METODIKA DÍLNY. 04 Stavebnictví

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "METODIKA DÍLNY. 04 Stavebnictví"

Jindřiška Marková
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 METODIKA DÍLNY Výukvý prgram: Dílna 04 Stavebnictví Stavba z přírdních materiálů Délka dílny: 2-3 hd Věk dětí: třída ZŠ, SŠ Autrka: Mgr. Eliška Hlízvá Stručná antace: Tat dílna je věnvána praktické stavební a výtvarné činnsti. Studenti se seznámí s přípravu funkčních a dekrativních hliněných mítek. Jejich nanášení si vyzkuší na nvě vznikajícím slaměném dmku Ekcentra Říčany. Cíle: Žák ppíše negativní dpady pužití knvenčních stavebních materiálů. Žák prvná alternativní a knvenční stavební materiály a pstupy. Žák umí zacházet se základním zednickým náčiním. Žák připraví hliněnu mítku, kteru mítne část budvy. Žák kreativně vytvří dekrativní štuk. Žák splupracuje ve skupině a pstará se i pužívané nástrje. Pmůcky: Každý žák vlastní pracvní děv Lepící štítky (na jmenvky), fix Kartičky s evkačními předměty Kartičky s fázemi výrby Dprvdné brázky Vzrky slámy a hlíny na sahání a pslání dkla Vda, písek, hlína, sláma Zednické náčiní (kbelíky, hladítka, lžíce, špachtle ) Ochranné rukavice, hlínky Břidlicvé destičky (1 pr každéh žáka) Barevné pigmenty Ukázky materiálů (knpná izlace apd.) Ručník Aktivity: Přestávky jsu zařazeny dle aktuální situace Úvd (představení, evkace) (10 Představení lektra, prjektu, dílny, místa: Říčanská hájvna a zázemí Lesníh klubu Pramínek, rzdání vstupních dtazníků a pdepsání prezenční listiny Představení žáků, mhu si nalepit jmenvky. Každý žák si vylsuje kartičku s něčím, c suvisí se stavebnictvím a všichni 1

Jejich nanášení si vyzkuší na nvě vznikajícím slaměném dmku Ekcentra Říčany. Cíle: Žák ppíše negativní dpady pužití knvenčních stavebních materiálů.

2 dstanu chvilku na rzmyšlenu. Jejich úklem je pak při představvání říct, k čemu se vybrazené na kartičce ve stavebnictví pužívá. Na kartičkách jsu i věci, které (zdánlivě) se stavebnictvím nesuvisí. Žáci stejně zkusí nalézt suvislst. Mhu napvídat i statní Při představvání mhu žáci sdílet vlastní zkušensti se stavbu (zdali něc stavěli, vymalvali, navrhvali si pkj, pmáhali na stavbě neb alespň na stavbě byli). Pstačí ale, když se jich lektr zeptá hrmadně p představení všech. Mezi kartičkami se vyskytly různé věci. Které ve stavebnictví využíváme knvenčně? Které jsu trchu netradiční? 1. Stavba dmu a její envirnmentální suvislsti (10 Žáci seřadí kartičky s jedntlivými fázemi prcesu stavby a prvzu budvy z knvenčně využívaných stavebních materiálů (betnu) - těžba survin > výrba materiálu > dprava na stanviště > knstrukce budvy > prvz budvy > demlice > recyklace. Žáci se zamyslí nad jedntlivými fázemi. Mhu být některé fáze (především z envirnmentálníh hlediska) prblematické? Lektr s žáky prdiskutuje jedntlivé fáze a kriguje jejich dpvědi, zdůrazní, že při zvažvání pužití stavebních materiálů, je důležité brát v úvahu všechna stadia stavby. Např. samtná těžba vápence, který je ptřebný pr výrbu vápna a cementu, je energeticky nárčná (lektr může phvřit fsilních palivech a skleníkvých plynech), navíc těžba bvykle prbíhá dalek d místa, kde je materiál využíván, má negativní dpad na krajinu (ukázka brázku lmu a ppis) Zbývá-li čas (a zájem), lektr phvří i statních knvenčních materiálech (pálené cihly, skelná vata ) 2. Sláma a hlína 10 Žáci se rzdělí na 4 skupiny, 2 si dprstřed papíru napíšu slv sláma a 2 slv hlína. Psléze mají vymyslet c nejvíce vlastnstí, jaké daný materiál má. Materiál si během psaní mhu prhlížet a sahávat, ale nezapmínají ani na nesahatelné vlastnsti jak je třeba dstupnst materiálu. Mhu se pdívat i na dmeček Pramínku. Když jsu htvi, dstanu za úkl napsat k vymyšleným vlastnstem výhdy (značí+) a nevýhdy (značí-) tht materiálu, které z daných vlastnstí plynu. Tyt výhdy jsu pak prezentvány před třídu a lektr dplňuje či vyvrací jedntlivá tvrzení. 3. Kmentvaná prhlídka stavby (slaměnéh dmu) (10 Histrie vzniku stavby, pužitý materiál, způsb práce, finanční nárčnst. Ukázka jiných dmů z přírdních materiálů. 2

Mhu napvídat i statní Při představvání mhu žáci sdílet vlastní zkušensti se stavbu (zdali něc stavěli, vymalvali, navrhvali si pkj, pmáhali na stavbě neb alespň na stavbě byli).

3 Na závěr kmentvané prhlídky žáci vyplní pracvní list. 4. Funkční hliněná mítka příprava a nanášení (50 Před samtným zahájením stavby lektr seznámí žáky se zásadami práce (nehržujeme splužáky a nejsme zbrklí, nehážeme hlínu všude p klí, pužité náčiní vrátíme na své míst, p práci h p sbě budeme muset umýt a uklidit, nelijeme vdu ani hlínu d rukavic ) Žáci sešlapu hlínu, případně přidají vdu, písek a slaměnu řezanku (záleží na knzistenci hlíny a vrstvě mítky). Pd vedením lektra nanáší mítku přím na stavbu. Pté si žáci vyzkuší z hlíny na stěně vymdelvat různé rnamenty. 5. Dekrativní hliněné štuky výrba dlaždic (50 (pdrbněji v článku) Štuk se nanáší na břidlicvé destičky (C t je? Kde se pužívaly?). Případné dlupující se šupiny dstraníme z destičky špachtlí, pvrch můžeme srvnat a zdrsnit železným kartáčem, destičky třeme mkrým hadrem) Příprava štuku 2 díly přesátéh písku: 1 dílu přesáté hlíny, smícháme s vdu v kbelíku a důkladně prmícháme, štuk nesmí být mc mkrý, aby stihl v průběhu dílny trchu vyschnut. Nanášení štuku Štuk naneseme na destičku a vyhladíme (dětem t bvykle zprvu nejde, lektr je mtivuje, ať t nevzdávají), vrstva by měla být tlustá 0,5 1 cm (příliš tlustá vrstva při vysychání praská, d tenké se těžk btisknu přírdniny). Před výtvarným zdbením necháme štuk trchu vyschnut na slunci (ppř. u hně). Techniky zdbení štuku K barvení se pužívají přírdní práškvé pigmenty či barevná hlína. Hlínu rzdrtíme, smícháme s vdu a můžeme ji pužívat jak klasicku barvu (nanášíme prstem, štětcem, hubičku). Sypkými pigmenty můžeme destičku psypat a psléze navlhčit, aby se rzpustily. Otisky přírdnin 3D (vystuplé či zanřené) i barevné - žilnatina listů, trávy, šišky, listy se mhu překrývat a tvřit rnament, suché dkvetlé trávy mhu v mítce zůstat, stejně tak kamínky, slaměná řezanka ) Žáci si psléze mhu vyzkušet tvrbu dekrativní mítky přím na stavbě dmu. V průběhu tvrby dlaždice, lektr žáky infrmuje typech pigmentů a dekračních štucích. 3

vrátíme na své míst, p práci h p sbě budeme muset umýt a uklidit, nelijeme vdu ani hlínu d rukavic ) Žáci sešlapu hlínu, případně přidají vdu, písek a slaměnu řezanku (záleží na knzistenci hlíny a

4 Pzn. V případě velké skupiny začne jedna část žáků s funkčními hliněnými mítkami, druhá část s dekrativními štuky a psléze se skupiny vymění. 6. Úklid (20 Žáci p sbě vše uklidí Knec 10 min Splečné sdílení djmů ze stavby, dmluva předání dlaždic V čem se dnešní stavba lišila d knvenční? Můžeme samzřejmě zpakvat envirnmentální výhdy stavby z přírdních materiálů, ale tentkrát se sustředíme především na splečenský a výtvarný aspekt stavby (mhli bychm klasicku maltu plácat rukama a sešlapávat nhama? ). Kh dnešní dílna zaujala? Pstavili byste si dům z přírdních materiálů? Prč? Jak byste přesvědčili kamaráda, aby si pstavil dům z přírdních materiálů? Na c by při stavbě neměl zapmenut? C vše můžeme z přírdních materiálů pstavit? Pznámky pr lektra, pdklady, k jedntlivým aktivitám, texty k nastudvání apd. Texty dstupné nline Knihy Dplnit Aktivita 2 Sláma izlace, případně nsná knstrukce Obnvitelný přírdní prdukt CO2 se nejenže neuvlňuje, ale dknce knzervuje V sučasné dbě u nás nadprdukce slámy > levný (mnhdy dpadní materiál, i když zemědělci se už přizpůsbili a cenu navýšili) Lze ji sehnat v blízksti stavby (snížení nákladů na dpravu i emisí, pdpra místní eknmiky) Bezpečná a snadná manipulace se slámu d stavby se může zapjit celá rdina Dbré izlační vlastnsti (další úspra energie, tedy financí i živtníh prstředí) Zajistí příznivé mikrklima v dmě (krmě teplty a vlhksti i dhlučnění - mžnst využití slámy v akustických clnách) Snadná likvidace stavby (zkmpstvání) 4

Můžeme samzřejmě zpakvat envirnmentální výhdy stavby z přírdních materiálů, ale tentkrát se sustředíme především na splečenský a výtvarný aspekt stavby (mhli bychm klasicku maltu plácat rukama a

5 Lektr by měl být připraven na tázky týkající se hřlavsti, hldavců, plesnivění, alergiků, ceny Nepálená hlína - mítky Dstupná téměř všude Levná Trvanlivá Snadn zpracvatelná Snadná reknstrukce Nízké energetické náklady Zdravé prstrvé klima Regulace vlhksti vzduchu Vázání škdlivých i zapáchajících látek (vhdné pr alergiky) Akumulace tepla a tepelná izlace Eklgicky šetrná alternativa 5

reknstrukce Nízké energetické náklady Zdravé prstrvé klima Regulace vlhksti vzduchu Vázání

Podobné dokumenty

PROVÁDĚNÍ HYGIENICKO - SANITAČNÍ ČINNOSTI

Nvá šance v gastrnmii PROVÁDĚNÍ HYGIENICKO - SANITAČNÍ ČINNOSTI Lektr: Mirslav Šeda Gastrnmická akademie.s. Trcha terie SANITACE / ČIŠTĚNÍ znamená zbavení pvrchu nečistt a mastnty, většinu s pmcí nástrjů