převod radianu na stupně > vydělit 2 vnásobit 360 převod strupnu na radiany > vydělit 360 vynásobit 2 whos vypisuje proměnné Vektor V1 = [1 2 3]
|
|
- Jiří Matoušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 převod radianu na stupně > vydělit 2 vnásobit 360 převod strupnu na radiany > vydělit 360 vynásobit 2 whos vypisuje proměnné Vektor V1 = [1 2 3] V1 = [1 2 3] ////////////////////////////////////////////////// V2 = [1] [2] [3] V2 = [1; 2; 3;] ////////////////////////////////////////////////// M = ////////////////////////////////////////////// M = [1 2;3 4;] ////////////////////////////////////////////////// řady C = 5:2:20 naplnění řady od 5 po dvouch do 20 linspace dopočítaní řady r = [5: 0.2:0] > lichacisla = 1:2:20 t = < 10,10> v 20 bodech t = linspace( 10,10,20) ////////////////////////////////////////////////// ones matice jedniček m = ones (2,3) m = ////////////////////////////////////////////////// zeros matice nul p = zeros(2,2) p =
2 ////////////////////////////////////////////////// eye jedničková matice q = eye(2,3) q = ////////////////////////////////////////////////// normálmí = gausovské rozložení randn() rovnoměrné nepřirozené rand() takže tomu někdo rozumí, znamená že to dokáže jednoduše vysvětli a nemlží okolo toho /////////////////////// náhodná matice N = rand(5,5) hist(n) histogram výskutu hodnot v N //////////////////// h = >> h1 = h(1:2,2:3) h1 = ////////////// >> h = h(:,2:) h = ////////////////////////// >> h = [h h1] h = >> h(1, 1:)=[0 0]
3 h = //////////////////////// >> k = [zeros(1,2); ones(2,2)] k = >> k2 = [k,k] k2 = >> k3 = k2 k3 = >> k3(3,:)=[ ] //třetí řádek všechny sloupce k3 = /////////////// eval('a=55') vykoná kod, který je zapsaný jako string = lze zaběhu změnit kod programu /// vícevrstvá matice V=rand(2,3,4) ////////////////////////////
4 Struktura S.jmeno = 'dan' S = jmeno: 'dan' >> S.vek = 40 S = jmeno: 'dan' vek: 40 S(2).jmeno='Pavel' //už je to pole struktur ///////////////////////// >> K.den ={'Po' 'Ut' 'St'} K = den: {'Po' 'Ut' 'St'} ///cell array >> K.cislo = [1 2 5] K = den: {'Po' 'Ut' 'St'} cislo: [1 2 5] >> K.cislo(3) ans = 5 >> K.den{3} ans = St ////////////////////////////// Cell array
5 C={1 i;'ahoj' [4 5]} >> C{2,2} ans = 4 5 ///// navázání na seriovou linku S=serial('com1') ///////////////////////////////// cv02 save > implicitní proměnná matlab mat clear > smaže pamět (lokalní) load > nahraje se z disku save('data','b') > uloží (jmeno souboru, proměnna) load data save ('data.txt','b',' ascii') >> d = input('zadej data: ') zadej data: [1 5 8] >> disp(d) MATICE hodnost matice = řádky lineárně nezávislé A=rand(2,4);B = rand (4,3) size(a) > počet řádků, počet sloupců length(a),,transpozice >> x= [1 2 3] x = >> x'*x
6 ans = >> x*x' ans = 14 Diagonála >> diag(x'*x) ans = det(m) determinant M*inv(M) matice inverzní rank(m) hodnost matice.* dělá prvek po prvku, pro každý prvek matice/vektoru extra./ dělá prvek po prvku, pro každý prvek matice/vektoru extra.^ dělá prvek po prvku, pro každý prvek matice/vektoru extra >> tic >> toc Elapsed time is seconds. sin(x) cos(x) exp(x) log(x) přirozený logaritmus log10(x) logaritmický sqrt(x) odmocnina mean střední hodnota (suma prvků/ počtem prvků) var rozptyl std směrodatná odchylka
7 >> r='nesnasim statistiku' >> p= strfind(r,'i') lower(r) logické operátory logická fce nabývá pouze hodnot 0 a 1 relační operátory <,> <=, >=,!=, == and & or not ~ //// příklad součet čísel od 0 po 2 do 100 c=0:2:100 c*ones(length(c),1) /////////// a11*x1+a12*x2=y1 a21*x1+a22*x2=y2 a11 a12 x1 = y1 a21 a22 * x2 = y2 A *X = Y /* A^ 1 A^ 1*A*X = A^ 1*Y A^ 1*A = jednotková matice /////////// >> A=[1 2; 1 1] A = >> Y=[5; 1] Y = 5 1
8 >> X = inv(a)*y X = ///////////////////// nedourčený sytém, když nemám dostatek informace proto abych to vyřešil, si tam dám jakkýkoliv číslo chci >> X = A\Y >> A=[1 2] A = 1 2 >> Y=[5] Y = 5 >> X = A\Y X = ////// přeurčený systém kvadratické kriterium 2*x = 10 > 9 2+x = 6 >6,5 => nejlepší výsledek je 4,5 = řešení přes matlab nejlepší řešení je 4,8 K = 1,25; K = 10 9 je 1^2 6 6,5 je 0,5^2 a to se rovná K (K je nějaká plocha chyb) >> A=[2; 1]; Y = [10; 4]; X=A\Y X = K = 0,16 + 0,64
9 ////////////// příklda z tabule se 3mi rovnicemi (vyfocený) >> A = [1 1 1; 0 2 1; 0 1 1]; Y=[6; 1; 5]; X=A\Y X = do A píšem počet výskýtů X do Y píšem čísla ženský to je luxus to k životu nepotřebujete :D biker t shirts that arent so cheesy/ definice fce > pro právě jedno X vrátí právě jedno Y vykreslení kružnice >> t=linspace(0,2*pi,50); >> x=sin(t); y=cos(t); >> plot(x,y) mesh > dratený, pospojovaný body, plošky surf > /// >> x=linspace(0,2*pi,10) >> y=linspace( pi,pi,10); >> [X,Y]=meshgrid(x,y) >>Z=sin(x)+sin(y); >>mesh(x,y,z) ////cv04 ax^2+bx+c je polynom p=[a b c] p1 = 10x^3+2x 1 >> p1 = [ ] p2 = x^2 x >>p2 = [1 1 0] násobení polynomu conv, >> conv(p1,p2)
10 dělení polynomu deconv >> [Q,R] = deconv(ans,p1) Q je vysledek (10x^3+2x 1)/(x^2 x)=10x+10 zb.:12x 1 kořeny >> roots(p2) vždycky když je polynom 7 řádu muže bejt 7 realnecjch nebo 1 realených 6 komplexně združených vždy aspoň jeden reálný a ty ostatní združeny po 2 4 komplexní 3 realný atd vytvoření polynomu z kořenů >> p = poly ([0 5 i i]) (x k1)*(x k2) roots(p) vrátí kořeny v testu: nalezeněte řešení kořeny rovnice a vykreslete je jako hvězdičky y = 5x^5+2x^2 7 //hledám její kořeny 5x^5+2x^2 7 = 0 //řešení rovnice a vykreslit v komplexní rovinně >> y = [ ] >> roots(y) >> plot(ans,'*') interpolace >> x=[ ]; y=[ ]; >> p1=polyfit(x,y,1) >> p2=polyfit(x,y,2) >> p3=polyfit(x,y,3) >> xq=linspace(min(x),max(x),100); >> y1 = polyval(p1,xq); >> plot(x,y,'+',xq,y1) >> y2=polyval(p2,xq); >> y3=polyval(p3,xq); >>plot(x,y,'*',xq,y1,xq,y2,xq,y3) polyfit interpoluje řeknu xy a stupně (řád a vrátí polynom b) polyval dáme x a y a on to spočítá y=polyval(p,x);
11 interp1 používá spliny kubické funkce (3tího řádu) funkce function [ p,xg,yg ] = proloz(x,y,n,ng) %UNTITLED2 Summary of this function goes here % Detailed explanation goes here p = polyfit(x,y,n) xg=linspace(min(x),max(x),ng); yg=polyval(p,xg); její použití >> [p1,xq,y1] = proloz(x,y,1,100); >> plot(xq,y1); // třeba ///funkce sectiprvkyvektoru function [ soucet ] = sectiprvkyvektoru( vektor) n = length(vektor); soucet=0; for R = 1:n soucet=soucet+vektor(r); >> x=rand(1,10000); >> tic,sectiprvkyvektoru(x);toc; Elapsed time is seconds. ///// podfunkce subfunction function y= f(x) function a=f(b) vnořená nested fuction y=f(x) function a = f(b) //vidim proměnné x a y
12 ukazatel na fci adresa v paměti kde se nalézá v dnešní době pomocí referencé > tam může mít odkaz na objekt v matlabu handle h = figure //handle k objektu handle k funkci function y = fce(x). uloženo v fce.m y = x^2+sin(x) f // ukazatel(handle) na fci anonymní fce nemá.m file, ale vytvoříme na urovni příkazu f=@(x) x^2+sin(x) ////// kořeny fce a jejich hledání pomocí fzero X = fzero(fun,x0) //X0 kam trpaslíka na fci posadim aby se zkulil ke kořenu // fun je handle k funkci (y = fun(x)) x^3=2x 5 x^3 2x+5 = 0 >> roots([ ]) //jen na polynom >> x= 3:0.1: 1 >> y1=x.^3;y2=2*x 5; >> plot(x,y1,x,y2,x,y1 y2) fce1.m function [ y ] = fce1( x ) y=x.^3 2*x+5; >> x=fzero('fce1', 1) ////// handler >> f1=@fce1; >> x=fzero(f1, 1) /////anonimní fcí >> f1=@(x) x.^3 2*x+5; >> x=fzero(f1, 1) hledej extrém x=fminbnd(fun,x1,x2) x1 odkud x2 kam //na tabuli y=x^3+2x^2+sin(x) >> y=x.^3+2*x.^2+sin(x);
13 >> x= 2:0.1:2; >> y=fce1(x); >> plot(x,y) >> >> min=fminbnd(f3, 1,0) min = //minimální hodnota fce v intervalu od 1 do 0 maximum je mínus minima takže fce vypadá takto y= (x.^3+2*x.^2+sin(x)); max=fminbnd(@fce1m,0,0.5) x= fminsearch (fun,x0); místo intervalu, zadám vychozí bod pro výpočet simplexy 3 trpaaslíci co maji špagátky mezi sebou a tvoří trojúhelník a řikaj si jak jsou vysoko a ten co je nejvýš přejde na druhou stranu > trojúhleník se překlápí přes nejnižší stranu + provázky (strany trojúhelníku) se zmenšují Z = 100(y x^2)^2+(1 x)^2 Banánová fce >> x= 3:0.1:3; >> y= 1:0.1:3; >> [X,Y]=meshgrid(x,y); >> Z=100*(Y X.^2).^2+(1 X).^2; >> mesh(x,y,z); přepis do fce function [ Z ] = fce4( X ) %UNTITLED4 Summary of this function goes here % Detailed explanation goes here Z=100*(X(2) X(1).^2).^2+(1 X(1)).^2; >> x=fminsearch(f4,[0 0]) //vylsledek ///// y = sin(x^2); x je od 0 do pi
14 kořeny a extrémy >> f=@(x) sin(x.^2); >> x=linspace(0,pi,100); >> y=f(x); >> plot(x,y); kořeny >> k1=fzero(f,1.5); >> k2=fzero(f,2.5); >> k3=fzero(f,3); >> plot(x,y,[k1 k2 k3],zeros(1,3),'*') minimum min=fminsearch(f,2); maximum >> fm=@(x) sin(x.^2); >> max1=fminsearch(fm,1) >>max2 = fminsearch(fm,3); >> plot(x,y,[k1 k2 k3],zeros(1,3),'*',max1,f(max1),'+',min,f(min),'+',max2,f(max2),'+') /////// integrály určité = někdě začíná a končí Spočitejte obsah integralu od do y=e^( x^2) 0,5 x < 1,2> >> f1=@(x)exp( x.^2) 0,5 >> y=f1(x) >> plot(x,y) >> k1=fzero(f1, 1) >> k2=fzero(f1,1) >> S=quad(f1,k1,k2) > vysledek vizualizace toho co jsem spočital >> plot(x,y) >> hold >> xa = linspace(k1,k2,100); >> ya=f1(xa); >> area(xa,ya)
15 ///// diferenciální rovnice je to rozšíření algebraitské rovnice o nějaký fenomén algebraitsky y = f(x) třeba y = sin(x)*x^2 když y nebude záležet na tom X, ale také né uplně na sobě. y = F(x,dy/dx) > 2*(dy/dx)+y = 5 > (dy/dx) = (5 y)/2 > Y = integrál(dy/dx) jen musim znát podmínku že Y v nule je třeba 0 > většinou dynamika jak se mění teplota vzduchu uvnitř vůči teplotě okolo 2*(dy/dx)+y=3 //soustava prvního řádu kolik je podmínek? jen jednu y(x=0) = y(0) = 0 x <0,10> [t,y]=ode45(odefun,tspan,y0) odefun = y =f(t,y) tspan = delění časů [0 Tfinal] y0 = počáteční podmínky dy/dx = (3 y)/2 funkce odefun function [ dy ] = dif1( t,y ) %UNTITLED Summary of this function goes here % Detailed explanation goes here dy=(3 y)/2; >> [t,y]=ode45('dif1',[0 10],0); >> plot(t,y) se směrnicí (derivací Y) >> plot(t,y,t,(3 y)/2) //// 2*(d^2y/dx^2)+y = 3 y(0) = 1 y (0) = 0 x <0,20> funkce dif2 function [ dy ] = dif2( t,y ) %UNTITLED2 Summary of this function goes here % Detailed explanation goes here
16 y=y(1); u=y(2); dy=[u; (3 y)/2]; >> [t,y]=ode45('dif2',[0 20],[ 1 0]); plot(t,y) //// 3ÿ+2y(prvni derivace)+y = sin(t) y(0)= 1 y(prvni der)(0) = 1 t <0,5> function [ dy ] = dif4( t,y ) y=y(1); u=y(2); dy=[u; (sin(t) y 2*u)/3]; //////////////// dif. rovnice 10y +y = 0,3 potřebuje znát podmínek stejně jako je řád derivací = 1 y(t=0)=2 < poč. podmínka 10*(dy(t)/dt)+y(t)=0,3 dy/dt = 0,3 y/10
17 2y +3y +y=sin(t) y(t=0)=2 y (t=0)=1 y =(sin(t) y 3y )/2 y >integruju >y >integruju >y t >sin >odečíst Y a Y
18 x +x x/y = y x(0) = 2 y +y+y/x = x y(0) = 1 x =x/y x y y = y/x x y
19 ////////////// vytvoření masky na subsystemu pravym a create mask
20 X Y proložte polynomem 3 řádu x = [ 2,5,10,20] y = [3,6,8,9] >> p1=polyfit(x,y,1) >> p2=polyfit(x,y,2) >> p3=polyfit(x,y,3) >> xq=linspace(min(x),max(x),100); >> y1 = polyval(p1,xq); >> plot(x,y,'+',xq,y1) >> y2=polyval(p2,xq); >> y3=polyval(p3,xq); >>plot(x,y,'*',xq,y1,xq,y2,xq,y3) /////// polynom X^7+3x^3 2x^2 = 7 >> p=[ ] >> k = roots(p) >> plot(real(k),imag(k),'*') ///// integral od x= 0 do K e^x * sin(x)*dx = 5 function [I] = integral( k ) f=@(x) exp(x).*sin(x); I=quadl(f,0,k) >> integral(1) ///////////////////////////////////////// hledání kořene integral od x= 0 do K e^x * sin(x)*dx 5 = 0 function [I] = integral( k ) f=@(x) exp(x).*sin(x); I=quadl(f,0,k) 5; >> fzero('integral',3)
21 >> integral(ans); ////////////////////////////////// sum od i=2 do 7 cos(x^2)^2 pomocí maticové operace >> x=2:7; >> v=cos(x.^2); >> S=v*v'; //v = to transponuje (vymění řádky a sloupce) vektor ///// Soustava rovnic 2x 3 +X 4 = 7 X 1 +X 2 = X 3 2X 1 + X 3 = 0 X 4 = 7 >> X=[ ; ; ; ]; Y=[7; 0; 0; 7]; >> A=X\Y ///// Nakreselte fci od 5 do 5 Z = [ sin(x^2/2+y)*cos(xy) ] / odmocnina(1+x^2+y^2) x < 3,3> y < 5,5> x=linspace( 3,3,100); y=linspace( 5,5,100); [X,Y] = meshgrid(x,y); Z = (sin(x.^2/2 + Y).* cos (X.*Y) )./ sqrt (1+X.^2+Y.^2); mesh(x,y,z) najdi minumum fce fminsearch funguje tak že X nahradnim X 1 a Y nahradim X 2 dwd // X = X(1) // Y = X(2) Z = (sin(x(1).^2/2 + X(2)).* cos (X(1).*X(2)) )./ sqrt (1+X(1).^2+X(2).^2); function [ Z ] = plocha( X ) Z = (sin(x(1).^2/2 + X(2)).* cos (X(1).*X(2)) )./ sqrt (1+X(1).^2+X(2).^2); >> fminsearch('plocha',[0, 1]) maximum najdu tak že fci otočim
22 Z = (sin(x(1).^2/2 + X(2)).* cos (X(1).*X(2)) )./ sqrt (1+X(1).^2+X(2).^2); ////// diferenciální rovnice d^3*y/d*t + (d^2*y/d*t^2)^2 2 * (dy/dt) = sin(t)*t je tam 3 řád > Y = [Y Y Y ] = [y u v] dy = [u v sin(t)*t+2u v^2] y = sin(t) *t +2y y ^2 y(0) = 2 y (0) = 0 y (0) = 0 function [ dy ] = diferrovnice( T,Y ) dy = [Y(2); Y(3); sin(t)*t+2*y(2) Y(3)^2]; >> [T,Y] = ode45('diferrovnice',0:5,[2; 0; 0]); >> plot(t,y) >> plot(t,y(:,1))
23
vysledek = ((1:1:50).*(100-(1:1:50))) *ones(50,1) vysledek = ((1:1:75)./2).*sqrt(1:1:75) *ones(75,1)
ZKOUŠKA ČÍSLO 1 x=linspace(0,100,20); y=sqrt(x); A=[x;y]'; save('data.txt','a','-ascii'); polyn = polyfit(x,y,3); polyv = polyval(polyn,x); plot(x,y,'r*') plot(x,polyv,'b') p1=[1 0 0 0 0 0 0-1]; k=roots(p1);
% vyhledání prvku s max. velikostí v jednotlivých sloupcích matice X
%------------------------------------- % 4. cvičení z předmětu PPEL - MATLAB %------------------------------------- % Lenka Šroubová, ZČU, FEL, KTE % e-mail: lsroubov@kte.zcu.cz %-------------------------------------
Řešení diferenciálních rovnic v MATLABu
Řešení diferenciálních rovnic v MATLABu Základy algoritmizace a programování Přednáška 23. listopadu 2011 Co řešíme Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu: separovatelné lineární exaktní druhého řádu,
MATrixLABoratory letný semester 2004/2005
1Prostedie, stručný popis okien Command Window příkazové okno pro zadávání příkazů v jazyku Matlabu. Workspace zde se zobrazuje obsah paměti; je možné jednotlivé proměnné editovat. Command History dříve
. Poté hodnoty z intervalu [ 1 4, 1 2. ] nahraďte hodnotami přirozeného logaritmu.
1. Spočítejte objemy krychlí s délkami stran a = 2 cm, 3 cm a 4 cm. 2. Vytvořte vektor funkčních hodnot funkce sin(x) v bodech 0, π 4, π 2,..., 2π. 3. Vygenerujte posloupnost u čísel 2, 1.8,... délky 20.
Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné
. Definiční obor a hladiny funkce více proměnných Nalezněte a graficky znázorněte definiční obor D funkce f = f(x, y), kde a) f(x, y) = x y, b) f(x, y) = log(xy + ), c) f(x, y) = xy, d) f(x, y) = log(x
Interpolace a aproximace dat.
Numerické metody Interpolace a aproximace dat. Interpolace dat křivkou (funkcí) - křivka (graf funkce) prochází daty (body) přesně. Aproximace dat křivkou (funkcí) - křivka (graf funkce) prochází daty
Lineární algebra s Matlabem cvičení 3
Lineární algebra s Matlabem cvičení 3 Grafika v Matlabu Základní příkazy figure o vytvoří prázdné okno grafu hold on/hold off o zapne/vypne možnost kreslení více funkcí do jednoho grafu ezplot o slouží
PPEL_3_cviceni_MATLAB.txt. % zadat 6 hodnot mezi cisly 2 a 8 % linspace (pocatek, konec, pocet bodu)
%------------------------------------- % 3. cvičení z předmětu PPEL - MATLAB %------------------------------------- % Lenka Šroubová, ZČU, FEL, KTE % e-mail: lsroubov@kte.zcu.cz %-------------------------------------
Matematika I pracovní listy
Matematika I pracovní listy Dagmar Dlouhá, Radka Hamříková, Zuzana Morávková, Michaela Tužilová Katedra matematiky a deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzita Ostrava Úvod Pracovní listy jsou určeny
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice Ing. Lenka Šroubová, Ph.D. email: lsroubov@kte.zcu.cz http://home.zcu.cz/~lsroubov 3. 10. 2012 Základy práce s výpočetními systémy opakování a pokračování
Aproximace a interpolace
Aproximace a interpolace Aproximace dat = náhrada nearitmetické veličiny (resp. složité funkce) pomocí aritmetických veličin. Nejčastěji jde o náhradu hodnot složité funkce g(x) nebo funkce zadané pouze
Uzavřené a otevřené množiny
Teorie: Uzavřené a otevřené množiny 2. cvičení DEFINICE Nechť M R n. Bod x M nazveme vnitřním bodem množiny M, pokud existuje r > 0 tak, že B(x, r) M. Množinu všech vnitřních bodů značíme Int M. Dále,
VÝUKA MOŽNOSTÍ MATLABU
VÝUKA MOŽNOSTÍ MATLABU Miroslav Olehla Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra aplikované kybernetiky V následujícím příspěvku jsou uvedeny některé oblasti MATLABU ve výuce. Vychází se
Kreslení grafů v Matlabu
Kreslení grafů v Matlabu Pavel Provinský 3. října 2013 Instrukce: Projděte si všechny příklady. Každý příklad se snažte pochopit. Pak vymyslete a naprogramujte příklad podobný. Tím se ujistíte, že příkladu
pi Ludolfovo číslo π = 3,14159 e Eulerovo číslo e = 2,71828 (lze spočítat jako exp(1)), např. je v Octave, v MATLABu tato konstanta e není
realmax maximální použitelné reálné kladné číslo realmin minimální použitelné reálné kladné číslo (v absolutní hodnotě, tj. číslo nejblíž k nule které lze použít) 0 pi Ludolfovo číslo π = 3,14159 e Eulerovo
Extrémy funkce dvou proměnných
Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže
- transpozice (odlišuje se od překlopení pro komplexní čísla) - překlopení matice pole podle hlavní diagonály, např.: A.' ans =
'.' - transpozice (odlišuje se od překlopení pro komplexní čísla) - překlopení matice pole podle hlavní diagonály, např.: A.' 1 4 2 5 3-6 {} - uzavírají (obklopují) struktury (složené proměnné) - v případě
Soustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních diferenciálních rovnic y = a (x)y + a (x)y + + a n (x)y n + f (x) y = a (x)y + a (x)y + + a n (x)y n + f (x). y n = a
Příklad animace změny prokládané křivky při změně polohy jednoho z bodů
3. Polynomy p x x x 3 ( ) = 2 5 Polynom je reprezentován řádkovým vektorem koeficientů jednotlivých řádů od nejvyššího dolů p = [1 0-2 -5]; kořeny polynomu r = roots(p) r = 2.0946-1.0473 + 1.1359i -1.0473-1.1359i
Stručný návod k programu Octave
Stručný návod k programu Octave Octave je interaktivní program vhodný pro technické výpočty. Je nápadně podobný programu MATLAB, na rozdíl od něho je zcela zadarmo. Jeho domovská vebová stránka je http://www.octave.org/,
1 Funkce dvou a tří proměnných
1 Funkce dvou a tří proměnných 1.1 Pojem funkce více proměnných Definice Funkce dvou proměnných je předpis, který každému bodu z R 2 (tj. z roviny) přiřazuje jediné reálné číslo. z = f(x, y), D(f) R 2
Příklad elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí
Příklad elektrický obvod se stejnosměrným zdrojem napětí Určete proudy 18, 23, 4, 5, 67 v obvodu na obr., je-li dáno: 1 = 1 Ω, 2 = 2 Ω, 3 = 3 Ω, 4 = 5 Ω, 5 = 3 Ω, 6 = 2 Ω, 7 = 4 Ω, 8 = 4,5 Ω, U = 6 V.
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice 22.12.2010 Ing. Lenka Šroubová, Ph.D. email: lsroubov@kte.zcu.cz http://home.zcu.cz/~lsroubov Příklad: Obvod RLC v sérii R=200 Ω L=0,5 H C=5. 10-6 F U 0
výsledek 2209 y (5) (x) y (4) (x) y (3) (x) 7y (x) 20y (x) 12y(x) (horní indexy značí derivaci) pro 1. y(x) = sin2x 2. y(x) = cos2x 3.
Vypočtěte y (5) (x) y (4) (x) y (3) (x) 7y (x) 20y (x) 12y(x) (horní indexy značí derivaci) pro 1. y(x) = sin2x 2. y(x) = cos2x 3. y(x) = x sin2x 4. y(x) = x cos2x 5. y(x) = e x 1 6. y(x) = xe x 7. y(x)
Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.
1 Variace konstanty Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. Příklad 1 Najděte obecné řešení rovnice: y + y = 4 sin t. Co
Wolfram Alpha. v podobě html stránky, samotný výsledek je často doplněn o další informace (např. graf, jiné možné zobrazení výsledku a
Wolfram Alpha jde o výpočetní prostředí z nejrůznějších oborů (matematika, fyzika, chemie, inženýrství... ) přístupné online: http://www.wolframalpha.com/ Jaké matematické výpočty Wolfram Alpha zvládá?
více křivek v jednom grafu hold on přidrží aktuální graf v grafickém okně, lze nakreslit více grafů do jednoho grafického okna postupně hold off
více křivek v jednom grafu hold on přidrží aktuální graf v grafickém okně, lze nakreslit více grafů do jednoho grafického okna postupně hold off vypnutí, konec možnosti kreslit více grafů do jednoho grafického
Operace s vektory a maticemi + Funkce
+ Funkce 9. března 2010 Operátory Operátory Aritmetické: Operátory Operátory Aritmetické: maticové + (sčítání), (odčítání), (násobení), / (dělení matematicky je maticové delení násobení inverzní maticí),
Příklad: Řešte soustavu lineárních algebraických rovnic 10x 1 + 5x 2 +70x 3 + 5x 4 + 5x 5 = 275 2x 1 + 7x 2 + 6x 3 + 9x 4 + 6x 5 = 100 8x 1 + 9x 2 +
Příklad: Řešte soustavu lineárních algebraických rovnic 1x 1 + 5x 2 +7x 3 + 5x 4 + 5x 5 = 275 2x 1 + 7x 2 + 6x 3 + 9x 4 + 6x 5 = 1 A * x = b 8x 1 + 9x 2 + x 3 +45x 4 +22x 5 = 319 3x 1 +12x 2 + 6x 3 + 8x
Numerické metody 6. května FJFI ČVUT v Praze
Extrémy funkcí Numerické metody 6. května 2018 FJFI ČVUT v Praze 1 Úvod Úvod 1D Více dimenzí Kombinatorika Lineární programování Programy 1 Úvod Úvod - Úloha Snažíme se najít extrém funkce, at už jedné
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice 3. 12. 2014 Ing. Lenka Šroubová, Ph.D. email: lsroubov@kte.zcu.cz http://home.zcu.cz/~lsroubov Grafy, úprava, popisky, vizualizace výsledků výpočtů opakování
Systém je citlivý na velikost písmen CASE SENSITIVE rozeznává malá velká písmena, např. PROM=1; PROm=1; PRom=1; Prom=1; prom=1; - 5 různých proměnných
Systém je citlivý na velikost písmen CASE SENSITIVE rozeznává malá velká písmena, např. PROM=1; PROm=1; PRom=1; Prom=1; prom=1; - 5 různých proměnných jakési nádoby na hodnoty jsou různých typů při běžné
Příklad: Součet náhodných čísel ve vektoru s počtem prvků, které zadá uživatel, pomocí sum() a pomocí cyklu for. Ověříme, že příliš výpisů na
Příklad: Součet náhodných čísel ve vektoru s počtem prvků, které zadá uživatel, pomocí sum() a pomocí cyklu for. Ověříme, že příliš výpisů na obrazovku zpomaluje tím, že zobrazíme okno (proužek) o stavu
Základy algoritmizace a programování
Základy algoritmizace a programování Příklady v MATLABu Přednáška 10 30. listopadu 2009 Řídící instrukce if else C Matlab if ( podmínka ) { } else { } Podmíněný příkaz if podmínka elseif podmínka2... else
MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze
Fakulta strojního inženýrství Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pasteurova 7 Tel.: 475 285 511 400 96 Ústí nad Labem Fax: 475 285 566 Internet: www.ujep.cz E-mail: kontakt@ujep.cz MATEMATIKA III
5. cvičení z Matematiky 2
5. cvičení z Matematiky 2 21.-25. března 2016 5.1 Nalezněte úhel, který v bodě 1, 0, 0 svírají grafy funkcí fx, y ln x 2 + y 2 a gx, y sinxy. Úhel, který svírají grafy funkcí je dán jako úhel mezi jednotlivými
verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový
1 Úvod Lokální extrémy funkcí více proměnných verze 14 Následující text popisuje výpočet lokálních extrémů funkcí více proměnných Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT1 na Univerzitě Hradec
Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat
6. Extrémy funkcí více proměnných Průvodce studiem Hledání extrémů je v praxi často řešená úloha. Např. při cestě z bodu A do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat
Úvod do práce s Matlabem
Úvod do práce s Matlabem 1 Reálná čísla 1.1 Zadávání čísel Reálná čísla zadáváme s desetinnou tečkou (.), čísla lze také zadávat v exponenciálním tvaru například číslo 0.000014 zadáme takto 1.4e-5, číslo
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012 1. Je dána soustava rovnic s parametrem a R x y + z = 1 a) Napište Frobeniovu větu. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a b) Vyšetřete počet řešení soustavy
Globální extrémy. c ÚM FSI VUT v Brně. 10. ledna 2008
10. ledna 2008 Příklad. Určete globální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + 2xy + 2y 2 3x 5y na množině M. Množina M je trojúhelník určený body A[0, 2], B[3, 0], C[0, 1]. Protože množina M je kompaktní (uzavřená,
8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8
8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8 Shrnutí lekce Úvodní 7. kapitola přinesla informace o druzích řešení diferenciálních rovnic prvního řádu a stručné teoretické poznatky o podmínkách existence a jednoznačnosti
Funkce více proměnných. April 29, 2016
Funkce více proměnných April 29, 2016 Příklad (Derivace vyšších řádů) Daná je funkce f (x, y) = x 2 y + y 3 x 4, určte její parc. derivace podle x a podle y prvního i druhého řádu, i smíšené. f x = 2xy
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 208 Studijní program: Studijní obory: Matematika MA, MMIT, MMFT, MSTR, MNVM, MPMSE Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Věnujte pozornost ověření
Příklady k prvnímu testu - Matlab
Příklady k prvnímu testu - Matlab March 13, 2013 Instrukce: Projděte si všechny příklady. Každý příklad se snažte pochopit. Pak vymyslete a naprogramujte příklad podobný. Tím se ujistíte, že příkladu rozumíte.
EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH
EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH ÚLOHY ŘEŠITELNÉ BEZ VĚTY O MULTIPLIKÁTORECH Nalezněte absolutní extrémy funkce f na množině M. 1. f(x y) = x + y; M = {x y R 2 ; x 2 + y 2 1} 2. f(x y) = e x ; M = {x y R
Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021
Maturitní témata MATEMATIKA 1. Funkce a jejich základní vlastnosti. Definice funkce, def. obor a obor hodnot funkce, funkce sudá, lichá, monotónnost funkce, funkce omezená, lokální a globální extrémy funkce,
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice
KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice Ing. Lenka Šroubová, Ph.D. email: lsroubov@kte.zcu.cz http://home.zcu.cz/~lsroubov Polynomy opakování a pokračování 31. 10. 2012 Příklad: Funkce, která vykreslí
1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.
VIII. Náhodný vektor. Náhodný vektor (X, Y má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde p(x, y a(x + y +, x, y {,, }. a Určete číslo a a napište tabulku pravděpodobnostní funkce p. Řešení:
Základy algoritmizace a programování
Základy algoritmizace a programování Práce se symbolickými proměnnými Práce s grafikou Přednáška 11 7. prosince 2009 Symbolické proměnné Zjednodušení aritmetických výrazů simplify (s) Příklady: >>syms
Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová
Tematický plán Vyučující: Ing. Joanna Paździorová 1. r o č n í k 5 h o d i n t ý d n ě, c e l k e m 1 7 0 h o d i n Téma- Tematický celek Z á ř í 1. Opakování a prohloubení učiva základní školy 18 1.1.
Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )
Příklady řešené na cvičení LA II - LS 1/13 Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh http://kam.mff.cuni.cz/~sbirka/ 1. cvičení (..13) 1. Rozhodněte, které z následujících operací jsou skalárním součinem
cyklus s daným počtem opakování cyklus s podmínkou na začátku (cyklus bez udání počtu opakování)
Řídící příkazy: if podmíněný příkaz switch přepínač for while cyklus s daným počtem opakování cyklus s podmínkou na začátku (cyklus bez udání počtu opakování) if logický_výraz příkaz; příkaz; příkaz; Podmínka
Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. MATEMATICKÝ SOFTWARE MAPLE - MANUÁL Marek Šulista
Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích MATEMATICKÝ SOFTWARE MAPLE - MANUÁL Marek Šulista Matematický software MAPLE slouží ke zpracování matematických problémů pomocí jednoduchého
Bakalářská matematika I
1. Funkce Diferenciální počet Mgr. Jaroslav Drobek, Ph. D. Katedra matematiky a deskriptivní geometrie Bakalářská matematika I Některé užitečné pojmy Kartézský součin podrobnosti Definice 1.1 Nechť A,
Seminář z MATLABU. Jiří Krejsa. A2/710 krejsa@fme.vutbr.cz
Seminář z MATLABU Jiří Krejsa A2/710 krejsa@fme.vutbr.cz Obsah kurzu Posluchači se seznámí se základy systému Matlab, vědeckotechnickými výpočty, programováním v Matlabu včetně pokročilých technik, vizualizací
Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015
Funkce jedné reálné proměnné Derivace Přednáška 2 15. října 2015 Obsah 1 Funkce 2 Limita a spojitost funkce 3 Derivace 4 Průběh funkce Informace Literatura v elektronické verzi (odkazy ze STAGu): 1 Lineární
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015 1. Je dána soustava rovnic s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napište Frobeniovu větu (existence i počet řešení). b)
pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na
Matematika II 7.1. Zavedení diferenciálních rovnic Definice 7.1.1. Rovnice tvaru F(y (n), y (n 1),, y, y, x) = 0 se nazývá diferenciální rovnice n-tého řádu pro funkci y = y(x). Speciálně je F(y, y, x)
maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést
Úlohy k zamyšlení 1. Zdůvodněte, proč třetí řádek Hornerova schématu pro vyhodnocení polynomu p v bodě c obsahuje koeficienty polynomu r, pro který platí p(x) = (x c) r(x) + p(c). 2. Dokažte, že pokud
NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení
NÁHODNÁ VELIČINA 3. cvičení Náhodná veličina Náhodná veličina funkce, která každému výsledku náhodného pokusu přiřadí reálné číslo. Je to matematický model popisující více či méně dobře realitu, který
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické
5.3. Implicitní funkce a její derivace
Výklad Podívejme se na následující problém. Uvažujme množinu M bodů [x,y] R 2, které splňují rovnici F(x, y) = 0, M = {[x,y] D F F(x,y) = 0}, kde z = F(x,y) je nějaká funkce dvou proměnných. Je-li F(x,y)
Úvod do Matlabu. Vít Vondrák Katedra aplikované matematiky FEI, VŠB-TU Ostrava
Úvod do Matlabu Vít Vondrák Katedra aplikované matematiky FEI, VŠB-TU Ostrava Co je Matlab? Interaktivní softwarový balík MathWorks Inc. Matlab=MATrix LABoratory Základním typem proměnné je matice Číslo
Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014. 1. Obor reálných čísel
Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014 1. Obor reálných čísel - obor přirozených, celých, racionálních a reálných čísel - vlastnosti operací (sčítání, odčítání, násobení, dělení) -
Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.
Ukázka 1 Necht má funkce z = f(x, y) spojité parciální derivace. Napište rovnici tečné roviny ke grafu této funkce v bodě A = [ x 0, y 0, z 0 ]. Transformujte diferenciální výraz x f x + y f y do polárních
MATLAB, v , Release 13
MATLAB, v. 6.5.0180913, Release 13 1. Úvod Jedná se o programový systém, jehož název znamená MATRIX LABORATORY. Používá se od roku 1984 v mnoha oborech k simulacím, měření, grafice. Používá se celosvětově
+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F
Příkad 1 ( y ) Dokažte, že funkce F (x, y) = x n f x 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vyhovuje vztahu x F x + 2y F y = nf ; x 0 Ukažte, že každá funkce F (x, y), která má spojité parciální
Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,
Úlohy k přednášce NMAG a : Lineární algebra a geometrie a Verze ze dne. května Toto je seznam přímočarých příkladů k přednášce. Úlohy z tohoto seznamu je nezbytně nutné umět řešit. Podobné typy úloh se
Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.
@083 6 Polynomické funkce Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení. Definice: Polynomická funkce n-tého stupně (n N) je dána předpisem n n 1 2 f : y a x
9.5. Soustavy diferenciálních rovnic
Cíle Budeme se nyní zabývat úlohami, v nichž je cílem najít dvojici funkcí y(x), z(x), pro které jsou zadány dvě lineární rovnice prvního řádu, obsahující tyto funkce a jejich derivace. Výklad Omezíme-li
= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3,
V. Lokální extrémy. Příklad 1: Určete lokální extrémy zadané funkce. 1. f(x, y) = x 2 + y 2 + xy 3y 2. Definičním oborem funkce je množina Df = R 2 a funkce f má spojité parciální = 2x + y, = 2y + x 3.
Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky
Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky Ročník I II III IV Dotace 3 3+1 2+1 2+2 Povinnost povinný povinný povinný povinný Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky Ročník 1 2 3 4 5 6 Dotace
Diferenciální počet funkcí více proměnných
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Diferenciální počet funkcí více proměnných Doc RNDr Miroslav Doupovec, CSc Neřešené příklady Matematika II OBSAH Obsah I Diferenciální počet
AVDAT Vektory a matice
AVDAT Vektory a matice Josef Tvrdík Katedra informatiky Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Vektory x = x 1 x 2. x p y = y 1 y 2. y p Řádkový vektor dostaneme transpozicí sloupcového vektoru x
Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.
6. NÁHODNÝ VEKTOR Průvodce studiem V počtu pravděpodobnosti i v matematické statistice se setkáváme nejen s náhodnými veličinami, jejichž hodnotami jsou reálná čísla, ale i s takovými, jejichž hodnotami
9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1
9 přednáška 6 listopadu 007 Věta 11 Nechť f C U, kde U R m je otevřená množina, a a U je bod Pokud fa 0, nemá f v a ani neostrý lokální extrém Pokud fa = 0 a H f a je pozitivně negativně definitní, potom
Polynomy a interpolace text neobsahuje přesné matematické definice, pouze jejich vysvětlení
Polynomy a interpolace text neobsahuje přesné matematické definice, pouze jejich vysvětlení Polynom nad R = zobrazení f : R R f(x) = a n x n + a n 1 x n 1 +... + a 1 x + a 0, kde a i R jsou pevně daná
LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22
Lineární diferenciální rovnice druhého řádu Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Základy fyzikální geodézie 3/19 Legendreovy přidružené funkce
Numerická matematika Písemky
Numerická matematika Písemky Bodování Každá písemka je bodována maximálně 20 body. Celkem student může získat za písemky až 40 bodů, pro udělení zápočtu musí získat minimálně 20 bodů. Písemka č. 1 Dva
Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory
Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory Zkouška ověřuje znalost základních pojmů, porozumění teorii a schopnost aplikovat teorii při
Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek
Sbírka příkladů z matematické analýzy II Petr Tomiczek Obsah Diferenciální rovnice. řádu 3. Separace proměnných......................... 3. Přechod k separaci.......................... 4.3 Variace konstant...........................
Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f
Výklad Globální extrémy mají stejný význam jako u funkcí jedné proměnné. Hledáme je bud na celém definičním oboru dané funkce, nebo na předem zadané podmnožině definičního oboru. Definice 6..1. Řekneme,
8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R.
Řešené příklady k extrémům funkcí více proměnných 8 Určete všechny lokální extrémy funkce fx y x + arctg x + y + y x y R Řešení Funkci f si vyjádříme jako součet f + f kde f x x + arctg x x R f y y + y
Příklady k druhému testu - Matlab
Příklady k druhému testu - Matlab 20. března 2013 Instrukce: Projděte si všechny příklady. Každý příklad se snažte pochopit. Pak vymyslete a naprogramujte příklad podobný. Tím se ujistíte, že příkladu
AVDAT Klasický lineární model, metoda nejmenších
AVDAT Klasický lineární model, metoda nejmenších čtverců Josef Tvrdík Katedra informatiky Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Lineární model y i = β 0 + β 1 x i1 + + β k x ik + ε i (1) kde y i
Předmluva 9 Obsah knihy 9 Typografické konvence 10 Informace o autorovi 10 Poděkování 10
Obsah Předmluva 9 Obsah knihy 9 Typografické konvence 10 Informace o autorovi 10 Poděkování 10 KAPITOLA 1 Úvod 11 Dostupná rozšíření Matlabu 13 Alternativa zdarma GNU Octave 13 KAPITOLA 2 Popis prostředí
0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému
2 1 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0.2 0.4 0.6 0.8 1 x 1 2 Jméno a příjmení: ID.č. 9.5.2016 1. Řešte diferenciální rovnici: y + 2xy x 2 + 3 = sin x x 2 + 3. y = C cos x x 2 + 1 2. Vypočtěte z 2 e z dz, kde je křivka
Lineární a polynomická regrese, interpolace, hledání v tabulce
co byste měli umět po dnešní lekci: proložit body přímku, parabolu,... a určit chyby parametrů (u přímky) interpolovat mezi hodnotami v tabulce hledat v tabulce (1D) prokládání (fitování) křivek metoda
Hledání extrémů funkcí
Hledání extrémů funkcí Budeme se zabývat téměř výhradně hledáním minima. Přes nost nalezeného extrému Obecně není hledání extrému tak přesné jako řešení rovnic. Demonstrovat to můžeme na příkladu hledání
Q(y) dy = P(x) dx + C.
Cíle Naše nejbližší cíle spočívají v odpovědích na základní otázky, které si klademe v souvislosti s diferenciálními rovnicemi: 1. Má rovnice řešení? 2. Kolik je řešení a jakého jsou typu? 3. Jak se tato
Výpočet průsečíků paprsku se scénou
Výpočet průsečíků paprsku se scénou 1996-2018 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ Intersection 2018 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 26 Průsečík
Písemná zkouška z Matematiky II pro FSV vzor
Písemná zkouška z Matematik II pro FSV vzor. (0 bodů) Určete a nakreslete definiční obor funkce sin x f(x, ) = (Kalenda 00/) spočtěte její parciální derivace podle všech proměnných všude, kde existují,
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Cvičení z matematiky algebra (CZMa) Systematizace a prohloubení učiva matematiky: Číselné obory, Algebraické výrazy, Rovnice, Funkce, Posloupnosti, Diferenciální
Regresní a korelační analýza
Regresní a korelační analýza Mějme dvojici proměnných, které spolu nějak souvisí. x je nezávisle (vysvětlující) proměnná y je závisle (vysvětlovaná) proměnná Chceme zjistit funkční závislost y = f(x).
Zkouška ze Aplikované matematiky pro Arboristy (AMPA), LDF, minut. Součet Koeficient Body. 4. [10 bodů] Integrální počet. 5.
Zkouška ze Aplikované matematiky pro Arboristy (AMPA), LDF, 6.2.204 60 minut 2 3 4 5 6 Jméno:................................... Součet Koeficient Body. [2 bodů] V následující tabulce do každého z šesti
Univerzitní licence MATLABu. Pište mail na: se žádostí o nejnovější licenci MATLABu.
Univerzitní licence MATLABu Pište mail na: operator@service.zcu.cz se žádostí o nejnovější licenci MATLABu. * násobení maticové K = L = 1 2 5 6 3 4 7 8 Příklad: M = K * L N = L * K (2,2) = (2,2) * (2,2)
Operace s maticemi. 19. února 2018
Operace s maticemi Přednáška druhá 19. února 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice (opakování) 3 Regulární matice 4 Inverzní matice 5 Determinant matice Matice Definice (Matice). Reálná matice