Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Transkript

1 V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání je záležitst, kteru naše Asciace dluhdbě kritizuje. Finanční výkazy pskytvané finančním úřadům ttiž nelze jednduše vzít a pslat též statistickému úřadu, je nutn vše přeťukat d jiných klnek jiných frmulářů v jiné struktuře i detailu. T stjí firmy mnh času a tím samzřejmě i peněz. Z uvedenéh prhlášení však bhužel jasně nevyplývá, jakým způsbem by měl ke zjedndušení djít. Jedn míst pr elektrnicku verzi všech platných frmulářů státní a veřejné správy, které jsu určeny pr firmy a živnstníky T by velmi pmhl. V sučasnsti se ptýkáme s různrdými uživatelskými prstředími různých úřadů, a c hůře, s různými frmáty elektrnických frmulářů, z nichž některé jsu paradxně ve verzi.pdf, d níž nelze elektrnicky vpisvat. Zúžení mnžiny pdniků, které mají za pvinnst vlžit účetní uzávěrku d sbírky listin u bchdníh rejstříku Český bchdní rejstřík, resp. Sbírka listin je jednu z nejkntrverznějších databází nejen v Evrpě, která v některých brech významně slabuje knkurenceschpnst našich firem. Data v ní bsažená nemají v míře detailu bdbu v žádné z vyspělých zemí. Je velmi žáducí tut prblematiku významně upravit. Pvinnst vlžit účetní uzávěrku d sbírky listin u bchdníh rejstříku bude splněna předlžením účetní uzávěrky splu s daňvým přiznáním, přens dkumentů zajistí stát Suhlasíme s principem, že firma předkládá úřadům stejnu infrmaci jen jedenkrát, t by byl lgický pstup. V případě sbírky listin však platí výše uvedené (v předchzí dpvědi), tj. je nutn mezit detail citlivých dat, které budu viset na internetu a fakticky tak hržují knkurenceschpnst firmy (úvěrvá angažvanst, atd.). V některých brech vystavení citlivých dat na internetu způsbuje knkurenční slabvání, a t jak na vnitřním trhu, tak zejména vůči zahraničním firmám, které znají detail hspdaření českých firem, zatímc samy nic pdbnéh nezveřejňují. Detail zveřejňvaných dat v ČR nemá v Evrpě ani mim ni bdb- týká se samzřejmě firem nebchdvaných veřejně (tj. na burze). Reálně ttiž tyt údaje nemají adresáta, cž přiznávají i jedntlivé úřady (ČSÚ, daňvá

2 správa apd.). Firma nic nezatají vůči finančním úřadům, celní správě ani statistice. Kd další a za jakým účelem však má mít k datům v tmt detailu přístup?zveřejňvání by pak byl na místě též u firem pdílejících se na státních zakázkách. Zabránění šikany pdnikatelů kvůli švarcsystému, závislu prací v pracvněprávním vztahu budu nvě všechny aktivity, které nelze definvat jak pdnikání Zrušení pvinnsti prkazvat se platnu pracvní smluvu i mim pracviště, prkazvat se jí nemá zaměstnanec, ale zaměstnavatel v sídle splečnsti. S výjimku nvě přijatéh zaměstnance,kteréh ještě zaměstnavatel nepřihlásil na OSSZ. An, t je pchpitelně vítán. Pžadujeme slíbené vyčlenění rdinných příslušníků z institutu nelegální práce (jde zaskakvání rdinných příslušníků např. v dbě bědvé pauzy, kteří tt knají jak dbrvlnicku činnst čili bez smluvy a také bez jakékli dměny! Nyní chápán jak nelegální práce a pstihván!) MPSV půvdně tt přislíbil, ale ve vnitřním připmínkvém řízení byl vyškrtnut. Usnadnění pvinných prhlídek u lékaře závdní preventivní péče Tt je velmi neknkrétní frmulace, tj. zcela jistě by byl usnadnění vítán, avšak knkrétní návrh patření mi zde chybí. Právní úprava platná d uvažuje pět puze v zrném pli velkých firem a je nelgická a administrativně zatěžující zejména pr mikrfirmy, kdy ukládá všem zaměstnavatelům mít svéh smluvníh závdníh lékaře (pr pracvnělékařské služby), tedy zaměstnanec si nemůže vybrat, zda navštíví v rámci pracvnělékařské prhlídky svéh praktickéh lékaře, ke kterému chdí třeba 20 let a ten zdá d detailu jeh zdravtní anamnézu, ale musí navštěvvat v tét věci lékaře jinéh (smluvníh závdníh ). Pstihy jsu rvněž na neadekvátně vyské úrvni. Zrušení vstupních a peridických zdravtních prhlídek u lehkých prací Je v platnsti d (p přechdném bdbí ), pvinné prhlídky u DPP se nevztahují na I. a II. skupiny prací (administrativní), ale musejí být ddrženy u rizikvých prací, a dále u prací dle zvláštníh režimu dle ZP (práce mladistvých a práce v nci). Navrhujeme zrušení nvinky, a t výstupní prhlídky, nebť zaměstnavatel nemá mžnst dcházející sbu k tmut dnutit.

3 Zrychlené daňvé dpisy investic pr pdnikatele, veškerý nvě přízený majetek bude mžné depsat d 100 % vstupní ceny během 12 měsíců Tt patření jednznačně vítáme (týká se prvních 3 dpisvých skupin). Dále pdprujeme všechna patření týkající se rzhýbání státních investic s participací malých a středních pdniků (dálnice, lesy apd. pdíl MSP např. 50 %). Vytváření částečných úvazků slevami na pjistném zaměstnavatelů, zavedení jejich nvých frem typu jb-sharing a práce na zavlanu Tt je patření, které prsazuje AMSP ČR dluhdbě - pslední nezávislý průzkum mezi malými a středními firmami ze srpna 2010 tt ptvrdil jak jedinu mtivaci pr zaměstnávání na částečný úvazek (viz sekce Nepřehlédněte, průzkum č. 7). Opatření by mhl napmci zejména pracvnímu trhu. V ČR jsu firmy skutečně příliš knzervativní a míra částečných úvazků je u nás na nesmírně nízké úrvni. Částečné úvazky jsu však velmi častu frmu zaměstnávání na vyspělých trzích a mají mnh pzitivních efektů včetně udržení kvalifikace znevýhdněných skupin pracvníků a též snižvání míry nezaměstnansti. Je nutn však přijmut takvá patření, která by byla RYCHLE aplikvatelná v praxi zdluhavá administrace firmám prblém neřeší a drazuje je d vyššíh využívání alternativních pracvních úvazků. Firma má zakázku teď a nemůže čekat něklik měsíců na schvalvací řízení. Zkrácení přechdnéh bdbí rušícíh daňvu úlevu pr pracující důchdce s platnstí d Není jasné datum uknčení přechdnéh bdbí (měl platit pr léta ) Vytvření ne-stp shp pr exprtéry, tedy jedntnéh kntaktníh místa, pskytujícíh na jednm místě firmám všechna ficiální ptvrzení pr exprt An, tt je patření vítané a dluhdbě připravvané. Pdpra dmácích exprtérů zaměřená na firmy s minimálně plvičním pdílem tuzemské výrby Zní t velmi dbře, avšak pět je zde velmi malá míra knkrétnsti. Česká republika jak člen EU má jen mezené mžnsti legální pdpry exprtu.

4 Nvé Kauce pr distributry PHM Zavedení celplšných kaucí pr distributry phnných hmt je likvidační pr drbné firmy (návrh nvely zákna 311/2006 phnných hmtách (čísl tisku 833). Navrhvaná úprava zavedení celplšných kaucí je z důvdu likvidace drbných pdnikatelů v bru nepřijatelná. I v bji s daňvými úniky je nutn diferencvat a nepstihvat firmy s dluhletu histrií pctivéh pdnikání. Významnu sučástí nvely je však též zavedení celplšných kaucí, které musí slžit každý, kd chce s phnnými hmtami bchdvat, tedy distributr (pžadavek se netýká čerpacích stanic). Výše kauce je stanvena na 20 milinů krun, přičemž se diskutuje jejím snížení na 10 milinů krun. V bu případech je t však pr drbné pdnikatele zcela likvidační. Kauce se navíc týká též například LPG (plynu), cž je zcela dlišný trh a sektr prakticky nezatížený daňvými úniky (cca 1/200). Typickým příkladem za všechny, na něž by nvá úprava dpadla nepřiměřeně, je rdinný pdnik Turkvých v Mravskslezském kraji. Upravujeme vzy na plyn, k tmu máme jeden stjan, kde je mžné LPG načerpat. Dříve jsme debírali plyn d velkdistributrů v Česku, ale byl t v tak malém mnžství velmi drahé. Nyní máme ddavatele v Plsku, dvezeme celu cisternu (20 tun), přičemž naše nádrž je jen cca 4-tunvá. Zbytek rzvezeme dalším malým dběratelům v klí, uvádí paní Turkvá, jejichž malý pdnik rdinu živí již něklik let. Kauci ani v plviční výši nejsu schpni zaplatit. Jinu práci v předdůchdvém věku, navíc ve zmíněném reginu, budu hledat velmi btížně. Kauce ve výši 20 či 10 milinů krun pr drbné firmy nedsažitelná, a tedy likvidační, ačkli důvdům k zavedení kauce zcela rzumíme. Řešením by byla tak jak na mnhých jiných trzích EU (Maďarsk, Estnsk) diferenciace. Jinými slvy, na firmy s histrií pctivéh pdnikání by se kauce nevztahvala, ppřípadě by se vztahvala puze v přiměřené výši (tj. dvzeně d bratu). C se týká vstupu nvých firem d dvětví - aby nešl narušení hspdářské sutěže a sučasně byl naplněn deklarvaný důvd patření (tedy zamezení daňvým únikům) lze šetřit věřeným způsbem, tzv. institutem dčasné kauce (např. 10 milinů krun vázaných p dbu něklika prvních let) a p prkázání, resp. získání histrie pctivéh pdnikání, se kauce sníží na úrveň přiměřenu (tj. dvzenu např. d bratu). Rada vlády pr výzkum, vývj a invace Institut začíná ztrácet smysl. RVVI tvří sestava sbnstí, které hájí zejména zájmy svých rganizací, s pdpru vědy a invací jak kncepčníh rgánu t nemá vůbec nic splečnéh, a t každrčně rzhduje více jak 25 miliardách krun. Pkud má skutečně djít k pdpře vědy a transferu znalstí d pdnikatelskéh sektru, musí se zcela změnit fungvání RVVI. Měla by být menší, její členvé by měli být respektvané sbnsti na plný úvazek a d rady by neměli chdit jak lbbisté d kavárny, ale připraveni a systematicky pracvat.

5 Tripartita Rvněž z tripartity se stává salónní záležitst, kde nikd nikh nepsluchá, výsledky jsu nictné. Tripartita je dnes pd nadvládu dbrů, zástupci pdnikatelů jsu zde zastupeni puze velkými firmami a segment malých a středních pdniků, který je páteří eknmiky, není zastupen vůbec. Institut nesplehlivéh plátce DPH Tt patření je spjen s výrazným navýšením administrativy, která stjí čas i peníze, jež by mhly být investvány mnhem efektivněji. Pr živnstníky bez internetu a n-line bankvnictví bude muset být navíc spjena s abnrmální kreativitu. Nástrjem k věřvání nesplehlivsti se stane Registr plátců DPH a též databáze čísel účtů, na kterých je mžn prvádět bankvní transakce. T jsu dva instituty. V reálu t bude nejspíš znamenat, že pdnikatel si před platbu každé faktury bude muset pkaždé zkntrlvat, zda jeh ddavatel není v Registru značen jak nesplehlivý a též zda čísl účtu, na nějž se chystá zaplatit, je shdné s tím, které visí v databázi daňvé správy. Suhlasíme sice se zveřejněním chrnických neplatičů čehkli. Nesmíříme se však s tím, že stát tak svu neschpnst efektivně vybrat daň přenáší na pdnikatele, nenabízí však nic za t. Vzdr výše uvedenému stavu, je nutn pctivě přiznat, že metdika prvázející institut nesplehlivéh plátce je pr běžně fungující firmy nastavena ještě pměrně slidně. C se však týká nepctivců, ty t nepstihne prakticky vůbec. Byla-li primárním záměrem zavedení tht institutu kultivace pdnikatelskéh prstředí a snížení daňvých úniků, pak se pněkud nezdařila. Výsledkem bude puze sanace státníh rzpčtu, který díky ručitelství nebude navracet nadměrné dpčty, a tím na rzdíl d pplatníků peníze nepřijde. Odvd DPH až ze zaplacených faktur Vítáme návrh, který by pmhl diskriminaci malých a středních pdniků, a sice aby si dpčet DPH nemhl uplatnit ten, kd fakturu nezaplatil. Zákn veřejných zakázkách kritérium ceny vs. Kvalita V suvislsti s nvelu zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách (ZVZ), účinnu d 1. dubna 2012 narůstá prblém ptlačení kritéria kvality, přičemž veřejní zadavatelé preferují kritérium ceny. Nesprávná aplikace ZVZ zákna č. 137/2006 Sb., vyplývá z phdlnsti a alibizmu zadavatelů, kteří si tak usnadňují případnu argumentaci pr bhájení výběru vítězné nabídky. Nezřídka je kritérium ceny nastaven na 100 %, tedy jak jediné kritérium pr výběr nabídky. Přitm kvalita by měla být výchdiskem pr výběr užší skupiny ddavatelů a teprve pak by ve 2. kle měla nastupit tázka ceny při výběru z nabídek přibližně stejné kvality. V zásadě se nedaří přijmut schéma, v němž by se uplatnil následující pměr, vyjádřený zlmkem: kvalita (+ termín ddání + délka záruky) cena

6 V praxi tedy absurdně vítězí ddavatel s nejnižší stanvenu cenu, která ve svém důsledku způsbí nekvalitní ddávku neb pzdější navýšení ceny neb dstraňvání vad a nefunkčnstí.pdle zkušenstí řady českých ddavatelů, úspěšných v zemích EU, je v hdntících kritériích upřednstněn hledisk kvality s pměrem 80 % ku 20 % hlediska ceny. Dtace není nic pr živnstníky (ani v investiční ani ve vzdělávací blasti) Navrhujeme pr nvé prgramvací bdbí zařadit d peračních prgramu výzvy pr živnstníky ve zjedndušeném režimu, a t jak na prjekty tvrdé (investiční) nyní lze čerpat puze dtaci d 1 mil. výše, tak na měkké (vzdělávací) prjekty. Administrace prjektu je tak slžitá a nárčná, že živnstník není schpen sám napsat prjekt a administrvat jej, tedy navrhujeme, aby prjekty mhly předkládat i asciace, sdružení a cechy pr své členy a administrvat je pr ně. AMSP ČR, Adresát: Tmáš V r b í k veducí pradců předsedy vlády em: tmas.vrbik@vlada.cz