PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R35-41,43/2010/VZ-18087/2010/310/EKu V Brně dne: 2.

Transkript

1 *uhsx003b4p3* UOHSX003B4P3 PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R35-41,43/2010/VZ-18087/2010/310/EKu V Brně dne: 2. únra 2011 Ve správním řízení rzkladu ze dne pdaném zadavatelem Správu pražských hřbitvů, p.., IČ , se sídlem Vinhradská 2807, Praha, zast. JUDr. Janem Hrdličku, advkátem se sídlem Přemyslva 5, Praha, rzkladu ze dne pdaném zadavatelem Městsku plikliniku Praha, p.., IČ , se sídlem Spálená 12, Praha, zast. Mgr. Barbru Krásvu, advkátku se sídlem Spálená 12, Praha, rzkladech ze dne pdaných zadavateli Btanicku zahradu hl. m. Prahy, p.., IČ 64572, se sídlem Nádvrní 134, Praha, Phřebním ústavem hl. m. Prahy, p.., IČ , se sídlem Starměstské nám. 10, Praha, Lesy hl. m. Prahy, p.., IČ , se sídlem Práčská 1885, Praha, Městsku knihvnu v Praze, p.., IČ 64467, se sídlem Mariánské nám. 1, Praha, Galerií hl. m. Prahy, p.., IČ 64416, se sídlem Starměstské nám. 605/13, Praha, Hudebním divadlem v Karlíně, p.., IČ 64335, se sídlem Křižíkva 10, Praha, kteří jsu ve správním řízení zastupeni JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M. (C.J.), advkátem se sídlem AK Weil, Gtshal & Manges s. r.., Křižvnické nám. 2/193, Praha,

2 prti rzhdnutí Úřadu pr chranu hspdářské sutěže č. j. ÚOHS-S239/2009/VZ- 494/2010/540/LZa ze dne ve věci přezkumání úknů výše uvedených zadavatelů v zadávacích řízeních s názvy Psuzení efektivity činnsti rganizace v návaznsti na další subjekty půsbící na území hl. m. Prahy s bdbným předmětem činnsti včetně psuzení spravvání a prvzvání svěřenéh majetku, prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , Stanvení ptimálníh způsbu zajištění zdravtní péče pr psluchače vyských škl se sídlem na území hl. města Prahy prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , Návrh ptimálníh pčtu pracvníků rganizace a návrh ptimalizace pskytvaných služeb včetně ptimalizace správy a údržby svěřenéh majetku prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , Zpracvání persnálníh a eknmickéh auditu příspěvkvé rganizace Lesy hl. m. Prahy prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , Návrh ptimálníh pčtu pracvníků rganizace a návrh ptimálníh systému zabezpečení správy a údržby svěřenéh majetku prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , Návrh racinalizace činnsti městské knihvny v Praze včetně návrhu ptimálníh pčtu pracvníků, návrhu standardů úrvně pskytvání služeb a hdncení zaměstnanců zabezpečujících kntakt s klienty prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , Návrh ptimalizace prvzvání, správy a údržby svěřenéh majetku včetně návrhu ptimálníh pčtu pracvníků, návrh standardů úrvně pskytvání služeb a hdncení zaměstnanců se zaměřením na zaměstnance zabezpečující kntakt s klienty prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , a Návrh racinalizace činnsti, psuzení správy a údržby mvitéh majetku a návrh ptimálníh pčtu pracvníků Hudebníh divadla v Karlíně prvedenéh na základě výzvy k pdání nabídky na veřejnu zakázku maléh rzsahu ze dne , jehž dalším účastníkem je vybraný uchazeč splečnst BNV cnsulting, s. r.., IČ , se sídlem Václavské náměstí 1/846, Praha, 2

3 jsem pdle 152 dst. 5 písm. a) zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů, na základě návrhu rzkladvé kmise, ustavené pdle 152 dst. 3 téhž zákna, s přihlédnutím k ustanvení 90 dst. 1 písm. b) téhž zákna, rzhdl takt: Rzhdnutí Úřadu pr chranu hspdářské sutěže ÚOHS-S239/2009/VZ- 494/2010/540/LZa ze dne r u š í m a věc v r a c í m k nvému prjednání Úřadu pr chranu hspdářské sutěže. ODŮVODNĚNÍ I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pr chranu hspdářské sutěže 1. Zadavatelé Správa pražských hřbitvů, p.., IČ , se sídlem Vinhradská 2807, Praha (dále též jen Správa pražských hřbitvů ), Městská pliklinika Praha, p.., IČ , se sídlem Spálená 12, Praha (dále též jen Městská pliklinika Praha ), Btanická zahrada hl. m. Prahy, p.., IČ , se sídlem Nádvrní 134, Praha (dále též jen Btanická zahrada ), Phřební ústav hl. m. Prahy, p.., IČ , se sídlem Starměstské nám. 10, Praha (dále též jen Phřební ústav ), Lesy hl. m. Prahy, p.., IČ , se sídlem Práčská 1885, Praha (dále též jen Lesy hl. m. Prahy ), Městská knihvna v Praze, p.., IČ , se sídlem Mariánské nám. 1, Praha (dále též jen Městská knihvna ), Galerie hl. m. Prahy, p.., IČ , se sídlem Starměstské nám. 605/13, Praha (dále též jen Galerie hl. m. Prahy ), a Hudební divadl v Karlíně, p.., IČ , se sídlem Křižíkva 10, Praha (dále též jen Hudební divadl v Karlíně ), učinili výzvy k pdání nabídek ve výběrvých řízení na uvedené veřejné zakázky maléh rzsahu: Psuzení efektivity činnsti rganizace v návaznsti na další subjekty půsbící na území hl. m. Prahy s bdbným předmětem činnsti včetně psuzení spravvání a prvzvání svěřenéh majetku, Stanvení ptimálníh způsbu zajištění zdravtní péče pr psluchače vyských škl se sídlem na území hl. města Prahy, Návrh ptimálníh pčtu pracvníků rganizace a návrh ptimalizace pskytvaných služeb včetně ptimalizace správy a údržby svěřenéh majetku, Zpracvání persnálníh a eknmickéh auditu příspěvkvé rganizace Lesy hl. m. Prahy, 3

4 Návrh ptimálníh pčtu pracvníků rganizace a návrh ptimálníh systému zabezpečení správy a údržby svěřenéh majetku, Návrh racinalizace činnsti městské knihvny v Praze včetně návrhu ptimálníh pčtu pracvníků, návrhu standardů úrvně pskytvání služeb a hdncení zaměstnanců zabezpečujících kntakt s klienty, Návrh ptimalizace prvzvání, správy a údržby svěřenéh majetku včetně návrhu ptimálníh pčtu pracvníků, návrh standardů úrvně pskytvání služeb a hdncení zaměstnanců se zaměřením na zaměstnance zabezpečující kntakt s klienty a Návrh racinalizace činnsti, psuzení správy a údržby mvitéh majetku a návrh ptimálníh pčtu pracvníků Hudebníh divadla v Karlíně, 2. Na základě bdrženéh pdnětu Úřad pr chranu hspdářské sutěže (dále jen Úřad neb rgán dhledu ) zjistil, že usnesením Rady hlavníh města Prahy č ze dne (dále jen usnesení ) byl dsuhlasen prvedení persnálníh a rganizačníh auditu se zaměřením na restrukturalizaci příspěvkvých rganizací hlavníh města Prahy, tj. výše vyjmenvaných zadavatelů. Z předlžené dkumentace nabyl Úřad pchybnst, zda zadavatelé s hledem na předpkládanu hdntu veřejné zakázky tím, že prvedení persnálníh a rganizačníh auditu zadali jak samstatné veřejné zakázky maléh rzsahu a že s vybraným uchazečem, splečnstí BNV cnsulting, s. r.., IČ , se sídlem Václavské náměstí 1/846, Praha 1 (dále jen vybraný uchazeč ), uzavřeli smluvy díl a navazující ddatky, splnili pvinnst stanvenu v 13 dst. 3 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ), tj. pvinnst zadat pžadvané služby splečně (viz 2 dst. 8 zákna) jak jedinu veřejnu zakázku tak, aby nedšl ke snížení předpkládané hdnty pd finanční limity stanvené v 12 zákna. Z uvedenéh důvdu prt rgán dhledu zahájil z mci úřední správní řízení přezkumání úknů zadavatelů a za jeh účastníky značil všechny zadavatele a vybranéh uchazeče. Pzn.: Pkud je v textu uveden dkaz na zákn, jedná se vždy znění platné v dbě prvedení úknu Úřadu neb v dbě prvedení jedntlivých úknů účastníků řízení. Pkud se dále v textu pužívá suhrnný pjem zadavatelé, rzumí se jím všech sm výše uvedených zadavatelů. II. Napadené rzhdnutí 3. Dne vydal Úřad rzhdnutí č. j. ÚOHS-S239/2009/VZ-494/2010/540/LZa (dále jen napadené rzhdnutí ), kterým rzhdl, že se zadavatelé ve výše zmíněných výběrvých řízeních dpustili správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. a) zákna tím, že při uzavírání smluv neddrželi pstup uvedený v 13 dst. 3 zákna, když rzdělili předmět veřejné zakázky tak, že tím dšl ke snížení předpkládané hdnty pd finanční limity stanvené v 12 zákna, v důsledku čehž neddrželi pstup stanvený v 21 zákna a neprvedli zadávací řízení, přičemž tent pstup mhl pdstatně vlivnit výběr nejvhdnější nabídky. Za uvedený správní delikt Úřad ulžil každému zadavateli pkutu ve výši Kč (v sučtu tedy ,- Kč), všechny splatné d dvu měsíců de dne nabytí právní mci tht rzhdnutí. 4

5 4. Orgán dhledu se v důvdnění citvanéh rzhdnutí pté, c shrnul bsah ustanvení 7 dst. 1, 12 dst. 5 a 13 dst. 1 zákna a bsah usnesení rady hlavníh města Prahy č ze dne (dále též jen "usnesení"), uvedl, že psuzení, zda se v přezkumávaném případě jedná jedinu veřejnu zakázku, jejíž předmět byl rzdělen na části, závisí na prkázání věcné, časvé a místní suvislsti dílčích zakázek. Z bdů 2.1. všech uzavřených smluv vyplývá, že plnění všech smluv splu z věcnéh hlediska suvisí, nebť vybraný uchazeč zpracvával analýzy činnsti s cílem dsáhnut racinalizace a ptimalizace rganizační struktury, zjistit vývj pčtu pracvních míst, vyhdntit způsb správy a údržby majetku, navrhnut ptimální způsb pskytvání služeb, ptimální způsb nákupu služeb a zvýšit efektivitu vyknávaných činnstí s důrazem na dsažení úspry nákladů. Sučástí smluvy je pdmínka, že veškerá vyhdncení, psuzení a dpručení budu prvedena s hledem na činnst dalších příspěvkvých rganizací hl. města Prahy. Shdný je také pstup stanvený vybranému uchazeči pr zpracvání analýz (viz bd 2.4. smluv), a harmngram prjektu (viz bd 3.3. smluv). Na základě smluv i usnesení Úřad dvdil, že vybrané příspěvkvé rganizace jsu sučástí jednh záměru, který však byl realizván jak sm samstatných veřejných zakázek maléh rzsahu. Z předlžených dkumentací je zřejmé, že smluvy byly uzavřeny v úzké časvé návaznsti (s dstupem tří měsíců), navíc na služby stejnéh charakteru a rzsahu, kdy výsledkem analýz a auditů jsu pdbná dpručení a patření, přičemž uvedení zadavatelé při zadání vzájemně splupracvali, a rgán dhledu tedy neměl pchyb ani suvislsti věcné. Služby byly navíc prváděny u příspěvkvých rganizací zřízených a financvaných hlavním městem Praha, čímž byla prkázána i suvislst místní. Z výše uvedených důvdů Úřad neakceptval tvrzení zadavatelů, že zadali veřejné zakázky samstatně, nebť předpkládali, že splu nesuvisí, prtže jejich výstupem jsu dlišná dpručení a patření. 5. S dkazem na 13 dst. 3 zákna Úřad zadavatele upzrnil, že je třeba při rzdělvání zakázek dbát mezujících patření tak, aby rzdělení veřejných zakázek nevedl k vyhnutí se pvinným záknným pstupům. Zadavatelé však zákaz uvedený v 13 dst. 3 zákna prušili, čímž dšl ke snížení předpkládané hdnty pd záknem stanvený finanční limit pr pdlimitní veřejnu zakázku. Uvedeným pstupem zadavatelé způsbili, že předmět veřejné zakázky byl rzdělen na veřejné zakázky maléh rzsahu, které zadavatel není pvinen zadávat pstupem pdle zákna. Dále Úřad, s pukazem na 2 dst. 8 zákna, uvedl, že se pr účely zákna za zadavatele pvažuje i něklik zadavatelů, pkud se spjí neb sdruží pr účely splečnéh pstupu směřujícíh k zadání veřejné zakázky; v takvém případě jsu zadavatelé pvinni před zahájením zadávacíh řízení uzavřít písemnu smluvu, ve které si upraví vzájemná práva a pvinnsti suvisející se zadáním veřejné zakázky. Skutečnst, že zadavatelé tét mžnsti nevyužili, neznamená, že se sdružit nemhli, resp. že veřejnu zakázku splečně zadat neměli. Sučasně Úřad dkázal na 98 zákna, který rzdělení veřejné zakázky na části za určitých pdmínek umžňuje. Dále Úřad uvedl, že Hlavní měst Praha jakžt zřizvatel všech smi příspěvkvých rganizací (zadavatelů) taktéž mhl zadat veřejnu zakázku na prvedení persnálníh a rganizačníh auditu v jednm zadávacím řízení pr všechny jmenvané příspěvkvé rganizace (zadavatele), namíst th, aby jim ukládal prvedení výběrvých řízení usnesením. Pr úplnst Úřad pukázal na své dřívější rzhdnutí č. j. S321/2008/VZ-1071/2009/540/PVé ze dne 5

6 , v němž knstatval, že pr psuzení věcné, místní a časvé suvislsti není pdstatný způsb financvání, a na rzsudek Evrpskéh sudníh dvra ze dne ve věci C-16/98 Kmise Evrpských Splečenství v. Francuzská republika, pdle kteréh vyplývá pvinnst zadavatelů zadat veškerá splu suvisející plnění jak jednu veřejnu zakázku, bez hledu na pčet participujících subjektů. 6. Úřad uzavřel, že v knečném důsledku dšl k prušení 21 dst. 2 zákna, pdle kteréh je zadavatel pvinen pr zadání veřejné zakázky pužít tevřené neb užší řízení. Za pdmínek uvedených v 22 a 23 může zadavatel pužít rvněž jednací řízení s uveřejněním neb bez uveřejnění, případně sutěžní dialg ( 24 zákna) neb zjedndušené pdlimitní řízení ( 25 zákna). Hdlají-li zadavatelé předmět veřejné zakázky rzdělit, musí brát na zřetel, že rzdělením předmětu veřejné zakázky nesmí předpkládaná hdnta klesnut pd limity stanvené pr jedntlivé druhy veřejných zakázek neb limity umžňující pužití méně standardních druhů zadávacích řízení. Účelem těcht mezení je zabránit tmu, aby se zadavatelé vyhýbali záknným pstupům. Vzhledem k tmu, že zadavatelé pdle zákna nepstupvali (prušili zákaz stanvený v 13 dst. 3 zákna a v jeh důsledku nezadali veřejnu zakázku pstupem pdle 21 zákna), výběru ddavatele nepředcházel žádné transparentně prvedené zadávací řízení, které by bjektivně dkládal, že právě vybraný uchazeč nabízí nejlepší smluvní pdmínky. 7. Pkud jde ulženu pkutu, pté, c rgán dhledu dkázal na 121 dst. 2 zákna, a pté, c věřil, že jsu splněny pdmínky pr její ulžení, uvedl, že při stanvení výše pkuty přihlédl k tmu, že zadavatelé v rámci veřejných zakázek maléh rzsahu prvedli výběrvá řízení a že veřejné zakázky nezadali přím, tj. zcela s vylučením knkurence. Nemhl však dhlédnut d skutečnsti, že výběrvá řízení neprběhla pdle pravidel stanvených záknem, cž znemžnil účast dalších případných ddavatelů a mezil sutěžní prstředí. Nelze tedy vylučit, že pkud by pdle zákna pstupvali, bdrželi by zadavatelé nabídky d ddavatelů, kteří by nabídli výhdnější pdmínky. Pkuty byly vyměřeny s hledem na skutečnst, že rzdíl ve finančním bjemu za pskytvání služeb dle uzavřených smluv je řádvě stejný a že rzpčet příspěvkvých rganizací (zadavatelů) je závislý na rzpčtu zřizvatele hl. města Prahy. Při stanvení výše pkuty Úřad přihlédl také ke skutečnsti, že záměr rzdělit veřejnu zakázku na sm veřejných zakázek, které následně zadali zadavatelé samstatně jak veřejné zakázky maléh rzsahu, vzešel ze záměru hlavníh města Prahy (viz usnesení č ze dne ), na základě kteréh ulžil hlavní měst Praha zadavatelům prvést persnální a rganizační audit se zaměřením na restrukturalizaci zadavatelů. Vzhledem ke skutečnsti, že hlavní měst Praha plní funkci zřizvatele příspěvkvých rganizací, fakticky tím příspěvkvé rganizace vládá, může vlivňvat rzhdvání příspěvkvých rganizací v eknmických a persnálních záležitstech. Zadavatelé pstupvali ve veřejných zakázkách pdle pkynů zřizvatele hlavníh města Prahy bez hledu na skutečnst, zda pstup ulžený v usnesení je v suladu se záknem či nikliv. Hlavní měst Praha také pskytval zadavatelům metdicku a dbrnu pmc při zajišťvání výběrvých řízení a zpracvání zadávací dkumentace. Dále Úřad přihlédl k ustálené rzhdvací praxi a k eknmické situaci všech zadavatelů a dspěl k závěru, že ulženu pkutu nelze v případě žádnéh z nich pvažvat za 6

7 likvidační. P zvážení všech klnstí případu a uvážení všech argumentů nicméně Úřad akcentval preventivní funkci ulžených pkut. III. Námitky rzkladů Rzklady zadavatelů Btanická zahrada, Phřební ústav, Lesy hl. m. Prahy, Městská knihvna v Praze, Galerie hl. m. Prahy, Hudební divadl v Karlíně 8. Výše uvedení zadavatelé se pr účely pdání rzkladu prti rzhdnutí Úřadu nechali na základě plných mcí zastupit advkátem JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M. (C.J.). Vzhledem ke skutečnsti, že rzklady výše uvedených zadavatelů jsu z bsahvéh hlediska ttžné, jsu jedntlivé rzklady shrnuty d jednh celku. 9. Zadavatelé napadenému rzhdnutí v prvé řadě vytýkají, že Úřad nesprávně interpretval a následně aplikval 7 zákna, když dvdil pvinnst více zadavatelů se sdružit k zadání jedné veřejné zakázky. Tímt pstupem Úřad prušil zásadu legality stanvenu v 2 dst. 1 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů (dále jen správní řád"). Napadené rzhdnutí je z uvedenéh důvdu nezáknné. Zadavatelé uvádí, že jsu veřejnými zadavateli ve smyslu 2 dst. 2 písm. c) zákna. Pdle 18 dst. 3 zákna nemají zadavatelé pvinnst zadávat v zadávacím řízení veřejné zakázky maléh rzsahu. Zakázky, za jejichž zadání mim zadávací řízení byly napadeným rzhdnutím zadavatelům ulženy sankce, přitm zakázkami maléh rzsahu jsu. Zadavatelé trvají na tm, že jsu příspěvkvými rganizacemi zřízenými hl. m. Prahu a jsu samstatnými právnickými sbami ve smyslu rzpčtvých pravidel územních rzpčtů, přičemž zákn výslvně značuje příspěvkvé rganizace za samstatné zadavatele. Dále zadavatelé s dkazem na 7 zákna upzrňují, že uvedené ustanvení definuje veřejnu zakázku jak zakázku realizvanu na základě smluvy mezi zadavatelem a jedním či více ddavateli. Z textu tét definice jednznačně vyplývá, že ve smluvním vztahu na straně ddavatelů může existvat více subjektů, na straně zadavatele však může být puze subjekt jediný. Výjimku z tht pravidla stanví 2 dst. 8 zákna, pdle kteréh se na sdružení zadavatelů phlíží jak na zadavatele jedinéh. Uvedené ustanvení je třeba vykládat tak, že puze umžňuje, aby se zadavatelé sdružili pr účely zadání veřejné zakázky, nikli tak, že ukládá pvinnst více zadavatelům sdružit se pr účely zadání jedné veřejné zakázky. Úřad se pdle zadavatelů puští d spekulací, kd by mhl či nemhl být pdle jeh názru ideálním zadavatelem šetřených veřejných zakázek a značuje za něj subjekt, který ani není účastníkem správníh řízení (hl. měst Praha). Za chvání tht subjektu pak Úřad sankcinuje zadavatele, cž je zcela v rzpru se základními principy správníh trestání. Zadavatelé knstatují, že ze strany Úřadu se jedná nepřípustné pužití rzšiřujícíh výkladu v blasti správníh trestání v neprspěch zadavatelů cby subjektů bviněných ze spáchání správníh deliktu. Údajné prušení zákna je Úřadem dvzván puze z extenzivníh výkladu 2 dst. 8 zákna. Zadavatelé ttiž nemhli smluvu sdružení za účelem splečnéh zadání veřejné zakázky platně uzavřít, nebť by tím dšl k prušení 33a zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění účinném k kamžiku zadání šetřených zakázek (dále jen rzpčtvá pravidla ). Dle tht ustanvení mhla příspěvkvá rganizace uzavřít smluvu sdružení, s výjimku přízení hmtnéh majetku, puze za účelem zabezpečení 7

8 činnstí pdle ustanvení 33 rzpčtvých pravidel, které upravuje fnd kulturních a sciálních ptřeb. Tent zákaz uzavření smluvy sdružení není mezen (mim stanvené výjimky) puze na smluvy sdružení jak smluvní typ pdle 829 zákna č. 40/1964 Sb., bčanskéh zákníku, ve znění pzdějších předpisů, ale na jakákliv sdružení či spjení uskutečněná byť i na základě inminátní smluvy. Úřad v napadeném rzhdnutí de fact nutí zadavatele k prtiprávnímu jednání. 10. Jak dále zadavatelé namítají, prces zadávání každé veřejné zakázky byl zcela nezávislý na prcesech zadávání veřejných zakázek statních zadavatelů. Zadavatelé samstatně rzhdvali zadání své příslušné zakázky, průběhu výběrvéh řízení a výběru vítěznéh uchazeče. Hl. m. Praha neurčval, jakým způsbem mají zadavatelé zadat své zakázky, ani nevlivňval rzhdnutí těcht zadavatelů vítězném ddavateli. Hl. m. Praha byl připraven k pskytnutí případné metdické a dbrné pdpry na úrvni právníh pradenství a dzrval rzpčtvu kázeň příspěvkvých rganizací. Pkud Úřad hdntil důkazy zalžené ve správním spise jinak, pak jsu jeh skutkvé závěry z th vyvzené nesprávné, řízení předcházející vydání napadenéh rzhdnutí je stižen vadami spčívajícími v nesprávně zjištěném skutkvém stavu v rzpru s 3 a 50 dst. 4 správníh řádu. Rvněž z hlediska věcnéh jsu šetřené zakázky samstatné a nezávislé na statních. Veřejné zakázky zadávané jedntlivými zadavateli byly specifické a vyžadvaly úzku splupráci mezi zadavateli a ddavatelem vybraným na základě výběrvéh řízení. Zadavatelé tudíž nemhli, vzhledem k vyské specifičnsti, zadat výběrvá řízení, která se týkala činnsti i statních příspěvkvých rganizací. Z napadenéh rzhdnutí jednznačně vyplývá, že výběrvá řízení zadávaná jedntlivými zadavateli prbíhala nezávisle na sbě, cž je zřejmé jak z různéh pčtu ddavatelů slvených jedntlivými příspěvkvými rganizacemi, tak i z různéh pčtu pdaných nabídek a různých dat přádání výběrvých řízení. Zadavatelé dále nesuhlasí s tvrzením Úřadu, že suvislsti jedntlivých plnění svědčí mim jiné i skutečnst, že ve všech výběrvých řízeních realizuje persnální a rganizační audit stejný ddavatel, nebť, jak byl Úřad již upzrněn ve stanvisku ke správnímu řízení, ne ve všech takvých řízeních zvítězil vybraný uchazeč. Ve výběrvém řízení přádaném příspěvkvu rganizací Správa pražských hřbitvů zvítězil uchazeč CENTRA a. s., který však následně známil svu neschpnst zakázku splnit. 11. Zadavatelé dále uvádějí, že předpkládanu hdntu všech šetřených veřejných zakázek není mžné navzájem sečíst a tyt zakázky tedy netvří zakázku jedinu, cž pdle jejich názru jednznačně vyplývá z rzsudku Evrpskéh sudníh dvra (dále jen ESD ) v případě C-16/98 Kmise v. Francie ze dne 5. října 2000 (dále jen rzhdnutí Sydev ). Rzhdnutí Sydev se vztahval k výkladu čl. 14(10) a 14(13) Směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 krdinaci pstupů při zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a telekmunikací (dále jen směrnice ) hledně definice zakázky a zákazu bcházení tét směrnice rzdělením veřejné zakázky na dílčí části. V rzhdnutí Sydev ESD stanvil, že klíčvé pr psuzení, zda se v případě více zakázek jedná z hlediska zadávacích směrnic veřejnu zakázku jedinu, je jejich splečná eknmická a technická využitelnst. ESD zde uvedl, že pr psuzení, že jde zakázku jedinu, svědčí t, že výzvy k pdání nabídek jsu učiněny ve stejný kamžik, zahájení a krdinace výběru ddavatele prvádí jediný subjekt a že mezi zadávacími dkumentacemi 8

9 existují shdy. ESD dále usudil, že klíčvým hlediskem pr závěr, že dtčené zakázky jsu samstatné, je jejich vzájemná nezávislst (dst. 69 rzhdnutí Sydev). Na základě těcht kritérií ESD v rzhdnutí Sydev v daném případě psudil dlišně zakázky týkající se elektrifikačních prací a zakázky na světlvání ulic zadávané více municipalitami, avšak prstřednictvím jedinéh subjektu. V případě elektrifikačních prací ESD usudil, že se jedná v pdstatě jediný kmplexní prjekt elektrifikace. Pr pdpru tht argumentu svědčil fakt, že dpvědnst za elektrifikaci nesl jediný subjekt sdružující jedntlivé zadavatele. Napak v případě zakázek na světlvání ulic ESD knstatval, že tyt zakázky nejsu vzájemně závislé a mezi jedntlivými zakázkami není žádný vztah, jak tmu byl u elektrifikačních prací. ESD uzavřel, že ačkliv eknmické a technické využití každé jedntlivé zakázky je stejné jak u statních (světlení ulic), nemají takvé jedntlivé zakázky splečnu eknmicku a technicku využitelnst ve svém suhrnu (dst. 70 rzhdnutí Sydev), a prt v případě zakázek na světlení ulic mhu jedntliví zadavatelé zvlit rzdílný přístup, c se týče rzsahu knkrétních pžadavků na světlení. Prt není mžné suhrn zakázek na světlvání ulic pvažvat za zakázku jedinu. Úřad však z celéh rzhdnutí Sydev puze účelvě vyjímá větu z první třetiny důvdnění (zřejmě z dst. 42 rzhdnutí Sydev), kteru pak dále dezinterpretuje. 12. C se týče citvanéh rzhdnutí č. j. S321/2008/VZ-1071/2009/540/PVé ze dne , Úřad v daném případě usudil, že se jednal prjekt výstavby jediné silnice prjektvané jak celek, puze uměle rzdělené na dvě zakázky. Tyt zakázky však byly vzájemně prvázané a tvřily splečný funkční celek. V případě citvanéh rzhdnutí by ttiž měst Zásmuky těžk zadal vybudvání chdníků, pkud by tyt chdníky neměly vést klem silnice zárveň budvané dle zakázky zadané Ředitelstvím silnic a dálnic. Oprti výše citvanému rzhdnutí Úřadu však byly v případě napadenéh rzhdnutí výsledky jedntlivých výběrvých řízení samstatně využitelné a výsledek plnění ddavatele v rámci jedné veřejné zakázky nemá žádný význam pr jakéhkliv jinéh zadavatele, než pr th, který předmětnu veřejnu zakázku zadal. Zadavatelé pr úplnst uvádějí, že citvané rzhdnutí, a ani jiná rzhdnutí Úřadu, navíc nemůže Úřad v žádném případě pužít jak pdklad pr argumentaci důvdnění napadenéh rzhdnutí. Zadavatelé nebyli účastníkem předmětných řízení, ani neměli mžnst přezkumat správnst citvaných rzhdnutí. Správní rzhdnutí statně ani nemůže služit jak becně závazný pramen práva. Z rzhdnutí Sydev a rzhdvací praxe Úřadu vyplývají následující závěry pr psuzení šetřených zakázek: Nejde jedntný prjekt, jak by tmu byl v případě výstavby silnice či elektrifikačních prací u rzhdnutí Sydev. Veřejné zakázky identifikvané v napadeném rzhdnutí nejsu věcně a místně prvázány. Každá ze zakázek ttiž služí dané rganizaci a mezi jejich prvedením není vzájemná suvislst. Smluvy mezi jedntlivými zadavateli a ddavateli byly uzavírány v časvém bdbí d 10. ledna 2008 až d 16. dubna 2008, tj. v bdbí dluhém více jak čtvrt rku. Nelze prt hvřit ani úzké časvé prvázansti jedntlivých plnění. Pkud by se kterýkliv z statních zadavatelů rzhdl neprvést jím zadávané výběrvé řízení, neměl by t žádný vliv na pstup statních zadavatelů. 13. Jak další námitku rzkladu pukazují zadavatelé na prcesní pchybení, která spčívají v prušení 36 dst. 3 správníh řádu, nebť zadavatelům nebyla dána mžnst vyjádřit se 9

10 k pdkladům pr vydání napadenéh rzhdnutí. Oznámení zahájení řízení ani usnesení Úřadu, která byla zadavatelům zaslána p zahájení správníh řízení, ttiž nesplňují zmíněný záknný účel. Uvedeným usnesením Úřad vyzval zadavatele, aby zaslali svá stanviska ke správnímu řízení, a zárveň jim stanvil lhůtu, d které se mhli seznámit s pdklady pr napadené rzhdnutí. Z tht usnesení je všem patrn, že ke dni jeh deslání dpsud nebyl sknčen dkazvání a že nvé důkazy d spisu teprve přibudu. Tím, že je stanvena lhůta k vyjádření k pdkladům d , a navíc p jejím prdlužení na , není již zřejmé, ke kterému dni Úřad fakticky sknčí dkazvání, a tedy, zda pté, c se účastníci správníh řízení seznámí s pdklady, nepřibudu pdklady nvé. Zadavatelé neměli jisttu, že případné pdklady, ke kterým by se vyjadřvali, byly kmpletní. Nesprávnst a prtizáknnst takvéh pstupu již byla v minulsti Úřadu něklikráte vytýkána v sudních řízení před Krajským sudem v Brně, a t např. v rzhdnutí č. j. 62 Ca 14/ ze dne Zadavatelé dále uvádějí, že některé z dkumentů a důkazů pužitých ve správním řízení ve správním spise v dbě stanvení lhůt zcela chyběly, nebť ze správníh spisu vyplývá, že p deslání usnesení Úřadu hledně mžnsti seznámit se s pdklady řízení byl dále dkazván. Úřadu tak byly dručvány další pdklady, ze kterých Úřad vycházel při vydání napadenéh rzhdnutí (viz bd 19. napadenéh rzhdnutí) až d 27. listpadu Zadavatel při nahlížení d správníh spisu pr účely rzkladu dne 31. března 2010 zjistil, že v něm nebyla bsažena žádná vyjádření účastníků správníh řízení, s výjimku vyjádření Správy pražských hřbitvů ze dne 5. listpadu Ze správníh spisu statně ani nebyl mžné zjistit, které důkazy (dkumenty) jsu jeh bsahem, nebť spis nebyl číslván a ani nezahrnval bsah neb jakýkliv jiný seznam bsažených dkumentů. Takvé vedení spisu je v zásadním rzpru s 17 dst. 1 správníh řádu, dle kteréh správní spis musí bsahvat supis všech svých sučástí, včetně přílh, s určením data, kdy byly d spisu vlženy. Dále zadavatelé namítají, že dkazvání listinami prvedl Úřad v rzpru s ustanvením 53 dst. 6 správníh řádu, pdle kteréh je pvinen prvedení důkazu listinu učinit záznam d spisu. Úřad zjevně dkazvání listinami prváděl, a t zejména c se týče smluv uzavřených mezi jedntlivými účastníky správníh řízení. Správní spis tét skutečnsti však nebsahuje žádné záznamy. Řízení předcházející vydání napadenéh rzhdnutí je prt stižen vadami a napadené rzhdnutí vydané na základě takvéh řízení je nezáknné. 14. Zadavatelé pakují, že při zadání jedntlivých veřejných zakázek ddrželi pravidla rvnéh zacházení, transparentnsti a nediskriminace. Vzhledem k finančnímu rzsahu šetřených veřejných zakázek prt zadavatelé zvlili nejvhdnější a nejeknmičtější mžnu frmu pr jejich zadání, a t ve výběrvém řízení s slvením dstatečnéh pčtu ddavatelů, u nichž zadavatelé předpkládali schpnst veřejnu zakázku splnit. Vzhledem k pvaze šetřených veřejných zakázek, která se týká pradenských služeb, mhu být ddavateli také menší specializvané pradenské splečnsti. Pkud by zadavatelé zadali zakázky splu splečně, takt uměle spjená veřejná zakázka by nabyla takvéh rzsahu, že by ji byl schpen splnit puze mezený kruh větších ddavatelů. Z tht důvdu zadavatelé trvají na tm, že jimi zvlený pstup zaručil dstatečnu sutěž mezi ddavateli a že byl z hlediska veřejných prstředků nejúsprnější. 10

11 15. Zadavatelé dále uvádějí, že Úřad zásadním způsbem prušil zásady správníh trestání, když trestá zadavatele za veřejné zakázky zadávané jinými účastníky správníh řízení a uplatňuje klektivní dpvědnst vůči něklika zadavatelům, ačkliv zákn veřejných zakázkách takvý pstup neumžňuje. Úřad v napadeném rzhdnutí naznačuje, že zakázky dle výběrvých řízení statních příspěvkvých rganizací identifikvaných v napadeném rzhdnutí jsu jedinu veřejnu zakázku. Za prušení dmnělé pvinnsti zadat takvut agregvanu veřejnu zakázku pak Úřad nicméně sankcinuje všech sm zadavatelů. Tent pstup je zcela v rzpru se zásadami správníh trestání a také v rzpru s 120 a násl. zákna. Pkud Úřad indikuje, že šetřené veřejné zakázky měl zadat hl. m. Praha, není jasné, prč ptm sankcinuje zadavatele. Úřad zde tedy uplatnil princip klektivní dpvědnsti, resp. princip dpvědnsti zadavatelů za pstup hl. m. Prahy, jehž aplikaci všem zákn veřejných zakázkách ani správní řád neumžňují. 16. Napadené rzhdnutí je dále nepřezkumatelné z důvdu nesrzumitelnsti a z důvdu nedstatku důvdů rzhdnutí, když se Úřad v rzpru s ustanvením 68 dst. 3 správníh řádu zcela nevypřádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k pdkladům rzhdnutí. V rámci svéh vyjádření v průběhu správníh řízení pdali zadavatelé řadu námitek prti dmnělému prušení zákna při zadání šetřených veřejných zakázek. Část námitek Úřad v rzpru se záknem dmítl a částí námitek se však Úřad vůbec nezabýval aneb je dmítl bez jakéhkliv věcnéh důvdnění. Existenci některých námitek Úřad dknce ani nezhlednil v textu důvdnění napadenéh rzhdnutí, natž aby se s nimi vypřádal. 17. Z důvdu prcesní patrnsti zadavatelé uvádějí, že pr případ, že by předseda Úřadu v rzkladvém řízení dspěl přes výše uvedenu argumentaci zadavatelů k závěru, že Úřad v napadeném rzhdnutí správně a v suladu se záknem vyhdntil bjektivní stránku údajnéh správníh deliktu, zadavatelé uvádí, že Úřad nesprávně a nezáknně rzhdl ve smyslu 121 zákna ulžení pkuty a její výši, a t zejména z níže uvedených důvdů. Úřad při ulžení pkuty nepřihlédl k závažnsti dmněléh prušení zákna. V případě zakázky jak dmněle prtiprávníh skutku ppsanéh v napadeném rzhdnutí by se ttiž jednal veřejnu zakázku s velmi malu hdntu ( Kč bez DPH) a nešl by tudíž materiálně nijak závažné prušení zákna. Úřad dále v napadeném rzhdnutí uvádí, že Sučasně však nelze dhlédnut d skutečnsti, že zadavatelé uzavřeli smluvy s vybraným uchazečem, aniž by před uzavřením smluv prvedli zadávací řízení pstupem pdle zákna. Úřad tedy jak přitěžující klnst hdntil skutečnst, která již služila pr psuzení naplnění skutkvé pdstaty správníh deliktu, cž je v terii trestníh práva (dle ustálené judikatury Ústavníh sudu a Nejvyššíh správníh sudu pužitelné i v blasti správníh trestání) pvažván za nepřijatelné. Úřad dále pstupval v rzpru se zásadu legality stanvenu v 2 dst. 1 správníh řádu, když při ulžení pkuty přihlédl k tmu, že ( ) záměr rzdělit veřejnu zakázku na sm veřejných zakázek, které následně zadali zadavatelé samstatně, jak veřejné zakázky maléh rzsahu, vzešel ze záměru hlavníh města Prahy ( ). Není ale jasné, zda tt přihlédnutí znamenal plehčující či přitěžující klnst. Skutečnst, že Úřad při ukládání pkuty přihlíží (jak k přitěžující klnsti) k jednání třetí sby, je zcela v rzpru se zásadami správníh trestání. Úřad tak nesprávným způsbem užil uvážení při určení výše pkuty. Při pužití vlné úvahy si Úřad nemůže pčínat 11

12 libvlně, ale musí vyjít ze všech hledisek, které mhu být relevantní pr vyvzení závěru v daném knkrétním případě. Zadavatelé prt v závěru svých rzkladů navrhují, aby předseda Úřadu napadené rzhdnutí zrušil a správní řízení zastavil. Rzklad zadavatele Městské plikliniky Praha 18. Zadavatel má za t, že napadené rzhdnutí je v rzpru s platnými právními předpisy, a t knkrétně s 2 dst. 1, 3 a 4 správníh řádu, nebť dle jeh názru při vydání napadenéh rzhdnutí Úřad nešetřil právněné zájmy účastníka a rzhdnutí není v suladu s veřejným zájmem. Úřad napadené rzhdnutí zalžil na závěru, že jedntliví zadavatelé neprávněně rzdělili veřejnu zakázku ve smyslu 13 dst. 3 zákna a následně neddrželi pstup stanvený v 21 zákna a neprvedli zadávací řízení. K tmut závěru se Úřad přiklnil pravděpdbně díky aplikaci ustanvení 2 dst. 8 zákna. Z dikce tht ustanvení vyplývá, že se musí jednat určité vědmé knání všech účastníků. Nemůže se jednat úkny třetí sby, např. zřizvatele účastníků, již jen z th důvdu, že zákn hvří více zadavatelích, kteří se sdružili, tedy sbách s právní subjektivitu, které učinily určitý právní úkn bez hledu na jeh frmu. Navíc 2 dst. 8 zákna a ani na jiném místě neukládá zadavatelům a tedy ani účastníkům pvinnst se při zadání veřejné zakázky sdružit či jinak spjit. Musí se tedy jednat knání zalžené na svbdné vůli účastníků. Jestliže tedy Úřad pvažval účastníky za jednh zadavatele a jejich veřejné zakázky za jednu veřejnu zakázku neprávněně rzdělenu, byl pvinen zjistit a dlžit vznik určitéh sdružení či spjení vznikléh dbrvlným vědmým knáním všech účastníků. Úřad však v rzpru s tímt tázku vzniku sdružení či spjení a úknů účastníků směřujících k jeh vzniku nijak nezkumal, napak dknce v bdě 52. napadenéh rzhdnutí připustil, že účastníci nevyužili záknné mžnsti vyplývající z 2 dst. 8 zákna. Úřad tak v rzpru se záknem stanvil účastníkům pvinnst zadávat zakázku splečně, i když se nejedná jedinéh zadavatele. Tím dle názru účastníka Úřad nepstupval v suladu s právními předpisy ve smyslu 2 dst. 1 správníh řádu. 19. Za nejzávažnější nedstatek napadenéh rzhdnutí pvažuje zadavatel lgické mezery v důvdnění napadenéh rzhdnutí, kdy Úřad v jinak na první phled pečlivém důvdnění pakvaně knstatuje dílčí závěry, které nemají pru v prvedeném dkazvání. V kamžiku, kdy je třeba důvdnit dílčí závěr v plze knkrétní situace psuzvanéh případu, důvdnění chybí. Na nedůvdněných dílčích závěrech pak Úřad staví napadené rzhdnutí, že se účastník dpustil deliktu pdle 120 dst. l písm. a) zákna. Takvý pstup Úřadu je dle názru zadavatele zjevnu nesprávnstí a prušením 67 dst. 2 správníh řádu. Jedná se zejména závěr Úřadu, že šetřené veřejné zakázky tvří jeden funkční celek. Veřejná zakázka zadavatele nebyla žádným způsbem navázána na zakázky dalších zadavatelů a zadavatel s nimi při zadávání veřejné zakázky žádným způsbem nesplupracval. O výsledcích jimi zadávaných veřejných zakázek se zadavatel dzvěděl až v rámci řízení před Úřadem při nahlédnutí d spisu. Šetřené veřejné zakázky netvřily jeden celek ani z hlediska eknmickéh a ani z hlediska technické funkce. Výsledkem šetřených veřejných zakázek byl sm persnálních auditů, každý zaměřený na knkrétní příspěvkvu rganizaci, bez návaznsti na jakékliv jiné příspěvkvé rganizace hl. m. Prahy. Vytvření jednh celku pak dle názru účastníka nemůže být způsben tím, že 12

13 prvedení persnálních auditů ulžil účastníkvi a dalším účastníkům zřizvatel, který je ve vztahu ke všem účastníkům shdný, a že se výsledky persnálníh auditu tent zřizvatel zajímá. Zmiňvaná krdinace prstřednictvím ředitele Magistrátu hl. m. Prahy byla ve vztahu k zadavatelům mezena na metdicku a právní pmc. Ředitel Magistrátu hl. m. Prahy nezasahval účastníkvi řízení d zadávání veřejné zakázky, vlby sb, které budu v rámci zadávání veřejné zakázky slveny, a ani d výběru nejvhdnějšíh uchazeče a puze sledval průběh zadávání veřejné zakázky a k žádsti účastníka pskytval rady, jak nejlépe pstupvat, aby nedšl k prušení zákna. Zadavatel se zásadně hrazuje prti tvrzení Úřadu uvedenému v bdě 43. napadenéh rzhdnutí, že smluva, která byla výsledkem veřejné zakázky zadávané účastníkem, byla pdmíněna tím, že veškerá vyhdncení, psuzení a dpručení budu vybraným uchazečem prvedena s hledem na činnst dalších příspěvkvých rganizací hl. m. Prahy. Takvá pdmínka nebyla zadavatelem nikdy ústně a ani písemně stanvena. Napak všechny šetřené veřejné zakázky byly výslvně zaměřeny na ptřeby každéh zadavatele samstatně. Výstup veřejné zakázky pak byl pužitelný puze pr zadavatele, nebť řešil nedstatky v jeh rganizaci práce a jemu dpručval knkrétní patření. Ze samtné lgiky persnálních auditů, které mají za cíl prvěřit rganizační strukturu a rganizaci prvádění práce v rámci knkrétníh subjektu, je zjevné, že výsledky budu využitelné výhradně vždy pr zkumaný subjekt a s hledem na rzdílnst vyknávané činnsti nebude mžné tyt pužít pr jiný subjekt. 20. Za další nesprávnst napadenéh rzhdnutí pvažuje zadavatel důvdnění věcné, časvé a místní suvislsti veřejné zakázky. Předně Úřad ve svém rzhdnutí zcela vlně zaměňuje typ služby pžadvané v rámci veřejné zakázky zadavateli a věcnu suvislst veřejných zakázek. Dle názru zadavatele nelze ze skutečnsti, že pskytvané služby jsu svu pvahu shdné se službami pskytvanými dalším zadavatelům, zjedndušeně značené jak persnální audit, dvdit jejich věcnu suvislst. V tét suvislsti se účastník hrazuje prti ničím nepdlženému závěru Úřadu, že výsledek analýz je puze v minimálním rzsahu zaměřen na navržení patření specifických pr knkrétníh zadavatele. Tent závěr Úřad učinil, aniž jedntlivé analýzy, které byly výsledkem uzavřených smluv mezi účastníky a vybraným uchazečem, byly jak důkaz v rámci řízení prváděny, a tedy aniž by se s nimi Úřad v rámci řízení jakkliv seznámil. V dané situaci však napak analýzy jsu zcela výlučně zaměřeny na navržení patření specifických pr knkrétníh zadavatele. Ani časvá suvislst není dle názru zadavatele v daném případě určující. Úřad v bdě 44. napadenéh rzhdnutí pukazuje na skutečnst, že šetřené veřejné zakázky byly zadávány, resp. smluvy, které byly výsledkem veřejných zakázek, byly uzavírány v rzmezí tří měsíců, přičemž tut dbu pvažuje za dstatečně krátku, aby tím důvdnil časvu suvislst. Úřad však již ve svém důvdnění nezmínil další skutečnsti, a t např. že plnění dle smluvy uzavřené mezi účastníkem a vybraným uchazečem byl pskytnut účastníkvi dříve, než vůbec dšl k uzavření smluvy mezi účastníkem Městsku knihvnu v Praze a vybraným uchazečem. Z hlediska místní suvislsti pak dle názru zadavatele není mžné jak hdntící kriterium stanvit území jedné bce. Takvé pravidl není dán žádným právním předpisem a jedná se tedy čistě vlnu úvahu Úřadu. Na území hl. m. Prahy je s hledem na rzlhu města dalek větší mnžství subjektů, které jsu vázány záknem, než na území dvu susedních bcí, které k sbě mhu mít dalek blíže. Vymezení místní suvislsti územím bce se prt jeví jak nepdstatněné. Místní suvislst je třeba chápat 13

14 v dalek užším smyslu, např. tak jak v případě rzhdnutí ESD ve věci Sydev. Tam je místní suvislst vymezena tak, že práce mhu být prváděny, a dknce z hlediska eknmickéh se t jeví jak výhdnější, splečně (knkrétně výkpvé a další práce při stavbě elektrifikační sítě a sítě veřejnéh světlení mhu být prváděny splečně). V daném případě by pak místní suvislst mhla být dána, pkud by se činnsti všech účastníků prlínaly a průzkumná část persnálníh auditu by mhla být vyknána v jednm místě pr všechny účastníky. Tak tmu však v tmt případě není a vybraný uchazeč byl nucen prvést v návaznsti na smluvu uzavřenu s každým uchazečem samstatné šetření, samstatné zjištění i samstatná dpručení. 21. Za další nesprávnst pvažuje zadavatel aplikaci a interpretaci rzhdnutí Sydev učiněné Úřadem v rámci napadenéh rzhdnutí. Úřad vysvětluje rzhdnutí, které zadavatelé citvali, ve svůj prspěch přesně pačným způsbem a pmíjí přitm významné dlišnsti d případu psuzvanéh Úřadem, které ESD značil za pdstatné pr určení, zda se jedná jednu zakázku či nikliv. Úřad tak naprst pminul, že se v případě Sydev jednal linivu stavbu, která již z lgiky věci musí tvřit jeden funkční celek, a t jak z phledu funkčníh, tak i eknmickéh, že na straně zadavatele byl ve všech 6 případech uzavřených smluv shdný subjekt na rzdíl d případu psuzvanéh Úřadem a že výsledek dílčí části veřejné zakázky, zadané jak samstatná veřejná zakázka, neměl v případě psuzvaném Evrpským sudním dvrem z hlediska využitelnsti význam. V daném případě se pak prt jeví jak pdstatný zejména závěr ESD, že samtné eknmické a technické využití zakázek, i když je shdné, ještě nezakládá splečnu eknmicku a technicku využitelnst, a prt puze z důvdu shdnéh předmětu veřejných zakázek není mžné veřejné zakázky pvažvat za zakázku jedinu, který však Úřad nijak nevysvětlil. 22. Za prcesní pchybení pvažuje zadavatel hrmadné shrnutí vyjádření účastníků řízení prvedené Úřadem, který se v důvdnění napadenéh rzhdnutí nezabýval vyjádřeními účastníků jedntlivě, ale splečně s tím, že dlišnsti měl dle svéh vyjádření v textu uvést. Ani p pečlivém prstudvání napadenéh důvdnění se však zadavateli nepdařil dhledat jakékliv ze strany Úřadem zmíněné dlišnsti. Napak účastník zjistil, že se Úřad zdaleka nevypřádal se všemi námitkami zadavatele bsaženými v jeh vyjádření. Zbecnění vyjádření zadavatele d splečnéh ppisu vyjádření všech zadavatelů se tak jeví jak nepřesné a hlavně umžňuje Úřadu vypustit některé námitky zadavatele, které by mhly zpchybnit závěry ÚOHS uvedené v napadeném rzhdnutí. 23. Dále zadavatel uvádí, že při dkazvání před Úřadem dšl zcela zjevně k něklika nesprávnstem. Zadavatel namítá, že nebyl prveden zadavatelem navržený důkaz vými zprávami ze dne a , které dkládají rzsah krdinace ředitele Magistrátu hl. m. Prahy. Prvedení tht důkazu a jeh zhdncení v napadeném rzhdnutí prt účastník pvažuje za velmi důležité pr předmětné řízení. Další skutečnstí je dkaz na vlastní zjištění Úřadu, aniž by však tat zjištění byla jakkliv knkretizvána a ppsána (viz např. bd 27. napadenéh rzhdnutí). Takvý pstup zadavateli znemžňuje vyjádřit se k závěrům Úřadu. Úřad tak dle názru účastníka prušil 4 dst. 4 správníh řádu, dle kteréh je správní rgán pvinen umžnit dtčeným sbám uplatňvat jejich práva a právněné zájmy. 14

15 24. Zadavatel rvněž trvá na námitce hledně vad řízení uvedené již ve vyjádření ze dne , a t že Úřad nedstatečně ppsal v známení zahájení řízení, v čem spatřuje ve vztahu k účastníkvi řízení prušení 13 dst. 3 zákna. Takvý pstup je dle názru účastníka v rzpru s 48 správníh řádu, nebť dle tht ustanvení musí známení zahájení řízení z mci úřední bsahvat předmět řízení. Za předmět řízení pak rzhdně nelze pvažvat puze název správníh deliktu značením paragrafu příslušnéh zákna, který měl být prušen, ale náležitý ppis skutku s značením, v čem správní rgán prušení zákna spatřuje. Tt platí t více, jestliže Úřad, jak správní rgán, rzhdl pdle 49 správníh řádu, že nebude nařízen ústní jednání. Zadavatel tak byl v důsledku absence řádnéh ppisu předmětu řízení zbaven mžnsti náležitě se vyjádřit dle 36 dst. 2 správníh řádu. S hledem na vše shra uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rzhdnutí Úřadu změnil tak, že se zahájené správní řízení zastavuje. Rzklad zadavatele Správy pražských hřbitvů 25. Pdle zadavatele z definice 2 zákna vyplývá, že na straně zadavatele může být puze jediný subjekt. Výjimku z tht pravidla stanví 2 dst. 8 zákna, pdle kteréh se na sdružení zadavatelů phlíží jak na zadavatele jedinéh. Uvedené ustanvení umžňuje, aby se zadavatelé sdružili pr účely zadání veřejné zakázky. Záknem danu mžnst sdružit se pr účely zadání veřejné zakázky tak Úřad nesprávně vykládá jak pvinnst. Zadavatel prvedl pdle pkynu zřizvatele hl. města Prahy výběrvé řízení na zajištění auditů, přičemž zadavatel nebyl s dkazem na výše uvedené pvinen se pr zadání uvedenéh výběrvéh řízení sdružvat s jinými subjekty. Z tht důvdu se nemhl dpustit nezáknnéh rzdělení předmětu veřejné zakázky, jak v napadeném rzhdnutí knstatval Úřad. Zadavatel dále uvádí, že jak nejvýhdnější vybral nabídku uchazeče Centra, a. s. Avšak uvedený uchazeč z kapacitních důvdů dmítl předmět veřejné zakázky realizvat, a z tht důvdu uzavřel zadavatel smluvu s vybraným uchazečem, který se umístil jak druhý v přadí. Pr úplnst zadavatel pdtýká, že v suvislsti s výše uvedenými skutečnstmi na šetřený případ nedpadají rzhdnutí citvaná v bdě 75. napadenéh rzhdnutí ani rzsudek ESD citvaný v bdě 54. napadenéh rzhdnutí, nebť eurknfrmní výklad může pžádat ESD puze sud, cž Úřad ve svém rzhdnutí nezhlednil. S dkazem na uvedené skutečnsti zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rzhdnutí zrušil a správní řízení zastavil IV. Řízení rzkladech 26. Správní rgán prvníh stupně určil usnesením č. j. ÚOHS-S239/2009/VZ-5342/2010/540/LZa ze dne statním účastníkům řízení lhůtu pěti dnů k vyjádření k pdanému rzkladu. Úřad ve stanvené lhůtě bdržel vyjádření vybranéh uchazeče, ve kterém tent uvádí, že se zcela zttžňuje se závěry účastníků správníh řízení uvedenými v pdaných rzkladech a dmnívá se, že je v šetřeném případě nezbytné, aby předseda Úřadu napadené rzhdnutí zrušil a správní řízení zastavil. Vybraný uchazeč ve svém vyjádření neuvádí žádné nvé skutečnsti. Úřadu byl dále dručen vyjádření zadavatelů Btanické zahrady hl. m. Prahy, Phřebníh ústavu hl. m. Prahy, Lesů hl. m. Prahy, Městské knihvny v Praze, Galerie hlavníh města Prahy, Hudebníh divadla v Karlíně, ve kterých uvádějí, že k pdaným 15

16 rzkladům nemají připmínek a dkazují na své rzklady. Úřad bdržel taktéž vyjádření zadavatele Správy pražských hřbitvů, ve kterém zadavatel uvádí, že dkazuje na bsah svéh rzkladu, a dále ddává, že suhlasí s bsahem rzkladů pdaných zadavateli Btanicku zahradu hl. m. Prahy, Phřebním ústavem hl. m. Prahy, Lesy hl. m. Prahy, Městsku knihvnu v Praze, Galerií hlavníh města Prahy, Hudebním divadlem v Karlíně a připjuje se k námitkám v těcht rzkladech uvedených. Ve svém vyjádření zadavatel neuvádí žádné nvé skutečnsti. Knečně Úřad bdržel i vyjádření zadavatele Městské plikliniky Praha, ve kterém uvádí, že suhlasí s námitkami jedntlivých účastníků správníh řízení uvedených v pdaných rzkladech. Ve svém vyjádření zadavatel neuvádí žádné nvé skutečnsti. 27. Správní rgán prvníh stupně neshledal důvdy pr pstup pdle 87 správníh řádu a v suladu s 88 dst. 1 správníh řádu pstupil věc rgánu rzhdujícímu rzkladu. 28. P prjednání rzkladu a veškeréh spisvéh materiálu rzkladvu kmisí ustavenu pdle 152 dst. 3 správníh řádu a p psuzení případu ve všech jeh vzájemných suvislstech jsem pdle 89 dst. 2 správníh řádu napadené rzhdnutí přezkumal v rzsahu námitek uvedených v rzkladu a s přihlédnutím k návrhu rzkladvé kmise dspěl k následujícímu závěru. 29. Úřad tím, že svým rzhdnutím č. j. ÚOHS-S239/2009/VZ-494/2010/540/LZa ze dne rzhdl, že se zadavatelé ve výše zmíněných výběrvých řízeních dpustili správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. a) zákna tím, že při uzavírání smluv neddrželi pstup uvedený v 13 dst. 3 zákna, když rzdělili předmět veřejné zakázky tak, že tím dšl ke snížení předpkládané hdnty pd finanční limity stanvené v 12 zákna, v důsledku čehž neddrželi pstup stanvený v 21 zákna a neprvedli zadávací řízení, přičemž tent pstup mhl pdstatně vlivnit výběr nejvhdnější nabídky, za cž každému z nich ulžil pkutu ve výši Kč (v sučtu Kč), nerzhdl správně a v suladu se záknem. Z důvdu nedstatečnéh důvdnění, které zatěžuje napadené rzhdnutí vadu nepřezkumatelnsti, byl třeba tt rzhdnutí zrušit. Nepřezkumatelnst ttiž představuje vadu natlik závažnu, že musí být dstraněna v řízení v prvním stupni, nebť chybí-li pdstatná část důvdnění rzhdnutí, není, c by v řízení rzkladu byl mžné přezkumat. V důvdnění tht rzhdnutí sučasně vyslvuji právní názr, jímž je Úřad při nvém prjednání věci vázán. V. K námitkám rzkladů 30. K důvdům pr zrušení napadenéh rzhdnutí předně uvádím, že se Úřad v napadeném rzhdnutí pměrně pdrbně zabýval tázku věcné, místní a časvé suvislsti všech smi veřejných zakázek, přičemž dspěl k závěru, že tat suvislst byla ve všech směrech dána. Na pdpru své argumentace stručně dkázal i na ustálenu judikaturu Evrpskéh sudníh dvra. C se však týče tht dkazu, pstrádám pdrbnější rzbr, v čem se přezkumávaný případ shduje (případně liší) d případu C-16/98 Kmise ES v. Francuzská republika (v tmt rzhdnutí krácen na rzhdnutí Sydev ). Citvaný rzsudek jednak vyjmenvává v rámci testu psuzení, zda se jedná zakázku jedinu, knkrétní kritéria, 16

17 k jejichž naplnění musí djít (krmě splečné technické a eknmické využitelnsti musí být výzvy k pdání nabídek učiněny v tentýž kamžik a zahájení a krdinaci výběru ddavatele musí prvádět na pdkladě shdné zadávací dkumentace jediný subjekt), jednak v něm Evrpský sudní dvůr na knkrétních případech demnstrval, kdy k naplnění výše uvedených kritérií dchází a kdy nikli. Napadené rzhdnutí pužil puze část argumentace uvedené v citvaném rzsudku, avšak s hledem na skutečnst, že suvislst všech tří přezkumávaných veřejných zakázek je hlavním sprným bdem celéh správníh řízení, zaslužil by si dkaz na judikaturu Evrpskéh sudníh dvra pdrbnější rzbr, a t zejména pkud jde naplnění pdmínky splečné technické a eknmické využitelnsti přezkumávaných veřejných zakázek, tj. využitelnsti výsledků všech výběrvých řízení pr zúčastněné zadavatele. 31. V napadeném rzhdnutí dále rgán dhledu dspívá k závěru, že zadavatelům nic nebránil se za účelem zadání všech tří veřejných zakázek sdružit ve smyslu 2 dst. 8 zákna na základě písemné smluvy. V tmt dpručení však Úřad zcela dhlédl d existence právní úpravy upravující hspdaření právnických sb zřízených územně samsprávnými celky a kntrlu tht hspdaření v návaznsti na rzpčtvá pravidla. Ustanvení 33a rzpčtvých pravidel (ve znění účinném d ) připuští uzavření smluvy sdružení puze za účelem zabezpečení činnstí pdle 33 rzpčtvých pravidel, který se týká fndu kulturních a sciálních ptřeb. Dále z rzpčtvých pravidel vyplývá, že územní samsprávný celek sice vyknává kntrlu jím zřízených neb zalžených právnických sb ( 15 dst. 2 rzpčtvých pravidel) a že prvádí kntrlu hspdaření příspěvkvých rganizací ( 27 dst. 9 rzpčtvých pravidel), avšak vzhledem k tmu, že jinak hspdaří příspěvkvá rganizace se svěřeným majetkem sama, a t výhradně v suladu se zřizvací listinu ( 27 dst. 3 rzpčtvých pravidel), je zřejmé, že se jedná kntrlu následnu a nikli kntrlu ve smyslu vládání a řízení činnsti příspěvkvé rganizace. S hledem na citvaná ustanvení rzpčtvých pravidel je tak vysce sprné, zda územně samsprávný celek (zde Hlavní měst Praha) může autritativně svým příspěvkvým rganizacím ukládat zadání knkrétních veřejných zakázek, stejně jak je sprné, zda by příspěvkvé rganizace, resp. zřizvatel a jeh příspěvkvé rganizace, s hledem na zákaz uvedený v 33a rzpčtvých pravidel, mhli vstupit d sdružení zadavatelů ve smyslu 2 dst. 8 zákna. Pdal-li tedy Úřad v napadeném rzhdnutí návd, jak by měli zadavatelé při zadání veřejných zakázek pstupvat, měl rvněž zkumat, zda je jím navržené řešení s hledem na jiné právní předpisy právně průchdné. Uvedené části důvdnění tedy musí být p vrácení věci k nvému prjednání pětvně věnvána pzrnst tak, aby byly vyřešeny všechny nastíněné tázky a nejasnsti. 32. Pr úplnst ke sdružení zadavatelů pdle 2 dst. 8 zákna dále ddávám, že z knstrukce citvanéh ustanvení není pchyb dbrvlnsti sdružení zadavatelů za účelem zadání veřejné zakázky. Případné správní rzhdnutí, jímž by Úřad (i třeba jen nepřím) zadavatelům zakládal pvinnst se za účelem zadání veřejné zakázky sdružit, by překračval rámec zákna a v případném sudním přezkumu by z hlediska záknnsti stěží bstál. V nvém rzhdnutí by však měla být akcentvána úvaha, zda dbrvlnst zadavatelů vstupit d sdružení pdle 2 dst. 8 zákna něčeh mění na pvinnsti zadavatelů přihlédnut při zadání veřejné zakázky k mezení uvedenému v 13 dst. 4 zákna, jež brání 17