ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP HOŘOVICE ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2016

Transkript

1 MĚSTSKÝ ÚŘAD Městský úřad HOŘOVICE Palackéh náměstí 2 ODBOR VÝSTAVBY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Hřvice ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP HOŘOVICE ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2016 Zpracvala: Ing. Jitka Valečkvá, úřad územníh plánvání Marek Strejc - GIS datum: tel: stavba2@mest-hrvice.cz

2 B. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ B1.. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Území správníh bvdu ORP Hřvice, které byl vyčleněn z kresu Berun, má přirzenu celistvst, danu výrazným mrflgickým ddělením d klí hradbami lesnatých kpců na severu (Křivklátská vrchvina), na západě i na jihu (Brdy). Přes tyt kpce byla vždy btížná dprava, a prt tímt směrem nevznikaly řádné územní vazby. Přest má tt území 4 dlišné části: centrální, tj. Žebrák - Hřvice - Kmárv a blízké klí Křivklátsk, tj. území severně d bcí ležících u dálnice D5 Kmárvsk, cž je vžitý název pr jihzápadní část území, ale vlastní Kmárv svým charakterem patří d centrální části; tt území se rzšířil dále na jih d Brd, histrická sunáležitst rzšířenéh území je zřejmá, ale v sučasnsti neexistuje Hstmick na JV správníh bvdu, které má svu plhu mezi Hřvicemi a větším Berunem vlnější vazbu na centrum ORP V následujících tabulkách je pužit pdbarvení pdle témat SWOT analýzy: 1. Hrninvé prstředí a gelgie 2. Vdní režim 3. Hygiena živtníh prstředí 4. Ochrana přírdy a krajiny 5. Zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkce lesa 6. Veřejná dpravní a technická infrastruktura 7. Scidemgrafické pdmínky 8. Bydlení

3 9. Rekreace 10. Hspdářské pdmínky Pr výsledné hdncení má každá * hdntu 1 bdu, červené pdbarvení má záprnu hdntu a zelené kladnu; u číselných hdnt má světlé pdbarvení hdntu 1 bdu a tmavé pdbarvení hdntu 2 bdů. Prázdná a nepdbarvená plíčka mají hdntu 0. B1.1. Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr příznivé živtní prstředí: V centrální části je půvdně zemědělská krajina silně znehdncena velkými plchami zástavby, které pstupně srůstají a tím brání průchdnsti krajiny. Zcela prpjená jsu již zastavěná území bcí Tlustice Hřvice - Osek Kmárv Chalupky (místní část Ptákv). Úplné prpjení s centrem Chalupek je jen tázku času, pdle územníh plánu jsu tyt mezilehlé plchy zastavitelné. Některé bce, ležící na kvalitní zemědělské půdě, se mhu rzvíjet jen za cenu zábru tét půdy. Živtní prstředí je vlivněn zejména hustu silniční dpravu a tlakem na další plchy pr výrbu. Nebezpečím je i urbanisticky a architektnicky neřešená zástavba výrbních plch. Hstmick má pměrně zachvalý zemědělský půdní fnd, strukturu sídel vhdný pr zachvání a rzvj zemědělské výrby. V tmt území nedšl k rzšíření velkplšných zábrů zemědělské půdy, zejména pr hrší dpravní dstupnst. Nacházejí se zde bce s dchvanými urbanistickými hdntami (Běštín, Raduš, Vižina), i území se zachvaným krajinným rázem (Osvsk). Jedná se však zranitelnu blast, kde musí být regulván hnjení. Většina Hstmicka je zárveň sučástí CHOPAV Brdy. Pdél JV hranice prchází chranné pásm nadreginálníh bikridru a na severu se nachází evrpsky významná blast Natura 2000 Husina. Přirzenu hranici mezi Hstmickem a centrální částí území je říčka Litavka, na které dchází k častým rychlým pvdním (na starých mapách je uváděna jak Lítavka). Na tét říčce jsu prváděny regulace tku pr snadnější dvedení dešťvých vd, je však sprné, zda je t v suladu s ptřebami přírdy. V tmt území je nutné regulvat pměr nvých zastavitelných plch pr výrbu vč. prstrvéh uspřádání k plše a urbanistickému řešení půvdních sídel. Kmárvsk je území, které je již předplím Brd, je kpcvitější než centrální část a Hstmick, má větší pdíl vlastních lesů a velké lesní plchy v nvě přičleněném území. V tét blasti se zvyšuje pdíl trvalých travních prstů na úkr rné půdy. Prchází tudy klimatická hranice. Nachází se v něm jedna plšně chráněná vesnická krajinná zóna (Kleštěnice), která má pdhrský charakter bvyklý ve vyšších nadmřských výškách, a jedna vesnická památkvá zóna (Olešná), výjimečná svým urbanistickým uspřádáním. Na druhu stranu se zde nachází dbývací prstr lmu Zaječv, který je svým umístěním mezi bytnými částmi bce rušícím prvkem pr kvalitu nejen živtníh prstředí, ale zejména bydlení. Rzvjvé plchy bydlení zabírají méně kvalitní svahvitu zemědělsku půdu a plchy pr výrbu jsu v územních plánech zastupeny jen na menších plchách; větší plchy výrby nejsu využívány, prjevuje se zájem jejich využití k bydlení neb napak stavbu prvzven na plchách k bydlení. Přetrvává živtní styl bydlení + hspdaření (dnes i jiné pdnikání) sustředěné v jednm prstru p vzru dřívějších zemědělských usedlstí. Pr příznivé živtní prstředí je nutné citlivě regulvat mžnsti využívání smíšených zón. Druhým výrazně kpcvitým územím je Křivklátsk, jehž většina je sučástí CHKO Křivklátsk. Tt území se zvedá severně d dálnice D5 a z hlediska využívání zemědělské půdy a ptřeby zastavitelných plch pr něj platí ttéž, c pr Kmárvsk. Má však vyšší pdíl lesních pzemků. V tét blasti se nacházejí puze 3 sídla. Z hlediska krajinářskéh má na vzhled sídel zásadní vliv správa CHKO. Tt území je atraktivní pr individuální pbytvu rekreaci, přest se zde nevyskytují rzsáhlé chatvé sady;

4 pravděpdbně prt, že se většina sustředila blíže k Berunce. V tmt území je nadprůměrná hygiena živtníh prstředí s vyským keficientem eklgické stability. V blasti hygieny prstředí během sledvanéh bdbí nedšl k výrazným změnám (ani k lepšímu, ani k hršímu). Nedšl ani ke snížení hlučnsti z dpravy neb výrby ani k likvidaci starých eklgických zátěží. KES vykázal puze bezvýznamné změny. V chraně přírdy a krajiny během sledvanéh bdbí dšl k jedné významné změně vyhlášením Přírdníh parku Hřebeny. Trvá chrana přírdy a krajiny prstřednictvím zapracvání limitů chrany d územních plánů. Migraci hržují zejména záměry na nvé dpravní stavby, které by způsbily další fragmentaci krajiny. Následují 3 tabulky II.B1.1. Přírdní pilíř B1.2. Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr hspdářský rzvj: Základní pdmínku hspdářskéh rzvje je technická a dpravní infrastruktura. Bez dstupnsti elektřiny a vdy není mžný rzvj hspdářství ani bydlení a bez dkanalizvání by dšl k neakceptvatelnému zhršení živtníh prstředí. Rzšíření plynfikace brání strategie distributra. Prblémem je také dstupnst financí pr dbudvání technické infrastruktury v malých bcích. Další prblém tvří neexistující kvalitativně vyšší dpravní prpjení d dálnice přes CHKO směrem na Rakvník. Všechny severjižní kmunikace vyšší úrvně (i železniční trať) knčí na trase Praha Plzeň. Je tázku dpravníh průzkumu, naklik by kvalitnější silnice hspdářsky zatraktivnila blast Křivklátska bez th, aby nepřiměřeně zvýšila dpravní prvz a narušila živtní prstředí. Centrální část má nadprůměrně dbré pdmínky hspdářskéh rzvje, prtže se rzkládá na rzvjvé se OS1, na které je kvalitativně dbré dpravní spjení za hranice území, a t jak silniční (dálnice D5 se 2 sjezdy + 1 těsně za hranicemi území) tak železniční vč. vleček d něklika půvdních výrbních areálů. Dbrá dpravní dstupnst je hlavní pdmínku pr zájem investrů. Vzhledem k rvinatému terénu jsu zde dbré i pdmínky pr zemědělské hspdaření, ale je zde velký tlak na zábr i kvalitní zemědělské půdy jak pr plchy výrby, tak i bydlení. Je úklem územníh plánvání směrvat zastavitelné plchy více na svažité pzemky. Další blastí s dbrými pdmínkami pr nejen zemědělský hspdářský rzvj jsu ty bce Hstmicka, které leží pdél silnice Zdice Dbříš a trati Zdice - Prtivín, které jsu hlavními severjižními kmunikacemi. Přelžka silnice mim centra bcí vč. zlepšení jejích parametrů a lepší využitelnst dráhy umžní další rzvj pdnikání v těcht bcích. Tat část Hstmicka splu s centrální částí mají dbré zázemí kvalifikvaných zaměstnanců z celéh území ORP, prtže spje hrmadné dpravy jsu směřvány právě sem. Zbývající území, které je pkryt zejména malými bcemi, je tradičně zemědělské, drbná výrba je stále méně knkurenceschpná, a prt kvalifikvaní pracvníci vyjíždějí za prací d centrální části území, d Beruna neb d Prahy. Tmu je přizpůsbena i hrmadná dprava, která jezdí rán z bcí a dpledne neb večer zpět. Nedá se předpkládat, že by se našel investr, který by vybudval pdnik v místech, kam by zaměstnanci nemhli djíždět hrmadnu dpravu. Hspdářský rzvj těcht území musí využít zejména mžnstí zemědělství, lesnictví a cestvníh ruchu. Pr rzvj cestvníh ruchu je turisticky zajímavých cílů v řešeném území dstatek, je mžný i růst ubytvacích zařízení. Rekreační ptenciál vdních nádrží není v územních plánech bcí nijak využit. V suvislsti s tímt rzvjem je nutné nezanedbat služby a drbná řemesla pr místní byvatele. Susedství Prahy znamená nabídku pracvních příležitstí pr lidi, kteří jsu kvůli bydlení na venkvě chtni za prací vyjíždět. Následují 3 tabulky II.B1.2. Hspdářský pilíř

5 B1.3. Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr sudržnst splečenství byvatel: Největším prblémem je závislst na dpravě a kapacita služeb. V bcích s dstatečnu kapacitu šklek a základních škl se sudržnst splečenství půvdních a přistěhvaných byvatel přirzeně dtváří prstřednictvím dětí. Z prvnání dat minuléh a sučasnéh bdbí vyplývá, že i přes zvýšení kapacity mateřských škl dšl k naplnění jejich kapacity i tam, kde byla v minulém bdbí vlná místa. Kapacita základních škl je zatím dstatečná. Pkud v bcích existují zájmvé splky, je mžnst integrace vyšší i pr dspělé. Ve většině bcí existují sbry dbrvlných hasičů, splky chvatelů zvířat, existuje zde i chtnický splek neb kluby turistů, mpedistů a řada sprtvních ddílů. Vzhledem k tmu, že plchy pr výstavbu nvých bytů zatím nepřevyšují půvdní velikst bcí, jsu přistěhvaní bčané přijímáni bez větších prblémů. Vlivem splečnéh djíždění za prací se tat sudržnst dále upevňuje. Prblém může vzniknut v kamžiku, kdy bude kvůli zvýšenému pčtu byvatel překrčena kapacita služeb. Nevraživst z důvdu pracvních příležitstí se neprjevuje, d nvých bytů se stěhují buď místní, neb ti, kteří mají zajištěná pracvní místa v dpravně dstupných centrech. Územními plány se většinu pdařil zabránit rzrůstání bytných plch pdél kmunikací, čímž je psílena sunáležitst nvých byvatel s centry jedntlivých bcí. Srůstání bcí v centrální části území je způsben převážně průmyslvými zónami, které navazují jak na půvdní areály na krajích bcí, tak na dpravně atraktivní dálniční sjezdy. Urbanisticky výjimečné je pstavení Tlustice, která měla 2 průmyslvé zóny na krajích katastrálníh území, které navazvaly na průmyslvé zóny susedních bcí, a které byly územním plánem udržvány v dstupu d půvdní bce uprstřed, se p změně ÚP změnil, průmyslvá zóna na sever d bce byla zrušena. Prblémem průmyslvých zón je, že ačkliv bce fakticky spjují, není pdél nich vytvřen prpjení pr chdce. Žádný územní plán se prblematiku chdců v průmyslvých zónách dsud nezabýval. Tyt plchy se tak vyčleňují ze živta bce a tvří enklávy s nulvým veřejným živtem. Navíc nutí zaměstnance pužívat pr cestu d zaměstnání převážně individuální mtrvá vzidla a tím zvyšvat intenzitu dpravy. Dalším prblémem by mhl být knflikt mezi živtním stylem trvale bydlících byvatel a rekreantů, zejména v rzdílu činnstí během víkendů. Tmu lze zabránit puze becními vyhláškami, regulujícími např. hlučné činnsti neb způsb likvidace dpadů. Je vhdné pdprvat přeměnu rekreačních bjektů v trvale bývaných částech bcí na trvale bývané bjekty. Rstucí nárky rekreantů na phdlí si vynucují rzšíření inženýrských sítí i d chatvých blastí a při zimním užívání i údržbu kmunikací, z phledu rekreantů samzřejmě z rzpčtu bcí. Zde je další příčina mžnéh knfliktu zájmů. Pr cítění sunáležitsti je vhdné pdprvat i další tradiční hdnty sídel, jakými je např. místní urbanistický a architektnický styl, který vycházel ze znalsti prstředí a jeh zejména klimatických pdmínek. Využitím histrických zkušenstí starusedlíků lze předejít prblémům s užíváním převzatých

6 katalgvých typů dmů. Předávání těcht zkušenstí je úklem zejména pr místní prjektanty a stavební úřady. Pr sudržnst splečenství byvatel je nutné zajistit služby pr sciálně a zdravtně slabé bčany přím v místě bydliště, pkud mžn zajištěním mbilních služeb v malých bcích neb zřizváním stacinářů a speciálníh bydlení ve větších bcích. Pčet byvatel stále mírně stupá, pčet dknčených bytů také, během řešenéh bdbí mírně klesla nezaměstnanst; trvá nedstatek míst v MŠ. Rzsah bčanské vybavensti v jedntlivých bcích je stále pplatný dřívější kategrizaci bcí. Z hlediska sudržnsti splečenství byla neexistence některých ukazatelů bčanské vybavensti hdncena záprně jen u šklství. Následují tabulky II.B1.3 Sciální pilíř 1/3 3/3 B2.. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMÍ Území správníh bvdu ORP Hřvice je relativně vyvážené, s dynamickým rzvjem. Vzhledem k relativně malému území jsu nedstatky v kvalitě živtníh prstředí v jedné části vyvažvány v jiných částech. Nízký keficient eklgické stability v centrální části je vyvážen zachvanu krajinu v krajvých částech. Pr dstupnst vlné přírdy je nutné zejména v centru území zajistit průchdnst příliš urbanizvané krajiny pr pěší a cyklisty. Veškerý hspdářský rzvj závisí na dpravě, její kvalitě a časvé dstupnsti. Bez kvalitní hrmadné dpravy d škl a d zaměstnání by dšl k vylidnění sídel závislých na zemědělské výrbě a bez kapacitních silnic pr přepravu zbží i zaměstnanců by se nerzvíjela výrba. Pr udržení sudržnsti byvatel musí s rzvjem výrby držet krk terciální sféra, aby byly pkryty ptřeby všech věkvých skupin byvatel. Vzhledem k hierarchii vybavensti sídel musí i zde kvalitní dprava zajistit dstupnst služeb. Během řešenéh bdbí dšl k výraznému rzšíření řešenéh území území, které je jak přírdním rázem, tak využitím výrazně mntématické a jehž začlenění d splečnéh rzvje území bude prblematické, zejména z důvdu, že vzhledem k vlastnickým vztahům je celé bjektem důležitým pr branu státu. Zásah tét změny d vyvážensti vztahů mezi základními třemi pilíři udržitelnéh rzvje dsud nelze vyhdntit. Následují tabulky II.B.2.1. Vyhdncení kvality území (PDF) II.B.2.2. Vyhdncení vyvážensti území (PDF) kartgramy II.B.2.1. Kvalita území pdle pilířů II.B.2.2 Vyváženst území Splečné vysvětlivky k tabulkám: - každá hvězdička je jeden bd, v zeleném pli kladný, v ranžvém záprný - u číselných hdnt má tmavě zelené ple hdntu +2 bdy, světle zelené ple +1 bd, světle ranžvé ple -1 bd, tmavě ranžvé ple -2 bdy

7 C. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH S ROZLIŠENÍM PODLE ŘEŠITELNOSTI V RÚZNÝCH STUPNÍCH ÚPD. C1.1. Urbanistické závady a) nadmístní význam, k řešení v nadřazené dkumentaci přemístění hlavních tahů silnic II/114 a II/117 mim centra měst (týká se: Hřvice, Hstmice, Libmyšl); definvání pdmínek chrany migračně významných území a migračních tras, b) místní význam, k řešení v územním plánu nevyváženst jedntlivých pilířů psudit širší vztahy, zjistit mžnsti a kapacity, řešit kapacitu nvé bytvé výstavby s hledem na bčansku vybavenst a na kapacitu zdrjů vdy krdinvat využití území i prstrvé řešení staveb na krajích katastrů, zejména v případech, kdy dchází ke snaze rzšiřvat zastavěné území na území susední bce; stanvit urbanistická pravidla pr umísťvání plch výrby a pravidla pr architektnické řešení průmyslvých staveb, a t jak ve vztahu k vesnické / histrické zástavbě, tak i k reliéfu krajiny; vytvřit pravidla pr zajištění výstavby bčanské vybavensti vč. služeb; mezit likvidaci přirzenéh reliéfu krajiny způsbvanu velkplšnými terénními úpravami, zejména rvinami pr stavby areálů a parkvišť; zabránit výstavbě nevhdných dminant (stanvit výškvu a bjemvu skladbu zástavby dpvídající výškvé zástavbě v bci), vymezit v území jasnu urbanisticku strukturu; řešit i umístění, uspřádáni a architektnické ztvárnění staveb v nezastavěném území; zajistit přirzený přechd mezi zastavěným a nezastavěným územím např. výsadbu zeleně a prpjením zastavěnéh území s vlnu krajinu sítí kmunikací pr pěší a cyklisty; strukturvat a hierarchizvat systém veřejných prstranství, zajistit jejich dstupnst a prpjení jak mezi sebu, tak i s vlnu krajinu, zajistit bezpečný phyb chdců; veliksti i účely zastavitelných plch respektvat histricku strukturu bce / jedntlivých sídel; u výrbních plch uvnitř zastavěnéh území prefervat změnu využití vhdnější pr susedství s plchami bydlení; řešit prblematiku chatvých lkalit a pdprvat růst kvality bydlení před rzšiřváním zastavitelných plch rekreace, umžnit začleňvání chatvých sad d trvale bývanéh území a kvalitu tht území směřvat k pžadavkům na rekreaci;

8 zabránit přerušvání migračních cest způsbenému rzšiřváním zastavitelných území a bariérami veřejné infrastruktury (zejména dpravní) a pltů. C1.2. Dpravní závady a) nadmístní význam, k řešení v nadřazené dkumentaci předpkládané pkračvání výchdníh silničníh bchvatu Hřvic ve směru na Příbram přes Lchvice nebude ani při vylepšení parametrů využíván, prtže je k dispzici sice hrší, ale kratší spjení přes Felbabku (týká se: Hřvice, Rpety, Pdluhy, Felbabka); nerealizvané přelžky silnic II/114 a II/118 (trasa Dbříš - Hstmice Zdice/D5), úrvňvé křížení s dráhu (týká se: Hstmice, Libmyšl) chybějící turistická trasa prpjující zámky v Hřvicích s hrady Žebrák a Tčník chybějící severjižní průjezd CHKO Brdy, výrazná fragmentace a narušení migrační prstupnsti krajiny v případě realizace pzemní trasy VR1, b) místní význam, k řešení v územním plánu ptřebnst silničníh bchvatu pr dvedení tranzitní dpravy mim centrum bce (týká se: Hřvice, Hstmice, Libmyšl), snadnější zpřístupnění výrbních areálů (zejména v krajvých bcích) pr chdce a cyklisty, zajištění dpravní prstupnsti území, určit úseky kmunikací, které tvří dpravní závady (ať už nedstatečnu šířku neb klizí autmbilvé a pěší dpravy), a psudit, zda jejich dstranění zařadit d veřejně prspěšných staveb neb patření vyřešit pěší prpjení částí města rzdělených dráhu (neb jinu linií, např. i vdtečí), jak sučást pdmínek využití pr plchy veřejných prstranství stanvit pvinnst zajistit bezpečný phyb chdců budvání sítě cyklstezek a hippstezek, pstupné nahrazvání cykltras cyklstezkami navrhnut řešení zimní dpravní závady na silnicích, kteru je tvrba sněhvých jazyků a závějí, zejména na silničních úsecích veducích tevřenu krajinu severjižním směrem napříč převládajícímu směru větrů - je tázku pr územní plán, zda vybrat tyt úseky a sezónní umístění prtisněhvých bariér pdél nich vyznačit jak veřejně prspěšná patření (týká se: Záluží, Tlustice, Žebrák, Chlustina, Hřvice, Rpety, Pdluhy) C1.3. Hygienické závady a) nadmístní význam, k řešení v nadřazené dkumentaci hlučnst dálnice D5 (týká se: Cerhvice, Záluží, Tlustice, Žebrák, Chlustina), b) místní význam, k řešení v územním plánu hlučnst dálnice D5 (týká se: Záluží, Tlustice, Žebrák, Chlustina, Hřvice, Rpety, Pdluhy), plchy výrby uvnitř plch bydlení, výrbní prvzy, které jsu zdrjem zápachu, zastavěné území v chranném pásmu hřbitva (týká se: Lchvice, Neumětely, Hstmice, Skřipel, Cerhvice, Hvzdec, Žebrák, Hřvice, Prasklesy), chybějící veřejný vdvd (týká se: Běštín, Březvá, Drzdv, Lážvice, Neumětely, Osv, Skřipel, Tčník, Vižina), chybějící splaškvá kanalizace (týká se: Běštín, Březvá, Cerhvice, Drzdv, Hředle, Hvzdec, Chalupky, Chlustina, Jivina, Ktpeky, Lážvice, Lhtka, Libmyšl, Malá Víska, Olešná, Osek, Osv, Otmíče, Prasklesy, Rpety, Skřipel, Tlustice, Tčník, Újezd, Velký Chlumec, Vižina, Záluží), nezájem centrální zdrje tepla, pdle keficientu eklgické stability nadprůměrně využívané území, se zřetelným narušením přírdních struktur (týká se: Prasklesy, Skřipel, Tlustice, Záluží, Žebrák) hluk, smg a třesy ze silničníh prvzu, zejména kaminů, nefunkčnst některých částí ÚSES, zejména bikridrů prcházejících zastavěnými územími a silně zemědělsky využívanu krajinu - vyřešit pravidla pr jejich fungvání, celplšné melirace urychlující dtk vdy z krajiny, zaplavvání území nejen vybřežváním vdních tků, ale i přívalvými dešťvými vdami, zvýšené rizik erze

9 ptřeba revitalizace vdních tků, eklgická rizika, která mhu být způsbena zejména silničními nehdami, těžba v urbanizvaném území (týká se: Zaječv), pddlvaná území v zastavěném území (týká se: Zaječv, Malá Víska, Chalupky, Kmárv, Hvzdec, Žebrák, Hředle), c) prblémy, které nelze řešit nástrji územníh plánvání chranné pásm letiště Tlustice jak limit území vyhlášený pr ČSLA, zrušitelný jen vyhlášením nvéh chrannéh pásma p změně vlastníka letiště Cerhvice, Drzdv, Hřvice, Hvzdec, Chlustina, Kmárv, Ktpeky, Libmyšl, Lchvice, Olešná, Osek, Otmíče, Pdluhy, Prasklesy, Rpety, Tlustice, Tčník, Újezd, Záluží, Žebrák jediná skládka netříděnéh dpadu v celém SO ORP (týká se: Hřvice) - snížení ptřeby skládek přechdem na jiný systém likvidace tříděnéh dpadu a nahrazváním skladvání dpadů jejich likvidací (v první řadě pětvné pužití jak survin vč. kmpstvání bidpadu, spalvny pr zbytek, skládkvání jen nepužitelnéh dpadu ze spalven) a s tím suvisející ptřeba stejné dstupnsti míst pr tříděný dpad jak pr netříděný znečišťvání vdních tků kvůli finanční nedstupnsti ČOV (malé bce) znečišťvání živtníh prstředí zimní údržbu silnic, zvyšvání hlučnsti d kamiónů vyhýbajících se placeným úsekům dálnice, nedstupnst eklgicky šetrných zdrjů tepla (např. plyn), dpjvání d centrálních zdrjů tepla, chybějící infrastruktura, prtže bce nemají dstatek finančních prstředků, zařazení území některých bcí mezi zranitelné blasti, kde je nutná regulace pužívání hnjiv, C1.4. Vzájemné střety záměrů na prvedení změn v území a střety těcht záměrů s limity využití území a) nadmístní význam, k řešení v nadřazené dkumentaci revitalizace vdních tků přesahující hranice bcí vs. prtipvdňvé úpravy zvýšení hluku, zábru ZPF a prušení průchdnsti krajiny realizací záměru VR1, pkud nepvede pd zemí neb nad zemí VR1 vs. rzvjvé záměry bcí (týká se: Újezd, Záluží, Tlustice, Žebrák) b) místní prblémy vzniklé nadmístními záměry: křížení reginálních bikridrů ÚSES s dpravními stavbami (D203 x RK6003 x III/11713 Újezd, D203 x D5 x II/114 Záluží, RK1163 x II/605, III/23511 a III/ Žebrák, RK1176 x D099 Lchvice, RK1177 x trať č. 200 Libmyšl), dva záměry na stejném území (RC1422 a akumulační vdní nádrž 1422 (týká se: Kmárv, Jivina), kridr VR1 (pzemní trasa) x zastavěná území a zastavitelné plchy (týká se: Újezd, Záluží, Žebrák, Chlustina) výškvé napjení D095 na II/117 (týká se: Jivina) záměr D099 x zastavěné území (týká se: Lchvice) c) místní význam, k řešení v územním plánu křížení bikridrů ÚSES se silnicemi a dráhu revitalizace vdních tků vs. prtipvdňvé úpravy, nvá výstavba vs. nezastavěné území (bez přímé návaznsti na zastavěné území), těžba vs. bydlení (týká se: Zaječv), změna rekreace na trvalé bydlení vs. chybějící veřejná infrastruktura (týká se: Hředle, Velký Chlumec), snaha intenzivní využívání pzemků zařazených d ÚSES vs. chrana přírdy, zastavěné plchy a zastavitelná území v plchách d 50 m d kraje PUPFL vs. chrana přírdy, plcvání zemědělských pzemků vs. migrační prstupnst krajiny část zastavěnéh území na území Přírdníh parku Hřebeny vs. chrana přírdy (týká se: Běštín, Hstmice, Velký Chlumec). C1.5. Ohržení zemí například pvdněmi a jinými rizikvými přírdními jevy a) nadmístní význam, k řešení v nadřazené dkumentaci

10 ---- b) místní význam, k řešení v územním plánu zaplavvané území v zastavěném území (týká se: Tčník, Hředle, Žebrák, Záluží, Kmárv, Osek, Hřvice, Ktpeky, Prasklesy, Libmyšl, Lchvice, Neumětely, Hstmice), rizik sesuvu rekultivvané skládky v případě pdemletí při pvdni (týká se: Hřvice) C1.6. Rzdíly ve vymezení prblémů mezi RURÚ Středčeskéh kraje a ORP Hřvice v územním plánu Rpety je vyznačen kridr pr mžné dknčení výchdníh silničníh bchvatu Hřvic jižním směrem, který zatím není řešen žádnu nadřazenu územně plánvací dkumentací (týká se: Hřvice, Rpety); pkud je v ZÚR vázána rzvjvá sa OS1na blízkst silniční a železniční trasy Praha - Plzeň, měly by být v rzvjvé se i bce Drzdv a Tčník. (týká se: Drzdv, Tčník) pkud jsu d rekreační blasti s celrčním a sezónním využitím Pdbrdsk zařazeny bce Olešná, Zaječv, Jivina, Újezd, Osek, Kmárv, Chalupky, Malá Víska, Hvzdec, Pdluhy, Rpety, Felbabka, Lhtka, Běštín, Hstmice, Velký Chlumec, Skřipel, Osv, Lážvice, Vižina, není zřejmé, prč rekreační blast Křivklátsk knčí za severní hranicí ORP Hřvice a nejsu d ní zařazeny např. bce Březvá a Hředle. Dplňující údaje pr celu kapitlu jsu uvedeny v tabulce. následuje tabulka II.C. Prblémy k řešení (PDF)

11 D. KOMENTÁŘ K VÝKRESŮM D1.. Výkres prblémů D1.1. knflikty záměrů s limity využití území vdní nádrž Kleštěnice byla ZÚR umístěna v území, kde je vyhlášena krajinná památkvá zóna Kleštěnice, kde byl umístěn bicentrum a bikridr ÚSES a kudy vede jediná kmunikace spjující kraj blasti s centrem správníh území a přes něj s dalšími vyššími centry sídlení; těžba ve schválených dbývacích prstrech Zaječv a Vižina je v knfliktu s pžadavky na hygienu živtníh prstředí a kvalitu bydlení chráněná lžiskvá území mezují záměry na rzšiřvání bcí pddlvaná území hržují stavby v zastavěných územích i nvu výstavbu na zastavitelných plchách; D1.2. střety záměrů místa křížení ÚSES s veřejně prspěšnými stavbami kmunikací D1.3. dpravní prblémy neexistuje dpravní vazba centra správníh bvdu směrem na sever. Chybí kapacitně a technickými parametry vyhvující spjení d D5-exit Žebrák přes CHKO Křivklátsk ( Rakvník); pr ptřeby kaminvé dpravy chybí v Hřvicích přímé silniční napjení plch výrby severně d železniční trati č. 170 na silnici II/117 a tím na D5-exit Žebrák (severní bchvat Hřvic) kvalita silnic II. třídy nedpvídá jejich významu na těcht trasách: Hřvice (+ výchdní bchvat) Felbabka Rejkvice (II/118) Libmyšl Lchvice Rejkvice (II/118) Libmyšl (ne přes Lchvice) Hstmice Dbříš (II/118 III/1141 II/114) V územních plánech dtčených bcí jsu vyznačeny záměry na přelžky těcht silnic vyznačeny, ale krmě bu bchvatů Hřvic a bchvatů Libmyšle a Hstmic (vč. místních částí Raduš a Bezdědice) pstačí zkapacitnění sučasných tras. chybějící úrvňvé křížení hlavních tras silnic II. třídy s železničními tratěmi. Přelžkami silnic II. třídy pdle záměrů ZÚR by jich část dpadla.

12 Přílha: - Výkresy limitů C.1.a), C.1.b) /2108_lim a), b)/ (PDF, Tiff) - Výkres hdnt C.2. /2108_hd/ (PDF, Tiff) - Výkres záměrů C.3. /2108_zam/ (PDF, Tiff) - Výkres prblémů D.1. /2108_pr/ (PDF, Tiff)