Ošetřovatelská kazuistika nemocného s infarktem myokardu

Transkript

1 Univerzita Karlva v Praze 1. lékařská fakulta Ustav terie a praxe šetřvatelství ZÁVĚREČÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE šetřvatelská kazuistika nemcnéh s infarktem mykardu Radka Zemanvá Bakalářské studium šetřvatelství Květen 2006 Kmbinvaná frma

2 BSAH A. Úvd B. Klinická část 1. Charakteristika nemcnění 4 2. Základní identifikační údaje pacienta 18. Lékařská anamnéza a diagnózy Přehled diagnstických vyšetření Přehled terapie Stručný průběh hspitalizace 41 C. šetřvatelská část 1. šetřvatelská anamnéza a hdncení sučasnéh stavu šetřvatelské diagnózy 49. Plán šetřvatelské péče - cíle, plánvané zákrky, realizace, hdncení Edukace pacienta Závěr a prgnóza 72 D. Pužité zdrje 7 E. Seznam pužitých zkratek 74 F. Přílhy 76 2

3 A. ÚVD Jak kncem 20. stletí, tak i na pčátku nvéh milénia je akutní infarkt mykardu ve vyspělých zemích stále jednu z hlavních příčin mrbidity a mrtality. V rce 2000 byl v České republice hspitalizván nemcných s akutním infarktem mykardu. I přes příznivý trend v psledních letech (snižvání celkvéh pčtu případů infarktu mykardu i snižvání úmrtnsti na tut chrbu) zůstávají v České republice nemcnění běhvé sustavy stále nejčastější příčinu smrti, nebť způsbují více než plvinu všech úmrtí. (6) Pacient, kteréh jsem si vybrala pr tut kazuistiku, byl přijat na AR v Mstě v kritickém stavu p kardipulmcerebrální resuscitaci prvedené rychlu záchrannu službu pr fibrilaci kmr, jejíž příčinu byl právě akutní infarkt mykardu. Stav pacienta neumžňval transprt na specializvané kardilgické pracviště. Přest však díky včasné kmplexní péči na AR se pdařil pacienta zachránit, a p sedmi dnech šetřvání byl pacient přelžen na krnární jedntku při plném vědmí a ve stabilizvaném stavu. Ze stavu klinické smrti se tak pdařil vrátit pacienta d nrmálníh živta, cž je jistě ideálem každéh zdravtníka a na ddělení našeh typu vždy malý zázrak, nebť anestezilgickresuscitační ddělení je a bude vždy spjen s relativně vysku mrtalitu či následnými kmplikacemi p léčbě. Pacient vyžadval nárčnu lékařsku i šetřvatelsku péči. Při léčbě byla též pužita řízená hyptermie pmcí hemperfuze. Během pbytu pacienta na AR byl stanven celkem 9 aktuálních a ptenciální šetřvatelské diagnózy. Tat kazuistika byla sepsána s předchzím suhlasem pacienta.

4 В. KLIICKÁ ČÁST 1. CHARAKTERISTIKA EMCĚÍ Definice a rzdělení: Pdle patfyzilgické definice je infarkt mykardu (IM) akutní lžiskvá ischemická nekróza srdečníh svalu vzniklá na pdkladě náhléh uzávěru či prgresivníh extrémníh zúžení věnčité tepny zásbující příslušnu blast. Z klinickéh hlediska je pr diagnózu akutníh neb vyvíjejícíh se IM nutná přítmnst alespň jednh z následujících kritérií: 1. Patlgickanatmický nález IM. 2. Typický vzestup a následný pzvlný pkles (trpnin) neb vzestup a následný rychlejší pkles (CK-MB) bichemických ukazatelů nekrózy srdečníh svalu splu s minimálně jedním následujícím znakem: klinické symptmy ischémie vývj patlgických kmitů Q na EKG minimálně ve dvu svdech nvé elevace segmentu ST ve dvu neb více svdech neb deprese segmentu ST neb abnrmální vlny T intervence na věnčité tepně Pr diagnózu vyvinutéh IM {staršíh data) jsu nutná tat kritéria: 1. Patlgickanatmický nález hjícíh se neb zhjenéh IM. 2. Vznik nvých patlgických kmitů Q minimálně ve dvu svdech. Pacient již nemusí mít žádné klinické symptmy a bichemické ukazatele již mhu být nrmalizvány. Termín infarkt mykardu by měl být pužíván splečně s dplňujícími údaji, které upřesňují jeh velikst. Jak mikrskpický IM se značuje fkální nekróza srdečníh svalu. Malý IM zasahuje méně než 10 %, střední IM 10-0 % a velký IM více než 0 % svalviny levé 4

5 srdeční kmry. Pdle časvých suvislstí se IM dělí na akutní (6 hdin až 7 dnů), hjící se (7 až 28 dnů) neb zhjený (29 dnů a více).pdle klnstí veducích к jeh vzniku se IM značuje jak spntánní, neb jak následek diagnstickéh neb terapeutickéh výknu na věnčité tepně. Při prvním vyšetření pacienta stanvujeme předběžnu diagnózu s těmit mžnstmi: akutní IM s elevacemi ST (transmurální ischémie, STEIM), akutní IM s depresemi ST (subendkardiální ischémie, STEIM), akutní IM s jinými EKG změnami neb blesti na hrudi bez čerstvých EKG změn. Při definitivní diagnóze pžíváme tt názvslví: Q-infarkt mykardu (transmurální IM), nn-q-infarkt mykardu (netransmurální, subendkardiální, intramurální IM) neb minimální mykardiální léze (mikrinfarkt). Etilgie Příčinu IM je uzávěr krnární tepny. Ve více než 95% je příčinu krnární aterskleróza s rupturu intimy a trmbózu v místě plátu. V jedinělých případech může mít IM jiný půvd (spasmy, arteritidy, emblie d věnčitých tepen a jiné). Klinicky prkazatelný IM vzniká vždy uzávěrem některéh z hlavních epikardiálních kmenů věnčitých tepen. ejčastěji ramus interventricularis anterir, ramus circumflexus neb pravé krnární tepny. bvyklý pstup dějů při vzniku uzávěru krnární tepny: ruptura, exulcerace či mikrskpická fisura atersklertickéh plátu agregace krevních destiček neúplně bturující destičkvý trmbus úplně bturující destičkvý trmbus. Různu měru se na uzávěru pdílí též dprvdný spasmus krnární tepny. Důležitá je zejména aktivace destiček a lkální dysfunkce endtelu. P uzávěru věnčité tepny přežívají buňky mykardu přibližně 20 minut se schpnstí úplné reparace p bnvení ddávky kyslíku. P 20 minutách začínají první buňky pdléhat nekróze, přičemž nekróza pstupuje zpravidla d endkardu к epikardu a 5

6 d centra d periferie ischemické blasti. Rychlst pstupu nekrózy je dále vlivněna úplnstí přerušení krnárníh průtku, přítmnstí klaterál či sptřebu kyslíku v mykardu (tj. výší systlickéh tlaku a srdeční frekvence). Příznaky ejčastějším příznakem IM je retrsternální blest, která zpravidla trvá déle než 20 minut. Může mít charakter tlaku, svírání neb pálení. Intenzita blesti může být mírná, snesitelná, ale i škující. Lkalizace může být i atypická (v zádech mezi lpatkami, v epigastriu, v krku, v dlní čelisti, v levé hrní knčetině apd.). V typickém případě vyzařuje z přední strany hrudníku d některé z výše uvedených lkalizací. Blest vzniká bvykle bez zjevné vyvlávající příčiny, nejčastěji v klidu a časně rán, méně čast p rzčilení, vzácně pak p námaze. Přibližně u plviny pacientů jsu přítmny též další dprvdné příznaky - dušnst, nauzea až zvracení, pcení, palpitace, strach, slabst až mdlba. Asi u 20-0% IM jsu příznaky mírné, atypické neb vzácně příznaky zcela chybí (tzv. němý infarkt). Až 40% IM předchází nestabilní angina pectris. Diagnstika Základem správné diagnózy je pečlivá anamnéza * parametry blesti, přidružené příznaky, rizikvé faktry atersklerózy, sučasná i prběhlá suvisející nemcnění. Fyzikální vyšetření nemůže IM prkázat ani vylučit. Je užitečné puze pr diferenciální diagnstiku jiných příčin btíží (např. akutní perikarditidy) neb pr diagnózu některých kmplikací IM. Labratrní vyšetření jsu základem průkazu IM. 6

7 Kreatinkináza (CK) - nízká specifita samtnéh stanvení CK (přítmna v řadě rgánů a tkání) nutnst sučasnéh stanvení izenzymu MB, který má vysku speeifitu pr srdeční sval - vzhledem k vyské variabilitě nrmálních hdnt je pr diagnózu akutníh IM vyžadván minimálně dvjnásbné zvýšení plazmatické aktivity CK (prblematické u starších nemcných s menší celkvu svalvu hmtnstí a výrazně nižšími bazálními hdntami CK, kteří mhu mít při akutním IM vyšší patlgické hdnty CK-MB při nrmálních neb puze nesignifikantně zvýšených hdntách CK) - aktivita CK v plazmě se zvyšuje za 4-6 hdin a tt zvyšvání pkračuje d 12 hdin d pčátku akutníh IM, vrchl aktivity se bjevuje typicky za 18 až 24 hdin, d 6-40 hdin se aktivita CK vrací k nrmě MB-frakce kreatinkinázy (CK-MB) - vyská specifita pr pškzení srdečníh svalu, zvláště pkud nebyl prušen ksterní sval - některými autry je dpručván stanvit též pměr CK-MB / CK (u akutníh IM více než 5 %, tt kritérium však zvyšuje speeifitu na úkr sensitivity u pacientů s pruchu jak srdečníh tak ksterníh svalstva); lepším ukazatelem srdečníh pstižení než uvedený pměr je stanvení CK-MB mass (výsledek uváděn v ng/ml) - CK-MB má stejný časvý průběh jak CK, pkles aktivity je pněkud rychlejší než u CK Aktivita CK a CK-MB a jejich změny v čase u pacientů s akutním IM ve spjení s klinickými ukazateli mají i prgnsticku výpvědní hdntu. Rychlst uvlnění d plazmy dpvídá rychlsti a stupni rekanalizace infarktvé tepny. Čas k dsažení maximální plazmatické kncentrace CK a CK-MB kratší než 12 hdin d začátku btíží svědčí pr rekanalizaci a čas delší než 16 hdin pr přetrvávající kluzi infarktvé tepny. pětvné 7

8 zvýšení plazmatických kncentrací enzymů p jejich nrmalizaci svědčí pr rekurentní ischémii. Laktátdehydrgenáza (LD) - skládá se z pdjedntek M (muscle) a H (heart), které vytvářejí celkem 5 izenzymů - srdeční sval bsahuje především izenzym LD1 - specifita vyšetření je však nízká, nebť tent izenzym se nachází také v erytrcytech, žaludku, ledvinách a pankreatu - aktivita LD stupá v průměru za 10 hdin d začátku akutníh IM, dsahuje vrchlu za 24 až 48 hdin a přetrvává zvýšená 6-8 dní Myglbin - kncentrace myglbinu začíná stupat za 1-4 hdiny d začátku akutníh IM a během 24 hdin se vrací к nrmě; rychlé uvlňvání a metablismus se drážejí v rychle se měnících kncentracích v plazmě - stanvení kncentrace myglbinu pstrádá specifitu pr srdeční sval (zvyšuje se i při pškzení ksterních svalů neb renální insuficienci) - jak diagnstické kritérium je pr akutní IM dpručván zvýšení plazmatické kncentrace během první hdiny více než 2,6 ng/min neb zvýšení více než 4,6krát během 2 hdin Trpniny - plazmatické kncentrace trpninů začínají stupat za 4-6 hdin d začátku akutníh IM, vrchlu dsahují za hdin a přetrvávají 5 - ldní - pr diagnózu akutníh IM v subakutní fázi je vyžadvána pzitivita trpninů T, trpnin I je napak rzhdující pr časnu diagnózu (4 až 6 hdin p začátku IM) (6) Elektrkardigrafický nález (EKG) je vedle labratrních a klinických známek jedním ze základních pilířů diagnstiky. Umžňuje psudit časvé hledisk (hyperakutní neb vyvíjející se IM versus 8

9 chrnický stav či aneurysma), dhadnut rzsah léze (transmurální versus subendkardiální) a určit její lkalizaci (přední, bční neb spdní stěna). EKG prkazuje také přítmnst některých kmplikací IM (arytmie, převdní pruchy, perikarditida, aneurysma) a nález rekurentní ischémie, který je důležitým prgnstickým ukazatelem. (6) Pslupnst změn na EKG při infarktu mykardu: nrmální EKG elevace úseku ST vznik kmitu Q» nrmalizace úseku ST inverze vlny T. (4) Lkalizace IM: přední infarkt - změny ve V 2 až V 5, spdní infarkt - změny ve III a avf, laterální infarkt - změny v I, avl a V 6, zadní infarkt - dminantní Rve V. (4) Echkardi grafické vyšetření má významnu úlhu ve vyhdncvání řady srdečních abnrmalit včetně IM. Uplatňuje se při určení diagnózy IM, jeh lkalizace a rzsahu, je významným diagnstickým prstředkem při zjišťvání kmplikací IM a pdává prgnstické infrmace služící к prvádění stratifikace nemcných p IM pdle rizika. (6) Při diagnstice IM echkardigraficky prkazujeme důsledky ischémie srdečníh svalu. V průběhu s p kritickém snížení průtku krnární artérií neb jejím uzávěru se bjevují reginální pruchy kinetiky srdečníh svalu v blasti za stenózu. Jejich vznik má vysku sensitivitu pr průkaz akutní ischémie a předchází před vznikem EKG změn i blesti na hrudi. Specifita těcht pruch pr akutní ischémii srdečníh svalu je však relativně nízká, nebť je lze zachytit také např. při stavu p prdělaném IM, při fkální mykarditidě, přetížení pravé kmry či blku levéh Tawarva raménka. Reginální pruchy mají charakter hypkineze, akineze neb dyskineze. Splu s anamnestickými údaji, EKG a pzitivitu serlgických markerů nekrózy srdečníh svalu tvří základ pr včasnu diagnstiku IM. (6) 9

10 Léčba Strategie léčby: 1. předejít úmrtí pacienta - v případě zástavy běhu či dýchání prvést kardipulmcerebrální resuscitaci, dstranit maligní arytmie (zejména fibrilaci) atd. velmi důležitá úlha přednemcniční léčby (laická první pmc, záchranná služba) 2. bnvením a udržením průchdnsti věnčité tepny zastavit pstup nekrózy. minimalizvat subjektivní btíže pacienta 4. léčit vzniklé kmplikace 5. kmplexními patřeními v rámci sekundární prevence snížit na minimum rizik recidivy IM či pzdějšíh úmrtí Léčebná patření v přednemcniční fázi (pskytvaná RLP): inhalace kyslíku 6-8 l/min dstranění blesti piáty (mrphin, eventuelně fentanyl) atrpin při bradykardii kyselina acetylsalicylvá heparin (puze před transprtem na primární PCI) beta-blkátry (účelné především u nemcných s tachykardií, hypertenzí a bez známek srdečníh selhání) nitráty (při srdečním selhání, při hypertenzi prvázející IM a při persistujících či recidivujících stenkardiích) diuretika - fursemid (při městnavém srdečním selhání neb plicním edému) katechlaminy - dpamin, adrenalin, nradrenalin (při rzvji kardigenníh šku) antiarytmika či další medikace dle stavu pacienta v případě zástavy běhu či dýchání - kardipulmcerebrální resuscitace P převzu d nemcnice je ideálním řešením revaskularizačni léčba, která nvě revaskularizuje ischemické blasti mykardu. Patří sem 10

11 katetrizační revaskularizace (perkutánní krnární intervence = PCI) a chirurgické revaskularizace (bypassy). běma musí nejprve předcházet krnagrafie, která přesně určí mrflgický nález na věnčitých tepnách. Pd PCI rzumíme jakukliv katetrizační intervenci na věnčitých tepnách. ejstarší metdu je balnkvá angiplastika, která sama sbě má kamžitý úspěch ve smyslu dstranění stenózy asi v 90 %. Prblémem zůstává rizik restenózy, ke kterému dchází asi u 0% pacientů v průběhu tří až čtyř měsíců. Výsledky balnkvých angiplastik pdstatným způsbem zlepšil zavedení intrakrnárních stentů splu se zavedením ticlpidinu jak standardní antitrmbtické léčby p implantaci stentu. Dnes je % angiplastik prvázen implantaci stentu, mderní stenty lze dknce zavádět i bez dilatace balónkem (tzv. primimplantace). Bypass je indikván zejména tam, kde krnagrafický nález není pr PCI vhdný. Zatímc pr prvedení PCI u IM platí čím dříve, tím lépe ki, pr prvedení bypassu v prvních 14 dnech se rzhdujeme jen při recidivujících stenkardiích. U stabilizvaných nemcných, kteří při správné farmakterapii nemají recidivy stenkardií, se dpručuje peraci dlžit na dbu za dva až čtyři týdny p IM. Před PCI musí být nemcný s akutním IM léčen kyselinu acetylsalicylvu a heparinem. Před bypassem by měl dstávat puze heparin, antiagregancia by měla být vysazena v ideálním případě týden před perací. Při nedstupnsti PCI přichází v úvahu trmblytická léčba splu s antiagregancii. Jejich hlavním účinkem je aktivace fibrinlytickéh sytému. V praxi se pužívají streptkináza a tkáňvý aktivátr plazmingenu, neb blusvá trmblytika retepláza a tenektepláza. (6) šetřvatelská péče Příjem pacienta na lůžk intenzivní péče. Zjištění anamnézy - d pacienta neb d rdiny či jinéh dprvdu. 11

12 apjení pacienta na EKG mnitr, změření TK, Sp02. TT. Pdle stavu pacienta zajištění základních vitálních funkcí ve splupráci s lékařem (inhalace kyslíku, intubace, nepřímá srdeční masáž, defibrilace atd.). Zajištění periferníh žilníh vstupu. Pdání léků dle rdinace lékaře, sledvání jejich účinku i nežáducích účinků. Asistence lékaři při zavádění centrálníh žilníh katétru, arteriálníh katétru, mčvéh katétru či dalších invazivních vstupů. Je-li pacient při vědmí, snažit se p celu dbu pacienta uklidnit, vysvětlit mu prváděné zákrky, vybízet ke splupráci. P zvládnutí akutní fáze zahájit šetřvatelský prces - stanvit aktuální i ptenciální šetřvatelské diagnózy, naplánvat splu s pacientem (jeli th schpen) a jeh rdinu plán šetřvatelské péče a začít sjeh realizací. Kntakt s rdinu - získat d ní chybějící infrmace nutné к léčbě a šetřvatelské péči a samzřejmě rdinu infrmvat stavu pacienta (s hledem na jeh suhlas s pskytváním infrmací). Kmplikace 1. Arytmie Supraventrikulární arytmie - Jejich přítmnst většinu znamuje rzvj srdeční insuficience neb napak jimi vyvlané negativní vlivnění hemdynamiky může srdeční insuficienci způsbit. - Mhu také zhršvat stávající ischémii srdečníh svalu. - Sinusvá bradykardie (tepvá frekvence nižší než 60 tepů za minutu) se vyskytuje až u čtvrtiny nemcných. ejčastěji ji zachycujeme u nemcných s IM spdní stěny, kde je způsbena zvýšením tnu vagu a trvá puze krátkdbě. 12

13 - Sinusvá tachykardie se bjevuje až u 0 % nemcných s akutním IM. Většinu je dpvědí na zvýšenu stimulaci sympatickéh nervvéh systému při stresu neb fyzilgicku dpvědí na akutně vzniklu srdeční insuficienci. - Síňvé tachyarytmie jsu zachycvány u % nemcných, především v průběhu prvních 72 hdin. ejčastější je fibrilace síní. - Léčba supraventrikulárních tachyarytmií při akutním IM je důležitá, nebť návrat sinusvéh rytmu zpravidla vede ke snížení sptřeby kyslíku mykardem a zvyšuje srdeční výdej. Kmrvé arytmie - Kmrvé arytmie bjevující se v suvislsti s akutním IM jsu čast prgnsticky závažné. Až 60 % všech úmrtí spjených s IM, jež nastanu během první hdiny d začátku příznaků, je přisuzván maligním kmrvým arytmiím, především fibrilaci kmr. - Hlavní příčinu je pškzený mykard, který umžňuje vznik reentry kruhů. Bradyarytmie a pruchy převdu - Jsu způsbeny pruchami autnmní inervace, stimulací vagu neb ischémií a nekrózu převdníh systému. - Mhu být puze přechdné, neb napak prgredující, ireverzibilní a prgnsticky závažné. Srdeční selhání a kardigenní šk Selhání levé kmry v akutní fázi IM znamená vždy špatnu krátkdbu i dluhdbu prgnózu. Svědčí pr něj dušnst, cval a chrůpky na plicních bazích. Klinicky se stupeň srdečníh selhání klasifikuje pdle Killipa: - Kilip I = nejsu chrůpky ani cval - Kilip II = chrůpky na méně než 50 % plicních plí neb cval 1

14 - Kilip III = chrůpky na více než 50 % plic (plicní edém) Kilip IV = kardigenní šk. Infarkt pravé kmry Vyskytuje se přibližně při jedné třetině infarktů spdní stěny levé kmry. Bývá způsben uzávěrem prximální části pravé krnární artérie neb vzácně její větve pr pravu kmru. Krátce p jeh vzniku dchází к pklesu pddajnsti pravé kmry, zhršení jejíh plnění a následně ke snížení tepvéh výdeje. Sekundárně tyt změny vedu к pklesu plnění levé kmry a snížení minutvéh bjemu, nemcný s hemdynamicky významným infarktem pravé kmry má typicky systémvu hyptenzi až rzvíjející se kardigenní šk, dilatvané krční žíly a čistý pslechvý nález na plicích bez známek venstázy. 4. Perikarditida u IM Časná infarktvá perikarditida, nazývaná též pericarditis epistencardiaca, má incidenci kl 5 %. Prjevuje se nejčastěji v prvních třech dnech IM perikardiálním třecím šelestem, tepltu, leukcytózu a recidivu blestí za hru dní kstí. Tyt symptmy mají většinu puze krátkdbé trvání a d pinfarktvé anginy pectris neb recidivy IM je lze dlišit vazbu na hlubký nádech - dchází ke zhršení. Výskyt časné infarktvé perikarditidy kreluje s velikstí infarktvéh lžiska a se vzestupem mrtality. Klinicky němý perikardiální výptek bez známek tampnády se vyskytuje až u 40 % nemcných s IM. ejčastěji jde minimální neb malý výptek. Stejně jak u časné infarktvé perikarditidy je jeh přítmnst spjena s vyšší mrbiditu a mrtalitu nemcných. 14

15 Mechanické kmplikace p IM Ruptura vlné srdeční stěny vzniká nejčastěji v blasti infarzvanéh mykardu za věnčitu tepnu, kteru se léčbu nepdařil rekanalizvat. Dalšími rizikvými faktry pr její vznik jsu elevace segmentu ST na EKG, výrazně zvýšená kncentrace CK-MB a nepřítmnst anginy pectris neb IM v anamnéze. hrženi jsu tedy především nemcní s nevyvinutým klaterálním během a vytvřením velkéh infarktvéh lžiska. Také věk nad 70 let, ženské phlaví a lkalizace IM na přední stěně vykazují pzitivní krelaci s tut kmplikací. Ruptura mezikmrvéh septa se vyskytuje u 2 % všech akutních IM. Mrtalita je vyská (až 74 %) a závisí na veliksti levpravéh zkratu. Zpravidla se bjevuje -5 dnů p vzniku akutníh IM. Klinicky se manifestuje náhlým vznikem hemdynamické nestability charakterizvané hyptenzí, bustrannu dynamicku insuficiencí a nvým systlickým šelestem v prekrdiu. Vznik akutní mitrální regurgitace má půvd v ischemické dysfunkci papilárníh svalu mitrální chlpně, dilataci levé kmry, vývji aneurysmatu levé kmry či ruptuře papilárníh svalu. Klinicky se kmplikace nejčastěji manifestuje jak akutní hyptenze, plicní edém a nvý šelest nad hrtem s prpagací d axily. Síla šelestu nekreluje se závažnstí akutní mitrální regurgitace. Aneurysma levé kmry srdeční je definván jak dbře hraničené persistující vyklenutí stěny levé kmry, které je tvřen tenku hyalinizvanu fibrticku jizevnatu tkání s vymizelu neb nekrticku svalvinu. V 50 % je aneurysma vyplněn rganizvaným trmbem, který může pzději zkalcifikvat. Zpravidla jde knečný výsledek hjení transmurálníh IM. Aneurysmaticky pstižený segment je akinetický neb dyskinetický. Hlavními kmplikacemi vznikléh 15

16 aneurysmatu jsu srdeční selhání, maligní kmrvé arytmie a systémvá emblizace. Pseudaneurysma levé kmry srdeční vzniká následkem ruptury vlné stěny, která je kryta perikardem a pzději jizevnatu tkání. Stěna pseudaneurysmatu nebsahuje endkard ani mykard. Klinicky se manifestuje srdečním selháním, blestí na hrudi, dusnstí neb náhlu smrtí. Remdelace levé kmry p IM znamená změny veliksti levé kmry, jejíh tvaru a tlušťky jejích stěn, které následují p IM. P uzávěru krnární tepny záhy nastává expanze infarktvéh lžiska, která znamená akutní dilataci a ztenčení infarzvané blasti nedpvídající dalšímu zvětšení nekrózy srdečníh svalu, a t ještě před vytvřením pevné jizevnaté tkáně. Expanze infarktvéh lžiska se prkazuje až u 60 % nemcných zemřelých na IM. Časná dilatace levé kmry zprvu udržuje tepvý bjem. Pzději však dchází v průběhu měsíců až let к nadměrné dilataci mykardu, která vede nejprve к jeh hypertrfii a pzději, vlivem stupajícíh zatížení pracvníh mykardu, к jeh manifestnímu selhávání. Prgnóza Prgnóza nemcnéh s IM je ve vztahu s EKG změnami. Studie ukázala, že abslutní pčet deviací segmentu ST (elevací i depresí) přesahující 19 mm signifikantně kreluje s 0denní mrtalitu nemcných. Významnu výpvědní hdntu má také tepvá frekvence nad 84 tepů za minutu, trvání QRS delší než 100 ms a EKG známky již prdělanéh IM. emcní, kteří přežijí IM, mají zvýšené rizik následných srdečních kmplikací včetně nestabilní anginy pectris, reinfarktu, srdečníh selhání a náhlé smrti. 16

17 emcný p nekmplikvaném IM se vrací d zaměstnání bvykle za 2 měsíce, p kmplikvaném IM individuálně pzději, neb vůbec ne (při těžké dysfunkci levé kmry). Edukace Edukace pacienta by měla být zaměřena především na dstranění rizikvých faktrů atersklerózy. Mezi nevlivnitelné faktry atersklerózy patří věk, mužské phlaví a genetická zátěž. Tyt faktry nemůžeme vlivnit, můžeme maximálně dispenzarizvat rizikvé pacienty. Pzrnst v blasti prevence je třeba věnvat faktrům vlivnitelným: systlická i diastlická hypertenze zvýšená hladina celkvéh chlesterlu v plazmě a dále zejména zvýšená hladina frakce chlesterlu s nízku denzitu (LDL) inzulínvá rezistence, hyperinzulinémie, prušená glukózvá tlerance neb diabetes mellitus bezita (nejvyšší rizik byl prkázán u jedinců s tzv. centrálním typem bezity; BMI v rzmezí znamená l,8krát vyšší rizik vzniku atersklerózy a BMI nad 29 dknce,krát vyšší rizik) kuření cigaret (incidence IM je prti nekuřákům zvýšena šestkrát u žen a třikrát u mužů kuřících 20 a více cigaret denně) 17

18 2. ZÁKLADÍ IDETIFIKAČÍ ÚDAJE PACETA Jmén a příjmení: K.T. Rk narzení: 1951 Věk: 54 let Adresa: Mst Telefn: 1245 Pjišťvna: VZP árdnst: česká Vyznání: bez nábženskéh vyznání Pvlání: mntér sba, kteru lze kntaktvat: manželka Hspitalizace v nemcnici Mst d: Datum přijetí na AR: Tat kazuistika zahrnuje šetřvání d d na AR v Mstě. 18

19 . LÉKAŘSKÁ AAMÉZA A DIAGÓZY RA: matka zemřela na karcinm prsu, léčila se s hypertenzí; tec zdráv; surzence nemá. A: nestnal, perace žádné, varixy na bu dlních knčetinách, stav p trmbflebitidě na pravém bérci v anamnéze, kuří 20 cigaret denně, alkhl příležitstně, námahu snášel prý dbře, blesti na hrudi nemíval AA: neudává FA: nepravidelně užívá Vltaren, jiné léky ne PA: mntér u sukrmé firmy v Mstě SA: žije s manželku v bytě : Dnes klem 9. hdiny náhle vzniklý tlak na hrudníku, klaps, pmčen, vlána RLP. Při příjezdu lékaře fibrilace kmr - defibrilván, p krátké srdeční masáži prcitá, slvitelný, apatický, trvá blest na prsu, hyptenze, arytmie, mramráž trupu i knčetin. P zaléčení transprt na AR emcnice Mst, během transprtu běhvě stabilní, TK 180/80, puls 90'. Status presens: P převzetí pacienta d RLP - ležící, při vědmí, kmunikuje, trvá mírný tlak na hrudi, cyanóza v bličeji, Sp %, lehce snížený kžní turgr, dýchání celkvě slabené, akce srdeční pravidelná 106', zvy tiché, TK 190/80, břich měkké, pulzace v třísle hmatná dbře vprav, vlev slabená, dlní knčetiny bez tků. atčen EKG - bifascikulární blkáda, výrazné deprese ST V. 6, v.s. při AIM, dmluven transprt d emcnice Ústí nad Labem к prvedení akutní PCI. 19

20 Těsně před djezdem ale pětvné vystupňvání blesti, hyptenze, fibrilace kmr, ztráta vědmí. pakvaně defibrilván, rtracheální intubace, nedkladná resuscitace. Zrušen prt transprt d Ústí nad Labem a pacient přijat na lůžka AR. Bezvědmí, UPV, TK 115/55, puls 111, afebrilní. Spntánní dechvá aktivita, kašlací reflex, na slvení ani na blest nereaguje, bulby ve středním pstavení, zrnice mitické, iskrické, bez ftreakce, sklery bílé, spjivky růžvé, uši a ns bez výtku, jazyk vlhký, výrazně zvýšená náplň krčních žil, štítná žláza nezvětšená, hrudník symetrický, zvedá se bustranně, dýchání sklípkvé, čisté, symetrické, zvy velmi tiché, zdá se hraničené, břich měkké, bez rezistence, játra nezvětšená, peristaltika 0, genitál klidný, mč p zacévkvání čirá, knčetiny chladné, mramrvané, bez tků, lýtka symetrická, prhmatná, na trupu též výrazná mramráž, na levé dlní knčetině pvrchvé dřeniny (klen, lýtk). LÉKAŘSKÉ DIAGÓZY Hlavní důvd přijetí na AR - Stav p kardipulmcerebrální resuscitaci pr fibrilaci kmr při akutním infarktu mykardu. Další lékařské diagnózy: - kardigenní šk - recidivující fibrilace kmr - septický stav při brnchpneumnii - varixy na bércích bustranně, trmbflebitis pravéh lýtka v anamnéze - rganický psychsyndrm - niktinismus 20

21 4. PŘEHLED DIAGSTICKÝCH VYŠETŘEÍ Labratrní výsledky: Bichemické vyšetření krve (první den x denně, pté vždy rán velké dběry a dpledne denní dběry, viz přílha ě. 6.): Urea, Kreatinin P celu dbu v nrmě atrium P celu dbu v nrmě Kalium P celu dbu v nrmě, eventuelně mírně snížené na maximálně,6 mml/1 Chlridy P celu dbu v nrmě Calcium Mírně snížen (cca 1,90 mml/1) Magnesium P celu dbu v nrmě Bilirubin celkvý P celu dbu v nrmě Bilirubin knjugvaný P celu dbu v nrmě - tj. j. ALT (alaninamintransferáza) P celu dbu v nrmě AST (aspartátamintransferáza) P celu dbu zvýšené 1,58-4,8 ikat/l ALP (alkalická fsfatáza) P celu dbu v nrmě, puze ,7 jxkat/1 LD (laktátdehydrgenáza) 7,9-11,4-17,17-16,4-1,56 ^kat/l CK (kreatinkináza) 24,9-48,59-57,70-7,9 fikat/1 CK-MB,11 p.kat/1 ( ) CK-MB mass 109,7-256,58-11,08-1,22 ng/ml HBDH 2,12-,4-6,51-5,8 nkat/1 Trpnin 0,71 - více než ,990-2, ,95 ng/ml Myglbin 758-více než ,9-896, ,8 ng/ml Chlesterl celkvý ižší hdnty (2,20 -,6 mml/1) LDL-chlesterl ižší hdnty (0,60-1,28 mml/1) HDL-chlesterl P celu dbu v nrmě (1,1-1,67 mml/1) 21

22 Triglyceridy Amyláza v séru Celkvá bílkvina CRP (C-reaktivní prtein) Glukóza P celu dbu v nrmě P celu dbu v nrmě Mírně snížená Zvýšen (24,2-47, mg/l) Zvýšená (5,2-9, mml/1) ASTRUP (2x denně): Vzrky krve pr vyšetření byly debírány z arteriální kanyly Picc, puze pslední dva dny p zrušení kanyly byl vyšetření prveden ze vzrku kapilární krve. První den dminuje acidóza (ph 7,15), jejíž příčinu je jak slžka respirační (pc0 2 7,0 kpa) tak slžka metablická (BE -11,1 mml/1). ásledující den přetrvává acidóza, která se ale pstupně upravuje. Již je ph ve fyzilgickém rzmezí (7,62 rán; 7,47 dpledne). d se bjevuje tendence к mírné alkalóze, maximální dsažené ph je 7,478. Již první den dpledne klesá BE na -8,7 mml/1 a d druhéh dne je ve fyzilgickém rzmezí (hdnty v rzsahu 0, - 2, mml/1). Tt dán jednak léčebným pdáním bikarbnátu první den a samzřejmě i dstraněním příčiny (hypxie tkání) pr vznik laktátvé acidózy. d druhéh dne se tedy na prbíhající acidóze pdílí téměř výlučně slžka respirační - pc0 2 přetrvává i p další dva dny nad hranicí nrmy. d se pc0 2 dstává napak mírně pd svu ideální mez a vysvětluje tak příčinu vzniklé mírné alkalózy - jedná se tedy respirační alkalózu (BE v nrmě) vzniklu mírnu hyperventilací pacienta. p0 2 se první den phybuje kl 14 kpa, cž je vzhledem křížené ventilaci relativně nízká hdnta, ale dpvídající těžkému stavu pacienta s prběhlým IM. a řízené ventilaci pstupně druhý a třetí den hdnty p0 2 stupají na v průměru 2 kpa. P extubaci (tedy na 22

23 spntánní ventilaci) se hdnty phybují kl 6-7 kpa, cž je samzřejmě méně než jsu ideální hdnty zdravéh člvěka, ale zde je třeba je hdntit jak plně pstačující a dpvídající stavu pacienta. Saturace krve kyslíkem je p celu dbu řízené ventilace ve fyzilgickém rzmezí (hdnty v rzsahu 0,946-0,992). Při spntánní ventilaci p extubaci se saturace mírně snižuje (0,855-0,946), přest jí však vzhledem к celkvému stavu pacienta lze hdntit jak plně uspkjivu. Krevní braz (první den x, pté lx denně): Hemglbin: g/l, g/l, g/l Hematkrit: 0,1-0,40 Leukcyty: 10,9 x 10 9 /1 při příjmu, vzestup až na 2,5 x 10 9 / 1, dne ,2 x 10 9 / 1, výrazný pkles na 1,8 x 10 9 / 1, pstupné zvyšvání na 5,2 x 10 9 /1, ,4 x 10 9 /1 Trmbcyty: první tři dny x 10 9 /1, 10. a pkles na 120 x 10 9 / 1, d pstupně návrat к nrmě ( x 10 9 /1) Kagulace Uměle udržvány delší kagulační časy (trmblytická léčba), dle výsledků krigvána léčba (Actilyse, heparin). Sledvány byly hdnty APTT, Quick, IR. Serlgic - screeningvý test na syphilis (RRR-ELISA) negativní. Mikrbilgické vyšetření Hemkultura debraná kntaminván staphylcccus epidermidis. 2

24 Sputum debrané vykultivvána Klebsiella, Pseudmnada, Escherichia Cli citlivé na Mernem. který pacient d dstával. Vyšetření mče Glyksurie a acetn v mči - p celu dbu negativní. Mč bichemicky i mčvý sediment - p celu dbu v nrmě. Kultivace z mči - negativní. RTG plíce beze změn, cava katetr mžn pvytáhnut 10cm - zasahuje d pravé síně, endtracheální rurka v úrvni bifurkace" infiltrace s maximem perihilárně vlev" 24

25 5. PŘEHLED TERAPIE Stav pacienta a prvedené lékařské výkny: Příjem pacienta na ddělení. Bezvědmí, spntánní ventilační aktivita, zrnice izkrické, mitické, bez ftreakce, hyptenze, mramráž kůže, tachykardie. Připjen к ventilátru Adult Star - ventilační režim SIMV Kntinuální mnitrace EKG a Sp0 2, TK á 5 minut. Zacévkván (mčvá cévka č. 16), měření diurézy á 1 hdina. Příjmvé + krnární dběry + kagulace. Kanylace vena subclavia 1. dx. z infraclaviculárníh přístupu Seldingervu metdu, zavedena trj čestná kanyla. Výkn kmplikván ataku fíbrilace kmr zrušenu jedním výbjem 200 J. Pr vykašlání ER nutná reintubace. Kanylace arteria femralis l.dx. к zavedení arteriální kanyly PICC, napjení a kalibrace. Kanylace vena femralis l.dx. dialyzační kanylu bez kmplikací. apjen na hemperfuzi к zajištění řízené hyptermie - chlazení až na TT C. Vyšetření internistu. pakvané dběry - kagulace, ASTRUP Pacient tlumen, bez interference s ventilátrem, dýchání symetrické, čisté, na dlních knčetinách stacinárně větší bjem pravéh lýtka, varixy klidné, ventilační režim: SIMV. V uknčen fyzikální chlazení cestu mimtělníh běhu, dpjen d hemperfuze, spntánní hřev. RTG, velké + krnární dběry + kagulace (dpledne a rán). 25

26 V zastaven tlumení, flektuje spntánně hrní knčetiny. Zavedena nasgastrická snda - dvádí krvavé šťávy. Ve se pacient sám extubval, bazálně vyhví, při vědmí, běhvě stabilní. V 19.0 pacient neklidný s nutnstí kurtvání, vše si strhává, dpvídá jednslvně. Snižvány vazpresry Spntánní ventilace. Rán pacient ještě tlumen, p zastavení tlumení pstupně přechází přes smnlentní stav к vědmí. Pspává. a slvení tevírá či. pakvané výzvě vyhví. Hybnst rientačně symetrická. bjevují se hrečky, dýchání sklípkvé, při bazi jedinělé chrůpky, mírná tachypne, nabrána hemkultura, pté nasazena ATB Při vědmí. U pacienta se střídají bdbí klidu s velkým neklidem. a plicích dýchání sklípkvé, bilaterálně vlhké fenmény, tachypne, nedkašle. Tachyfibrilace síní. Zrušena dialyzační kanyla, kmprese třísla, nekrvácí, knec kanyly na K+C. Při plhvání si pacient vytrhl arteriální kanylu, prvedena kmprese třísla, nekrvácí. ásledně si pacient vytrhl i nasgastricku sndu. Večer již klidnější, pspává, prbuditelný, výzvě vyhví, řeč setřelá. 26

27 Pacient splupracuje, kmunikuje, cítí se dbře, leží, zahájena rehabilitace na lůžku. Ventilace spntánní, bez dušnsti, běhvě stabilní. asazena antibitika Mernem dle výsledků kultivace sputa ácvik psazvání, stj u lůžka. Stav výrazně zlepšen, není nutná další péče AR překlad na krnární jedntku к dléčení. Medikace: RLP + AR před příjmem na lůžka (při čekání na djezd к PCI): Mrphin 10 mg, Trecan 1 amp., Aspegic 1 amp., Heparin j., Drmicum 5mg, itrglycerin subling., Crdarne 1 amp., H 1/1 500ml + radrenalin 4mg, Prthazin 25mg (vše pdán i. v.) Manitl 20 % 80 ml i. v. (10.50, 22.00) radrenalin 5 mg ve 100 ml FR i. v. rychlstí dle TK (d 10.50) Arduan 4 mg i.v. (10.00) a 2 mg i. v. (16.00) Celaskn 2 amp. i. v. (11.0) Fursemid 40 mg i. v. (22.00, 24.00) ahc0 4.2 % 80 ml i. v. (14.25) Crdarne 150 mg d 10 ml FR i. v. (15:50) Dbutamin 250 mg d 20 ml AQ i. v. (1-2 ml/hd) Sedacrne 600 mg d 20 ml G 5 % i. v. (0,5-1 ml/hd) radrenalin 10 mg + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (1 ml - 2 ml - 5 ml - 6 ml/hd) 27

28 Actilyse 50 mg v 50 ml kntinuálně i. v. (blus 15 ml v 11.00, d d 11.0 kntinuálně 70 ml/hd, d 11.0 d 12.0 kntinuálně 50 ml/hd) Sufenta 250 fig + Drmicum 0 mg kntinuálně i. v. 0,5 ml/hd, pzději 2 ml/hd Heparin j. + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (1 ml/hd) p sknčení trmblýzy d dialyzačníh setu (d úprava na 0,5-0,2 ml/hd - v stp - d pět 0,5 ml/hd) trpil 12 g / 24 hdin i. v. kntinuálně d Manitl 20 % 100 ml i. v. (6.00, 12.00, 18.00, 24.00) Fursemid 40 mg i. v. (6.00, 14.00, 22.00) Celaskn 1 amp. i. v. (8.00, 16.00, 24.00) Ambrbene 1 amp. i. v. (6.00, 12.00, 18.00) Quamatel lamp. ve 100 ml FR i. v. (8.00, 20.00) CaCl 2 10mli. v. (24.00) trpil 12 g / 24 hdin i. v. kntinuálně radrenalin 10 mg + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (6 ml/hd) Dbutamin 250 mg + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (1,5 ml/hd) Sufenta 250 ^ig + Drmicum 0 mg kntinuálně i. v. ( ml/hd) Heparin 2000 j. + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (0,5 ml/hd) Sedacrn 600 mg + G 5 % d 20 ml kntinuálně i. v. (0,8-1 ml/hd) Manitl 20 % 50 ml i. v. (6.00, 12.00, 18.00, 24.00) Celaskn 1 amp. i. v. (8.00) Quamatel 1 amp. ve 100 ml FR i. v. (8.00, 20.00) Paralen 1 supp. per rectum (11.00) Tiapridal 1 amp. i. v. (16.00) 28

29 Aspegic 1 amp. i. v. (17.40) Halperidl 1 amp. i. v. (19.5) Plegmazin 1 amp. i. v. (19.5) trpil 12 g / 24 hdin i. v. kntinuálně radrenalin 10 mg + AQ d 20ml kntinuálně i. v. ( ,4 ml/hd) Dbutamin 250 mg + AQ d 20ml kntinuálně i. v. (1,2 ml/hd) Sufenta 250 ng + Drmicum 0 mg kntinuálně i. v. ( ml/hd, v stp) Heparin 2000 j. + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (1 ml/hd, v stp) Sedacrn 600 mg + G5% d 20 ml kntinuálně i. v. (1-0,6ml/hd) Tiapridal 10 amp. + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (v blus 4 ml, pté 1 ml/hd) Augmentin l,2g d 100 ml FR i. v. (12.00, 20.00) Manitl 20 % 50ml i. v. (6.00, 12.00, 18.00, 24.00) Celaskn 1 amp. i. v. (8.00) Quamatel 1 amp. ve 100ml FR i. v. (8.00, 20.00) Plegmazin 1 amp. i. v. (1.00, 5.00, 14.00, 18.00, 21.00, 24.00) Dipidlr 15 mg ve 100ml FR i. v. (11.0, 18.00,24.00) Betalc 1 amp. ve 100 ml FR pmalu i. v. (14.0) trpil 12 g / 24 hdin i. v. kntinuálně radrenalin 10 mg + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. ( ml/hd, pstupně snižván až na 0,5 ml/hd, v 6.00 stp, v pět 1 ml/hd a pstupně zvyšván až zpět na ml/hd) Dbutamin 250 mg + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (0,8 ml/hd, v stp) Sedacrn 600 mg + G 5 % d 20 ml kntinuálně i. v. (0,6 ml/hd, v stp) 29

30 Tiapridal 10 amp. + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (1 ml/hd, v stp, d pět 1 ml/hd) Augmentin 1,2 g d 100 ml FR i. v. (8.00, 16.00, 24.00) Manitl 20 % 50 ml i. v. (6.00, 12.00, 18.00) Celaskn 1 amp. i. v. (8.00) Quamatel 1 amp. ve 100 ml FR i. v. (8.00, 20.00) Paralen 1 supp. per rectum (4.15) Plegmazin 1 amp. i. v. (.00, pté ex) Dipidlr 15 mg ve 100 ml FR i. v. (6.00, 12.00) Betalc 5 mg ve 100 ml FR i. v. na 0' (10.00, 16.00, 24.00) Fursemid 60 mg i. v. (2.0) Digxin 1 amp. i. v. (2.0) Trimepranl 1 amp. d 10 ml AQ i. v. (4.00, 4.15) trpil 12 g / 24 hdin i. v. kntinuálně radrenalin 10 mg + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. ( ml/hd) Tiapridal 10 amp. + AQ d 20 ml kntinuálně i. v. (1 ml/hd) , Augmentin 1,2 g d 100 ml FR i. v. (8.00, 16.00, 24.00) Mernem 1 g d 100 ml FR i. v. x denně p 8 hdinách Paralen supp. 4x denně Clexane 0,6 ml s. c. rán Betalc ZK 25 mg V 2 tbl. rán trpil sirup x denně 1 lžíce 0

31 <u тз Ci J 4» Л Л Я 4 <Я 5- л es - а л " а» jfi. а Л -а " л а з л л " " тз -л Z 'EL УЗ Я «а з ' а < в Я CJ! Я Х < х: 'а, -1) < л а, < - -<L ) i л # ' - I - а Л Jd "з ад у* -t-j - - *-t < л < ' Ví ч < л ад чэ ч <L - 4-J Я 6 - л. з ' IG < - а -в Я л jd 'а, <L Id <u л < 00 Z U - <tf < а ь 1-1 М ' -- «- ад * -»-«ад S-. <U - +- х < 1-н а,. " -t ) Ví л ад - n Jíž ) ' а д Ví 'x а з & ад < Л -t ' ti -<u +- Б <u 4 <U - M jd ^ M - Ví s 1) EP V-, G, л a <u Л ) <u (U <u Cu J Ví x x Ví x < ' T 2 H T л v- T Vh - - x: - -<L - x; - T -t- л -.U C+-1 c (U а» < jd Ví v- 0 <u 01 T а x тз u < cu -ZJ л л ) x: _ x Ví Cu JC 5 M Ví л - r 4 i <u ^ад Id д»-h ад <u. л < л ч <u - T П Cu -<u ' - c: 4 (U - ju " <u Vi CU i '- л ^» r-h л <U - - <L) ' л <U Л '-i ' Ví '-t-j n - T

32 Л <U Х <u < (U а i <L -(-J г* з Х D 0 i* <u Й л J2 4-1 л л CU л I V- Х '<U -t- < л -t ' ' 2 а. з '-( i х 'Я ад з < л *+-< '<Ц -з Í» л х:, 'Cd i- +- л (U. ) з 'n < < л I а (U Id < 0Q < - " - Е ) -( < л JJ ) " < л Já ) < Uí 'Cd " - н л ' l-i *- <U - ' <u - <u "H, *= - Uc -t».г x W - r cu - - Ě, "H. ' - <u л ) ^ a - S' 'Cd rc <u VC E cu ť +- - C j ' 'з T 'Cd S-I - Cd E 4 4 x: x: "з Vh x: ', 'Cd x: - л E Q< 'x '- ' ^ л jd ' U л * x: л Já ) - v E cu 'Cd Sá <L ex ) 'Cd <L 'Cd ) Ь E C <u <L) D ' jd ад M '-J 'Я '<U - л - ТЭ 'Cd t < Л <L <L) <, x: '-6 u< - '-( s- <u T s- TD E s- x: 2á -a Uc - Л < <u 'x <L u, E ' '<L u, з з E а, - - ^H - 'x ад Л <L) л ад (U.S Л t 4d л Já ) 00 Z x 5 л x: Ц '<U <u ^ x: V-4 ) л Já ) <-í -» ' E <U - -I? л ' ад < m

33 <L -Cd " < н з J0 - л 15 х л - Н -) л л л ТЗ 2 л л JU J л <u а л а J л < i л J0 " J4 л J*! п J= тз -D л jd х л л <L л J*í ^ 1л i - 0) JL) 'а тз л < ^ -4 1 Jtž 1) -ТЭ - 2 а Ю М Id - Е jd л Ř - <ď 6 Я Ř л л < л а, - л» i ' 1 1 (U л ' - - ь - - ТЗ - th н J*: а, ' л Х -< j Ví ь jd л л л н <U - л I Е -< 'а, л J2 - - ТЗ х JJ S- х (U v* " л а -<L 15 IS 2 - S л -tu Е <L" "5, < * л Е Г2 ' i '-Б < J <ц тз < Л i 'n - t л 1) s- C л Л J -- - Л -t ' 1-е 4- л Ю <lt e - в Ь s- -i J*í J -<u Л a л -t- cx 4 - Ď0 J-c -т <u ТЭ t - < < cxл CJ ) 'л л C <L Jí Id ' 'S. E 'ч i <u E Ě а л E *-( E <u л '-< < E а CD d) jd ь ' 4 E ' ( ' *- E T E Ь з T E c J Ví 4 JH E Jd ' E T c i-4 - л: л u. E - E <u а Id C J= E 'Я E E <u <u а v- (U E E c T л; v. ТЭ 'а s л Q Л s- Цц тз (U а а < Ж m г

34 з Wh ' <L CD -t i Ř cl е CD W- CD Ř - 1) ел < 'Cd ' Cd л Л ч^н <d - t-h 4. CD а 2 _ WH ч e л Wh н л а, jd з '-» 4- л CD - 0) а. л л ) х -, а, -з n ) i л CD <d е л /з л ; д 4 л, (D ад -i CL CD 00 ад 'л Ы) г л CD тз Г* '-М Id Г-н & & тз з чз ti тз ' ч - <d <d CD - л JD 'CD -t - л JD _ i ' jd 4 л Ь 'В WH CD ад х _, <d а, У! Н л CD - ) CD CD CD тз W- л CD Л ) WH 'Cd - а л 2 CL л" CD w-< " +- (D 'Я л ' а д л 4 - WH тз н " 'n t. Í - CD -»-< (D w- тз CL л JD 4 л ' л CD л Wh 'н Ь г i- CL CD CD л JD x - ад &. js - -» л Ь CD WH " t: CD & c (D CL ' н 'CL Wh з CL л jd 'CD ' jd CL л ад WH CD (D Ví * +- CL л л - л л 'Cd л (D *- ' Wh Л ад чз ч CD - " CD _з ' ч jd 4 + з ъ CD ад ( - CJ ч I з (D CL. <L) Ui CL IS & I s s CD ад Ь н Ь г (D 4 Wh Z ' - - CL WH - а з тз - л WH -CD л н (D 4 m

35 - 'Cd u. - Cu Cd ^ i-, 1 x '<U л jd - J* <u <u 'Cd '<L л <u 1-H x * ' U, JÍ D, U čd -a ' a в D b x u Ch - - E л ^ '<U <d xf i л ' Sá л * л <u u- M, <u л -t л л ' ' a, ^ H 1) 1 <u 4 Ví <L -, л л "čd 0< л <u л <U jd 00 <u л - - "-M t л ts 4 л - <L a, m - - aj - 1-, - -a x <L) ( 'Cd" <L t н čd" <u н " i- I- T l-h - v- <u I- л <u i-, - <U <u -5 S-H Л ТЭ l-h ' < CL В л л ' ТЗ н S-н -i в <L) +- л JD н л ^ ч Id <u V ч -t-i 0-, 1- (L) Е '5 6 л *ч- Е з Г2 ' Е %.2 ^ Id -тз ' 'SL Е з t 0 Ч I л Q- 4 <U Uh a x -(-» u - E - ' x u. 1 4 E E, s- TD E E 1 c l-h 1 4 <4-1 л 1 c - Л ^ н 'n E ВД Dm Ч-» l-h н J -4 E a l-h 1 a) 00 -t- C+-H 00 1 ' н H m

36 - Л -а <u Ví л JH <lt -t < s- - Ó Já Л Л г J* v, - тэ - <U 4d ^ л -5 t Q- < 1) V-i л Q - v < J л s u. Ы) -» < -5 '5b C/5, <u - '5? -tu T <u <u " <u <4-i Л v^h ^ ts T - <u <u а. <L - M a 4 -C TD 4 C* <u J -(. 22 u* - ÍH - E '».22 а E Л 'n <u л *» 0 E Wh H V- C E c H

37 Infuzní terapie: RL 500 ml (2x), F 1/1 500ml (2x), HAES STERIL 10 % 500ml G 10 % 500ml + amp. xantilu + 2 amp. Agapurinu + 50 ml acl + 12j. HMR insulinu, HAES STERIL 10 % 500 ml, G 10% 500 ml j. heparinu + 2 amp. Agapurinu + 20 ml MgS %, RL 500 ml G 10 % 500 ml j. heparinu + 20 ml MgS % + 50 ml KC1, G 20 % 500 ml j. heparinu + 20 ml MgS % + 50 ml acl, enutrin 5 % 500ml (2x) G 20 % 500ml j. heparinu + 20 ml MgS % + amp. xantilu, G 20 % 500 ml j. heparinu + amp. xantilu, RL 500 ml (5x, z th x chlazený), enutrin 5 % 500 ml, enutrin 10 % 500 ml, Vluven 6 % 500 ml F 1/ j. heparinu + amp. xantilu + 50 ml KC1, RL 500 ml j. heparinu + 2 amp. xantilu, F 1/1 500 ml (2x), RL 500 ml, liclinmel ml/12 hdin (2x) G 5 % 500 ml + amp. xantilu, F 1/1 500 ml F 1/1 500 ml Přehled pdaných infuzních rztků: ázev rztku: RL, FR (F 1/1), H 1/1 HAES STERIL 10 % acl, KC1 G 10 % a 20 % Pužití: krystalidní infuzní rztky к zajištění vdní a minerálvé rvnváhy v rganismu klidní infuzní rztk ze skupiny škrbů (aplikuje se zejména při ztrátách krve, dehydratacích a těžkých frmách šku) infuzní rztky к úpravě minerálvé rvnváhy rztk glukózy pr parenterální zajištění příjmu sacharidů a zárveň nsný rztk pr další léky 7

38 utramin 5 % a 10 rztk aminkyselin pr parenterální výživu % liclinmel 7 Manitl 20 % ahc0 rztk pr parenterální výživu typu all in ne" smtické diuretikum infuzní rztk pr úpravu acidbazické rvnváhy (acidózy) Vysvětlivky к tabulce na následující straně: 1 TK - d zavedení arteriální kanyly Picc (v den přijetí) až p její dstranění se jedná TK arteriální měřený právě pmcí tét kanyly a přístrje Picc. Před jejím zavedením (cca 2 hdiny) a pté p jejím dstranění se jedná TK žilní měřený manžetu. Hdnty udávají celkvu diurézu / příjem i. v. za 24 hdin, puze první den se jedná údaj za 12 hdin. Pslední den ( ) zase d předání pacienta na krnární jedntku. Tlak v bturaění manžetě endtracheální rurky. К měření pužíván manmetr pr měření tlaku v bturaění manžetě (balónku) endtracheálních rurek neb laryngeálních masek firmy VBM. Dpručená hdnta tlaku pr endtracheální rurku je 22-2 cm H

39 C г^ 1Г) C Л! C х мэ г I <р г Ч + 'S ( + П ( C Г _ -«'» < л (U 0 2 Ч C C V C 1П х Г n s U г «п Г--" г Ч + г + C Г г m C -0 Ч а. (D < - 0 (U 00 < З z Ч C г- 1П г Ш rtг г \Р х I in U г ~ г I 00 1-г г + < 1-1 ч CU г- + in + г- rf in in in ( < в in C -а х: Г in I х ( Ч Ч г I щ in г Ч х s U Г in " Г + л <U CU Г- + $ in + C + а ТЗ ( C Ч Г I C гч ч C -а - < г- ч < - < -< Já < г Ī G Т5 - < в TS чц) á- а < CS < ^ г а '51 U. C Ш Ш in гч in г х t s U " г I in Г-** г + л JD < 4 Л < < г + in Ч ( Г in C ( г C - х: C г, -(U < г 0 < fc <L ( Ч C ш in in C in C? х U ( in Г I г in г" 1 1 г г I тэ + Ч + г ш C in C m г- ~ < C C Z ХЭ Ч _ ' З Ч C Ч г in 4 Ч < = VI н л U Ч^ C Г + г- + «п C Ч ( in C Ч ' 0 2 Н з н л Н Н Н U Л ч - (U 0 *а v- ) З < * а) ТЗ а 2

40 Antrpmetrické údaje: Výška: 181 cm Váha: 95 kg BMI: 29 mírná nadváha Dietterapie: d příjmu dne d nebyl vzhledem ke stavu pacienta pdáván nic per s. Dne byla zavedena nasgastrická snda a tat byla každé hdiny prplachvána 20 ml fyzilgickéh rztku si pacient sndu vytrhl. d měl pacient dietu čísl 1 (p lžičkách pdáván čaj, pstupně začal pít z hrnečku). d pdávána dieta čísl 2, kteru pacient snášel dbře. Rehabilitace: Při příjmu na AR byl pacient ulžen na standardní resuscitační lůžk, vzhledem ke stavu neplhván. Druhý a třetí den byl pnechán na tmt lůžku, stále neplhván, ale pd pacienta umístěna gelvá antidekubitární pdlžka a pužity další antidekubitární pmůcky (klečka pd velké kluby, gelvá pdlžka pd zátylek). d čtvrtéh dne pacient umístěn na elektricky vládanu antidekubitární matraci - stále pnechán jen na zádech, ale nastaven režim změny tlakvých bdů matrace p jedné hdině. d zahájen plhvání a rehabilitace. d pacient psazván, dpledne nácvik stje u lůžka. 40

41 6. STRUČÝ PRŮBĚH HSPITALIZACE Pacient byl přijat na AR p nedkladné resuscitaci pr kmrvu fibrilaci při akutním infarktu mykardu. Pr běhvu nestabilitu nebyl schpen transprtu к prvedení akutní PCI, prt pdána trmblytická léčba. Vstupní zajištění - UPV, CŽK, arteriální kanyla, dialyzační kanyla, vazpresry, antiarytmika. ásledně 24 hdin řízená hyptermie prstřednictvím hemperfuze, p uknčení prtklu vyveden z tlumení a extubván. Dále dminuje zmatenst, hraniční splupráce - nutn tlumit, spntánní ventilace dstatečná, běhvě na přívdu radrenalinu s tendencí к tachykardii, která částečně krigvána nasazením betablkátrů, ataka tachyfibrilace síní krigvána farmaklgicky. Již. den dchází к rzvji septickéh stavu s pslechvým nálezem na plicích, který psléze verifikván rentgenlgicky, debrány hemkultury a pté naslep Augmentin. Hemkultura však zřejmě kntaminvána. debrán sputum, dle výsledků nasazen Mernem. Pstupně se ruší invaze. Pacient začíná splupracvat, rehabilitván, zahájena perrální výživa. Sedmý den překlad na krnární jedntku к dléčení. Terapie: UPV ( ), řízená hyptermie ( ), invaze: CŽK v. subclavia 1. dx. d dsud, arteriální kanyla a. femralis 1. dx. ( ), dialyzační kanyla v. femralis ( ), GS ( ), mčvá cévka d 7.1. dsud. Farmakterapie - viz přehled léků výše. Stav při překladu: při vědmí, spntánní ventilace s tachypní dstatečná, Sp02 90 %, TK 125/60, puls 95', TT 7,0 C, pspává, snadn prbuditelný, vyhví, kmunikace dbrá, hybnst symetrická, zrnice izkrické, sklery bílé, spjivky růžvé, jazyk vlhký, náplň krčních žil nezvýšená, dýchání symetrické, dbře slyšitelné, bez vedlejších fenménů, zvy hraničené, břich měkké, bez rezistence, genitál klidný, mč čirá, diuréza hjná, knčetiny dbře prkrvené, bez tků. 41

42 . ŠETŘVATELSKÁ ČÁST 1. ŠETŘVATELSKÁ AAMÉZA A HDCEÍ SUČASÉH STAVU Pr sběr dat pr šetřvatelsku anamnézu byl pužit frmulář Vstupní šetřvatelský záznam" vypracvaný ÚTP l.lf UK v Praze a dále Bigrafická anamnéza" pužívaná na AR v nemcnici v Mstě pr účely bazální stimulace (viz přílhy). Anamnéza byla debrána p prvedení nezbytných zákrků a rdinací ke stabilizaci stavu a pacient čekal na transprt d Ústí nad Labem к prvedení PCI. Předpkládal se ttiž, že se pacient přelží ke zmiňvanému PCI a pté vrátí zpět na naše ddělení к dléčení, jak je t zde běžné. icméně těsně před transprtem dšl к pětvné fibrilaci kmr, pacient upadl d bezvědmí, p nedkladné resuscitaci přijat na lůžka AR a transprt zrušen. ěkteré infrmace tak byly získány až d rdiny pacienta (na základě předchzíh suhlasu pacienta). Kmunikace Pacient je při vědmí, rientvaný místem, časem i sbu, kmunikuje dbře, má snahu splupracvat. Je však vystrašený náhlu změnu svéh zdravtníh stavu, z jeh prjevu je patrná úzkst, strach z dalšíh vývje stavu a plánvaných zákrků (čeká na djezd d Ústí nad Labem к prvedení PCI). Subjektivní náhled pacienta na své nemcnění Pacient je zaskčen náhlu změnu svéh zdravtníh stavu. Vše se seběhl tak rychle, začal mě blet na prsu a najednu jsem tady. ikdy jsem si nepmyslel, že sknčím s infarktem." Pacient se bjí dalšíh 42

43 zhršvání blesti, bjí se smrti. Myslí na své blízké, zejména manželku a děti. Bjí se, že ztratí práci, že už nebude schpen pracvat. Pacient je ale na druhu stranu rád, že se dstal včas d péče zdravtníků, kteří h úspěšně zresuscitvali. a dtaz mžné příčině nemci dpvídá, že asi t kuření". becná rizika Pacient je kuřák, vykuří asi 20 cigaret denně, příležitstně i více. Alkhl pije bčas, je-li příležitst, dle svých slv ale vždy v rzumném mnžství. Drgy nikdy neužíval. Dekubity pacient nemá, až d dnešníh dne byl zcela mbilní, bez rizika jejich vzniku. yní je upután na lůžk, na škále dle rtnvé dsahuje 25 bdů - tedy hraniční hdnty, kdy je již nutné brát v úvahu rizik vzniku dekubitů. Až d dnešníh dne byl pacient zcela sběstačný. Dnešním zhršením zdravtníh stavu se stal rázem závislým na pmci druhých (nyní zdravtníků), nebť je zcela upután na lůžk. Alergie neudává. Základní (bilgické) ptřeby pacienta Blest, nephdlí U pacienta stále přetrvává mírná blest na prsu. Pacient se s takvut blestí nikdy předtím nesetkal, je velmi překvapen. Bjí se, že se blest bude dále zhršvat, že se pět vrátí blest, která předcházela jeh klapsu dma. Cítí se slabý, unavený. Leží na zádech na lůžku, kde bhužel nemůže zaujmut příliš phdlnu pzici (jednak se cítí příliš slabý, jednak má rdinván přísný klid na lůžku). Pacientvi byl předlžen pravítk pr hdncení intenzity blesti, kde hdnta 0 znamená žádnu blest a hdnta 10 největší blest, kteru si pacient dvede představit. Pacient zhdntil blest před svým 4

44 klapsvým stavem jak nesnesitelnu, nej větší, tedy stupněm 10. Svji sučasnu blest hdntí stupněm 4-5. Pacient říká, že nedkáže slvy vystihnut charakter své sučasné blesti. Z nabízených mžnstí (tupá / strá / bdavá / pálivá / pulzující / jiná) si nyní nedkáže vybrat, napadá h puze značení velmi nepříjemná, ale již ne nesnesitelná a skličující, jak tmu byl při začátku btíží". Dýchání Pacient neměl nikdy žádné výrazné ptíže s dýcháním. Udává puze bčasný kašel, který přičítá svému kuření a pvažuje h tak za nrmální". a nemcnění dýchacích cest nikdy netrpěl, za svůj živt měl jen něklikrát rýmu neb chřipku, ale nikdy žádné vážnější nemcnění dýchacích cest. bjektivně je mžné pzrvat mírnu tachypni, cca 20 dechů za minutu, dýchání je mělčí, pacient se bjí hlubkéh nádechu pr blest na hrudi. Pacient je kuřák. sbní péče Pacient byl zvyklý zajišťvat si sbní hygienu zcela samstatně, neptřebval žádnu pmc klí. Byl zvyklý se sprchvat lx neb 2x denně, zpravidla dpledne p příchdu z práce neb večer. Pacient je nyní pcený, p převzetí d RLP byl pmčený. Tt však byl způsben zhršením zdravtníh stavu, jinak se pacient zdá upravený, čisttný, nezanedbaný. Pacient je hlen, má nakrátk stříhané vlasy, na sbě čisté blečení. a rukách je patrné, že se živí manuální prací, nicméně je patrná snaha zachvání jejich upravensti. yní je pacient dkázán na kmpletní šetřvatelsku péči, není schpen velké pmci vzhledem к závažnsti svéh zdravtníh stavu a nutnsti ddržvat přísný klid na lůžku. Hygienické ptřeby dnese rdina. 44

45 Kůže Před příchdem d nemcnice netrpěl pacient žádnu pruchu kůže. Jediným prblémem je suchst a hrubst pkžky ruku v důsledku pacientva zaměstnání. Pacient tt však za prblém nepvažuje, žádné chranné krémy pužívat nechce. Při pádu se pacient pranil na kleni a lýtku levé dlní knčetiny. a kleni je patrná dřenina veliksti zhruba x cm pkrytá zaschlu krví. a lýtku je defekt větší (cca 10x5 cm), ale puze pvrchvý, je sedřená puze tenká hrní vrstva kůže. Jiné prušení kžní integrity nebyl u pacienta shledán. Pacient je bez pruzenin, dekubitů či jiných prblémů. Strava, dutina ústní Pacient má vlastní chrup, nemá žádné vyjímatelné zubní prtézy. Chrup má sanván, na preventivní prhlídky chdí pravidelně každých 6 měsíců. Zubní prblémy neudává, blest zubů ani dásní nemá. Zuby si čistí lx denně vždy večer. Pacient nemá vyhraněná blíbená či neblíbená jídla. edrží žádnu dietu. Dle svých slv,jí všechn". Chutná mu klasická česká strava, které sám říká, že asi není mc zdravá". Pacient jí většinu x denně, bčas si mezitím dá nějaku svačinu. Prblémy s příjmem stravy nemá. Pacient má mírnu nadváhu (dle BMI). Při phledu na pacienta se ale tent jeví spíše jak rbustní, statný muž. Sám pacient hdntí svu váhu jak vyšší, ptřebval by zhubnut asi 10 kg". Pacient neví, zda bude muset p návratu z nemcnice ddržvat nějaku dietu. Pkud by к tmu dšl, dufá, že snad by byl schpen ji ddržvat, i když by t asi byl vzhledem к zaměstnání nárčnější. Příjem tekutin Pacient byl zvyklý vypít cca 2 litry tekutin denně. Rán pije к snídani hrnek čaje. V zaměstnání pije různé nealkhlické nápje 45

46 (minerálky, limnády) - kupuje si každý den jednu plastvu láhev (cca 1,5 litru). Během dne si také pdle příležitsti dá jednu neb dvě kávy. avečer dma již th mc nevypije - jen asi sklenici nějakéh nealkhlickéh nápje neb čaj. Již d dětství mu nechutná mlék. a pacientvi nejsu patrné známky dehydratace. Kžní turgr je nrmální, jazyk i sliznice jsu vlhké. Vzhledem к plánvanému výknu nyní pacient nepřijímá nic per s. Vyprazdňvání mče a stlice Pacient nikdy neměl btíže s mčením či stlicí. Stlici míval pravidelnu (lx denně, zpravidla rán), nrmální knzistence i barvy. Prjímadla neužíval. Lkmtrické funkce Pacient byl d dnešníh dne zcela phyblivý, neměl žádné ptíže s chůzí či jiným phybem. Je pravák. Žádnému sprtu se aktivně nevěnuje, říká: v práci mám phybu dst, jsem rád, že si pak dma sednu". yní je pacient upután na lůžk, hybnst všech knčetin je ale zachvána, není přítmna žádná paréza či plegie. Smyslvé funkce Pacient pužívá asi 7 let brýle na čtení. Sučasné brýle mu vyhvují, má je asi 2 rky a je s nimi spkjen. Jiné ptíže se zrakem pacient neudává. Slyší též dbře, nasluchadla neptřebuje. Fyzická a psychická aktivita Pacient pracuje jak mntér u sukrmé firmy v Mstě. Jeh práce je fyzicky nárčná a tak ve svém vlném čase preferuje spíše klidvé, pasivní aktivity-jak například psezení s přáteli či sledvání televize. Phybvé btíže nemá. 46

47 Spánek, dpčinek Pacient je zvyklý spát v lžnici, kde úmyslně netpí, nebť na spaní preferuje chladnu a vy větranu místnst. К pcitu vyspání mu stačí 6-7 hdin spánku. S usínáním ani vlastním spánkem žádné btíže nemá. Během dne nespí. Většinu usíná a spí na bku. Psychsciální ptřeby pacienta Bezpečí a jistta Pacient se v nemcnici cítí nejistě. Má strach z buducnsti, prtže neví, jak se bude dále vyvíjet jeh zdravtní stav, neví, jak dluh zůstane v nemcnici, c se s ním všechn bude dít atp. К pcitu nejistty přispívá i fakt, že sučasný stav vznikl náhle, bez předchzíh varvání", bez jakýchkliv prdrmů. Sunáležitst a láska Pacient má dbré rdinné zázemí. rdině mluví velmi hezky. Je ženatý skr 0 let, s manželku mají pěkný vztah, rádi tráví čas splu. Mají splu dvě děti - syna a dceru, kteří již žijí samstatně. bdbně je patrný hezký vztah i z druhé strany - manželka přijela za pacientem téměř kamžitě a ihned se něj upřímně zajímala. Uznání a sebeúcta Pacient je klidnější pvahy. Je přátelský, neknfliktní. Má tendenci ke stabilitě, nemá rád výrazné změny. Je v živtě spkjený. V klektivu dle svých slv nemá prblémy, je blíben pr svůj smysl pr humr a pr věčný ptimismus". Klegvé v zaměstnání i rdinní přátelé ceňují též jeh manuální zručnst. Kgnitivní ptřeby Pacient rád sleduje různé dkumentární přady v televizi. Rád si 47

48 pslechne zajímavu reprtáž v rzhlase. Dalšímu studiu se ale již věnvat nechce,jak mladý jsem rád něc zkumal, prčítal, studval, ale teď už jsem na t phdlný". Estetické ptřeby Pacient si neptrpí na sledvání módních trendů, chdí blékán phdlně, spíše sprtvně. I přes svu nemc ale půsbí upraveným djmem (patrn i z ftgrafií). Rád se ale věnuje úpravě svéh bytu. Říká, že je dmácí kutil, že si dma vše udělal sám, z čehž má radst". Ptřeby seberealizace Celý živt se živí manuální prací, v sučasné dbě pracuje jak mntér u stavební firmy. Se svým pstavením je spkjen. Dělá t, c h baví a i svůj výdělek pvažuje za dstatečný, i když bčas musí svému zaměstnání bětvat pněkud více ze svéh vlnéh času. Vyznání Pacient je bez nábženskéh vyznání. Matka prý byla věřící, ale nyní již nikd z rdiny věřící není. 48

49 2. ŠETŘVATELSKÉ DIAGÓZY Aktuální šetřvatelské diagnózy: Akutní blest z důvdu základníh nemcnění (akutní infarkt mykardu) Snížená sběstačnst z důvdu náhléh zhršení zdravtníh stavu a nutnsti ddržvání klidu na lůžku Prucha kžní integrity (hlubší dřenina na levém kleni veliksti cca x cm pkrytá zaschlu krví a pvrchvá dřenina na levém lýtku veliksti cca 10x5 cm) z důvdu pádu Celkvá úzkst a strach ze smrti a strach z pakvání srdeční příhdy z důvdu základníh nemcnění Zvýšená TT patrně z důvdu pčínajícíh septickéh stavu Zmatenst, nesplupráce až agresivita z důvdu přetrvávajícíh vlivnění CS medikamenty a také vlivem celkvéh těžkéh stavu Ztížené dýchání (prjevující se mělkým, zrychleným a namáhavým dýcháním) z důvdu dpjení d ventilátru a patrně i pčínajícíh zánětu plic Prucha spánku (přerušvaný spánek, brácený rytmus bdění a spánku) z důvdu změny prstředí Strach ze ztráty zaměstnání z důvdu delší hspitalizace a následné reknvalescence 49

50 Ptenciální šetřvatelské diagnózy (stanveny ): Rizik zanesení infekce d krevníh běhu z důvdu zavedení řady invazivních vstupů (centrální žilní katétr, arteriální katétr, dialyzaění katétr) Rizik zanesení infekce d mčvých cest z důvdu zavedení permanentníh mčvéh katétru Rizik vzniku dekubitů z důvdu uputání na lůžk a celkvě těžkéh stavu 50

51 . PLÁ ŠETŘVATELSKÉ PÉČE - CÍLE, ZÁKRKY, REALIZACE, HDCEÍ Akutní blest z důvdu základníh nemcnění (akutníh infarktu mykardu) Cíli - Pacient pcítí dstatečnu úlevu a pstupně se zcela zbaví blesti. Plán péče: Zjistit charakter a intenzitu blesti při příjmu pacienta a dále tyt parametry pravidelně sledvat a zapisvat d šetřvatelské dkumentace. Stručně a jasně vysvětlit pacientvi příčinu blesti. Zajistit pdání analgetik dle rdinace lékaře, sledvat jejich účinek a případné nežáducí účinky. Snažit se zajistit pacientvi alespň částečně phdlnu plhu. Pdněcvat pacienta ke splupráci (aby včas hlásil jakékliv změny své blesti, účinek léků a pdbně). Realizace: Při příjmu byl pacient ulžen na standardní resuscitační lůžk d plhy na zádech s mírně vyvýšenu hrní plvinu těla. Tat plha nebyla pacientvi příliš phdlná, ale vzhledem ke stavu pacienta nebyl mžné h nijak plh vat. Již záchrannu službu byla aplikvána první dávka analgetik, p příjmu na AR pdána dle rdinace lékaře další analgetika. Lékař infrmval pacienta jeh diagnóze (akutní infarkt mykardu), sučasném stavu a plánvaných lékařských zákrcích. Sestru byl pacient infrmván příčině blesti (ischémie mykardu), jejím pravděpdbném trvání a znvu nejbližších výknech, které pacienta čekají (PCI). 51

52 Pacientvi byl předlžen pravítk pr hdncení intenzity blesti к zhdncení stavu. ásledně dšl ke zhršení pacientva stavu - pacient upadl d bezvědmí, ve kterém byl p úspěšné resuscitaci medikamentózně pnechán. Hdncení: Při příjmu pacienta d záchranné služby stále přetrvávala mírná blest na prsu. Pacient se s takvut blestí nikdy předtím nesetkal, byl velmi překvapen. Cítil se slabý, unavený. Pacient zhdntil blest před svým klapsvým stavem jak nesnesitelnu, největší, tedy stupněm 10. Blest při příjmu na AR hdntil stupněm 4-5 se slvním ppisem velmi nepříjemná, ale již ne nesnesitelná a skličující, jak tmu byl při začátku btíží". P aplikaci analgetik p příjmu na AR uvádí zlepšení mžná 1-2 stupně, přest však blest stále pciťuje. P vysvětlení příčiny zhršení svéh zdravtníh stavu, příčiny blesti a plánvané léčby se pacient trchu zklidnil, přest však přetrvávala nervzita, nejistta, bál se dalšíh zhršvání blesti, návratu intenzivních btíží. Cíl byl splněn puze částečně, pacient pcítil částečnu úlevu, ale blest i nadále přetrvávala. Vzhledem ke zhršení zdravtníh stavu a následnému řízenému bezvědmí byla tat šetřvatelská diagnóza uknčena, nebť nebyl mžn blest hdntit. P zrušení řízenéh bezvědmí již pacient blestí netrpěl. Snížená sběstačnst z důvdu náhléh zhršení zdravtníh stavu a nutnsti ddržvání klidu na lůžku Cíl: Krátkdbý: Pacient má zajištěny bilgické i psychsciální ptřeby. Střednědbý: U pacienta se pstupně zvyšuje jeh sběstačnst. 52

53 Dluhdbý: Pacient je schpen sebebsluhy ve své dmácnsti za přiměřené pmci rdiny a pstupně i bez asistence druhých. Plán péče: Pravidelně hdntit úrveň sběstačnsti a zaznamenávat d šetřvatelské dkumentace. Vysvětlit pacientvi nutnst ddržení klidu na lůžku. Zárveň ale infrmvat, že tt patření je puze dčasné, že se pstupně bude pacientva sběstačnst zvyšvat. Zajistit dstatečnu výživu a hydrataci pacienta (dle stavu per s, sndu neb parenterálně). Péče vyprazdňvání mče a stlice. Hygienická péče (celkvá kupel na lůžku lx denně, p stabilizaci stavu kupel v pjízdné vaně, pstupně zapjvání pacienta d péče, péče dutinu ústní - střídat vytírání brax glycerínem, heřmánkem a citrónvými štětičkami, pzději klasické čištění zubů, mytí bličeje a ruku dle ptřeby - minimálně x denně, péče či - zabránit vysychání aplikací masti -azulen). Plhvání, aktivní i pasivní rehabilitace. Pstupný nácvik sebebsluhy dle stavu pacienta. Pdprvat sebevědmí pacienta (zejména v bdbí, kdy je plně dkázán na pmc druhých), pzději chválit i za drbné úspěchy. Zapjit rdinu d péče pacienta. Realizace: Pacientva sběstačnst byla hdncena pmcí tabulky Testvání vývje sběstačnsti" (viz pužitá literatura č. 5, strany 9-42). Hdncení byl prveden při příjmu pacienta, pté znvu v den příjmu při zhršení jeh stavu a následující dny lx denně vždy rán. Při příjmu byla pacientva sběstačnst zhdncena pdle tét tabulky 16 bdy, následně vzhledem ke zhršení stavu puze jedním bdem. Druhý den zůstal stav stejný, tedy 1 bd, další dny dcházel pstupně 5

54 ke zlepšvání stavu - třetí den bdy, čtvrtý 9 bdů, pátý 16 bdů, šestý 2 bdů a sedmý den 27 bdů (tabulka viz přílha č. 5). První dva dny nebyl pdáván nic per s, tekutiny i výživa byly zajišťvány parenterálně. Třetí den byla pacientvi zavedena nazgastrická snda. D tét ale nebyla przatím pdávána žádná strava, napak snda byla napjena na aktivní sání a puze prplachvána každé hdiny 20 ml fyzilgickéh rztku. Stejný režim byl pnechán až d pátéh dne, kdy byla snda převedena z aktivníh sání na samspád. Ten den dpledne si ale pacient sndu vytrhl a nvá již zavedena nebyla. Během těcht dní byl přísun tekutin i výživy zajišťván pmcí parenterálně pdávaných rztků dle rdinace lékaře. d šestéh dne měl pacient dietu čísl 1 - p lžičkách pdáván čaj, pstupně začal pít z hrnečku. d sedméh dne pdávána dieta čísl 2, kteru pacient snášel dbře. První den nebyla prvedena celkvá kupel, pacient byl puze hlen, byl myt bličej, šetřeny či -azulenem a ústa vytírána braxglycerínem. Druhý a třetí den již byla prváděna celkvá kupel na lůžku s kmpletním vyměněním sbníh i lžníh prádla., vždy lx denně. d čtvrtéh dne byla celkvá kupel prváděna ve vaně, kde byly pacientvi umyty i vlasy. Péče či a dutinu ústní byla prváděna dle ptřeby, minimálně 4x denně. Denně byl pacient hlen. Vždy p kupeli (ať už na lůžku neb ve vaně) byla též šetřena všechna místa invazivních vstupů. Plhvání a rehabilitace - viz péče к prevenci dekubitů. Vyprazdňvání mče byl p celu dbu pbytu pacienta na AR řešen zavedením permanentníh mčvéh katétru, lékařem byla nardinvána hdinvá diuréza, specifická váha mče byla měřena každé tři hdiny. Stlice dešla puze lx v dbě pacientva bezvědmí - hýždě a genitál čištěn přípravky řady Menalind, vyměněn lžní prádl. 54

55 Rdina dnesla hygienické ptřeby pacienta. Hdncení: Byly zajištěny základní ptřeby pacienta. Předpslední den ( ) byla zahájena rehabilitace a se pacient začal psazvat na lůžku a následně byl nacvičván stj u lůžka. Krátkdbý a střednědbý cíl byl tedy splněn. Pacientva sběstačnst se pstupně zvyšuje. Splnění dluhdbéh cíle zatím nelze hdntit, nicméně lze předpkládat jeh pstupné naplnění v průběhu další léčby a reknvalescence. Při hdncení pacientvy sběstačnsti pmcí uvedené tabulky je též patrné pstupné zvyšvání jeh sběstačnsti. Prucha kžní integrity (hlubší dřenina na levém kleni veliksti cca x cm pkrytá zaschlu krví a pvrchvá dřenina na levém lýtku veliksti cca 10x5 cm) z důvdu pádu Cíli -* U pacienta djde к zahjení dřenin bez vzniku sekundární infekce. Plán péče: Kntrla stavu a veliksti defektů minimálně lx denně, vždy prvést záznam d šetřvatelské dkumentace. Zachvávat zásady asepse při šetřvání defektu. Denně prvádět převaz defektu - patrné dstranění půvdníh krytí, dezinfekce, aplikace léčebných látek, sterilní krytí. Udržvat klí rány čisté a suché к zabránění sekundární infekce. P zhjení defektu (bnvení celistvsti pkžky) prmazávat např. kalcivu mastí. Realizace: První šetření: ba defekty byly vyčištěny sterilními čtverci a fyzilgickým rztkem. ásledně dezinfikvány Cutaseptem. a ba defekty byl pté přilžen bvaz Inadine, který byl fixván průhlednu 55

56 flií - výhdná fixace netraumatizující klní kůži a umžňující sledvání defektu i pd krytím. dřeniny byly převazvány lx denně. Hjení na lýtku prbíhal relativně rychle, nebť defekt byl puze pvrchvý. Druhý den byl míst ještě při převazu dezinfikván a pté přilžen Inadine a flie. Již třetí den nebyl ptřeba speciální krytí - pnechána puze flie na prevenci stržení zhjené pkžky. Čtvrtý den pnechán míst zcela bez krytí. V den překladu na krnární jedntku byl míst půvdníh defektu pkryt tenku vrstvu strupu bez známek sekundární infekce. Dpručen prmazávat kalcivu mastí. Defekt na kleni byl trchu hlubší než na lýtku. Hjení prt trval déle. Míst byl p celu dbu šetřván bvazem Inadine a kryt flií. Při překladu pacienta stále pnechán tt krytí, nicméně rána vykazvala známky hjení, v sesterské překladvé zprávě dpručen již puze krytí flií a pstupně pnechat zcela vlné. Ani zde nedšl к sekundární infekci. Hdncení: Cíl byl splněn, ba defekty byly v dbě překladu pacienta prakticky zhjené. edšl к sekundární infekci ran. Celkvá úzkst a strach ze smrti a strach z pakvání srdeční příhdy z důvdu základníh nemcnění Cíl: Krátkdbý cíl: Pacient je klidnější. Střednědbý cíl: Pacient zná mžnsti prevence infarktu mykardu. Dluhdbý cíl: Pacient pchpí škdlivst kuření a bude se snažit přestat kuřit. Plán péče: Vysvětlit pacientvi, že úzkst a strach ze smrti je zcela nrmálním prjevem a jedním z příznaků infarktu mykardu. 56

57 Vysvětlit pacientvi nutnst ddržení klidu na lůžku jak prevenci dalšíh zhršvání stavu, pukázat na fakt, že se všechen persnál snaží dělat maximum pr jeh léčbu, že je něj pstarán a že jeh splupráce a zklidnění je důležitým faktrem v šetřvání. Umžnit alespň krátkdbý kntakt s rdinu (telefnát, krátká návštěva u lůžka). Pdat uklidňující léky dle rdinace lékaře. P deznění akutníh stavu vysvětlit pacientvi mžnsti prevence IM, v jeh případě se zaměřit především na niktinismus! Viz edukace. Realizace: Pacient byl pučen příčině své úzksti a strachu. Byla umžněna krátká návštěva manželky u lůžka pacienta. Byla pdána medikace dle rzpisu lékaře. Pslední den pbytu na AR byl pacient pučen škdlivsti svéh kuření lékařem, následně byl prblém prdiskutván se sestru. Hdncení: Při příjmu byl pacient velmi neklidný, úzkstný. P navázání kntaktu a bjasnění jeh zdravtníh stavu se pdařil pacienta částečně uklidnit a získat pr splupráci. Krátká návštěva manželky těsně p příjmu pacienta sice ptěšila, nicméně zdál se, že spíše ještě více rzrušila. Začal naříkat, že přidělává manželce starsti. Vzhledem к následnému zhršení stavu byla tat diagnóza uknčena ( ) a následně bnvena p nabytí pacientva vědmí ( ). Tent předpslední den hspitalizace na AR již byl pacient mnhem klidnější, již se nebál smrti, nicméně přetrvávaly bavy ze ztráty zaměstnání - stanven jak samstatná diagnóza. Pacient byl též pakvaně pučen škdlivsti svéh kuření. Přislíbil, že se bude snažit kuření mezit. Krátkdbý cíl tedy splněn částečně, střednědbý cíl byl splněn, splnění dluhdbéh cíle zatím nelze psudit. 57

58 Zvýšená TT patrně z důvdu pčínajícíh septickéh stavu Cíl: - Pacient bude mít fyzilgicku TT. Plán péče: Pravidelně měřit TT a zjištěné hdnty zapisvat d dkumentace. Zajistit dstatečnu hydrataci (nejprve infuzní terapií, pzději perrálně). Pečlivě sledvat příjem a výdej tekutin. Snažit se dhadnut ztráty tekutin pcením. Při TT nad 8 C infrmvat lékaře, zahájit fyzikální chlazení (studené bklady, případně celkvý zábal těla), pdat antipyretika dle rdinace lékaře - sledvat jejich účinek a případné nežáducí účinky. Zajistit čisté a suché lůžk pacienta - při zvýšeném pcení měnit lžní i sbní prádl dle ptřeby. Bude-li pacient při vědmí, infrmvat h příčině zvýšené TT a snažit se h získat pr splupráci (aby hlásil subjektivní změny svéh stavu - např. pcit chladu / tepla). Realizace: byla v 15. hdin zastavena řízená hyptermie. Již ten den večer začal mít pacient zvýšenu TT. Tat šetřvatelská diagnóza byla ale stanvena až druhý den rán - čekali jsme, zda nešl puze náhlu krátkdbu reakci rganismu při zastavení chlazení. TT byla měřena pravidelně p hdinách a zaznamenávána d dkumentace. Při hrečkách byl prváděn fyzikální chlazení. Antipyretika byla pdávána dle rdinace lékaře. Dstatek tekutin byl zajištěn infuzní terapií p celu dbu šetřvání, pslední dva dny začal pacient přijímat tekutiny i perrálně. 58

59 Dle rdinace lékaře byly při hrečkách pdávány chlazené infuzní rztky. Bilance tekutin byla prváděna každých 24 hdin - vždy půlnci. Při návštěvách byla rdina infrmvána pacientvě zvýšené TT a její pravděpdbné příčině i terapii. Hdncení: byl pacient prakticky celý den febrilní, bdbně přetrvávaly febrilie p celý den se TT phybvala v rzmezí 7,8-8, C již byl pacient p většinu dne subfebrilní, puze jedenkrát byl naměřen 8,1 C. Pslední den hspitalizace na AR byl pacient subfebrilní, TT se pstupně snižvala, phybvala se v rzmezí 7,0-7,6 C. Cíl byl splněn částečně. Při překladu pacienta na krnární jedntku stále přetrvává mírně zvýšená TT, nicméně pdařil se pstupně dstranit febrilie a je patrná tendence к nrmalizaci TT. Zmatenst, nesplupráce až agresivita z důvdu přetrvávajícíh vlivnění CS medikamenty a také vlivem celkvéh těžkéh stavu - Pacient má zajištěnu bezpečnst a pstupně začne splupracvat při léčbě. Plán péče: slvvat pacienta jménem, přistupvat к němu s klidem a jisttu, mluvit na pacienta stručně a jasně, klidným hlasem. Trpělivě pacientvi pakvat základní údaje - kde se nachází, c se s ním stal a c h dále čeká a že je nutná jeh splupráce. Zajistit pdání uklidňujících léků dle rdinace lékaře, sledvat účinek i případné nežáducí účinky. Zajistit bezpečné lůžk - dstranit vše, c by se mhl pacient pranit. 59

60 V případě nutnsti fixace knčetin - puze na nezbytně nutnu dbu a jen takvá fixace, která nezpůsbuje pacientvi další pškzení (např. tlaky na ruku). Realizace: Dne , kdy byla také stanvena tat diagnóza, byl pacient velmi neklidný a svým chváním sám sebe pškzval - strhával si elektrdy na snímání EKG, vytrhl si endtracheální rurku atd. Byl prt nutné pacienta kurtvat (na základě rdinace lékaře) - hrní knčetiny byly v blasti zápěstí šetrně vázány buničinu a přes ní byl přilžen bvaz fixující ruce к kraji lůžka. Byla pdána zklidňující medikace dle rdinace lékaře (jednak jednrázvá a jednak zahájen kntinuální pdávání Tiapridalu přes injektmat). Vše byl pdáván i. v. Lůžk pacienta byl šetřvatelku či sestru upravván dle ptřeby, minimálně každé tři hdiny. Byly zvednuty pstranice к prevenci případnéh pádu a přes tyt pstranice byla dána další přikrývka, aby se pacient při prudším phybu nezranil byla kurtace zrušena, pnechána puze zklidňující medikace a pstranice na lůžku se u pacienta střídala bdbí klidu s velkým neklidem. Pacient nebyl kurtván, byl pnechán kntinuální pdávání Tiapridalu. Při neklidu si pacient vytrhl arteriální kanylu a následně nasgastricku sndu. Byla prvedena kmprese pravéh třísla a míst pravidelně kntrlván pr rizik případnéh krvácení. vá snda již zaváděna nebyla - p dmluvě s lékařem zahájen další den pdávání tekutin ústy. Hdncení: Cíl byl splněn částečně. Pacient se sice nezranil a pstupně začal splupracvat, ale nepdařil se zabránit tmu, aby se sám extubval a vytrhl arteriální kanylu a následně i nasgastricku 60

61 sndu. Ač vše naknec prběhl bez kmplikací, mhli bychm tt hdntit vlastně jak pškzení pacienta. d již pacient plně splupracval a diagnóza tak byla uknčena Ztížené dýchání (prjevující se mělkým, zrychleným a namáhavým dýcháním) z důvdu dpjení d ventilátru a patrně i pčínajícíh zánětu plic Í: - Pacient má bnven účinné dýchání. Plán péče: Určit a zaznamenat pravidelnst, frekvenci, typ dýchání a další btíže (kašel, mělké dýchání atd.). Sledvat hdnty saturace krve kyslíkem (saturační čidl mnitru u lůžka, hdnty arteriálníh či kapilárníh ASTRUPu). Určit hlavní subjektivní btíže nemcnéh. Zvednut záhlaví lůžka pr usnadnění maximální inspirace. Zvlhčit vdechvaný vzduch pmcí nebulizátru, případně zavést p dhdě s lékařem xygenterapii. Ddržvat pravidelné intervaly větrání, tepltu a dstatečnu vlhkst vzduchu v místnsti. Vysvětlit pacientvi příčinu btíží, snažit se pacienta uklidnit a vybízet ke klidnému dýchání s hlubším nádechem. aučit pacienta zvládat subjektivní pcit dusnsti prhlubením dechu a prdlužením výdechu, naučit různá dechvá cvičení. aučit pacienta účinné dkašlávání. Zajistit dstatečný příjem tekutin. Pdávat pravidelně dle lékařva rzpisu léky usnadňující dýchání (expektrancia, muklytika) a léky prti zánětu (antibitika). 61

62 Realizace: Frekvence dýchání byla mnitrvána kntinuálně díky napjení pacienta na mnitr. bdbně Sp0 2 byla sledvána nepřetržitě díky saturačnímu čidlu. statní parametry ventilace byly hdnceny pravidelně lékařem při vizitě a sestru v průběhu celé služby vzhledem к prakticky nepřetržité přítmnsti sestry u pacienta. Krev na Astrupv vyšetření byla debírána dle rdinace lékaře (viz přehled diagnstické péče). Byla mírně zvednuta hrní část lůžka. Při nižších hdntách Sp0 2 byla prváděna xygenterapie - kyslík byl pdáván masku, zvlhčván, průtk regulván v rzmezí 5-10 l/min. Místnst byla pravidelně větrána, teplta a vlhkst v místnsti pnechány na standardním nastavení klimatizace. Tekutiny pdávány parenterálně dle rzpisu lékaře. Antibitika byla pdávána přesně dle rzpisu lékaře (Augmentin d naslep", d přidán Mernem dle výsledků kultivace sputa), nežáducí účinky nebyly pzrvány. Jiné léky (expektrancia, muklytika) nebyly zatím rdinvány. Pacient byl sestru pakvaně vybízen к dkašlávání. Pacientvi byla vysvětlena příčina jeh btíží (pdráždění dýchacích cest p extubaci a mžný začínající zánět dýchacích cest). Byl pakvaně vybízen ke hlubkému a pmalému nádechu a výdechu. pakvaně uklidňván, že se stav upraví a v případě prblémů mu vždy bude ihned pskytnuta pmc (xygenterapie, medikace na pdpru dkašlávání atd.). Hdncení: 10. a přetrvával u pacienta zrychlené, mělčí, namáhavé dýchání. Pacient měl prblém s dkašláváním. pakvaným vybízením ke zklidnění, nácvikem správnéh dýchání a dkašlávání, intermitentní xygenterapií a účinkem antibitik se pstupně ale pdařil stav 62

63 zvládnut přetrvává prblém s dkašláváním, ale dusnst již pacient nepciťuje začíná pacient dkašlávat. Subjektivně je již prakticky bez btíží. Cíl se pdařil splnit. adále je však nutné pdávání antibitik. Prucha spánku (přerušvaný spánek, brácený rytmus bdění a spánku) z důvdu změny prstředí Cíl: Pacient spí klidným, plnhdntným spánkem bez pakvanéh prbuzení. Spánek trvá alespň 6, lépe 8 hdin. Pacient má bnvený správný rytmus bdění a spánku. Plán péče: Zjistit rušivé vlivy, které vlivňují spánek pacienta, a snažit se je dstranit. Pkud nelze některé rušivé elementy dstranit, vysvětlit pacientvi prč. V rámci mžnstí se snažit ddržvat nční klid (ztlumit světla, vypnut rádi či televizi, nemluvit nahlas). Upravit lůžk pacienta tak, aby mu byl phdlné. Vyvětrat v místnsti před spánkem. Aktivizvat pacienta během dne (rzhvr, rádi, televize, návštěva rdiny, četba atp.). Zajistit, aby pacient netrpěl výraznými fyzickými prblémy - blest, dušnst, zvýšená tělesná teplta. Pkud t bude mžné, umžnit pacientvi jeh rituály před spaním", na které je zvyklý (čtení knihy, vyčištění zubů atp.). Případně pdání hypntik na nc dle rzpisu lékaře, následně sledvat jejich účinnst a případné nežáducí účinky. Realizace: Byly mezeny rušivé vlivy na minimum - ztlumení světla na nc, vypnutí rádia, ztišení mluvy persnálu. Pacientvi byl vysvětlen, že 6

64 některé zvuky dstranit nelze - alarmy infuzních pump, mnitrů a ventilátrů. Pacient nebyl vzhledem ke svému zdravtnímu stavu 10. a ještě plhván, byl však umístěn na lůžk s mžnstí změny tlakvých bdů. d již byl zahájen plhvání - v nci tak byl pacient plhván z bku na bk (vynechání plhy na zádech), prtže je zvyklý spát na bku. Před spánkem byla místnst důkladně vyvětrána. Pacient byl na nc důkladně dsát z dýchacích cest, při pcitu dušnsti prváděna xygenterapie. Medikace byla pdávána dle rzpisu lékaře. Hdncení: Byl udělán maximum pr klidný spánek pacienta, přest se zpčátku nedařil cíl plnit. Pacient se v nci neustále budil, byl neklidný. apak bčas usínal i přes den. Tt však byl způsben jednak přetrvávajícím účinkem sedace i nvě pdávanu medikací (kntinuální pdávání Tiapridalu). Situace se zlepšila až v nci z 12. na , kdy již pacient nebyl pd vlivem uvedených farmak. V nci se ještě budil, ale již méně a i dle svých slv byla kvalita spánku lepší již byl přes den aktivnější, neusínal. Tent den jsme pacienta překládali na krnární jedntku, prt nelze zhdntit další vývj stavu. icméně lze předpkládat pstupnu úpravu stavu. Cíl se tedy pdařil víceméně splnit Strach ze ztráty zaměstnání z důvdu delší hspitalizace a následné reknvalescence Zmírnit strach, pmci pacientvi adaptvat se na nvu situaci. Plán péče: Zjistit prjevy strachu - verbální i neverbální. Zjistit, jak se pacient sám snaží se strachem bjvat. 64

65 Sledvat situace, které vedu ke zvýšení bav a strachu. Infrmvat pacienta ve splupráci s lékařem pravděpdbném dalším průběhu jeh chrby, předpkládané délce ústavníh i následnéh dmácíh léčení a případných mezeních vyplývajících z pacientva zdravtníh stavu. Mluvit na pacienta jasně, zřetelně, klidně, být trpělivá. Vždy zdpvědět všechny dtazy nemcnéh. Pskytvat naději, snažit se půsbit pzitivně a ptimisticky, ale nedávat falešné naděje, kterých víme, že nejsu reálné. Zajistit pdpru rdiny. Zjistit d jaké míry je schpna pacientvi pmáhat a pdpřit jeh psychiku. Při výrazném strachu pdání anxilytik dle rdinace lékaře (snažit se, aby к pdání medikace dcházel c nejméně). Realizace: Při každém kntaktu s pacientem byly vyzdvihvány úspěchy léčby a celkvé zlepšvání pacientva stavu ( antibitika zabírají", dušnst ustupila", výsledky dběru krve jsu již v nrmálních mezích", už se můžete táčet na lůžku", už jste zvládl psadit se"...). Pacient byl vybízen, aby řekl, čeh a prč se knkrétně bává. Rdina byla infrmvána pacientvých bavách a vybídnuta ke splupráci. Hdncení: Pr pacienta byl sučasné prudké zhršení zdravtníh stavu velmi psychicky nárčné. ikdy předtím nebyl vážněji nemcen a až d sučasné dby se cítil zcela zdráv. nemcnění přišl náhle, bez varvání". Pacient nevěděl, jak se zachvá jeh zaměstnavatel. Pacient byl infrmván pravděpdbné dbě léčení. Prmluvil si s rdinu. Manželka pacienta částečně uklidnila (když nesla ptvrzení pracvní neschpnsti pacientv zaměstnavateli, prý vše prběhl bez prblémů). Manželka se dmluvila s pacientem, že nyní znvu zajde za 65

66 zaměstnavatelem a sdělí mu předpkládanu dbu léčby a případnéh pětvnéh nástupu pacienta d zaměstnání. Při rzhvru s pacientem jsem měla djem, že má se zaměstnavatelem dbrý vztah (mim jiné u něj pracuje již 10 let a zaměstnavatel je s ním spkjen). Při tmt rzhvru jsem se snažila pacienta uklidnit tím, že si díky mým tázkám utřídil myšlenky byl pacient již mnhem ptimističtější, zejména díky zvyšvání jeh sběstačnsti. Kladně určitě též zapůsbila další návštěva rdiny a rzhvry s šetřujícím persnálem. Cíl se tedy pdařil splnit, ale bude zaptřebí i nadále pacienta pvzbuzvat a pdprvat jeh víru v uzdravení a návrat d aktivníh živta. Ptenciální šetřvatelské diagnózy (stanvené ): Rizik zanesení infekce d krevníh běhu z důvdu zavedení řady invazivních cévních vstupů (centrální žilní katétr, arteriální katétr, dialyzační katétr) klí všech invazivních cévních vstupů zůstane klidné, bez začervenání, bez defektu pkžky či jiných známek infekce. U pacienta nedjde к zanesení infekce d krevníh běhu prstřednictvím těcht vstupů. Plán péče: klí vstupů všech katétrů denně (v případě ptřeby častěji) asepticky převazvat - tzn. patrně dstranit půvdní krytí bez pškzení pkžky, dezinfikvat, sterilně vyměnit spjvací set a rampu (u CŽK), přilžit sterilní krytí. Ddržvat zásady bariérvé šetřvatelské péče u pacienta a tím h chránit před nzkmiální nákazu. 66

67 Sledvat jakékliv známky infekce. V případě jejich výskytu kamžitě infrmvat lékaře. Realizace: Bezprstředně p zavedení katétrů byla místa vpichu znvu dezinfikvána a překryta sterilními gázvými čtverci. d druhéh dne byla místa vpichu šetřvána lx denně vždy p celkvé kupeli (dstranění půvdníh krytí - dezinfekce čtverec Inadine - flie neb sterilní gázvé krytí + výměna spjvacíh setu a rampy u CŽK) - vše prváděn přísně asepticky s pužitím sterilních pmůcek. Byly ddržvány zásady bariérvé šetřvatelské péče (řádné mytí a dezinfekce ruku před každým výknem u pacienta, pužívání jednrázvých pmůcek atd.). P zrušení arteriálníh a dialyzačníh katétru byl jejich knec zaslán na mikrbilgické vyšetření. Hdncení: klí všech invazivních cévních vstupů zůstala p celu dbu šetřvání klidné, bez známek infekce. edšl к zanesení infekce d krevníh běhu. Výsledky kultivace z knců katétrů byly negativní. Cíl byl splněn. Rizik zanesení infekce d mčvých cest z důvdu zavedení permanentníh mčvéh katétru "Čil: -+ U pacienta nedjde ke vzniku urinfekce. Plán péče: Ddržet přísně aseptický pstup při zavádění katétru a při jakékliv manipulaci s katétrem (např. při dběru mče). Sledvat mžné příznaky infekce (pálení či řezání v mčvé trubici, zarudnutí či tk zevníh genitálu, zvýšená tělesná teplta atd.). 67

68 Ddržvat zásady bariérvé šetřvatelské péče u pacienta a tím h chránit před nzkmiální nákazu. Řádně zapisvat péči katétr, vést záznam datu zavedení katétru a v pravidelných intervalech sterilně přecévkvat nvým katétrem. Realizace: Mčvý katétr byl zaveden při příjmu pacienta dne a byl pnechán p celu dbu hspitalizace pacienta na AR. Denní dběr mče byl prváděn p předchzím dezinfikvání dběrvé kmůrky na mčvém katétru a za pužití sterilní jehly a stříkačky. b den byla psílána mč na mikrbilgický rzbr. Mčvý sáček byl měněn lx za dny, pět ddržen aseptický pstup, byl pužíván mčvý sáček s bakteriálním filtrem. Hdncení: Cíl splněn. Během pbytu pacienta na AR nedšl ke kntaminaci mčvéh systému. Všechna mikrbilgická vyšetření mče byla negativní. Rizik vzniku dekubitů z důvdu uputání na lůžk a celkvě těžkéh stavu Cíh U pacienta nedjde ke vzniku dekubitů. Plán péče: Každý den zhdntit stupeň rizika vzniku dekubitů - stupnice dle rtnvé, zhdntit stav pkžky pacienta a prvést záznam d šetřvatelské dkumentace (viz přílha č. ). Pravidelně kntrlvat pkžku na predilekčních místech. Ulžit pacienta na antidekubitární matraci. Prvádět častu výměnu lžníh a sbníh prádla tak, aby pacient byl vždy v čistém, suchém a nezmačkaném lůžku. 68

69 kamžitě dstraňvat případné nečistty a vlhkst (mč, stlici, zvratky). Prvádět pravidelné plhvání pacienta. Zajistit pravidelnu pasivní i aktivní rehabilitaci. Prvádět pravidelné pklepvé masáže. Pužívat např. Emspmu (chladivá masážní emulze) neb kafrvu emulzi. Pužívat gelvu pdlžku pd záda a hýždě, mlitanvá klečka pd lkty, dlaně, paty. Aplikvat Menalind krém d sakrální blasti, na lkty a paty. Zajistit plnhdntnu výživu a dstatečný pitný režim. V případě nemžnsti příjmu per s zajistit výživu přes sndu. Případně hradit nedstatek výživných látek a tekutin infuzními rztky. Vždy vysvětlit pacientvi význam všech šetřvatelských úknů. Snažit se zapjit d péče i rdinu. Realizace: Stav pkžky pacienta a rizik vzniku dekubitů byl hdncen lx denně, vždy před celkvu kupelí. К záznamu byl pužit šetřvatelský záznam pužívaný na AR v emcnici Mst. Při příjmu na AR byl pacient ulžen na standardní resuscitační lůžk, vzhledem ke stavu neplhván. Druhý a třetí den byl pnechán na tmt lůžku, stále neplhván, ale pd pacienta umístěna gelvá antidekubitární pdlžka a pužity další antidekubitární pmůcky (klečka pd velké kluby, gelvá pdlžka pd zátylek). d čtvrtéh dne pacient umístěn na elektricky vládnu antidekubitární matraci - stále pnechán jen na zádech, ale nastaven režim změny tlakvých bdů matrace p jedné hdině. d zahájen plhvání a rehabilitace. d pacient psazván, dpledne nácvik stje u lůžka. 69

70 sbní a lžní prádl měnén lx denně p kupeli. Úprava lůžka (vypnutí lůžkvin) byla prváděna dle ptřeby, minimálně lx za hdiny. Výživa i tekutiny byly pdávány vzhledem ke stavu pacienta parenterálně, perrální příjem byl zahájen dietu ě. 1 (pdáván čaj), d pak pdávána dieta č. 2. Hdncení: Při hdncení rizika vzniku dekubitů pdle stupnice dle rtnvé dsáhl pacient první tři dny 17 bdů, stav hdncen 24 bdy, bdů, bdů, v den překladu na krnární jedntku ( ) - 29 bdů. Cíl byl splněn. Během pbytu pacienta na AR nevznikl žádný dekubitus, a t i přes pravdu vyské rizik plynucí z těžkéh stavu pacienta a nemžnsti plhvání v prvních dnech hspitalizace. 70

71 4. EDUKACE PACIETA Hlavním prblémem, na který byl nutné se u pacienta zaměřit, byla jeh závislst na kuření cigaret. Byl zvyklý vykuřit asi jednu krabičku, tedy 20 cigaret, denně. evylučval ale, že si bčas dá i více, zejména je-li někde ve splečnsti s přáteli. Pacient byl pučen, že kuření je významným rizikvým faktrem atersklerózy a tím pádem též infarktu mykardu. Byla infrmvána též rdina. Manželka je nekuřák, cž je v tmt případě velká výhda, nebť sama nemá ráda pacientv kuření a bude h tak pdprvat v záměru přestat kuřit. Prblémem zůstává pracvní prstředí, nebť v zaměstnání je zvyklý si během pauzy jít s klegy zakuřit. Z pacientvy anamnézy je též patrné, že se nevěnuje žádnému sprtu. Pacient se dmnívá, že má phybu dstatek (v zaměstnání). icméně jedná se phyb spíše zdraví škdící (nšení břemen, hýbání se к práci atp.). Pacient byl prt pučen, že by byl vhdné začlenit d svéh živta i nějaký druh sprtu. Byl zdůrazněn, že se nemusí jednat nárčný druh sprtu, stačí např. pravidelné rychlejší prcházky, jóga, strečingvé cvičení či plavání. S pacientem byla též prdiskutvána jeh strava. Byl mu vysvětlen, že je lepší jíst vícekrát denně menší prce, než krát denně prce velké. Byla též prbrána skladba jeh stravy - zkušeli jsme navrhnut takvý jídelníček, který by byl pacient chten tlervat při respektvání zásad zdravé výživy. Zde byl velku výhdu, že pacient si sám uvědmval nezdravst" svých stravvacích návyků a měl snahu je změnit, zejména z důvdu tuhy p zhubnutí. Rvněž byl zdůrazněn, že je vhdnější pití neslazených stlních vd a čaje. 71

72 5. ZÁVĚR A PRGÓZA Pacient byl přijat na naše ddělení ve velmi těžkém zdravtním stavu. Přest se pdařil intenzivní lékařsku i šetřvatelsku péčí pacientův stav stabilizvat a pstupně snižvat nutnst lékařských a šetřvatelských zákrků a zvyšvat pacientvu sběstačnst. Pacienta jsme předali na krnární jedntku v den, kdy již nevyžadval intenzivní anestezilgick-resuscitační péči. Byla již zahájena rehabilitace, pacient začal přijímat tekutiny a stravu per s, splupracval a kmunikval bez btíží. Byl relativně stabilizván i p psychické stránce. Byl pučen rizicích svéh kuření. Během pbytu pacienta na AR byl stanven celkem 9 aktuálních a ptenciální šetřvatelské diagnózy. Všechny krátkdbé cíle aktuálních šetřvatelských diagnóz byly buď zcela neb částečně splněny, dluhdbé cíle zatím nelze psudit. Cíle ptenciálních šetřvatelských diagnóz se pdařil splnit plně. V dbě překladu pacienta se dal předpkládat, že se p pstupné rehabilitaci bude mci vrátit d běžnéh živta bez výraznějších btíží, cž se také stal. a krnární jedntce byl pacient pstupně stále více a více sběstačný, byla prváděna intenzivní rehabilitace - pstupný nácvik samstatné chůze, byly zrušeny pnechané invazivní vstupy (mčvý katétr a centrální žilní katétr), byla zrušena infuzní terapie a pacient byl schpen přijímat stravu a tekutiny v dstatečném mnžství perrálně. Jedinu kmplikací byl přetrvávající zánět plic, pr který byl pacient přelžen к dléčení z krnární jedntky na plicní ddělení. Z plicníh ddělení byl pak prpuštěn d dmácíh šetřvání s dpručenu kntrlu v kardilgické ambulanci. Výhledvě byla naplánvána krnagrafie. 72

73 D. PUŽITÉ ZDRJE 1. ADAMS, В.; HARLD,., Е. a klektiv. Sestra a akutní stavy d A d Z. Praha : Grada Publishing, ISB ČERVIKVÁ, E. a klektiv. šetřvatelské diagnózy. Brn : IDVPZ, 200. ISB DEGES, M., E.; MRHUSE, M., F Kapesní průvdce zdravtní sestry. Praha : Grada Publishing, ISB HAMPT, J., R. EKG stručně, jasně, přehledně. Praha : Grada Publishing, ISB STAŇKVÁ, M. České šetřvatelství 6 - Hdncení a měřící techniky v šetřvatelské praxi Ediční řada - Praktické příručky pr sestry. Brn : IDVPZ, ISB ŠPAČEK, R.; WIDIMSKÝ, P. Infarkt mykardu. Praha : Galén, 200. ISB WIDIMSKÝ, J. Sekundární prevence p infarktu mykardu. Praha : Tritn, ISB ZDRAVTICKÁ (lékařská a šetřvatelská ) DKUMETACE PACIETA K.T. 9. ZDRAVTICKÝ PERSÁL AR EMCICE MST, PACIET K.T. A JEH RDIA 7

74 E. SEZAM PUŽITÝCH ZKRATEK (seřazen abecedně) Zkratka: AA AIM amp. AQ AR ATB atd. atp. CS CVT CZK Vysvětlení: Alergická anamnéza Akutní infarkt mykardu Ampule Aqua pr injectine Anestezilgick-resuscitační ddělení Antibitikum A tak dále A tak pdbně Centrální nervvý systém Centrální žilní tlak Centrální žilní katétr č. Čísl dip. EKG ER FA fí 2 FR = F 1/1 G H 1/1 HES dle ptřeby Elektrkardigrafíe / elektrkardigram Endtracheální rurka Farmaklgická anamnéza Fractin f inspired xygen (inspirační kncentrace kyslíku) Fyzilgický rztk Glukóza (infuzní rztk) Hartmanův rztk Hydrxyethylškrb (infuzní rztk) i. v. Intravenózně IM K+C KC1 Infarkt mykardu Kultivace a citlivst (mikrbilgické vyšetření) Kaliumchlrid (infuzní rztk) 74

75 acl např. GS 2 PA PCI PEEP RA RL RLP s.c. SA atriumchlrid (infuzní rztk) apříklad asgastrická snda Kyslík Pracvní anamnéza Perkutánní krnární intervence Psitive end expiratry pressure (přetlak na knvi expiria) Rdinná anamnéza Ringerlaktát (infuzní rztk) Rychlá lékařská pmc Subkutánně (subkutánní aplikace) Sciální anamnéza SIMV Synchrnized intermittent mandatry ventilatin (synchrnizvaná bčasná zástupvá ventilace) Sp0 2 TK TT UPV v.s. VZP Saturace krve kyslíkem Tlak krve (krevní tlak) Tělesná teplta Umělá plicní ventilace Pravděpdbný / ě (verisimilis) Všebecná zdravtní pjišťvna 75

76 F. PŘÍLHY Přílha č. 1. Vstupní šetřvatelský záznam, Přílha č. 2. Plán šetřvatelské péče. Přílha č.. šetřvatelský záznam pužívaný na AR v emcnici Mst. Přílha č. 4. Bigrafická anamnéza pr účely bazální stimulace na AR v emcnici Mst. Přílha č. 5. Testvání vývje sběstačnsti, Přílha č. 6. Rzpis dběrů na AR v emcnici Mst. Přílha č. 7. Bichemické referenční meze pužívané ddělením klinické bichemie v emcnici Mst 76

77 Přílha č. 1. Vstupní šetřvatelský záznam. Ústav terie a praxe šetřvatelství, 1. lékařská fakulty Univerzity Karlvy v Praze Vstupní šetřvatelský záznam (materiál к nácviku šetřvatelskéh prcesu) Jmen a příjmem (vyplň iniciály)!/ ~r.'...!..'.. sl veni (.:. Pji šťvna К^.Г... Rdné čísl.(nevyplňuj) ^-r^ Pvlání /ШгрлМл, ^, Věk Vzdělání..М'ГШ.M.tUiK' Vyznání árdnst ČŽ.^rí.-A.'. Adresa: fmwis. u Telefn: d.zj.kttl. sba, kteru lze kntaktvat... Datum přijeti... Á, 0 ^.. Hlavní důvd přijetí: ЛШ?...фИГ...<p : JlsCt<Lt(' M^lu&V /jác 1П Lékařská diagnóza: 1.JW T КР&Я...TM...<?. 2'kÁ Wl&ěvvi' \' J&ÁL ЙЙ... ^ ф ш т Р.Шл П AjV/ Jak je nemcný infrmván své diagnóze? /júa.ct L.&Mw?^ (rí.j. sbní anamnéza: <?ZpU 'Р.АИ'.Ш... М Ш М ^.. / J.W!/.?.<?....т. в.&в). т./?ё...má... T.tZA мк.ь. ё. ёш../.. t. (л л%.<. Rdinná anamnéza НКШ, ^M.&řlrti, ИЧ fe/zttfuzn', TZts išytia 1!/, -C001ZÓŽ. Vyšetření ^ Terapie "ÁE T^(jhS К/ft Z'if&vh) У.ШкШ.к,. P P. / Í[C'ÍAJI г.^.р.^ш.)... r.&qttá kl.u. em0týmá^se^ Je pučen, zeje nemá brát an ne jak je má brát an ne

78 becná rizika (zatrhni, je-li nemcnéh v anamnéze) niktinismus ne (an) pkud an, klik d e n А alkhlismus čne) an zmíc&rt^(шл/»мылж:) drgy an pkud an, jaké a jak dluh alergie: jídl ^^D an0 P 0^an l cter léky f?fip an pkud an, které jiné i Cn) an pkud an, na c (áfkúbay(-.měř) - IJBHfí ( Z U J U j Uíj M+J+Z++ f H++Í pneumnie (změř) # j Důležité infrmace stavu nemcnéh: Jak pacient vnímá svu nemc a hspitalizaci, c čekává: 1. Prč jste přišel d nemcnice (k lékaři)? T&I i/ež/ji H< ^Lf ( /VU^ýw!H ) 2. C si myslíte, že způsbil vaši nemc? n<si T IcbťR / ) Li ^. Změnila tat nemc nějak váš způsb živta? Pkud an, jak? ЪИ H, & М Н Ш, A nez že hhí^/ál. л ме/ v^brr tj 4. čekáváte, že se s vámi v nemcnici stane? p^y p/=779 ju^ "77} /b JUFA'h ŽE T rčšžwci 5. Jaké t pr vás je být v nemcnici? JS&1 Ъ1) ( 0 f ETJ ychttftl <L/fS. И7- Stg^Tl'i Е hfívželw 4ЛЯ 6. Klik času pdle vašeh dhadu strávíte v nemcnici?,-^ fj^l/ 7. Máte dstatek infrmací vašem léčebném režimu? Л PJ )0/ Máte dstatek infrmací nemcničním režimu? fl /Чг 9. Máte nějaké specifické prblémy týkající se vašeh pbytu v nemcnici? upřesněte... ÉfflJ.fl... УЖ. Stupeň sběstačnsti (je-li ptušena, změřte stupeň pruchy) yf^yf^mu Kmunikace: - stav vědmí (^TvědmT) smnlence kma - kntakt navázán <f rychle s btížemi nenavázán - kmunikace bez prblému (fbanělyy-dl-ssr nekmunikuje -splupráce (snaha splupracvat) nedůvěřivst dmítá splupráci 2

79 Hdncení nemcnéh 1. Blest / nephdlí - Pciťujete blest neb něc nepříjemnéh? pkud an, upřesněte... Л 1 ^ '. - Měl jste blest neb jiné nepříjemné ptíže už před přijetím an pkud an, upřesněte ^ jak dluh? /. rtrptlb 7WI/0U - a čem je vaše blest závislá?.ш LГ^Г.... /... - C jste dělal pr úlevu blesti (btíží)?. " - Kde pciťujete blest? - Pkud budete mít u nás blesti/ptíže, c bycl m mhli udělat pr jejich zmírnění? -rrz.. bjektivní hdncení sestry : Pcit phdli (lůžk, tepl) A W STWMW & / Charakter, lkalizace, intenzita blesti (zmerte): ' nvrs -r- <10j 4-Г- v e w u i e m y řcp<*r, ^ ^ ъ Ы ^ у ё ш tefk^hw', fiie лъ е teztefrrtim' ň 2. Dýchání - Měl jste před nemcněním nějaké prblémy s dýcháním? ^ <an) ne.. pkud an, upřesněte "Z.tléňteT - Měl jste ptíže před příchdem d nemcnice? an /1те) pkud an, upřesněte Jak jste je zvládal? - Máte nyní ptíže s dýcháním? C*?) ' ne pkud an, c by vám pmhl? - čekáváte, že budete mít ptíže p návratu dmů? an nevím pkud an, zvládnete t?. - Kuříte?, v (L^tfanq) ne pkud(s$)klik? ^ bjektivní hdncení sestry:dusnst, frekvence, pravidelnst,týnia, kašel, sputum atd.. j _ M t^gh. t VBTZrť (/j/iau A^ru^U/ các^^j J & jzuft&j/, / / A - u. -ТПИЧР/-0, Нём7 ybcfiavt'i / - :Sjť jg- И^-И2к^ VAtyeiJiu?t. sbní péče - Můžete si všechn udělat sám? (jm) ne - Ptřebujete pmc při mytí? an (JÍD - Ptřebujete pmc při čištěni zubů? an Cj^)

80 - Ptřebujete pmc při kupáni či sprchvání? an - Kdy se bvykle kupete/sprchujete? rán. bjektivní hducení sestry: sběstačnst, upravenst, zanedbanst aid. "kdekliv - f ť fyl-^ -fmvvj! Q^tUAJuJ i /уш^м/а -AUVU ' ^ t Q j -MALdl (U. *tu' A U ^ A ^ J, mtamul-ll^f e ^ M u ^ j / ttl*' rttutsu/. - /VU^W slzá&u 1 I / U m ^ ^ t ^ 4. Kůže - Pzrujete změny na kůži? (an} ne p ;. - Máte bvykle kůži suchu mastnu (^п^пттатпг^ f - Pkud máte prblémy, jak si šetřujete dma pleť? J/J^du J - Svědí vás kůže? an (j}^) bjektivní hdncení sestry: celistvst, vyrážka, he mat my, pmzeniny, ránv,jiz\ т, aid. - J M s ^ p LVk.~ < t w i JUaJf' i з ъ ^ Ё ' ' А г f -J-ý& LDlc - Лх Гене / ^Wi^/tti y - ^Ам^глллА^! de/jntu* ami 5. Strava / dutina ústní ^ ^ a) Jak vypadá váš chrup? <jííbř^ vadný - Máte zubní prtézu? hrní dlní (Jádnir) - Dělá vám stav vašeh chrupu při jídle ptíže? an pkud an, upřesněte - Máte rzblavělá ústa? an де^ pkud an, ruší vás t při jídle? an ne b) Myslíte, že máte tělesnu váhu přiměřenu s n /) (Щх klik?) ф..г 4 0 } i y nižší ( klik 9 ) c) Změnila se vaše váha v pslední dbě? an C^D* pkud an, klik kg jste zhubnul přibral d) Změnila nemc vaši chuť к jídlu? f an. ne, / ý - C bvykle jitelлъглк'хл "tt^u.' /UuWUi ftíiyhlx - Je něc, c nejíte? an ("ne) pkud an, c a prč? - Měl jste nějaku dietu, než jste byl hspitalizván? an (mtji pkud an, upřesněte - Měl jste nějaké prblémy s jídlem, než jste přišel d nemcnice? ^ 0. pkud an, upřesněte r C by mhl váš prblém vyřešit? - Cekáte, že p návratu z nemcnice budete mít speciální dietu? an {nej/i n?! pkud an, čekáváte, že ji budete schpen ddržvat bjektivní hdncení sestry: stav výživy, enterálni vyživa-dieta, parentcrátnif \yzi\a. sběstačnst aid. / - бишр /мп/-muf JW f J2y QÍ As^uj Шглг, y^yll. - /\lldba ' AL^/^LLŮJ Udkrthu ' " / - /р 1 Ztduu, / JLS. / г а ^ * / a J U t f к JÍL * UsL ' / /. /

81 6. Příjem tekutin - Změnil jste příjem tekutin d té dby, c jste nemcněl? /Itni&gy J^~~MAn r zvýšil snížil nezměnil - C rád pijete? vdu mlék vcné šťávy 0<áv^(čaj^) (^nealkhlické napjen - C nepijete rád /j Г) \7 - Klik tekutin denně vypijete? Ф^Ъ'... - Máte к dispzici dstatek tekutin? (anct) ne bjektivní hdncení sestry: prjevy dehydratace /VJÍ/iu^ * - ^ПЛЬ '/Itfó- /ьыжл-í - A ^ f a ( МЛХАШ^Я. k/^cajjck ) -irtu^u -^Ml^uLy (ca^,/willie-; v 1 ' 7. Vyprazdňvání střeva, ^ / - Jak čast chdíte bvykle na stlici? * У МЛАЩ / /^/Ю) - Máte bvykle ^nnriáíní stíicb zácpu průjem ř - Kdy se bvykle vyprazdňujete? M/D - Pmáhá vám něc, abyste se vyprázdnil? an (T"0 pkud an, c t je? - Berete si prjímadl ^mkdyj příležitstně čast pravidelně - Máte nyní prblémy se stlicí? an (jťétj) pkud an, jak by se daly řešit? bjektivní hdncení sestry: / ^ A J ^ i r Y ^ ' Mv U ^ i ^<Ьк г Ь M v flumtu^uy & fcaa^dj M^tUu 0 8. Mčení - Měl jste ptíže s mčením před příchdem d nemcnice? ^ an pkud an, upřesněte Jak jste je zvládal? - C by vám pmhl řešit ptíže s mčením v nemcnici?. - čekáváte ptíže s mčením p návratu z nemcnice? an CnT} pkud an, myslíte, že t zvládnete? bjektivní hdncení sestry: - /liiytrtílu Atz; M ^? 5

82 9. Lkmtrické funkce - Mite ptíže s chůzí? an pkud an, upřesněte - Měl jste ptíže s chůzí už před přijetím? an C^L^ pkud an, upřesněte - Řekl vám zde v nemcnici někd, abyste nechdil? pkud an, upřesněte.ш...& KUcb - čekáváte nějaké prblémy s chůzí p prpuštěni? ^-r-v. an nevím pkud an, jak čekáváte, že je zvládnete? bjektivní hdncení sestry: d (^uiž^mí (M^, (гшв?, /WfUA 1 Лш, j п - A J J U j l J U! Ч/^/^ЛЛ /VULMU у^ылу /Ьл'Ь/ & UMasíj ALMAAAJ ' 1л л 1 к Dt! -L V Л Л. ' / Ч л / V J f i b,.j _ yt^s YAyf д у 10. Smyslvé funkce _ /u^rti'av - Máte ptíže se zrakem? an ^ Л^н J pkud an, upřesněte» - síte brýle? ( ^ a n y / ne Pkud an, máte s nimi nějaké prblémy? c - Slyšíte dbře? ne pkud ne, užíváte nasluchadl? an ne jak jinak si pmáháte, abyste rzuměl? bjektivní hdncení sestry: /fcu u /dyn' U4\t. Jl^utL/ivJl^tcJ JhJ d-a't?. (РаЗлл! <**v -Л JrW&s A<^U, I / r m W / ^ ^ /luv L ÁsAj - /VHUa 11. Fyzická a psychická aktivita / л^гмь Chdíte d zaměstnání? Pkud<1m) c děláte Г.../Г.^/ ^ Í / Máte ptíže phybvat se v dmácnsti?. an <^ne^ Máte dpručen nějaké cvičeni? an <^néj) pkud an, upřesněte Víte, jaký je váš phybvý režim v nemcnici?(an~) ne C děláte rád ve vlném čase? TV/ TVj ЛуЬ^ЛЛ^у0 / i /м Jaké m^e ánby, které by vám vyplnily vlný čas v nemcnici? Můžeme něc uděl at v jeji ch uskutečněni? fr-a. ' ймал^мл ' bjektivní hdncení sestry: Вч-НА^ /vuk-iniíu / ^m^ís^^/íu 7 /w /^увллл1пш frcii к1ш 6

83 i2. dpčinek/spánek ^ ь л - Klik hdin spánku ptřebujete к pcitu vyspáni? y? s*^ - Máte dma ptíže se spánkem an (j^) pkud an, upřesněte jb - - p - Klik hdin bvykje spite? - Usínáte bvykle těžk? an (ne) - Budíte se příliš brzy? an pkud an, upřesněte - C pdle vás způsbuje vaše ptíže? f ^ / / v., - Máte nějaký návyk, který vám pmáhá lépe spát - Berete dma léky na spaní? an (^nej) pkud an, které _ Zdřimnete si i během dne? Jak čast a jak dluh? rj.r~r... bjektivní hdnceni sestry: Únava, denní a nční spánek apd. n л Ц^лцХ Мъ fum. / M ^ ^ ^ Ap 1 A ^ J J - ^ j 1. Sexualita ( tázky závisejí na tm, zda pacient pvažuje za ptřebné tw mluvit) - Způsbila vaše nemc nějaké změny ve vašem partnerském vztahu? an ne pkud an, upřesněte - čekáváte, že se anění p dchdu z nemcnice váš intimní živt? an ne pkud an, upřesněte -pacient sexualitě nechce hvřit tázky nebyly plženy 14. Psychlgické hdncení (pdtrhni charakteristiku) - emcinalita - autregulace - adaptabilita stabilní CSóbře se vládá^ <^nzpusbivy^ - příjem a uchvání infrmaci: <éžzkreslenp - rientace ^nentvánj) (časem, sbu, místem) - celkvé ladění CuzksUiyJ} smurný sklíčený apatický \J. iu'/u spise stabilnt^ mře se vládá nepřizpůsbivý zkresleně (neúplně) dezrientván rzzlbený a U + ' l ^ ^ labilní 7

84 15. Rdina/sciální situace ^ - S kým dma žijete? А. / П А Ш ^ ^ ^ _ - Kd je pr vás ncjdůleatější (ncjbiiiši) člvěk..шы.- ^p^j / i^i^lj - Kmu mhu být pskytnuty infrmace vašem zdravtním stavu? ^^V - Jaký dpad má vaše přijetí d nemcnice na vaši rdinu? Může vás někd z rdiny (neb blízký) navštěvvat? plta' - Je na vás někd závislý? /Ш. ~...., - Jak čekáváte, že se vám bude p prpuštění dma dařit?./^^wk/ ' xl - Kd se vás může pstarat?..дч^/^^а^ А^^Л' Sciální situace (bydlení, příbuaií, kntakt se susedy, sciální pracvnicí.), Ш^Шьу' Лъ^ /Mav)^' i At' W / /.../Ш&фг^. У... '^хлгъ. Chcete mi ještě něc říci, c by nám pmhl v šetřvatelské péči Suhrnné hdncení Shrnutí závěrů důležitých pr šetřvatelsku péči 0/~e^r í jutnamj /ЫЯЛЛМУЬ у ^ ь р л ^ ; - f ^ /Uj" ЛгЫлл' M ^ l ^ p u / y i b T f f J / S M y $ -7 A f ^ P ) M Z J S ď J T M P r ', Г Н Г А М ' A U & Í ^ J Ъ м ь riu v&jik. DEluziru* DU- 1TU71ULU, у V?UP - i r J i ^ S M/^AV \J*)VA f Hfta h л J i'^l/s/e ttftl'm, г & г е м l u ' & ( ш ^ ч ' ) ) jljfqцпfree - 1 ^ -9 0 ) ^ t J! P 4 / J л Ll)lc_

85 <Ц а. t/ Л s- л чя п л Л а- УЗ <у. Ч-» (Я (Л -л. л а ) " ^ _ «2 ^ л л «-S -У 4 4л 5Я ^. а Л -з _ И < CL ТЗ ш ч * " л íb <W ПU v 2i а Л «i Я ХЛ у а " " ii -з až. J2 "5 - -ш CL а.^ «S S g I 11» 'й 2 _ -D Е т а -в -га л Q. 1- -Й з. а. Е з ез Q х Е Е < -, «Л л.w s ге S Q. < : _ < U л а. Ě* f. Л ^ -а -а, U <" 1 <L -0 Я. 1 < Е ~ въ х х хл < CL а - а. хл < ' Е (Л з л ТЗ " ~ it < 'р Е Ь U тз w 5í а 1_ J ТЗ Я х < а. ч-. 0 хл.л - ti U й. -ТЗ Л 01 Я <U Г. 4 < Е Й Л KJ Л < KJ.ti «'7. ^ х «- V. Я (U Я 1Л п 1 ««tct Е»_ CD ' (Л 8-íl,52 2. < Cl- -J Е v.. S 0Í Cl CL Л U.2 00 U Q. CL _ - хл < а. Л < _ J= <u» " CL^i ^ ТЗ -Я U. з 00 < w Q. Л. Е ) -Я л U a t ~. "ч 2 E Е a «DQ л з" JZ _ чэ <u U -Е ТЗ JU 1- Л ^ 2 a- Š u 00 < -. л -Я í -Я хл < а. <U ч & < Я " - В Я Л а. S I л тз а._ S а. - ) л Cl " ' 'Б. Já S- л тз 4 I & 0) Я CL ^ S w (Я.2 х: Л <L) л = ТЗ < 1) «' Е ьр а. Q. < з (Я 5 = < 1 ^ л 00 _ тз л ев 5 0J Ч -а» Я, тз " тз Я 5 ^. (U ТЗ - й.««а Ji CL л а Л. < ^ ТЗ.- Е 'Г -4-< L- л -*» (U - w -Г1. <. л 1_ S Л - чэ Я л. - D. Cl Я i g Л - < CL з Й ее a. = < л _ I S = 8 V^ Р ^^ fli ^ Я Ji (U ТЭ - л л V Г- ( тз ев U Е

86 а з 1/5 а, < -з Я D. ) а. ш Ч] ^ = ее. з - \ Е х Я Е 1/1 ^ ТЗ «Я 00 $ ТЗ ТЗ <= Я з л ^ W CQ 1 а л - ti а. - з а a - =» _у тэ, у тз.. - _у S? 2 л а. - ". л _ 9 ^ 8 2 = š а Й Q.(J у 2 JC Я Л У / - S - <- 5J - л У ~. U St 8-1 i i; - Я ^ - i «тз тз *Я з Q. 5 х: -- * л. «a ««л "у 1 у. a 1 - Я 8.. тз У 11 тз L- 2 ТТ ' ^ л ~ Е tu. а.. ««? Ё 5 И 15 ' * - '2 тз g. _ iž "77 Х тз -! ž^ Л л - g а. «5 1 е- ~ i i а. у " 1) л <J л ' а. тз 9 «Л 8. J 5J Я 0 Я ( - -1 Е -а тз 1 Е ) ^ -Я S J0 КЛ ^ v 1 а. "» 1 хз I м 1 - тз ' JZ ^ тз Л У Ё Ч 1É - л :, 5 В - Ё < q а.cl < S U J «Е Й г\ гл «- - а. тз * <1 Я J 00 Č Т- - -П г- л К cg " 2 - _Я -a U jz S а- в. - У л у ". 2 Cl. л л л. У л J й I ) í а s- -w «й -0 < л л 1) < 9г - з? г r ř ^ Е..а р ее Й а I Л «v 2 fll Ы) хл " «л - ) чв Л a z а < - У : : а. л 0 - Л ' (J < S э - а -а м Л Д а JS < хэ р 1 ТЭ 2 ^ез " 4» < ^ хм ih - л Ч ; ' Г- (

87 u c. í Л a CJ - а Q. I CL Ш ^ E 1 xi ce ce a a G. i) g U «JD ' Ь мл - ce j ^ 5* л -Я í Ё ^<2 ее I s I ^ ее.5 JD <u _ S if л л -ce u i_ Е ъ тз U л L a a. -a Ce Л Q. л 1) л 0 g. УЗ a. 1-, Q. _ 5 ce ' <ц 1 ё -е " 1/5 < л «<u. ^ л,<u в,1) I JZ " L- "T -е E Ъ. ей л a. T Sá 4-1л a <s t s ^ ce x L- p- J?l a ' CD 1 х + ti Q ^ 0) I L- <u -c T (u ce ce - 0 0) л 1 а '- ч 0) е.g I <U Z* <u ' ' 0) -<- Е л л CD < Л I 1 ~ 1 C I <р ).Sž ч E * 1 ^ E <u sl ч Ь ^ Ч Л - ^ ч + ej Jž & g = I < C ~е _< 'з 1 е + 0) < л ^ g.е r- ft 2 чэ Ctí JI»_ ^ E ck 'i ) U Q. p. ) i е ; е. U. ' г- s J л п CL JŠ е Sc. л; л е -е < е л < ^ < Z ) CU ž " е е е v L. V-.. Л ".-- Е л е г- 1 _. Е Й _ е -- ^ з х л «j 5Я» CL Л -W 0 s- CL» CZ ^ ее 2 ^ '0 Л 1) л 2! -<У i а S -з ел -еч _ CU.S /з " W ее «íb Q U «^ ^ J. < ' 1 Е е 't: щ ^ гз Ц з Й н, a а Т! ^ ^ «Й D ^ л.е П л й ^ Ю 0 ÍŽ ^ ^ s -в з е л WJ.2 еч *** "в хл 1) W ««(J w ' -й ^ I S ^ "в -а ё'-s Л -П а " а 8.5 g L. IS _ к? Я а Я " ^ - ts id '5J ' 1 л - Л ^^ ^ щ - a. tл «у й У - х Я Й з а. L. 4) й 1-1 Ь -v j (j "-Я -й. ^ v й а. Ч ~ Г- C CL Е

88 a Л C. v s <u a Я T G. CL Ш ТГ ó w <Z &. <л "ču Ч-» 0 u v У5 (Я -4» Л ' Л х: 0) е ее тз «i aj 1 is \р ч т 0) < -ее Л «л - _ t- -е v з г 0) t 0Г) 1) л -Л: ' Б - f 1) Е В -cu 'Л Л 0 л. _ u а. * 0 в ^ л ) ^ Л е В 0) Л ее Е -ее л 1 ТЗ I. g < Е l1.sž -te " (D ч < ю.ti з JZ а ее " з <ц ~ ее. та 0 0 «л CD -ее & 4) ( -a ^ з <- Е fc Ь 2 1/1. (U Чэ л ТЗ Л 0 «ее _ тз з.sž ее тз JS ее Q. а. з з - 5 D з г- ) Š J " -Е - тз < ев л 1 2 З w. " Е -< (Ц л 1- Л a. s 'a. < 0 л й. ~ л ) - у - ТЗ Е Л ТЗ «< 2 а 5 а J=. м х е л S2 ее -та J Š. 2» ее < ^ Л " <ц -ее 9 х тз ^ Е 0 ^ тз - "S jc л л Ч Е +Z Q. З Е 1'ё ее тз ё _ Si -З ti D. < л CU ч * Sc тз I I "1л ^ л е ' «ТЗ 0 -й тз < < 1м - тз 52 та Z i-gее 1- Š.а н Е Я 1- ' Е. Q.. 1, w = u -Е I Х Jxt л S / 5- кл Л f Л 'J л '-Л "Л -4) /2 ее CJ П U» a. - (Л Ъ М) Л ^ г í= у v -. Е 1 - JS «S «i.ji 9.й 2 ^ ей JS л л Я -w л ^ -а Q1-З - Е ^ тэ в л. 4 -й. U л 5? - ^ 2 fc л В Л ' Л, V ч ^ г- гм fi тз й < 0) л тз I- S е Е < *-* rrt Č a- Е «a Е 0 «- S З 7 а "в тз Л 5 - < v л 5«<L тз з ее И Л t -а CL ч * л I I1 х 0J х Q ее м н л л - ^ 9

89 ITi w 5Я I 0 a. (Л -M 0 ím Ч-» ) л ^в CL CJ a. з e í/i a a Я 2,4 ^ Л <U Л I' 1» «' ' = i 2 5Л :- ^. а s «-з В 2 _ ел ц '0 a. CL Ш л " 0 U д. ) Ч- 5»? <5 а U а -CU л Í Я * хл " к 0 ' -2 5 I g а «Ь«Л -а E Q. DL. _ TJ fi ^ ' 5Ž = : -И J JZ 'Q. В ^ й! 0J 4 J Л в у. Q. E Я «b 1 0J 4» 1 - J )L_ 0J ^í Q. л тз Я J= a. J T J Я - '. Ч Cl Л < 1 ' г 1 тз тз 0 Ч C Е < К. ь лг.. < 2 2 ^ л ^ 0) л CL «, Л " л а. з < - ^ J 8 u. J Ь» «Q. 0J тз ) 1 AJ Л CL -j -0J ^ -Я S - 2 й з Л*. a м _ 0J 0J 8 - тз ~ - а. J л Ё Я Е J 0J S -0J. Я. ^ Е - 0J - л J х Ь -Я 2 4J 0) 6.5 rrt & л ч л Х: тз J J= Л U Я + 1 ~ л 2 гз 1 ' кл < з -f-í х A -, 5? тз л _ тз 0J z ^ 'I* Я - _ j -J U - 0J I Ч Я. л Ч л 0) '5Ь л _ ул CL *,< г ^ Е " ^ 15 гз «в < " И. L- а v CU ~ -4 Е Л «ТЗ л Я Е - л 1 * 1 I I 8.а Č.2 ю.е - 8 ^ ^ - «Й 2 г - ч) ХХCL Й ТЗ Я ^ U - J ПЗ -s ^ J- ; в.fi "П S - «<J _ rs "5 а 5 в " ^ Я 5 7. Я MD ^ r- ( fe л ^^ w Я ÍS Q c c. ^ S "в ts Я л ^ - 0J ^ Е t4-1 1 " Е *» л* -.2 Е V _ -. з - л J г.2 2 м ts Ji - Е: тз -- ТЗ «v J 1/5 ÓJ. Z S- з CL ТЗ S D Л Г- ё ^ 2 "5 а. 'В '0J _ ~Б CL л Х5 ТЗ JŽ И л ад 0J - L- -0J 0J.

90 S ó (Л 4 -). чу ^ л Я ЧУ. в л а а У В " К ' _ Я 2 vqj ^ л " ^ л ' S* ь л :- в * в л 8 ~ _ -Л?Г в* -S Т5. а. э ш vd ^Е. -Я Я л V -й а) Š ТЭ 5 Е Ч _ < < е - ' g-b z 0 Я Z <u Е.2 ^ ТЗ Jaí ч - JŠ -< -г 21 *- «. <U ь. л ) ~ "4L "S ^. ' 4) - Е : ь- Е. -г 2 - Е Е -<U «"5Ь тэ - <u is ) 7 Е (-. л» Е з *g Л л ^ tt S i s в " I _ -. 0).4 л ^ V. а. а. _ а л < S ь * - з Ь - г- Q. 0) -U ' 4) -а Л ь м Ё 'Я - Е - «" Е «л ej 'Й -а РГ 0) ^ тэ -л т 0 2 ^ 2 Q Я Ё Е 00 В <U а. Е \ < -4) л < Е ТЭ л - в Е _ -И <.. аз л < Е -. ^ а cl -Я Е Ь. Л «Е 'р 'B CL х Е -Ч Ч (U Е JC * -*» Я < (U CQ - м 15 i л а. < < «^ л jg _ IU (U Е D. S л л ^ «л 2 -гз w - тэ И Л ^ (U.2 ТЗ "Я л - J= t ^ з - ' Ь a з _ - t ^ - SZ Е. ' (U J тэ iž 5 ~. ТЭ - 5 ь Я < : s 'i ^ Я 'Я,8-0) л. Е а. В -< ТЭ JS тэ <. ^ -к D. Я ^. 'Я CL Л л -» м < м ТЭ. +1 *Ь «cs a í л -4 i. тэ U ' U а -у л v 2 Ž «D)0 Л кл ТЗ, л g ч- В Л 2 Л -<Ь» <-1 'Г! «-а н ^ - К Щ JJ JSS 1. «Йд._ тэ S 5 Я ^ Л 8.1 g 2 < В «S"g в a. -< Е й) - а -Ь Е з -а» J 5 - ~ а» л iš тз а ^й Ч 1 г-- (

91 <J л I 0 C- Й Cu 0 C. w Ч-» 1/ C. v w a Ж " a. CL рт *(Я 2 V4, ^ </ 1) «i es _ L..У + = Р «кл ^ -4». а л S - _ 0ч 1УЗ LU л < _?. - v 4-0 I " а- E E < -Л «1 5 В i ^ - га +- Cd <U _ - (Л 0 Ьл - 1 г тз t л 1) sz 1» i E 0) чй ТЗ T ) Е _ Q. 0) ~ 2 ~ 5 тз " c. л a 4J < Jž * Л E G. - E. 5 \S - " JC л 1 CL Q. «ев «л ч.iž-s? - J <U <u <U 0 <u v- в <U тз g Й *2 - «-č? 4 - < ^ <u <u < -C. г - JZ Е * л 00 u 0 - c 00 ~ - Z T c ll.cl s L Я U. g Š S i 2 - Ci. м I I _C 1/5 -W JH rt л r ТЗ Д-й ) CL 0 ГЛ n Z Я. ( 00 'Čí g - - t E ( S ' ' 1 ' E I 8 1 ч E ч Ч 0 аг л 1 s írt < <n.а _ S" C -cď ( 1 =. - Е 00. " ~ «.1:1 Л -.Si,. M ( CL CL Q. s 1 (U c l. x; 2 ' i 1 ' л З.ts - jc Я Е «в ) < л г» II I =5 Е *5 8 Й х JŽ 2 з t? Е Е 2 х: Ь ^ 0 (/) ч U е е тз -<. ~ Я = Я - тз. - S.-E Е CL ' - -<. -Я ^ JZ ' '-к тз ) а ^ ^ 5 _ CL - < ^ ^? Й з ^ CL t у. _ тз «S 1- JZ - g. з g 4 «тз г Е Е Г i w Е '5 -< " «.2 2 <Л t: Ь Я D. (Я.ts Z «' 2 «. а.. 5 = 1 тз «U <л < г- <- d Я ТЗ га з -< «Е л га 1- " 2 CL D- ^ 72 Ы «' л л з S 1 ТЗ 2.: ^ - з -Š тз Ň - 0 cj 2 - S- х: ^ 1 1 Я «Е а. 2 л. -^' S :з а Ы) а. е CL U S «. з «" S - ее Q.. ~ ^ ^ CU Я W -Я тз ' «^ Я л 1 t 1 ' '-5 тз -з Е - та «Й.S2 t Л Q I тз - -. " - ^ ^ -. гз IS1 Q. D CL - <л i 0 з Я S ^. CL CL И CL Е < з. ) fu S нл / ХЗ м < - < ТЗ -- тз CL ТЗ ' D - Л ч 2 Ž «W Я хл У л vvti Л '5 Q.CL._Г тз Я У ^ «- -CJ -га Ъ Л -Й Й- Р з а. га Q 55 Л е s в "Я -tд 0) v ^ Г- ( 8.1 = 8 0 ^ -а S n -w а л

92 00 ci «Э I ZJ a, Я ее sv л -Я -4 CU -t- л a У CJ ТЗ Я '-S Я 2 CJ ^ (Л ^ «- 'Л ^ 5 л «& : ^ ЧЦ. 5Ž «'а ел м 0м '5 x a а J= Н J* - - U 5J «, г тг < < (U 1 J й тз C. U JZ а Я. - S i Е У х TS Ч У aj Е CL И е ' < Я ' л тз D. п тз CU = ^..е в Я в -«- ч<ц 8 i <И 'й <н Ч I 2 ' Г. t je л - Я "" ^ - «Л < ^ г- 4) к ^. -ic Cl -в р ve з Г *-) а. < 0) JD ь «ш. '..Е з 'Я ^ " '. ^ 0J J -ев -a ti < 2 v ^ 55 «<ц JJ -SÍ 0) ' ) ' = C <U IU - " < 2 «В J= в Г Е - Е W < Р 5 _ ^ Е л (U Л ' )._ 0) «g JS t., 1/1 Я. ТЗ ~ -^Г 'z: ^ л la ' - CL «< - - -i - t. «тз, <U ^ 1) Я - Е a. fc -4 f I w = ^ " а. Q. 1- Я «ř < - е iž Й -е _ < «^ a. -g 40 v Я ^ 40 V. Е -Я - тз й к 4 ' -тз - н ч - тз J «'g а.е ^ < < 5 CL. "(L) < Щ ^. as 1) a., < 5 I ^ 0) -е -.Si, Е _D t- - -Я _ &( _ Е - <2 <2 Я гп ю -.Й S -а U л «2 a. Я - 2 Я i_ л CL ~ а t Е -0) 1 g JS CL 4 ТЗ - з? л з Я 1«vD. I 82 S В - м - П 2 ^ ^ а. -ti I 0) ) й - ^ ч2 0).2 ^ ч _ Е g ^ ^ CL "л 'n а < Е В Ь 2 [ _ Е 2 ^ Л 0) < ~ лг < < Р Е -а ю < -g -«1- i U - Е VJ-J 0) ^^ L- (D з ^ ^ Q. Л ti - _ -а ^ *2 л - g" ^. ь -а "5 Í а/ ш " а ^. = < л 1. - (U CU ^ л '-CÍ < ч-. < Ч.Е Е а й Щ ". _»- - :.ti ti "а.s2 _л I aj t 4 ' 5 CL - 2 d S g ^ 2 тз Š л - S «ti Я - i Я.Е л i а. -Я - <л L. ^ ТЙ '- 1 CU CQ -,!2 л з CU (U Л ^ «? -4 Л z, м (2 ^1 ř л «v 2 Ž «WD л.s ХЛ 1Л t -а ' _ ^ Я :2 5 it- ' 's а а. в з х D. 1 л - а г- н а Е Е % : гг -Я - - з чц J з ^ 5 W а. (Л Z а. к ^ & Í а. л Е з З Q ч '. (

93 s У5 I v cl ^ Л 0 ) t/ -Л S a. э Г a J ш Л Э ^ л *аз ^ л га 51.у л - g SI Я -4Í " ч в. "8 Q. Q? J а. E - + «- < у Л Л < Л - 1 Ь тз - - а -22 _ < тз Z Е 00 1 ^ а. " ^ ' (U а, 2 «-a м t <u - - Я JC а. тз 1 «х тз 1 «"5 i) х «< -Я л. i: 4 Л. ) 1л < 1) Я Е U, <ц -л ~ m CL Q. j & Л UJ JJ Л ^ 7 L. Я V «з.2 CL - «М Е -Л «Я Я % 5-S * г тт Я " а тз Ž w = < _ Л U - <U. J= ' а. CL е ^ ' 1 a. ГЧ Л < CU ^ х/ Ь й '.й, 2 <. л 5 н _ I 1 - Е < ТЗ - а. х Ь -. Cl Н 1Л «xu х CJ Ň 1 D. g CL 8.8 1) ' :S Е < _з а. < - ' < Л ".2 ~ тз Е g - Л Е ě-si " ^ Л х ^ л ^ «Я 2 J- а. Я а 5 ТЗ ^ л <U. i - Е < Л w CL х. Я Z з' i g " xu f -2 5 Ч CL Я Е i х Л М -Я Е 'Я 2 ( " ^ ТЗ тз a J SŽ тз ^ ==.Е T KJ <u /1 CL.Н. а. 'Е Е «^ 2 RI ' Я - Л CL. Л ^ а. Й л acq а г, Я CL ^ а -2 ^ Е I в "S тз -UÍ 1 Я Л 1 Л is -ks «з JŽ г; Я л ^ - 61 < Р CL ^ л - а. - ь В t ГН л ^ тз w тз л ё ^ ^ Q. 8 ^ JJÍ ^ 0 Я _ -Й «i л Ч Я Я I ti 0) тз л - (U ^ ~ I Я л - *» - -Я ^ 0) Л г- Е Я < 0). - 8á л (U «тз - i t s л Г- Й <U «у. Я. < 1) ТЗ ев «^ Z i I JS -Я D b - Ч-. (U Е JS S IS /1 Д Л тз ti 1/ е- t е- ^ CL.? " -.П CL g.ž h-тз Л ^ -з л. И. «- Q. i i CL Я з '. ^ g <" Я 9-9- U. Й ' 1 - < s- aл l ~ -»л ) CJ ^.fi _ Я ž a " «ел 2 "*" Я 4J хл '- ", л g в 1 U т (U Л 2 ^ ч5 И Л J2 '5 a. S. 2 s " ев «5 -t-г.tí Й J Л 11 í Л ТЗ CL _ <u Q ~ 1ш P ' _ Ci ' 01 E тз щ --4J ca S Ě ř» 2 E Л «5Й -S Л c. Ё ^ P z а Q.. U E Q V '. ( Л

94 - УЗ а а - Е а. ш Ji «Я 5 Р 0-0 < -- г^х) чг_ <5 'р J2 л Í Р 'ё J ^ Jž -g 1- CU " 1/ C г л fr р Ss, /з ~ -<U Р а.-ее -<U х Q. t 2 р л е - CU Р.ti е " 1 - ti ffl te < Е - -е < A Р rig е i-. < C ' <U е. < Ь - i < 2 ^ х:.5 х л -1) е 4 ' -е t_ ^е з л ^е < е ^ /з -е е - л е ТЗ ~ 7 I.» / Й е -е 0 CU " -! Г-р е х е Й 4 Z 2. й- g -е -е а) < е CL ' - ti а _ CU ce ja ч 'i «Г 2ex c ce! л S i <u -ее C - а -ее Ji U - е 00 х л. (Л 05 s- 1/5 «s vflí Л л <л «+ р 4 Йл л Я V4. в а s -з ел "Я _ -4 л " -W а?. -» -ее Е - ^ ^ III е х - - е Е t а 12 I.. л g " -К х) 2 v- g У «-J ^t! -га 2 s ". рг - S г- 7. Я :-S» - Ь. L C '5ž Е q^ -га ^ - Л -5 " D. 5Г га -й - м з а.. V. р-н ГЧ vm «- 2 J-в ^ Л V ' = I -а «5 w g w а Ь -а а < _ з ^ 4) Я S в. к Я ^ Я рз к Я Я S -5 v.

95 л 0 а л "Z 05 s- Q 5Я 4 м ЧУ л а < тз Я * а л «" i (Л га 5 -.У 5«4 Й 5* -4). S з a _ м 'Я н " л " л «íb «Н л ^ U а е. - Ъ «1 4) Е 4) L- 4) " L. -4 -а з л ^ л»». 4) -4) ' ř l 4) е Л е < л. i) J ). ТЗ 'Е. л Ь: е ^ -е Л ' Г? л CL ТЗ е < л е л 4) 1 е 4) л а.. е е -4) * Е v л ' CL Ji i ' " -е -4» е Q. JD Л л л е 4) Г -е CL л е - Л -е -е Л 4) j 4i 4) ТЗ л е 4) -е - 4 а л 4) 4) -е Л л _е. V. 'л Р е л, л 4 Л 4? j г i Ч ^ ' л л тз 4) 4? 4) Г-4 ч» C ( е Л _4 гз г е ТЗ i JŽ е ТЗ 4) х ТЗ <u ce е -- х тз <u < i Е Я з _4 ^ Л 'Ě* 4) ТЗ Е Е л 4) Е з - ТЗ ~ ée а. ) * I л. е 15 a -а л е тз а. з тз ге й) Л л Ь х ТЗ 4 0) а. е е й В «I Е 4) CL CL тз < =.SŽ ' 4) -е. _ Е з!= Л Е з е 'Í.2 ^.. чэ *- - Е -е 4 R ' D е е п ^ Suď, 4) -._г -. S х -J < е -д i е Jr а. Е 4 е t2 J2 е 4) CU 4) -I л " ТЗ в е 4 J 2 4) тз ^ ' е ТЗ 7л л 4Í -) л ТЗ -ip ^ м р DCU < чь 2 г^ е ё з i- &.S н. ^ - л 4) 6JD 4) <U Я хл а ^ И ' л Л ~ Л -л з а 2 Ji л ' -а 5 " Л 0 s 1 а. 8. -л a З g а. «^ тз a 1 « л * л «tm ^ -е - Е ca *is Х <л 5 л 4 -Я л iš. а Jr -Я - Q, I- л &< а ^ ' (

96 . Л a з v " Я ТЗ Cl CL ш <у в Я -з 4 тз I е тз ху v ^ _ Л х «тз 4з хл! г- Е 5? тз JD. тз ' (Л -Я к Е < (U '<1 - Л i. тз тз \S ^ Л 1 -CU Я. з кч Я*!. л н Е 1л з 22 з «Е Е 4 -i 4 х 4 G ХЛ CJ Я з = Е Е. <И J ТЗ л ^ Е LH / \ S Ъ Я х S 4 (Л ТЗ Я -Я <л <U 0^.. Е 1л аз х CL _4 ТЗ л Г* 5 Е Е й.2 ТЗ Е «2 '. й 1 "й ' Я л '. л -<u з ti, Í. - Е Е ^ л Е 4 < Л Е.. -ТЗ ' Б. - < _ Е х < тз л. i < Е» CL л х Ч 4 х w -si л ТЗ (Л. Е «Л Я. st S" ч Я 1 - Е л Я Е Л -4 CL гз тз хл : Л ТЗ LH. 1 З Е v 'Е 1 ^ л 5 1 тз i тз < ^ Е 5.! Л CL.. - -, t Ч ТЗ (-4) -<U 4 1 S. 2.'У CL Е. - 1 Л < И гч Н U ч LH U.2 Я S < Я Я II н л D (Л Е «i < л 'з' -< CL 4 Я _0 L- <-«- 1 х Х D. S з. й. Е - ТЗ И 1 тз Е. 2Ž Я. й. ' тз ч J 5Я J a JSC Л M Л ) 5 чя '. Л 2 Л! Л 1 ^ л «л а» й : ^ а «з 0 - ел -Я _ 01 xj V(U (Л "з л < «п U!Л а. к. - **-л к 2 «ь,2 W ХЛ ' " х ч <Л - U J «' Я A. CL - «/ Я 2 Я 2 2 CS 2 н 1 1 Я тз Х Я 4 S тз л < «I 12 И а Ч- 0 П «а II«л < a "5J л ы _ Е ^ тз Л а - -аз. ir 5 1 Х5 - V» 0 л 2 Е 52 З. Я тз Е з Q ' ч. ( I ч

97 МЛН К Mi i im.i \Y.U..И \<K\.\f 2~0 44í»4 Přílnha a tel: 05/ , 2688,2614 C * AR - LŮŽKA RESUSCITAČÍ A ITEZIVÍ PÉČE PLÁ PREVECE A PECE DEKUBITY ZDE ALEPTE IDETIFIKAČÍ ŠTÍTEK. PACIETA DATUM ZAVEDEI: LIST Č. lkalizace dekubitu (Stupeň zakreslit na příslušné mist červení.) rzsah dekubitu cm x cm cm \ cm AALÝZA DEKUBITU Stupeň dekubitu I. začervenání II. I tvrba puchýřů III. Ij pškzení kůže TV. Z hlubké pškzení tkáně V. I nekrsa, dekubitus na kst rána čistá D granulující epitelizující infikvaná sekret bílý D žlutý zelený zápach LJ an ne blest I 1 mírná střední D silná VYSVĚTLIVKY LB-levý bk PB-pra\ýbk SL - sed na lůžku S-stj RS ranní směna ATD - antidekubitní S - dplední směna SK - sed v křesle Z - záda Hdina : Schpnst splupráce Vek ZHDCEI PACIETA PDLE RZSIREE STUPICE RTVE Stav pkžky Přidružená nemcněni Fyzický stav Stav vědmí Aktivita Mbilita Inkntinence Upíná 4 D 10 4 rmální 4 Žádné 4 Dbrý- 4 Bdélý 4 Chdi 4 Upíná 4 ení 4 Částečné mezená Velmi mezená 2 D 0 Alergie DM, Anemie, TT, kache\ie D 60 2 Vlhká 2 Trmbóza bezita 2 Zhršenv ' Žádná 1 ad 60 1 Suchá 1 Karcinm 1 Velmi špatn 1 Apatický S dprvdem Částečné mezená Špatný 2 Zmatený 2 Sedačka 2 Velmi mezená 2 Bezvědmí 1 CH - chůze S - nční služba bčas Převážné mč 2 Leží 1 Žádná 1 Převážné stlice 1 ebezpečí vzniku dekubitu je při celkvém sučtu 25 a méně. Celkvý sučet = Sučet Datum: PRBLEM ŠETŘVATELSKÝ PLÁ I aktuálně ptencinálně zhjení rány prevence vzniku rány phyblivst Analýza rány dekubitus I an Z ne Z ulcus cruris Z gangraena diabetica Z zčervenání Z puchýř Z rána: Z čistá Z granulující Z epitelizující Z infikvaná Z zápach Z sekret: Z bílý Z žlutý Z zelený Z nekróza velikst rány: Z blest : Z inímá Z střední Z silná Z nesnesitelná CIL šetřvatelské zásahy Datum: Mbilizace - frekvence za den ATD pmůcky - plha LB Z ATD matrace plha PB n plhvací lůžk G sed na lůžku G mlitanvé kl G sed v křesle ATP na lkte stj " ATP na patv Z chůze G rehabilitace šetření ránv - Další převaz : Z mlitanvé klínv pdpis: Stav vědmí: G nrmální G dezrientvaný G neklidný G zmatený G zastřené vědmí G bezvědmí Hydratace : ~ příjem tekutin za 24 hd per s ml Z příjem tekutin za 24 hd inf. ml Z vvdej tekutin za 24hd ml Z vvdej neměřitelnv - pnnickv pr inkntinenci ~ mč\v katetr - datum zavedeni

98 Plhvání-změna plhy p 0,5 1 1,5 2 hdinách Pdpis Pznámky Hdina RS Plha Hdina S Plha Hdina S Plha DALŠÍ ŠETŘVATELSKÁ PÉČE PACIETA

99 Přílha č. 4 BIGRAFICKÁ AAMÉZA pr účely bazální stimulace AR, nemcnice Mst p.. 1. Sciální situace, zaměstnání, žije s manželku v družstevním bytě, mntér sukrmé firmy 2. Kd může a kd nemůže navštěvvat? může manželka a děti (syn, dcera). Jaký je typ (klidný, živý, ptřebuje klem sebe dění)? klidný, phdvý, má rád lidi 4. Jak slyší? dbře, bez prblémů 5. Jak vidí, ptřebuje brýle? vidí dbře, puze na čtení užívá brýle 6. Denní rytmus, všední dny - přes den v zaměstnání, večer televize neb s kamarády, přes víkend něc kutí dma " neb jsu nich třeba děti 7. Pravák, levák? pravák 8. Dteky, které má rád? masáž zad 9. Jak spí, plha, přikrývky? na bku, vyvětraná chladnější místnst, 10. Jak si čistí zuby, jak se hlí? zuby lx denně večer, hlí se strjkem rán 11. C rád jí /nerad? klasická česká strava, nemá blíbená / neblíbená jídla 12. C rád pije / nerad? pije kávu, čaj, minerálky, limnády, nemá rád mlék 1. Které zvuky rád psluchá (rádi, TV, hudba) TV- dkumentární přady, zprávy, hezký film (třeba detektivka), hudba psluchám všechn " 14. Upřednstňuje některé materiály? bavlna 15. blíbené vůně. Adidas 16. C dělá, když má blesti? dpčívá na gauči, dívá se na TV neb jde d garáže kutit" 17. C dělá, aby se cítil dbře (hudba, sby, klid, káva)? psezení dma kávy 18. statní sdělení. 19. Důležitý zážitek v pslední dbě. narzení vnučete (d dcery)

100 Celkem Ч - - R S Ч ( R- C Vyměšvání stlice a mče M C^I m m ( blékání a svlékání - - ( C Verbální kmunikace rf C C Vědmí, rientace R - - m Výživa ( M Spánek a dpčinek - bezvědmí bezvědmí bezvědmí C < rf Phyblivst r < C i sbní hygiena - - C C m H _ ' DH Datum: při příjmu dpledne

101 Přílha č. 6. Rzpis dběrů na AR v emcnici Mst. DBĚRY A AR Resuscitační ddělení Příjmvé dběry Denní dběry Krnární dběry Velké dběry (úterý a pátek) Hematlgie: Hematlgie: Urea Hematlgie: К + diff. К Kreatinin К + diff. IR ASTRUP a + ASTRUP APTT Bichemie (krev): K + Bichemie (krev) ASTRUP Urea Г Urea Bichemie (krev): Kreatinin Bilirubin Kreatinin Urea a + TZR a 4 Kreatinin K + ALT K + a + Г AST Г K + Glykémie Alkalická fsfatáza Ca cf smlalita LD Fsfáty Bilirubin CRP CK Bilirubin TZR Mč: CK-MB TZR ALT Urea Chlesterl ALT AST Kreatinin Triglyceridy AST S - amyláza a + Glukóza Alkalická fsfatáza Glykémie K + HBDH S - amyláza CRP Glyksurie HDL Chlesterl TSH HS: LDL TGL - triglyceridy Mč: Mč К + Trpnin Bílkvina U - amyláza Výtěry (ER, Myglbin Glykémie Mč + sediment trache, krk,...) Albumin Glyksurie HS: RRR smlalita Magnesium (Mg) CRP TSH HDL LDL Mč: Urea Kreatinin a + K + U - amyláza Glyksurie Mč + sediment HS Mč К + Výtěry (ER, trache,...)

102 Přílha č Bichemické referenční meze pužívané ddělením klinické bichemie v emcnici Mst: Urea,0-8, mml/1 Kreatinin цт1/1 atrium mml/1 Kalium,8-5,0 mml/1 Chlridy mml/1 Calcium 2,00-2,60 mml/1 Magnesium 0,66-0,94 mml/1 Bilirubin celkvý 2,0-18,4 цт1/1 Bilirubin knjugvaný 0 j- ALT (alaninamintransferáza) 0,15-0,78 fikat/l AST (aspartátamintransferáza) 0,29-0,79 ikat/l ALP (alkalická fsfatáza) 0,70-2,0 fikat/1 LD (laktátdehydrgenáza) 2,0-8,0 ikat/l CK (kreatinkináza) 0,50-4,00 fikat/l CK + MB massa 0,00-5,60 ng/ml HBDH 0,50 -,00 Hkat/1 Trpnin 0,000-0,010 ng/ml Myglbin 0,00-146,90 ng/ml Chlesterl celkvý,50-5,0 mml/1 LDL-chlesterl 1,00-,80 mml/1 HDL-chlesterl 1,10-2,28 mml/1 Triglyceridy 0,0-1,70 mml/1 S-amyláza 0,10-1,5 Hkat/1 Bílkvina celkvá 65,0-80,0 g/l CRP (C-reaktivní prtein) 0,45-6,0 mg/l Glukóza,-5,6 mml/1 smlalita mml/1