FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

Transkript

1 FRANCOUZSKÁ REVOLUCE ÚLOHA 1: C si pamatujete Francii za vlády Ludvíka XIV.? Čím vším byla Francie vzrem pr Evrpu smnáctéh stletí? Jakých válek 18. stletí se Francie účastnila? Jaký měly dpad na živt ve Francii? Jak důležitá byla Francie pr svícenství? Starý režim (Regime Ancient) Francie byla jednu z hlavních velmcí, ve která žila pětina byvatelstva Evrpy. Také se však ptýkala s mnha prblémy, které ji přivedly až na pkraj státníh bankrtu. Mezi hlavní důvdy neuvěřitelnéh zadlužení patřily: astrnmické výdaje králvskéh dvra ve Versailles, řada prhraných válek, ztráta klnií, neúrda, zastalé hspdářství mezvané dktrínu merkantilismu. Není divu, že drtivá většina francuzskéh byvatelstva byla nespkjená a začínala se buřit. Chudí venkvané utratili klem 80% příjmů puze za chleba, nezaměstnanst ve městech dsahvala 50%, ceny vzrstly 62%, ale mzdy jen 22%. Jedním z aspektů pdléhajícím nejtvrdší kritice byl středvěké dělení splečnsti na tři stavy. TŘI STAVY První stav - duchvenstv klem z 26 milliónvé ppulace Druhý stav - šlechta nedvádí daně, tradiční výsady, mnpl na vládní úřady a vyšší armádní hdnsti, vybírají d pddaných feudální dávky a desátky Šlechta se dělila d dvu skupin na: Rdvu šlechtu - tradiční šlechtické rdy Služebnu šlechtu šlechtické tituly získali d krále za zásluhy Třetí stav měšťanstv, ve skutečnsti však všichni statní d prsperujících pdnikatelů, bhatých bankéřů a vlivných právníků, až p městsku chudinu a venkvské nádeníky dvádí daně a pddanské dávky, desátky a další mimřádné daně zavedené pr mírnění zufalé finanční situace státu (např. Gabelle daň na sůl, Crvee rbta) ÚLOHA 2: Jak vylžíte význam tét karikatury z 18. stletí? C kritizuje? ÚLOHA 3: Které prvky staréh režimu vadily třetímu stavu nejvíce? Jaké byly hlavní pžadavky třetíh stavu? Mhl by vám pmci fakt, že králvé během let udělili nvých šlechtických titulů. Ludvík XVI. ( ) si uvědmval tíživu finanční situaci Francie a pkušel se ji s pmcí svých rádců a ministrů (Turgt, Necker, Calnne, Brienne) řešit. Jejich návrhy byly všem vždy zablkvány parlementy (tradičními šlechtickými sudy, které dmítaly mezení pravmcí šlechty) Díky tmu se jediným mžným výchdiskem stal svlání Generálních stavů (tradiční středvěké shrmáždění zástupců všech stavů, napsledy se sešl rku 1614). Tt shrmáždění jak jediné mhl měnit stávající daňvý systém. -1-

2 Generální stavy ÚLOHA 4: Přečtěte si následující úryvek, najděte a pdtrhněte fráze, které vyjadřují hlavní bavy autra vzhledem k chystanému setkání Generálních stavů. Dnes jsem pvečeřel ve splečnsti, která prbírala ryze plitická témta. Všichni se dkázali shdnut na tm, že Francie je na pkraji převratných změn ve vládním systému. Vše tmu nasvědčuje. Obrvský chas ve státních financích, státní dluh, který není mžné pkrýt bez svlání Generálních stavů. Nikd však nedkáže ani dhadnut, k čemu jejich setkání pvede. Francie nemá sučasnéh, ani někh z minulých ministrů financí, který by vzniklu situaci dkázal řešit vládne panvník se skvělými předpklady, ne však s takvu kapacitu, aby v tmt zlmvém kamžiku dkázal vládnut bez pmci ministrů výrazný neklid mezi všemi vrstvami splečnsti, které čekávají nějaku změnu, neví však v c, aneb v kh skládat naděje a za čím jít. Nicméně, každu hdinu d americké revluce sílí tuha p svbdě. Sečten a pdtržen kmbinace klnstí, které se zanedluh dají d phybu, pkud se nenajde nějaká vůdčí sbnst nezměrnéh talentu a nechabující dvahy, která by dkázala událsti řídit a ne být jimi puze zmítána. Takvé úvahy však u diskutujících neuslyšíte. Vše se tčí puze klem kritické finanční situace. Arthur Yung, Paříž, Generální stavy se sešly 5. května Účastnil se 610 zástupců třetíh stavu, většinu t byli právníci, a 610 zástupců prvníh a druhéh stavu i mezi zástupci prvníh a druhéh stavu však byl mnh refrmátrů, kteří měli velice blízk a někdy snad i radikálnější názry než zástupci třetíh stavu. Abbé Sieyès jeden z prrefrmních duchvních - napsal na začátku rku 1789 plitický pamflet C je třetí stav? Začíná následvně: Teze tht spisu je pměrně jednduchá.musíme si plžit tři tázky. 1. C je třetí stav? Vše. 2. Jaku rli až dpsud představval v našem plitickém živtě? Žádnu. 3. Čím chce být? Něčím... a knčí: Třetí stav tedy představuje vše, c náleží nárdu a t, c k třetímu stavu nenáleží, nelze pvažvat za nárd. C je tedy třetí stav? - Vše. Generální stavy se hned d začátku nedkázaly shdnut na způsbu hlasvání. První a druhý stav prsazval tradiční systém ddělenéh hlasvání, při kterém měl každý stav jeden hlas. Třetí stav se džadval hlasvání pdle hlav každý zástupce, by měl jeden hlas. ÚLOHA 5: Jak by s největší pravděpdbnstí dpadl hlasvání pdle tradičníh způsbu? Jak hlasvání pdle hlav? 17. června 1789 se třetí stav prhlásil za Nárdní shrmáždění jediný skutečný parlament reprezentující byvatele Francie. 20. června 1789 Přísaha v míčvně Nárdní shrmáždění se zavázal, že se nerzejde dkud nepřipraví ústavu pr Francii. ÚLOHA 6: Vidíte na brázku puze představitele třetíh stavu? -2-

3 Vlnst, rvnst, bratrství (Liberte, Egalite, Fraternite) ÚLOHA 7: Jak si myslíte, že král reagval na Přísahu v míčvně? Kd nejvíce pdprval třetí stav v jeh refrmním úsilí? Sanscultti (střední třída ve městech, nensili krátké kalhty a punčchy typické pr šlechtu) se bávali mžné kntrarevluce knzervativních mnarchistů neb napak řádění lidvých mas, a prt zfrmvali milice, které měly chránit jejich zájmy Nárdní gardu. Nárdní garda však ptřebvala zbraně, které byly uskladněny v Bastile pevnsti a vězení, zejména však symblu abslutismu. V té dbě tam však byl uvězněn jen sedm vězňů pět zlčinců a dva blázni. 14. července 1789 dbytí Bastily první z lidvých pvstání V Paříži byla utvřena revluční městská vláda pdprující Nárdní shrmáždění. Revluce se brzy rzšířila p celé Francii. červenec-srpen 1789 Velký strach : pddaní ve venkvských bastech se bávali mžné kntrarevluce knzervativců, a tak se rzhdli zaútčit na vrchnstenské kanceláře a zničit supisy svých pddanských pvinnstí. T však na mnha místech znamenal vypalvání šlechtických sídel, nejednu I s jejich byvateli. Srpnvé dekrety 1789 Pr uklidnění situace ve Francii přijal Nárdní shrmáždění dva důležité zákny. 4. srpna 1789 Šlechta se vzdala svých privilegií (neplacení daní, práv lvu, mnpl na úřady, rbtu ) 26. srpna 1789 Deklarace práv člvěka a bčana (bčanská práva a svbdy, rvnst před záknem, svbda slva, myšlení ) Těmit dekrety fakticky sknčil starý režim a rzdělení splečnsti na středvěké stavy. Nyní si byli všichni rvni bčané Francie. Ludvík XVI. dkládal pdpis těcht zásadních dkumentů, a tím vyprvkval třetí lidvé pvstání. Říjnvé dny (5./6. října 1789) začaly jak pchd žen pžadujících chléb na Versailles, ale sknčily jak pvstání, které přinutil pekaře krále k návratu d jeh pařížskéh paláce v Tuilleriích, a k pdpisu srpnvých dekretů. -3-

4 ÚLOHA 8: Přečtěte si následující pasáž z deklarace práv člvěka a bčana. Dkážete rzpznat, jak byla inspirvána Deklarací nezávislsti USA? Nárdní shrmáždění tedy uznává a prhlašuje, veden a řízen Nejvyšším, následující práva člvěka a bčana: článek I. Lidé se rdí a žijí svbdní a se stejnými právy. Splečenské pstavení může být zalžen puze s hledem na veřejný prspěch. článek II. Cílem jakéhkli plitickéh uskupení je uchvání přirzených a neprušitelných práv člvěka. Tat práva jsu svbda, práv na vlastnictví, bezpečnst a bj prti splečenskému útlaku. článek III. Princip jakékli vládní mci spčívá plně v ruku lidu. Nikd, žádný jedinec, nemůže pžívat žádné autrity, pkud mu lidem nebyla svěřena. článek IV. Svbda spčívá v činění čehkli, c nemezuje druhé. Výkn přirzených práv každéh bčana je mezen puze tím, aby byla zabezpečena stejná práva pr všechny. Tat mezení mhu být stanvena puze záknem. článek VI. Zákn je vyjádřením všebecnéh zájmu. Všichni bčané mají práv přispívat k tvrbě záknů ať už sbně, neb prstřednictvím svých zástupců. Zákny musí platit stejně pr všechny, ať už je chrání, neb trestají. Všichni lidé jsu si před záknem rvni a mají pdle svých schpnstí rvnu šanci přístupu k veřejným funkcím, úřadům a zaměstnáním. Jedinu pdmínku jsu jejich sbnstní předpklady a talent. Refrmy Nárdníh shrmáždění Vůdčímí sbnstmi Nárdníh shrmáždění byli umírnění plitici, jejichž cílem byl přeměnit Francii v knstituční mnarchii. Místa v parlamentu a vládě by však měla být tut ústavu vyhrazena majetnějším bčanům. Hlavní sbnsti: Abbé Sieyes autr pamfletu C je třetí stav? a názvu Nárdní shrmáždění Hrabě Mirabeau nejlepší řečník, bhájce knstituční mnarchie Generál Lafayette vůdce Nárdní gardy a hlavní autr Deklarace práv člvěka a bčana ústava (14. září 1791) knstituční mnarchie, všichni bčané jsu si rvni před záknem, ale mezené vlební práv (50% mužů může vlit, ne však přím pslance, ale jen majetnější vlitele, kteří pak vybírají členy parlamentu), které zaručval vládu bhatých samspráva - 83 departmentů, všechny úřady vlitelné, standardní systém sudních dvrů církev listpad 1789 zestátnění církevníh majetku (pužit jak prtihdnta nvé měny papírvých Assignatů) červenec 1790 Civilní knstituce církve církev pdřízena státu, kněží placeni státem, biskupvé a kněží vleni lidmi hspdářství zrušení vnitřních cel, jedntné míry a váhy, zrušení cechů, zákaz dbrů a stávek, pdpra pdnikání ÚLOHA 9: Která ze zmíněných refrem se setkala s největším dprem byvatel? Která byla nepřijatelná pr krále? Pkuste se dhadnut reakci Ludvíka XVI. na tt kntrverzní téma? Prč byl mnh Francuzů nespkjen s výsledky první fáze revluce? -4-

5 V červnu 1791 se král, který nebyl schpen směrvat revluční událsti a stával se puhu lutku, rzhdl pr útěk s celu rdinu d Rakuskéh Nizzemí. Byl však pznán ve Varennes a přinucen vrátit se d Paříže. Zde pak byl držen ve svém paláci jak v dmácím vězení. Mnh lidí však ztratil důvěru v krále, bviňvali h ze zrady, spiknutí prti refrmám a tajnéh vyjednávání s Habsburky ptlačení revluce. Prt pžadvali Ludvíkv sesazení a knec mnarchie. ÚLOHA 10: Jaku úlhu hrála ve výše zmíněných událstech Marie Antinetta? Víte ní a jejím půvdu něc zajímavéh? 17. července 1791 masakr na Martvých plích, radikálvé pžadující sesazení krále a vyhlášení republiky byli rzehnání Nárdní gardu, asi 50 lidí byl zabit srpen 1791 Rakusk a Prusk vydal splečné memrandum Plinicku deklaraci ve které prhlašval bnvu přádku (= návrat k abslutismu) za splečný zájem všech evrpských panvníků. 20. dubna 1792 Nárdní shrmáždění vyhlásil válku Rakusku a Prusku ÚLOHA 11: Prč se rzhdl Nárdní shrmáždění vyhlásit válku? Jak na vyhlášení války reagvaly evrpské země, bzvláště ty susedící s Francií? Prč následující skupiny uvítali válku? Nárdní shrmáždění mnarchisté radikálvé Válka se pr Francii nevyvíjela příznivě a rakuská a pruská vjska pstupvala na Paříži. srpen 1792 Manifest vévdy Brunšvickéh pkud ublížíte králi a jeh rdině, Paříž bude zničena Ludvík XVI. bviněn z tajných jednání s Rakuskem 10. srpna 1792 rzhřčený dav zmasakrval švýcarsku gardu hlídající jeh palác Radikálvé se zmcnili mci v Paříži a utvřili nvu, radikálnější vládu Kmunu, která vyhlásila nvé vlby d Nárdníh shrmážění na základě všebecnéh hlasvacíh práva pr muže. září 1792 zářijvé masakry, rakuská armáda se dstala až k Paříži, rzvášněný dav vnikl d vězení a pbil asi 1000 vězňů zejména mnarchistů 20. září bitva u Valmy - francuzská armáda prazila rakusku a přinutila Rakušany k ústupu 21. září 1792 vyhlášní republiky ve Francii Francuzská armáda pté dál pkračvala v úspěšném tažení a vládla Rakuské Nizzemí, Savjsk a Nice Byl zvlen nvý, radikálnější parlament Knvent. -5-

6 Radikální fáze revluce ( ) Plitické kluby a frakce Hra radikálvé v parlamentu, sedí v levých hrních lavicích Klub Crdelierů Dantn, Marat radikální rétrika ve prspěch byčejných lidí Girndisté Brisst, Vergniaud, zájmy buržazie, bchdníků, řemeslníků Stát by neměl mezvat vlný bchd, větší pravmci pr samsprávné rgány Jakbíni Rbespierre, radikální republikáni upředňstňující silnu ústřední vládu a státní dhled nad hspdářstvím Hlavní sbnsti: Jean Paul Marat ( ) lékař hájí zájmy prstéh lidu vydavatel nvin L Ami du Peuple (Přítel lidu) zavražděn Girndistku Gerges Jacques Dantn ( ) právník hájí zájmy mas, radikální řečník rganizátr terru, člen Výbru pr veřejné blah giltinván v dubnu 1794 Maximilien Rbespierre ( ) právník, pvažván za nezkrumpvatelnéh vůdčí sbnst klubu Jakbínů radikální republikánské myšlenky jakékli spravedlnitelné, bez hledu na ztráty na živtech giltinván v červenci 1794 metdy jsu Refrmy Knventu zrušení trctví maximální ceny bilí zákaz věznění kvůli dluhům všebecné hlasvací práv zavedení metrickéh systému měr a vah nvý kalendář začínající 22. září 1792 pkus nahradit křesťanství kultem nejvyšší rzumvé bytsti knfiskace majetku nepřátel republikánská ústava 1793 (platnst dlžena p sknčení války nikdy nebyla ratifikvána) -6-

7 Girndisté (září 1792 jar 1793) vůdčí sbnsti prvních měsíců republiky, liberálvé, úspěšní jen d té dby, pkud se situace na frntách vyvíjela příznivě leden 1793 pprava krále Ludvíka XVI. jar 1793 nvá kalice evrpských zemí prti Francii Rakusk, Prusk a Británie, francuzské jedntky přinuceny k ústupu ÚLOHA 12: Jak suvisí zfrmvání tét nvé kalice s ppravu Ludvíka XVI.? duben 1793 byl utvřen Výbr pr veřejné blah, jak nvá vláda s mimřádnými pravmcemi 9 členů výbru byl vlen Knventem Refrmy Výbru pr veřejné blah: Centralizace mci, úředníci přím pdléhají Výbru Všebecná mbilizace, pvinná vjenská služba, násilné narukvání rekrutů úspěch ve válce Terr pr zastrašení dpůrců Nva móda kalhty a rudé čapky Zpmalení hspdářské transfrmace (republikanismus kapitalismus, vlný trh) Zákny maxima - zavedení maximálních cen a mezd červen 1793 neúspěchy ve válce, sabtáže, četná pvstání p celé Francii mci se ujali Jakbíni Jakbínská diktatura (červen červenec 1794) nejradikálnější fáze revluce Výbr pr veřejné blah bdržel mimřádné pravmci, utvření mimřádných sudních tribunálů Velký terr vůči pzici (přibližně lidí uvězněn, ppraven, bez řádnéh sudu) Hlavní pziční síly: Girndisté pvstání zejména ve městech, centrech výrby mnarchisté pvstání za bnvu mnarchie, rehabilitace církve, největší ve Vendee Enrages (zuříví) radikálvé vedeni Jacquesem Hebertem bjující za beztřídní splečnst (anarchkmunisté) Válka prti Rakusku, Prusku a Británii pkračuje, Francie v rce 1794 úspěšná, Dantn vyzýval k uknčení terru duben 1794 Dantn ppraven, ale d července je většina byvatel znechucena Rbespierrvu krutvládu červenec 1794 (9. Thermidr pdle nvéh kalendáře) Rbespierre ppraven Direktrium, Thermidriánské bdbí ( ) Návrat umírněných republikánů, prpuštění plitických vězňů, ale prnásledvání Jakbínů, dvlání záknů maxim, umžněn návrat emigrantů d Francie -7-

8 Ústava 1795 Všebecné vlební práv vlí se však puze vlitelé (majetnější, majetkvé třídy), vlitelé pak vybírají členy parlamentu = mc zajištena v ruku bhatých Nva vláda Direktrium 5 mužů vybraných parlamentem Vláda Direktria se ptýkala s mnha prblémy: 1795 pvstání mnarchistů prti ústavě ptlačen Naplenem 1796 Babeuf anarchistické nepkje za beztřídní splečnst a prti parlamentní demkracii 1797 vlby úspěch knstitučních mnarchistů prsinec, výsledky vleb anulvány s pmcí Naplena 1799 změna vlády Naplen se stal prvním knzulem ÚLOHA 13: Čí zájmy hájili vůdcvé revluce v jedntlivých bdbích? Vyber si jakukli jinu nvdbu revluci a prvnej, jestli se její vůdcvé střídali pdbným stylem. Francuzská revluce ÚLOHA 14: Všechny následující událsti se dehrály ve Francii v letech 1789 až Pkus se je seřadit d správnéh chrnlgickéh přadí a zjisti data (měsíc a rk) kdy se dehrály. Pprava Rbespierra Přísaha v míčvně První schůze Generálních stavů d rku 1614 Masakr na Martvých plích Pchd pařížských žen na Versailles Pkus Ludvíka XVI. útěk Zářijvé masakry Pprava Ludvíka XVI. Francie vyhlašuje válku Rakusku Naplen anuluje výsledky vleb Dbytí Bastily Civilní knstituce církve -8-

9 NAPOLEONSKÁ DOBA Začátek kariéry Naplena Bnaparta ( ) Syn chudéh Krsickéh šlechtice, mluví Italsky, prblémy s přízvukem ve francuzštině Vjenská škla v Paříži, zajímá se matematiku, dějepis Hlavní přednst: schpnst przumět prblému v celé jeh šíři, analyzvat každý detail 1793 pmhl dbýt Tuln pvýšen na generála ve 24 letech 1794 přichází pstavení v armádě jak sympatizant Jakbínů 1795 ptlačil pvstání mnarchistů prti Direktriu 1796 za dměnu pslán jak velitel na tažení d Itálie řada překvapivých tahů a vítězství, vytvření Sesterských republik 1797 anulval výsledky vleb zachránil Direktrium 1798/1799 tažení d Egypta Bitva u pyramid Objev Rsetské desky Odříznut d zásbvání blkádu britskéh lďstva vedenéh admirálem Hrati Nelsnem, který zničil francuzsku fltilu Naplenvi se pdařil uprchnut zpět d Francie, ale jeh armáda zůstala a padla v Egyptě 1799 převrat v Paříži, stal se prvním knzulem republiky (byl mu 30 let) 1802 stal se prvním knzulem na dživtí 1804 krunval se císařem -9-

10 Naplenva dmácí plitika ÚLOHA 15: Jaké refrmy Francie nutně ptřebvala? Které prblémy stále nebyly vyřešeny? Vládní systém: Státní rada 50 členů, jmenvána Naplenem, Naplen ji předsedá, pradci, navrhuje nvé zákny Tribunát (100) a Zákndárné shrmáždění (300) vleny, schvalují nvé zákny Senát (80) jmenván Naplenem Jedntný a funkční systém samsprávy (departmenty) Mžnst kariérníh růstu bez hledu na půvd Nábženská tlerance knkrdát s papežem (1801) knec experimentů s nábženstvím, katlicismus uznán jak nábženství většiny Francuzů Refrma šklství systém lyceí pd dhledem pařížské univerzity Občanský zákník (1804) rvnst před záknem, svbda svědmí, zaručení vlastnických práv, zrušení trctví Samvláda, plicejní stát, cenzura, státem řízené hspdářství Zahraniční plitika Naplenské války ÚLOHA 16: Prjdi si následující přehled Naplenských válek a zaznač d mapy místa nejvýznamějších bitev a další důležitá místa pr Naplenvu kariéru

11 tažení d Itálie- prážka Francie, vytvření sesterských republik Válka s druhu kalicí (Británie, Rusk, Rakusk) Naplenův debakl v Egyptě, ale prážka Rakuska Rakusk přinucen uznat existenci sesterských republik v Itálii Válka se třetí kalicí (Británie, Rusk, Rakusk) Naplen připravuje invazi d Británie Bitva u Trafalgaru Hrati Nelsn práží francuzské námřnictv, invaze nemžná Naplen se brací prti Rakusku a Rusku rychlý pchd na Vídeň Bitva u Slavkva/Austerlitz ( Bitva tří císařů ) 1806 Válka se čtvrtu kalicí (Rusk, Prusk, Británie a Švédsk) Prusk pražen v bitvách u Jeny a Auerstadtu Naplen sjednal mír a cby jednznačný pán Evrpy překreslil její mapu ÚLOHA 17: Které největší změny mapy Evrpy prvedl Naplen? Pněvadž Naplen nemhl prazit Británii vjensky, rzhdl se ji zničit hspdářsky a vyhlásil Kntinentální blkádu zákaz bchdu s Británií, evrpské přístavy byly pr britské ldě uzavřeny. Británie dpvěděla námřní blkádu Evrpy, kteru dřízla Evrpu d jakéhkli zámřskéh bchdu. ÚLOHA 18: Jaký byl výsledný efekt těcht blkád? Kd utrpěl větší ztrátu?

12 válka ve Španělsku, Naplen dsadil svéh bratra Jzefa na španělský trůn. Setkal se však se silným dprem gerilvu (partyzánsku) válku Španělů pdprvaných Britsku armádu vedenu vévdu z Wellingtnu, perující z Prtugalska (spjence Británie) 1809 Rakusk se pkusil pvstat prti Naplenvi, úspěch v bitvě u Aspern, ale prážka u Wagramu, Rakusk se stal nuceným spjencem Francie, Naplen se ženil s Marií Luisu (dceru Františka I.) 1812 tažení d Ruska, Rusk pd vládu Alexandra I. utrpěl díky Kntinentální blkádě velké hspdářské ztráty a rzhdl se tevřít přístavy bchdu s Británií. Naplen se rzhdl Rusk ptrestat. Grande Armee (klem mužů včetně rakuské armády) Něklik bitev cestu d Mskvy Brdin nejslavnější Úspěšná taktika ruskéh generála Kutuzva Naplen strávil září až říjen v Mskvě, puštěné a vypálené Začala zima, Naplenvi chyběly zásby, vybavení, byl přinucen ustupit Kmplikvaný ústup, Naplen přišel téměř celu armádu 1813 Válka s pátu kalicí (Británie, Rakusk, Prusk, Rusk a Švédsk) Bitva nárdů u Lipska - Naplen pražen Naplen pslán d exilu na Elbu, Burbni Ludvík XVIII. (bratr Ludvíka XVI.) vládne Francii 1815 St dní, Naplen uprchl z Elby, vrátil se d Francie, byl vřele uvítán a stal se pět císařem Pražen u Waterl exil na strvě sv. Heleny v jižním Atlantiku ÚLOHA 19: Prstudujte si následující dbvu karikaturu z rku 1814 a pkuste se identifikvat jedntlivé fáze Naplenvy kariéry