Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic

217 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem Materiál obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy na 5 let (218 až 222) doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 SMYSL EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Stav financí... 4 Finanční kondice (síla)... 5 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 6 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 8 ANALÝZA... 8 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 28 STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU... 3 DOPORUČENÍ... 3 DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU KRASLIC... 31 Závěr... 32 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU... 33 DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY... 34 DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ... 35 PŘÍLOHY... 38 PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST... 38 PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU KRASLIC POVINNÉ INFORMACE KE ZVEŘEJNĚNÍ NA ÚŘEDNÍ DESKU A KE SCHVÁLENÍ V ZASTUPITELSTVU... 42 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 43 OBRÁZKY... 43 TABULKY... 43 GRAFY... 43 KONTAKT NA ZPRACOVATELE... 44 PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE... 44 Číslovaná stránka 1/44

Úvod Město Kraslice (dále jen město nebo Kraslice) stanovuje v tomto dokumentu střednědobý výhled rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v režimu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 24/217 Sb., účinného od 21.2.217. Smyslem střednědobého výhledu rozpočtu je prokázat schopnost, že město dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý výhled rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého výhledu rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého výhledu se vychází při sestavování rozpočtu a využívá se jako pomocný nástroj finančního řízení a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého výhledu rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém výhledu rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého výhledu rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost 216 a rozpočet 217, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ÚFIS a Monitor státní pokladny (http://monitor.statnipokladna.cz), vyhláška MF ČR č. 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí, predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý výhled rozpočtu ročně aktualizován. Číslovaná stránka 2/44

Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/44

Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 1 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 1 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 4/44

Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 3 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice obce v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 5/44

Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací, které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 4 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 4 Odpisy = v prostředí samospráv zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 6/44

Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Počet žáků Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Výnosy sdílených daní v ČR Prodeje majetku VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku údržba Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb a zboží kvalita a kvantita, vývoj cen a spotřeby Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita, počty a růst mezd Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy úroky a poplatky *pouze do 31. 12. 216, novela RUD ruší od 1. 1. 217 daňový podíl obcí závisející na bydlišti podnikatelů. Zdroj: Zřejmé je, že samospráva může efektivně řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel, a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 5 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 7/44

9 932 952 973 1 12 1 22 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Analýza finančního zdraví Analýza Počet obyvatel 6 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Za poslední 3 roky klesl počet obyvatel o 15 lidí. Počet obyvatel města byl v roce 216 celkem 682. Co obyvatel, to aktuálně 14,4 tis. Kč daňových příjmů ročně. Škoda na daňových příjmů za rok dosílila na současných datech cca 2,2 mil. Kč. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů města (daňové příjmy). Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Kraslic Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách 8 7 6 5 4 3 2 1 Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Počet obyvatel 7 453 7 414 7 379 7 324 7 324 7 128 7 159 7 155 7 24 7 197 7 12 7 18 7 74 7 53 6 95 6 932 6 952 6 92 6 885 6 82 Počet žáků 9 932 952 973 1 12 1 22 Počet zaměstnanců 3 14 2 942 2 472 2 632 2 666 2 636 2 727 2 477 2 177 2 16 2 174 2 182 2 215 2 397 2 472 2 459 Počet zaměstnanců 7, kteří mají v katastru města místo výkonu práce ze střednědobého pohledu zaznamenal příznivý vývoj. Na území města bylo v roce 216 evidováno 2459 zaměstnanců, což je sice o 13 méně než předchozí rok, ale celkem narostl počet zaměstnanců od roku 213 o 11 %. Dle počtu zaměstnanců 6 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. 7 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Číslovaná stránka 8/44

se stanovuje část (konkrétně 1,5 %) podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 8, ale hlavně má příznivé sociální dopady. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Kraslic s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů dle let 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Počet obyvatel 7 324 7 128 7 159 7 155 7 24 7 197 7 12 7 18 7 74 7 53 6 95 6 932 6 952 6 92 6 885 6 82 Počet zaměstnanců 3 14 2 942 2 472 2 632 2 666 2 636 2 727 2 477 2 177 2 16 2 174 2 182 2 215 2 397 2 472 2 459 Počet žáků 9 932 952 973 1 12 1 22 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 průměr od 213 Počet obyvatel 99,6 97,3 1,4 99,9 1,7 99,9 98,9 99,8 99,5 99,7 97,9 1,4 1,3 99,5 99,5 98,8 99,8 Počet zaměstnanců 99,4 94,8 84, 16,5 11,3 98,9 13,5 9,8 87,9 99,2 1,6 1,4 11,5 18,2 13,1 99,5 14,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 za poslední 3 roky Změna počtu obyvatel -31-196 31-4 49-7 -77-12 -34-21 -148 27 2-32 -35-83 -15 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -227-1 251 247-3 44-61 -67-121 -287-187 -1 381 253 24-47 -46-1 29-2 76 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též zkratka RUD ). Počet žáků 9 ve školských zařízeních města, u kterých je město v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Počet žáků rostl. Ve školských zařízeních města bylo v roce 216 evidováno 122 žáků (o 7 více než v roce 213, tj. nárůst 7,4 %). Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 216 převedeno cca 9,3 mil. Kč a novela RUD od roku 218 příjmy města dle tohoto kritéria navyšuje a očekává se příjem až 14 mil. Kč. Školy, včetně školek jsou obecně značně závislé na dotacích státu. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Rolí města, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek, zejména nemovitý. 8 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 9/44

Vývoj celkové bilance rozpočtu ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s přebytkem 57 mil. Kč. Za 1 let byl docílen přebytek 49 mil. Kč. Město poslední roky bohatlo a hospodařilo dle zákona rozpočtově správně a zajistilo přebytky a finance na investice. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Kraslic tis. Kč 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 1. Daňové příjmy 45 51 57 69 53 269 59 328 62 441 61 95 71 954 59 674 62 75 64 438 64 972 83 38 88 119 9 51 99 48 2. Nedaňové příjmy 18 882 17 112 13 11 14 587 14 637 14 29 13 872 16 232 18 52 17 947 18 653 16 886 17 287 18 374 16 397 3. Kapitálové příjmy 17 237 1 32 17 687 12 485 3 188 9 11 5 244 2 68 2 716 2 533 3 952 1 625 1 12 4 238 3 262 4. Přijaté dotace 44 727 95 367 82 646 57 225 56 52 52 124 43 62 71 429 54 882 83 433 35 476 37 454 24 898 33 592 54 38 Příjmy celkem 126 356 179 58 166 613 143 625 136 768 137 376 134 131 149 42 138 823 168 35 123 53 139 272 131 423 146 714 173 86 5. Běžné výdaje 91 772 135 422 14 981 16 31 12 43 117 77 119 578 12 183 125 938 13 49 87 631 91 196 95 437 99 217 14 72 6. Kapitálové výdaje 2 855 38 452 22 759 26 665 26 441 18 514 16 931 33 46 39 952 23 916 25 965 29 851 34 165 62 37 17 46 Výdaje celkem 112 627 173 873 163 739 132 696 146 871 135 591 136 59 153 229 165 891 154 326 113 596 121 46 129 62 161 254 121 118 Saldo příjmů a výdajů 13 73 5 76 2 873 1 928-1 13 1 784-2 378-3 827-27 68 14 24 9 457 18 226 1 821-14 54 51 968 tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 1. Daňové příjmy 62 441 61 95 71 954 59 674 62 75 64 438 64 972 83 38 88 119 9 51 99 48 2. Nedaňové příjmy 14 637 14 29 13 872 16 232 18 52 17 947 18 653 16 886 17 287 18 374 16 397 3. Kapitálové příjmy 3 188 9 11 5 244 2 68 2 716 2 533 3 952 1 625 1 12 4 238 3 262 4. Přijaté dotace 56 52 52 124 43 62 71 429 54 882 83 433 35 476 37 454 24 898 33 592 54 38 Příjmy celkem 136 768 137 376 134 131 149 42 138 823 168 35 123 53 139 272 131 423 146 714 173 86 5. Běžné výdaje 12 43 117 77 119 578 12 183 125 938 13 49 87 631 91 196 95 437 99 217 14 72 6. Kapitálové výdaje 26 441 18 514 16 931 33 46 39 952 23 916 25 965 29 851 34 165 62 37 17 46 Výdaje celkem 146 871 135 591 136 59 153 229 165 891 154 326 113 596 121 46 129 62 161 254 121 118 Saldo příjmů a výdajů -1 13 1 784-2 378-3 827-27 68 14 24 9 457 18 226 1 821-14 54 51 968 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 15 99 116 83 15 13 11 128 16 13 19 111,5 2. Nedaňové příjmy 12 98 97 117 114 97 14 91 12 16 89 97,1 3. Kapitálové příjmy 133 283 58 39 131 93 156 41 69 379 77 141,4 4. Přijaté dotace 18 92 83 166 77 152 43 16 66 135 162 117,2 Příjmy celkem 13 1 98 111 93 121 73 113 94 112 118 19,3 5. Běžné výdaje 99 97 12 11 15 14 67 14 15 14 15 14,4 6. Kapitálové výdaje 12 7 91 195 121 19 115 114 182 27 19,6 Výdaje celkem 99 92 11 112 18 93 74 17 17 124 75 13,3 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Číslovaná stránka 1/44

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy s tím, že přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období toku větších investičních dotací. Město střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Poslední období bylo město v režimu nádechu a bohatlo. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Kraslic Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 6 5 4 3 2 1-1 -2-3 -4 Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Kraslic Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 11/44

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Celkové příjmy a výdaje města měly po očištění o dotace od roku 212 dobrý stabilně rostoucí trend. Vedle dotací měly významný vliv následující skutečnosti. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, v roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 a v roce 212 přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty města na úřad práce. Výrazně lepší vývoj příjmů zajistila městu novela tzv. RUD v roce 213, která městu zajistila pozitivně působící přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval výborný vývoj ekonomiky posledních let. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Kraslic Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Kraslic se zásadním způsobem stabilizovala. Město se stalo ve financích více nezávislé na dotacích. Zásadně vzrostla role i výše daňových příjmů, které se staly nositelem prosperity příjmů města. Poslední roky byly v celé ČR špatné v oblasti dotací, neboť se státu nepodařilo včas zajistit čerpání v novém období 214 až 22, ale Kraslice slavily úspěchy na tomto poli. Dominantní role daňových příjmů na příjmech celkem (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) byla však výbornou stabilní devizou. Nedaňové příjmy města byly poměrně stabilní v běžné výši 16 mil. Kč za rok 216. Jejich zdrojem byly příjmy z vlastní činnosti ve výši cca 14 mil. Kč, z toho 6,2 mil. Kč z pronájmů majetku. U vlastní činnosti je třeba důrazně vnímat též náklady, které ve výkazu rozpočtu nejsou a nejedná se tedy o čistý příjem, je reálně snižován náklady. Zbytek nedaňových příjmů představovaly prodeje nekapitálového majetku, přijaté sankce, převody přebytků příspěvkových organizací města apod. Nedaňové příjmy byly doplňkem příjmů města, jelikož nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 12/44

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Kraslic v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč 4 35 3 468 35 18 3 25 2 15 24 265 24 521 18 373 18 882 17 112 13 11 14 587 14 637 14 29 13 872 16 232 18 52 17 947 18 653 16 886 17 287 18 374 16 397 1 5 Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Kraslic v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 12 1 8 6 4 29 358 33 265 37 461 33 399 48 867 45 51 57 69 53 269 59 328 62 441 61 95 71 954 59 674 62 75 64 438 64 972 83 38 88 119 9 51 99 48 2 Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 13/44

28 29 21 211 212 213 214 215 216 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Kraslic 12 1 8 6 4 2 Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO DPPO DPH 4 35 3 Poplatky a ostatní DP DZN 25 2 15 1 5 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy města byly jednoznačně tahounem příjmů města a prokázaly dynamický růst. Poslední rok 216 rostly výnosy daňových příjmů města dokonce o 9,4 %, což byl po očištění o změnu v roce 213 (kdy se přesunuly dotace na žáky do daňových příjmů) jeden z nejlepších výsledků za Číslovaná stránka 14/44

posledních 2 let. Daňové příjmy představovaly v roce 216 téměř 6 % celkových příjmů města. Tahounem progrese daňových příjmů posledního období byla daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daň z příjmů právnických osob. Slušný růst kolem 5,5 % měla také DPH, která zabírá největší podíl v daňových příjmech měst. Bez růstu byla pouze daň z nemovitostí a správní poplatky. Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Tabulka 4. Podrobný vývoj daňových příjmů Kraslic Indexy 82,9 15,1 12,8 1,8 128,2 15,8 12,7 19,4 INDEXY Bilance (tis. Kč) 28 29 21 211 212 213 214 215 216 216/ 215 1. Daňové příjmy: 71 954 59 674 62 75 64 438 64 972 83 38 88 119 9 51 99 48 19,4 1111 DPFO ZČ: 11 868 11 239 11 11 11 742 11 395 15 452 15 387 16 872 19 1 112,7 1112 1113 DPFO OSVČ: zvláštní sazba 4 342 1 359 1 965 1 821 1 692 1 752 1 269 596 1 466 246,1 výnosů): 1 14 989 99 1 7 1 247 1 552 1 788 1 95 1 934 11,5 1121 DPPO: 16 91 11 478 11 881 11 198 11 997 15 7 17 19 17 686 19 988 113, 1122 DPPO za obce:** 2 396 1 534 1 519 1 975 1 773 2 194 1 742 2 23 2 536 113,7 1211 DPH: 24 841 24 674 25 671 25 347 23 983 31 481 34 784 34 737 36 633 15,5 133 až 135 Místní poplatky a ostatní DP:** 2 273 2 364 2 3 4 111 6 77 8 522 8 38 9 183 1 324 112,4 1361 Správní poplatky: 5 376 3 119 3 36 2 494 2 114 2 91 3 158 2 716 2 639 97,2 1511 Daň z nemovitostí: 2 933 2 918 4 541 4 679 4 694 4 437 4 53 4 585 4 519 98,5 Sumární přehled daňových příjmů v tis. Kč 28 29 21 211 212 213 214 215 216 216/ 215 DPFO 17 224 13 588 14 55 14 634 14 335 18 756 18 444 19 373 22 41 115,7 DPPO 19 36 13 12 13 4 13 173 13 77 17 22 18 85 19 916 22 524 113,1 DPH 24 841 24 674 25 671 25 347 23 983 31 481 34 784 34 737 36 633 15,5 Poplatky a ostatní DP 7 649 5 483 5 39 6 65 8 191 11 432 11 538 11 899 12 963 18,9 DZN 2 933 2 918 4 541 4 679 4 694 4 437 4 53 4 585 4 519 98,5 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro město zajímavý průběh. Po jejich úpadku po roce 29 zažívaly horší období až do roku 212. Od roku 212 a po novele RUD v roce 213 byl jejich růst zásadní a dynamicky se zlepšoval výnos ve vazbě na výsledky ekonomiky. Novela RUD v roce 217 měla spíše negativní dopad (nahradila lokální dynamicky rostoucí výnos daně z podnikání FO příjmem z DPH), ale plánovaná novela RUD na rok 218 městu zajistí příliv daňových příjmů cca 5,5 mil. Kč a další přírůstek zajistí přirozený růst ekonomiky. Čeká se proto značná progrese výnosů daní na rok 218. Novela RUD v roce 218 navrátí městu minulou vládou uzmuté podíly na DPH a zvedá je za v roce 217 uzmutý podíl z podnikání (3 % lokálního výnosu). Podíl obcí na DPH vzroste z 21,4 % na 23,58 % od 1. 1. 218 a zároveň vzroste význam kritéria počtu žáků. Číslovaná stránka 15/44

Graf 8: Vývoj mimořádných investičních příjmů Kraslic Mimořádné příjmy v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 Zdroj: MFČR, 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 3. Kapitálové příjmy: 1 32 17 687 12 485 3 188 9 11 5 244 2 68 2 716 2 533 3 952 1 625 1 12 4 238 3 262 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 8 251 1 555 1 961 4 714 5 343 338 24 244 2 93 27 294 16 763 21 72 7 911 15 35 35 763 Město zažívalo výtečný průběh na poli mimořádných příjmů. Investiční dotace v roce 216 dosáhly 35,7 mil. Kč. Samosprávy dosud marně čekají na rozběhnutí nového dotačního období 214 až 22, které má značný skluz v režii MMR. Kraslice však získaly za poslední 4 roky mimořádné investiční příjmy 9 mil. Kč (vlastní kapitálové příjmy a přijaté dotace), z toho představovaly investiční dotace 8 mil. Kč zbytek byly kapitálové příjmy. Město za poslední 4 roky investovalo celkem více než 141 mil. Kč, tedy k získaným mimořádným příjmům muselo město na investice doplnit dalších 51 mil. Kč z vlastních běžných zdrojů. Investice města byly jeho doménou, a to navzdory poklesu investic v roce 216. Investice posledních let byly oproti průměru v ČR u Kraslic poměrně vysoké. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Kraslic Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč 7 6 5 4 3 2 1 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Mimořádné příjmy 18 283 19 242 23 446 7 92 14 354 5 582 26 312 5 619 29 827 2 715 22 697 9 31 19 543 39 24 6. Kapitálové výdaje: 38 452 22 759 26 665 26 441 18 514 16 931 33 46 39 952 23 916 25 965 29 851 34 165 62 37 17 46 Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 16/44

Pro Kraslice byly investiční dotace dlouhodobě zásadním příjmem a město bylo v získávání investičních dotací excelentní. Tím se kraslice naprosto vymykaly běžnému průběhu a stavu v ČR. 5 % podíl dotací na investicích za 1 let se udržel i dle průměru za poslední 4 roky, dokonce spíše význam dotací rostl. Poslední rok byl zcela pod vlivem dotací. Přesto, že město může některé investice zajistit zcela samo, investiční dotace hrály prim. Graf 1. Podíl krytí investic z dotací a vlastních zdrojů Kraslic 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 216 Uplynulé 4 roky Uplynulých 1 let Vlastní zdroje na investice; 63 48; 44% Investiční dotace; 8 51; 56% Vlastní zdroje na investice; 144 488; 48% Investiční dotace; 156 936; 52% Rok 216 Vlastní zdroje na investice; ; % Investiční dotace; 35 763; 1% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 17/44

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Kraslic Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč 16 14 5. Běžné výdaje 12 1 8 6. Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) 6 4 Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 2 Zdroj: MFČR, Výdaje Kraslic ukázaly do konce roku 216 poměrně vysoký růst provozních výdajů s eskalací. Nutné je dávat pozor na hrozby tendence růstu provozních výdajů vyjma oprav. Důležitá bude odhodlanost vedení města zajistit a prosadit vysoký podíl investic, tedy klást důraz na projekty inovující dosavadní majetek a rozšiřující infrastrukturu k prosperitě města. Rizikem jsou projekty zvyšující provozní výdaje bez přidané hodnoty k růstu města, jeho infrastruktury a poptávce prosperujících obyvatel. Rozhodně porostou značně též výdaje na platy, a to s ohledem na vývoj v ČR. Město značně dopřávalo svým neziskovým organizacím a subjektům napojených na rozpočet města. Číslovaná stránka 18/44

21 211 212 213 214 215 216 21 211 212 213 214 215 216 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Kraslic 3 25 2 15 1 5 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 35 3 25 2 15 1 5 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč 2 5 rok Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč 6 rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč 2 1 5 1 5 5 4 3 2 1 Zdroj: MFČR, rok rok Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Je však třeba ještě kalkulovat s částkou na opravy, kterou samospráva také disponuje na straně běžných výdajů. Číslovaná stránka 19/44

Město až dosud využilo naprosto zásadním způsobem období prosperity posledních let k posílení finanční kondice. Rok 216 přinesl nejlepší výsledek provozního salda města v jeho novodobé historii. Přispěly k tomu především výsledky docilované od roku 212, od kdy se provozní saldo zvýšilo z 15 mil. Kč na 3 mil. Kč (ukazuje graf dále). Výborné výsledky zajistily městu možnost zvýšit investice a zajistit rozvoj města. Graf 13. Vývoj provozního salda Kraslic 35 Provozní saldo v tis. Kč 3 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 25 874 6 39 14 148 8 436 5 944 8 971 2 97 7 266 8 113 14 7725 3826 95627 95429 989 Zdroj: MFČR, Graf 14. Vývoj provozního salda Kraslic po úhradě splátek dluhů 25 2 15 1 5-5 -1-15 -2 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 16 91-3 434 11 916 4 94 1 867 6 52 31 4 39-18 15 2 887 9 712 2 384 12 87 5 186 Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 2/44

Úmor dluhů provozní saldo srážel, ale je evidentní zlepšení a zejména stabilizace finanční likvidity, finanční kondice i finančního potenciálu města. Bezvadné splácení i krytí svých závazků provozními výsledky a zajištění budoucnosti investic ukazují další grafy. Město zejména v období krize 29 mělo napjaté finance a obtížněji zajišťovalo splácení svých závazků. Finanční výsledky let 212 až 216 zajistily městu dynamický rozmach stavu financí a tím i možností města. Viz grafy. Graf 15. Vývoj provozního hospodaření Kraslic Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Běžné výdaje (provozní) 135 42214 98116 3112 43117 77119 57812 183125 93813 49 87 631 91 196 95 437 99 217 14 72 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 161 296147 3712 179128 866123 21128 549123 9133 24138 52312 338116 576122 392127 171134 61 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 25 874 6 39 14 148 8 436 5 944 8 971 2 97 7 266 8 113 14 77 25 38 26 956 27 954 29 989 Kraslice finančními výsledky provozního hospodaření od roku 212 do roku 216 upevnily pozici finančně zdravého a úspěšného města s výrazně silnějším finančním potenciálem. Kraslice docílily v roce 216 celkem 22 % provozního salda (průměr v ČR byl 27 %). Novým silnějším rizikem se však stal vysoký růst provozních výdajů posledních let. Přesto, že běžné příjmy a absolutní finanční síla vzrostla, poměrově se město více zadýchává vyššími finančními nároky provozu a poměr provozního přebytku k běžným příjmům se nezlepšoval. Přesto, že město docílilo historicky nejlepší provozní saldo v jeho absolutní výši, průměrně obce a města v ČR sílila a městu se zhoršilo provozní hospodaření v poměrovém vidění světa, jak ukazuje nejenom následující graf. Jinak řečeno, přesto, že docházelo ke zlepšování provozního salda, běžné příjmy se vyvíjely o moc lépe než provozní přebytek. Potenciál spolykal růst běžných výdajů, který stačil svou dynamikou připravit město o možnost být nadprůměrným. Číslovaná stránka 21/44

Graf 16. Porovnání vývoje provozního salda Kraslic s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 22% 22% 22% 22% 16% 12% 14% 4% 7% 5% 7% 2% 5% 6% % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech Zdroj: MFČR, 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 16% 4% 12% 7% 5% 7% 2% 5% 6% 14% 22% 22% 22% 22% 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% Tabulka 5. Vývoj provozního salda Kraslic Provozní saldo je zásadním ukazatelem finančního zdraví. Vypočítá se jako rozdíl běžných (provozních) příjmů a běžných (provozních) výdajů Po odpočtu splátek dluhů znamená zjednodušeně částku, která samosprávě zbývá daný rok na rozvoj a investice majetku po úhradě provoz ovšem POZOR, bez zohlednění odpisů majetku! tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 29 21 211 212 213 214 215 216 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 123 9 133 24 138 523 12 338 116 576 122 392 127 171 134 61 5 Běžné výdaje (provozní) 12 183 125 938 13 49 87 631 91 196 95 437 99 217 14 72 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 2 876 2 876 26 129 11 821 15 668 6 572 15 84 24 83 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 2 97 7 266 8 113 14 77 25 38 26 956 27 954 29 989 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 31 4 39-18 15 2 887 9 712 2 384 12 87 5 186 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 2% 5% 6% 14% 22% 22% 22% 22% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 14 444 14 156 11 927 24 564 27 278 35 726 32 63 58 341 tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 1 888 18 834-3 86 14 814 34 276 47 661 48 596 37 248 Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) -5 459 1 114 5 318-36 185 14 238 5 817 4 779 6 89 31 723 Změna běžných výdajů (tis. Kč) 66 5 755 4 471-42 779 3 565 4 241 3 78 4 855 16 441 Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 22/44

Do obnovy majetku města směřuje významný objem financí a Kraslice postupně modernizuje svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem oprav realizovaný prostřednictvím města. Majetek Kraslic, přesněji jen stavby, představují z rozvahy cca 17 mil. Kč (v roce 216). Velmi orientačně město potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 5 mil. Kč ročně (z účetnictví dle odpisů 216 1 přesně 4,8 mil. Kč). Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Město majetek buduje a s tím rostou finanční požadavky na reprodukci majetku i provoz. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem města (investičními i neinvestičními). Město zajišťovalo výdaje na reprodukci majetku (obnovu) tím, že vynakládalo do obnovy majetku vyšší částku než odpisy (vyplývá z dalšího grafu, kde červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku). Od roku 212 město realizovalo opravy za 11,6 mil. Kč a investice za 169 mil. Kč. Výsledně směřovalo do majetku Kraslic více než 18 mil. Kč s tím, že na pouhou reprodukci by dostačovalo 21 mil. Kč. Město zajistilo výdaje na rychlou obnovu a budování majetku. Graf 17. Vývoj financování obnovy majetku Kraslic v tis. Kč, včetně investic 7 6 5 4 3 2 1 212 213 214 215 216 Výdaje na opravy a udržování 983 2 46 2 621 3 376 2 622 Investice 25 965 29 851 34 165 62 37 17 46 Odpisy dlouhodobého majetku* 3 412 4 664 3 68 4 645 4 751 Zdroj: MFČR, 1 Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 23/44

Graf 18. Vývoj finančního potenciálu Kraslic bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dlouhodobých závazků v tis. Kč 27 426 29 577 31 33 32 611 24 83 15 69 11 821 15 668 15 84 6 572 212 213 214 215 216 Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč 35 3 25 2 46 2 621 3 376 2 622 2 15 1 5 983 14 77 25 38 26 956 27 954 29 989 212 213 214 215 216 Provozní saldo Zdroj: MFČR, propočty Výdaje na opravy a udržování Opravy a provozní saldo představují vlastní finanční potenciál města, který je využíván také ke splácení dlouhodobých závazků (zejm. úvěrů, viz graf výše červeně značená řada). Pokud bychom výdaje na opravy (součástí běžných výdajů) přičetli k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů mínus běžné výdaje), dostali bychom celkovou výši ročního finančního potenciálu Kraslic viz předchozí grafy, s vědomím případné potřeby splátek dluhů a s vědomím, že i opravy někdy mohly být dopovány dotacemi. Kraslice mohly využít v roce 216 cca 32,6 mil. Kč vlastních prostředků ročně bez rezerv k úhradě svých závazků, včetně reprodukce majetku (oprav) i investic. Z toho 3 mil. Kč pocházelo z provozního salda a zbytek doplňovaly opravy (2,6 mil. Kč). Město v minulosti dokázalo také kumulovat kapitál na účtech k nákupům budoucích investic či oprav. Číslovaná stránka 24/44

212 213 214 215 216 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Zohlednění finančních aktiv (rezerv), o kterých mohla rozhodovat samospráva stav ještě vylepšuje, i když ho snížíme o splátky úvěrů a výdaje na opravy ponecháme stranou jako rezervu. Výsledkem je, že jak finanční potenciál, tak finanční likvidita města byli výborné a v roce 216 se jednalo opět historicky nejlepší výsledky města viz graf dále. Graf 19. Vývoj celkového finančního potenciálu Kraslic bez a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) 47 661 48 596 34 276 37 248 23 23 2 858 22 632 14 599 18 834 1 141 12 33 1 888 14 814-3 86 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) 56 854 67 56 64 674 51 99 27 617 Zdroj: MFČR, propočet Číslovaná stránka 25/44

Graf 2: Základní finanční aktiva a provozní saldo Kraslic Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč 7 6 5 4 3 2 1 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 25 874 6 39 14 148 8 436 5 944 8 971 2 97 7 266 8 113 14 7725 3826 95627 95429 989 Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 6 293 2 683 17 728 8 274 5 981 1 85714 44414 15611 92724 56427 27835 72632 6358 341 Zdroj: MFČR, Kraslice disponovaly na konci roku 216 finanční rezervou 11. Zůstatek na účtech města činil k 31.12.216 cca 58 mil. Kč. Město většinu rezerv investuje v rozpočtu 217 s očekávaným zůstatkem na konci roku 217 ve výši cca 23 mil. Kč. Rozpočet obsahuje dostatečné rozpočtové rezervy zejména v podobě více než opatrné prognózy výnosů daní a lze též počítat s tím, že se může část investic a oprav vrátit, jelikož nemusí být v celém rozsahu realizovány již v roce 217. Finanční likvidita byla dosud výborná. Graf 21. Vývoj základních finančních aktiv Kraslic včetně rozpočtu 217 Finanční rezervy v tis. Kč Zdroj: MFČR, 11 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů 68+231+236+241. Číslovaná stránka 26/44

29 21 211 212 213 214 215 216 Rozpočet 217 29 21 211 212 213 214 215 216 Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Graf 22. Vývoj dlouhodobých úvěrů a splátek Kraslic Dlouhodobé úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD Kraslice k 31. 12. 216 měly dluh 21 mil. Kč a mají stanovený limit Investičního úvěrového rámce. Konzervativně stanovený strop bezpečné zadluženosti je na hranici 15 mil. Kč 12. Připomeňme, že samospráva běžně ovládala, po úhradě provozu města, částku cca 32 mil. Kč ročně (viz Graf 18. Vývoj finančního potenciálu Kraslic bez finančních rezerv), z toho většina povozní saldo 3 mil. Kč a zbytek byl v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky může samospráva realizovat splátky dluhů, investice, úspory, ale také opravy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 7,5 mil. Kč bez úroků a nadále by s rezervou cca 15-25 mil. Kč ročně městu zbývalo na další investice a výdaje. Strop bezpečné zadluženosti zůstává hluboce pod hladinou stanovitelnou běžně dle bankovních standardů. Dlouhodobé pohledávky 13 mělo město nízké, proto nehrají větší roli ve výhledu. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Kraslic 4 791 4 91 Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 5 688 1 915 442 212 213 214 215 216 Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD 12 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, výhledu daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 13 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 27/44

:) : : :( Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Kraslic hodnotíme známkou A, tedy výborné s rizikem zejména vyššího růstu provozních výdajů. Tuto známku opíráme o: A- (výbornou s riziky) finanční kondici města opíráme o trend a výši provozního salda, které bylo nejvyšší v historii města, ale zároveň se dostalo pod republikový průměr. Posledních 3 roky bylo stabilní s růstem absolutní částky. Město kumulovalo zdroje na investice a bezvadně zajišťovalo své závazky. Stabilita a trend finanční kondice zajistili městu nezávislost a možnost více investovat do svého rozvoje. Rizika však posílila, zejména pokračoval úbytek obyvatel a zvýšila se akcelerace růstu provozních výdajů, kterým příjmy stačily jen obtížně. A (výborný) stav financí zakládáme na trvale výborné finanční likviditě, vysokým rezervám, které město v rozpočtu 217 sice z větší části investuje, ale má bezvadně zajištěnu likviditu. Město má dosud pouze nízký dluh. Město bylo velice úspěšné na poli získávání investičních dotací. Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví Kraslic A B A Výborný B Velmi dobrý Stav financí C C Dobrý D E E D C B A Finanční kondice "síla, power" D Dostatečný POZ. Škála známkování A nejlepší, město pak představuje symbol planetky. Čím dále a výše od "slunce" se v matici planetka nachází, tím lepší finanční zdraví. Ludek Tesař, Cityfinance, E Nedostatečný Rizika a příležitosti financí města spočívají především ve vysoké potřebě investic s tlakem na růst provozních výdajů. Porostou také platy a ceny s efektem růstu požadavků na výdaje. Příležitosti spatřujeme v budoucím růstu investic do projektů zlepšujících infrastrukturu, podmínky pro podnikání a bydlení tak, aby atraktivita města vzrostla natolik, že se zastaví úbytek obyvatel. Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Číslovaná stránka 28/44

Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Stabilní výsledky provozního salda. Slabé stránky financí Dluh. Stabilní běžné příjmy, zejména vysoký podíl a růst sdílených daňových příjmů. Finanční likvidita a finanční rezerva. Dostatek finanční kondice a výdajů na reprodukci majetku a další investice. Růst oprav. Bezdlužnost. Úspěchy v získávání investičních dotací a vysoká míra investic. Příležitosti financí Investice do zatraktivnění města, zejména do vytváření podmínek pro podnikání a bydlení, včetně vzdělávání. Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, alternativní zdroje energie, modernizace apod.) Uvážlivé využití dotací nového období. Ohrožení (rizika) financí Vysoké tempo růstu provozních výdajů a růst cen (inflace, platy, dotace a příspěvky). Rizika plynoucí z dotací. Úbytek počtu obyvatel. Snižování investic k rozvoji města čekáním na další dotace. Stagnace běžných příjmů vlivem vnější ekonomiky. Číslovaná stránka 29/44

Střednědobý výhled rozpočtu Kraslice dostojí svým dosavadním závazkům. Pro střednědobý výhled rozpočtu je výchozím rokem rok 219 14 a je koncipován do roku 222. Pro přehlednost uvádíme také vybraná data prognózy roku 218. Doporučení 1. Zbrzdit růst provozních výdajů štědrost města ku svým organizacím a společnostem napojeným na rozpočet města byla poslední období příliš vysoká. 2. Udržet vysoký podíl investic zlepšovat podmínky pro podnikání a bydlení a preferovat investice do technologií snižujících provozní výdaje. 14 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 3/44

Definice finančního potenciálu Kraslic Finanční potenciál města je zmapován na období 218 až 222. Počítáme se základními zdroji financování, které může město přímo ovlivnit a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Případný Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů budou moci Kraslice v období 218 až 222 využít celkem až cca 26 mil. Kč, a to z těchto zdrojů: A. 18 mil. Kč (průměrně 23,8 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkové provozní saldo po přičtení oprav je počítáno 119 mil. Kč protože 11 Kč bude použito na úmor aktuálního dluhu; alespoň 25 mil. Kč (5 mil. Kč ročně) bude město potřebovat na reprodukci svého majetku. B. 23 mil. Kč finanční rezervy s předpokladem (počítáme s tím, že rozpočet 217 rezervy města z velké části investuje). Reálně však předpokládáme výrazně vyšší rezervu, a to lepším výsledkem roku 217 na straně příjmů (jen daňové příjmy předpokládáme oproti rozpočtu vyšší o 17 mil. Kč) a nenaplněním celého plánu realizace investičních projektů i tím dojde k návratu části rezerv. C. až 129 mil. Kč nového limitu Investičního úvěrového rámce do bezpečného stropu zadlužení 15 mil. Kč. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit splátky každého dluhu nad 88 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Připomeňme, že aktuálně samospráva ovládala potenciál 32 mil. Kč ročně (rok 216) po pokrytí provozu města navýšeno o opravy, ale bez zahrnutí finančních rezerv (viz Graf 18. Vývoj finančního potenciálu Kraslic bez finančních rezerv). Při využití maximálního limitu investičního úvěrového rámce by směřovalo na splátky cca 7,5 mil. Kč plus úroky a optimálně by s rezervou cca 15 až 25 mil. Kč ročně městu zbývalo na další výdaje (investice, opravy apod.). Rezerva je tu tedy značná a limit bezpečného stropu případné zadluženosti je pod bankovními standardy. Číslovaná stránka 31/44

mil. Kč Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Graf 24. Znázornění finančních možností Kraslic na opravy a investice období 218 až 222 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Likvidní rezerva (předpoklad k 31.12.217); 23 Předpokládané celkové finanční možnosti obce na 5 let v mil. Kč (od r. 218 do r. 222) Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); 11 Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 18 Možný úvěr do bezpečného limitu; 129 16 14 12 1 8 6 4 2 11 18 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 129 21 Bezpečný limit dluhu 23 Likvidní rezerva (předpoklad k 31.12.217) čerpáno možnost jistota splátky dluhů 3 2 1 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč 2 21 22 23 23 Zdroj: Závěr 2 2 2 2 2 218 výhled 219 výhled 22 výhled 221 výhled 222 výhled Splátky dluhů Zbývá z provozního salda po úhradě splátek dluhů + opravy Z vlastních zdrojů může město zajistit cca 131 mil. Kč (rezervy + provozní saldo + opravy v rozmezí let 218 až 222) + až 129 mil. Kč čerpání Investičního úvěrového rámce = 26 mil. Kč. Závěrem je, že město má dostetečný finanční potenciál na realizaci svých cílů do výše 26 mil. Kč v rozmězi let 218 až 222 bez investičních dotací a kapitálových příjmů. Číslovaná stránka 32/44

Předpoklady pro plnění střednědobého výhledu rozpočtu Střednědobý výhled rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR konzervativněji na straně příjmů, než jak počítá MF ČR. Střednědobý výhled uvádí výdaje na reprodukci majetku v disponibilních zdrojích (opravy kumulovány do přebytků), stejně tak investice budou čerpány z disponibilních zdrojů v jednotlivých letech dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje na období let 218 až 222: Dostatečné rezervy; Výhled obsahuje rezervy tím, že nepočítá s kapitálovými příjmy a nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy) a predikuje nižší růst daňových příjmů než se kterým počítá výhled MF ČR. Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je zahrnutá rezerva na běžných výdajích v celkové výši cca 38,8 mil. Kč za celé období 218 až 222 (průměrně cca 1,1 mil. Kč ročně); Dopady novely RUD 218, která městu přispěje cca 5,5 mil. Kč zlepšením daňového přijmu z DPH; Růst výdajů na platy o 5,3 % ročně dle očekávání respektujících nařízení vlády; Skeptický vývoj daňových příjmů výhled počítá s pouze 2,4 % ročním průměrným růstem daňových příjmů oproti dosavadnímu dlouhodobému průměru 8 %); Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > 22 mil. Kč. Číslovaná stránka 33/44

Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > 22 mil. Kč. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 15, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 15 mil. Kč. Podrobný střednědobý výhled rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 15 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 34/44

Dopady střednědobého výhledu rozpočtu do financí Dodržení výhledu by mělo následující dopad do financí města. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého výhledu rozpočtu Kraslic Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč POZ. od 218 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, *213 podstatnější novela RUD Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Kraslic Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč 18 16 14 12 1 8 6 4 2 215 216 Rozpočet 217 218 výhled 219 výhled 22 výhled 221 výhled 222 výhled Běžné výdaje (provozní) 99 217 14 72 119 87 128 2 13 91 133 66 134 87 136 7 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 127 171 134 61 125 232 15 2 153 91 157 66 159 87 161 7 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 27 954 29 989 5 362 22 23 24 25 25 Zdroj: Číslovaná stránka 35/44

tis. Kč Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Tabulka 7. Výhled provozního salda Kraslic Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 215 216 Rozpočet 217 218 výhled 219 výhled 22 výhled 221 výhled 222 výhled tis. Kč CELKEM 218 až 222 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 127 171 134 61 125 232 15 2 153 91 157 66 159 87 161 7 782 53 5 Běžné výdaje (provozní) 99 217 14 72 119 87 128 2 13 91 133 66 134 87 136 7 663 53 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 27 954 29 989 5 362 22 23 24 25 25 119 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 22% 22% 4% 15% 15% 15% 16% 16% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 15 84 24 83 2 148 2 248 2 148 2 148 2 148 2 148 1 84 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 12 87 5 186 3 214 19 752 2 852 21 852 22 852 22 852 18 16 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 32 63 58 341 23 459 43 211 64 63 85 915 18 767 131 619 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 48 596 37 248 61 555 43 211 64 63 85 915 18 767 131 619 f Stavby (tis. Kč) 16 185 % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 4% 5% -7% 2% 3% 2% 1% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 4% 5% 15% 7% 2% 2% 1% 1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 4 779 6 89-8 829 24 788 3 89 3 75 2 21 1 2 35 838 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 3 78 4 855 15 798 8 15 2 89 2 75 1 21 1 2 16 2 POZ. od 218 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR,, POZ. *213 podstatnější novela RUD Graf 27: Výhled provozního salda Kraslic po úhradě splátek dluhů 35 3 25 2 15 1 5 215 216 Rozpočet 217 218 výhled 219 výhled 22 výhled 221 výhled 222 výhled PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 27 954 29 989 5 362 22 23 24 25 25 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 12 87 5 186 3 214 19 752 2 852 21 852 22 852 22 852 POZ. od 218 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Podrobné informace střednědobého výhledu rozpočtu viz tabulková část. Číslovaná stránka 36/44

tis. Kč Střednědobý výhled rozpočtu města Kraslic s analýzou financí a ratingem 1. 1. 217 Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Kraslic s výhledem 4 25% 22% 22% 22% 22% 3 2% 2 1 16% 14% 15% 15% 15% 16% 16% 15% 12% 1% -1 4% 7% 5% 7% 5% 6% 4% 5% -2 2% -3 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 25 874 6 39 14 148 8 436 5 944 8 971 2 97 7 266 8 113 14 77 25 38 26 956 27 954 29 989 5 362 22 23 24 25 25 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 16 91-3 434 11 916 4 94 1 867 6 52 31 4 39-18 15 2 887 9 712 2 384 12 87 5 186 3 214 19 752 2 852 21 852 22 852 22 852 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 4% 12% 7% 5% 7% 2% 5% 6% 14% 22% 22% 22% 22% 4% 15% 15% 15% 16% 16% Rozpočet 217 218 výhled 219 výhled 22 výhled 221 výhled 222 výhled % Zdroj: Číslovaná stránka 37/44