Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

Podobné dokumenty
POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností,

DEFINICE,VĚTYADŮKAZYKÚSTNÍZKOUŠCEZMAT.ANALÝZY Ib

Maturitní témata z matematiky

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

CZ 1.07/1.1.32/

Netradiční výklad tradičních témat

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Matematický seminář. OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Integrace Mezipředmětové vztahy. jejich soustavy. Spojitost funkce v bodě. Limita funkce v bodě

Matematika I. dvouletý volitelný předmět

Program SMP pro kombinované studium

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Maturitní témata profilová část

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

předmětu MATEMATIKA B 1

INOVACE MATEMATIKY PRO EKONOMY NA VŠE. Anketavroce2008

MATEMATIKA I. Požadavky ke zkoušce pro skupinu C 1. ročník 2014/15. I. Základy, lineární algebra a analytická geometrie

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

MATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU

Tématické okruhy k magisterské státní závěrečné zkoušce z matematiky s didaktikou pro 2. stupeň ZŠ

Požadavky ke zkoušce

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 19. z aˇr ı 2016 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 19. z aˇr ı / 19

Požadavky znalostí ke státní bakalářské zkoušce

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

ZADÁNÍ ZKOUŠKOVÉ PÍSEMNÉ PRÁCE Z PŘEDMĚTU LINEÁRNÍ ALGEBRA PRO IT. Verze 1.1A

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

Matematika. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání:

MATEMATIKA B 2. Integrální počet 1

Maturitní témata z matematiky

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

Matematika 2 (2016/2017)

MATEMATIKA I. Marcela Rabasová

ZS: 2017/2018 NMAF061 F/2 J. MÁLEK. Matematika pro fyziky I. Posluchárna: T2 T1 Konzultační hodiny: pátek 9:40-10:30, posluchárna T5

MATEMATIKA I Požadavky ke zkoušce pro 1. ročník, skupina A 2017/18

2. Určte hromadné body, limitu superior a limitu inferior posloupností: 2, b n = n. n n n.

Rovnice matematické fyziky cvičení pro akademický školní rok

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008

MASARYKOVA UNIVERZITA P Ř ÍRODOVĚ DECKÁ FAKULTA ŽÁDOST O AKREDITACI. Bakalářského studijního programu. Matematika

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Rejstřík. Číslice1a2předčíslystránekodlišujíodkazynaInteligentníkalkulus1a2. 1SM SM 1.135

A0B01LAA Lineární algebra a aplikace (příklady na cvičení- řešení)

1 Vektorové prostory a podprostory

MATEMATIKA A Metodický list č. 1

10 Funkce více proměnných

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

+ n( 1)n+1 (x 7) n, poloměr konvergence 6. 3.Poloměr konvergence je vždy +. a) f(x) = x n. (x 7) n, h(x) = 7 + 7(n+1)( 1) n. ( 1)n

MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

15 Maticový a vektorový počet II

Maturitní témata od 2013

Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce (2015) Matematická analýza

Požadavky k zápočtu a ke zkoušce z předmětu Matematická analýza 2 kód NMMA102, letní semestr Luboš Pick

Okruhy otázek z anglického jazyka, matematiky a fyziky pro přijímací řízení do doktorských studijních programů na Fakultě strojního inženýrství

MATEMATIKA B. Lineární algebra I. Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku je objasnit některé pojmy lineární algebry a

Přednášky z předmětu Aplikovaná matematika, rok 2012

KOMPLEXNÍ ČÍSLA A FUNKCE MNOŽINA KOMPLEXNÍCH ČÍSEL C. Alternativní popis komplexních čísel

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Záznam o ústní zkoušce z předmětu 01MAB4 (akademický školní rok 2017/2018) Příjmení a jméno studenta Finální hodnocení Datum ústní zkoušky

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

ALG2: Lineární Algebra (Skripta Horák, jako doplněk i skripta Kovár v IS)

Nezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky.

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k )

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Úvodem Dříve les než stromy 3 Operace s maticemi

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

Obsah. 1 Lineární prostory 2

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

Téma 22. Ondřej Nývlt

Diferenciální rovnice 3

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

8 Matice a determinanty

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Transkript:

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory Zkouška ověřuje znalost základních pojmů, porozumění teorii a schopnost aplikovat teorii při řešení početních úloh. Písemka se skládá ze tří částí (část A, část B, část C), jejichž obsah je upřesněn níže. Doba trvání zkoušky je dvě hodiny. Část A 1. Vektorové prostory a lineární zobrazení Vektorový podprostor, lineární obal množiny vektorů, lineární nezávislost, báze, dimenze, souřadnice, matice přechodu od jedné báze k druhé. Průnik a součet podprostorů. Lineární zobrazení (homomorfismus), jeho jádro a obraz. Lineární izomorfismus. Matice lineárního zobrazení v daných bázích. 2. Soustavy lineárních rovnic, matice a determinanty Gaussova eliminace, operace s maticemi, hodnost matice, věty o struktuře řešení soustav lineárních rovnic, Frobeniova věta. Permutace, definice a vlastnosti determinantu. Laplaceův rozvoj. Výpočet inverzní matice, Cramerovo pravidlo. Symetrické, ortogonální a unitární matice. 3. Prostory se skalárním součinem a lineární operátory na nich Skalární součin, ortonormální báze, ortogonální doplněk, kolmá projekce. Ortogonální a unitární operátory, jejich vlastní čísla a vektory. Samoadjungované operátory a jejich vlastní čísla a vektory. Příklady těchto operátorů. 1 / 5

4. Vlastní čísla a vektory, Jordanův kanonický tvar Definice, charakteristický polynom, algebraická a geometrická násobnost vlastního čísla, vlastní podprostor. Podobnost matic. Jordanova buňka. Věta o Jordanově charakteristickém tvaru. 5. Bilineární a kvadratické formy Definice, matice bilineární formy. Diagonalizace symetrické bilineární formy. Silvestrova věta o setrvačnosti pro reálné kvadratické formy. Signatura. Pozitivně definitní, negativně definitní a indefinitní kvadratické formy. Souvislost s hledáním extrémů funkcí více proměnných. 6. Afinní a euklidovská geometrie Afinní podprostory, zaměření, vzájemná poloha afinních podprostorů. Vzdálenost a odchylka afinních podprostorů v euklidovském prostoru. Část B 7. Spojitost, limita, metrické prostory. Limita posloupnosti, limita a spojitost reálných funkcí. Metrický prostor. Otevřené a uzavřené množiny, uzávěr a vnitřek. Spojitost zobrazení mezi metrickými prostory. Souvislost, kompaktnost a úplnost metrických prostorů. Banachova věta o kontrakci. 2 / 5

8. Derivace, parciální derivace a diferenciál Definice, geometrický význam, význam pro vyšetřování průběhu funkce a hledání extrémů. Věta o střední hodnotě, l'hospitalovo pravidlo pro výpočet limit. Aproximace funkce Taylorovým polynomem. Věta o implicitní funkci. 9. Extrémy reálných funkcí jedné a více proměnných Postačující a nutné podmínky pro existenci extrémů funkcí jedné i více proměnných na otevřené množině. Vázané extrémy. 10. Neurčitý integrál a Riemannův integrál v R Primitivní funkce, integrace metodou per partes, integrace podle věty o substituci. Definice Riemannova integrálu pomocí dělení intervalů, výpočet Riemannova integrálu pomocí primitivní funkce. 11. Obyčejné diferenciální rovnice Metody řešení diferenciálních rovnic 1. řádu: separované proměnné, homogenní, lineární. Lineární rovnice 2. a vyšších řádů s konstantními koeficienty, variace konstant, speciální pravé strany. 12. Číselné řady a řady funkcí Kriteria konvergence řad s nezápornými členy, absolutně a neabsolutně konvergentní číselné řady, komutativní zákon pro číselné řady. Mocninné řady, poloměr konvergence, Taylorův polynom a Taylorova řada, derivování a integrování mocninných řad, Fourierovy řady. 3 / 5

13. Integrální počet v R n Fubiniho věta, věta o transformaci integrálu, geometrické aplikace integrálu. Křivkový a plošný integrál I. a II. druhu, Greenova věta, Gauss-Ostrogradského věta. Část C 14. Základy pravděpodobnosti Kolmogorova axiomatická definice pravděpodobnosti. Klasická a geometrická pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost: vzorec pro úplnou pravděpodobnost, Bayesův vzorec, nezávislost. 15. Náhodné veličiny a vektory Definice náhodných veličin a vektorů, diskrétní a absolutně spojité náhodné veličiny, distribuční funkce, pravděpodobnostní funkce, hustota, příklady diskrétních a spojitých rozdělení. Číselné charakteristiky náhodných veličin a vektorů: střední hodnota, rozptyl, kvantily, kovariance, korelace. Čebyševova nerovnost. Asymptotické vlastnosti náhodných veličin: zákon velkých čísel, centrální limitní věta. 16. Základy statistiky Náhodný výběr a statistiky jako odhady parametrických funkcí, jejich vlastnosti: nestrannost a konzistence. Konstrukce bodových odhadů: intervalové odhady, testy o parametrech normálního rozdělení. 4 / 5

5 / 5