té dob pohlcena ve hmot tzv. Starého paláce. Monumentalita Horního hradu je akcentována dvma vžemi pesahujícími okolní zástavbu. Nejnovjší výzkumy však ukázaly, že pvodní dispozice Horního hradu byla ponkud jiná, totiž Horní hrad neml pvodn vže dv, jak bžn uvádí starší literatura, ale ti. Zajímavé je, že existence tetí vže si byl vdom již August Sedláek. 16) Toto je zejmé i z pdorysu hradu, pokud jej srovnáme s obrazem; západní vž odpovídá pdorysu, ale východní vž pipomíná spíše presbytá hradní kaple, nad nímž vž díve opravdu bývala. Vtšina literatury však ztotožovala vž nad presbytáem kaple jako vž stojící více na sever, protože v pdoryse se hmota kaplové vže vlastn vbec neuplatuje, jelikož byl interiér kaple v prbhu dalších století radikáln pestavn. V dob vzniku obrazu byla však východní vž stojící severn od kaple pohlcena ve hmot tzv. Starého paláce a jako vžovitý útvar se pohledov jevilo šnekovité schodišt vže, jak o tom bude zmínka dále. Ti vžovité útvary jsou zachycené na vedut eského Krumlova datované k roku Vžovitý útvar zakonený barokní cibulovou bání však není východní vž, ale pouze k ní piléhající šnekovité schodišt. Na objekt brány piléhá prostá ze s cimbuím, 17) nad kterou vystupuje stecha tzv. Starého paláce, která je ponkud nelogicky ve dvou výškových úrovních, akoli se jedná o jeden objekt. Obraz však správn zachycuje arkádové okno proražené skrz ze s cimbuím, které je souástí jižní fasády zámku dodnes. Jeho gotický pvod potvrzuje nález gotické omítky pod mladší renesanní vrstvou. 18) Na jižní fasád se na obraze spatuje hmota malé rožmberské kaple ztvárnné jako arký (ve skutenosti hmota kaple spoívá na skalním pilíi) a dalším prvkem pedstupující fasád je arký, který lze spatit i dnes a jehož ostní pochází z poátku 16. století. Stavební úpravy v letech daly vzniknout nkolika umn provedeným pozdn gotickým oknm, která byla dodaten do prelí vkládána zevnit jak prokázaly výsledky dendrochronologií. 19) Jižní ást tetího nádvoí byla rovnž uzavena palácovým kídlem, avšak o jeho vzhledu nejsme informováni, nebo Vilém z Rožmberka tuto ást nádvoí od základ pestavl a tetí nádvoí tak dostalo nový pravidelný pdorys. O starší dispozici nás neinformuje ani situace ve sklepích, nebo prostory jsou nepístupné. Pozoruhodný pozstatek hrázdné konstrukce starší stavby je možno spatit v prostorách pdy pibližn v místech nad dnešním vstupem do kaple. K podob zobrazeného západního prelí nelze nic vytknout, nebo zde jsme pln odkázáni na obraz. Správné je zde zachycení ady dnes zaniklých malých oken druhého patra, která je možno spatit i dnes po restaurování fasád zámku. Dokonce byl pozstatek gotického okna odkryt výše nad touto adou, což znaí, že

5 okno bylo umístno ve štítu, nebo výši korunní ímsy se podailo celkem pesn definovat na jižní fasád zámku. Palácová kídla kolem tvrtého nádvoí vznikla už za dob Oldicha II. z Rožmberka, což dokázaly dendrochronologické analýzy pi restaurování jižního prelí. 20) Nutno však podotknout, že autor obrazu ignoroval opevnní v prostoru dnešního pátého nádvoí, které existovalo nejpozdji v první polovin 15. století. 21) Vzhledem k tomu, že vyobrazení eskokrumlovského zámku tvoí pouze kulisu hlavního výjevu obrazu, jedná se vcelku o detail. Pro úely konfrontace modelu hradu a obrazu byl vynechán terén msta, který by rušil pohledové roviny na hmotu hradu a rovnž tak není zobrazeno opevnní prvního nádvoí, opevnní a most Na Plášti, akoli hrad byl v této dob oboustrann prjezdný. Poznámky: 1) Rozbor legendy a jejích promn v bhu asu viz Hrdlika, J.: Jak se utváí pam. In: Bžek, V. Král, P. (ed.): Pam urozenosti. Praha 2007, s ) Renesanní podob zámku se ve svých etných píspvcích vnovala Anna Kubíková, která i shrnula pramennou základnu ke hradu pro období stedovku, viz nap. Kubíková, A.: Stedovký eskokrumlovský hrad ve svtle archivních pramen, Przkumy památek 6, 1999, s ) Název Crumbenowe je zmínn v predikátu Vítka, jenž je jmenován ve svdené ad listiny, kterou vydal tehdy ješt moravský markrab Pemysl Otakar II. o hradu listina výslovn nehovoí. 4) Lachmann, K. (ed.): Ulrich von Liechtenstein, Vrouwen Dienest. Berlin 1841, s ) Bok, V.: Místní jméno Krumbenowe v básnické skladb Frauendienst Ulricha von Liechtenstein, Zpravodaj místopisné komise SAV 21, 1980, s ) Varhaník, J.: K poátkm hrad Rožmberka a eského Krumlova, Przkumy památek 11, 2004, s ) Toto potvrzuje i archeologický výzkum, viz Ernée, M. Nováek, K.: K poátkm eskokrumlovského hradu. Výsledky archeologického výzkumu v letech , Przkumy památek 5, 1999 s ) Pestavby Oldicha II. na Krumlov byly daleko rozsáhlejší, než se doposud soudilo, což ukázaly dendrochronologie; této etap výstavby však není možno se zde podrobnji vnovat. 9) Výsledky prvního archeologického przkumu na hrad viz dílo citované v pozn. 7, s ) Citace v pozn ) von Harthental, E.: Kurze Baugeschichte des Schlosses Krumau (SOA K, sbírka rukopis. 187), Wagner, T.: Das Schloß Krumau. Kurze baugeschichtliche Studie (SOA K, sbírka rukopis. 188). 12) Pánek, E. (ed.): Václav Bezan, Životy posledních Rožmberk I, s. 291, ) Lancinger, L. Muk, J. Šimková, D.: SHP eský Krumlov p. 59. Praha 1990 (uloženo v Oblastním archivu a zámecké knihovn). 14) Citace v pozn. 12, s ) Lancinger, L. Muk, J.: SHP eský Krumlov. Horní zámek. Praha 1991, s Tuto domnnku potvrdila i 3D vizualizace. 16) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského III. Budjovicko. Praha ) Na vedut z r dotená ást chybí; ostatní ikonografie z doby ped sjednocením stech Horního hradu (intarzie z 30. let 18. stol. i Wernerova veduta z r. 1750) potvrzují samostatnou partii stechy, která není tvarov ani výškov sjednocena s objektem sousedícím na východ (objekt brány). 18) Šnejd, D.: Ke stavebnímu vývoji jižního prelí Horního hradu v eském Krumlov, Zprávy památkové pée 66, 2006, s ) Citace v pozn. 18, s ) Citace v pozn. 18, s ) Razím, V.: Tzv. Pláš v eském Krumlov. Píspvek k diskusi o tzv. Renesanním dom p. 177, Przkumy památek 3, 1997, s Angerbach nová zjištní stavu hradu Luboš Hobl Lokalita Angerbach leží asi kilometr od msta Kožlany (okr. Plze-sever) smrem na obec istou. Jde o terénní pozstatky na ostrožn nad Hradeckým potokem a Javornicí. Nacházel se zde vrcholn stedovký hrad z poloviny 13. století. Jde o hrad náležející, podle T. Durdíka, mezi hrady tzv. pechodného typu (nap. Durdík 2007, 5). Jeho zánik je datován do první poloviny 14. století. Pvod hradu je nejasný, mže jít jak o hrad královský (nap. Durdík 2007, 57), tak i o hrad šlechtický (Razím 2005, ). Obr. 1: Angerbach, lícovaná ze v narušení na zadním hrad (foto autor 2009) Obr. 2: Angerbach, souasný stav zemnice (foto autor 2009) 53

6 Obr. 3: Angerbach, poškození pedního píkopu (foto autor 2009 V dubnu roku 2009, bhem rekognoskace tohoto místa v rámci semestrální práce, bylo zjištno narušení nejasného stáí (nejspíše nkdy bhem pedchozího roku) na severovýchodní stran zadního hradu, kolem nhož bylo nalezeno 25 zlomk keramiky. Stepy byly sebrány a zaevidovány na Katede archeologie Filozofické fakulty Západoeské univerzity v Plzni a je možno je zaadit na pelom 13. a 14. století. V narušení byla také zjištna lícovaná ze (obr. 1) totožné konstrukce jako stna zemnice na pedním hrad, tj. nasucho kladená bidlice. S nejvtší pravdpodobností jde o vnjší líc objektu, ze kterého byl doposud zjištn jen roh (Durdík 2007, 82). Przkum také ukázal, že stav zdí zemnice na pedním hrad (odkryté již pi výkopech amatérského archeologa J. Hynka) se neustále zhoršuje (obr. 2), nezajištné líce se stále bortí, oproti fotografiím z roku 1975 (Durdík 2007, 74 76) jsou místy až o polovinu nižší. Dále také bylo zjištno poškození hrany pedního šíjového píkopu (obr. 3) tžkou lesní technikou, ke kterému došlo nejspíše bhem nedávné tžby deva v tomto prostoru. Jediné pozitivum této tžby je lepší pehlednost lokality, což zajisté ocení pedevším návštvníci, kteí se vydají po kožlanské nauné stezce, nebo stezka prochází pímo pod hradem a jedna z tabulí je hradu vnována. Literatura: Durdík, T. 2007: Hrady pechodného typu v echách. Praha. Razím, V. 2005: O tzv. hradech pechodného typu, Archeologické rozhledy 57, s Ped trnácti lety bylo na stránkách Hlásky upozornno na do té doby v literatue neprezentované panské sídlo Nový Dvr u Povan v okrese Plze-sever. Tehdy se poda- ilo najít v nejstarší matrice fary Jezná (založené roku 1694) zápisy z let o narození dtí urozeného pána Josefa Gympela z Frauenthalu, pána na Novém Dvoe, a jeho manželky Polyxeny Steinbachové z Kranichsteina. 1) Informací o Novém Dvoe bylo od té doby nashromáždno podstatn více a jsou prezentovány v tomto píspvku. Také je teba opravit uvedený predikát porovnáním více forem zápis jsme dospli k názoru, že znl správn z Trautenthalu. Vznik Nového Dvora je spojen s majetkovým pesunem, který se uskutenil roku Tehdy spolen prodali paní Anna Ludmila, ovdovlá z ían, rozená ernínová z Chudenic, a Vilém Leopold z ían se svoji manželkou Barborou Ludmilou, rozenou Úlickou z Plešnic, statky Úlice, Hracholusky a dva díly Povan, s mstekem Povany, vesnicemi Úlice, Hracholusky, podíl na vsi Jarový (tj. Rájov), polovinu Dolan, ti chalupníky v Jezné, dva chalupníky v Malém Chotšov a mlynáe v Butov na vlastním mlýn. Na statcích bylo šest panských dvor a to v Úlicích, Povanech, Hracholuskách, Jezné, Malém Chotšov (dnes Chotšoviky) a Dolanech. Byl tu též pivovar a tyi výsadní hospody, z nichž jedna byla v Úlicích, zbylé ti byly všechny v Povanech. Za tato zboží ml zaplatit zlatých rýnských jejich kupec, kterým byl František Hartman, íšský hrab z Klenové a z Janovic, pán na Roupov, Mín, Polyni a Úsilov, 2) který takto rozšíil svj majetek do zcela jiné ásti západních ech. Pestože na tomto celém majetku bylo, jak jsme se mohli dozvdt, hned nkolik panských dvor, rozhodl se hrab vrchnostenské hospodaení rozšíit založením dalšího. Poprvé jsme o jeho existenci zpraveni na konci ledna Nový Dvr u Povan Václav Chmelí Petr Rožmberský roku V matrikách je totiž zaznamenán kest ex Nova Villa, 3) tj. z Nového Dvora. Vzhledem k roní dob ale lze pedpokládat, že jeho výstavba probíhala už nejmén minulého roku Nov vzniklé hospodáské zaízení bylo oznaeno tím nejmén nároným zpsobem. František Hartman z Klenové se však ocitá v dluzích. Roku 1710 byl tedy jeho majetek soudn odhadnut, piemž pro tyto úely byl rozdlen na urité ásti. Nov vzniklý dvr dal název a samu podstatu jedné takové ásti. Úedníky byl Nový Dvr odhadnut na 400 kop groš a popsán jako nov postavený, sestávající z ratejny, komorykuchyn, kravských stájí z kamene, dále pak z devné stodoly se dvma mlaty. Upozoruje se tu na nedokonenou ze. To není jediná vc, která ukazuje na to, že hrab nesta- il zcela toto zaízení dokonit a pln uvést do provozu. Naznauje to i nepítomnost zamýšleného dobytka, který ml být teprve doplnn z rzných míst. Ke dvoru v rámci dílu patily další náležitosti. Byl jím i výtažní rybník, zvaný Dolní rybníek, ale hlavn polnosti o rozloze 2 ¼ Huben (tj. lán) 6 ¼ Seil (tj. provazc), a dalších 23 ½ provazc. Další náležitostí bylo právo šenku. To se realizovalo v msteku Povanech. Majitelem objektu hospody samé byl Petr Fortin, který ml jako povinnost k vrchnosti platit ron 9 zlatých, nazvaných robotní peníze, což je vyjádení reluice robotní práce. K dílu takto byla piazena jedna z hospod, jmenovaných pi prodeji roku Celý díl byl i s pozemky odhadnut na 8149 zlatých 44 krejcar. 4) Jednotlivé ásti hrabcího majetku byly v následujících letech postoupeny na úhradu dluh rzným vitelm. V roce 1710 se tak stalo s Hracholusky, 5) 1711 s Dolany, 6) Úlicemi, 7) Jeznou, 8) roku 1712 byl nový majitel uveden do Povan. 9 Je zajímavé, že nakonec z celého konglomerátu statk západn od Plzn zstal pouze úedn vymezený díl, jehož centrem byl nov zízený dvr. 54