Metodika řízení práce prováděné formou home office

Transkript

1 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Oddělení prevence rizik a ergnmie Výstup z výzkumnéh prjektu č. TD Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice Následující metdika byla vytvřena s finanční pdpru TA ČR Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice Zadavatel: ČR Technlgická agentura České republiky Evrpská 1692/ Praha 6 Praha, prsinec 2017 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Šetřete naše lesy připraven pr bustranný tisk

2 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Následující metdika byla vytvřena s finanční pdpru TA ČR

3 Autři Řešitelský tým prjektu TD Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice (Mgr. et Mgr. Jsef Senčík (hl. řešitel prjektu), Ing. Marek Nechvátal, Ing. Jiří Tilhn, RNDr. Stanislav Malý, Ph.D., PhDr. David Michalík, Ph.D. všichni Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i.) Přímý prcentuální pdíl na tvrbě metdiky Mgr. et Mgr. Jsef Senčík 35 % Ing. Marek Nechvátal 35 % Ing. Jiří Tilhn 20 % RNDr. Stanislav Malý, Ph.D. 5 % PhDr. David Michalík, Ph.D. 5 % Opnenti: Ing. Jitka Jchvá, míst půsbnsti: Ministerstv brany ČR, Sekce dzru a kntrly MO dbr státníh dzru Ing. Milš Paleček, CSc., míst půsbnsti: --- Certifikvaná metdika METODIKA ŘÍZENÍ PRÁCE PROVÁDĚNÉ FORMOU HOME OFFICE Praha 2017

4

5 OBSAH Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie 1 PREAMBULE CÍL METODIKY NOVOST POSTUPŮ POPIS A FORMA UPLATNĚNÍ METODIKY V PRAXI METODIKA ŘÍZENÍ PRÁCE PROVÁDĚNÉ FORMOU HOME OFFICE METODIKA ŘÍZENÍ PRÁCE NA DÁLKU V BODECH SPECIFIKA PRÁCE PROVÁDĚNÉ MIMO PRACOVIŠTĚ ZAMĚSTNAVATELE RIZIKA PŘI PRÁCI DOMA A NOČNÍ PRÁCE Nční práce MOŽNÉ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ POVINNOSTÍ NA ÚSEKU BOZP VYBRANÉ POVINNOSTI UVEDENÉ V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Vybrané pvinnsti zaměstnavatele Vybrané pvinnsti zaměstnance Dpručení k eliminaci rizik spjených s prací z dmva SOUVISLOST SE ZÁKONEM O STÁTNÍ SLUŽBĚ PRACOVNÍ ÚRAZ PŘI PRÁCI DOMA A ŠETŘENÍ VZNIKU NEMOCI Z POVOLÁNÍ DÉLKA A ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY SLUŽEBNÍ CESTA PŘI PRÁCI DOMA ZAJIŠTĚNÍ VHODNÉ KOMUNIKACE SE ZAMĚSTNANCEM PRÁVO NA NEDOSTUPNOST ZÁSADY ŠKOLENÍ BOZP V PŘÍPADĚ ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH Z DOMOVA PRACOVNÍ SMLOUVA Specifikace druhu výknu práce Pracvní dba Pracvní míst Vybavení dmácíh pracviště a zajištění bezpečnsti a chrany zdraví při práci KONTROLNÍ SEZNAM K PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA ÚSEKU BOZP PŘÍLOHY LITERATURA A PRÁVNÍ PŘEDPISY Seznam tabulek Tab. 1: Kntrlní list pr hdncení dmácíh pracviště Tab. 2: Subr tázek k věření vhdnsti nastavení BOZP u zaměstnanců pracujících z dmva I

6

7 Seznam zkratek BOZP PO OOPP ZP Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie Bezpečnst a chrana zdraví při práci Pžární chrana Osbní chranné pracvní prstředky Zákník práce III

8

9 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie 1 Preambule 1.1 Cíl metdiky Cílem metdiky je vytvřit nástrj pr ptřeby zaměstnavatelů, který jim pmůže zajistit bezpečnst a chranu zdraví při práci (BOZP) u zaměstnanců, kteří pracují mim pracviště zaměstnavatele, tedy na jiném dhdnutém místě, knkrétně z dmva. Metdika pracuje s vybranými pžadavky právních a statních předpisů a navrhuje pstup, jak plnit tat příslušná ustanvení. 1.2 Nvst pstupů Práce z dmva značvaná též jak hme ffice patří mezi mderní frmy práce. Tat frma práce přináší změny v uspřádání pracvní dby a rvněž může měnit vztah sbníh a pracvníh živta. S tut frmu práce je však spjen mnh prblémů na úseku zajišťvání pžadavků BOZP. V sučasné dbě je zaměstnanci i zaměstnavateli mylně pkládána práce prváděná frmu hme ffice za významný benefit. Většina zaměstnanců i zaměstnavatelů si však neuvědmuje pvinnsti a práva spjená s BOZP při tét frmě práce. Ze zjištění vyplývá, že se zajištění BOZP při práci mim pracviště zaměstnavatele věnuje jen méně než 50 % zaměstnavatelů. Zárveň se více než 70 % zaměstnanců dmnívá, že jejich zaměstnavatelé tut blast neřeší vůbec aneb jen krajvě. Prblémem je také například t, že zaměstnavatelé mnhdy nerespektují práv zaměstnance na sukrmý živt, resp. jeh sukrmí, tedy na nedstupnst. Předlžená metdika pskytuje zaměstnavatelům nástrj, jak dcílit plnění vybraných pžadavků týkajících se BOZP u zaměstnanců pracujících mim pracviště zaměstnavatele, knkrétně z dmva. 1.3 Ppis a frma uplatnění metdiky v praxi Jedná se metdiku, která napmáhá zaměstnavatelům, jejichž zaměstnanci pracují mim pracviště zaměstnavatele a t při tvrbě jejich dkumentací BOZP. Respektive metdika umžňuje zaměstnavateli zapracvat specifika zajišťvání BOZP u těcht zaměstnanců d stávajících dkumentů zaměstnavatele. Metdika reflektuje především zákník práce, zákn zajištění dalších pdmínek BOZP, zákn státní službě, nařízení vlády, kterým se stanví pdmínky chrany zdraví při práci a nařízení vlády chraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 1

10

11 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie 2 Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice Předlžená metdika se věnuje prblematice bezpečnsti a chrany zdraví při práci (BOZP) mim pracviště zaměstnavatele, zde knkrétně při práci z dmva. Práce z dmva je pvažvána za jednu z mderních frem práce. Tat frma práce je zaktvena v zákníku práce, kde se tét frmy výslvně dtýká 2 a 317. Kdy ZP mim jiné uvádí: 2 dst. 2 ZP: Závislá práce musí být vyknávána za mzdu, plat neb dměnu za práci, na náklady a dpvědnst zaměstnavatele, v pracvní dbě na pracvišti zaměstnavatele, ppřípadě na jiném dhdnutém místě. 317 ZP: Na pracvněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracvišti zaměstnavatele, ale pdle dhdnutých pdmínek pr něj vyknává sjednanu práci v pracvní dbě, kteru si sám rzvrhuje, se vztahuje tent zákn s tím, že a) se na něj nevztahuje úprava rzvržení pracvní dby, prstjů ani přerušení práce způsbené nepříznivými pvětrnstními vlivy, b) při jiných důležitých sbních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy neb platu, nestanví-li prváděcí právní předpis jinak ( 199 dst. 2 1 ) neb jde-li náhradu mzdy neb platu pdle ; pr účely pskytvání náhrady mzdy neb platu pdle 192 platí pr tht zaměstnance stanvené rzvržení pracvní dby d směn, které je zaměstnavatel pr tent účel pvinen určit, c) mu nepřísluší mzda neb plat neb náhradní vln za práci přesčas ani náhradní vln neb náhrada mzdy aneb příplatek za práci ve svátek. 3 V suvislsti s BOZP je třeba brát v ptaz, že zaměstnanci pracující z dmva jsu hrženi stejnými riziky, jak zaměstnanci pracující na pracvišti zaměstnavatele. Zcela přirzeně se tak na zaměstnavatele zaměstnance pracujícíh z dmva vztahují stejné pžadavky jak na zaměstnavatele zaměstnance pracujícíh na pracvišti zaměstnavatele. Zaměstnavatel je však ve ztížené pzici. Zaměstnavatel ttiž nemá stejné mžnsti, jak vlivnit úrveň BOZP u zaměstnance dma. V sučasné situaci je však btížené některé pvinnsti ZP beze zbytku splnit. Zlepšení sučasnéh právníh prstředí vztahujícíh se k BOZP při práci z dmva může zajistit puze nvelizace ZP. A t nejen z hlediska zmíněné nedtknutelnsti nedstupnsti bydlí vs. dpvědnst zaměstnavatele za pracviště, v tmt případě i přilehlých prstr, prstředků, dhadu nebezpečných situací a pškzení zdraví, ale i z hlediska řešení mžných pracvních úrazů neb i nemcí z pvlání. Bez hledu na úrveň přizpůsbené právníh prstředí pžadavkům a specifickým charakteristikám práce z dmu je vhdné umžnit tut frmu práce puze zaměstnancům, u kterých je rizik hržení jejich zdraví nižší. Cž se týká především duševní (administrativní) frmy práce. V případě výrbní činnsti by se měl jednat puze práci bsahující minimum nebezpečných činitelů a prcesů, hržujících bezpečnst a zdraví zaměstnance. V případě, kdy pr výkn práce ptřebuje zaměstnanec nářadí, strje či přístrje (dále jen,,zařízení ), je nutné věnvat tmut zařízení zvláštní pzrnst. Splu s těmit zařízeními má zaměstnanec d zaměstnavatele bdržet také místní prvzně bezpečnstní předpis (viz 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanví bližší pžadavky na bezpečný prvz a pužívání strjů, technických zařízení, přístrjů a nářadí), ve kterém stanví zaměstnavatel pžadavky na bezpečné užívání těcht zařízení. T s sebu přináší nutnu úzku splupráci a důvěru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy se předpkládá např. předlžení návdu výrbce k danému zařízení, bjektivnímu psuzení rizik dbrně způsbilu sbu a plnění stanvených bezpečnstních patření zaměstnancem, vč. prvádění úknů pravidelné údržby a předepsaných kntrl či revizí, neb servisních úknů, dle stanvenéh harmngramu a schématu zaměstnavatelem vyhtvenéh kntrlníh listu. 1 Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. 2 Náhrada mzdy, platu neb dměny z dhd pracích knaných mim pracvní pměr při dčasné pracvní neschpnsti (karanténě). 3 Ptřeba zdůraznit při šklení. Týká se t především náhrad za přesčas, cž si zaměstnanci čast neuvědmují. 3

12 Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice Před vlastním výběrem zaměstnanců s tut frmu práce je ptřeba zvážit veškerá pzitiva i negativa zaměstnání. P výběru musí zaměstnanec dstat správné infrmace a šklení (zácvik) týkající se mžných rizik a nejefektivnějších technik vč. způsbů vylučení těcht rizik. Opmenuty nemají být ani pravidelné schůzky zaměstnanců pracujících z dmva s statními zaměstnanci, a t i mim pracviště zaměstnavatele byl-li by t vhdné a přínsné. Tat setkání je vhdné realizvat v pracvní dbě, tak, aby mhla být pvinná. Zaměstnavatel může pr plnění pžadavků z blasti BOZP využít tut metdiku zalženu na pžadavcích právních a statních předpisů. Metdika má becný charakter, prtže zajištění pžadavků BOZP dle ZP leží na straně zaměstnavatele. Velmi vhdné je zárveň zaměstnance pvěřit některými pvinnstmi z blasti BOZP - např. v pracvní smluvě v pdbě rzšíření pracvních pvinnstí zaměstnance. 2.1 Metdika řízení práce na dálku v bdech 1) Výběr pracvních pzic, vhdných pr práci z dmva. Pznámka: Práce z dmva není vhdná pr všechny pracvní pzice. Zhledněna musí být jak charakteristika práce, tak případná ptřebnst zaměstnance na pracvišti zaměstnavatele. 2) Výběr zaměstnanců, kterým se umžní práci z dmva. Pznámka: Práce z dmva není vhdná pr všechny zaměstnance. Zhledněny musí být sbnstní charakteristiky zaměstnance, schpnst zaměstnance sebeřízení a pdbně. 3) Analýza rizik dmácíh pracviště. Pznámka: Analýzu rizik je mžné zpracvat například za pmci zaměstnancem předlžené dkumentace (např. návdu výrbce), ftgrafií pracvníh místa, zaměstnavatelem vyhtvených kntrlních listů. Analýzu rizik je také mžné zpracvat přím na místě. 4 4) Návrh patření pr zlepšení stavu dmácíh pracviště. Pznámka: Na základě analýzy rizik je vypracván návrh patření pr zlepšení stavu dmácíh pracviště. Sučástí návrhu patření může být také návrh na vybavení dmácíh pracviště zařízením, které pskytne zaměstnavatel, ppřípadě zaměstnanec dle dhdy a finanční spluúčasti zaměstnavatele. 5) Realizace navržených patření. Pznámka: Realizace může být prvedena zaměstnavatelem, ppřípadě zaměstnancem dle dhdy a finanční spluúčasti zaměstnavatele. 6) Opětvné zhdncení stávajícíh stavu dmácíh pracviště. Pznámka: Cílem je zkntrlvat úrveň realizace navržených patření. 7) Nvá pracvní smluva, ppřípadě dplnění ddatek. Pznámka: Řešen musí být: úprava sjednanéh druhu práce, který má zaměstnanec pr zaměstnavatele vyknávat (Vhdné je zahrnut též činnsti spjené s BOZP zaměstnanec je tedy zaměstnavatelem pvěřen. Pr tyt účely však musí zaměstnavatel svéh zaměstnance také pršklit) míst výknu práce (Vhdné je, aby byla uvedena minimálně dvě pracvní místa. Jedním bude pracviště zaměstnavatele a druhým pak dmácí pracviště zaměstnance. Vhdné je zárveň uvést, kdy bude práce na těcht pracvištích vyknávána.) Řešen by dále měl být: 4 V suladu se záknem č. 309/2006 Sb., 9, dst. 3, může úkly v prevenci rizik zajišťvat zaměstnavatel, ppřípadě dbrně způsbilá sba v prevenci rizik, která je pvěřena zaměstnavatelem. Nic však nebrání tmu, aby zaměstnavatel pvěřil své zaměstnance výknem některých činnstí, které jsu ptřebné k zajištění úklů v prevenci rizik. 4

13 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie definice pravidelnéh pracviště pr účely cestvních náhrad způsb pravidelné kmunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem neb jeh klegy infrmvání zaměstnavatele rzvržení pracvní dby způsb zadávání úklů, kntrla jejich plnění a způsb jejich předávání způsb předávání evidence pracvní dby základní parametry pracvní dby časy, kdy musí být zaměstnanec na příjmu maximální délka pracvní směny (12 h) běžná délka směny by měla být 8 hdin, takvát výjimečná délka pracvní dby by měla být předem dsuhlasena zaměstnavatelem ve výjimečných případech minimální časy dby dpčinku mezi dvěma směnami (min. 12 h) a v týdnu (min. 35 h) rzvržení pracvní dby pr ptřeby výpčtu nemcenských náhrad náhrady za vybavení dmácíh pracviště a energie, ppřípadě za t, že zaměstnanec využívá své zařízení (např. paušálem p vzájemné dhdě) přístup zaměstnavatele či jím pvěřenéh zaměstnance na dmácí pracviště zaměstnance tím však nelze sjednání práce z dmu pdmínit). 8) Zašklení zaměstnance Pznámka: Vhdné je, aby byl zaměstnanec zašklen v prblematice BOZP, tak, aby byl schpen sám plnit úkly v prevenci rizik. Šklení by se měl dále věnvat: rzvržení pracvní dby; překážkám v práci; náhradám; pracvním úrazům; způsbu kmunikace; předávání práce a jejím kntrlám; pradám; infrmačním technlgiím; způsbů vyhledávání nebezpečných míst a škdlivých faktrů; příkladům mžnéh řešení dhalených nebezpečí vč. pvinnsti známení zaměstnavateli všech těcht dhalených nebezpečných míst škdlivých faktrů a způsb jejich řešení z hlediska času a kvality. 3 Specifika práce prváděné mim pracviště zaměstnavatele V rámci zajišťvání pžadavků BOZP narazí zaměstnavatel v prvé řadě na prblém ústavníh přádku České republiky, knkrétně zásada nedtknutelnsti bydlí 5. Pdle tét zásady je zapvězen svévlný vstup cizí sby d bydlí bez suhlasu sby, která v tmt bydlí bydlí. Tent princip jakkli právněný a správný však tedy brání zaměstnavateli prvádět kntrly ddržvání pracvní dby, plnění pracvních úklů, ddržvání pravidel BOZP atd. Je prt zaptřebí hledat cesty, jak dstát ústavě, a přitm nepřipustit zneužívání tét situace zaměstnancem. Práce z dmva představuje řadu specifických pravidel, která však nemají přímu pru v zákně. Jak je dříve uveden, zákník práce se v 317 mezuje jen na některé aspekty tht pracvněprávníh vztahu, 5 Ústavní zákn 2/1993 Sb. 5

14 Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice kde přiznává právní úpravu dlišnu d svých ustanvení, jinak však na pracvněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracvišti zaměstnavatele, se vztahuje tent zákn. Předpkládá nicméně, že v tmt režimu je práce vyknávána pdle sjednaných pdmínek mezi běma smluvními stranami, a t v pracvní dbě, kteru si zaměstnanec sám rzvrhuje. Výjimky jsu ve zmíněném ustanvení stanveny, t pdstatné je však na zaměstnavateli a zaměstnanci, aby ve vzájemném ujednání dstáli ustanvením ZP, avšak výkn pracvní činnsti ve specifických pdmínkách umžnili. Zaměstnanecké náhrady za elektřinu, pplatky za internet, telefn, zásbvání survinami a dvz výrbků atd. je mžné řešit např. paušálem. Zaměstnavatel může pskytnut buď ptřebné výrbní zařízení, neb přiznat náhradu za t, že zaměstnanec bude pužívat zařízení vlastní. V případě práce z dmva si zaměstnanec pracvní dbu rzvrhuje sám. Je legitimní, když tmt rzvrhu infrmuje dpředu zaměstnavatele. Jeh změny by měl pvinně hlásit svému nadřízenému zaměstnanci (např. elektrnicky apd.). Pdle 101 dst. 1 ZP je becně Zaměstnavatel pvinen zajistit bezpečnst a chranu zdraví zaměstnanců při práci s hledem na rizika mžnéh hržení jejich živta a zdraví, která se týkají výknu práce (dále jen "rizika"). Pvinnsti zajištění BOZP, převážně technickéh charakteru, ukládá zaměstnavateli zákn č. 309/2006 Sb., zajištění dalších pdmínek bezpečnsti a chrany zdraví při práci. Za BOZP na pracvišti tedy dpvídá zaměstnavatel. T platí i tehdy, když zaměstnanec pracuje v prstředí, které zaměstnavatel nezná a nemůže jej vlivnit, a která nepdléhají nastaveným pravidlům a principům BOZP zaměstnavatele, kde lze čekávat phyb dalších sb, které nejsu s principy BOZP na daném typu pracviště seznámeny, vč. sb s nižšími rzumvými schpnstmi (např. malé děti), či s nižší phyblivstí či hrší krdinací phybů (např. zdravtně pstižení neb důchdci). Předmětem činnsti v rámci práce z dmva je becně jen mezený kruh aktivit, které lze realizvat v dmácím prstředí. V drtivé většině případů bude činnst vyvíjena v dmácnsti, kde se však mhu setkávat pracviště více typů. Vedle administrativních prací, či různých mntážních prací, neb prací na vývji, kdy lze předpkládat i užití jak různých technických zařízení, tak i nestandardních pracvních pstupů vlených zaměstnancem, které budu nejčastěji předmětem práce prváděné z dmva, je tu kuchyně, kupelna a další. Svá specifika má však i patrvání malých dětí a zaměstnanec je tak vystaven rizikům vyskytujícím se v jeslích či mateřských šklách. Zatímc na pracvišti zaměstnavatele jsu tat rizika vylučena, zde, zejména jde-li zaměstnance na rdičvské dvlené, jsu zcela pravděpdbná. A i tat rizika má zaměstnavatel pvinnst vyhdncvat. Zaměstnavatel tak může vyhdncvat jak rizika plynucí z pužívaných technických zařízení a pracvních pstupů, ale i rizika hledně nebezpečí z vlnéh přístupu laické veřejnsti, mladistvých, dětí apd., navíc v cizím a dmácím prstředí zaměstnance, na cž není ani sám dstatečně připraven 6. Mezi bjektivně existující rizika patří i stav instalací, zejména přívdy energií, napjení na internet, prtipžární patření a pdle pvahy pracvní činnsti i další tázky. Přistupí-li zaměstnavatel na dhdu výknu práce zaměstnance z dmva, musí si ujasnit, jak bude realizvat své pvinnsti týkající se zajištění BOZP dma pracujícímu zaměstnanci. Žádné ustanvení v pracvněprávních předpisech nesnímá ze zaměstnavatele pvinnsti při zajištění BOZP zaměstnanců (lze delegvat na veducí zaměstnance) a dpvědnst (je nepřensitelná), bez hledu na t, zda pracují na jeh pracvišti neb na jiném místě. Při práci z dmva je také nutné zhlednit zákn č. 183/2006 Sb., stavební zákn, který uvádí, že stavbu je mžné užívat puze k účelům, pr které byla pvlena ( 126). Prblematické je užívání některých strjů, které p instalaci v nevhdných prstrech mhu narušvat statiku stavby. Prváděné práce nemají hržvat živt, veřejné zdraví, živty a zdraví zvířat, bezpečnst aneb živtní prstředí. U prací, které jsu v rzpru s účelem užívání stavby, je vhdné pžádat vyjádření stavební úřad. Tt patření se však netýká prací kancelářskéh či duševníh charakteru. Kmunikaci mezi stavebním úřadem zajišťuje zaměstnanec, resp. vlastník stavby. 6 Nepřipravenst zaměstnavatel, ale i dbrně způsbilé fyzické sby v prevenci rizik spčívá v tm, že se sučasná BOZP vztahuje na sby v zaměstnaneckém pměru, tj. zpravidla s dspělu ppulací a na jasně vymezených a veřejnsti běžně nepřístupných pracvištích zaměstnavatele tj. zpravidla s vylučením nezletilých či vyslveně malých dětí, sb s phybvým či smyslvým mezením apd. 6

15 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie 3.1 Rizika při práci dma a nční práce Výskyt rizik je spjen s druhem vyknávané práce. Nejčastější dmácku prací je duševní a administrativní činnst, méně čast jde práce manuální - práce s pužitím zařízení, a práce bez pužití zařízení. Rizika se mhu tedy vyskytvat např. při pužívání zařízení. Nelze ale vylučit, a t zejména u práce administrativníh a duševníh charakteru, rizika hržení zdraví neinizujícím zářením (práce s PC, ale i např. gravírvacích zařízeních práce spadající d IV. kategrie práce ve smyslu zákna č. 258/2000 Sb., chraně veřejnéh zdraví), nevhdným světlením, mikrklimatem či pracvní plhu. Pdcenit nelze ani pracvní pdmínky jak je světlení, teplta na pracvišti, větrání, hluk a hygienické vybavení vda, talety. Zaměstnavatel určuje, jaké parametry je nutné při práci dma ddržvat. S hledem na druh nejčastěji vyknávané práce se jedná především ergnmické zásady a rizika s nimi spjená: - teplta (cca 22 C) - vlhkst (cca 50 %) - světlení (cca 500 lx) - psychsciální rizika - a pdbně. Dmácí pracviště v žádném případě není pracvištěm prvizrním. Pkud nelze pužít jak pracvnu celu místnst, je mžné vyčlenit pracvní míst v její části (např. v rhu místnsti, ale takvá situace vlivňuje sustředění). Mžnu cestu, jak mezit rizika na dmácím pracvišti, je pskytnutí všech prstředků ptřebných k práci, jak např. veškeréh nábytku, pracvníh zařízení a technické infrastruktury zaměstnavatelem. Další mžnstí je, že zaměstnavatel ddá zaměstnanci přesné pkyny pr vytvření vhdnéh pracvníh místa v suladu s platnými předpisy. Zaměstnavatel může využít i předem vyhtvený kntrlní seznam, v němž zaměstnanec stvrzuje, že je vše, jak má být. Vždy je t však zaměstnavatel, kd musí nést náklady za změny, které mají být prvedeny, a t buď přím, neb pmcí náhrady. S prací dma a vylučením z klektivu suvisí i rizika psychsciální. Práce dma klade na zaměstnance vyšší nárky v dpvědnsti, kteru musí zaměstnanec na sebe převzít, ale i z hlediska strukturvání času pr práci a pr sukrmý živt. Pkud t zvládá, lze předpkládat, že je v menším stresu. Pkud t však nedkáže, přináší t dříve či pzději prblémy (jak z hlediska plnění pracvních úklů, tak i p stránce vlastníh sbníh, ale hlavně rdinnéh živta). S tím suvisí také jistá míra sciální izlace, kdy je zaměstnanec vytržen z dění ve firmě, a t nejen z hlediska pracvních vztahů, ale také z hlediska vztahů klegiálních. Tat situace může vést ke vzniku psychických, ppř. až zdravtních kmplikací. Prt je nutné zajistit pravidelné setkávání zaměstnanců na pracvišti i mim něj Nční práce Samstatnu prblematiku rizik práce z dmva je pracvní činnst v nci. Mnh zaměstnanců si sjednává práci dma právě z důvdu, že jim umžňuje pracvat v nci, kdy mají na práci klid p pvinnstech s malými dětmi apd. Pravidelná práce v nci je však rizikvým faktrem a může vést i ke zdravtním prblémům. Prt je třeba vyjasnit, jestli dtyčný bude pracvat v nci a jak čast, aby zaměstnavatel mhl zařídit např. pravidelnu lékařsku preventivní prhlídku zaměstnance. Je třeba zdůraznit, že zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu z dmva práci v nci zakázat nemůže. Z 317 zákníku práce jasně vyplývá, že pracvní dbu si zaměstnanec pracující z dmva sám rzvrhuje a tt práv mu nemůže zaměstnavatel mezit. Nicméně, stanvení základních parametrů pracvní dby a rzvržení pracvní dby ve smluvě k prvedení práce z dmva lze výkn práce v nci přiměřeně mezit. S prací v nci jsu na straně zaměstnavatele spjeny určité pvinnsti, které by si bez předchzíh včasnéh upzrnění (či dhdy) nemhl splnit. 7

16 Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice 4 Mžné přístupy k zajištění pvinnstí na úseku BOZP 4.1 Vybrané pvinnsti uvedené v právních předpisech Vybrané pvinnsti zaměstnavatele Následující seznam představuje vybrané pvinnsti zaměstnavatele ve vztahu k BOZP a jejich mžné řešení. 101 dst. 6 ZP: Náklady spjené se zajišťváním bezpečnsti a chrany zdraví při práci je pvinen hradit zaměstnavatel; tyt náklady nesmějí být přenášeny přím ani nepřím na zaměstnance. Rzsah nákladů spjených se zajišťváním BOZP, které má hradit zaměstnavatel, bude při práci dma záležet na výsledcích vyhdncení rizik, ale i na dhdě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v závislsti na stavu místa, kde bude zaměstnanec vyknávat práci. Nicméně, nelze p zaměstnavateli právněně pžadvat, aby svému zaměstnanci zhdncval byt či přizval nvé zařízení, např. kvůli něklikadenní nárazvé práci z dmu. 102 dst. 3 ZP: Zaměstnavatel je pvinen sustavně vyhledávat nebezpečné činitele a prcesy pracvníh prstředí a pracvních pdmínek, zjišťvat jejich příčiny a zdrje. Na základě tht zjištění vyhledávat a hdntit rizika a přijímat patření k jejich dstranění a prvádět takvá patření, aby v důsledku příznivějších pracvních pdmínek a úrvně rzhdujících faktrů práce dsud zařazené pdle zvláštníh právníh předpisu jak rizikvé mhly být zařazeny d kategrie nižší. K tmu je pvinen pravidelně kntrlvat úrveň bezpečnsti a chrany zdraví při práci, zejména stav výrbních a pracvních prstředků a vybavení pracvišť a úrveň rizikvých faktrů pracvních pdmínek, a ddržvat metdy a způsb zjištění a hdncení rizikvých faktrů pdle zvláštníh právníh předpisu. Plnění tét pvinnsti zaměstnavatelem je tu nejrzpruplnější pvinnstí při výknu práce dma. Vyhledávání nebezpečných činitelů a prcesů pracvníh prstředí a pracvních pdmínek a zjišťvání jejich příčin a zdrjů je nedmyslitelně spjen s fyzicku prhlídku místa, kde je práce knána. Tmu ale brání ústavní práv na nedtknutelnst bydlí. Je-li tedy bezpdmínečně nutné, aby zaměstnavatel splnil pvinnst, ulženu mu ustanvením 102 dst. 3 ZP a přím na místě výknu práce, tedy v bydlí zaměstnance, prvedl úkny ke splnění tét pvinnsti, ptřebuje k tmu suhlas zaměstnance. Pkud suhlas nedstane, neměl by být výkn práce frmu práce dma uskutečněn. Případně může tyt pvinnsti delegvat na zaměstnance, např. užitím předem vyhtvenéh kntrlníh seznamu k prvedení kntrly charakteristik pracvníh místa neb k prvedení kntrly užívanéh technickéh zařízení apd. Je nutn přihlédnut k tmu, jaká práce bude dma knána. Snad jen u administrativní práce není předpkládán, že náplní práce dma budu rizikvé práce, práce s nebezpečným nářadím, nástrji či jiným zařízením, neb práce s nebezpečnými látkami. Jak byl již výše knstatván, ačkli je převládající činnstí v sučasnsti práce administrativníh či duševníh charakteru, nelze vylučit užívání technických zařízení, tj. nsitele nebezpečných stavů a situací / rizik práce. Stejně tak i prvádění manuální práce, např. ruční mntáž z htvých sučástek, přináší mžnst užití jednduchých ručních mechanických neb elektrických nářadí či technických zařízení. Obdbně je tmu i při zhtvení jednduchých sučástí, kdy může být užit i slžitějších a rizikvějších zařízení (která lze sice přídit v hbby marketech, ale která na rzdíl d sukrméh užití pdléhají v pracvně právních vztazích přísným pravidlům a restrikcím např. si lze přídit svářecí supravu a lze s ní svářet pr dmácnst, v rámci pracvně právních vztahů však uživatel musí mít platný průkaz svářeče, platnu lékařsku prhlídku atd.). 103 dst. 1 písm. d) ZP: Zaměstnavatel je pvinen sdělit zaměstnancům, u kteréh pskytvatele pracvnělékařských služeb jim budu pskytnuty pracvnělékařské služby a jakým druhům čkvání a jakým pracvnělékařským prhlídkám a vyšetřením suvisejícím s výknem 8

17 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie práce jsu pvinni se pdrbit, umžnit zaměstnancům pdrbit se těmt čkváním, prhlídkám a vyšetřením v rzsahu stanveném zvláštními právními předpisy neb rzhdnutím příslušnéh rgánu chrany veřejnéh zdraví. Zaměstnanec pracující dma, stejně jak zaměstnanci pracující na pracvištích zaměstnavatele, jsu pvinni pdrbit se pracvnělékařským prhlídkám. Ke splnění tét pvinnsti má zaměstnanec pdle 192 dst. 2 ZP a bdu 2 přílhy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanví kruh a rzsah jiných důležitých sbních překážek v práci, nárk na pracvní vln na nezbytně dluhu dbu, p kteru se pdrbil pracvnělékařské prhlídce, vyšetření neb čkvání suvisející s výknem práce. Prtže se ale na zaměstnance pracujícíh dma nevztahuje úprava rzvržení pracvní dby, bude naplnění frmální stránky nárku na pracvní vln jen iluzrní. 103 dst. 1 písm. f) ZP: Zaměstnavatel je pvinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracvním pměru na dbu určitu, zaměstnancům agentury práce dčasně přiděleným k výknu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, pdle ptřeb vyknávané práce dstatečné a přiměřené infrmace a pkyny bezpečnsti a chraně zdraví při práci pdle tht zákna a pdle zvláštních právních předpisů32), zejména frmu seznámení s riziky, výsledky vyhdncení rizik a s patřeními na chranu před půsbením těcht rizik, která se týkají jejich práce a pracviště. Splněním tét pvinnsti zaměstnavatele se rzumí instruktáž a případně názrná ukázka vyknávané práce na místě jejíh výknu. Při výknu práce dma je mžné prvést instruktáž i v simulvaných pdmínkách na pracvišti zaměstnavatele. Při převažující činnsti ve frmě administrativní či duševní práce nebude se splněním tét pvinnsti zaměstnavatele prblém. 103 dst. 1 písm. j) ZP: Zaměstnavatel je pvinen zajistit zaměstnancům pskytnutí první pmci. V mžnstech zaměstnavatele je puze vybavení zaměstnance dpvídající lékárničku a infrmacemi způsbu přivlání zdravtnické záchranné služby. 103 dst. 2 ZP: Zaměstnavatel je pvinen zajistit zaměstnancům šklení právních a statních předpisech k zajištění bezpečnsti a chrany zdraví při práci, které dplňují jejich dbrné předpklady a pžadavky pr výkn práce, které se týkají jimi vyknávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec d styku na pracvišti, na kterém je práce vyknávána, a sustavně vyžadvat a kntrlvat jejich ddržvání. Šklení pdle věty první je zaměstnavatel pvinen zajistit při nástupu zaměstnance d práce, a dále a) při změně 1. pracvníh zařazení, 2. druhu práce, b) při zavedení nvé technlgie neb změny výrbních a pracvních prstředků neb změny technlgických aneb pracvních pstupů, c) v případech, které mají neb mhu mít pdstatný vliv na bezpečnst a chranu zdraví při práci. Není prblém, aby se zaměstnanec pracující dma zúčastnil šklení právních a statních předpisech k zajištění BOZP na místě určeném zaměstnavatelem (pracviště zaměstnavatele, šklící zařízení apd.). Případně tt řešit pmcí e-learningu či jinak. Pvinnst sustavně vyžadvat a kntrlvat ddržvání právních a statních předpisů, se kterými byl zaměstnanec při šklení seznámen, bude mci zaměstnavatel jen tehdy, dhdne-li se zaměstnancem mžnst vstupu d jeh bydlí. Zmíněná mžnst kntrly ddržvání právních a statních předpisů pmcí vyhtvenéh kntrlníh seznamu zaměstnancem není vhdným způsbem delegvání pvinnstí zaměstnavatele plnění by mhl být ze strany zaměstnance puze fiktivní, avšak při plné dpvědnsti zaměstnavatele za následky pškzení zdraví zaměstnance, cž je značně nevyvážené zaměstnavatel nemá žádné právnění bjektivní kntrly, ale nese plnu dpvědnst za stav ddržvání pžadavků a za následek jejich neddržvání. 103 dst. 5 ZP: Zaměstnavatel je pvinen pr zaměstnance, který je sbu se zdravtním pstižením, zajišťvat na svůj náklad technickými a rganizačními patřeními, zejména ptřebnu úpravu pracvních pdmínek, úpravu pracvišť, zřízení chráněných pracvních míst, zašklení neb zaučení těcht zaměstnanců a zvyšvání jejich kvalifikace při výknu jejich pravidelnéh zaměstnání. 9

18 Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice Zaměstnanci, kteří jsu sbami se zdravtním pstižením, jsu čast zaměstnávaní v režimu práce dma. Jejich zaměstnavateli jsu převážně výrbní družstva (invalidů). Tradičně u těcht sb převládá manuální práce. Vztah zaměstnanec - zaměstnavatel má svá zažitá pravidla (např. ddávání materiálů ke zpracvání až d dmu apd.). Zašklení a zaučení prbíhá pdle rzsahu zdravtníh pstižení zaměstnance buď u zaměstnavatele, neb přím v bytě zaměstnance. Není vylučena ani frma e- learningu. Není mžné p zaměstnavateli právněně pžadvat zhdncení bytvéh pracviště např. vybudváním bezbariérvých přístupů d dmu, na taletu apd. 104 dst. 1 ZP: Není-li mžné rizika dstranit neb dstatečně mezit prstředky klektivní chrany neb patřeními v blasti rganizace práce, je zaměstnavatel pvinen pskytnut zaměstnancům sbní chranné pracvní prstředky. Osbní chranné pracvní prstředky jsu chranné prstředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí hržvat jejich zdraví, nesmí bránit při výknu práce a musí splňvat pžadavky stanvené zvláštním právním předpisem. Přitm, jak bývá práce dma zaměřena, nepřichází zásadně v úvahu vybavení zaměstnance OOPP. Pkud by t třeba byl (např. sklářská práce), je pvinnst zaměstnavatele snadn splnitelná. 104 dst. 2 ZP: V prstředí, v němž děv neb buv pdléhá při práci mimřádnému ptřebení neb znečištění neb plní chrannu funkci, přísluší zaměstnanci d zaměstnavatele jak sbní chranné pracvní prstředky též pracvní děv neb buv. Při zaměření práce dma nepřichází tat pvinnst zaměstnavatele zpravidla d úvahy. 104 dst. 3 ZP: Zaměstnavatel je pvinen pskytvat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prstředky na základě rzsahu znečištění kůže a děvu; na pracvištích s nevyhvujícími mikrklimatickými pdmínkami, v rzsahu a za pdmínek stanvených prváděcím právním předpisem, též chranné nápje. Při zaměření práce dma nepřichází tat pvinnst zaměstnavatele zpravidla d úvahy. 104 dst. 4 ZP: Zaměstnavatel je pvinen udržvat sbní chranné pracvní prstředky v puživatelném stavu a kntrlvat jejich pužívání. Obdbně jak k 104/1, až na t, že kntrla pužívání OOPP závisí na mžnsti vstupu zaměstnavatele d bydliště zaměstnance. Udržvání OOPP v puživatelném stavu může zaměstnavatel naplnit nebude-li mu umžněn vstup na dmácí pracviště, např. rganizváním pravidelných kntrl OOPP při jejich předlžení v rámci rganizvaných schůzek se zaměstnavatelem či jeh splupracvníky, při předání výstupů pžadvané práce apd. (způsb takvét kntrly by měl být upraven smluvně). 105 dst. 1 ZP: Zaměstnavatel, u něhž k pracvnímu úrazu dšl, je pvinen bjasnit příčiny a klnsti vzniku tht úrazu za účasti zaměstnance, pkud t zdravtní stav zaměstnance dvluje, svědků a za účasti dbrvé rganizace a zástupce pr blast bezpečnsti a chrany zdraví při práci a bez vážných důvdů neměnit stav na místě úrazu d dby bjasnění příčin a klnstí vzniku pracvníh úrazu. O pracvním úrazu zaměstnance jinéh zaměstnavatele je zaměstnavatel pdle věty první pvinen bez zbytečnéh dkladu uvědmit zaměstnavatele úrazem pstiženéh zaměstnance, umžnit mu účast na bjasnění příčin a klnstí vzniku pracvníh úrazu a seznámit h s výsledky tht bjasnění. Skutečnst, že k pracvnímu úrazu nedšl na pracvišti zaměstnavatele, ale v bydlí zaměstnance, nezbavuje zaměstnavatele pvinnsti bjasnit příčiny a klnsti vzniku úrazu. Pkud nebude zaměstnavateli umžněn prvést šetření na místě, kde k úrazu dšl, tedy v bydlí zaměstnance, může být pr pstiženéh zaměstnance nárčnější prkázání, že úraz, který bjektivně utrpěl, je úrazem pracvním. K úspěšnému uplatnění náhrady škdy musí zaměstnanec prkázat škdnu událst, která nastala při plnění pracvních úklů neb v přímě suvislsti s ním, vznik škdy a její výši, příčinnu suvislst mezi škdnu událstí a vznikem škdy. 10

19 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie 4 dst. 1 zákna č. 309/2006 Sb.: Zaměstnavatel je pvinen zajistit, aby strje, technická zařízení, dpravní prstředky a nářadí byly z hlediska bezpečnsti a chrany zdraví při práci vhdné pr práci, při které budu pužívány. Strje, technická zařízení, dpravní prstředky a nářadí musí být a) vybaveny chrannými zařízeními, která chrání živt a zdraví zaměstnanců, b) vybaveny neb upraveny tak, aby dpvídaly ergnmickým pžadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktrům pracvních pdmínek, c) pravidelně a řádně udržvány, kntrlvány a revidvány. Je-li předmětem práce dma drbná výrba, dá se předpkládat, že je k tét činnsti ptřeba užívat nějaké strje, technická zařízení a nářadí. Pvinnst zaměstnavatele uvedená v 4 dst. 1 se nevztahuje jen na strje, technická zařízení a nářadí pskytnutá zaměstnanci zaměstnavatelem, ale i na předměty patřící zaměstnanci. Pr realizaci údržby, kntrly a revizí těcht prstředků je třeba stanvit dhdu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem zda tyt úkny budu prvedeny u zaměstnance, neb zda je zaměstnanec předlží zaměstnavateli na stanveném místě (zřejmě na pracvišti zaměstnavatele), neb prkáže prvedení prhlídky za pužití předem zaměstnavatelem vyhtvenéh kntrlníh seznamu (např. dle návdu výrbce danéh technickéh zařízení, dle vyhtvenéh pstupu dbrnu sbu atd.) Vybrané pvinnsti zaměstnance Následující seznam představuje vybrané pvinnsti zaměstnance ve vztahu k BOZP a jejich mžné řešení. 106 dst. 3 a 4 ZP: Zaměstnanec má práv a pvinnst pdílet se na vytváření bezpečnéh a zdraví nehržujícíh pracvníh prstředí, a t zejména uplatňváním stanvených a zaměstnavatelem přijatých patření a svu účastí na řešení tázek bezpečnsti a chrany zdraví při práci. Každý zaměstnanec je pvinen dbát pdle svých mžnstí svu vlastní bezpečnst, své zdraví i bezpečnst a zdraví fyzických sb, kterých se bezprstředně dtýká jeh jednání, případně pmenutí při práci. Znalst základních pvinnstí vyplývajících z právních a statních předpisů a pžadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnsti a chrany zdraví při práci je nedílnu a trvalu sučástí kvalifikačních předpkladů zaměstnance. Zaměstnanec vyknává práci v dbře známém dmácím prstředí. Prtže práce pr zaměstnavatele vyknávaná dma zásadně nevykazuje rizikvé prvky, je plnění tét pvinnsti zaměstnance i v přenesení d pdmínek dmva v pdstatě samzřejmstí. Při pužívání strjů a technických zařízení zaměstnanec na základě šklení samstatně vyhledává nebezpečné stavy, infrmuje nich svéh zaměstnavatele a v sučinnsti s ním přijímá bezpečnstní patření; dle stanvených pstupů prvádí pravidelnu údržbu a kntrlu dle vyhtvenéh kntrlníh seznamu. 106 dst. 4 písm. a) ZP: účastnit se šklení zajišťvaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnst a chranu zdraví při práci včetně věření svých znalst Výkn práce dma nezbavuje zaměstnance pvinnsti zúčastnit se šklení BOZP, zajišťvaných zaměstnavatelem. K tmu je pvinen dstavit se na míst, kde šklení prbíhá (pracviště zaměstnavatele neb jiné, zaměstnavatelem určené, míst). 106 dst. 4 písm. b) ZP: pdrbit se pracvnělékařským prhlídkám, vyšetřením neb čkváním stanveným zvláštními právními předpisy, Pvinnst zaměstnance pdrbit se pracvnělékařským prhlídkám, vyšetřením neb čkváním stanveným zvláštními právními předpisy musí zaměstnanec, bdbně jak pvinnst účastnit se šklení BOZP, plnit bez hledu na t, kde je míst výknu jeh práce. 106 dst. 4 písm. c) a d) ZP: ddržvat právní a statní předpisy a pkyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnsti a chrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečnéh chvání na pracvišti a infrmacemi zaměstnavatele, ddržvat při práci 11

20 Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice stanvené pracvní pstupy, pužívat stanvené pracvní prstředky, dpravní prstředky, sbní chranné pracvní prstředky a chranná zařízení a svévlně je neměnit a nevyřazvat z prvzu, Obě pvinnsti platí pr zaměstnance pracující jak na pracvišti zaměstnavatele, tak při práci dma. Pdstatné je, že musí být s právními a statními přepisy řádně seznámen. Seznámen musí být, pkud t přichází d úvahy, i s pracvními pstupy, s pracvními prstředky, pkud mu byly pskytnuty zaměstnavatelem, a pužívat sbní chranné pracvní prstředky, je-li k tmu důvd. Zaměstnavatel by měl tyt pvinnsti ulžit zaměstnanci s hledem na pdmínky výknu práce dma. 106 dst. 4 písm. e) ZP: nepžívat alkhlické nápje a nezneužívat jiné návykvé látky na pracvištích zaměstnavatele a v pracvní dbě i mim tat pracviště, nevstupvat pd jejich vlivem na pracviště zaměstnavatele a nekuřit na pracvištích a v jiných prstrách, kde jsu účinkům kuření vystaveni také nekuřáci. Zákaz pžívání alkhlických nápjů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikrklimatických pdmínkách, pkud pžívají piv se sníženým bsahem alkhlu, a na zaměstnance, u nichž pžívání těcht nápjů je sučástí plnění pracvních úklů neb je s plněním těcht úklů bvykle spjen. Není-li při výknu práce dma zaměstnanci stanven rzvržení pracvní dby, lze spekulvat, zda přichází d úvahy pžívání alkhlických nápjů neb zneužívání jiných návykvých látek v pracvní dbě. Nicméně, je-li dmácí pracviště pvažván za pracviště zaměstnavatele, nemůže se na něm pužívat alkhlický nápj, návykvé látky, ani být pd jejich vlivem na tmt pracvišti. O zákazu kuření t platí v intencích zákníku práce bdbně. Pkud se má zaměstnanec dstavit na pracviště zaměstnavatele, pak zákaz nepžívání alkhlu v pracvní dbě či vstupu pd jeh vlivem na pracviště zaměstnavatele platí i pr něj. Obdbně t platí v případě kuření. 106 dst. 4 písm. g) ZP: s hledem na druh jím vyknávané práce se pdle svých mžnstí pdílet na dstraňvání nedstatků zjištěných při kntrlách rgánů, kterým přísluší výkn kntrly pdle zvláštních právních předpisů, Při práci dma nepřichází d úvahy (rgány státníh dzru jsu na tm stejně jak zaměstnavatel také nemhu narušit nedtknutelnst bydlí; přest by však mhli zaměstnavateli udělit sankci za prušení ustanvení zákníku práce či jiných předpisů BOZP). 106 dst. 4 písm. h) ZP: bezdkladně znamvat svému nadřízenému veducímu zaměstnanci svůj pracvní úraz, pkud mu t jeh zdravtní stav dvlí, a pracvní úraz jinéh zaměstnance, ppřípadě úraz jiné fyzické sby, jehž byl svědkem, a splupracvat při bjasňvání jeh příčin. Přest, že i při práci dma může zaměstnanec utrpět pracvní úraz, je plnění znamvací pvinnsti zřejmě prblematické. Plnění znamvací pvinnsti je subjektivní pdle th, k jaké míře pškzení zdraví dšl a jaké plynu zaměstnanci nárky z pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání. Na jedné straně se nedá čekávat známení pracvníh úrazu zaměstnancem, pkud si úraz způsbil vlastním zaviněním, neb jeh situvání d lepších pdmínek (např. p vystřízlivění, p úpravě místa a pdmínek úrazu), na druhé straně je nutné pčítat s jeh pzdním hlášením pr nemhucnst zaměstnance, kdy pracvní úraz může hlásit jiný člen dmácnsti. 106 dst. 4 písm. i) ZP: pdrbit se na pkyn právněnéh veducíh zaměstnance písemně určenéh zaměstnavatelem zjištění, zda není pd vlivem alkhlu neb jiných návykvých látek. Platí puze v případě vstupu zaměstnance pracujícíh dma na pracviště zaměstnavatele Dpručení k eliminaci rizik spjených s prací z dmva K minimalizaci rizik při práci z dmva je vhdné plnit následující dpručení: 12

21 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie zaměstnance řádně šklit s hledem na infrmace získané pdbě dmácíh pracviště (například z checklistů, případně na základě svlení zaměstnance k prvedení prhlídky dmácíh pracviště, vhdné je zaměstnance přím pvěřit prvedením analýzy rizik); vhdně vlit zaměstnance, kterým bude práce dma umžněna a t s hledem na jejich fyzické, ale i psychické vlastnsti; v pracvní smluvě, případně v jejím ddatku upřesnit pracvní míst a rzvržení pracvní dby, kteru si zaměstnanec sám určí a t včetně bezpečnstních přestávek a přestávky na jídl a ddech s dplněným způsbem infrmvání nadřízenéh změnách v rzvržení pracvní dby; infrmvat zaměstnavatele práci rzvržené zaměstnancem d nční dby; smluvně zajistit, že zaměstnanec bude ddržvat nepřetržitý 12hdinvý dpčinek mezi dvěma směnami a 35hdinvý nepřetržitý dpčinek v týdnu; vyžadvat p zaměstnanci ddržvání vhdných parametrů světlení, větrání a dalších faktrů pracvníh prstředí; ujednat mžnst zaměstnavatele k prvádění prhlídek místa, kde bude práce knána, ppřípadě způsb zajištění ftdkumentace takvéht pracviště zaměstnancem; sjednat, zda zaměstnanec může pužívat při výknu práce své vlastní zařízení či nástrje a vyhtvit místní prvzně bezpečnstní předpis, kntrlní seznamy a jinu vhdnu dkumentaci BOZP. 4.2 Suvislst se záknem státní službě Obdbné, jak je uveden výše, platí také pr sby pdléhající služebnímu záknu, který v 113 uvádí následující: Bezpečnst a chrana zdraví při výknu služby státních zaměstnanců se řídí a) 101 až 108 a 323 zákníku práce, b) 2 až 11 zákna zajištění dalších pdmínek bezpečnsti a chrany zdraví při práci, c) záknem chraně veřejnéh zdraví, d) záknem specifických zdravtních službách. 4.3 Pracvní úraz při práci dma a šetření vzniku nemci z pvlání ZP pd pjmem pracvní úraz rzumí pškzení zdraví neb smrt zaměstnance, dšl-li k němu nezávisle na jeh vůli krátkdbým, náhlým a násilným půsbením zevních vlivů při plnění pracvních úklů neb v přímé suvislsti s jejich plněním. Pracvním úrazem je též úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracvních úklů. Pškzení zdraví může nabývat charakteru tělesnéh, ale i psychickéh. Odpvědnst zaměstnavatele za škdu při pracvních úrazech je upravena jak bjektivní dpvědnst za pškzení zdraví zaměstnance. Odpvědnst zaměstnavatele vůči zaměstnanci vzniká, když: se stane pracvní úraz, vznikne škda, mezi pracvním úrazem a vznikem škdy existuje příčinná suvislst. Ke vzniku nárku na náhradu škdy zaměstnance je ptřeba, aby všechny tyt pdmínky byly splněny sučasně, jinak nárk nevzniká. Zaměstnanec s pracvním úrazem má nárk d zaměstnavatele na kmpenzaci: ztráty výdělku, blestnéh a ztíženéh splečenskéh uplatnění, 13

22 Metdika řízení práce prváděné frmu hme ffice nákladů spjených s léčením, věcné škdy. Z hlediska BOZP vznikají největší prblémy při pracvních úrazech. Úrazy typu pád na rvině, zakpnutí apd. jsu pměrně důkazně prblematické, aby se prkázal, že k úrazu dšl skutečně v pracvní dbě, a že je zde zachvána přímá příčinná suvislst s plnění pracvních úklů. Uvedené úrazy patří zárveň k nejčastějším zraněním nejen v suvislsti s prací. Tmut prblému lze zčásti předejít písemným ujednáním rzvržení pracvní dby zaměstnancem, které bude pravidelně předem známen zaměstnavateli, a především bezdkladným nahlášením vznikléh úrazu zaměstnavateli splu s ppisem suběhu událstí a vyjádřením lékaře (tt vyjádření lékaře však není relevantní pr psuzení uznání či neuznání pracvníh úrazu zaměstnavatelem). V každém případě by však měl zaměstnavatel zaměstnávající sby pracující z dmva klást zvýšenu pzrnst řádnému a pravidelnému pršklení těcht zaměstnanců. Tt šklení by měl bsahvat též závěry vyplývající z hdncení rizik na místě, kde bude práce z dmu prbíhat. Hdncení může vycházet ze zjištění prvedených zaměstnavatelem, případně z ppisu místa, které pskytne zaměstnavateli zaměstnanec aneb může být zpracván zaměstnancem. Důkazní břemen prkázání, že k úrazu dšl a že se jedná úraz pracvní je však již na zaměstnanci (rzdíl prti práci knané na pracvišti zaměstnavatele, viz rzsudek Nejvyššíh sudu ČR z 20. listpadu 2001, sp. Zn 21 Cd 2507/2000). T vychází z bčanskprávních principů. Uvedený rzsudek ttiž knkrétně uvádí, že tázku přímé suvislsti utrpěnéh úrazu s plněním pracvních úklů je třeba psuzvat z hlediska místníh, časvéh a věcnéh, tedy zda lze k takvé suvislsti dspět vzhledem ke vztahu činnsti, při níž k úrazu dšl, k plnění pvinnstí, které pr zaměstnance vyplývají z pracvníh pměru. Dvdil, že v řízení dškdnění pracvníh úrazu zatěžuje pškzenéh důkazní břemen tm, že úraz, který utrpěl, je úrazem pracvním. V řízení náhradu škdy při pracvním úrazu má pškzený zaměstnanec pvinnst tvrzení, pvinnst důkazní a jim dpvídající břemen tvrzení a důkazní břemen při prkazvání, zda utrpěl pracvní úraz, zda mu vznikla škda a zda je dán vztah příčinné suvislsti mezi tut škdu a pracvním úrazem. Neunese-li břemen tvrzení neb důkazní břemen v tmt směru, musí vždy vyznít v jeh neprspěch. V první řadě tedy musí zaměstnanec splnit, pkud je t vzhledem k jeh zdravtnímu stavu mžné, znamvací pvinnst, ulženu mu v ustanvení 106 dst. 4 písm. h) ZP. Nemůže-li tak učinit sám zaměstnanec, měl by t za něj udělat rdinný příslušník, neb jiná sba. Ke zjištění skutkvéh děje vzniku a následků úrazu mhu přispět především svědci. Důležitu rli budu hrát výsledky vyšetření či šetření prvedenéh lékařem a lékařská zpráva tmt vyšetření či šetření (nicméně, lékařská zpráva není určena pr zaměstnavatele, spíše s ní může pracvat až psudkvý lékař pjišťvny). Záleží puze na zaměstnanci, zda umžní zaměstnavateli šetření na místě, kde k úrazu dšl, tedy zřejmě v bydlí zaměstnance. Pkud nesvlí, nebude t mít vliv na dškdnění, může se ale ztížit unesení důkazníh břemene prkázání, že úraz, který zaměstnanec utrpěl, je úrazem pracvním. Na zaměstnavateli bude, aby na základě shrmážděných důkazů rzhdl, zda se jedná úraz pracvní a zda nejsu důvdy pr zprštění dpvědnsti zaměstnavatele zcela neb částečně ( 367 ZP). Lze spekulvat, že zaměstnavatel, v případě pchybnstí, v případě nechty zaměstnance splupracvat při bjasňvání klnstí vzniku úrazu, bude mít tendenci úraz klasifikvat jak nepracvní. Ještě slžitější situace nastává v případě pršetření klnstí vzniku nemci z pvlání, kdy je ptřebné prvést měření na pracvišti zaměstnance. Zaměstnavatel, aniž by byl schpen jakkli vlivnit pracviště zaměstnance, může být pstaven před skutečnst, že psuzvané pracvní míst nedpvídá hygienickým pžadavkům a nemc z pvlání vznikla na tmt pracvišti zaměstnance. 4.4 Délka a rzvržení pracvní dby V případě práce dma je prakticky vylučena sustavná kntrla, zda zaměstnanec vyknává sjednané práce bez pmci jiných sb, i tak u nich zákník práce předpkládá sbní výkn práce. Prt rzsah práce, kterým zaměstnavatel prakticky určuje mnžství materiálu a úklů, předávaných zaměstnanci ke zpracvání a vyřízení, nemá u jedntlivéh zaměstnance přesahvat takvé mnžství práce, které dpvídá plnému pracvnímu úvazku, tj. stanvené týdenní pracvní dbě (40 hdin týdně). Mnžství přidělené práce by se zárveň měl shdvat s statními zaměstnanci, kteří pracují na pracvišti zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí zpravidla smluvně také zajistit, že zaměstnanec bude ddržvat nepřetržitý 12hdinvý dpčinek mezi dvěma směnami a 35hdinvý nepřetržitý dpčinek v týdnu, prtže tat 14

23 Výzkumný ústav bezpečnsti práce, v. v. i. Jeruzalémská 9, Praha 1 Oddělení prevence rizik a ergnmie becná úprava pracvní dby pr dmáckéh zaměstnance platí stejně jak pr zaměstnance pracujícíh na pracvišti zaměstnavatele. Stejně tak musí zaměstnavatel zajistit, že zaměstnanec bude ddržvat přestávky na jídl a ddech, případně bezpečnstní přestávky. T vše suvisí s BOZP, s prevencí rizik pracvních úrazů z únavy, a t nelze pdcenit. Zaměstnavatel musí při uzavírání smluvy na práci z dmva všech těcht skutečnstech a suvislstech zaměstnance náležitě pučit. Dalším specifikem práce z dmva je rzvržení pracvní dby, kteru si zaměstnanec sám rzvrhuje. Důsledek th je, že nemůže uplatňvat práv na příplatek za práci přesčas, v nci, v sbtu neb v neděli, ani nárk na příplatek za práci knanu ve svátek. Prt se na zaměstnance pracující z dmva nevztahují ustanvení rzvržení stanvené týdenní pracvní dby a všem ani prstjích. Přest, že se tak zaměstnavateli nepdaří zajistit těmt zaměstnancům plynulý přísun materiálu neb úklů, nemhu se tit zaměstnanci dmáhat náhrady mzdy za dbu, p kteru nemhli z tht důvdu sjednané práce pr zaměstnavatele vyknávat. Tt je v suladu s ustanvením ZP věnující se překážkám v práci na straně zaměstnavatele. Z těcht důvdů je ptřeba nastavit systém kmunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který bude řešit prblematiku infrmvání zaměstnavatele tm, jak si zaměstnanec rzvrhl svu pracvní dbu. Tent systém by měl být nastaven tak, aby byl zaměstnavatel vždy včas infrmván změnách v rzvržení pracvní dby zaměstnancem. V praxi by měla existvat rámcvá dhda, v rámci které se zaměstnanec a zaměstnavatel dhdnu na dbě, kdy bude zaměstnanec plnit své pracvní úkly a kdy bude k zastižení. Zaměstnavatel sice nemá práv zaměstnanci knkrétní dbu nařídit, má však práv zaměstnanci vypvědět mžnst pracvat z dmva. Rzvržení pracvní dby bezprstředně suvisí s dměňváním. Ze zákna vyplývá, že dmáckému zaměstnanci nepřísluší mzda neb plat neb náhradní vln při práci přesčas, ani náhradní vln aneb příplatek za práci ve svátek. Prt musí být zaměstnanec s tímt dbře seznámen, aby následně nedcházel k nejasnstem. T suvisí i s mnžstvím přidělvané práce. Zaměstnavatel zajistí, že bude zaměstnanci přidělvat jen tlik práce, klik zvládne ve stanvené či kratší pracvní dbě. Naknec není mžné pdcenit ani sjednání řádné evidence pracvní dby. I zaměstnanec pracující dma musí řádně evidvat začátek a knec směn, tedy svji pracvní dbu t je záknná pvinnst jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. 4.5 Služební cesta při práci dma V případě pracvní cesty u zaměstnanců pracujících z dmva platí stejné zásady jak u zaměstnance pracujícíh na pracvišti zaměstnavatele. Nejdůležitější je zde definice místa výknu práce ptřebné pr účely cestvních náhrad. Pdle 42 ZP se za pracvní cestu rzumí časvě mezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výknu práce mim sjednané míst výknu práce. Je tedy důležité, zda se za míst výknu práce pvažuje pr všechny účely puze práce z dmva aneb též práce na pracvišti zaměstnavatele. T platí například v případě, kdy je zaměstnanci umžněna práce z dmva puze ve vybraných dnech v týdnu. Práce z dmva na pracviště zaměstnavatele se tak nemusí pvažvat za pracvní cestu. Na druhu stranu, pkud se bude jednat zaměstnance, který pracuje puze z dmva má pvinnst: účastnit se šklení zajišťvaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnst a chranu zdraví při práci včetně věření svých znalstí, neb pdrbit se pracvnělékařským prhlídkám, vyšetřením neb čkváním stanveným zvláštními právními předpisy, aneb je z jiných důvdů vyzván zaměstnavatelem, aby se k němu dstavil, náleží náhrada cestvních výdajů pdle 156 ZP. V takvém případě se bude jednat cestvní výdaje pdle 152 písm. b) ZP nebť tat cesta se pdle 156 dst. 2 pr účely pskytvání cestvních náhrad pvažuje za pracvní cestu. 15